103 C 17/2022
č. j. 103 C 17/2022-105
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , část obce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec zastoupenému advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o 472 899,14 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 472 899,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 472 899,14 Kč od 23.2.2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 91 483,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 5.6.2022 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 472 899,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění uvedl, že žalobce jako zhotovitel uzavřel dne se žalovaným jako objednatelem dne 10.7.2020 smlouvu o dílo v podobě stavebních prací na„ [anonymizována dvě slova] [obec]“, celková cena díla měla činit 7 819 517 Kč bez DPH, předpokládaný termín předání staveniště byl červenec 2020, dílo mělo být dokončeno nejpozději do 12 kalendářních měsíců ode dne předání staveniště, přičemž žalobce se zavázal provádět dílo dle podrobného časového harmonogramu s měsíčním finálním plněním. Ke smlouvě o dílo byl dne 30.3.2021 uzavřen dodatek č.1, kterým došlo k rozšíření předmětu díla o vícepráce a současně i k omezení díla o méněpráce s celkovým navýšením ceny díla o 625 112,41 Kč. Konkrétně se jednalo o zajištění stavební jámy v podobě vybudování dosazovací nádrže pomocí štětovnicových stěn. Současně došlo k prodloužení termínu dokončení o 9 týdnů. Žalovaný byl generálním dodavatelem (zhotovitelem) celého díla„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovaným a městyse [anonymizováno] ze dne 28.5.2020. Žalobce jako jeden ze subdodavatelů předal své provedené dílo dne 16.12.2021, jak vyplývá ze zápisu o předání a převzetí díla ze dne 17.12.2021, bez zásadních vad ani nedodělků, které by bránily převzetí. Poslední faktura byla žalovanému vystavena dne 31.5.2022 na 92 136,07 Kč, kterou žalobce zaplatil. Předchozí fakturu [číslo] na částku 625 207,33 Kč ale žalovaný neuhradil, dopisem ze dne 21.4.2022 vznesl proti této pohledávce co do částky 472 899,14 Kč jednostrannou námitku započtení svého údajného nároku smluvní pokuty za 14 dnů žalobcova údajného prodlení s termínem dokončení díla dle čl.XIV. bod2 smlouvy o dílo ze dne 10.7.2020. Žalovaný tak uhradil pouze částku 152 308,19 Kč. Žalobce dopisem ze dne 22.4.2022 nárok žalovaného na zápočet neuznal a jeho námitku posoudil jako neplatnou a neúčinnou. V prodlení byl žalovaný, resp. jeho jiní subdodavatelé, jejichž práce předcházely žalobcovým stavebním pracím.
2. Ve věci byl dne 28.6.2022 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor a vyjádření, když žádal zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedl, že dle uzavřené smlouvy měl žalobce dokončit dílo do 12 kalendářních měsíců od předání stanoviště, dle dodatku č. 1 byl termín dokončení posunut na 31.10.2021, dílo ale bylo dokončeno a předáno 16.12.2021. Žalobce byl v prodlení celkem 64 dnů, žalovaný uplatnil nárok na smluvní pokutu za 14 dnů prodlení a přípisem ze dne 21.4.2022 provedl žalovaný započtení svého nároku na zaplacení smluvní pokuty oproti závazku žalovaného na zaplacení části ceny díla vyúčtované fakturou [číslo]. Po provedeném zápočtu pak zcela zanikl nárok žalovaného na zaplacení smluvní pokuty ve výši 472 899,14 Kč a zároveň zanikla pohledávka žalobce co do této částky na uhrazení části ceny díla. Započtení realizované žalovaným je platným právním úkonem.
3. K vyjádření žalovaného se vyjádřil žalobce podáním ze dne 19.9.2022 tak, že žalovaný byl generálním zhotovitelem stavby ve vztahu k městysu [anonymizováno], na provádění díla se žalovaný vůbec nepodílel, veškeré práce na díle zajišťoval prostřednictvím subdodavatelů, když žalobce byl jedním z nich. Dalšími subdodavateli byly [právnická osoba] [právnická osoba], a [právnická osoba] Žalobce prováděl na stavbě stavební část. Na konkrétní žalobcovy stavební práce navazovaly práce jiných subdodavatelů z hlediska technologické části díla, pak měl žalobce pokračovat ve stavebních pracích. Proto byl pro celou stavbu vytvořen podrobný časový harmonogram, který byl součástí smlouvy o dílo. Ted byl následně po uzavření dodatku č.1 ke smlouvě o dílo změněn. Na díle došlo ke zdržení v provádění technologických prací, např. technologové přišli na montáž dosazovací nádrže o 2 měsíce později, žalobce po tuto dobu nemohl dělat nic. Vše mělo být vystrojené k provizornímu připojení části ČOV v 16. týdnu, došlo k tomu ale v 16. týdnu. Vystrojení regenerace mělo být hotové v 25. týdnu, bylo dokončeno o 10 týdnů později. Vystrojení aktivací mělo být hotovo v 33. týdnu, bylo dokončeno v 47. týdnu. Žalobce nemohl novou ČOV zapojit do řádného režimu, protože nad přepojením se nacházely budoucí komunikace a zpevněné plochy. Práce na technologiích musely být provedena do úplného konce, aby žalobce mohl provést dokončovací práce. Subdodavatelé žalovaného provedli poslední práce na díle ve 48. týdnu r. 2021, dle předchozího platného harmonogramu měl mít žalobce poté 14 na to, aby dokončil svou stavební část díla. Žalovaný prodloužil ostatním subdodavatelům termín dodání díla, žalobci nikoliv. Dle názoru žalobce je s ohledem na ust. § 1987 o.z. pohledávka žalovaného nezpůsobilá k zápočtu, neboť je nejistá.
4. Ze smlouvy o dílo ze dne 10.7.2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je závazek zhotovitele provést pro objednatele stavební práce na realizaci zakázky„ [anonymizována tři slova] – stavební práce„ dle projektové dokumentace, která tvoří nedílnou součást smlouvy, a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit zhotoviteli sjednanou cenu. Cena díla byla určena na 7 819 517 Kč bez DPH (s DPH 10 606 945 Kč). Předpokládaný termín předání staveniště byl červenec 2020, termín dokončení díla nejpozději do 12 kalendářních měsíců ode dne předání staveniště.
5. Z dodatku č. 1 ze dne 30.3.2021 ke smlouvě o dílo ze dne 10.7.2020 bylo zjištěno, že rozsah díla byl tímto dodatkem změněn o vícepráce i méněpráce a dále byl změněn termín dokončení díla, to vše dle změnového listu č. 01, který je přílohou dodatku č.1.
6. Ze změnového listu č. 1 z 30.3.2021 bylo zjištěno, že se jednalo o změnu zajištění stavební jámy a změnu tvaru dosazovací nádrže, změna přinesla snížení ceny o 5 000 Kč bez DPH a navýšení ceny o 630 112,41 Kč bez DPH, celkem dojde k navýšení o 625 112,41 Kč bez DPH, termín dokončení byl prodloužen o 9 týdnů.
7. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že ji vystavil dne 7.1.2022 žalobce žalovanému za stavební práce dle [anonymizována čtyři slova] na částku 625 207,33 Kč splatnou dne 22.2.2022 8. Z přehledu plateb na účet žalobce u [právnická osoba] bylo zjištěno, že na fakturu [číslo] bylo žalovaným uhrazeno 152 308,19 Kč dne 21.4.2022.
9. Z protokolu o předání staveniště bylo zjištěno, že k předání došlo dne 17.8.2020.
10. Ze zápisu o předání a převzetí díla ze dne 16.12.2021 bylo zjištěno, že k předání díla objednateli (žalovanému) zhotovitelem (žalobcem) došlo 16.12.2021, jako termín předání a převzetí staveniště je vyznačeno 24.8.2020, jako termín dokončení prací 16.12.2021. Dílo bylo převzato s výhradami dle„ seznamu vad a nedodělků“.
11. Z přípisu žalovaného adresovaného žalobci ze dne 21.4.2022 bylo zjištěno, že žalovaný sděluje žalobci, že byl v prodlení s předáním díla 64 dní, dle dodatku č. 1 mělo být dílo dokončeno a předáno do 13.10.2021, ale dle zápisu došlo k předání dne 16.12.2021. Pro případ prodlení zhotovitele s termínem dokončení díla byla dle čl. XIV smlouvy sjednána pokuta 0,4% z ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta za 64 dní tak činí 2 161 825,08 Kč, žalovaný uplatňuje vůči žalobci smluvní pokutu za 14 dnů prodlení ve výši 472 899,14 Kč, kterou započítává proti pohledávce žalobce z faktury [číslo] na 625 207,33 Kč, takže doplacen bude jen rozdíl, tj. 152 308,19 Kč.
12. Z přípisu žalobce adresovaného žalovanému ze dne 22.4.2022 bylo zjištěno, že žalovaný provedl na díle všechny práce řádným způsobem a tyto byly odsouhlaseny ze strany žalovaného, práce byly vyfakturována a zčásti již zaplaceny. Pokud se jedná o prodlení, žalobce se dostal do prodlení, protože v prodlení byl žalovaný jako generální dodavatel stavby. Pohledávku žalovaného žalobce neuznává, považuje ji za pohledávku nejistou, započtení za neplatné a neúčinné. Žalobce nemohl pokračovat v provádění dokončovacích prací, když podle žalovaným určeného harmonogramu prací na celém díle pracím žalobce měly předcházet práce jiných subdodavatelů. Minimálně společnost [právnická osoba] prováděla práce, a to trubní rozvody, propojení kalojem, dosazovací nádrž ještě na konci listopadu 2021, proto mohl přistoupit žalobce k provádění díla teprve 29.11.2021 a ukončit je 7.12.2021, poté následovala samotná pokládka asfaltové směsi na zpevněných površích dne 16.12.2021 tyto práce i dle harmonogramu nebylo možné provést okamžitě jak z hlediska technologických lhůt, tak i objednávky materiálu atp.
13. Z přípisu žalovaného adresovaného žalobci ze dne 12.5.2022 bylo zjištěno, že žalovaný uznává, že došlo k prodlení s dokončením vystrojení kalojemu, tj. po dobu 31 dni nebyl žalobce v prodlení, to žalovaný zohlednil, když uplatnil nárok za prodlení jen 14 dnů. V průběhu července a srpna pracoval žalobce na stavbě jen 8 dnů.
14. Z emailové zprávy firmy K+K technology a.s. ze dne19 .5.2022 adresované žalobci bylo zjištěno, že žalovaný s touto firmou uzavřel dodatek s termínem předání díla do 17.12.2021.
15. Jednatel žalovaného se při jednání ve věci dne 23.3.2023 vyjádřil tak, že intenzifikace ČOV je zvláštní činnost, protože při stavbě rozšíření čistírny musí zůstat v provozu stará část. Po vystavění dosazovací nádrže se do této připojila provizorně čistírna, aby se stará část čistírny mohla vyčistit, provést sanace a připravit na montáž technologie – to dělala firma žalobce. Když byla namontovaná nová část technologie, to dělal jiný subdodavatel, teprve pak bylo možné provizorní připojení udělat na připojení trvalé. Nad uvedeným prostorem (jednatel doložil fotodokumentaci) se nachází asfaltová obslužná komunikace, tu dělala firma žalobce, a z logiky věci vyplývá, že na stavbě musela být poslední. Firma žalobce byla schopna asfaltové komunikace provést v termínu, ale prostor, který měl být zakryt vozovkou, nebyl vystrojený. Pokud by prostor zakryli vozovkou, tak by další subdodavatel, aby to mohl dokončit, to musel rozkopat. Nová kruhová dosazovací nádrž byla vystrojena o 2 měsíce později, dosazovací nádrže měly být hotovy v 8. týdnu r. 2021, ale oni nastoupili až v 13. týdnu, technologická činnost měla být dokončena v 39. týdnu, byla dokončena až l. týdnu r .2022. Firma žalobce sundala krov, ale museli čekat až někdo vniklým prostorem umístí a osadí lávku, teprve pak mohl žalobce udělat novou střechu. Proto byla střech zhotovena o 10 týdnů později. Síto nebylo osazeno v termínu, nemohla být spuštěna žádná nová část repasované staré čistírny. Teprve po osazení síta mohla být spuštěna nová technologie ve staré čistírně, pak se čekalo další dva měsíce, než další subdodavatelé to přijeli namontovat, a žalobce poté mohl pokračovat v práci.
16. Zástupce žalovaného se při jednání ve věci dne 23.3.2023 vyjádřil tak, že v průběhu července a srpna 2021 pracovala firma žalobce jen 8 dnů. V té době bylo třeba dodělat minimálně omítky na vnitřních částech včetně zazdění otvorů a zapravení pozemnic. Bez provedení těchto prací se nemohl pokládat krov, což byla dodávka žalobce, a bez krovu se nemohlo řádně pokračovat na technologickém vystrojení z důvodu nutnosti lešení ve vnitřních nádržích. Prodlení technologických firem bylo vyvoláno nečinností žalobce. Žalovaný musel dojednat stavební dodávky, které měl dle smlouvy provést žalobce, s firmou [právnická osoba]. Dle stavebního deníku došlo k přerušení prací žalobce celkem na 55 dnů, když prodlení žalobce oproti smlouvě činí 64 dnů, tedy minimálně 9 dnů nelze ze strany žalobce uspokojivě vysvětlit, tj. minimálně by měla smluvní pokuta přináležet za těchto 9 dní.
17. Žalobce v závěrečném návrhu žádal vyhovění žalobě, žalovaný žádal její zamítnutí.
18. Provedeným dokazováním má soud za prokázány tyto skutečnosti: Mezi účastníky, tj. mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem, byl dne 10.7.2020 uzavřena smlouva o dílo [anonymizována dvě slova] [obec] – stavební práce. Rozsah díla byl dán projektovou dokumentací, která byla součástí smlouvy, cena byla dohodnuta na 7 819 517 Kč bez DPH. Předpokládaný termín předání staveniště byl dohodnut na červenec 2020 a termín dokončení díla na 12 kalendářních měsíců ode dne předání staveniště. Dodatkem ke smlouvě č. 1 došlo ke změně předmětu díla, ceny na částku o 625 112,41 Kč (bez DPH) vyšší a termínu dodání, který se prodloužil o 9 týdnů (smlouva ze den 10.7.2020 a dodatek č.1 ze dne 30.3.2021). Žalovaný předal staveniště žalobci dne 24.8.2020, žalobce předal žalovanému dílo dne 16.12.2021 (zápis o předání a převzetí díla ze dne 16.12.2021). Žalobce provedené práce fakturoval žalovanému několika fakturami, z nichž předmětem sporu je zaplacení faktury [číslo] kterou žalobce žalovanému fakturoval 625 207,33 Kč splatných 22.2.2022, z čehož žalovaný žalobci uhradil částku 152 308,19 Kč dne 21.4.2022 (faktura [číslo] výpis z účtu vedeného u [právnická osoba]). Žalovaný uplatnil vůči žalobci námitku započtení proti platbě na fakturu [číslo] to započetl svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla dle čl.XIV. uzavřené smlouvy o dílo, tj. 0,4% z ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení, když započetl smluvní pokutu za prodlení v rozsahu 14 dnů částkou 472 899,14 Kč (přípis žalovaného adresovaný žalobci ze dne 21.4.2022). Žalobce nesouhlasil se započtením pohledávky s tím, že pohledávku žalovaného má za nejistou a započtení za neplatné a neúčinné. Jako důvod uvedl to, že žalovaný uzavřel smlouvu o dílo s městysem [anonymizováno] a dílo samotné pak realizoval prostřednictvím subdodavatelů, z nichž jedním z nich byl žalobce. K prodlení došlo v důsledku toho, že provádění díla ze strany žalobce bylo závislé na provádění díla ostatními subdodavateli žalovaného, tj. dodavatelů technologických částí díla, kteří byli v prodlení, takže se dostal v důsledku toho do prodlení i žalobce (žaloba, vyjádření žalobce ze dne 19.9.2022, přípis žalobce ze dne 22.4.2022, vyjádření jednatele žalobce při jednání dne 23.3.2023).
19. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce posoudil takto:
20. Dle § 2586, odst.1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
21. Dle § 2623 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.
22. Dle § 2048, odst. 1 § 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
23. Dle § 1982 odst. 1-2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
24. Dle § 1987 odst. 1-2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
25. Nárok žalobce se opírá o ustanovení § 2586 občanského zákoníku, tj. nárok na zaplacení cenu za provedení díla. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, na základě této smlouvy o dílo (ve znění dodatku č.1) žalobce provedl dílo a předal je žalovanému a cenu za provedené dílo vyfakturoval. Tuto skutečnost žalovaný nesporoval, podstata sporu spočívá v tom, že žalovaný tvrdil, že nárok za cenu díla v žalované výši zanikl započtením na nárok žalovaného proti žalobci na zaplacení smluvní pokuty z prodlení s předáním díla. Smlouvou o dílo ze dne 10.7.2020 skutečně byla m.j. sjednána smluvní pokuta za prodlení s předáním díla, a to 0,4% z ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení, toto ujednání je platné a mezi účastníky ani není sporu o tom, že dílo nebylo předáno v termínu dle smlouvy, resp. dodatku, termín předání díla byl prokázán zápisem o předání a převzetí díla. Pokud se týká posouzení, zda započtení pohledávky žalovaného je platné, tj. zda jeho pohledávka je způsobilá k započtení, musel se soud vypořádat s otázkou, zda tato pohledávka je ve smyslu ust. § 1987, odst. 2 občanského zákoníku jistá a určitá. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987, odst.2 občanského zákoníku je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení, není-li taková pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987, odst.2 občanského zákoníku a je zpravidla (relativně) neplatné. (rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 684/2020). Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987) (rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 5711/2017). Pohledávka uplatněná žalovaným k započtení je sporná, zkoumání její oprávněnosti a výše by bylo spojeno s rozsáhlým důkazním řízením a nepřiměřeně by prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou. Lze předpokládat detailní zkoumání stavebních deníků všech subdodavatelských firem, výslechy svědků, nelze vyloučit ani znalecké dokazování, to vše za účelem ověření, kdo„ zavinil“ prodlení s předáním díla. Námitka započtení nebyla ze strany žalobce akceptována. Za těchto okolností nezbývá soudu než hodnotit započtení ze strany žalovaného jako neplatné pro nejistou a neurčitou vzájemnou pohledávku žalovaného. Tímto započtením žalovaného nemohlo dojít k zániku obou vzájemných pohledávek, tj. pohledávky žalobce na zaplacení ceny za dílo a pohledávky žalovaného na zaplacení smluvní pokuty. Nárok žalobce uplatněný žalobou proto shledal soud po právu a žalobě v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku.
26. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, soud mu proto dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 91 483,70 Kč (právní zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. za 5 úkonů po 10 220 Kč, 5 X 300 Kč paušálních náhrad, náhrada za ztrátu času 8 půlhodin po 100 Kč, cestovné [obec] – [obec] a zpět 2 912,96 Kč, 21 % DPH 11 825,72 Kč, soudní poplatek 23 645 Kč).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.