9 C 63/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 388 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 388 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 977,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 603,71 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 7 690,63 Kč od 25.11.2025 do zaplacení a úrok ve výši 8% ročně z částky 7 484,62 Kč od 25.11.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 398 Kč splatnou k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18.12.2023, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 15 000 Kč. Celkovou částku 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, s poslední splátkou dne 18.2.2025. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno a byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.Dne 26.5.2026 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že z karty zákazníka se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného, mzdový výměr, výplatní pásky. Žalovaný uvedl, že je ve starobním důchodu, výše jeho měsíčního příjmu činí 17 999 Kč a jeho měsíčních výdajů 11 341 Kč. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku 6 658 Kč. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u dcery, je rozvedený a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18.12.2023 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 27 888 Kč, a to v 14měsíčních hotovostních splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 15 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal.Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětných pohledávek za žalovanou.Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobkyně dne 9.3.2026 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 9.3.2026.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržela od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva.Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejichž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč. Celkovou částku 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, s poslední splátkou do prosince 2023. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil a žalovanému tak vznikl dluh z uzavřené smlouvy č. , hodnota, představující dlužnou jistinu ve výši 7 484,62 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 206,01 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3 150 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 890,23 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 157,14 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, soud žalobě vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení, kdy část tohoto úroku žalobkyně kapitalizovala, a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky z té které smlouvy do data postoupení pohledávky.Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 6 263,5 Kč tak představují odměnu za 4 úkony právní služby po 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění a doplnění žaloby[§ 14b odst. 1 bod 3. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], 4 náhrad hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 010 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.