11 C 132/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně , obec doručovací adresa adresa žalobkyně proti žalovaný: celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa , Licoměřice, o výživné rozvedené manželky,

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 6.000 - Kč měsíčně, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla počínaje dnem podání žaloby uložena povinnost přispívat žalobkyni na výživu a dorovnání hmotné a kulturní úrovně měsíční částkou 6.000 - Kč, z titulu povinnosti manžela platit výživné rozvedené manželky. Žalobu odůvodnila tím, že od roku 2008, kdy bylo uzavřeno manželství účastníků, byla na mateřské dovolené a rodičovské dovolené, kdy rodičovský příspěvek byl vyplácen až do ledna 2019 a žalobkyně je od června 2020 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalobkyně uvedla, že do zaměstnání nenastoupila z důvodu péče o nezletilé děti (byla u VZP vedena jako pečovatel o dítě do 7 let věku). Dalším důvodem nenastoupení do zaměstnání byl dle žaloby zdravotní stav nejmladšího syna účastníků, [datum narození], který dne [datum] nastoupil do školky. Žalobkyně následně uvedla, že překážkou zdravotního stavu syna rozuměla chybějící zákonem požadované očkování. Dalším důvodem nenastoupení do zaměstnání je pandemie, nejistota, nemoci dětí a péče o ně, jakož i snížení zkušeností a znalostí vlivem péče o děti, omezené možnosti výběru zaměstnání (práce na směny, dojíždění) vlivem nutné péče o děti. Proto není schopna sama se živit Z manželství účastníků, které bylo rozvedeno dne [datum] se narodily tři děti, přičemž žalovanému byla na základě soudem schválené dohody účastníků uložena dne [datum] povinnost platit výživné pro tyto děti svěřené do péče manželky v celkové výši 12.000 - Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že nájemné za byt, v němž s dětmi bydlí, činí 14.000 - Kč měsíčně; žalovaný jí platí nájem za užívání žalobkyní vlastněného domu ve výši 11.367 - Kč měsíčně, z čehož žalobkyně platí hypotéku, vodu, pojištění a daň z nemovitostí. Díky příjmu z nájemného nemá žalobkyně nárok na příspěvek na živobytí. Pobírá rodičovské přídavky a příspěvek na bydlení 2. Žalovaný se vyjádřil s tím, že jeho příjmy a výdaje prakticky nedávají prostor, aby si přivydělal, aby mohl žalobkyni vyživovat. Jeho měsíční náklady činí přes [anonymizována dvě slova] Kč. Jeho příjem se pohybuje od [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova] Kč, v závislosti na výsledcích výroby a přesčasových hodinách, kterých má jako vedoucí směny velké množství (ročně cca 3 měsíce navíc); 15 let pracuje v třísměnném provozu, což omezilo jeho možnosti starat se o děti, což mu žalobkyně zazlívala a manželství se nepodařilo zachránit. Nyní si žalovaný bere děti jednou za 14 dní na celý víkend, když dříve chodil i v tyto víkendy do práce, neboť žalobkyně nechtěla, aby byl doma. Jeho čistý příjem tak poklesl a poklesl i vlivem zániku možnosti uplatňovat slevu na dani, kteroužto slevu musel navíc v prosinci 2020 vrátit (cca [anonymizováno] tisíc Kč), protože byla chybou účtárny uplatňována. Žalovaný bydlí v domě, který účastníci dříve užívali společně, ale byl pořízen před uzavřením manželství; vlastnicí je žalobkyně, která je i dlužnicí z hypotečního úvěru, který účastníci 12 let spláceli. Žalobkyni platí žalovaný nájem ve výši 11.367 - Kč měsíčně a o nemovitosti se stará. Žalovaný rovněž splácí společný dluh ve výši [číslo] - Kč, vzniklý za trvání manželství. Nyní se žalovaný postupně zadlužuje u své rodiny. Je v přesčasové pasti, protože výživné na děti bylo stanoveno z příjmu, který je sice nadstandardní, ale žalovaný nemá prakticky žádný volný čas, který by ale rád měl. Netuší, co by dělal, kdyby onemocněl a měl příjem počítaný ze základu ([číslo] - Kč hrubé mzdy). Žalobce chtěl mít i za trvání manželství volné víkendy, kdy by pohlídal děti, a žalobkyně mohla na brigádu, ale žalobkyně pracovat nechtěla.

3. Při jednání účastníci setrvali na svých postojích a žalobkyně uvedla, že jedná o prodeji domu. Práci si shání, ale nebude moci přijmout nabídku pracovat v řeznictví, kde je pracovní doba od 3:00 do 12:00 hodin, což nelze skloubit s péčí o děti. Žalobkyně do dubna pracuje u [anonymizováno] na dohodu o pracovní činnosti, ale jde o záskok a vyplacená částka nepřesahuje 1.000 - Kč (jde o jeden resp. dva dny v měsíci). Práci si hledá tak, aby mohla pečovat o děti. Žalovaný uvedl, že přestal kouřit a omezil své výdaje i jinak. Žalobkyně připustila, že sama kouří, ale uvedla, že i ona, tak jako žalovaný, si dlouhá léta nepořídila žádné pořádné oblečení a také si musí půjčovat peníze. Její současný partner s ní nebydlí, a když přijede, současně pořídí i potřebný nákup. Soud by měl výživné přiznat, alespoň v nějaké částce. Žalovaný uvedl, že není schopen platit žalobkyni výživné. Soud zjistil tyto skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich manželství bylo rozvedeno [datum] a od července 2020 spolu nebydlí a žalovaný platí výživné na tři nezletilé děti účastníků [jméno] ([datum narození]), [jméno] ([datum narození]) a [jméno] ([datum narození]) [celé jméno žalovaného] v celkové výši 12.000 - Kč měsíčně (dva krát [číslo] - Kč a [číslo] - Kč), kdy děti jsou v péči žalobkyně a s žalovaným jsou každý druhý týden v měsíci od pátku do neděle. Žalobkyně se soudně domáhá zvýšení tohoto výživného a žalovaný navrhuje jeho snížení. Žalovaný bydlí v domě vlastněném žalovanou, které hradí nájemné ve výši 11.367 - Kč, z něhož pak žalobkyně splácí svůj hypoteční úvěr zatěžující tuto nemovitost. Společné jmění manželů zaniklé rozvodem není mezi účastníky vypořádáno.

5. Žalobkyni byl v měsících listopad 2020 až březen 2021 vyplácen příspěvek na bydlení nejprve ve výši [číslo] - Kč měsíčně a od prosince 2020 ve výši [číslo] - Kč měsíčně, jakož i přídavek na dítě ve výši [číslo] - Kč v listopadu 2020 a dále od prosince 2020 do března 2021 ve výši [číslo] - Kč měsíčně (č.l. 19). Žalovaný dávky nepobírá (č.l. 20). Žalovaná je v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] a byla jí od července 2020 vyplácena podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci ve startovací výši 5.015 Kč, poté ve výši [číslo] - Kč a následně ve výši [číslo] - Kč a to do [datum] (č.l. 19). Žalobkyně s dětmi účastníků bydlí v od července 2020 v pronajatém bytě 3+1, za nějž platí nájemné a příspěvek na služby spojené s užíváním tohoto bytu v celkové výši [číslo] - Kč měsíčně, v souladu s nájemní smlouvou (č.l. 28). [anonymizováno] vyplatila žalobkyni v dubnu 2021 mzdu ve výši 795 - Kč (č.l. 27).

6. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v roce 2020 byl [číslo] - Kč (č.l. 12), při celkovém počtu 415 přesčasových hodin. Příjem zahrnuje i prémie. Za prosinec 2020 byla vyplacena čistá mzda ve výši [číslo] - Kč díky vysoké daňové srážce. V lednu a únoru byly vyplaceny vyšší prémie. Měsíční částka odměny za práci přesčas průměrně přesahuje [číslo] - Kč. V lednu a únoru 2021 byla průměrná čistá měsíční mzda žalovaného [číslo] - Kč, při 90,5 přesčasových hodinách Žalovaný je registrovaným vlastníkem vozidla [anonymizována dvě slova], rok výroby 1997 a [anonymizována dvě slova], rok výroby 2010 (č.l 15). Žalovaný splácí dluh v aktuální výši [částka] s příslušenstvím; tento dluh žalovaný uznal dne [datum], kdy tento dluh činil [částka] a žalovaný se jej zavázal hradit v 82 měsíčních splátkách (více než 6 let). Tento dluh byl dne [datum] zesplatněn a je vymáhán soudně (č.l. 23). Po právní stránce soud věc posoudil takto 7. Soud rozhodoval o žalobě na přiznání výživného rozvedené manželky, které lze přiznat jen za zákonem stanovených podmínek, které jsou ve srovnání s jinými situacemi, v nichž lze výživné přiznat, ještě více omezující.

8. Zákon stanoví, že není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů (§ 760 odst. 1 občanského zákoníku).

9. Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod (§ 760 odst. 2 občanského zákoníku).

10. Žalobkyně obsahově netvrdila, že není schopna se živit sama, ale namítala, že zatím nenašla vhodné zaměstnání, které by bylo možno skloubit s péčí o děti. Tuto situaci dávala žalobkyně do souvislosti s manželstvím v tom smyslu, že její nynější neschopnost se živit vznikla tím, že byla od roku 2008, tedy prakticky po celou dobu trvání manželství, na mateřské a následně rodičovské dovolené. Podle názoru soudu však nelze mít zákonem stanovený znak původu či souvislosti ztráty schopnosti sám se živit s manželstvím, mít za splněný tím, že nejmladší syn účastníků nastoupil do předškolního zařízení až téměř v 5 letech. Soud nikterak nepodceňuje situaci rodiče, který osobně pečuje o tři děti v manželství, v němž na základě dohody manželů druhý manžel pracuje nadstandardně dlouho tak, aby opatřil rodině dostatek finančních prostředků. Soud je však nucen uvést, že bylo na žalobkyni, aby si s potřebným předstihem a vhodnými cestami začala připravovat na znovuzapojení do výdělečné činnosti, a to i za cenu omezení rozsahu doby, který žalovaný tráví v zaměstnání, což by sice přineslo snížení příjmů, ale na druhé straně by to umožnilo, aby se žalovaný více zapojil do péče o děti účastníků. Žalobkyni by vznikl prostor pro obnovu a posílení svých pracovních kompetencí, vyhledání vhodného zdroje příjmů, spojeného s postupným dorovnáním výpadku příjmů žalovaného v důsledku snížení jeho pracovního zapojení. Žalovaný již v rozvodovém řízení namítal, že tento postup žalobkyni neúspěšně navrhoval. Soud dále konstatuje, že žalobkyně není s ohledem na svůj věk či zdravotní stav v situaci, kdy by po žalovaném bylo možno spravedlivě požadovat, aby platil výživné rozvedeného manžela.

11. Soud dále uvádí, že ve smyslu § 760 odst. 2 písm. c) a d) občanského zákoníku neshledal, že by se žalovaný dopustil na žalované či jí osobě blízké trestného činu, či jiného obdobného jednání. Dále soud uvádí, že z vyjádření účastníků vyplynulo, že specifickou komplikaci finanční situace žalobkyně působí splácení hypotečního úvěru na dům, v němž žalobkyně nebydlí, a v této situaci je zamýšlený prodej tohoto domu výrazem řádného hospodaření s majetkem žalobkyně. Na žalovaného by měl tento prodej z hlediska finančního neutrální efekt, protože již nyní platí v tomto domě nájemné.

12. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyně žádala výživné ve výši dorovnávající životní úroveň žalovaného, avšak výživné v této výši lze přiznat jen manželovi, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma (§ 762 odst. 1 občanského zákoníku), avšak tyto podmínky nebyly splněny, neboť rozvod manželství navrhovala žalobkyně a to z důvodů vzájemného odcizení, přičemž žalobkyni nebyla rozvodem způsobena závažná újma, neboť takovou újmou není snížení objemu dostupných finančních prostředků.

13. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že podmínky dané § 760 a § 762 občanského zákoníku nejsou splněny a žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

14. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, ale podle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly a proto soud náhradu nepřiznal žádnému z účastníků (výrok II.).