9 C 437/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 47 594 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se co do částky 15 011 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 32 583 Kč spolu s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc z prodlení z částky 35 755 Kč od 1. 8. 2011 do 23. 8. 2011, z částky 34 940 Kč od 24. 8. 2011 do 25. 9. 2011, z částky 31 940 Kč od 26. 9. 2011 do 27. 10. 2011, z částky 28 940 Kč od 28. 10. 2011 do 29. 1. 2012, z částky 23 940 Kč od 30. 1. 2012 do 2. 6. 2014, z částky 9 172 Kč od 3. 6. 2014 do 31. 7. 2019, z částky 3 186 Kč od 1. 8. 2019 do 15. 9. 2019, z částky 2 986 Kč od 16. 9. 2019 do 15. 10. 2019, z částky 2 786 Kč od 16. 10. 2019 do 17. 11. 2019, z částky 2 586 Kč od 18. 11. 2019 do 17. 12. 2019, z částky 2 386 Kč od 18. 12. 2019 do 13. 1. 2020, z částky 2 186 Kč od 14. 1. 2020 do 13. 2. 2020, z částky 1 986 Kč od 14. 2. 2020 do 11. 3. 2020, z částky 1 786 Kč od 12. 3. 2020 do 15. 4. 2020, z částky 1 686 Kč od 16. 4. 2020 do 17. 5. 2020, z částky 1 586 Kč od 18. 5. 2020 do 30. 7. 2020, z částky 11 175 Kč od 1. 8. 2012 do 30. 7. 2020, z částky 2 9C 437/2018 7 436 Kč od 31. 7. 2020 do 30. 8. 2020, z částky 7 336 Kč od 31. 8. 2020 do 14. 10. 2020, z částky 7 136 Kč od 15. 10. 2020 do 14. 12. 2020, z částky 6 836 Kč od 15. 12. 2020 do 14. 1. 2021, z částky 6 536 Kč od 15. 1. 2021 do 14. 2. 2021, z částky 6 236 Kč od 15. 2. 2021 do 14. 3. 2021, z částky 5 963 Kč od 15. 3. 2021 do 15. 4. 2021, z částky 5 636 Kč od 16. 4. 2021 do 16. 5. 2021, z částky 5 336 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení, z částky 4 246 Kč od 1. 3. 2012 do 31. 3. 2012, z částky 8 542 Kč od 1. 4. 2012 do 31. 5. 2012, z částky 12 838 Kč od 1. 6. 2012 do 31. 7. 2012, z částky 17 134 Kč od 1. 8. 2012 do 31. 7. 2013, z částky 26 247 Kč od 1. 8. 2013 do 13. 8. 2013, z částky 22 247 Kč od 14. 8. 2013 do zaplacení, z částky 5 000 Kč od 1. 3. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 3 580 Kč, splatnou k rukám žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 47 594 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nedoplatku na základě provedeného vyúčtování služeb za rok 2010 ze dne 24.3.2011, za rok 2011 ze dne 9.5.2012, za rok 2012 ze dne 12.3.2013 + dluhu na nájemném a za rok 2013 ze dne 14.3.2014, které se provádělo dle předepsaných měsíčních úhrad za služby ve vztahu ke skutečně vynaloženým nákladům pronajímatele na služby, nikoli dle předepsaných měsíčních úhrad skutečně zaplacených. Soud ve věci rozhodl dne 25.3.2019 platebním rozkazem č.j. 9C 437/2018 – 40, proti kterému podala žalovaná dne 23.4.2019 odpor, ve kterém uvedla, že s žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný v žalobě neuznala. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 15 011 Kč s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby provedla částečné platby v uvedené výši, proto navrhl, aby soud řízení ohledně uvedené částky zastavil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 32 583 Kč s příslušenstvím. S přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby, proto soud řízení ohledně částky 15 011 Kč zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti: Z informativního výpisu z Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. [rok], ul. [anonymizováno] [titul]. [jméno] v [obec], zapsané na [list vlastnictví], zapsané u [stát. instituce], Katastrální pracoviště v [obec]. Ze Smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 2.2.2009 smlouvu o nájmu bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] v přízemí domu [adresa] v ulici nám. [titul]. [jméno] [anonymizováno], na dobu neurčitou. Dle výpovědi z nájmu bytu ze dne 21.1.2013 vypověděl žalobce žalované nájem bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [anonymizováno] [titul]. [jméno] v [obec]. Důvodem výpovědi bylo hrubé porušování povinností vyplývajících z nájmu bytu tím, že žalovaná neplatila nájemné a úhradu za plnění 3 9C 437/2018 poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Výše dluhu k 31.12.2012 činila 52 654 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č.j. 9C 208/2013 – 84 ze dne 30.10.2017 soud zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne 21.1.2013, která byla doručená žalobkyni ([jméno] Šťastné) dne 23.1.2013. Soud uzavřel, že výpovědní důvod byl v uvedeném případě dán a při projednávání žaloby stále trval. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 11Co 372/2017 – 100 ze dne 28.6.2018 byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Rozsudek nabyl PM dne 10.8.2018. Dle evidenčního listu pro výpočet nájemného ze dne 11.2.2009 byla žalovaná povinna platit od [číslo] předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 383 Kč, a to vždy v daném měsíci. Dle evidenčního listu pro výpočet nájemného ze dne 26.4.2010 byla žalovaná povinna platit od 6/ 2010 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 813 Kč a dle evidenčního listu ze dne 26.4.2010 od 12/ 2010 zálohy ve výši 2 243 Kč. Dle vyúčtování služeb za rok 2010 ze dne 24.3.2011, byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 35 755 Kč, který byl splatný dne 31.7.2011. Vyúčtování bylo žalované předáno do vlastních rukou oproti podpisu dne 20.4.2011. Z výpisu z konta ze dne 5.11.2018 bylo zjištěno, že že za rok 2010 byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 35 755 Kč, přičemž žalovaná uhradila částku 26 583 Kč, takže k úhradě zbývá 9 172 Kč. Dle vyúčtování služeb za rok 2011 ze dne 9.8.2012, byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 11 175 Kč, který byl splatný dne 31.7.2012. Vyúčtování bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 11.5.2012, jak vyplývá z přiložené doručenky. Dle vyúčtování služeb za rok 2012 ze dne 12.3, 2013, byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 9 113 Kč, který byl splatný dne 31.7.2013. Vyúčtování žalovaná převzala do vlastních rukou dne 11.4.2013, což stvrdila svým podpisem. Dle vyúčtování služeb za rok 2013 ze dne 14.3.2014, byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 943 Kč, který byl splatný dne 31.7.2014. Vyúčtování bylo žalované předáno do vlastních rukou oproti podpisu dne 28.3.2014. Upomínkou ze dne 11.8.2010 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 10 808 Kč, za období od 7/ 2010 – 7/ 2010, nejpozději do 31.8.2010. Upomínkou ze dne 13.9.2011 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 35 370 Kč pro nájemné za období od 12/ 2010 – 8/ 2011 a vyúčtování od 5/ 2011 – 8/ 2011 do 14 dnů ode dne doručení. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou 29.9.2011. Upomínkou ze dne [číslo] 2012 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 8 567 Kč pro nájemné od 2/ 2012 do 4/ 2012 do 14 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou 23.5.2012. Upomínkou ze dne 13.8.2012 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 28 309 Kč pro nájemné od 2/ 2012 – 7/ 2012 a vyúčtování od 6/ 2012 -7/ 2012, a to do 14 dnů od obdržení upomínky. Upomínka byla žalované doručena 15.8.2012. Upomínkou ze dne 24.10.2012 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 17 134 Kč pro nájemné od 1/ 2012 – 9/ 2012 a to do 14 dnů od obdržení upomínky. Upomínka byla žalované doručena 2.11.2012. Upomínkou ze dne 28.1.2013 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 17 134 Kč pro nájemné od 1/ 2012 – 12/ 2012, a to do 10 dnů od obdržení upomínky. Upomínka byla žalované doručena 1.2.2013. Upomínkou ze dne 22.5.2013 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 10 000 Kč pro nájemné od 1/ 2013 – 4/ 2013, a to do 10 dnů od obdržení upomínky. Upomínka převzala žalovaná osobně dne 29.5.2013. Upomínkou ze dne 6.8.2013 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 14 113 Kč pro nájemné od 2/ 2013 – 7/ 2013 a vyúčtování od 2/ 2013 – 7/ 2013, a to do 10 dnů od obdržení upomínky. Upomínka převzala žalovaná osobně dne 13.8.2013. 4 9C 437/2018 Usnesením Krajského soudu v ústí nad Labem č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] ze dne 24.9.2019 vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužnice [jméno] [příjmení]. Soud současně žalovanou vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně podala žádost o osvobození od placení v insolvenčním řízení neuspokojených pohledávek dle ust. § 415 insolv. zákona, a to z důvodu nižší míry uspokojení nezajištěných věřitelů než 30%, případně aby sdělila, že takový návrh nepodává. Žalobce byl v rozhodném období vlastníkem a žalovaná byla nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím, v [adresa] v ulici Náměstí [titul]. [jméno] v [obec]. Žalobce přidělil žalované předmětný byt na základě Smlouvy o nájmu bytu ze dne 2.2.2009 na dobu neurčitou. Žalovaná své povinnosti vyplývající z nájmu bytu řádně neplnila, proto jí byla dne 14.1.2013 v [jméno] [územní celek] schválena výpověď z nájmu bytu. Dne 25.2.2013 podala žalovaná k soudu návrh na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č.j. [číslo jednací] ze dne 30.10.2017, když soud žalobu zamítl, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací] ze dne 28.6.2018, který rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozsudky nabyly právní moci dne 10.8.2018. Dne 2.5.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení žalované pod č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] – [anonymizováno], do kterého žalobce přihlásil své pohledávky, ale protože žalovaná nebyla osvobozena od placení neuspokojených pohledávek, byl nucen podat uvedenou žalobu. Dle evidenčního listu ze dne 11.2.2009 byla žalovaná povinna platit od 3/2009 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 383 Kč, a to vždy v daném měsíci. Dle evidenčního listu pro výpočet nájemného ze dne 26.4.2010 byla žalovaná povinna platit od 6/ 2010 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 813 Kč a dle evidenčního listu ze dne 26.4.2010 od 12/ 2010 zálohy ve výši 2 243 Kč. Žalovaná za prosinec 2010 zálohy neuhradila, čímž jí vznikl na těchto úhradách dluh ve výši 2 243 Kč. Na základě provedeného vyúčtování za rok 2010 ze dne 24.3.2011, které se provádělo dle předepsaných měsíčních úhrad za služby ve vztahu ke skutečně vynaloženým nákladům pronajímatele na služby, nikoli dle předepsaných měsíčních úhrad skutečně zaplacených, byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 35 755 Kč, který byl splatný do 31.7.2011. Vyúčtování převzala žalovaná dne 20.4.2011. Na vyúčtování roku 2010 žalovaná uhradila dne 24.8.2011 částku 815 Kč, dne 26.9.2011 částku 3 000 Kč, dne 28.10.2011 částku 3 000 Kč, dne 30.1.2012 částku 5 000 Kč a dne 3.6.2014 částku 14 768 Kč (částka 14 768 Kč představuje souhrn splátek v insolvenčním řízení, ponížený datem první splátky). Dluh žalované za rok 2010 činil 9 172 Kč. Na základě provedeného vyúčtování za rok 2011 ze dne 9.5.2012 činil nedoplatek žalované 11 175 Kč, který byl splatný do 31.7.2012. Vyúčtování bylo žalované doručeno do vlastních rukou 11.5.2012. Dle rozpisu úhrad ze dne 22.11.2011 byla žalovaná povinna platit od 1/ 2012 měsíční nájemné ve výši 2 053 Kč (tj. 2 033 Kč nájem + 20 Kč vybavení bytu), které bylo splatné vždy v daném měsíci. Žalovaná neuhradila nájemné za část února ve výši 2003 Kč, za březen, květen a červenec 2012, čímž jí vznikl dluh ve výši 8 162 Kč (3 x 2 053 + 2 003 Kč) .Podle rozpisu úhrad ze dne 22.11.2011 byla žalovaná povinna platit od 1/ 2012 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 243 Kč, a to vždy v daném měsíci. Podle rozpisu úhrad ze dne 11.7.2012 byla povinna platit od 8/ 2012 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 947 Kč, a to vždy v daném měsíci. Žalovaná neuhradila zálohy za měsíce únor, březen. Květen a červenec 2012, čímž jí vznikl na zálohách dluh ve výši 8 972 Kč. Na základě provedeného vyúčtování služeb za rok 2012 ze dne 12.3.2013 byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 9 113 Kč, splatný do 31.7.2013. Vyúčtování žalovaná převzala dne 11.4.2013. Za rok 2012 uhradila žalovaná dne 14.8.2013 splátku ve výši 4 000 Kč. Za rok 2012 činil dluh žalované na vyúčtování služeb a na nájemném částku 22 247 Kč. Podle rozpisu úhrad ze dne 22.11.2011 byla žalovaná povinna platit od 1/ 2012 měsíční nájemné ve výši 2 053 Kč, které bylo splatné vždy v daném měsíci. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíc únor 2013, čímž jí vznikl dluh ve 5 9C 437/2018 výši 2 053 Kč. Podle rozpisu úhrad ze dne 11.7.2012 byla povinna platit od 8/ 2012 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 947 Kč, a to vždy v daném měsíci. A dle rozpisu úhrad ze dne 11.7.2013 byla povinna platit od 8/ 2013 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 687 Kč. Podle evidenčního listu ze dne 3.12.2013 byla povinna platit od 11/ 2013 předepsané měsíční úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 773 Kč. Žalovaná neuhradila zálohy za měsíce únor 2013, čímž jí vznikl na zálohách dluh ve výši 2 947 Kč. Na základě provedeného vyúčtování služeb za rok 2013 ze dne 14.3.2014 byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 943 Kč, splatný do 31.7.2014. Vyúčtování žalovaná převzala dne 4.8.2014. Za rok 2013 činil dluh žalované na vyúčtování služeb a na nájemném částku 5 000 Kč. Žalovaná byla o nezaplacení dlužného nájemného a služeb písemně upomenuta dne 11.8.2010, 14.2.2011, 13.9.2011, 11.5.2012, 13.8.2012, 24.10.2012, 28.1.2013, 22.5.2013 a 6.8.2013. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně co do částky 15 011 Kč zpět s tím, že žalovaná splátkami po podání žaloby uhradila uvedenou částku, proto soud s přihlédnutím k ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. řízení co do částky 15 011 Kč zastavil. Podle § 3074 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto posoudil vznik nájmu, jakož i povinnosti žalovaných vzniklé do 31. 12. 2013 podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen,,obč. zák.“). Podle ustanovení § 685 odst.1 občanského zákoníku nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele. Podle ustanovení § 696 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále bylo prokázáno, že žalované za výše uvedené období (2010 - 2013) vznikl na základě vyúčtování služeb a na nájemném dluh ve výši 32 583 Kč, soud proto žalobě s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku. Rovněž důvodným je požadavek žalobkyně na zaplacení poplatku z prodlení. V situaci, kdy nastalo prodlení žalované do 31. 12. 2013, náleží žalobci v souladu s ust. § 697 obč. zák. právo na úhradu poplatku z prodlení, který v případě dlužného nájemného a záloh za služby činí dle nař. vl. č. 142/1994 Sb. 2,5 promile denně až do zaplacení. Soud žalobě vyhověl také proto, že žalovaná, ač byla vyzvána soudem, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení o splnění oddlužení nepodala žádost o osvobození od placení v insolvenčním řízení neuspokojených pohledávek dle ust. § 415 insolv. zákona, a to s uvedením důvodu nižší míry uspokojení nezajištěných věřitelů než 30%, případně aby sdělila, že takový návrh nepodává. Žalovaná tuto uloženou povinnost nesplnila, proto k osvobození od placení neuspokojených pohledávek nemohlo dojít. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 580 Kč Náklady řízení v daném případě představují zaplacený soudní 6 9C 437/2018 poplatek ve výši 2 380 Kč a paušální náhradu ve výši 1 200 Kč za 4 úkony - každý ve výši 300 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění, účast na jednání soudu dne 12.-7.2021 a částečné zpětvzetí žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb.