9 C 461/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 616 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 616 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 616 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 12. 9. 2018 do 8. 9. 2019, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí částku 11 616 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zajištění dopravy [anonymizováno] palet plechů, kterou žalobkyně zajistila a vyfakturovala žalované účetním dokladem [číslo] vystaveným na částku 11 616 Kč se splatností 11. 9. 2018. Žalovaná dlužnou fakturu neuhradila 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2018, proti kterému podala žalované v zákonné lhůtě odpor. V odůvodnění podaného odporu uvedla, že žalobkyně nedodala žalované řádnou fakturu, která do dnešního dne není evidována ani v účetnictví. Faktura byla dodána přes mobilní aplikaci Whatsap, kde nelze vytisknout a nelze ji tak zařadit ani do účetnictví. Proto žalovaná žádá o zaslání originálu poštou nebo emailem, aby mohlo dojít k řádnému zaplacení.

3. Podáním doručeným soudu dne 8. 10. 2018 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 5 000 Kč s tím, že tato částka byla ze strany žalované dne 8. 9. 2019 uhrazena. Soud proto usnesením č.j. 9 C 461-2018-21 ze dne 30. 10. 2019, které nabylo právní moci dne 4. 12. 2019, řízení co do částky 5 000 Kč zastavil.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) Ani jeden z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Z dodacího listu [číslo] ze dne 28. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná jako odběratel si objednala u [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] dodávku [anonymizováno] palet plechů o hmotnosti 10 000 kg. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 8. 2018 vyúčtovala žalované na základě ústní dohody za službu dopravy částku ve výši 11 616 Kč, splatnou 11. 9. 2018. Dne 9. 10. 2018 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu.

7. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

8. Dle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Po právním posouzení shora zjištěného stavu dospěl soud k závěru, že žaloba mezi stranami byla uzavřena smlouva o přepravě věci ve smyslu ustanovení § [číslo] a násl. ObčZ. Z dodacího listu má soud za to, že si žalovaná objednala od [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] dodávku zboží – [anonymizováno] palet plechů. Následně žalovaná na základě ústně uzavřené smlouvy využila pro dopravu předmětného zboží služeb žalobkyně, což vzal soud za prokázané na základě přiložené faktury a z vyjádření žalované v podaném odporu, ze kterého vyplývá, že žalovaná si byla svého závazku ze smlouvy o přepravě vůči žalobkyni vědoma a rovněž na předmětnou smlouvu následně i částečně plnila. Žalobkyně objednanou službu přepravy pro žalovanou provedla a za tuto službu vystavila žalované fakturu znějící na částku 11 616 Kč. Z vyjádření žalované vyplývá, že žalovaná vystavenou fakturu v písemné podobě obdržela, ač se mohlo jednat o nestandardní způsob doručení. Žalovaná byla rovněž vyzvána předžalobní výzvou, aby dlužné přepravné uhradila, avšak na výzvu nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. Z vyložených důvodů tak soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 6 616 Kč (po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, tj. od 12. 9. 2018 z částky 5 000 Kč do 8. 9. 2019 a z částky 6 616 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení. Žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení za období, kdy žalovaná již byla v prodlení a výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., věta druhá, podle něhož byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Jelikož žalovaná částečně plnila na svůj dluh až po podání žaloby, zavinila tak částečné zastavení řízení a je proto povinna nahradit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatňování nebo bránění práva. O náhradě nákladů řízení tak rozhodl soud tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 616 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 1 184,40 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.