9 C 66/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 904 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 904 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 904 Kč od 22.9.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21.10.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 904 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 904 Kč od 22.9.2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne 29.7.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční hotovost ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutou půjčku splácet pravidelnými 60-ti týdenními splátkami ve výši 303 Kč. Za poskytnutí půjčky se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a úrok ve výši 1 980 Kč. Žalovaný svou povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil. Formou nepravidelných splátek zaplatil žalovaný částku ve výši 11 276 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 29.7.2019 s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Uzavřením smlouvy vznikla žalovanému povinnost tuto částku včetně sjednaného poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 3 000 Kč splatit 60-ti pravidelnými týdenními splátkami ve výši 303 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, podle nichž má žalobkyně právo požadovat zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku a to v termínu splatnosti nejbližší týdenní splátky. Žalovaný svou povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil, podle platební historie uhradil pouze 11 276 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplacení celé částky se splatností do 21.9.2020, od 22.9.2020 je žalovaný v prodlení. Dopisem ze dne 18.8.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ustanovení § 1908 o.z. musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s ustanovením § 2390 o.z. uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě přenechala žalobkyně žalované peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky. Žalovaný vyčerpal poskytnuté peněžní prostředky a tyto posléze ve lhůtě splatnosti nezaplatil, přičemž na nevrácených peněžních prostředcích a poplatcích, k jejichž hrazení se žalovaný smluvně zavázal, žalovanému vznikl dluh ve výši 6 904 Kč. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.