108 C 4/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem JUDr. Antonínem Librou ve věci žalobkyně: ; Česká republika, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného Dříve část obce a číslo , PSČ obec o 7 476 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.476 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 10. 6. 2021 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení částkou 300 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi nebo kolkovými známkami do tohoto spisu soudní poplatek ve výši 1. 000 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaný byl po vyšetření jeho zdravotního stavu v souladu s ustanovením §89b odst. 1 a 89c odst. 1 zákona číslo 373/2011 Sb. dopraven příslušníky Policie ČR do protialkoholní záchytné stanice, a to ve dnech 8. 3. 2018 do [obec], dne 7. 2. 2020 do [obec], 27. 2. 2020 do [obec] a 17. 5. 2020 do [obec]. Dne 8. 3. 2018 se jednalo o jízdu služebního vozidla na trase [obec] – [obec] – [obec] – [obec], vozidlo najelo 106 km a náklady na tuto dopravu byly vyčísleny na 744 Kč a vyšetření v nemocnici 250 Kč. V souvislosti s převozem 7. 2. 2020 na trase [nemocnice] – PZS [obec] – OOP [obec] bylo najeto 65 km, náklady na převoz činily 749Kč a na vyšetření v nemocnici 279 Kč, dne 27. 2. 2020 byl žalovaný převezen služebním vozidlem do PZS [obec], byla provedena jízda [obec] – [obec] – [obec] – [obec], bylo najeto 70 km, náklady na převoz činily 460 Kč, náklady na vyšetření v nemocnici 279 Kč a dne 17. 5. 2020 byl žalovaný převezen do PZS [obec], vozidlo jelo na trase [část obce] – [obec] – [obec], bylo najeto 80 km, náklady na převoz činily 502 Kč, náklady na vyšetření v nemocnici 280 Kč, tehdy byl žalovaný agresivní, musel být spoután, kopl do služebního auta a způsobil tak škodu s tím, že na opravu bylo vynaloženo 4.203 Kč. Žalovanému tak ve smyslu § 14 odst. 4 zákona číslo 219/2000 Sb. a § 89e odst. 1 zákona číslo 373/2011 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobci dopravu a vyšetření celkem 3.273 Kč a nahradit jím způsobenou škodu na vozidle 4.203 Kč.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Z uznání dluhu žalovaným ze dne 10. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný svůj dluh uvedený v odstavci 1. uznal co do důvodu i celkové výše 8.128 Kč.

4. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 občanského zákoníku).

5. Náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie ČR, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán, případně poskytovatel zdravotních služeb. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly (§ 24 odst. 1, odst. 2 zákona číslo 65/2017 Sb.).

6. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky vyšetřovaná osoba (§ 24 odst. 3 zákona číslo 65/2017 Sb.).

7. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh co do výše 8.128 Kč a důvodů uvedených v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Soud tak vychází z toho, že v tomto rozsahu a z tohoto důvodu dluh existoval. Soud jej vzal za spolehlivě prokázaný a bylo na žalovaném, aby prokázal, že dluh vyrovnal. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaný úhradu dluhu ani netvrdil ani neprokázal. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byl žalovaný skutečně v prodlení s úhradou dluhu a ve výši odpovídající ustanovení § 1970 obč. zákoníku číslo 89/2012Sb. a nařízení vlády č. 351/2013Sb. Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.

8. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení za paušální náhradu 300 Kč stanovenou podle § 151 odst. 3 o.s.ř.

9. Vzhledem k tomu, že žalobce jako stát je osvobozen od placení soudních poplatků, žalobě bylo vyhověno, proto soud podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích žalovaného zavázal k úhradě soudního poplatku v zákonné výši.