9 C 67/2013

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 339 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 339 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21 553 Kč od 1. 10. 2011 do 9. 10. 2012 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 22 339 Kč od 10. 10. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 321,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 1. 6. 2003 smlouvu o výhradním obchodním zastoupení, jejímž předmětem byla zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví směřující zejména k uzavírání pojistných smluv a jejich správě, kterou vykonávala žalovaná jako pojišťovací agent pro žalobkyni. Za provedení činnosti, která je předmětem smlouvy má pak pojišťovací agent dle čl. X této smlouvy právo na provizi, kdy její výše a struktura se řídí směrnicí číslo – Odměňování obchodní služby obec pojišťovna. Žalované byly za provedení činnosti dle Smlouvy vypláceny finanční částky, které měly v podstatě charakter zúčtovatelných záloh na provize. Podle podmínek směrnice byla žalovaná jako pojišťovací agent povinna vrátit žalobkyní poskytnuté plnění v případě ukončení pojištění (tzv. storno) nebo redukci pojištění, a to z důvodů a způsobem dle oddílu 5 odst. 5.1. předmětné směrnice. Smlouva o výhradním obchodním zastoupení byla ukončena dohodou o ukončení smlouvy, avšak i po ukončení smlouvy docházelo ke stornu pojištění a žalobkyni vznikl nárok na vrácení vyplacených provizí. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky, ale ani přes výzvu dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. insolvenční spisová značka ze dne 11. 3. 2016 byl zjištěn úpadek žalované, který byl řešen oddlužením. V důsledku insolvenčního řízení tak bylo dle § 140a z. č. 182/2006 Sb. řízení před zdejším soudem přerušeno. Schválené oddlužení bylo následně usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. insolvenční spisová značka ze dne 30. 1. 2020 zrušeno a soud tak pokračoval v přerušeném řízení.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) Ani jeden z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Mezi žalobkyní (dříve právnická osoba) a žalovanou byla dne 1. 6. 2003 uzavřena smlouva o výhradním obchodním zastoupení číslo jejímž předmětem byl výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví pojišťovacím agentem. Podle čl. V odst. 3 smlouvy má za provedení činnosti, která je předmětem smlouvy, pojišťovací agent právo na provizi podle čl. X. této smlouvy. Z čl. X smlouvy bylo zjištěno, že způsob stanovení provizí, jejich výše a struktura, jakož i zásady a pravidla upravující uplatnění práva na odškodnění se řídí příslušnou vnitropodnikovou normou. Se způsobem stanovení provizí, jejich výší a strukturou byl pojišťovací agent před uzavřením smlouvy seznámen. Smlouva byla ukončena Dohodou o ukončení smlouvy o výhradním obchodním zastoupení ze dne 15. 12. 2009, a to ke dni 31. 12. 2009.

7. Z oddílu 5. Storno provize a superprovize směrnice číslo - Odměňování obchodní služby ČP, odst. 5. soud zjistil, že získatelská provize se se krátí ve tříletém období tak, že dojde-li ke stornu pojištění nebo redukci tak, že datum účinnosti storna je v 1. roce od počátku pojištění, získatelská provize získateli nenáleží, dále dojde-li ke stornu nebo redukci pojištění tak, že datum účinnosti storna je ve 2. roce od počátku pojištění, náleží získateli 20 % získatelské provize, dojde-li ke stornu nebo redukci pojištění tak, že datum účinnosti storna je ve 3. roce od počátku pojištění, náleží získateli 40 % získatelské provize a dojde-li ke stornu nebo redukci pojištění tak, že nastalo storno po 3. roce od počátku pojištění, náleží získateli 100 % získatelské provize.

8. Z přehledu jednotlivých odměn za provizní období od 1. 3. 2010 do 31. 5. 2012 bylo zjištěno, že celková bilance za předmětné období činí - 22 339 Kč.

9. Výzvou ze dne 16. 8. 2011 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 21 553 Kč nejpozději do 30. 9. 2011 z titulu storna provize. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 9. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

11. Dne 1. 6. 2003 mezi sebou účastníci uzavřeli smlouvu o výhradním obchodním zastoupení, jejímž předmětem byl výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví pojišťovacím agentem, kdy za výkon této činnosti náleží agentovi provize. Pravidla stanovení provizí, jejich výše a struktura v předmětném období byly určeny směrnicí žalobkyně číslo Smlouva byla ukončena dohodou ke dni 31. 12. 2009. Za období od 1. 3. 2010 do 31. 5. 2012 dle oddílu 5 směrnice požadovala vrácení provizí v celkové výši 22 339 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení dlužné částky, ale žalovaná přes výzvu ničeho neuhradila. Dne 24. 9. 2012 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dluhu.

12. Podle § 652 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Podle § 665 obchodního zákoníku bylo-li sjednáno výhradní zastoupení, je zastoupený povinen ve stanovené územní oblasti a pro určený okruh obchodů nepoužívat jiného obchodního zástupce a obchodní zástupce není oprávněn v tomto rozsahu vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby nebo uzavírat obchody na vlastní účet nebo účet jiné osoby.

13. Podle § 659 odst. 1 obchodního zákoníku Obchodní zástupce má nárok na provizi sjednanou, jinak odpovídající zvyklostem podle místa jeho činnosti a s ohledem na druh zboží, jehož se týká smlouva o obchodním zastoupení. Nejsou-li takové zvyklosti, má obchodní zástupce právo na rozumnou odměnu, která přihlíží ke všem okolnostem uskutečněného úkonu. Každá část odměny, která se mění podle počtu a hodnoty obchodních případů, je považována za složku provize.

14. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ust. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o výhradním obchodním zastoupení ve smyslu ust. § 665 obchodního zákoníku, jejímž předmětem bylo obstarávání pojišťovací činnosti pro žalobkyni za sjednanou provizi (§ 659 obchodního zákoníku). Bylo ujednáno, že v případě storna pojištění do tří let od uzavření pojistné smlouvy se nárok na provizi poměrně krátí. Žalobkyně vyplatila žalované coby pojišťovacímu agentovi částky provize, avšak v důsledku zániku pojistných smluv vznikl žalobkyni na základě směrnice žalobkyně nárok na vrácení poměrných částí vyplacených provizí, kdy celková dlužná částka za provize činí 22 339 Kč. Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni předmětnou částku včetně zákonného úroku z prodlení, jak je žalobkyně požadovala, přičemž žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 22 553 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobkyně, tj. od 1. 10. 2011, do 9. 10. 2012, a z částky 22 339 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce, tj. od 10. 10. 2012. Žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení za období, kdy žalovaná již byla v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 321,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 339 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 1 461,60 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.