11 C 157/2015
č. j. 11 C 157/2015-786
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 43 § 137 § 142 § 148 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 12 § 9 § 13
- Vyhláška o technických požadavcích na stavby, 268/2009 Sb. — § 24
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 81 § 82 § 1013 § 2894 § 2900 § 2910 § 2926 § 2951 § 2956
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem v obec , ulice a číslo , zastoupený údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození , 2. celé jméno žalované , datum narození , oba bytem adresa žalobce, žalovaného a žalované , zastoupeni JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem v obec , ulice a číslo o ochranu soukromých práv, uložení povinností a o náhradu újmy,
I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalovaným jako vlastníkům pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova domu [adresa] - rodinný dům, příslušná k části [územní celek] [anonymizováno], v [katastrální uzemí], byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobce na jeho nemovitosti, a to na pozemku evidovaném jako stavební parcela parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba domu [adresa] – rodinný dům, příslušná k části [územní celek] [anonymizováno], v [katastrální uzemí], kouřem, popílkem a pachy z volně stojícího komína umístěného na pozemku žalovaných evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], v těsné blízkosti hranice s pozemkem žalobce evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemku, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
II. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby byla žalovaným jako vlastníkům pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova domu [adresa] - rodinný dům, příslušná k části [územní celek] [anonymizováno], v [katastrální uzemí], uložena povinnost zdržet se zaclonění luxferů umístěných v koupelně v prvním patře domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
III. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalovaným byla jako vlastníkům pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova domu [adresa] - rodinný dům, příslušná k části [územní celek] [anonymizováno], v [katastrální uzemí], uložena povinnost zdržet se styku ocelového hřebene a krytiny domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], do štítu domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a zdržet se působení sil ocelového hřebene a krytiny domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], do štítu domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
IV. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalovaným jako vlastníkům pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova domu [adresa] - rodinný dům, příslušná k části [územní celek] IV., v [katastrální uzemí], byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobce vodou, sněhem a ledem v místě, kde se dotýkají střešní krytiny domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], a domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], ve sklonu střešní krytiny do ulice [ulice], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
V. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalovaným byla uložena povinnost opravit do 30 dnů od právní moci rozsudku: a) dilatační spáry, které slouží k zamezení silového působení domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], a domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to v místě, kde se dotýká věnec domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], s domem [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to po celé délce dotyku; b) oplechování v místě dilatační spáry, která slouží k odvětrání přízemí domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a k zamezení zatékání vody do proluky mezi domem [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a domem [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], která se nachází mezi štítovou stěnou domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a zdí terasy domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. 2042, v [katastrální uzemí], se zamítá.
VI. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit zalití dvou větracích otvorů betonem ve stěně domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], ve spárách mezi luxferami umístěnými v koupelně v prvním patře domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
VII. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalovaným byla uložena povinnost opravit praskliny ve fasádě domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v místech výskytu vad na obou štítových stěnách domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], způsobené v důsledku působení sil ocelového hřebene a krytiny domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. č. [rok], v [katastrální uzemí], do štítu domu [adresa], jež je součástí pozemku evidovaného jako stavební parcela parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
VIII. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 200.000 Kč z titulu nemajetkové újmy – duševní útrap žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
IX. Žalobce je povinen nahradit České republice náklady státu ve výši 32.548,10 Kč, na účet Okresního soudu v Chrudimi, do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
X. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši [číslo] - Kč, k rukám právního zástupce žalovaných, do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
1. Návrhem podaným dne [datum] se žalobce domáhal vůči žalovaným„ ochrany soukromých práv, porušení zákona, závazných předpisů a norem a o náhradu škody, při stavbě, [ulice] úpravy rodinného domu [adresa], [ulice] ulice, [část obce]“. Ačkoli v tomto podání, jakož i v průběhu celého řízení žalobce odkazoval především na stavební předpisy a na průběh stavebního řízení, výslovně uváděl, že žádá ochranu svých občanských práv zaručených občanským zákoníkem. Výslovně zmiňoval ztrátu pohody bydlení, újmu z kouře, ale též právo na uvedení neshodné části stavby do původního stavu, přičemž v závěru podání uvedl, že mu bylo v odpovědi na podněty k přezkumnému řízení krajským úřadem doporučeno, obrátit se na soud s odkazem na porušení vlastnických práv.
2. Žalovaní se k návrhu vyjádřili dne [datum] (č.l. 21) s tím, že je zmatečný a nesrozumitelný a nesplňuje náležitosti žaloby, pročež uvedli, že souhrnně lze tvrzení žalobce označit za vesměs nesprávná a nepravdivá. Podstatná část návrhů žalobce nespadá do pravomoci civilního soudu a soud by měl žalobu odmítnout, či zamítnout části, které by byly shledány schopnými projednání.
3. Žalobce dne [datum] (č.l. 24) reagoval poukazem na nové skutečnosti, čímž měl na mysli sdělení stavebního úřadu v [obec], které jej podle něj odkázalo na soud s nárokem na náhradu škody, a trval na tom, že jeho návrh je v občanském soudním řízení pro jednatel, a dále rozvinul svou dosavadní argumentaci, již tak plnou technických detailů, o další podrobná tvrzení technické povahy. Argumentace opět z podstatné části cílila do správního řízení; týkala se i § 135 stavebního zákona vymezujícího podmínky odstranění stavby. Žalobce uvedl, že on, jako autorizovaná osoba a auditor kvalifikovaný k provádění auditů systémů environmentálního managementu a systémů jakosti opakovaně upozorňoval projektanta stavby žalovaných a stavební úřad na porušení zákona. Uvedl rovněž, že byl v souvislosti ze způsobem vedení stavebního řízení a provedení stavby obětí trestného činu podvodu. Poukazoval na svou dobrou víru a legitimní očekávání, které stavební řízení nerespektovalo. V závěru svého podání (str. 19) žalobce zformuloval závěry ohledně toho, co od soudu žádá (č.l. 33) a uvedl, že žaloba je oprávněná a důvodná. K tomuto obsáhlému doplnění (20 stran) připojil obsáhlé přílohy týkající se stavebního řízení (č.l. 34 až 73).
4. Žalovaní dne [datum] (č.l. 75), po prostudování reakce žalobce, uvedli, že žaloba by měla být odmítnuta, popřípadě zamítnuta v části, v níž jí případně soud shledá schopnou projednání, neboť je nesrozumitelná a popř. nedůvodná. Žalobce se dne [datum] vyjádřil tak (č.l. 77), že žaloba pro jednatel je, a on má právo žádat ochranu před jednáním stavebního úřadu, žalovaných, projektanta a dalších osob. Zopakoval, že byl několikrát stavebním úřadem odkázán na soud ve věcech občanskoprávních. Zopakoval i své hlavní argumenty, proč je žaloba důvodná.
5. Soud ve věci konal první přípravu jednání dne [datum] (č.l. 112), jejíž pokračování bylo odročeno na neurčito. Soud přípravu nařídil s ohledem na povahu podání žalobce, který uplatňuje hned několik nároků, mezi nimi i např. nárok na náhradu škody či újmy, kterou je však třeba vyčíslit. V úvahu by připadal i žalobní nárok, tvrzený z pohledu ochrany vlastnického práva před emisemi a imisemi. Soud tato konstatování činil pouze předběžně, neboť ještě nebylo zpřesněno, čeho se žalobce ve smyslu o.s.ř. domáhá, a to nikoliv z hlediska toho, že by neposkytl soudu a slovní vysvětlení a argumentaci, avšak bylo třeba specifikovat a konkretizovat který nárok, tvrzený žalobcem, má být dle jeho představy v nynějším řízení uspokojen. Soud upozornil, že podstatná část tvrzení žalobce argumentuje skutečnostmi a rozhodnutími, ze stavebního řízení, což je řízení správní a pravomoci tohoto soudu nepodléhá. Soud tato tvrzení a argumenty žalobce v nyní vedeném řízení chápe tak, jimi žalobce podporuje svůj v žalobě popsaný nárok, který má plynout z jednání žalovaných, které žalobce označuje za jednání protiprávní.
6. Soud konstatoval, že upozorňuje-li žalobce ve svých podáních na to, že byl tím kterým jednáním spáchán ten který trestný čin, pak opět jde o věc, která by byla v pravomoci zdejšího soudu, nýbrž jde o věc, v níž možnost podání návrhu má dle zákonné úpravy státní zastupitelství jako ústavně označený orgán zastupující veřejnou žalobu v trestním řízení, přičemž podání obžaloby předchází přípravné řízení, které koná Policie ČR, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na základě podnětu a oznámení jiných subjektů. Žalobce si je těchto skutečností vědom, neboť z informací, které soudu podal, plyne, že inicioval jak soudní řízení správní, tak se obrátil na Policii ČR. Soud nepřehlédl, že žalobce opakovaně uvádí, že byl správními orgány opakovaně odkazován na podání civilní žaloby, nicméně takový odkaz, pokud byl skutečně učiněn, je třeba chápat jako odkaz na podání žaloby, která sleduje uspokojení nároku soukromého práva v občanském soudním řízení (civilní řízení). Podání mající charakter správní žaloby, o níž se rozhoduje ve správním soudnictví. Žalovaní setrvávali na svých vyjádřeních: nevědí, čeho konkrétně se na nich žalobce domáhá a je proto obtížné se k věci blíže vyjádřit. Žalobce uvedl, že je pro něj obtížné formulovat žalobní žádání. Vysvětlil, že se obrátil na AK, kde ve svém podání jako žalované označoval jak nynější žalované tak projektanta a bylo mu sděleno, že v právním vztahu je s nynějšími žalovanými, a proto je nadbytečné žalovat projektanta. Soud apeloval na žalobce, aby zvážil opatření právních služeb advokáta jako profesionála, který je schopen dát jeho podání plně pro jednatel formu.
7. Nakonec soud konstatoval, že v průběhu přípravy jednání se nepodařilo přivést žalobce, k odstranění vad, bránících pro jednatel jeho návrhu, které soud označil. Soud ve smyslu § 114c, odst. 3, písm. e) a odst. 4 o.s.ř. vyzval žalobce, aby ve lhůtě do 30 dnů odstranil ve smyslu § 43 o.s.ř. vady svého návrhu, spočívající v nejasné specifikaci žalobního žádání.
8. Podáním ze dne [datum] (č.l. 115) žalobu upřesnil zástupce žalobce, který zformuloval pět žalobních bodů, ve vztahu k ochraně vlastnického práva žalobce před emisemi a imisemi z„ nezákonně umístěného komína“, stíněním koupelny a zamezením jejího odvětrávání; uvedl, že proti nim nemohl brojit ve správním řízení. Dožadoval se ochrany práva na příznivé životní prostředí a pohody bydlení, se zadostiučiněním ve výši [číslo] - Kč. Dále též náhrady škody uvedením v předešlý stav u popraskané fasády a konečně též uložením povinnosti opravit dilatační spáru a oplechování.
9. Žalovaní se k takto upravené žalobě vyjádřili dne [datum] s tím, že je nadále nedůvodná (č.l. 129), a je snůškou výmyslů, nepravd anebo tvrzení nepodpořených žádným důkazem, pročež by ji měl soud zamítnout. Komín odpovídá všem standardům, byl řádně schválen ve stavebním řízení a žalobci nijak neškodí. [příjmení] má nejvyšší emisní třídu; v okolí obyvatelé (včetně žalobce) přitápějí krby či krbovými kamny a nejde tak o činnost, která by neodpovídala místním poměrům. Přístavbou nemovitosti žalovaných muselo zákonitě dojít k zakrytí řady 5 luxferových cihel, kdy žalobce ve stavebním řízení nevznesl proti přístavbě výhrady, přičemž dnes jsou oba domy přibližně stejně vysoké a přiléhají k sobě štítovými zdmi, což je běžný jev a žalobce se nemůže domáhat odstranění tohoto stavu.
10. Všechny námitky žalobce byly dle žalovaných posouzeny ve stavebním řízení a byly shledány nedůvodnými. Ani náhrada nemajetkové újmy tak žalobci nepřísluší. Není rovněž pravdou, že by žalovaní způsobili jakoukoliv škodu a nemovitosti žalobce; nebyla narušena statika, a pokud jsou na fasádě jeho domu praskliny, pak zde byly již před zahájením přístavby žalovaných. Střešní krytina pak musí být zapuštěna do omítky domu žalobce, protože jinak by mezi nemovitosti zatékalo. Takový plech zde byl již před přístavbou a nyní je plech zachycen do štítu domu žalobce a na druhém konci je volně položen, takže nemůže docházet k přenášení sil, jak mylně dovozuje žalobce. Nedošlo rovněž k poškození dilatačních spár. Zde jde opět o výmysly žalobce.
11. Žalobce dne [datum] replikoval (č.l. 134) s tím, že znalecké posouzení komína je chybné s tím, že podle odborného vyjádření nemůže být kotel užíván pro topení tuhými palivy. Zopakoval, že ve stavebním řízení byly užity chybné podklady a on se nemohl vyjádřit k zastínění luxfer a větracích otvorů. Zopakoval, že jeho dům je vystavován silovým účinkům neodborně provedené střechy.
12. Dne [datum] soud provedl ohledání na místě samém (viz protokol s fotografiemi na č.l. 147 až 158), kde zhlédl obě nemovitosti (viz níže bod (30)).
13. Žalobce dne [datum] v reakci na protokol, který mu byl zaslán k případným námitkám proti protokolaci, rozváděl a opakoval dosavadní argumentaci (č.l. 161-183). Uvedl, že díky nezakreslení polohy luxfer projektantem přístavby (potrestaným z podnětu žalobce důtkou) nemohl legitimně očekávat zazdění luxfer a větracích dírek. Praskliny ve fasádě jdou na vrub chybějící atice a vybudováním přístavby bez štítu.
14. Žalovaní dne [datum] sdělili (č.l. 185), že na obsáhlé podání žalobce nemíní reagovat jinak než tak, že žaloba je zcela nedůvodná, vývody žalobce jsou smyšlené a žalobu je třeba zamítnout.
15. Žalobce dne [datum] (č.l. 188-199) zaslal fotografie, které dle něho dokumentují imisní spad, nově uvedl, že je obtěžován i vodou stékající po komíně a požadoval ustanovení znalce. Další podání s fotografiemi žalobce spontánně zaslal dne [datum] (č.l. 201 až 207)
16. Následně soud zjišťoval rozsah a stav správních řízení, jakož i správních řízení soudních, které dle svých sdělení inicioval žalobce (č.l. 210 až 230). Poté soud nařídil dokončení přípravy jednání (č.l. 231) s upozorněním na koncentrační výzvu. Následně žalobce dne [datum] zaslal soudu (č.l. 233 až 247)„ vyjádření k podané žalobě“, kde poukazoval na chyby ve správním řízení, vady dokumentace a neověření skutečného stavu, jakož i na vady práce revizních techniků.
17. Dne [datum] byla příprava jednání zakončena koncentrační výzvou dle § 114c o. s. ř. (č.l. 253 až 254); předchozí příprava jednání musela být přerušena (viz bod (6) na konci), neboť bylo třeba buď získat nepochybně pro jednatel žalobu, anebo vytvořit předpoklady pro její odmítnutí. I nyní byly konstatovány neurčitosti žalobního žádání a žalobce dostal krátkou lhůtu k jejich odstranění. Následně žalobce dne [datum] (č.l. 253) definitivně upravil žalobní žádání, jehož podoba je patrná z výroků I. až VIII. nyní odůvodňovaného rozsudku.
18. Žalovaní dne [datum] sdělili (č.l. 256), že i nadále není žaloba důvodná a žalobce by měl být vyzván k doplacení soudních poplatků, aby si uvědomil, že neustálé rozšiřování nároků něco stojí. Při nezaplacení by mělo být řízení zastaveno.
19. V reakci na koncentrační výzvu žalobce dne [datum] navrhl provedení důkazů (č.l. 258 až 399; takto), a to výslechem svědků, ustanovením znalců, zhlédnutím fotografií, stavebně správním spisem, přestupkovým spisem, technickými výkresy, dalšími dokumenty a technickými normami a nařízeními EU.
20. K jednotlivým bodům žalobního žádání žalobce shrnul argumentaci takto (č.l. 260 p.v.): I. vnikající emise a imise jsou zapříčiněny nezákonným umístěním komína, zásahy žalovaných do konstrukce a kotvení tohoto komína, nedodržením provozních a montážních pokynů, topením nepovoleným palivem, provozováním kotelny bez řádné revizní zprávy, provozováním kotle jednak v nízkoteplotním režimu a jednak při inverzích. Předchozím zdrojem vytápění byl kotel na zemní plyn. Ulice [ulice] je v údolí, které se těžko odvětrává, a jsou zde špatné rozptylové podmínky. Již jen fotografie sazí prokazují jejich množství nepřiměřené poměrům; prach a kyseliny poškozují porosty, oplocení, zahradní nábytek i sušák prádla. II. imise v podobě zaclonění luxfer a k poškození větracích otvorů byly způsobeny zastavěním provedeným žalovanými a žalobce tuto námitku nemohl uplatnit ve stavebním řízení, protože luxfery nebyly v projektantem žalovaných zakresleny. III. žalovaní vybudovali nástavbu svého domu tak, že se opírá o štít domu žalobce a postupem času se projevilo narušení statiky domu žalobce, což se projevuje prasklinami na fasádě, což je způsobeno nekvalitně provedenou prací žalovaných a jimi najatého pana [příjmení]. Statika je narušena neprovedením dilatační spáry, spolupůsobením druhého komína, roztažností krytiny, sedáním stavby působením větru. IV. Neprovedením atiky dochází ke střetu střešních plášťů díky nedodržení výšek hřebenů budov účastníků, které byly zakresleny s tomu odpovídající mezerou. V důsledku vytvoření kapsy a jejího následného plnění sněhem, vodou a ledem dochází k vlhnutí nárožní části domu žalobce. V. K dilatačním spárám žalobce uvedl, že žalovaní jsou povinni znovu vystavět střechu tak, že vystaví atiku a štít a o tento štít opřou hřeben a krytinu střechy svého domu. Žalovaní při zakrývání verandy a kotvení komína nebyli šetrní, poškodili oplechování spáry v proluce mezi domy, kam nyní zatéká. VI. K větracím otvorům žalobce uvedl, že věnec svého domu žalovaní vybudovali tak, že se přímo dotýká štítu domu žalobce, o nějž se opírá a zopakoval, že zastavěli luxfery, větrací otvory a dilatační spáru. VII. Žalovaní jsou povinni zamezit silovému působení své střešní krytiny do štítu domu žalobce, což by měl prokázat znalecký posudek. VIII. Nemajetková újma vznikla vším výše popsaným jednáním žalovaných- lstivým vystavěním spalinové cesty, výstavbou komína a zastavěním jediného světelného otvoru, emisemi a imisemi, kdy k zásahům do osobnostních práv dochází již od podzimu 2013. Zadostiučinění v podobě omluvy je nedostatečné vzhledem k délce narušování a způsobení újmy vystavěním spalinové cesty a žalobce žádá náhradu nemajetkové újmy v penězích dle § 2956 občanského zákoníku.
21. Při jednání dne [datum] (č.l. 408 - 412) žalovaní setrvali na stanovisku, že žaloba je nedůvodná. Soud konstatoval připojený stavebně správní spis a vyslechl svědky, které žalobce navrhl k prokázání obtěžování emisemi a imisemi. Šlo o čtyři sousedy účastníků. Dne [číslo] žalobce zaslal soudu otázky pro znalce z oboru čistota ovzduší (č.l. 416) Při jednání dne [datum] (č.l. 421-424) soud vyslechl znalce z oboru kominictví k jeho posudku na č.l. 404; znalec reagoval i na sdělení znalce [jméno] (č.l. 419), které soud obdržel od žalobce těsně před jednáním.
22. Žalobce setrval na svém návrhu na ustanovení znalce z odvětví čistoty ovzduší, jemuž navrhl položit velmi podrobné otázky (č.l. 416). Žalobce rovněž setrval na svém návrhu na ustanovení znalce z oboru statika a dynamika staveb. Žalobce složil zálohy na provedení důkazu těmito posudky (č.l. 423 p.v. a č.l.430 a 431), a zaslal otázky, které by měly být položeny znalci z oboru statiky a dynamiky staveb (dne [datum] č.l. 432-433). Dne [datum] soud ustanovil znalce z oboru čistoty ovzduší (č.l. 441) a statiky a dynamiky staveb (č.l. 442), kteří zhotovili své posudky dne [datum] (č.l. 455 -514) a dne [datum] (č.l. 515-543). Žalobce požádal dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření k posudkům s ohledem na složitost věci (č.l. 550). Žalovaní se vyjádřili dne [datum] (č.l. 553-555) s tím, že ke znaleckému posudku z oboru statiky a dynamiky staveb nemají výhrady a k posudku z oboru čistota ovzduší uvedli, že některé formulace jsou nejednoznačné a posudek je jednostranný v jejich neprospěch a dále uvedli některé nesrovnalosti mezi popisnou částí posudku a skutečným průběhem posuzování. Žalobce zaslal vyjádření ke znaleckým posudkům v několika obsáhlých podáních dne [datum] (č.l. 557-592 a dále č.l. 593 -624), [datum] (č.l. 625-628), dne [datum] (č.l. 629-697, [číslo], [číslo]; celkem 147 listů).
23. Dne [datum] (č.l. 706-708) oznámil dosavadní zástupce žalobce ukončení právního zastupování. Znalci reagovali na zaslané dotazy dne [datum] (č.l. 710) a dne [datum] (č.l. 712).
24. Při jednání dne [datum] (č.l. 723-729) soud vyslechl oba ustanovené znalce a jednání zakončil výzvou žalobci podle § 118a o. s. ř. Žalobce požádal dne [datum] (č.l. 746) o prodloužení lhůty o jeden týden. Dne 17. a [datum] zaslal soudu vyjádření, v němž se věnoval geometrickému zaměření staveb a jejich skutečnému zaměření (č.l. 750 až 767). Jednání nařízené na [datum] bylo zrušeno pro PN soudce (v době od [datum] do [datum] a dále od [číslo] do [datum]; č.l. 749 p.v., č.l. 767 p.v., č.l. 770).
25. Jednání dne [datum] (č.l. 780 až 783) žalobce na svou výslovnou žádost absolvoval bez přítomnosti svého nového právního zástupce (č.l. 773 a 780 p.v.), kterého přiměl odejít, neboť je schopen vyjádřit se lépe než právník. Žalobce se následně věnoval argumentaci ohledně podle něj chybného zaměření a tvrzeným vadám v posudku znalce [příjmení], kterou však již dříve předložil písemně. Žalovaní se vyjádřili s tím, že podání žalobce jsou nadále zmatečná, nesrozumitelná a netýkají se podstaty tohoto sporu. Proto necítí potřebu na ně reagovat.
26. Žalobce v závěrečném návrhu navrhl (č.l. 781 p.v.), aby žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Odkázal na návrh ze dne [datum], tak jak je založen na č.l. 253 a následujících. Dále uvedl:„ teď jde o to., jak budeme dále pokračovat, jestli se bude dále odvolávat. Jde o to, že dále povede řízení správní, ve kterém žalovaní nedodali ani původní zaměření, ani zaměření výsledného stavu a tím porušili městkou vyhlášku 1/ 2013 o geodetické mapě obce. Je třeba znovu provést geodetické zaměření. [jméno] došlo ke škodě, žalobce byl v té době předsedou finančního výrobu obce, na jejíž náklady se pořizoval posudek znalce [příjmení], který je vadný, což znalec přiznal, to bylo o ten metr nad tou střechou a předložil nový posudek, který je rovněž vadný, o němž žalobce referoval krajskému soudu, což dnes osvětlil. O tom povede správní řízení. Je to přestupek, nedodali správnou dokumentaci a klamali účastníky.“ Žalobce k dotazu soudu sdělil, že to je vše, co chce v rámci závěrečného návrhu uvést. Přesto žalobce doplnil, že předmětem řízení před MS v [obec] je, že žalovaní zcizili projektovou dokumentaci. Bez souhlasu žalobce přece nejde zneužít jeho duševní vlastnictví z roku 1986. Soud po tomto spontánním projevu žalobce sdělil, že závěrečný návrh chápe tak, že žalobce žádá, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a odkazuje na svá veškerá dosavadní podání.
27. Právní zástupce žalovaných svůj závěrečný návrh předložil v písemné podobě (č.l. 782 a [číslo]). Navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a žalovaným byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobce neprokázal oprávněnost žádného z osmi nároků, které nakonec dle upřesnění žaloby z [datum] učinil předmětem řízení. Žalovaní odkázali na svá dosavadní podání a vyjádření a k jednotlivým bodům stručně rekapitulovali svůj procesní postoj takto: Obtěžování kouřem, popílkem a pachy (I. žaloby na č.l. 253) - nebylo prokázáno, že by docházelo k obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Žalovaní jen v některých dnech užívají kotel na tuhá paliva, který splňuje všechny zákonné normy. Téměř všichni vlastníci nemovitostí v oblasti také používají tepelné zdroje na tuhá paliva – krby, takže činnost žalovaných se nijak nevymyká místním poměrům. Umístění průsvitných cihel (II. a VI. žaloby na č.l. 253) do pozemku žalovaných se žalobce domáhá neprávem; v řadové zástavbě mu takové právo nepřísluší. Navíc žalobce s přístavbou žalovaných vyslovil souhlas. Namítané silové působení (III. žaloby na č.l. 253) bylo znaleckým dokazováním vyvráceno. Rovněž nebyl prokázán (bod IV., č.l. 254) obtěžování žalobce vodou, sněhem a ledem. Žalobce též neprokázal (bod V. na č.l. 253), že by dilatační spáry byly poškozeny a že by se tak stalo vinou žalovaných. Praskliny na domu žalobce (bod VII.) jsou čirým výmyslem žalobce; pokud vůbec existují, nemají žádnou souvislost s činností žalovaných. To je patrno i pohledem laika a navíc to bylo potvrzeno i znalecky. Duševní útrapy (bod VIII. žaloby na č.l. 254 p.v.) naopak způsobuje žalobce žalovaným neustálými stížnostmi na ně a nakonec i touto žalobou. To je zcela zřejmé z obsahu spisu a tento nárok je naprosto nedůvodný. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.
28. Žalobce na straně jedné a žalovaní na straně druhé jsou vlastníky sousedících nemovitostí, mezi něž patří i jejich domy, které jsou postaveny řadově, tedy k sobě přiléhají (nesporná skutečnost). 29. [ulice] odbor [stát. instituce] vede správní spis ve věci stavebních úprav domu [adresa], který vlastní žalovaní. Součástí spisu [číslo] je spis z řízení o: [ulice] povolení – Projektová dokumentace ([číslo]); dále z řízení o Podnětu o porušování podmínek stavebního povolení ([číslo] 2015 Hř), o Oznámení o užívání části stavby – kotelna (CR [číslo] 2015) ze dne [datum], kdy souhlas s užíváním byl vysloven dne [datum]; Prodloužení lhůty k dokončení stavby (CR [číslo] 2015) na základě žádosti ze dne [datum]; spis o Oznámení žalobce o poručení zákona ([číslo]); o Prodloužení lhůty stavebních úprav do [datum] (CR [číslo] 2017); o podnětu ke Kontrolní prohlídce (CR [číslo] Hř), která byla provedena [datum]; o Kontrolní prohlídce stavby dle stavebního povolení dne [datum] (CR [číslo] 2017 Hř); [ulice] úpravách RD (CR [číslo] 2018), o Projektové dokumentaci Změny stavby před dokončením ([číslo] a [číslo] 2013). [ulice] řízení stále probíhá.
30. Soud provedl ohledání na místě samém dne [datum] (č.l. 150). Při něm byly zhlédnuty domy žalobce a žalovaných a pořízeny fotografie (digitální s vyšším rozlišením). Na střeše domu žalovaných je nový plechový komín. Žalovaný 1) sděluje, že to už je náhradní řešení. Tento komín je dle žalobce dobře. Je 650 mm nad hřebenem sousední střechy. Ve dvorku žalovaných pořízena fotografie předmětného komína, který je dle žalobce zcela vadný. Pořízena fotografie horního patra domu žalovaných, kde je vidět způsob uchycení střešní konstrukce do štítové zdi domu žalobce. Žalovaný ukázal„ vazník“ (foto 10), který ukazuje, že vzdálenost konstrukce střechy od štítu domu žalobce je několik desítek centimetrů). K žádosti zástupce žalobce byly zachyceny praskliny, které jsou dle něj způsobeny dilatací plechové střechy, která je provedena bez dilatační spáry. Vedle komína je dle žalobce společný žebřík a dilatační spára, která obsahuje větrací otvor. Žalobce uváděl, že spára je na jeho pozemku. Žalobce ukázal místo, kde podle něj bylo uchyceno lanko, které kotvilo komín. Při bourání prováděném kvůli upevnění zmíněného kotevního lana bylo poškozeno plechování. Žalovaní sdělili, že pro betonové uchycení kovového očka použili prostor, který byl tvořen bývalým komínem. Žalobce ukázal podélnou prasklinu nad okny v prvním patře jeho domu (cca 50 cm). Prasklina je dlouhá, sahá na pravý okraj prvního okna. Dle žalobce je další prasklina, ve stejné výši, na pravé straně této zdi domu. Soud sdělil, že ji nyní nevidí, což ale neznamená, že tam není. Žalobce sdělil, že když je inverze, tak kouř z komína jde na jeho dvorek, což je prostor, který se špatně větrá. Kouř vniká do místnosti. Žalobce sdělil, že on i soused má plynový kotel i v domě žalovaných byl původně plynový kotel. Zástupce žalovaných odkazuje v této věci na své poslední vyjádření, ohledně kvality spalování v jimi užívaném kotli na tuhá paliva. Zástupce žalovaných upozornil na komín na domě žalobce, který je zhruba stejně vysoký a je několik metrů od žalobcem sporovaného komína. Žalobce uvedl, že komín vlevo odvádí spaliny po hoření plynu. Druhý komín vpravo slouží pro krbová kamna. Soudce sděluje, že vidí na komínu známky sazí, žalobce to potvrzuje. V koupelně žalobce, v prvním patře jeho domu. Pořízena fotografie pěti luxfer, tedy průhledných cihel, kdy bylo vidět, že jsou zakryty zdivem, Odvětrávání kondenzační vlhkosti bylo tedy provedeno dvěma malými dírkami ve spárách mezi luxferami vlevo nahoře a druhou je dole úplně vpravo.
31. Znalec v posudku z oboru čistota ovzduší (č.l. 475) dospěl ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [číslo] těmto závěrům, formulovaným jako odpovědi na otázky. 1a) Je předmětný komín, s ohledem na situaci zjištěnou na místě samém, zdrojem kouře, pachu, popílku či jiných imisí nebo emisí vnikajících na pozemek žalobce, v míře, která se vymyká zjištěné situaci ohledně ostatních obdobných zdrojů, které se v okolí nalézají? Odpověď zněla kladně. Uvedený komín může být za nepřesné obsluhy kotle a nepříznivých rozptylových podmínek zdrojem nadměrných imisí dopadajících na pozemek a dům žalobce. Lokalita sama je k tvorbě takových podmínek velmi náchylná z důvodu terénní konfigurace a použitý kotel žalovaných je poměrně náročný na obsluhu a dodané palivo. Za nepravděpodobnou až vyloučenou je podle znalce možno označit situaci, že by nepřiměřené imise vnikající na pozemek žalobce působil jiný zdroj v okolí, protože v okolí jsou domácí kotle plynofikované. 1b) Za jakých podmínek či v jakých situacích komín může takto negativně působit? Negativní působení těchto imisí, především TZL (tuhých znečišťujících látek) se uplatní za souběhu dvou hlavních okolností: Jednak za nepříznivých rozptylových podmínek, a to především za bezvětří a večerní inverze nebo za situací LOOPING nebo FUMIGATING, popsané v předchozí části posudku, jednak za okolností špatné funkce kotle Atmos 18 C v nemovitosti žalovaného na [adresa]. Špatná funkce kotle může být způsobena špatným palivem, špatnou obsluhou nebo i jen obdobím zatápění. Vliv zatápění je způsoben tím, že je komín studený a trvá až 30 minut, než se ohřeje a po tu dobu nemá dostatečný tah.
2. Na otázky žalobce znalec v posudku odpověděl takto a) lokální dispozice umožňují za nepříznivých rozptylových podmínek průnik emisí na pozemek žalující strany i z komína o výši 7 metrů, když pata uvedeného komína je významně níže než úroveň pozemku žalujícího. U výšky komína se rozlišuje stavební výška a dále tzv. efektivní výška, která je větší za nízkých rychlostí větru. Nepříznivými rozptylovými podmínkami se rozumí jak inverze nebo bezvětří, tak také mírný vítr do rychlosti cca 1 m/s, který nezajistí ihned dostatečný rozptyl. Stav může zhoršit dále ještě nedostatečný tah v komíně, který snižuje efektivní výšku a emise neprojdou přes střechy směrem k vrchu [anonymizováno]. Stanovení dostatečného tahu v komíně, není v kompetenci znalce. Samotné umístění komína na hranici se sousední nemovitostí je velmi nevhodné, a pokud by byl kotel umístěn v domě a napojen na druhý komín na střeše, byla by situace výrazně lepší. b) K provozním podmínkám kotle znalec uvedl, že dehtování kotle a tvorba organických kyselin je jednou z jemu vytýkaných negativních vlastností a zřejmě i příčinou vyřazení ze seznamu kotlů vhodných k dotační podpoře. Dehtování zde může snadno nastat, vzniká za nízké spalovací teploty a/nebo špatného tahu v důsledku mokrého paliva, případně spalování odpadů a látek, které nejsou palivem. Pokud se v kotli spalují odpadní plasty (zejména typu PVC), dochází často i k vývoji chlorovodíku a sazí s jeho obsahem. c) Uvedená změna představuje negativní vliv na životní prostředí vrácením již dříve převodem nevhodného emisního stacionárního zdroje na plyn do předchozího stavu s užíváním pevných paliv a je hrozbou trvale udržitelnému rozvoji (města). Přesné vymezení okruhu bezprostředně ohroženého touto změnou není možné, závisí na směru a síle větru a na konfiguraci budov a terénu, ale zhruba odpovídá okruhu do 15 m. Závisí to v případě vzniku závadné emise na okamžitém směru a síle větru. Nejméně příznivý je vítr západních směrů (viz větrná růžice) s rychlostí do 1 m/s. Zmíněný již dům severně od komína je oddělen malou prolukou se zahradou, která již stačí k tomu, aby se imise lépe rozdělovaly, je to také jeden z důvodů, proč majitelka vypovídá v této otázce poměrně příznivě. Dům žalující strany takto oddělen není a komín stojí přímo na hranici pozemku. d) Emise kvantifikovat nelze, nejsou známy reálné provozní poměry kotle ani složení skutečného paliva. Porovnat je možno jen emisní limity CO pro uvedené kotle, jak jsou stanoveny v zákoně. [příjmení] na pevná paliva mají povoleno produkovat více než 60x větší množství toxického oxidu uhelnatého (CO) než kotle plynové. [příjmení] [jméno] jsou konstruovány pro spalování hnědého uhlí, a dřeva jen jako náhradního paliva (jen zátop), na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru, který odsává spaliny z kotle rovnou do komína bez jakéhokoli čištění. Generátorové zplynování je proces, produkující za relativně nízkých teplot velké množství vedlejších produktů zejména na fenolické bázi s velkým podílem polykondenzačních meziproduktů, především dehtovitého charakteru. Znamená to, že kotel takového charakteru se hodí nanejvýš do malé drobné zástavby vesnického typu – třeba na chalupu, samotu apod. – ne však do husté městské zástavby. Zplynovací kotle na uhlí ATMOS musí být podle výrobce zapojeny s regulací Laddomatem 22 nebo termoregulačním ventilem pro docílení minimální teploty vratné vody do kotle 65 °C. [ulice] teplota kotle musí být trvale udržována v rozsahu 80 - 90 °C což znamená velké komplikace při časté potřebě malého výkonu. e) Výrobce udává na svých webových stránkách zatřídění kotle Atmos C 18 S ve třetí třídě, novější kotle pak dokonce v páté třídě. Pardubický kraj připravuje podle svého webu v současné době pro majitele rodinných domů další výzvu tzv. kotlíkových dotací, zaměřených na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním o maximální 2. emisní třídě. V posledních výzvách již nejsou podporovány kombinované kotle spalující uhlí/biomasu. Není již podporována výměna stávajících kotlů Atmos C18S, C20S a C30S vyrobených od března 2000 Tyto kotle mají někdy na výrobním štítku chybně uvedenu emisní třídu 1, ve skutečnosti splňují emisní třídu 3. f) Soulad značení s předpisy EU, zejména s Nařízením [číslo] je záležitostí technické zkušebny a nespadá do odbornosti znalce, není předmětem tohoto znaleckého posudku a nemá vliv na projednávanou problematiku imisí. g) Podle zákona 201/2012 Sb. § 11 odst.3 vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP) závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příl. 2 k zákonu. Fakticky v posuzovaném případě se jedná o kotle s celkovým tepelným příkonem do 300 kW. Podle zjištění znalce ale nebylo ve stavebním povolení umístění kotle specifikováno jinak než parcelním číslem a tedy ani nemohla být změna projednávána. Změna kotle – zdroje jako takového – však podléhá předchozímu souhlasu orgánu ochrany ovzduší.
32. Znalec dále odpověděl na písemné námitky účastníků (č.l. 712). a) K námitkám žalovaných znalec uvedl, že komín je vždy zdrojem emisí (pokud se v topeništi topí). Emise jsou to, co opouští komín. Komín je také zdrojem imisí, tedy toho, co dopadne na zem, resp. do nějaké oblasti, kde se potom příslušně naředěné emise objevují jako složky ovzduší. Někdy to může být i v těsné blízkosti komína, někdy velmi daleko. Záleží to na rozptylových podmínkách, které bývají součástí předpovědi počasí. Měřit můžeme emise i imise, ale odlišnými metodami. Znalec nemá žádný důvod k podjatosti. Proč se imise distribuují tak, jak je popsáno, je dáno objektivně konfigurací terénu, budov a směry převažujících větrů. Žalovaní uvádějí, že v lokalitě každý dům má topidlo na pevná paliva, ale při místním šetření bylo konstatováno hlasitě, že téměř všichni v okolí jsou napojeni na plyn jako hlavní zdroj vytápění, ale někteří si doplňují tepelný zdroj ještě krby na dřevo nebo uhlí. V nejbližším okolí jsou tak žalovaní nejspíše jedinými, kdo topí převážně pevnými palivy. Při sjednávání termínu vyšel znalec vstříc požadavku žalovaných na odklad navrženého termínu s tím, že se vracejí ten den z práce v 15 hodin a udělal si předtím od [číslo] již i prohlídku širšího okolí. První fotografie je datována v 15:16 hod, a v tu dobu již chvíli místní šetření po formálním začátku probíhalo. Z fotodokumentace je zřejmé, že u kotle bylo čerstvě uklizeno a bylo připraveno pečlivě vybrané předpisové palivo. V kotelně byl zkontrolován kotel dle popisu a pořízena fotodokumentace. Komín nebyl kontrolován, protože to není odbornost znalce, k tomu je ustanoven jiný znalec. Odběr sazí nebo kondenzátu z komína by bylo nutno zajistit v době topení a rozbor v autorizované laboratoři by velmi významně zatížil nákladovou stránku posudku. Způsob topení v kotli byl vysvětlen žalovanými jednoduše – podle předpisu. Otázky na skladované dřevo byla položena proto, aby bylo jasné, čím že se topí (např. staré nebo impregnované odpadní dřevo) a otázka na studnu byla vedena výhradně profesním zájmem znalce, v době než našli žalovaní účetní doklady k nákupu paliva. Studna může sloužit i jako zdroj napájecí vody v topném okruhu. V posudku zmínění svědci již u soudu vypovídali, a jejich výpovědi jsou ve spise. b) K otázkám žalobce znalec uvedl, že pouhé přesné určení nadmořské výšky jako takové není pro rozptyl emisí podstatné, ve stejné nadmořské výšce bude rozptyl a šíření emisí různý, a to podle samotné konfigurace terénu. Rozptyl bude významně odlišný např. mezi situací na čisté rovině, na oblém kopci a na kopci se zástavbou nebo s hlubším údolím. Důležitým prvkem je ale přesah komína nad okolní budovy do volného prostoru, aby mohlo dojít k dobrému rozptýlení spalin. Zde mohou být rozhodující i jen centimetry. Rozhodující je krom směru a síly větru také tvar terénu a charakter a parametry zástavby. Platí úměrnost – čím vyšší množství výkon topeniště a produkce emisí, tím je potřeba výšky komínu větší. V dávnější minulosti k tomu existoval podle toho dokonce metodický pokyn výpočtu výšky komína pro průmyslové stavby. V Závazném stanovisku MěÚ [obec] jsou uvedeny 4 podmínky k provozu kotle: (1 a 2) V době místního šetření byl kotel mimo provoz a vzorově připraven k zatopení. Emise na komíně tudíž ale nebylo možno změřit a vyhodnotit ani základní stupnicí, ani objektivním měřením. Bez autorizovaného měření není možno potvrdit, zda jsou minimální emisní standardy dodržovány. Komín pro takové měření ale není připraven (instalace otvorů pro sondy apod.). U kotle bylo evidentně pro účel místního šetření připraveno předpisové palivo. Podmínka (3) zahrnuje podmínky (1 a 2). Doklad o servisním seřízení kotle (4) předkládá provozovatel zdroje příslušnému úřadu (zde MěÚ [obec]) jednou za dva roky, nikoli tedy znalci. Stanovisko MěÚ [obec] z [datum] samotné uvádí pro kotel C18S max. příkon 24 kW: Parametry produktu Atmos C 18 S dle návodu: výkon 20 kW. V původním návodu k obsluze je pro kotel Atmos C18S uvedena třída kotle 5. Později uváděné hodnoty v tabulce (server heureka) již uvádějí třídu kotle 3. Požadavek na zvýšení tahové hodnoty komína o ztrátu 25 Pa je dán zjištěnou a popsanou konfigurací terénu podle požadavku ČSN 73 [číslo] článek [číslo]. Není zřejmé, jaké podklady pro povolení zdroje znečištění ovzduší vlastně žalovaná strana používala a co předložila povolujícímu úřadu. Není zřejmé, proč se závazné stanovisko vydávalo až v r. 2015, když kotel musel být v provozu již v r. 2013. K překročení závazných limitů pro koncentrace např. benzo (a) pyrenu v lokalitě, třeba říci, že hodnoty udávané v mapě ve čtvercové síti jsou získávány propočtem na základě měření po dobu 5 let v jiných bodech, než je v síti uvedeno Nepříznivé rozptylové podmínky mohou dle odhadu větrné růžice pro [obec] nastat nyní asi v 60% případ; ne vždy se ale kotel používá. Jako znalec trvá na svém zjištění, že kouřová vlečka z předmětného komína může za určitých povětrnostních situací a okolností spalování skutečně negativně až velmi negativně ovlivnit kvalitu ovzduší na sousedním pozemku nad míru obvyklou a přijatelnou.
33. Znalec v posudku z oboru statika a dynamika staveb (č.l. 515) dospěl ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] k těmto závěrům, formulovaným jako odpovědi na otázky. 1.0 Praskliny na fasádě domu žalobce nejsou způsobeny domem žalovaných 2.1 Statický výpočet je předepsán vyhláškou [číslo] musí obsahovat návrh hlavních dimenzí prvků střešní konstrukce. Statický výpočet znalec neobdržel. 2.2 Souhlas majitele sousední budovy s kotvením doplňkové konstrukce je nutný. Má se za to, že souhlasí-li majitel s přístavbou, bude zajištěno i přikotvení střešního pláště; jinak bude mezi objekty zatékat. 2.3 Předložený výkres splňuje náležitosti vyhlášky. 2.4 Dotazovaná norma již není platná. 2.5 Vliv komína se do statického výpočtu střechy uvažuje, jen když se komín opírá o nosnou konstrukci střechy. 2.6 Vznik kapes, kde může docházet k rozpínání ledu je nepřijatelný. 2.7 Změnit podmínky statických výpočtů lze realizovat pouze na základě Změny stavby před dokončením. 2.8 Hodnota maximálního dynamického tlaku větru se nezměnila, protože atika se uvažuje pouze u plochých střech a objekt atiku nemá a mít ji neměl. 2.9 Poškození štítů v rozích je běžným poškozením 2.10 Délkové změny způsobené teplotní roztažností mohou ovlivnit sousední nemovitosti jen, nebude-li konstrukci dovoleno realizovat roztažení v jiném směru. 2.11 K sedání komínového tělesa a vlivu na praskliny ve sklepě se znalec nevyjádřil. 2.12 Silové účinky větru a zatížení sněhem, teplotou a stavebními pracemi nemohou být přenášeny do sousední stavby. 2.13 Sesedání staveb nemůže ovlivnit vznik trhlin, neboť trhliny existovaly před zahájením stavby. 2.14 Žalobcem uváděné příčiny spolu nesouvisí a i dále je otázka nejasná 2.15 Ke střešní krytině se znalec z hlediska své specializace nemůže vyjádřit. 2.16 Modul pružnosti se nemění. 2.17 Není jasná otázka, k čemu má ke změně dojít. 2.18 [jméno] na zatížení nepředepisuje šířku dilatační spáry pro dodržení normového zatížení střechy. 2.19 Znalec nemůže odpovídat na otázky z oboru stavební fyziky 2.20 Znalec nemůže odpovídat na otázky z oboru stavební fyziky 2.21 Bourací práce i vichřice mohou ovlivnit statiku objektu. 2.22 Založení jednoho objektu vedle jiného může vést k interakci, ale komín není vzdálen 8 cm ale 1,2 m; ve stěně sklepa je jediná vodorovná trhlina, jež by mohla souviset s nadměrným sedáním. Nešlo však o předmět žaloby. 2.23 Není patrné, že by bylo žádáno o změnu užívání stavby, ale předložená dokumentace odpovídá míře podrobnosti dokumentace pro stavební povolení, resp., změny stavby před dokončením resp. skutečného provedení stavby. 2.24 Kotvení pomocí lanka a šroubu již nebylo možno prozkoumat, protože už nebyly osazeny.
34. Znalec z oboru statiky a dynamiky staveb dále reagoval na písemná vyjádření zástupce žalobce a žalobce, z nichž první žalobce zpracoval na 67 stranách textu; dále vyjádření žalobce ke znaleckému posudku na 39 stranách a dále 37 nových samostatných otázek. Předaná vyjádření mají celou řadu hrubých chyb textu, překlepů i nesoulad podmětu s přísudkem, což činí text jako celek pro znalce nesrozumitelným. V dokumentu je celá řada citací bez zjevného odkazu. Dále bylo znalci zasláno 37 otázek, které nejsou v příčinné souvislosti s původní otázkou soudu, a proto znalec žádá o jasný požadavek soudu, zdali na otázky má reagovat formou dalšího znaleckého posudku, jehož cena přesáhne 50.000 Kč bez DPH a bude na ni potřeba 3 měsíce času. Pro odpovědi na otázky bude potřebovat znalec dále kompletní paré ověřené dokumentace od stavebního úřadu, zajištění prováděcí, dodavatelské a výrobní dokumentace od všech dodavatelů, nebo pověření soudu k zajištění takovýchto podkladů. Dále žádal o provedení revize textu advokátem zastupujícím žalobce, aby byl text srozumitelný, obsahoval odkazy na citované texty v platných revizích (zejména v rovině norem), byla opravena gramatika, aby byl patrný význam otázek. K otázkám stanoveným v odpovědi zástupce žalobce znalec uvedl: Otázka [číslo]: Mohou různá zatížení části stavby daná různým využitím a výškou být příčinnou vzájemného posunu ve svislém i vodorovném směru z důvodu objemových změn např. smršťování betonu, tepelnou roztažností střešního pláště, zamrznutí sněhu a ledu ve vytvoření kapse ve styku střešních plášťů nemovitosti žalobce a nemovitosti žalovaného? Otázce znalec nerozumí. Není mu jasné, jak dané věci spolu souvisí a na co otázka cílí. Vyjádření žalobce k dané otázce je plné odkazů na zatajování, falšování, nedodržení, odpovědí svědků v kauzách, které nefigurují v otázce, poloh luxfer a nečinnosti státní správy. Prosil zástupce žalobce o přeformulování vyjádření do jazyka srozumitelného s poskytnutím jasných odkazů. Tato otázka však není v přímé souvislosti se vznikem trhliny, na kterou se soud ptal. Otázka [číslo]: Zde zástupce žalobce žádá,„ Nechť se znalec vyjádří k vyjádření žalobce k otázce [číslo]“. Je možné, že po vysvětlení žalobcem mu bude znalci otázka jasnější. Znalec se k otázce [číslo] vyjádřil v předchozí otázce. Ale z odpovědi na otázku [číslo] mu to jasné není. Možná se jedná pouze o chybu„ copy- paste“, ale otázka není gramaticky správná. Znalec žádá o zajištění vyjádření ze strany žalobce a jeho právního zástupce, zjištění toho, na co se táží, na co reagují a co od znalce požadují. Otázka 2.6: [příjmení] znalci zaslán doposud nebyl. Tvrzení žalovaného, že stav nedokumentoval, nemůže být založeno na pravdě, jelikož na střechu k danému místu lezl pouze sám bez doprovodu stran žalující ani žalované a fotografie všech potenciálně možných míst jsou v archivu fotografií pořízených znalcem během místního šetření. Nicméně otázka neměla vliv na vznik trhlin, na které se ptal soud. K otázkám [číslo], [číslo] a [číslo] znalec žádal zaslání digitální verze fotografie.
35. Znalecký posudek z oboru služby, specializace kominictví, [číslo] ze dne [datum] (viz spis připojený na č.l. 404), zadaný [územní celek] konstatoval, že předmětný komín je realizován v souladu s ČSN [číslo] a § 24 vyhl. č. 268/2009 Sb. [příjmení] ústí komína a jeho výška splňují normové hodnoty. Stávající stav neohrožuje sousední nemovitosti a jejich uživatele. Nemůže docházet k hromadění spalin, emisní limity by mohly být překročeny při užití nevhodného paliva. Spalinová cesta je bezpečná a odpovídá normovým hodnotám. Revizní zpráva obsahuje údaje vymezené normovým hodnotám. Spalinová cesta vyhovuje z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti; statické řešení bylo provedeno dle statického posudku. [ulice] výška komína 8 m je odlišná oproti projektové dokumentaci, kde je uvedena výška 8,224 m, avšak tento rozdíl nemá žádný vliv na bezpečnost a provoz spotřebiče a spalinové cesty. <i>Výslechy svědků</i> 36. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla (č.l. 409), že je přímou sousedkou žalovaných, s nimiž nemá dobré vztahy kvůli sousedským poměrům spojeným s nemovitostmi; v nemovitosti bydlí od roku 2009. S žalobcem má dobré přátelské vztahy. V podzimních a zimních měsících prakticky nemůže větrat díky kouři. Stalo se také, že na její nemovitost dopadly saze a poškodily její vyprané prádlo. Stěžovala si i na stavební úřad k obtěžování kouřem a pachem žalobce z komína žalovaných, Také její bydlení se velmi zhoršilo, když jednou přišla domů a zjistila, že žalovaní vybudovali komín, který je podle ní postaven velmi nestandardně. Komín je umístěn před nemovitostí ostatních sousedů, přitom dohoda s žalovanými byla jiná. Při návštěvách žalobce zjistila, že na jeho pozemku jsou saze, a když jednou seděli v místech, která jsou blízko předmětného komína žalovaných, viděla saze přímo na věcech, které tam má žalobce umístěny. Žalobce ji požádal, aby byla svědkyní, když pořídil fotodokumentaci těchto sazí pro účely zaslání této dokumentace stavebnímu úřadu. Obtěžování trvalo 4 či 5 let, vždy v topné sezóně Teprve od podzimu 2018 mají čisté prostředí. Myslí si, že saze, které viděla u žalobce, pocházejí z komína žalovaných, protože byly na místě v blízkosti komína, odlétat z komína je neviděla, ale často je vidět černý dým a je cítit zápach.
37. K dotazu, zda je v předmětném místě jediným příp. zdrojem popsaných imisí a emisí předmětný komín, svědkyně vypověděla, že všichni v ulici topí plynem,„ máme také krbová kamna, ale všichni topíme suchým dřevem“. Spontánně dodala, že neví o nikom, kdo by v ulici topil uhlím. O tom, že všichni sousedi, pokud topí v krbu, topí suchým dřevem, ví svědkyně od sousedů, neboť spolu o tomto problému komunikují. [příjmení], kouř a popel z komína žalovaných je nepřiměřený poměrům, které panují v ul. [ulice] a je jimi obtěžován žalobce. Neví, čím žalovaní topí, ale má za to, že plyn připojen není. Žalobce topí plynem a příležitostně v krbu dřevem. Při předchozím umístění komína na střeše problémy nebyly. Svědkyně neví, zda je předmětný komín výše či níže než její komín. Když svědkyně příležitostně zatopí dřevem, takto mírně kouří jen na začátku topení, ale nejde o hlavní zdroj vytápění. Sousedy to neobtěžuje, ptala se jich.
38. K dotazu, zda má se žalovanými jiné spory svědkyně uvedla, že poslední rok spolu vůbec nekomunikují, protože není zvyklá na vulgární chování. A i předtím byly spory. [příjmení] měli, dokonce volala policii, cítila se ohrožená. Je to tak dva tři roky, cítila se ohrožená vzduchovkou, kterou na ni mířil syn žalovaných. Další spor byl o to, že po ní syn žalovaných hodil motykou, resp. motyčkou střední velikosti.
39. Soud svědkyni ukázal fotografii pořízenou při místním ohledání (č.l. 157 [číslo]), šlo o komín, který užívá žalobce při topení v krbových kamnech, na kterém byly v době místního ohledání známky sazí, což potvrdil i žalobce, přičemž soud se ptal, zda svědkyně vylučuje, zda saze na věcech žalobce, o kterých mluvila v úvodu své výpovědi, jsou např. z tohoto zdroje, svědkyně uvedla, že to vylučuje, protože tento podzim žádné saze z komína žalovaných nedopadají, a má úplně čisto. Vylučuje, že by vyfotografovaný komín byl zdrojem sazí, o němž hovořila v úvodu své výpovědi.
40. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla (č.l. 410), že s žalobcem jsou kamarádi už od dětských let. K žalovaným vztah nemá, k žalobci chodí téměř každodenně na návštěvu a starala se v nemoci o jeho maminku. Bydlí v ulici [ulice a číslo]. Svědkyně vypověděla, že když žalovaní v předmětném komínu topí, tak se tam ani nedá pověsit prádlo, neboť je vždy špinavé od sazí. Jde o ten komín, o který se dnes jedná, tedy nejde o komín, který je na střeše. Ten komín se tam řeší pořád, takže věděla, kvůli kterému komínu tu je, byla i na začátku místního ohledání. Po celou dobu, co žalovaní komín provozují, tak odlétají saze, je tam kouř a zápach. Takto tomu je po celou dobu, kdy se topí. Žádný jiný zdroj sazí, pachu či kouře není, většinou tam všichni mají plynové kotle. Žalobce v krbu topí max. 2x do roka, ale saze nepadají. V ulici většinou všichni topí plynem. Nedokáže odhadnout, zda je to přiměřené či ne.
41. Žalobce tam má dle svědkyně [příjmení] bílý stůl, a když žalovaní topí, tak jsou tam saze. Totéž je, když je sníh. Žalobkyně nesleduje, zda tam nečoudí nějaký jiný komín, ale myslí si, že ne [příjmení], kouř a saze by jí vadily, nikdy by tam nechtěla bydlet. Po zazdění luxfer má žalobce v kuchyni tmu, musí tam svítit. Žalobce předložil fotografii na č.l. 395 a svědkyně, zda uvedla, že tam viděla zatékat vodu do nemovitosti žalobce. Nad tímto místem žalobci praská barák; svědkyně spontánně dodala, že se k tomu nebude vyjadřovat, protože tomu nerozumí. K dalšímu dotazu: co konkrétně svědkyně viděla, zda fleky, či vodu, svědkyně uvedla, že viděla vodu a že ji viděla z venku a šipkou vyznačila směr, kudy tekla voda, ale dodala, že tomu nerozumí. K dotazu zástupce žalovaných svědkyně sdělila, že u žalobce přespává jen někdy, bližší vztah spolu nemají; nejsou nahlášeni jako druh a družka, ani finance nemají společné.
42. Svědek [příjmení] [jméno] vypověděl (č.l. 411), že je sousedem účastníků, bydlí v ulici [ulice a číslo], jeho vztahy k účastníkům jsou běžné, sousedské. Když se žalobcem mluvili přes plot, tak si stěžoval, že mu vadí, že tam stojí komín žalovaných. [příjmení] říkal, že komín kouří, ale svědek to neviděl a nemůže se k tomu vyjádřit. Nedokáže říct, kdy to bylo, když se mnou žalobce takto mluvil. Když je zima, tak všichni topí. Ale kouř nevidí ani necítí. Ani kouř z komína žalovaných ani z komína žalobce. [příjmení], které by byly na věcech či domě žalobce, neviděl. Vše, co předtím uvedl, se týká i zápachu, žádný zápach z komína žalovaných ani z jiného komína nezaznamenal. Svědek bydlí z jedné strany domu žalobce a žalovaní z druhé strany domu žalobce.
43. Svědkyně [příjmení] [jméno] vypověděla (č.l. 411 p.v.), že neví, proč je předvolána jako svědek, podle ní si to mají účastníci vyřešit mezi sebou. Sousedy si nikdo nevybírá. Žalobce jí přes plot říkal, že má pořád problémy s tím komínem žalovaných, za ta léta toho bylo spoustu. Snad asi před rokem jí žalobce říkal, že má problém s tím, že se na jeho balkónu či terase usazují saze. To on říkal, ale ona u toho nebyla. Mají dlouhou zahradu s pěkným výhledem, často tam ráda chodí relaxovat, těch kouřů je tam spoustu, ale aby si všimla toho, čí to je kouř, toho si nevšímá. Komíny kouří v zimě, když se topí, nepozorovala žádný zápach nebo něco podobného. Nezaznamenala saze, či kouř, které by šly na pozemek žalobce z komína žalovaných. Neví, čím účastníci topí. V zadní části vaší zahrady chtěli postavit jiní lidé objekt a komínem, který by byl 50 m od jejich plotu, ale oni s manželem souhlas nepodepsali a zmínění lidé nedostali povolení. Ví, že na pozemku žalovaných v blízkosti pozemku žalobce stojí modrý komín, ale ona by nedopustila, aby tam vznikl. [příjmení] se musí řešit předtím, než vznikne. Za celý život neměla žádné soudy. Válčit nemá smysl. Komín by jí vadil proto, že je blízko pozemku. <i>Výslechy znalců</i> 44. Znalec z oboru služby, specializace kominictví [jméno] [příjmení] vypověděl (č.l. 421 p.v.), že zpracovával znalecký posudek [číslo] („ ZP“), který je součástí spisu připojeného na č.l.
404. Jeho úkolem bylo, posoudit komín na domě žalovaných, což učinil a dospěl k závěru, že tento komín splňuje požadavky normativního minima ČSN [číslo]. Projektová dokumentace byla předána přímo od stavebního úřadu a ověřena nebyla, prováděl i šetření na místě, kde posuzoval soulad projektové dokumentace se skutečností. Skutečnost se lišila od projektové dokumentace. Veškerý jeho postup plyne ze ZP. Na místě samém posuzoval vzdálenost sousední budovy, resp. budov ve vztahu k větrnému úhlu, přičemž usoudil, že výška ústí komínu je dostačující. I když ten který komín splňuje normativní hodnoty, tak může při určitých klimatických podmínkách nastat situace, že nastane špatný rozptyl spalin. Poté, když se taková situace např. opakuje a je častější, tak je na místě, tak jak uvádí Ing. [jméno], aby byl komín staticky posouzen a zjištěny možnosti jeho nastavení. Zásadní vliv na to může mít i kvalita paliva a též i způsob obsluhy. Při místním šetření však nezjistil v tomto směru žádné nedostatky. Tlakovou ztrátu do výpočtu nezahrnoval, protože výška komínu byla dostačující i podle předložené projektové dokumentace. Na identifikačním štítku komína byly uvedeny teplotní třída, tlaková třída, rovněž třída vlhkosti zjednodušeně řečeno, odolnost proti korozi, odolnost proti vyhoření sazí, vzdálenost spalných konstrukcí. Odolnost proti vyhoření sazí odpovídala komínu, na který je připojen kotel na pevná paliva. Zjistil, že předchozí revizní technik (p. [příjmení]) zřejmě omylem do specifikace technického zatřídění komínu zaznamenal, že komín není vhodný pro pevná paliva. K dalšímu dotazu žalobce zda spalinová cesta svým provedením a vlastnostmi vyhovuje nařízení EP [číslo] o vlastnostech a značení výrobků zabudovaných do stavby znalec uvedl, že referenční normativní rámec jeho posudku vyplývá z jeho posudku. [příjmení] by si předmětnou normu dopředu prostudovat. Byl mu předložen pouze ten statický posudek, který je v jeho ZP citován. Řídil se tím, co mu bylo předloženo, a to že střešní část komínového tělesa byla provedena podle předloženého statického posouzení. Statické posouzení sám činit nemůže, není stavař.
45. K dotazu zástupkyně žalobce, zda by se znalec mohl vyjádřit k tomu, zda komín z hlediska emisí, imisí, pachu, kouře a popílku může obtěžovat obyvatele sousedních domů, znalec uvedl, že za jistých okolností může, a to v závislosti na kvalitě paliva a dané obsluze. Nesprávná obsluha může vést ke špatnému spalování, které pak vede např. k obtěžování okolí zplodinami. Ideálním palivem, které by zabraňovalo emisím a imisím, by bylo černé uhlí, ořech 1, což výrobce kotle Atmos uvádí jako předepsané palivo, přičemž dřevo je palivem náhradním, které slouží i k roztápění. Při šetření na místě samém se také topilo, roztápělo se dřevem a následně se topilo uhlím ořech 1. Znalec sám dodal, že při roztápění komína trvá půl hodiny až hodinu, než komín přestane kouřit. Tedy než se těleso komínu a konstrukce spotřebiče nahřejí na provozní teplotu. Po tuto dobu jsou emise způsobovány ve větší míře, než když kotel topí v provozním režimu. Kouření při roztápění je běžná věc u všech spotřebičů na pevná paliva.
46. Dále znalec uvedl, že pro jeho obor povolená vzdálenost komína od sousedního pozemku řešena není. Je však určená vzdálenost ke stavbě. Vliv sousední budovy se zvažuje do vzdálenosti 15 m. Znalec uvedl, že není oprávněn odpovídat na otázku, zda je v pořádku, že komínové těleso je přímo vedle terasy. V projektu to bylo takto řešeno. K dotazu žalobce zda tahový ventilátor, který je instalován, může při svém provozu způsobovat vysoké spady v první části, znalec uvedl, že je servisním technikem pro kotle Atmos, a proto může tuto otázku odpovědět. Zmíněný ventilátor slouží pouze jako odtahový ventilátor spalin ze spalovací komory spotřebiče. Tento ventilátor tedy nemůže vytvářet přetlak do spalinové cesty, vlivem něhož by se pevné částice spalin nadměrně uvolňovaly. Předmětem jeho znaleckého posouzení nebylo posuzování komína žalobce a na takto položenou otázku nedokáže odpovědět. K dotazu zástupce žalovaných zda zvýšené emise při roztápění jsou speciální vlastností předmětného kotle anebo tuto vlastnost mají všechny kotle na tuhá paliva, znalec uvedl, že tuto vlastnost mají všechny spotřebiče na tuhá paliva. Rovněž tak vliv nesprávného paliva na zvýšené emise platí obecně pro všechny spotřebiče na pevná paliva a nejde o speciální vlastnost předmětného komína.
47. Znalec z oboru čistota ovzduší [celé jméno znalce] při výslechu (č.l. 723) přednesl závěry svého znaleckého posudku (č.l. 475) a reakci na otázky účastníků tak, jak je tato reakce ze dne [datum] založená na č.l.
712. Na svých závěrech setrval. Lokalita, kde je kotel umístěn, je podle znalce složitá, předmětný kotel je pro ni málo vhodný. Komín má nešťastnou polohu, možná by stačilo jej posunout např., pokud by byl použit vývod původního komínu, tak by byly problémy vyřešeny. Lokalitu znalec zná velmi dobře, neboť zajíždí často ke známým, kteří bydlí nahoře nad zmíněnou lokalitou. Z balkonu jejich bytu je na lokalitu vidět a je vidět, že je zadýmená. Nelze samozřejmě říci, že by zdrojem byl předmětný komín (dům, o němž znalec hovořil, je fotograficky zachycen na str. 16, obr. 8 ZP na č.l. 491). [příjmení] užívaný žalovanými je technicky zastaralý a byl vyřazen z programu podpory. Technicky jde o kotel, který má obrácené spalování a pro svou náležitou funkci vyžaduje instalaci termostatu Laddomat, který ale je osazen (obr. 12 na str. 18 ZP na č.l. 493). [příjmení] je citlivý na tah. Při zatápění, kdy ještě není kotel vyhřátý, tak dochází k tvorbě nežádoucích jevů (příp. kondenzát, saze, zvýšená kouřivost). Tlaková ztráta v komíně je otázkou na znalce přes komíny. Komínový tah není jeho znalecká odbornost. K dalšímu dotazu žalobce, který se týká rozdílů mezi výškou překážky (střecha domu žalobce) uvedené v projektu a mezi výškou překážky, kterou zaměřil geodet, znalec odpověděl, že při místním ohledání vycházel z poměrů na místě samém, projekt nezkoumal, ani to nebylo jeho úkolem. K dalšímu dotazu žalobce, který se týkal vztahu legislativní změny týkající se komínů (cituje přísl. ČSN z [datum]) ve vztahu k emisím a imisím, znalec odpověděl, že otázka sestavy komínového tělesa je otázkou na znalce z jiného oboru. Je také otázkou, kdy předmětná norma vstoupila v účinnost poté, co byla přijata. Obecně si znalec nemyslí, že by změna normy měla vliv na otázku emisí a imisí. To je řešeno jinými předpisy a dokumenty, a to provozním řádem kotle a zákonem o ovzduší. Z dokladů o nákupu uhlí, které žalovaní předložili, plyne, že nakupovali po menších dávkách, a to palivo, které bylo odpovídající. Ani z těchto nákupních dokladů neplyne, že by bilance spotřeby byla nepřiměřená. Emisní třída je stanovena pro předepsané palivo a předmětný kotel má emisní třídu 3 (str. 27 a 28 ZP), přičemž tato emisní třída platí pro uhlí (jeho přesná specifikace je na str. 30).
48. K dotazu zástupce žalovaných, který se týká údaje na str. 22 (č.l. 497) o vyřazení předmětného kotle z dotačního programu znalec uvedl, že přesné datum nehledal, ale v posledních výzvách v programu [ulice] úsporám, které byly učiněny v letech 2017, 2018, tento typ kotle uveden nebyl K dotazu zástupce žalovaných, zda byla doba, kdy byl tento kotel považován za kotel ekologický a byly na jeho pořízení poskytovány dotace, znalec odpověděl, že byla. Na kotel byly poskytovány dotace. V každé výzvě jsou uvedeny konkrétní kotle, na které jsou dotace poskytovány. Provoz kotle neodporuje žádnému zákonnému předpisu. [příjmení] musí být užíván řádně a musí být prováděny potřebné technické prohlídky a revize seřízení atp. Na otázku, zda předmětný kotel, pokud se v něm topí správně a řádně, vytváří nějaké emise a imise nad běžnou míru znalec uvedl, že k takové situaci může dojít při roztápění, ale na to pamatuje předpis, který uvádí, že v době roztápění, tj. cca 30 min., se emise neměří. Po roztopení kotel neprodukuje emise a imise nad běžnou míru. Znalec uvedl, že neví, že žalovaní mají elektrické topení, které používají. K dalšímu dotazu zástupce žalovaných, zda si všiml, že by v předmětné lokalitě, o níž znalec uvedl, že ji zná, někdo jiný topil např. v krbových kamnech či krbech, znalec odpověděl, že si všiml, že jsou tam krby a krbová kamna (např. sousedka vedle, pí [příjmení] takto topí, ale tyto zdroje se používají jen občas). K dotazu, zda krby a krbová kamna zvýšeně kouří při roztápění nebo při použití nevhodného paliva, znalec odpověděl, že krby a krbová kamna mají své podmínky, jak mají být používány a když jsou používány řádně, nevydávají emise a imise, které by byly mimo normu. Zástupce žalovaných podotkl, že znalec neodpovídá na otázku. Znalec poté odpověděl, že při použití nevhodného paliva a při roztápění kouří i krby a krbová kamna. K dalšímu dotazu zástupce žalovaných, který se týká předchozí odpovědi znalce, který uvedl, že lokalitu pozoroval a viděl, že je zadýmená, kdy otázka míří k tomu, zda šlo o jeden či více zdrojů, znalec odpověděl, že neumí odpovědět, zda šlo o jeden či více zdrojů.
49. Žalovaný se znalce dotázal k obrázku [číslo] na str. 18 ZP, č.l. 493 a žádal, aby znalec označil tahový ventilátor a napojení spalinové cesty. Znalec odkázal na schéma a žalovaný vysvětlil, že na obrázku na str. 18 žádný tahový ventilátor není. Není tam žádný ventilátor. Kulatá mřížka je krycí mřížkou přívodu primárního vzduchu Žalovaný vysvětlil, že žalovaní mají určité pochybnosti o tom, zda znalec je obeznámen do podrobností s tím, jak daný kotel funguje. Takových nesrovnalostí je v posudku daleko více. Např. na str. 20 bod 4.4, kdy je uvedeno, že jde o kotel s odhořívacím roštem, avšak předmětný kotel je kotlem zplynovacím. Znalec předeslal, že odtahový ventilátor je v technickém nákresu na str. 29 [číslo]. Pojem odhořívací rošt byl vzat z podkladů výrobce, který takto přísl. část svého kotle označil. Žalovaný spontánně upozornil na str. 27, kde je užito pojmu generátorové zplynování. Znalec trval na tom, že pojem odhořívací rošt používá výrobce. Žalovaný vysvětlil, že spalování na odhořívacím roštu má vyšší emise než spalování na roštu zplynovacím. Znalec upozornil, že podstatná je třída emise kotle.
50. K dotazu soudu znalec uvedl, že v době šetření na pozemku žalobce vůbec nebyl, viděl na něj z pozemku žalovaných a negativní spad či emise neviděl. Zmínky ze svědeckých výpovědí znalec zaznamenal v procesním spise. Myslí si, že tam je i nějaká fotografie. K dotazu soudu, zda znalec může charakterizovat svůj postoj ke kotlům na zemní plyn či propan-butan ve vztahu ke kotlům na tuhá paliva, jimiž mohou být jak dřevo, tak hnědé uhlí, jsou-li tyto topidla používány v městské zástavbě, znalec uvedl, že pokud se ten který kotel používá správně, tak zde rozdílu není a kotle na tuhá paliva, resp. hnědé uhlí vyhovují zákonným předpisům a znalec nemůže říci, že by preferoval kotle na plyn oproti kotlům na tuhá paliva. Některá města však mají lokální územní regulaci, kde připouští např. pouze plyn. Má za to, že v době znaleckého úkonu v daném místě taková regulace pro [obec] nebyla.
51. Znalec z oboru stavebnictví, specializace statika a dynamika staveb [celé jméno znalce] při výslechu (č.l. 726) přednesl závěry svého znaleckého posudku (č.l. 515) a reakci na otázky účastníků tak, jak je tato reakce založená na č.l.
710. Na svých závěrech setrval. Odpovídal na základní otázku položenou soudem a dále na cca 24 otázek, které položil žalobce. Otázky se týkaly zejm. interakce dvou objektů. Soud se tázal na původ trhlin na domě žalobce a na to, zda jsou tyto trhliny způsobeny domem žalovaných. K fotografii, na níž je dle žalobce zachycena kapsa, znalec uvádí poté, co je promítnuta fotografie založená na č.l. 627, že pojmu kapsa rozumí tak, že může jít o místo, do kterého se např. vlivem povětrnostních vlivů dostane voda, která nemá kam odtéct a poté, co zmrzne, tak může ovlivnit ve smyslu otázky žalobce vlastnosti jeho stavby. Sám znalec dodává, že takto může být ovlivněna i stavba žalovaných.
52. Dále znalec na fotografii z č.l. 627 označil místo, kde podle něj taková kapsa je a je to místo, kde se k sobě přimykají, přesněji řečeno střešní krytina na střeše žalovaných se přimyká k podbití střechy žalobce. Konstrukčně by toto místo mělo být řešeno jinak. A je celá řada způsobů, např. vhodným způsobem oplechování nebo proříznutím spáry, což jsou dva nejjednodušší způsoby. Tato úprava se dá provést jak na domě žalobce, tak na domě žalovaných. Poškození ledem znalec nenašel, šetření prováděl tak, že na střechu vylezl. Provedl obecnou obhlídku, což je standardní úkon při znaleckém posouzení. K další fotografii, kterou soudu předložil žalobce (č.l. 392) a která je nazvána vlhký roh – kapsa na střeše, znalec uvádí, že svůj znalecký úkon prováděl tak, že prohlížel i interiér budovy žalobce a požádal jej, aby mu žalobce ukázal veškerá poškozená místa, avšak znalec si není vědom, že by mu toto místo bylo ukázáno či označeno. Znalec sdělil, že nedokáže odpovědět na otázku [číslo], pokud zadání otázky odkazuje na obrázek na č.l. 627, resp. 434, protože otázka se týká jiné části budovy, tedy sklepa, nikoliv střechy.
53. Žalobce se dotázal na vliv roztažnosti- podle výrobce je na 15 m roztažnost krytiny 2 cm, z čehož žalobce dovozuje, že by podle způsobu kotvení mohla být takovou roztažností poškozena jeho stavba. Znalec doplnil, že roztažnost o žalobcem zmíněné 2 cm na 15 m odpovídá teplotě 100 °C. Tedy 18 mm platí pro 100 °C. K dotazu soudu, zda by znalec mohl říct, o jaké teoretické délkové relaci hovoříme v případě předmětné střechy, která nemá 15 m, ale má 9 m, což orientačně potvrzuje i žalovaný, uvádí, že 100 °C je rozmezím mínus 30, plus 70 °C, což při dané barvě krytiny může být reálná hodnota, avšak upozorňuje, že je třeba pracovat s referenční hodnotou, při níž byla střecha realizována. Tato referenční teplota se uvažuje 15 st. C, neznáme-li teplotu skutečnou. Pak by tedy šlo o rozmezí mínus 45 Kelvinů, plus 55 Kelvinů, od referenční teploty. Ve smyslu otázky žalobce nás nezajímá smrštění, ale roztažení. Orientačně znalec po užití jednoduché kalkulace uvádí, že se jedná o roztažnost 2,97 mm, pokud bude hřeben ukotven pouze uprostřed.
54. Žalobce poté sdělil, že ze ZP plyne, že argumentace žalobce je důvodná. K dotazu soudu, aby žalobce označil místo ZP, z kterého tento závěr dovozuje, odkazuje na zmínky znalce o vyhl. 499/2006 Sb. (odpověď na str. 28 ZP, č.l. 542).
55. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti pro věc rozhodné. Po právní stránce soud věc posoudil takto.
56. Žalobce se vůči žalovaným domáhal ochrany občanskoprávní žalobou, avšak podstatná část tvrzení a argumentace vznášená žalobcem od počátku do samého konce nynějšího řízení směřovala ke stavebnímu řízení, tedy k řízení správnímu. Soud tato tvrzení a argumenty žalobce v nyní vedeném řízení chápal tak, jimi žalobce podporuje svůj v žalobě popsaný soukromoprávní nárok plynoucí z protiprávního jednání žalovaných. Civilní řízení v žádném případně není superrevizní či vrcholnou přezkumnou instancí, která by přezkoumávala rozhodnutí či postupy, činěné ve správním řízení. Soud na tyto aspekty účastníky upozornil (viz též bod (5)). Civilní žaloba musí usilovat o uspokojení nároku zakotveného v soukromém právu hmotném, tedy typicky v občanském zákoníku.
57. Žalobce po odstraňování vad původních podání předložil soudu k rozhodnutí žalobu (viz níže body (17a 20)), jíž žádal ochranu před emisemi a imisemi, způsobenými jednak topením tuhými palivy a jednak cloněním způsobeným levou stěnou nově vybudované přístavby druhého podlaží domu žalovaných (žalobní body I., II. a VI.). Dále žádal náhradu škody uvedením v předešlý stav tím, že se dům žalovaných nebude opírat o štít domu žalobce, a odstraní se tak narušení statiky a vlhnutí domu, jakož i poškození oplechování a dilatační spáry (žalobní body III. až V.). Též oprava prasklin ve fasádě byla žádána formou povinnosti nahradit škodu uvedením v předešlý stav (žalobní bod VII.). Všechny tyto žalobcem tvrzené zásahy do jeho práv pak měly žalobci způsobit duševní útrapy, které by měly být reparovány zaplacením [číslo] - Kč. (žalobní bod (VIII.)). <i>Obtěžování kouřem, popílkem a pachy</i> 58. Právo být chráněn proti obtěžování kouřem, popílkem, pachy, jakož zacloněním průsvitných cihel a větracích dírek, žalobce opíral o zákonem zaručenou ochranu před emisemi a imisemi.
59. Zákon stanoví povinnost ukládající každému vlastníku, aby se zdržel všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod (§ 1013 odst. 1 občanského zákoníku).
60. Žalobce jednak tvrdil, že je obtěžován kouřem, popílkem a pachy z komína žalovaných (žalobní bod I.). Tento komín žalovaní vybudovali na základě stavebního řízení. [jméno] část argumentace, v níž žalobce polemizoval se správností, náležitým průběhem či podobou stavebně správního řízení soud nebyl v tomto řízení oprávněn přehodnocovat či revidovat. Zaměřil se proto na skutečnost, zda zde takové obtěžování je a pokud ano, zda překračuje míru přiměřenou místním poměrům a zda podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
61. Žalobce obtěžování popílkem či sazemi prokazoval jednak fotografiemi věcí umístěných na svém pozemku, na nichž byly tmavé skvrny, které však neprokazovaly, že pocházejí z komína žalovaných, na což soud žalobce upozornil (viz č.l. 250). Žalobce dále navrhl k prokázání této skutečnosti čtyři svědky, které soud podrobně vyslechl. Tvrzení žalobce plně podporovala zejména svědkyně [příjmení] (viz body (40 a 41)), která tvrdila, že komín obtěžuje sazemi, zápachem a kouřem kdykoli se v něm topí, přičemž jiný zdroj takového obtěžování v okolí není, protože v okolí většinou všichni topí plynem a žalobce ve svém krbu zatopí dvakrát do roka. Svědkyně uvedla, že nedokáže odhadnout, zda jde o přiměřené obtěžování, ale bydlet by tam nechtěla. Vypověděla též, že na venkovní stůl žalobce, stejně jako na sníh na dvorku žalobce, dopadají saze z komína žalovaných.
62. Též svědkyně [příjmení] [příjmení] vypověděla (viz body (36 až 39)), že komín žalovaných je zdrojem obtěžování, a že si kvůli tomu stěžovala i na stavební úřad. Viděla i saze na pozemku žalobce a byla přítomna, když žalobce pořizoval fotografie těchto sazí. Odlétat z komína žalovaných je neviděla, ale viděla kouř a cítila zápach. Tento stav trval podle svědkyně čtyři nebo pět let. Svědkyně rovněž vypověděla, že od podzimu 2018 mají čisto. Svědkyně sama dodala, že neví o nikom, kdo by v ulici topil uhlím. V krbech všichni sousedé (a též ona) m topí suchým dřevem, jde o nikoli hlavní zdroj vytápění; komín kouří jen na začátku topení a sousedům to nevadí, ptala se jich. Svědkyně uvedla, že i stavebnímu úřadu napsala, že předmětné obtěžování není přiměřené poměrům v dané ulici. Komín žalobce, na němž jsou stopy sazí, není podle svědkyně zdrojem sazí, o nichž hovořila.
63. Citované svědkyně svůj vztah k účastníkům popsaly takto: jako kamarádský k žalovanému (sv. [příjmení]), resp. konfliktní s žalovanými (sv. [příjmení]). Další dva svědci, sousedé rovněž bydlící v předmětné ulici (vedle žalobce z druhé strany), manželé [příjmení], sami popsali svůj vztah k účastníkům jako neutrální. Ani jeden z účastníků přitom neoponoval tomu, jak uvedení čtyři svědci vymezili svůj vztah k účastníkům.
64. Pan [anonymizováno] vypověděl (viz bod (42)), že když je zima, tak všichni topí, ale on nic nevidí a necítí. [příjmení] na domě či věcech žalobce neviděl. Paní [příjmení] vypověděla (viz bod (43)), že kouřů je tam spoustu, a to v zimě, když se topí. Neví ale, čí je to kouř. Komín žalovaných by však v blízkosti svého pozemku mít nechtěla. Oběma těmto svědkům žalobce o problémech s kouřem, resp. s komínem žalovaných.
65. O obtěžování žalobce kouřem, zápachem a sazemi, působeném žalovanými, které stále přetrvává tak vypovídala pouze svědkyně [příjmení], jejíž vztah k žalobci lze charakterizovat jako blízký do té míry, že lze pochopit, že sdílí žalobcův náhled na věc. Svědkyně [příjmení] rovněž sdílí náhled žalobce a její postoj k žalovaným je negativní, avšak tato svědkyně vypověděla, že jí popsané obtěžování trvalo nejpozději do podzimu 2018, pak ustalo a„ mají čisto“. Dále nutno konstatovat, že výpověď obou těchto svědkyň o tom, že jediným zdrojem obtěžujícího kouře a dalších nepříjemností, je komín žalovaných, je v rozporu s výpovědí svědkyně [příjmení], která vypověděla, že:„ kouřů je tam, (tedy v daném místě), spousta“.
66. Předmětné topidlo a komín žalovaných posuzoval v rámci stavebního řízení znalecký posudek z oboru služby, specializace kominictví (viz bod (35)), který z hlediska závěrů relevantních pro nyní projednávanou žalobu konstatoval, že poloha ústí komína a jeho výška splňují normové hodnoty. Stávající stav neohrožuje sousední nemovitosti a jejich uživatele. Nemůže docházet k hromadění spalin, emisní limity by mohly být překročeny při užití nevhodného paliva. Spalinová cesta je bezpečná a odpovídá normovým hodnotám. [ulice] výška komína 8 m je odlišná oproti projektové dokumentaci, kde je uvedena výška 8,224 m, avšak tento rozdíl nemá žádný vliv na bezpečnost a provoz spotřebiče a spalinové cesty. Soud s ohledem na povahu argumentaci žalobce tohoto znalce vyslechl (viz bod (45)). Znalec vypověděl, že komín za jistých okolností může z hlediska emisí, imisí, pachu, kouře a popílku obtěžovat obyvatele sousedních domů, a to v závislosti na kvalitě paliva a dané obsluze. Nesprávná obsluha může vést ke špatnému spalování, které pak vede např. k obtěžování okolí zplodinami. Ideálním palivem, které by zabraňovalo emisím a imisím, by bylo černé uhlí, ořech 1. Při šetření na místě samém se také topilo, roztápělo se dřevem a následně se topilo uhlím ořech 1. Znalec sám dodal, že při roztápění komína trvá půl hodiny až hodinu, než komín přestane kouřit. To však je vlastnost každého kotle na tuhá paliva (viz bod (46)), stejně jako vliv nesprávného paliva na zvýšené emise.
67. Žalobce navrhl k prokázání svých tvrzení o obtěžování emisemi a imisemi nad míru přiměřenou místním poměrům, zadání znaleckého posudku z oboru čistoty ovzduší. Znalec v posudku konstatoval (viz bod (31)), že komín žalovaných může být za nepřesné obsluhy kotle a nepříznivých rozptylových podmínek zdrojem nadměrných imisí dopadajících na pozemek a dům žalobce. Lokalita sama je k tvorbě takových podmínek velmi náchylná a použitý kotel žalovaných je poměrně náročný na obsluhu a dodané palivo. Za nepravděpodobnou až vyloučenou je podle znalce možno označit situaci, že by nepřiměřené imise vnikající na pozemek žalobce působil jiný zdroj v okolí, protože v okolí jsou domácí kotle plynofikované. Samotné umístění komína na hranici se sousední nemovitostí je velmi nevhodné, a pokud by byl kotel umístěn v domě a napojen na druhý komín na střeše, byla by situace výrazně lepší. Změna kotle na zemní plyn na kotel na tuhá paliva představuje negativní vliv na životní prostředí. [příjmení] daného charakteru se hodí nanejvýš do malé drobné zástavby vesnického typu, třeba na chalupu, samotu apod., ne však do husté městské zástavby. V písemných odpovědích na námitky znalec uvedl (bod (32a))), že při místním šetření bylo konstatováno hlasitě, že téměř všichni v okolí jsou napojeni na plyn jako hlavní zdroj vytápění, ale někteří si doplňují tepelný zdroj ještě krby na dřevo nebo uhlí. V nejbližším okolí jsou tak žalovaní podle znalce nejspíše jedinými, kdo topí převážně pevnými palivy. Soud konstatuje, že toto sdělení znalce není přesné - v okolí jsou i další topidla na tuhá paliva a žalovaní předmětný kotel používají doplňkově. K písemným námitkám žalobce znalec uvedl (bod (32b))) trvá na svém zjištění, že kouřová vlečka z předmětného komína může za určitých povětrnostních situací a okolností spalování skutečně negativně až velmi negativně ovlivnit kvalitu ovzduší na sousedním pozemku nad míru obvyklou a přijatelnou. K tomuto posouzení byl znalec vyslechnut, přičemž bylo třeba kromě obvyklého přednesení závěrů znaleckého posudku a reakce na dosud vznesené námitky, získat reakci znalce na některé nejasnosti, které vyplynuly z porovnání východisek a závěrů učiněných znalcem, se soudem provedenými důkazy a zjištěními.
68. Při svém výslechu znalec z oboru čistota ovzduší (viz body (47 až 50)) vypověděl, že lokalita, kde je kotel umístěn, je podle znalce složitá, předmětný kotel je pro ni málo vhodný. Komín má nešťastnou polohu, možná by stačilo jej posunout např., pokud by byl použit vývod původního komína, tak by byly problémy vyřešeny. Lokalitu znalec zná velmi dobře, neboť zajíždí často ke známým, kteří bydlí nahoře nad zmíněnou lokalitou. Z balkonu jejich bytu je na lokalitu vidět a je vidět, že je zadýmená. Nelze samozřejmě říci, že by zdrojem byl předmětný komín. Z dokladů o nákupu uhlí, které žalovaní předložili, plyne (bod (47)), že nakupovali po menších dávkách, a to palivo, které bylo odpovídající. Ani z těchto nákupních dokladů neplyne, že by bilance spotřeby byla nepřiměřená. Na pořízení kotle byly dříve poskytovány ekologizační dotace (bod (48)). Provoz kotle neodporuje žádnému zákonnému předpisu. [příjmení] musí být užíván řádně a musí být prováděny potřebné technické prohlídky, revize, seřízení atp. Na otázku, zda předmětný kotel, pokud se v něm topí správně a řádně, vytváří nějaké emise a imise nad běžnou míru znalec uvedl, že k takové situaci může dojít při roztápění, ale na to pamatuje předpis, který uvádí, že v době roztápění, tj. cca 30 min., se emise neměří. Po roztopení kotel neprodukuje emise a imise nad běžnou míru. Znalec uvedl, že neví, že žalovaní mají elektrické topení, které používají. Při použití nevhodného paliva a při roztápění kouří i krby a krbová kamna. [příjmení] s generátorovým zplynováním má nižší emise; podstatná je emisní třída kotle. Pokud se ten který kotel používá správně (bod (50)), tak není z hlediska znečišťování rozdíl mezi kotli na plyn a tuhá paliva. [příjmení] na tuhá paliva, resp. hnědé uhlí vyhovují zákonným předpisům a znalec nemůže říci, že by preferoval kotle na plyn oproti kotlům na tuhá paliva. Z výslechu znalce vyplynulo, že své sdělení o tom, že předmětný kotel v zásadě jediným kotlem na tuhá paliva, čerpal z výpovědí obsažených ve spise (viz body (36 až 43)), což však není zcela přiléhavá interpretace těchto výpovědí (viz výše bod (67) na konci); v lokalitě je k příležitostnému vytápění užíváno topidel na tuhá paliva ve více domech, včetně domu žalobce, na jehož komíně byly ostatně známky sazí.
69. Soud po vyhodnocení těchto důkazů (viz výše body (58 až 68)) dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že je obtěžován kouřem, popílkem a pachy způsobem popsaným v § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, tedy že by zde byla zákonná opora pro uložení povinnosti žalovaným, jako vlastníkům sousedních nemovitostí, zdržet všeho, co působí, že žalobcem popsané imise vnikají na pozemek žalobce jako jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Nutno předeslat, že otázky, zda by nebylo lepší, kdyby žalovaní topili jiným topidlem na tuhá paliva, které by bylo vhodnější, anebo topidlem na plyn, anebo že by bylo lepší jiné umístění či řešení komína, kterou navozoval znalec z oboru čistota ovzduší, nebyly nad rámec § 1013 odst. 1 občanského zákoníku rozhodnými. Komín odpovídá potřebným standardům, byl řádně schválen ve stavebním řízení. Argumentace o jeho nezákonném umístění postrádá oporu. [příjmení] má potřebnou emisní třídu a ostatní obyvatelé v okolí, včetně žalobce přitápějí krby či krbovými kamny na tuhá paliva. Nejde tak o činnost, která by neodpovídala místním poměrům. K takovému závěru vede i úkon znalce z oboru čistota ovzduší, který vyzval žalované v průběhu svého místního šetření, aby mu předložili doklady o nákupu paliva (viz bod (32 a)) na konci), což žalovaní učinili, přičemž bylo konstatováno, že šlo o odpovídající palivo. Stejně tak znalec z oboru kominictví (viz bod (66)) konstatoval topení předpisovým palivem. V řízení bylo prokázáno, že všechna topidla používající tuhá paliva při roztápění produkují imise. K takové situaci tedy může dojít při roztápění, ale na to pamatuje předpis, který uvádí, že v době roztápění, tj. cca 30 min., se emise neměří. Po roztopení kotel neprodukuje emise a imise nad běžnou míru. Znalec výslovně uvedl, že tuto vlastnost mají všechna topidla užívající tuhá paliva. Znalec rovněž uvedl, že zvýšení tvorby imisí vlivem použití nevhodného paliva je jevem, který se týká všech topidel na tuhá paliva. Nutno rovněž podotknout, že z žádného z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaní v předmětném kotli topili nevhodným palivem. <i>Obtěžování zacloněním průsvitných cihel a větracích dírek</i> 70. Žalobce se ochrany před obtěžováním (žalobní body II. a VI.), zaručené § 1013 odst. 1 občanského zákoníku domáhal též ve vztahu k zaclonění pěti průsvitných cihel (luxfer) umístěných ve štítu jeho domu směrem k domu žalovaných, jakož i dvou otvůrků vytvořených ve spárách mezi těmito cihlami (viz též bod (30), resp. protokol o ohledání na místě samém na č.l. 150, str. 9, foto 26 a 27, též foto 8). Žalobce argumentoval, že námitky vůči tomuto zaclonění nemohl uplatnit ve stavebním řízení, protože projektant nástavby domu žalovaných nezakreslil do projektu tyto cihly, a žalobce si, pokud tomu soud dobře rozuměl, neuvědomil, přes své odborné znalosti, že dojde (anebo že hrozí, že dojde) k zaclonění těchto cihel, pokud bude dům žalovaných, umístěný v řadě těsně vedle jeho dvoupodlažního domu, rozšířen tak, že bude mít dvě podlaží. Žalovaní namítali, že žalobce vyslovil s přístavbou žalovaných souhlas a v řadové zástavbě mu ani nepřísluší právo na umístění průsvitných cihel v takovém místě. Odmítli, že by žalobce obelstili. Ani by soud byl oprávněn se jakkoli vyjadřovat k průběhu stavebního řízení, nemůže přehlédnout, že vlivy, před nimiž se žalobce domáhá soukromoprávní ochrany, jsou důsledkem umístění a provedení nástavby domu žalovaných, které spadají do stavebního řízení, které je řízením správním (zde byla mj. nadnesena možnost jiného způsobu přivedení denního světla do koupelny žalobce, světlovod, č.l. 73). Ochrany před těmito vlivy se žalobce nemůže úspěšně domáhat žalobou na ochranu proti imisím. <i>Uložení povinnosti zdržet se styku a silového působení ocelového hřebene a krytiny s domem žalobce</i> 71. Žalobce se rovněž domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zdržet se styku a silového působení ocelového hřebene a krytiny s domem žalobce s tím, že tyto vlivy pramení v rozporu mezi provedením stavby a projektovou dokumentací a působí praskliny na jeho domě (žalobní bod III., viz bod (20)). Tuto argumentaci žalobce směřoval k právu na ochranu před negativními důsledky provádění prací na nemovitosti.
72. Podle zákona platí, že ten kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou (§ 2926 občanského zákoníku).
73. Přičemž též platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (§ 2900 občanského zákoníku). Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění - škody (§ 2894 odst. 1 občanského zákoníku).
74. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva (§ 2910 občanského zákoníku).
75. Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (§ 2951 odst. 1 občanského zákoníku).
76. Soud na základě návrhu, na němž žalobce setrval, ustanovil znalce, který se zabývá vzájemným působením staveb. Tento znalec především konstatoval, že praskliny na domu žalobce nejsou způsobeny domem žalovaných (viz bod (33)). K silovému působení střechy domu žalovaných na dům žalobce nedochází. Sesedání staveb nemůže ovlivnit vznik trhlin, neboť trhliny existovaly před zahájením stavby. Silové účinky větru a zatížení sněhem, teplotou a stavebními pracemi nemohou být přenášeny do sousední stavby. Délkové změny způsobené teplotní roztažností mohou ovlivnit sousední nemovitosti jen, nebude-li konstrukci dovoleno realizovat roztažení v jiném směru. K otázce vlivu teplotní roztažnosti se znalec podrobně vyjádřil při svém výslechu (viz bod (53)), s tím že tento jev má zanedbatelný rozměr.
77. Soud konstatuje, že žalobce především neprokázal, že dochází k silovému působení na jeho dům, který praská právě kvůli tomu. Ke kotvení doplňkové konstrukce pak znalec konstatoval (viz bod (33 - 2.2), že provedení takového kotvení je nutné, protože jinak by mezi nemovitosti zatékalo. Má se za to, že souhlasí-li majitel s přístavbou, bude zajištěno i přikotvení střešního pláště. Obdobné řešení zde bylo již před započetím přístavby (viz bod (10)). Plechový pás, podstrčený pod střešní krytinou, je na druhém konci (tj. protilehlém konci přikotvenému) volně položen, takže nemůže docházet k přenášení sil, natož k přenášení nevhodnému. Žalobce tak neprokázal důvodnost ani této části žaloby. <i>Obtěžování vodou, sněhem a ledem</i> 78. Žalobce se dále domáhal ochrany před obtěžování vodou, sněhem a ledem (žalobní bod IV.), což spojoval s neprovedením atiky a„ nedodržením výšek hřebenů“ střech, přičemž poukazoval na vlhnutí nárožní části svého domu. V žalobě (viz bod (20)) žalobce předmětné místo situoval tam, kde se dotýkají střešní krytiny domu žalobce a žalovaných ve sklonu střešní krytiny do ulice [ulice]. K žádosti znalce žalobce dodal fotografii, která měla zachycovat předmětnou kapsu a znalec konstatoval (viz bod (52)), že předmětné místo by mělo být řešeno jinak, což lze provést jak na domu žalobce, tak na domu žalovaných. Znalec však zde nenašel žalobcem tvrzené poškození, ačkoli na střechu vylezl. Znalec uvedl, že prohlížel i interiér domu žalobce, avšak nenašel místo, které žalobce dodatečně (až při vyjádření ke znaleckému posudku po koncentraci řízení) označil jako vlhký roh. Žalobce dává předmětný vlhký roh do souvislosti s kapsou (fotografie obou prvků byly zaslány současně). Předmětná místnost by se měla nacházet v 1. patře domu žalobce při pohledu z ulice vpravo těsně u zdi domu žalovaných. Soud konstatuje, že žalobce ani při místním ohledání soudu neoznačil místo, kde podle něj byla patrna vlhkost, která měla být způsobena tím, že jej žalovaní obtěžují vodou, sněhem a ledem. Když předtím soud vyslýchal svědkyni [příjmení] (viz bod (41)), položil jí žalobce k tvrzenému obtěžování vodou atd., otázku („ zda viděla fleky, vodu“), avšak svědkyně označila úplně jiné místo – místo směrem do dvora na úrovní horní části prvního podlaží. Soud konstatuje, že zmíněné nevhodné konstrukční řešení je věcí stavebně správní. Žalobce spojoval tuto část žaloby s neprovedením atiky, která se však podle znalce (bod (33 - 2.8)) uvažuje u plochých střech a objekt žalovaných atiku mít neměl. Za situace, kdy ani znalecký posudek nedospěl k závěru, že zde je poškození tvrzené žalobcem, nemohl soud považovat nárok žalobce za prokázaný, ať už by jej žalobce opíral o možnost domáhat se ochrany proti imisím (§ 1013 odst. 1 občanského zákoníku), k čemuž vede výslovné označení této části nároku, anebo o možnost domáhat se náhrady škody uvedením v předešlý stav, resp. ochrany před negativními důsledky prací na nemovitosti. <i>Oprava poškozeného oplechování a dilatační spáry uvedením do předešlého stavu</i> 79. Žalobce žádal na žalovaných náhradu škody uvedením v předešlý stav tím, že odstraní poškození oplechování a dilatační spáry (žalobní bod V.). Zde se žalobce opíral jednak o § 2926 občanského zákoníku a jednak argumentoval obecně povinností k náhradě škody.
80. Předmětné části, které žádá opravit, žalobce označil - šlo o konstrukční prvky nacházející se v úrovni horní části prvního podlaží domu žalobce v části do dvora, které byly na právní pohled delší dobu zanedbávané z hlediska nutné údržby (viz protokol o ohledání na místě samém, č.l. 150, foto 12 až 15). Žalovaní odmítli (body (10 a 27)), že by zde bylo žalobcem tvrzené poškození a že by toto poškození způsobili žalovaní. Žalobce uváděl, že zde je třeba žalobcům uložit povinnost, znovu vybudovat střechu a dilatační spáru (viz bod (20, V.)), protože při zakrývání verandy a kotvení komína nebyli šetrní, poškodili oplechování spáry v proluce mezi domy, kam nyní zatéká. Žalobce však neprokázal, že by jím tvrzené poškození způsobili žalovaní. K uložení povinnosti žalovaným opravit tvrzené poškození neskýtaly tvrzení žalovaného a jím předložené důkazy oporu. Pro úplnost soud dodává, že pro úspěch této části žaloby by žalobce musel prokázat kromě nynějšího stavu zmíněných prvků i jejich stav před tvrzeným poškozením, jakož i předložit důkaz nepochybně spojující činnost prováděnou či zajišťovanou žalovanými, s tvrzenými poškozeními, což se nestalo. Žalobce tak ani tento nárok neprokázal. <i>Požadované odstranění zalití dvou větracích dírek betonem</i> 81. Žalobce se samostatným žalobním žádáním domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit zalití dvou větracích„ otvorů“ betonem. Šlo o otvory ve štítu domu žalobce, situované směrem k domu žalovaných, kdy žalovaní do výšky těchto otvůrků postavili zeď budované přístavby druhého podlaží svého domu. Zalití předmětných dírek bylo výsledkem činnosti žalovaných, kterou prováděli na základě aktů vydaných ve stavebně správním řízení. Soud zde odkazuje na argumentaci uvedenou výše v bodě (70), byť nyní se žalobce domáhal nápravy uvedením v předešlý stav. Důsledky, před nimiž se žalobce domáhá soukromoprávní ochrany, jsou výsledkem umístění a provedení nástavby domu žalovaných, které spadají do stavebního řízení, které je řízením správním. Ochrany před těmito vlivy se žalobce nemůže úspěšně domáhat soukromoprávní žalobou žádající uvedení do předešlého stavu. <i>Uložení povinnosti opravit praskliny ve fasádě domu žalobce</i> 82. Žalobce se rovněž domáhal, aby žalovaným byla v rámci povinnosti k náhradě škody uvedením do předešlého stavu, uložena povinnost opravit praskliny na fasádě jeho domu, které byly podle přesvědčení žalobce způsobeny působením sil ocelového hřebene a krytiny domu žalovaných do štítu domu žalobce (žalobní bod VII.). Žalobce uváděl, že uvedené praskliny jsou způsobeny domem žalovaných a své přesvědčení navrhoval prokázat znaleckým posudkem z oboru statiky a dynamiky staveb. Soud takový posudek zadal (viz však sdělení soudu na č.l. 423 p.v.), znalec posudek zpracoval a soud jej vyslechl, přičemž znalec jak v posudku samotném, tak v písemné reakci na otázky odpověděl na četné otázky žalobce, přičemž další otázky odpověděl i při svém výslechu. Znalec vyloučil, že by praskliny byly způsobeny způsobem uváděným v žalobě (viz bod (33)). Uvedl rovněž (viz bod (33 - 2.9)), že poškození štítů v rozích je běžným poškozením. Znalec podrobně vysvětlil, proč nemůže mít střecha domu žalovaných vliv, který jí žalobce přisuzuje. Znalec konstatoval, že předmětné praskliny byly na domě žalobce předtím, než byla zahájena přístavba domu žalovaných, což vyplynulo i z fotografií pořízených službou [příjmení] [jméno] (č.l. 531). Výsledky dokazování tak neskýtaly oporu pro vyhovění žalobě ani v tomto bodě, protože ani tento nárok nebyl prokázán. <i>Náhrada nemajetkové újmy částkou [číslo] - Kč</i> 83. Žalobce žádal, aby žalovaným byla uložena povinnost odčinit zaplacením [číslo] - Kč nemajetkovou újmu, za duševní útrapy, které mu žalovaní způsobili. Tato újma měla podle žalobce (bod (20 - VIII.)) vzniknout vším výše popsaným jednáním žalovaných – lstivým vystavěním spalinové cesty, výstavbou komína a zastavěním jediného světelného otvoru, emisemi a imisemi, kdy k zásahům do osobnostních práv dochází již od podzimu 2013. Zadostiučinění v podobě omluvy je nedostatečné vzhledem k délce narušování a způsobení újmy vystavěním spalinové cesty a žalobce žádá náhradu nemajetkové újmy v penězích dle § 2956 občanského zákoníku.
84. Zákon chrání osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. § 81 odst. 1 občanského zákoníku). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81 odst. 2 občanského zákoníku). Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82 odst. 1 občanského zákoníku). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu (§ 2894 odst. 2 občanského zákoníku).
85. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy (§ 2951 odst. 2 občanského zákoníku). Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy (§ 2956 občanského zákoníku).
86. Náhrada nemajetkové újmy, tak jak ji vymezil žalobce, by připadala v úvahu, pokud by žalovaní zasahovali do práv žalobce svým protiprávním jednáním. Žalovaní setrvale odmítali, že by žalobci způsobili jakoukoli škodu či nemajetkovou újmu. Namítli, že je to naopak žalobce, kdo způsobuje žalovaným duševní útrapy neustálými stížnostmi na ně a nakonec i touto žalobou. To je zcela zřejmé z obsahu spisu a tento nárok je podle žalovaných naprosto nedůvodný.
87. Soud konstatuje, že žalobcem tvrzené protiprávní jednání žalovaných v tomto řízení nebylo prokázáno. Nebylo prokázáno obtěžování žalobce imisemi (viz výše bod (69)), žalovaní nemají povinnost odstranit zaclonění (bod (70)), zabránit přenášení sil na dům žalobce (viz bod (77)), nebylo prokázáno, že žalovaní způsobem uvedeným v žalobě obtěžují žalobce vodou, sněhem a ledem, (viz bod (78)), ani že poškodili oplechování a dilatační spáru (bod (80)), nebo že musí zprůchodnit dvě větrací dírky (bod (81)) anebo opravit praskliny ve fasádě žalobcova domu (viz bod (82)). Proto je nárok na náhradu nemajetkové újmy nedůvodný. <i>Povaha argumentace žalobce a jeho námitek</i> 88. Soud považuje za potřebné vyjádřit se k argumentaci žalobce a k jeho námitkám. Žalobce v celém průběhu nyní vedeného řízení mířil svou argumentací a námitkami do stavebního řízení (viz např. první podání ve věci samé, bod (1), kde hovoří o právu na uvedení neshodné části stavby do původního stavu, anebo závěrečný návrh pod bodem (26), kde uváděl, že se dále povede správní řízení a je otázka, jestli se bude odvolávat). Soud přitom již v úvodu řízení žalobce upozornil, jaký je vztah nyní vedeného řízení k řízení stavebně správnímu. Dalším specifickým rysem této věci bylo, že žalobce po celou dobu řízení činil rozsáhlá písemná podání, často spojená s velkým počtem příloh, přičemž ne všechna podání, či jejich části, byly zcela jasně srozumitelnými (viz k tomu například sdělení znalce z oboru dynamika staveb, bod (34)). Též otázky, na které žalobce žádal odpověď od znalců, byly velmi podrobné, avšak ne všechny se týkaly předmětu řízení, anebo měly nezbytnou oporu ve skutkovém stavu, který byl v nyní vedeném řízení zjištěn či alespoň tvrzen. Soud se po celou dobu řízení snažil žalobce upozorňovat i na tento aspekt jeho procesních vystoupení a vést jej k soustředění se na předmět řízení, avšak ne vždy byla tato snaha úspěšná.
89. Pro jednatel návrh žalobce předložil poté, co si opatřil právní zastoupení (viz bod (8)), které však bylo ukončeno poté (bod (23)), co žalobce s pomocí právního zástupce zformuloval svá vyjádření ke znaleckým posudkům. Dalšího zástupce si žalobce opatřil v samém závěru řízení (viz bod (25)), avšak výslovně požádal, aby jednání proběhlo bez přítomnosti tohoto zástupce, neboť žalobce je schopen vyjádřit se lépe než právník. Soud se s tímto specifickým přístupem a projevy žalobce musel vypořádat, avšak současně měl povinnost zjistit, co přesně má žalobce tím kterým slovním vyjádření na mysli. Na straně druhé byl soud omezen i zásadou rovnosti účastníků řízení, přičemž zástupce žalovaných apeloval na procesní odpovědnost žalobce za pro jednatel žaloby a srozumitelnost přednášených tvrzení, resp. na zdrženlivost soudu při aktivním pátrání po tom, co může mít žalobce na mysli.
90. Samotná podání žalobce, psaná často drobným písmem s hustým řádkováním, byla natolik obsáhlá, spletitá, kolážovitá a odbíhající k nejrůznějším dalším detailům a skutečnostem, že jejich pochopení vyžadovalo poněkud delší studium, než je obvyklé. Žalobce navíc nezřídka postupoval tak, že se navrátil k původní argumentaci, třeba jen mírně pozměněné, poté, co byl ten který aspekt věci osvětlen, a po vyjádření protistrany k ní zaujal stanovisko soud, což je běžný postup, který umožňuje postupovat v řízení dále a zabývat se nadále jen tím, co je stále sporné a přitom relevantní pro věc, resp. tím, co je s to ta či ona strana prokázat.
91. Soud tedy žalobu projednal v podobě a rozsahu, kterou jí žalobce vtiskl v reakci na koncentrační výzvu (č.l. 251), přičemž se zabýval všemi argumenty a námitkami relevantními z hlediska soukromého práva. V tomto smyslu je reakce soudu na námitky žalobce obsažena v odůvodnění jednotlivých částí tohoto rozhodnutí. <i>Závěr</i> 92. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nelze vyhovět žádnému z návrhů formulovaných v žalobních bodech I. až VIII., které žalobce učinil předmětem řízení, a z výše uvedených důvodů (viz body (69, 70, 77, 78, 80, 81, 82 a 87) a odkazy v těchto bodech uvedené) žalobu zamítl (výroky I., II., III., IV., V., VI., VII. a VIII.) <i>Náklady státu a náklady řízení</i> 93. Státu vznikly v řízení náklady tvořené znalečným přiznaným samostatně odůvodněnými rozhodnutími (č.l. 739 a 740) dvěma soudem ustanoveným znalcům, kteří ve věci podali znalecké posudky, písemně odpověděli na podrobné otázky účastníků, a to zejména žalobce, a byli vyslechnuti při jednání soudu, kdy znalečné bylo vyplaceno v celkové částce 46.936,10 Kč (částka 33.065,10 Kč, č.l. 768; částka 13.871 - Kč, č.l. 769). Dále bylo vyplaceno svědečné v částce 612 - Kč (č.l. 415), což dohromady činí 47.548,10 Kč. Soud na základě § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledků řízení rozhodl, že povinnost k náhradě nákladů státu má žalobce, který byl v řízení neúspěšný. Protože žalobce složil na provedení důkazů zálohu v celkové výši 15.000 - Kč (10.000 - Kč, č.l. 430 a 5.000 - Kč, č.l. 431), je třeba ji odečíst. Žalobce je povinen zaplatit České republice 32.548,10 Kč (výrok IX.).
94. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaní byli plně úspěšní a mají právo na náhradu nákladů řízení tvořených náklady právního zastoupení, které se skládají z odměny jejich právního zástupce a náhrady hotových výdajů tohoto advokáta. Zástupci žalobců náleží odměna odvíjející se od tarifní hodnoty sporu, která se v řízení vyvíjela, kdy za zastupování každého z těchto dvou žalovaných náleží podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu odměna snížená o dvacet procent. Od podání žaloby byla tarifní hodnota dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“ 10.000 - Kč, což podle § 7 bod 5 cit. tarifu představuje odměnu 1.500 - Kč za 1 úkon právní služby, z čehož 80% činí 1.200 - Kč. Zástupce žalovaných poskytl 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 tarifu (příprava s převzetím věci a vyjádření k návrhu) a 1 úkon podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (přípravné jednání dne [datum]), tj. 2,5 krát 1.200 - Kč, tedy 3.000 - Kč. Od upřesnění žaloby dne [datum] žalobce požadoval na žalovaných plnění s tarifní hodnotou, která dle § 9 odst. 1 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu byla 60.000 - Kč, což podle § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu představuje odměnu 2.800 - Kč za jeden úkon právní služby. V tomto stádiu řízení zástupce poskytl 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (vyjádření z [datum], č.l. 129 a vyjádření z [datum], č.l. 185) a 2 úkony podle § 11 odst. 3 ve spojení s odst. 2 písm. g) adv. tarifu s poloviční odměnou (místní ohledání dne [datum], č.l. 150 a dokončení přípravného jednání dne [datum], č.l. 250), což činí 3 krát 2.800 - Kč, tj. 8.400 - Kč. Od [datum], kdy žalobce v reakci na koncentrační výzvu definitivně vyjasnil rozsah žaloby (č.l. 253), šlo o spor s tarifní hodnotou, která podle § 9 odst. 1 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu činila 70.000 - Kč, což dle § 7 bod 5 a § 12 odst.4 cit. tarifu činí 3.120 - Kč za jeden úkon právní služby, kdy zástupce žalovaných poskytl 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (vyjádření z [datum], č.l. 256; vyjádření z [datum], č.l. 553; vyjádření z [datum], č.l. 778; jednání dne [datum], přes 2 hodiny, č.l. 408; jednání dne [datum], č.l. 421; jednání dne [datum], tři započaté dvouhodiny, č.l. 723 a jednání dne [datum], č.l. 780), což činí 10 krát [číslo] - Kč, tj. 31.200 - Kč. K celkové částce odměny ve výši 2 krát 42.600 - Kč (3.000 Kč plus 8.400 - Kč plus 31.200 - Kč), tj. 85.200 - Kč, je třeba připočítat paušální náhradu hotových výdajů, která podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu činí po 300 - Kč za těchto 17 úkonů právní služby je 5.100 - Kč. To celé dohromady představuje 90.300 - Kč. K tomu je třeba podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. připočítat 21% DPH, tj. 18.963 - Kč. Celá náhrada nákladů řízení, které žalovaným vznikly, činí částku 109.263 - Kč a žalobce je povinen ji zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaných (výrok X.).
95. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.