103 C 30/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zast.: Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o 994 889,91 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 53 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 53 040 Kč od 7.8.2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do zbytku, t.j. aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci dalších 941 849,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 941 849,91 Kč od 7.8.2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 6.11.2019 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 994 889,91 Kč s přísl. K odůvodnění uvedl, že 23.3.2018 byla mezi žalovaným jako zhotovitelem a žalobcem jako objednatelem byla uzavřena smlouva o dílo č. [anonymizováno] 2018 -00-3, ve znění dodatku č.1 ze dne 20.9.2018, jejímž C“. Na základě předmětné smlouvy se žalovaná zavázala k provedení stavebních úprav objektů [anonymizována dvě slova] [číslo], v ul. [ulice] v [obec] za účelem zajištění splnění požadavků pro bezbariérové vstupy do objektu a bezbariérové užívání stavby v zájmových částech objektu, především komunikace a WC, a dále rekonstrukce či nové vybudování a vybavení odborných učeben a kabinetu, provedení souvisejících úprav stávajících rozvodů a instalací včetně nové instalace strukturované kabeláže- konektivity. Dne 21.9.2018 došlo ze strany žalovaného k předání a převzetí díla, což bylo doloženo protokolem. Dle oddílu IV. článku I.,odst.5 předmětné smlouvy, který upravuje povinnosti týkající se bankovní záruky č.2 k zajištění svých závazků podle smlouvy, resp. k zajištění řádného odstranění vad uplatněných objednatelem vůči zhotoviteli z titulu odpovědnosti za vady díla v záruční době poskytne zhotovitel objednateli neodvolatelnou a nepodmíněnou bankovní záruku splatnou na první požádání. Bankovní záruka č.2 bude zhotovitelem objednateli předložena nejpozději v den podpisu protokolu o předání a převzetí díla dle oddílu č. II. č.l. V. smlouvy. Zhotovitel měl tedy povinnost předat objednateli bankovní záruku č.2 nejpozději v den podpisu protokolu o předání a převzetí díla, tj. 21.9.2018. Ze strany žalované k poskytnutí bankovní záruky č.2 došlo až dne 17.10.2018, kdy byla předložena bankovní záruka [anonymizováno] ze dne 17.10.2018. Nebyla tak splněna podmínka v odd.IV. čl.I, odst.6 smlouvy, a to že bankovní záruka č 2 bude platná a účinná po celou dobu záruční doby, tj.60 měsíců od předání a převzetí díla. Za období od 22.9.2018 do 17.10.2018 tak vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu dle oddílu IV. smlouvy ve výši 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení, za dobu trvání prodlení 26 dnů, tak smluvní pokuta činí 994 889,91 Kč. Mezi účastníky je nesporné, že dne 22.2.2018 došlo ze strany žalovaného k předložení bankovní záruky [anonymizováno] ze dne 22.2.2018, která byla předána jako bankovní záruka č.1, kterou se banka ve prospěch žalobce jako objednatele z předmětné smlouvy zavázala poskytnout záruku zajišťující splnění povinností ze smlouvy, zejména k zajištění sankcí, na jejichž úhradu vznikne objednateli nárok v důsledku porušení povinnosti zhotovitele provést a předat dílo řádně a včas. Žalovaná neměla důvod spoléhat, že v období, které není pokryto zárukou č.2, by bylo možno pokrývat bankovní zárukou č. [anonymizováno] ze dne 22.2.2018, bankovní zárukou č.1 nelze nahrazovat bankovní záruku č.

2. Žalovaný byl upozorněn na porušení povinnosti a vyzván k úhradě smluvní pokuty. Smlouva o dílo byla se žalovaným uzavřena na základě jeho svobodné a vážné vůle v rámci zadávacího řízení, kdy žalovaný předložil cenovou nabídku a znal podmínky, za kterých bude smlouva uzavřena. Dle z.č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek má zadavatel obecně povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v souladu se zadávacími podmínkami a nabídka vybraného dodavatele má tyto podmínky beze zbytku splňovat. Nelze proto dodatečně smlouvu měnit. Dle ust. § 222 cit. zákona, který upravuje změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, a to odst.3) stanoví tři obecné typové důvody podstatné změny. Podle těchto ustanovení je možné a nutné posuzovat změny smluv těch případech, kdy není možné využití některého z konkrétních případů v odstavcích 4) až7). Nepřípustným postupem je zmírnění některého z původních kvalifikačních požadavků anebo snížení původně přísně stanovené smluvní pokuty. Smlouva mezi účastníky uzavřená je zakázkou v hodnotě řádech miliónů korun a je realizována a spolufinancována za podpory Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Integrovaného regionálního operačního programu – výzva č66“ Infrastruktura pro vzdělávání- integrované projekty ITI.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 5.2.2020 tak, že žádá její zamítnutí. K odůvodnění uvedl, že nárok žalobce neuznává. Činí nesporným uzavření smlouvy o dílo ve znění dodatku č.

1. Pokud jde o bankovní záruku, uvedl, že žalobci poskytla nejprve bankovní záruku č. [anonymizováno] ze dne 22.2.2018, kterou byly zajištěny povinnosti ze smlouvy Tato záruka byla zřízena na dobu určitou do 30.9.2018, tato záruka nerozlišovala, které povinnosti zajišťuje, zda např. řádné plnění ze smlouvy v době realizace díla či řádné plnění záručních podmínek. Zajišťovala plnění všech smluvních povinností ze strany žalovaného. Dne 21.9.2018, kdy došlo k předání díla, zde byla platná bankovní záruka, která pokrývala veškeré povinnosti žalovaného, a to včetně povinností vyplývajících ze záruk. Bankovní záruka na další období, která pokryla opět veškeré povinnosti žalovaného, byla předložena dne 17.10.2018, a to č. [anonymizováno] ze dne 17.10.2018 trvá do 30.9.2023. není pravdou, že by rozsah bankovních záruk byl odlišný, každá záruka kryje totožné povinnosti ze smlouvy. Jediný rozdíl mezi nimi je, že každá pokrývá jiné období, první od 22.2.2018 do 30.9.2018, druhá od 17.10.2018 do 30.9.2023. V období od 1.10.2018 do 16.10.2018 nastalo období, kdy záruka nebyla, tato skutečnost ale nezakládá nárok tvrzený žalobcem. Ujednání v odst. 5 oddílu IV. čl. žalovaný považuje za neplatné pro jeho neurčitost. I kdyby soud shledal odst.5 platným, pak platí, že délku trvání bankovní záruky nestanovil odst.5. odst.6., povinnost udržovat bankovní záruku ve stejné výši po celou dobu pak stanoví odst.

7. Protože žalovaný již dne 22.2.2018 předložil žalobci bankovní záruku, která trvala i ke dni předání díla a následně i po něm až do 30.9.2018 a která zajišťovala veškeré povinnosti, tedy včetně povinností odstranit vady v záruční době, nemohlo dojít k porušení ustanovení odst.

5. Povinnost zajistit, aby bankovní záruka trvala 60 měsíců stanoví až odst.6, který však nevázal na porušení této povinnosti žádnou smluvní pokutu. Odst.7 pak stanoví povinnost udržovat bankovní záruku ve výši 408 000 Kč, smluvní pokutu váže až na porušení tohoto ustanovení poté, co byla nedostatečná výše záruky žalované oznámena. K tomu ale nedošlo. Ke dni předání díla trvala bankovní záruka, která zajišťovala veškeré povinnosti ze smlouvy, tedy i povinnost ze záruky. Tato bankovní záruka byla předložena již 22.2.2018, žalovaná tedy nepošila povinnost předložit záruku nejpozději k předání, neboť tuto předložila již dne 22.2.2018. Pokud žalobce argumentuje tím, že záruky měly být dvě, pak smlouva označuje sice dvě záruky, s ohledem na skutečnost, že žalovaný sjednal záruky tak, že kryly úplně veškeré povinnosti ze smlouvy, a jejich rozsah byl v obou případech shodný, je jejich rozlišení ve smlouvě z praktického hlediska nepodstatné. I kdyby žalovaná hypoteticky připustila existenci nějakého nároku na straně žalobce, tento neodpovídá žalované částce. Ve dnech 22.9.-30.9, za něž žalobce požaduje též smluvní pokutu, byla platná a účinná bankovní záruka ze dne 22.2.2018, která pokrývala všechny povinnosti. Jen za toto období dosahuje výše žalobcem požadované pokuty částky 344 385 Kč. Dále žalovaný namítl, že smluvní pokuta je zjevně nepřiměřená, a žádal, aby soud použil svého moderačního práva a přiměřeně pokutu snížil. Smluvní pokuta je nepřiměřená s ohledem na nepoměr výše pokuty k hodnotě zajišťované povinnosti. Z oddílu IV.., jakkoli je tento neurčitý, je zřejmé, že smluvní pokuta se vztahovala ke zřízení či snad předložení bankovní záruky ve výši 408 000Kč. Hodnota zajišťované povinnosti je tedy zřejmá, ačkoliv rozsah zajišťovaných povinností je neurčitý. Smluvní pokuta však byla stanovena ve výši 0,5% z celkové ceny díla nikoliv z hodnoty záruky. Celková cena díla bez DPH byla 7 652 999,29 Kč, přepočteno na konkrétní částku činí denní výše 38 265 Kč, což je 9,38% denně k zajištěné povinnosti. Smluvní pokuta je nepřiměřená s ohledem na rozdílné výše vzájemných smluvních pokut, smluvní pokuta pro žalobce je stanovena pouze pro jeden případ, a to pozdní úhrady ze strany žalobce, ve výši 0,2% denně z dlužné částky bez DPH. Smluvní pokuta je dále nepřiměřená, když v daném případě neplní funkci paušalizované náhrady škody, dle oddílu IV. čl.2 smlouvy došlo k vyloučení aplikace § 2050 občanského zákoníku, bylo tedy založeno právo požadovat vedle smluvní pokuty i náhradu škody. Výše smluvní pokuty by byla dostačující a dostatečně motivující i v případě sjednání smluvní pokuty z hodnoty zajišťované povinnosti. Při zachování sazby 0,5% denně z hodnoty zajištění, tedy 408 000 Kč, by smluvní pokuta činila 2 040 Kč. Žalobcem požadovaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy, když je nepřiměřeně vysoká. Smluvní pokuta neměla zajišťovat splnění všech povinností ze smlouvy, ale předložení bankovní záruky do výše 408 000 Kč Smlouva byla uzavřena v návaznosti na zadání veřejné zakázky dle z.č. 134/2016 Sb., nešlo o běžný kontraktační proces, ale o proces, kdy žalobce sám stanovil smluvní podmínky a chtěl-li uchazeč realizovat zakázku, byla věc postavena ber nebo neber. Žalovaný neměl možnost reálně upravit smlouvu. Smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká. Žalovaný byl v silně konkurenčním prostředí nucen přijmout podmínky žalobce. Ust. odd.IV čl. smlouvy nebylo porušeno, když de dni předání díla existovala platná a účinná bankovní záruka, která byla předložena žalobci již 22.2.2018 a která zajišťovala veškeré povinnosti ze smlouvy, tedy i povinnosti ze záruky. Došlo tedy k předložení bankovní záruky nejpozději při předání díla. Smluvní pokuta nesankcionovala nedodržení délky trvání bankovní záruky, ale její nepředložení. Je otázkou, zda je dané ustanovení dostatečně určité, když není ani zřejmé, jaké povinnosti mají být zajištěny, zda všechna nebo jen odstranění vad v záruce. Pokud žalovaný některá ustanovení porušil, pak odd.IV.. smlouvy, který stanovil délku trvání bankovní záruky, aniž by však na porušení tohoto ust., vázal vznik nároku na smluvní pokutu. Eventuálně mohl žalovaný porušit též odd. IV.. smlouvy, který stanovil povinnost přiměřeně bankovní záruku doplňovat, nárok na smluvní pokutu zakládal za situace, kdy nebyla bankovní záruka doplněna ani po vyzvání, k čemuž nedošlo. Navíc smluvní pokuta v odd.IV.. I odst.5 smlouvy je nepřiměřeně vysoká.

3. Podáním ze dne 17.6.2020 doplnil žalobce skutková tvrzení tak, že smlouva o dílo byla se žalovaným uzavřena na základě její svobodné a vážné vůle, kdy žalovaný v rámci zadávacího řízení zcela svobodně předložil cenovou nabídku, znal podmínky, za kterých bude smlouva o dílo uzavřena, návrh smlouvy byl součástí zadávací dokumentace. Bylo svobodným rozhodnutím žalovaného, zda předmětnou zakázku přijme a smlouvu podepíše se všemi sjednanými podmínkami. Před podpisem smlouvy žalovaný žádné ustanovení smlouvy nesporoval, nepožadoval úpravu nebo doplnění nebo dokonce zmírnění sankcí. Tvrzení žalovaného, že nabídku do výběrového řízení zpracoval bez asistence právního zástupce, a že obor stavebnictví je vysoce konkurenčním prostředím, a uplatňování námitek žalovaného by do budoucna nevytvořilo jeho dobrou pozici, a dále že by případné námitky nic nezměnily, je spekulativní a bezpředmětné. Ustanovení smlouvy týkající se povinnosti ohledně bankovních záruk, která žalovaný považuje za neplatná, v rozporu s dobrými mravy, nepřiměřená nebo dokonce likvidační a neadekvátní, jsou ze strany žalovaného rozporována až tehdy, kdy žalobce po žalovaném požadoval úhradu smluvní pokuty za porušení sjednaných povinností. Žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v [obec] ze dne 14.6.2018 č.j. [číslo jednací], ze kterého vyplývá, že zákaz podstatné změny smlouvy v zadávacím řízení po jejím uzavření je klíčovým a v zadavatelském prostředí samozřejmým pravidlem. Dle recentní judikatury Krajského soudu v [obec] lze o změně smluvní pokuty zakotvení ve smlouvě na předmět plnění veřejné zakázky uvažovat jako o podstatné změně smlouvy ve smyslu §222 ZZVZ, na to žalobce žalovaného několikrát upozorňoval. Vliv změny smluvní pokuty lze spatřovat v posunu ekonomické výhodnosti směrem k vybranému uchazeči, tak v případném otevření zadávacího řízení širšímu okruhu dodavatelů, pokud by mírnější smluvní pokuta byla stanovena od začátku. Dle ZZVZ má zadavatel obecně povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v souladu se zadávacími podmínkami a nabídka vybraného dodavatele má tyto podmínky beze zbytku splňovat. Pokud by dodavatel se zadavatelem mohli po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku obsah závazku libovolně měnit, bylo by to v rozporu se zásadami hospodářské soutěže a zároveň by obcházelo smysl zákona, kterým má být umožněna kontrola vynakládání veřejných prostředků. Docházelo by tak k porušení základních zásad zákona o zadávání veřejných zakázek, nedodržení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Předmětná zakázka byla zároveň i dotační akcí žalobce, není možné činit změny, které by v konečném důsledku měnily ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče a mohly ovlivnit průběh původního zadávacího řízení, a v podstatě i možnost ovlivnit potencionální okruh účastníků, kteří by se díky provedené dodatečné změně tak mohli do řízení přihlásit. Každá ze sjednaných bankovních záruk pokrývá zcela jiné období a slouží k jinému účelu. Podmínky a požadavky na předložení bankovních záruk a povinnosti žalovaného jsou v předmětné smlouvě, tak i v zadávací dokumentaci jednoznačně definovány, a pokud je každé jednotlivé porušení povinnosti zajištěno smluvní pokutou, nemůže nastat pochybnost, za které porušení je smluvní pokuta účtována. Právě odd. IV. čl. I. odst.5 smlouvy upravuje povinnosti týkající se bankovní záruky č.2 která slouží k zajištění závazků zhotovitele podle smlouvy, resp. k zajištění řádného odstranění vad uplatněných objednatelem vůči zhotoviteli z titulu odpovědnosti za vady díla v záruční době. Bankovní záruka č.2 měla být předložena objednateli nejpozději v den podpisu protokolu o předání a převzetí díla, což se stalo 21.9.2018 [ulice] podstata a význam bankovní záruky č.2 spočívá v tom, že slouží k zabezpečení objednatele proti případné újmě, který by mu mohla vzniknout v případě, že nedojde ze strany zhotovitele k zajištění řádného odstranění vad uplatněných z titulu odpovědnosti za vady díla v záruční době, kdy následky neodstranění vady či vzniklá škoda mohou být daleko vyšší než sjednaná výše smluvní pokuty. Pokud by v průběhu záruční doby vznikla jakákoliv vada na díle, a zhotovitel by odmítl poskytnout součinnost a odstranit vady neprodleně, pak by došlo k využití institutu bankovní záruky č.

2. Žalovaný neměl důvod spoléhat na to, že v období, které nebylo pokryto zárukou č.2, by bylo možné pokrývat bankovní zárukou č. [anonymizováno] ze dne 22.2.2018. Bankovní zárukou č.1 nelze nahrazovat bankovní záruku č.2, ani ji dodatečně zaměňovat, význam a účel každé z nich je odlišný, každá pokrývá jiné období. Žalovaný bankovní záruku č.2 poskytl až 17.10.2018, v období od 22.9.2018 do 17.10.2018 vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu dle odd. IV. čl.1 smlouvy o dílo. Smyslem a účelem smluvní pokuty je zajištění splnění povinnosti, jež je obsahem závazků. Nezbytnou součástí ujednání o smluvní pokutě je zcela přesné a určité označení povinnosti, při jejichž nesplnění vznikne právo na smluvní pokutu. Při posouzení výše přiměřenosti smluvní pokuty je rozhodná doba sjednání dohody o smluvní pokutě a posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty ke konkrétní povinnosti., a nikoliv až následně při porušení konkrétní povinnosti, tak, jak to činí žalovaný. Každý dodavatel zohledňuje smluvní pokutu při své účasti na zadávacím řízení, neboť pro takové dodavatele představuje smluvní pokuta potencionální riziko, díky kterému nemusí být realizace veřejné zakázky nadále dostatečně lukrativní. Argumentaci žalovaného, že smluvní pokuta neplní funkci paušalizované náhrady škody a je nepřiměřená, když součástí smlouvy je ujednání odd.IV,čl.II.odst.8, které připouští nárok na náhradu způsobené škody, vedle nároku na smluvní pokutu, považuje žalobce za bezpředmětnou s tím, že žalovaný znal dopředu znění smlouvy a toto ujednání nijak nesporoval. Funkce smluvní pokuty posiluje věřitele, povinnost hradit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění.

4. Podáním ze dne 17.6.2020 doplnil žalovaný skutková tvrzení tak, že nebylo platně sjednáno zajištění bankovní zárukou dle odd.IV.čl.I odst.5, neboť byla neurčitým způsobem vymezena zajišťovaná povinnost. Daná část smlouvy má charakter zdánlivého právního jednání ve smyslu § 553, odst.1 občanského zákoníku. Má-li být pro takto neurčitě stanovenou povinnost sjednána smluvní pokuta, je i tato smluvní pokuta sjednána neplatně – zdánlivě, neboť smluvní povinnost nemůže utvrzovat povinnost, která sama není stanovena. I kdyby bylo shledáno ust.odd.IV.č.l.odst.5 určitým, tedy platně sjednaným, nedošlo ze strany žalovaného k porušení tohoto ustanovení. Byť bylo smlouvou určeno, že mají být zřízeny 2 bankovní záruky, nebylo stanoveno, jakým způsobem mají být zřízeny. Žalovaný zřídil již na počátku smlouvy bankovní záruku, která zajišťovala veškeré povinnosti ze smlouvy. Tato trvala do 30.9.2018. Dne 21.9.2018 bylo dílo dokončeno a předáno, byla zřízena bankovní záruka, která zajišťovala veškeré povinnosti žalovaného. K otázce nepřiměřenosti smluvní pokuty, měla-li být zajištěna povinnost zřídit nebo předložit (což dle žalovaného není zřejmé) bankovní záruku k zajištění neurčitě vymezených povinností, a to až do výše 408 000 Kč, je hodnota zajišťované povinnosti 408 000 Kč Smluvní pokuta byla stanovena procentní sazbou 0,5% denně, nikoliv z hodnoty zajišťované povinnosti, nýbrž z hodnoty celého díla. Konkrétně výše pokuty dosahuje 38 265 Kč, přepočteno na procentuální sazbu ve vztahu k hodnotě zajišťované povinnosti je to 9,38%, to vše za situace, kdy žádná škoda nevznikla. Pokud jde o vzájemné výše smluvních pokut, tyto byly stanoveny v neprospěch žalovaného. Pro případ nezaplacení faktury bylo stanoveno 0,2% denně z dlužné částky nikoliv z hodnoty celého díla. Smluvní pokuta nemohla být přiměřená s ohledem na výši újmy, která porušením povinnosti může žalobci vzniknout, žalobci žádná újma nevznikla, smluvní pokuta neplnila funkci paušalizované náhrady škody. Dle odd.IV. čl.2 došlo k vyloučení aplikace § 2050 občanského zákoníku, tedy bylo založeno právo požadovat vedle smluvní pokuty i náhradu škody. Dle výkazu zisku žalovaného za rok 2018, pak tento činil po zdanění 840 000 Kč, sjednaná pokuta činí 88 % zisku. Zákon o zadávání veřejných zakázek rozhodně nevylučuje možnost aplikace moderace smluvní pokuty.

5. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě žalované částky přípisem ze dne 26.8.2019.

6. Ze smlouvy o dílo č. [anonymizováno] 2018 -001-3 uzavřené dne 23.3.2018 mezi žalovaným jako zhotovitelem a žalobcem jako objednatelem bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo provedení stavebních úprav objektů ZŠ npor.Eliáše, č.p .344, v ul. [ulice] v [obec] za účelem zajištění splnění požadavků pro bezbariérové vstupy do objektu a bezbariérové užívání stavby v zájmových částech objektu, především komunikace a WC, a dále rekonstrukce či nové vybudování a vybavení odborných učeben a kabinetu, provedení souvisejících úprav stávajících rozvodů a instalací včetně nové instalace strukturované kabeláže- konektivity. Cena díla byla sjednána na 10 139 505,56 Kč včetně DPH. V oddílu IV smlouvy jsou dohodnuty bankovní záruky, a to bankovní záruka č. 1 k zajištění závazků dle smlouvy, zejména k zajištění sankcí v důsledku porušení povinnosti zhotovitele provést a předat dílo řádně a včas, bankovní záruka měla být objednateli předložena do 15ti dnů od uzavření smlouvy, měla být platná a účinná až do předání a převzetí díla, kdykoliv během platnosti této záruky měla činit její výše nejméně 408 000 Kč, pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Dále pak byla sjednána bankovní záruka č.2 k zajištění závazků dle smlouvy, a to k zajištění řádného odstranění vad uplatněných objednatelem vůči zhotoviteli z titulu odpovědnosti za vady díla v záruční době, jedná se o bankovní záruku neodvolatelnou a nepodmíněnou, splatnou na první požádání. Bankovní záruka č.2 bude objednateli předložena nejpozději v den podpisu protokolu o předání a převzetí díla, a musí být platná a účinná po celou délku záruční doby, tj. 60 měsíců, kdykoliv během platnosti této záruky měla činit její výše nejméně 408 000 Kč, pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení s předložením bankovní záruky.

7. Z dodatku č.1 ze dne 20.9.2018 ke smlouvě o dílo [anonymizováno] 2018 -001-3 ze dne 20.9.2018 bylo zjištěno, že byl upraven rozsah díla a cena díla na 9 260 129,14 Kč včetně DPH.

8. Z protokolu o předání a převzetí stavby bylo zjištěno, že dílo bylo žalovaným žalobci předáno dne 21.9.2018.

9. Z výzvy ze dne 26.8.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalobou uplatněného nároku.

10. Z přípisu [právnická osoba] ze dne 22.2.2018 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že z příkazu žalovaného se banka neodvolatelně a nepodmíněně zavazuje zaplatit žalobci částku do výše 408 000 Kč, a to na první písemnou závazně podepsanou žádost obsahující písemné prohlášení žalobce, že žalovaný nesplnil své povinnosti dle smlouvy č. [anonymizováno] -2017-027-3. Záruka banky je platná do 30.9.2018.

11. Z přípisu [právnická osoba] ze dne 17.10.2018 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že z příkazu žalovaného se banka neodvolatelně a nepodmíněně zavazuje zaplatit žalobci částku do výše 408 000 Kč, a to na první písemnou závazně podepsanou žádost obsahující písemné prohlášení žalobce, že žalovaný nesplnil své povinnosti dle smlouvy č. [anonymizováno] -2017-027-3 v záruční době. Záruka banky je platná do 30.9.2023.

12. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla dne 23.3.2018 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavebních úprav objektu základní školy v dohodnuté ceně díla 10 139,56 Kč včetně DPH, dodatkem č.1 ze dne 20.9.2018 byl upraven rozsah a cena díla na 9 260 129,14 Kč včetně DPH. Ve smlouvě o dílo ze dne 23.3.2018 byla stanovena povinnost žalovaného předložit dvě bankovní záruky, první měly být objednateli předložena nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy, měla být platná a účinná do předání a převzetí díla, kdykoliv během platnosti této záruky měla činit její výše nejméně 408 000 Kč. Druhá bankovní záruka měla být objednateli předložena nejpozději v den podpisu protokolu o předání a převzetí díla a rovněž kdykoliv během platnosti této záruky měla činit její výše nejméně 408 000 Kč. První bankovní záruka byla určena k zajištění závazků dle smlouvy, zejména zajištění sankcí v důsledku porušení povinnosti zhotovitele provést a předat dílo řádně a včas, druhá bankovní záruka byla určena k zajištění závazků dle smlouvy, zajištění řádného odstranění vad uplatněných objednatelem vůči zhotoviteli z titulu odpovědnosti za vady díla v záruční době. Pro případ porušení této povinnosti byla u obou záruk sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení (smlouva ze dne 23.3.2018, dodatek č.1 ze dne 20.9.2018). První záruka byla předložena dne 22.2.2018, druhá dne 17.10.2018 (bankovní záruky). Dílo bylo předáno žalovaným a převzato žalobcem dne 21.9.2018 (protokol o předání a převzetí stavby). Žalovaný byl žalobcem vyzván k dobrovolné úhradě smluvní pokuty (předsporová výzva).

13. Po právní stránce soud posoudil prokázané skutečnosti takto:

14. Dle § 553, odst.1 občanského zákoníku č. 89/2013 Sb. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

15. Dle § 555, odst.1 občanského zákoníku č. 89/2013 Sb. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

16. Dle § 2048 občanského zákoníku č. 89/2013 Sb. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

17. Dle § 2051 občanského zákoníku č. 89/2013 Sb. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením této povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

18. Předmětem sporu je nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za porušení smluvní povinnosti ze smlouvy o dílo ze dne 23.3.2018, a to předložit bankovní záruku č. 2 nejpozději v den předání a převzetí díla, když k předání a převzetí díla došlo dne 21.9.2018 a žalovaný bankovní záruku č.2 předložil až dne 17.10.2018, tím došlo k prodlevě v rozsahu 26 dnů a žalovaného stíhá dle smlouvy povinnost zaplatit za každý den smluvní pokutu ve výši 0,5% z celkové ceny díla (ve znění dodatku č. 1). Po zhodnocení všech provedených důkazů dospěl soud k závěru, že smluvní ujednání o smluvní pokutě, které je součástí smlouvy o dílo, je platné. Porušení právních povinností, které má být sankcionováno smluvní pokutou je ve smlouvě vyjádřeno dostatečně určitě, jedná se o nepředložení bankovních záruk v termínech stanovených smlouvou, u bankovní záruky č. 1 to bylo nejpozději do 15 dnů od podpisu smlouvy o dílo a platnost a účinnost měla trvat do předání a převzetí díla, u bankoví záruky č. 2 to bylo ke dni předání a převzetí díla a měla být platná a účinná po celou záruční dobu. Z ničeho nelze dovodit, že by takové ujednání bylo neurčité či nesrozumitelné a že by ani výkladem nebylo možno zjistit jeho obsah. Soud se neztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že by mezi oběma zárukami nebylo rozdílu, že by zajišťovaly totožné povinnosti ze smlouvy. Ze znění smlouvy je zjevné, že bankovní záruka zajišťovala povinnosti do předání a převzetí díla a bankovní záruka č.2 zajišťovala povinnosti od předání a převzetí díla do skončení záruční doby. Skutečnost, že bankovní záruka č.1 byla účinná a platná až do 30.9.2018, tedy 9 dnů po dni předání a převzetí díla, nelze dle názoru soudu zohledňovat, to nezbavovalo žalovaného dle smlouvy ke dni převzetí a předání díla předložit záruku č.

2. Pokud se týká námitek žalovaného, že by výše smluvní pokuty byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, a tudíž byla neplatná, má soud za to, že ujednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána. Toto ujednání nelze považovat za neplatné jen z důvodu nepřiměřenosti výše sjednané smluvní pokuty (23 Cdo 1749/2015). Nebylo prokázáno, že by se okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, příčily dobrým mravům, smlouva o dílo byla uzavřena na základě zadávacího řízení, žalovaný zcela nepochybně byl seznámen s podmínkami uzavření smlouvy, přijal je, nebyl k přijetí podmínek nikým a ničím nucen. [příjmení] vědět, že tyto podmínky prakticky měnit nelze. Pokud se týká požadavku žalovaného, aby soud eventuálně, pokud shledá ujednání o smluvní pokutě platným, použil moderačního práva, s odůvodněním, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, soud vycházel z ust. §2051 občanského zákoníku. Soud v takovém případě musí přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená, věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody (33 Cdo 5377/2017). Soud v tomto případ přihlédl k tomu, že v důsledku porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou žalobci žádná škoda nevznikla, dále v období, kdy povinnosti žalovaného nebyly zajištěny bankovní zárukou, tj. od 21.9.2018 do 17.10.2018 nebyla žádná reklamace ze strany žalobce vůči žalovanému uplatněna. Soud přihlédl i k tomu, že celková doba, po kterou mají být povinnosti žalovaného zajištěné bankovní zárukou č.2, celou reklamační dobu, tedy 60 měsíců, z čehož bankovní zárukou č.2 nebylo„ pokryto“ 26 dnů. Při určení výše snížení smluvní pokuty, soud tuto určil tak, že částku 0,5% denně odvodil nikoliv z hodnoty celého díla, ale z hodnoty zajišťované povinnosti tj.z 408 000 Kč. Žalobě bylo proto vyhověno do částky 53 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb.). Ve zbytku soud žalobu zamítl. Soud souhlasí se stanoviskem žalobce, že žalobce sám nemůže sám ve smlouvě dohodnutou pokutu snížit s ohledem na zákon o zadávání veřejných zakázek, soud má ale za to, že ze žádného právního ustanovení nevyplývá, že by tak nemohl učinit soud v občanskoprávním řízení.

19. Žalovaný byl ve věci z větší části úspěšný (95%), rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem činí 90%. Tento případ je ale specifický tím, že žalobce je povinen nárok ze smluvní pokuty vymáhat, nemá možnost jej snížit při přihlédnutí ke všem okolnostem, rozhodnutí bylo tedy zcela na úvaze soudu. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.