11 C 104/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobce celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem v  obec a číslo , zastoupeného advokátkou titul jméno příjmení , sídlem v  obec , ulice a číslo , proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem v  obec , část obce a číslo , o zrušení a vypořádání podílového vlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, k následujícím nemovitostem, a to k pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [část obce], a pozemku parcelní [číslo] všech zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí], se ruší.

II. Pozemek parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [část obce], a pozemku parcelní [číslo] všech zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí], se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 200.000 - Kč, do tří měsíců poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náklady státu ve výši 2.487,50 Kč, na účet Okresního soudu v Chrudimi do 15 dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

V. Ustanovené zástupkyni žalobce se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 38.035 - Kč, která bude vyplacena z účtu Okresního soudu v Chrudimi.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 17.4.2019 se žalobce domáhal na žalovaném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem popsaným ve výroku I. tohoto rozsudku, které účastníci, jež jsou bratry, spoluvlastní, na základě dědického rozhodnutí, kdy žalobce spoluvlastní ideální podíl 1/6 a žalovaný ideální podíl 5/6 na tomto souboru nemovitostí, s tím že tyto nemovitosti mají být přikázány do výlučného spoluvlastnictví žalovaného, jemuž má být uložena povinnost zaplatit žalobci vypořádání podíl, jehož hodnotu žalobce žádal stanovit znalecky.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 18), že spoluvlastnický podíl žalobce uznává, i když z morálního hlediska jsou již vypořádáni, neboť otec účastníků žalobci koupil dům v [obec] v ceně odpovídající vypořádávaného podílu a přál si, aby žalovaný předmětné nemovitosti užíval a bydlel v nich, pročež žalovaný změnil dosavadní způsob života a přestěhoval se i s rodinou z dosavadního vzdáleného bydliště (změnili zaměstnání i školu). Bratr se nechoval slušně, což odrážela i otcova závěť, kterou však bratr zvrátil v dědickém řízení. Cena podílu by měla být stanovena reálným odhadem a ne smyšlenou částkou.

3. Žalovaný nabízel žalobci za podíl 150.000 - Kč, což žalobce odmítl. Žalobce naopak uvedl (č.l. 1 druhá strana, dále„ p.v.“), že požadoval částku 250.000 - Kč, což odmítl žalovaný. Žalobce oponoval (č.l. 25), že výše uvedené námitky měl žalovaný uplatňovat v dědickém řízení. Žalovaný namítal (č.l. 31), že požadovaná cena je nereálně vysoká.

4. Při jednání soudu (č.l. 37) účastníci setrvali na svých postojích a soud ustanovil znalkyni k ocenění podílu žalobce (č.l. 36). Následně soud znalkyni vyslechl (č.l. 55). Účastníci setrvali na svých postojích a žalovaný dodal, že jsou zde i další náklady dané tím, že katastr nemovitostí upozornil na nesoulad v podobě, jíž je proveden zápis nemovitostí. V závěrečném návrhu žalobce navrhl (č.l.56) aby soud spoluvlastnictví zrušil a aby nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že žalobci vyplatí vypořádací podíl ve výši 250.000 - Kč. Předmětem řízení jsou celé nemovité věci a nikoli pouze podíl v rozsahu 1/6. Výsledkem řízení bude to, že jeden člověk bude výlučným vlastníkem celých nemovitých věcí. Znalkyně podle žalobce potvrdila, že v ocenění nemovitostí je rozdílné od situace, kdy se oceňuje pouze spoluvlastnický podíl. K námitkám žalovaného ohledně dědického řízení, nechť soud nepřihlíží, protože nemají v této věci žádný význam, stejně tak jako námitka o tom, že předmětné nemovité věci nejsou řádně zapsány v katastru nemovitostí. Žalovaný v závěrečném návrhu uvedl, že je připraven vyplatit vypořádací podíl 200 000 Kč. Nesouhlasí s žalobcem požadovanou výší vypořádacího podílu. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.

5. Žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [část obce], a pozemku parcelní [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí], kdy podíl žalobce představuje ideální 1/6 celku a podíl žalovaného 5/6 celku (výpis z katastru nemovitostí na č.l. 53).

6. Znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne [datum], stanovil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu žalobce částkou 200.000 - Kč (č.l. 44). Soudní znalkyně [celé jméno znalkyně] při svém výslechu (č.l. 55 druhá strana, dále„ p.v.“) setrvala na závěrech svého znaleckého posudku a vysvětlila (č.l. 54) odkazem na judikaturu, že při stanovení obvyklé ceny nelze pominout, že je oceňován menšinový podíl. Nelze postupovat tak, že se vynásobí obvyklá cena celku s výší příslušného podílu, to platí tím spíše, když jde o podíl menšinový, jako v tomto případě. Výsledná cena je menší než činí takový součin. Ocenění je jiné, je-li oceňována celá nemovitá věc anebo jen podíl na ní.

7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

8. Zákon stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. (§ 1140 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 občanského zákoníku)

9. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§ 1144 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 občanského zákoníku).

10. Účastníci neměli zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví souboru nemovitostí, které obývá žalovaný, který je jejich většinovým spoluvlastníkem, přičemž žalobce zájem na nabytí výlučného vlastnictví neměl a neuvažoval ani o rozdělení věcí. Žalovaný nesouhlasil s výší vypořádacího podílu požadovanou žalobcem.

11. Proto soud rozhodl o zrušení dosavadního podílového spoluvlastnictví (výrok I.) a soubor nemovitostí přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok II.).

12. Hodnotu vypořádacího podílu vyjadřující hodnotu ideálního podílu žalobce ve výši ideální 1/6, která po zrušení podílového spoluvlastnictví připadla žalovanému, soud stanovil na základě závěrů znaleckého posudku. Znalkyně stanovila tuto hodnotu na částku 200.000 - Kč a ve znaleckém posudku vysvětlila, jak k této částce dospěla, přičemž při svém výslechu reagovala na námitky žalobce, který cenu svého podílu oceňoval částkou o 250.000 - Kč vyšší. Ke ztotožnění hodnoty podílu s prostým podílem na ceně celku tak, že hodnota podílu by byla vyčíslena jako součin daného podílu a hodnoty celého souboru nemovitostí neshledal soud na základě argumentace žalobce důvod, přičemž soud shledal závěry znalkyně přesvědčivými a logicky zdůvodněnými. Z těchto důvodů soud uložil žalovanému zaplatit na vypořádacím podílu částku 200.000 - Kč (výrok III,).

13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů státu soud přihlédl k tomu, že projednávaná věc mohla být zahájena jak návrhem žalobce, tak návrhem žalovaného, z nichž žádný neměl zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví, které soud zrušil a vypořádal v souladu s jejich návrhy tak, že soubor vypořádávaných nemovitostí přikázal žalovanému. Nelze proto hovořit o úspěchu či neúspěchu žalobce či žalovaného, proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Podle takto konstatovaných výsledků řízení soud rozhodoval na základě § 148 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“ o náhradě nákladů, které státu v tomto řízení vznikly vyplacením znalečného ve výši 4.975 - Kč, na nichž se účastníci jinak podílí každý jednou polovinou, avšak žalobce byl před zahájením řízení osvobozen od placení soudního poplatku a tak povinnost k zaplacení poloviny nákladů státu ve výši 2.487,50 Kč uložil soud žalovanému (výrok IV.).

14. Žalobce zastupovala soudem ustanovená zástupkyně, Platí, že byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). Ustanovená zástupkyně vykonala 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“ (příprava s převzetím věci, podání žaloby, účast u dvou jednání soudu, replika k vyjádření žalovaného a vyjádření ke znaleckému posudku), za nějž náleží odměna v plné výši a jeden úkon dle § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu (účast při znaleckém úkonu), za nějž náleží odměna v poloviční výši. Výše odměny je dána § 8 odst. 5 a § 7 advokátního tarifu (hodnota vypořádávané věci po odečtení hodnoty podílu protistrany směřuje-li návrh na přikázání protistraně), přičemž platí limitace daná § 12a odst. 2 advokátního tarifu, což představuje částku [číslo] - Kč plné odměny za jeden úkon právní služby. Odměna tak činí 6,5 krát 5.000 - Kč, což je 32.500 - Kč. K tomu je třeba připočítat paušální náhradu hotových výdajů, která dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu činí 300 - Kč za jeden úkon právní služby, což je při 7 úkonech 2.100 - Kč. Dále je třeba nahradit cestovní výdaje vozem se spotřebou 6,4 MN na 100 km (osvědčení na č.l. 59) ,a to jednak ke dvěma cestám k jednání soudu ([obec] – [obec] a zpět tj. 106 km) a ke znaleckému úkonu ([obec] – [část obce] a zpět, 116 km), což představuje 661 - Kč, 723 - Kč a 651 Kč (pro cesty v roce 2020 dle vyhl. 358/2019 Sb. a pro 1 cestu v roce 2021 dle vyhl. 589/2020 Sb.), kdy k cestovním náhradám ve výši 2.035 - Kč je třeba podle § 14 advokátního tarifu připočítat i čas promeškaný na cestě hodnocený částkou 100 - Kč za každou započatou půlhodinu, což činí 14 krát 100 - Kč, tj. 1.400 - Kč. Náhrada tak činí celkem 38.035 - Kč a bude vyplacena z účtu Okresního soudu v Chrudimi zástupkyni, která byla žalobci soudem ustanovena (k substituci se nepřihlíží).

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. <b>Poučení</b>