108 C 44/2018

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem JUDr. Antonínem Librou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , podnikatel v  obec , PSČ ulice a číslo , IČ: osobní údaje žalobce ; zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátkou v  obec , ulice a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , podnikatel v  obec , PSČ obec a číslo , IČO ; zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem v  obec a číslo , nám.

I. P. obec a číslo o 1. 064 Eur s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1. 064 EUR s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 2. 1. 2017 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalovaného, který se po žalobci domáhá zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou 1. 950,25 EUR s příslušenstvím a částky 1. 064 EUR s příslušenstvím, případně uhrazení částky 1. 950,25 EUR s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 10. 5. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení částkou 52 504,12 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 1. 064 Eur s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o spolupráci, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal provádět zámečnické a montážní práce od 7. 11. 2016 do 23. 12. 2016, byla dohodnuta odměna žalobce za provedené práce ve výši 140 - Kč za práce v České republice a 8,5 Eur za hodinu práce v zahraničí. Žalobce nastoupil k provádění prací v Německu, ve městě Mönchengladbach. Zadané práce vykonával, německý zákazník i šéfmontér objednatele žalovaného potvrdili množství provedených prací žalobcem v měsíci listopadu 2016, podle dohody žalobce žalovaného vyzval k úhradě provedených prací svou fakturou číslo 2016 znějící na 500 Eur, splatných 21. 11. 2016, kterou žalovaný zaplatil a fakturou číslo 2016 znějící na 1. 064 Eur, splatných 1. 1. 2017. Tuto druhou fakturu žalovaný ale neuhradil. Později žalobce doplnil, že se mu dne 30. 11. 2016 stal na pracovišti úraz, který ale jako pracovník nehlásil, uvedl, že se mu stal na ubytovně, aby zaměstnavatel neměl v Německu problém. 1. 12. 2016 šel ještě do práce, ale dělat pro bolesti nemohl, proto tento den nefakturoval a téhož dne volal lékaři do České republiky. Následoval víkend, kdy pracovníci včetně něho jeli domů. 5. 12. 2016 v pondělí šel k lékaři, byla mu vystavena neschopenka od 1. 12. 2016 a pracovní neschopnost trvala do 15. 1. 2017.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce v rozporu s uzavřenou smlouvou práce nedokončil a žalovanému nepředal, práce přestal vykonávat už 1. 12. 2016. Z toho důvodu žalovaný nedostál svým povinnostem vůči svému objednateli, který odmítl za práce nedodané žalobcem uhradit 316,25 Eur a proti ceně prací dodávaných žalovaným jeho objednatel započetl náklady na nevyužití ubytování a žalovanému tak neuhradil dalších 1. 634 Eur. Celkovou částku 1. 950,25 jako vzájemný návrh žalovaný uplatnil proti žalobci.

3. Ve věci už podepsaný okresní soud rozhodoval, žalovanému uložil zaplatit žalobci částku [číslo] Eur s 8,050% úrokem z prodlení ročně od 2. 1. 2017 do zaplacení (výrok I.), vzájemný návrh žalovaného, kterým po žalobci požadoval zaplacení rozdílu mezi částkou 1. 950,25 EUR s příslušenstvím a částky 1. 064 EUR s příslušenstvím, případně uhrazení částky 1. 950,25 EUR s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 10. 5. 2019 do zaplacení, zamítnul (výrok II.) a žalovanému uložil nahradit žalobci náklady řízení (výrok III.), když z provedeného řízení vzal za prokázané, že účastníci jako podnikatelé uzavřeli smlouvu o dílo, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal v době od 7. 11. 2016 do 23. 12. 2016 provádět zámečnické a montážní práce v Německu, dohodli se na způsobu stanovení ceny, bylo prokázáno, že žalovaný práce až do 30. 11. 2016 skutečně vykonával, následně se stal práce neschopným pro úraz a došlo tak k zániku jeho závazku práce pro žalobce vykonávat až do 23. 12. 2016 pro následnou nemožnost plnění. Z toho důvodu také nemohl vzniknout nárok na případnou náhradu škody žalovanému pro neexistenci znaku protiprávnosti jednání žalobce. Z toho důvodu byl vzájemný návrh žalovaného zamítnut a ohledně požadované částky k úhradě odpovídající práci žalovaného za měsíc listopad 2016 soud vyhověl.

4. K odvolání žalovaného, který zpochybnil vznik úrazu žalobce, odvolací soud rozsudek Okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a uložil mu zjistit, zda se žalobci skutečně tvrzený úraz stal, protože existují rozpory plynoucí z nahrávky telefonních rozhovorů účastníků a zdravotní dokumentace žalobce ohledně toho, na které dolní končetině se úraz žalobci stal, kde se úraz stal a zda a kdy žalobce navštívil lékaře. Uložil prvoinstančnímu soudu vyslechnout lékaře MUDr. [příjmení] k okolnostem úrazu a k jeho ošetření.

5. Ze smlouvy o vzájemné spolupráci ze dne 7. 11. 2016 uzavřené žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem soud zjistil, že se žalobce zavázal pro žalovaného provádět zámečnické a montážní práce v České republice i v zahraničí podle pokynů žalovaného, a to od 7. 11. 2016 do 23. 12. 2016, byla sjednána cena provedených prací 140 - Kč za hodinu prací v České republice a 8,5 Eur v zahraničí. Bylo sjednáno právo žalovaného požadovat po žalobci formální předání prací.

6. Z přehledu výkonu prací potvrzeným německým zákazníkem a objednatelem žalovaného soud zjistil, že žalobce v listopadu 2016 odpracoval na zakázce v Mönchengladbachu 184 hodin.

7. Z faktury žalobce číslo 2016 znějící na 1. 064 Eur splatných 1. 1. 2017 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě prací, které pro žalovaného provedl v listopadu 2016 na akci v Mönchengladbachu.

8. Z potvrzení ošetřujícího lékaře žalobce [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že dne 30. 11. 2016 žalobce telefonicky konzultoval úraz s lékařem a požádal od následujícího dne vystavení pracovní neschopnosti. Po následném vyšetření v pondělí 5. 12. 2016 byla potvrzena distorse levého kolenního kloubu.

9. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobce byl uznán práce neschopným od 1. 12. 2016 do 15. 1. 2017.

10. Ze zprávy VZP ze dne 13. 7. 2020 soud zjistil, že VZP v souvislosti s úrazem kolene pojištěnce [celé jméno žalobce] uhradila lékaři MUDr. [jméno] [příjmení] jeho ambulantní výkony, konkrétně za vyšetření 1. 12. 2016 a 15x fyzikální terapii v období od 19. 12. 2016 do 9. 1. 2017.

11. Výslechem žalovaného soud zjistil, že žalobce žalovaného po svém úrazu informoval 2. 12. 2016 telefonicky.

12. Z audiozáznamů telefonních hovorů účastníků řízení z 2. 12. 2016 soud zjistil, že žalobce při ohlášení úrazu žalovanému jako objednateli sdělil, že se mu stal úraz na pravém kolenu, že má neschopenku a že k úrazu došlo tak, že spadl doma na schodech. Jednalo se o nahrávky čtyřech telefonních rozhovorů vykazujících napětí mezi účastníky řízení.

13. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek potvrzuje, že se žalobci stal úraz na pracovišti v Mönchengladbachu a svědek jej autem vezl domů, dále že při výkonu práce v Německu byl každý den německý předák, který také potvrzoval odpracované hodiny a směny. Svědek pracoval pro firmu rozdílnou od žalovaného a žádné protokoly o předání své práce nevyhotovoval.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek obdobně jako žalobce pracoval pro žalovaného, svědek uvedl, že žádné předávací protokoly nepodepisoval, že evidenci odpracované doby podepisoval šéfmontér ze [právnická osoba]. Svědek potvrdil, že při odjezdu z Německa na konci listopadu si mu žalobce stěžoval, že má velké bolesti, že musí k lékaři. Svědek potvrdil, že se žalobci stal úraz, a to v průběhu týdne a na víkend odjel do České republiky a do Německa se už žalobce nevrátil. Svědek potvrdil, že za jeho přítomnosti nikdy žalovaného v Německu neviděl, vyloučil, že by žalovaný potvrzoval protokoly o předání práce nebo že by to vyžadoval. Svědek potvrdil, že žalobce po úrazu byl ještě jeden den v práci, ale to měl velké bolesti.

15. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 občanského zákoníku).

16. Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době. Nemožnost plnění prokazuje dlužník (§ 2006 odst. 1,2 občanského zákoníku).

17. Při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam. Není-li tomu tak, zaniká závazek jen co do této části (§ 2007 občanského zákoníku).

18. Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (§ 567 věta první občanského zákoníku).

19. Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídili, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak (§ 568 odst. 1 občanského zákoníku).

20. Soud doplnil dokazování podle pokynů krajského soudu, aby bylo postaveno na jisto, zda se žalobci úraz skutečně stal, na které dolní končetině a kde se úraz stal, zda navštívil lékaře a kdy. Výslechem MUDr. [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobci se stal dne 30. 11. 2016 úraz levého kolene, ještě týž den mu žalobce ve večerních hodinách volal, sdělil mu informace o zranění a požádal o vystavení neschopenky. Podrobnosti zjistila zdravotní sestra MUDr. [příjmení] od manželky žalobce, se kterou se zná a zjistila, že k úrazu došlo v Německu. Slyšený lékař potvrdil, že od 1. 12. 2016 vystavil žalobci průkaz práce neschopného na základě informací poskytnutých žalobcem, kterého vyšetřil 5. 12. 2016. Vyšetřením se potvrdila sdělení žalobce o úrazu, jinak by došlo ke zrušení neschopenky. Lékař provedl záznamy ze zdravotní dokumentaci žalobce včetně projevů zranění, nařídil kontrolu za 14 dní, ke které došlo 19. 12. 2016, kdy žalobci lékař naordinoval fyzioterapii – ultrazvuk. Potvrdil, že žalobce má i psychické problémy a některé jím udávané informace mohou být zkreslené. Dále uvedl, že žalobce zná pouze jako pacienta, ale jeho sestřička zná manželku žalobce blíže a mohlo se stát, že lékařem vystavenou neschopenku sestřička vydala manželce žalobce, proto ji měl žalobce už 2. 12. 2016 k dispozici. To ale svědek nemohl potvrdit. Jak již bylo shora uvedeno, soud vzal za prokázané, a to jednak ze zdravotní dokumentace žalobce, výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], ale i slyšených svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že žalobce ve středu 30. 11. 2016 v Německu utrpěl úraz levého kolene, tentýž den se telefonicky obrátil na svého lékaře s prosbou o vystavení neschopenky, po návratu z Německa v pondělí 5. 12. 2016 byl lékařem vyšetřen a následně léčen. Žalovaný namítal, že žalobce při telefonickém hovoru s ním uvedl, že se mu úraz stal doma, žalobce toto upřesnil tak, že se mu úraz stal v ubytování v Německu, což bylo shora uvedenými důkazy potvrzeno. Žalovaný také namítal, že mu telefonicky žalobce sděloval, že utrpěl úraz pravého kolene. Soud je toho názoru, že vlivem skutečnosti, že žalobce se žalovaným jednal pod určitým tlakem, a snad i v důsledku jeho psychických problémů mohl uvést nepřesný údaj o zranění. Také časové údaje vztahující se k vystavení neschopenky byly ošetřujícím lékařem žalobce potvrzeny, včetně vystavení neschopenky od 1. 12. 2016 a postup lékaře byl vysvětlen. Soud tak vyšel z toho, že vystavený průkaz o pracovní neschopnosti žalobce od 1. 12. 2016 je veřejnou listinou, skutečnosti v něm uvedené jsou touto listinou prokázány a žalovaný neunesl důkaz břemene ke svému tvrzenému opaku.

21. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že účastníci jako podnikatelé uzavřeli smlouvu o dílo, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal v době od 7. 11. 2016 do 23. 12. 2016 provádět zámečnické a montážní práce podle pokynů žalovaného. Dohodli se na způsobu stanovení ceny prací i práva žalovaného požadovat po žalobci jako zhotoviteli formální předání provedených prací. Dále z provedených důkazů, konkrétně pracovního výkazu za měsíc listopad 2016 potvrzeného německým zákazníkem i šéfmontérem [právnická osoba] jako objednatele žalovaného a výslechem svědků [příjmení] a [příjmení] bylo prokázáno, že žalobce v měsíci listopadu 2016 na akci ve městě Mönchengladbachu odpracoval 184 hodin. Vznikl mu tak nárok na zaplacení sjednané ceny prací 1. 564 Eur. Shodným tvrzením účastníků bylo prokázáno, že žalovaný žalobci uhradil zálohu 500 Eur, takže na plnou úhradu zbývá právě fakturou žalobce číslo 2016 fakturovaných 1. 064 Eur. Žalovaný namítal, že žalobce dílo nedokončil, že práce měl vykonávat až do 23. 12. 2016, práce nepředal, vzájemným návrhem po žalobci požadoval úhradu 1. 950,25 Eur, které údajně musel uhradit svému objednateli za nevyužité ubytování žalobce a ušlý zisk vzniklý neprovedením prací v celém sjednaném rozsahu.

22. Jak je shora uvedeno, soud došel k závěru, že žalobce v měsíci listopadu 2016 práce pro žalovaného provedl v jím tvrzeném rozsahu a vznikl mu nárok na úhrady cen díla v jím tvrzené výši. S ohledem na prokázaný úraz žalobce a jeho pracovní neschopnost od 1. 12. 2016 jeho závazek k provádění prací od 1. 12. 2016 do 23. 12. 2016 zanikl podle § 2006 občanského zákoníku pro následnou nemožnost plnění. Zde soud musí uvést, že pracovní neschopnost a úraz žalobce soud považuje za spolehlivě prokázané lékařskou zprávou ošetřujícího lékaře žalobce, průkazem o pracovní neschopnosti, jako veřejnou listinou i navazující zprávou zdravotní pojišťovny o úhradě lékařské péče. Pokud žalovaný v této souvislosti po žalobci požaduje jakékoliv plnění jako úhradu újmy, jsou jeho požadavky nedůvodné, protože, jak bylo shora vyloženo, žalobcova povinnost ze smlouvy o dílo práce vykonávat i po 1. 12. 2016 zanikla pro následnou nemožnost plnění způsobenou úrazem žalobce. Z toho důvodu soud vzájemný návrh žalovaného zamítl, když žalobce za tvrzenou škodu žalovaného nemůže nést odpovědnost, protože v jeho případě pro zánik závazku žalobce není splněna podmínka protiprávnosti nutná pro vznik odpovědnosti za škodu. Protože žalovaný nárok žalobce soud podle shora uvedeného shledal oprávněný, žalobě vyhověl v celém rozsahu požadované jistiny i úroku z prodlení, které jsou požadovány za dobu, po kterou s ohledem na splatnost faktury žalobce byl žalovaný v prodlení.

23. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši nákladů na zastoupení ve věci advokátem, konkrétně za 10 hlavních úkonů právní pomoci po 2. 260 - Kč (převzetí a příprava věci, výzva, žaloba, vyjádření k odporu žalovaného, zastoupení při jednání u soudu 14. 5. 2019, replika k vyjádření žalovaného ze dne 13. 1. 2019, zastoupení u soudu 29. 4. 2021, vyjádření k odvolání, zastoupení před odvolacím soudem, zastoupení při jednání u okresního soudu), 10x režijní paušál 300 - Kč, cestovné za 3 cesty [obec] – [obec] a zpět a jednu cestu [obec] – [obec] a zpět, 4x 400 km (1 cesta 200 km) autem Hyundai iX55 s průměrnou spotřebou 7,9 litru nafty na 100 km ve vyhláškové ceně a v roce 2022 v ceně 42 Kč a paušální náhradě 4,10 Kč za km v roce 2019 a 4,40 Kč za km v roce 2021 a v roce 2022 4,70 Kč za km, dále náhradu za ztrátu času na cestě za 48 započatých půlhodin po 100 - Kč a ubytování před jednáním soudu 29. 4. 2021 s ohledem na nařízení jednání na 8:00 hodin ráno 2. 100 - Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupkyně žalobce.