11 C 132/2020
č. j. 11 C 132/2020-33
V PLATNOSTIOkresní soud v Chrudimi zamítl žalobu žalobkyně o přiznání výživného rozvedené manželky, protože nebyly splněny podmínky § 760 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. Soud uznal, že žalobkyně není neschopna se živit kvůli manželství, protože si měla připravovat znovuzapojení do pracovního trhu. Žalobkyně nebyla v situaci, kdy by bylo spravedlivé požadovat výživné od bývalého manžela, a její finanční situace nebyla závažně poškozena rozvodem. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně, obec doručovací adresa adresa žalobkyně proti žalovaný: celé jméno žalovaného, narozený dne datum, bytem adresa, Licoměřice, o výživné rozvedené manželky,
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 6.000 - Kč měsíčně, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla počínaje dnem podání žaloby uložena povinnost přispívat žalobkyni na výživu a dorovnání hmotné a kulturní úrovně měsíční částkou 6.000 - Kč, z titulu povinnosti manžela platit výživné rozvedené manželky. Žalobu odůvodnila tím, že od roku 2008, kdy bylo uzavřeno manželství účastníků, byla na mateřské dovolené a rodičovské dovolené, kdy rodičovský příspěvek byl vyplácen až do ledna 2019 a žalobkyně je od června 2020 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalobkyně uvedla, že do zaměstnání nenastoupila z důvodu péče o nezletilé děti (byla u VZP vedena jako pečovatel o dítě do 7 let věku). Dalším důvodem nenastoupení do zaměstnání byl dle žaloby zdravotní stav nejmladšího syna účastníků, datum narození, který dne datum nastoupil do školky. Žalobkyně následně uvedla, že překážkou zdravotního stavu syna rozuměla chybějící zákonem požadované očkování. Dalším důvodem nenastoupení do zaměstnání je pandemie, nejistota, nemoci dětí a péče o ně, jakož i snížení zkušeností a znalostí vlivem péče o děti, omezené možnosti výběru zaměstnání (práce na směny, dojíždění) vlivem nutné péče o děti. Proto není schopna sama se živit Z manželství účastníků, které bylo rozvedeno dne datum se narodily tři děti, přičemž žalovanému byla na základě soudem schválené dohody účastníků uložena dne datum povinnost platit výživné pro tyto děti svěřené do péče manželky v celkové výši 12.000 - Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že nájemné za byt, v němž s dětmi bydlí, činí 14.000 - Kč měsíčně; žalovaný jí platí nájem za užívání žalobkyní vlastněného domu ve výši 11.367 - Kč měsíčně, z čehož žalobkyně platí hypotéku, vodu, pojištění a daň z nemovitostí. Díky příjmu z nájemného nemá žalobkyně nárok na příspěvek na živobytí. Pobírá rodičovské přídavky a příspěvek na bydlení 2. Žalovaný se vyjádřil s tím, že jeho příjmy a výdaje prakticky nedávají prostor, aby si přivydělal, aby mohl žalobkyni vyživovat. Jeho měsíční náklady činí přes anonymizována dvě slova Kč. Jeho příjem se pohybuje od anonymizováno do anonymizována dvě slova Kč, v závislosti na výsledcích výroby a přesčasových hodinách, kterých má jako vedoucí směny velké množství (ročně cca 3 měsíce navíc); 15 let pracuje v třísměnném provozu, což omezilo jeho možnosti starat se o děti, což mu žalobkyně zazlívala a manželství se nepodařilo zachránit. Nyní si žalovaný bere děti jednou za 14 dní na celý víkend, když dříve chodil i v tyto víkendy do práce, neboť žalobkyně nechtěla, aby byl doma. Jeho čistý příjem tak poklesl a poklesl i vlivem zániku možnosti uplatňovat slevu na dani, kteroužto slevu musel navíc v prosinci 2020 vrátit (cca anonymizováno tisíc Kč), protože byla chybou účtárny uplatňována. Žalovaný bydlí v domě, který účastníci dříve užívali společně, ale byl pořízen před uzavřením manželství; vlastnicí je žalobkyně, která je i dlužnicí z hypotečního úvěru, který účastníci 12 let spláceli. Žalobkyni platí žalovaný nájem ve výši 11.367 - Kč měsíčně a o nemovitosti se stará. Žalovaný rovněž splácí společný dluh ve výši číslo - Kč, vzniklý za trvání manželství. Nyní se žalovaný postupně zadlužuje u své rodiny. Je v přesčasové pasti, protože výživné na děti bylo stanoveno z příjmu, který je sice nadstandardní, ale žalovaný nemá prakticky žádný volný čas, který by ale rád měl. Netuší, co by dělal, kdyby onemocněl a měl příjem počítaný ze základu (číslo - Kč hrubé mzdy). Žalobce chtěl mít i za trvání manželství volné víkendy, kdy by pohlídal děti, a žalobkyně mohla na brigádu, ale žalobkyně pracovat nechtěla.
3. Při jednání účastníci setrvali na svých postojích a žalobkyně uvedla, že jedná o prodeji domu. Práci si shání, ale nebude moci přijmout nabídku pracovat v řeznictví, kde je pracovní doba od 3:00 do 12:00 hodin, což nelze skloubit s péčí o děti. Žalobkyně do dubna pracuje u anonymizováno na dohodu o pracovní činnosti, ale jde o záskok a vyplacená částka nepřesahuje 1.000 - Kč (jde o jeden resp. dva dny v měsíci). Práci si hledá tak, aby mohla pečovat o děti. Žalovaný uvedl, že přestal kouřit a omezil své výdaje i jinak. Žalobkyně připustila, že sama kouří, ale uvedla, že i ona, tak jako žalovaný, si dlouhá léta nepořídila žádné pořádné oblečení a také si musí půjčovat peníze. Její současný partner s ní nebydlí, a když přijede, současně pořídí i potřebný nákup. Soud by měl výživné přiznat, alespoň v nějaké částce. Žalovaný uvedl, že není schopen platit žalobkyni výživné. Soud zjistil tyto skutečnosti.
4. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich manželství bylo rozvedeno datum a od července 2020 spolu nebydlí a žalovaný platí výživné na tři nezletilé děti účastníků jméno (datum narození), jméno (datum narození) a jméno (datum narození) celé jméno žalovaného v celkové výši 12.000 - Kč měsíčně (dva krát číslo - Kč a číslo - Kč), kdy děti jsou v péči žalobkyně a s žalovaným jsou každý druhý týden v měsíci od pátku do neděle. Žalobkyně se soudně domáhá zvýšení tohoto výživného a žalovaný navrhuje jeho snížení. Žalovaný bydlí v domě vlastněném žalovanou, které hradí nájemné ve výši 11.367 - Kč, z něhož pak žalobkyně splácí svůj hypoteční úvěr zatěžující tuto nemovitost. Společné jmění manželů zaniklé rozvodem není mezi účastníky vypořádáno.
5. Žalobkyni byl v měsících listopad 2020 až březen 2021 vyplácen příspěvek na bydlení nejprve ve výši číslo - Kč měsíčně a od prosince 2020 ve výši číslo - Kč měsíčně, jakož i přídavek na dítě ve výši číslo - Kč v listopadu 2020 a dále od prosince 2020 do března 2021 ve výši číslo - Kč měsíčně (č.l. 19). Žalovaný dávky nepobírá (č.l. 20). Žalovaná je v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum a byla jí od července 2020 vyplácena podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci ve startovací výši 5.015 Kč, poté ve výši číslo - Kč a následně ve výši číslo - Kč a to do datum (č.l. 19). Žalobkyně s dětmi účastníků bydlí v od července 2020 v pronajatém bytě 3+1, za nějž platí nájemné a příspěvek na služby spojené s užíváním tohoto bytu v celkové výši číslo - Kč měsíčně, v souladu s nájemní smlouvou (č.l. 28). anonymizováno vyplatila žalobkyni v dubnu 2021 mzdu ve výši 795 - Kč (č.l. 27).
6. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v roce 2020 byl číslo - Kč (č.l. 12), při celkovém počtu 415 přesčasových hodin. Příjem zahrnuje i prémie. Za prosinec 2020 byla vyplacena čistá mzda ve výši číslo - Kč díky vysoké daňové srážce. V lednu a únoru byly vyplaceny vyšší prémie. Měsíční částka odměny za práci přesčas průměrně přesahuje číslo - Kč. V lednu a únoru 2021 byla průměrná čistá měsíční mzda žalovaného číslo - Kč, při 90,5 přesčasových hodinách Žalovaný je registrovaným vlastníkem vozidla anonymizována dvě slova, rok výroby 1997 a anonymizována dvě slova, rok výroby 2010 (č.l 15). Žalovaný splácí dluh v aktuální výši částka s příslušenstvím; tento dluh žalovaný uznal dne datum, kdy tento dluh činil částka a žalovaný se jej zavázal hradit v 82 měsíčních splátkách (více než 6 let). Tento dluh byl dne datum zesplatněn a je vymáhán soudně (č.l. 23). Po právní stránce soud věc posoudil takto 7. Soud rozhodoval o žalobě na přiznání výživného rozvedené manželky, které lze přiznat jen za zákonem stanovených podmínek, které jsou ve srovnání s jinými situacemi, v nichž lze výživné přiznat, ještě více omezující.
8. Zákon stanoví, že není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů (§ 760 odst. 1 občanského zákoníku).
9. Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod (§ 760 odst. 2 občanského zákoníku).
10. Žalobkyně obsahově netvrdila, že není schopna se živit sama, ale namítala, že zatím nenašla vhodné zaměstnání, které by bylo možno skloubit s péčí o děti. Tuto situaci dávala žalobkyně do souvislosti s manželstvím v tom smyslu, že její nynější neschopnost se živit vznikla tím, že byla od roku 2008, tedy prakticky po celou dobu trvání manželství, na mateřské a následně rodičovské dovolené. Podle názoru soudu však nelze mít zákonem stanovený znak původu či souvislosti ztráty schopnosti sám se živit s manželstvím, mít za splněný tím, že nejmladší syn účastníků nastoupil do předškolního zařízení až téměř v 5 letech. Soud nikterak nepodceňuje situaci rodiče, který osobně pečuje o tři děti v manželství, v němž na základě dohody manželů druhý manžel pracuje nadstandardně dlouho tak, aby opatřil rodině dostatek finančních prostředků. Soud je však nucen uvést, že bylo na žalobkyni, aby si s potřebným předstihem a vhodnými cestami začala připravovat na znovuzapojení do výdělečné činnosti, a to i za cenu omezení rozsahu doby, který žalovaný tráví v zaměstnání, což by sice přineslo snížení příjmů, ale na druhé straně by to umožnilo, aby se žalovaný více zapojil do péče o děti účastníků. Žalobkyni by vznikl prostor pro obnovu a posílení svých pracovních kompetencí, vyhledání vhodného zdroje příjmů, spojeného s postupným dorovnáním výpadku příjmů žalovaného v důsledku snížení jeho pracovního zapojení. Žalovaný již v rozvodovém řízení namítal, že tento postup žalobkyni neúspěšně navrhoval. Soud dále konstatuje, že žalobkyně není s ohledem na svůj věk či zdravotní stav v situaci, kdy by po žalovaném bylo možno spravedlivě požadovat, aby platil výživné rozvedeného manžela.
11. Soud dále uvádí, že ve smyslu § 760 odst. 2 písm. c) a d) občanského zákoníku neshledal, že by se žalovaný dopustil na žalované či jí osobě blízké trestného činu, či jiného obdobného jednání. Dále soud uvádí, že z vyjádření účastníků vyplynulo, že specifickou komplikaci finanční situace žalobkyně působí splácení hypotečního úvěru na dům, v němž žalobkyně nebydlí, a v této situaci je zamýšlený prodej tohoto domu výrazem řádného hospodaření s majetkem žalobkyně. Na žalovaného by měl tento prodej z hlediska finančního neutrální efekt, protože již nyní platí v tomto domě nájemné.
12. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyně žádala výživné ve výši dorovnávající životní úroveň žalovaného, avšak výživné v této výši lze přiznat jen manželovi, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma (§ 762 odst. 1 občanského zákoníku), avšak tyto podmínky nebyly splněny, neboť rozvod manželství navrhovala žalobkyně a to z důvodů vzájemného odcizení, přičemž žalobkyni nebyla rozvodem způsobena závažná újma, neboť takovou újmou není snížení objemu dostupných finančních prostředků.
13. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že podmínky dané § 760 a § 762 občanského zákoníku nejsou splněny a žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).
14. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, ale podle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly a proto soud náhradu nepřiznal žádnému z účastníků (výrok II.). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.