11 C 177/2018

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně celé jméno žalobkyně , narozená dne datum , bytem v  obec a číslo , PSČ obec , zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo , proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného a žalobkyně o vypořádání rozvodem zaniklého SJM,

I. Ze společného jmění manželů připadá a) do výlučného vlastnictví žalobkyně: vůz Škoda Felicia, [VIN kód], r.z. 1E2 [číslo], rok výroby 1996. b) do výlučného vlastnictví žalovaného: vůz [příjmení] [jméno], [VIN kód], r.z. 1E3 [číslo], rok výroby 1995.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši [částka] ve lhůtě do tří měsíců poté, co toto rozhodnutí nabude právní moci.

III. Návrh, aby součástí vypořádání zaniklého společného jmění manželů byl pozemek, parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí ke dům [adresa] a pozemek parcelní [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Seč, se zamítá.

IV. Ke zpětvzetí žaloby se řízení zastavuje ve vztahu k těmto movitým věcem: lednička, vestavěná kuchyňská linka, obývací stěna, přívěsný vozík, truhlářský kombinovaný stroj, motorová pila, přímočará pila, aku vrtačka, kotoučová pila, pokosová pila, odsavač pilin a kompresor.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady státu, ve výši 914 - Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

VI. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném vypořádání společného jmění manželů (dále též jen„ SJM“), které zaniklo rozvodem manželství účastníků ke dni [datum]. Žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, nereagoval na výzvy soudu či na podání protistrany, které mu byly v průběhu řízení zasílány. Dostavil se k jednomu jednání soudu (č.l. 102), kdy uvedl, že do 1 měsíce sdělí protistraně své stanovisko, ale neučinil tak a upadl do opětovné pasivity. Žalovaný těmto žalobkyně a důkazním prostředkům neoponoval, ačkoli byl s nimi průběžně seznamován.

2. Ohledně položek, které činila předmětem vypořádání, čelila žalobkyně nedostatku informací nutných k bližšímu popisu a ocenění té které položky. Tento deficit se podařilo překlenout především součinností stavební spořitelny a registru vozidel, přičemž u některých movitých věcí ani výslech svědka nepřinesl poznatky vedoucí k jejich patřičnému popisu a žalobkyně nakonec vzala žalobu částečně zpět.

3. Žalobkyně navrhla (č.l. 168), aby do vlastnictví žalovaného připadl soubor nemovitostí, který však k datu podání žaloby vlastnila třetí osoba, na níž jej žalovaný převedl. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že tento soubor nemovitostí nebyl součástí SJM účastníků, ale že vždy byl výlučným majetkem žalovaného, uplatnila žalobkyně jako investice ze společných prostředků na výlučný majetek žalovaného, jak částku [číslo] - Kč zaplacenou za soubor předmětných nemovitostí, tak náklady vynaložené z prostředků získaných ze třech úvěrů ze stavebního spoření v celkové výši [číslo] - Kč na předmětný soubor nemovitostí s tím, že žalobkyni by měla být uhrazena polovina těchto prostředků (blíže jsou tyto položky popsány na str. 3 žaloby). Dále žalobkyně navrhla, aby jí připadlo vozidlo Škoda Felicia a aby žalovanému připadlo vozidlo [příjmení] [jméno] a rozdíl jejich hodnot aby byl uhrazen pomocí vypořádacího podílu. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a zaniklo rozvodem ke dni [datum] (rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 30.6.2015, č.j. 12C 105/2015-18).

5. Ke dni zániku manželství účastníků účastníci vlastnili osobní vůz Škoda Felicia, [VIN kód], r.z. 1E2 [číslo], rok výroby 1996 a vůz [příjmení] [jméno], [VIN kód], r.z. 1E3 [číslo], rok výroby 1995 (výpis z registru vozidel na č.l. 86-88). Obvyklá cena těchto vozů byla pro účely vypořádání SJM stanovena porovnáním s tržními nabídkami na [číslo] - Kč za vůz Škoda a [číslo] - Kč za vůz [příjmení] (č.l. 94-99, 101 a 103).

6. Žalovaný jako obdarovaný, [jméno] [celé jméno žalovaného] jako dárce a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako odstupující z věcného břemene uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu a smlouvu o zrušení věcného břemene, na základě níž žalovaný nabyl stavební parcelu st. [číslo] dům [adresa] stojící na tomto pozemku, jakož i pozemek p. [číslo] tak jak byly tyto nemovitosti zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Seč (č.l. 44). Podpisy všech jmenovaných jsou ověřeny a tato listina byla vložena do katastru nemovitostí s účinností ke dni [datum], na základě návrhu na vklad, který tyto osoby podali společně dne [datum] (č.l. 43), kdy uvedli, že žádají o vklad darovací smlouvy. Zapsaným vlastníkem tohoto souboru nemovitostí se stal žalovaný.

7. Dne [datum] podepsali žalovaný a [jméno] [celé jméno žalovaného] potvrzení o koupi nemovitosti, v němž je uvedeno, že dne [datum] koupil žalovaný od svého otce [příjmení] [celé jméno žalovaného] dům [adresa] v [obec] za dohodnutou cenu [číslo] - Kč (č.l.6). Oba podpisy byly ověřeny dne [datum] a oba zúčastnění vypověděli, že na této listině jsou jejich podpisy (č.l. 102 p.v. dole a č.l. 54) s tím, že [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že neví, jak to tenkrát bylo, ale„ převádělo se to darem“. Žalovaný sdělil, že:„ to musela být asi ta smlouva kvůli úvěru“ 8. V darovací smlouvě sepsané formou notářského zápisu ze dne [datum] (č.l. 5) je uvedeno, že babička žalobkyně daruje žalobkyni [číslo] - Kč s tím, že tento dar má být použit na investici do„ domu [adresa] v [obec]“, který dle této smlouvy byl„ ve výlučném vlastnictví žalovaného“.

9. Dne [datum] uzavřel žalovaný jako dlužník a žalobkyně jako spoludlužník se Všeobecnou stavební spořitelnou [právnická osoba] jako věřitelem smlouvu [číslo] (č.l. 68), na základě níž byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši [číslo] - Kč.

10. Ke smlouvě č. [číslo] poskytla spořitelna doklad o použití prostředků na bytové účely ze dne [datum] (č.l. 131 a 109).

11. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jako dlužník a žalovaný jako spoludlužník se Všeobecnou stavební spořitelnou [právnická osoba] jako věřitelem smlouvu [číslo] (č.l. 75), na základě níž byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši [číslo] - Kč 12. Spořitelna ve vztahu ke smlouvě [číslo] odkázala (č.l. 109) na doklad o použití prostředků na bytové účely ze dne [datum], [datum] a [datum], jakož i na příjmový doklad ze dne [datum].

13. Dne [datum] uzavřel žalobce jako dlužník a žalobkyně jako spoludlužnice a dále i [jméno] [příjmení] jako spoludlužnice, se Všeobecnou stavební spořitelnou [právnická osoba] jako věřitelem smlouvu [číslo] (č.l. 132), jíž byl poskytnut překlenovací úvěr [částka].

14. Spořitelna ve vztahu ke smlouvě [číslo] odkázala (č.l. 109) na tři doklady ze dnů [datum], [datum] a [datum].

15. Výše uvedené úvěry ze stavebního řízení (viz body (9, 11, 13)) byly plně vyčerpány, což bylo prokázáno výpisy z účtů (č.l. 110-114, [číslo] a [číslo]), přičemž toto čerpání bylo provedeno ve vztahu k výše uvedenému souboru nemovitostí (viz bod (5)), což plyne z dokladů o čerpání (č.l. 115-117, 131 a 152 až 153), které jsou blíže popsány níže ve struktuře odpovídající položkám, které byly učiněny předmětem vypořádání. Bylo prokázáno čerpání těchto položek k uvedenému datu a uvedené částce: 5. tesařský materiál [datum] [částka] 7.p.v., 157 p.v. 6. stavební materiál [datum] [částka] č.l. 156 p.v. 7. stavební materiál [datum] [částka] 8, č.l. 152 8. stavební materiál [datum] [částka] 9.p.v., 116 9. bytové účely [datum] [částka] 9 a 115p.v 10. bytové účely [datum] [částka] č.l. 8 p.v. 116 p.v, 11. klemp. a pokr. práce [datum] [částka] č.l. 131, V dokladu z [datum] na částku [částka] (č.l. 8 p.v. a č.l. 116 p.v.), ke zahrnuta položka 9 a 10, přičemž z položky 11 bylo čerpáno [částka], což značí částku přesahující [částka], coby rámec předchozího úvěru na [částka]. Doklad ze dne [datum] dokládá mimo již zmíněné položky také částku [částka] na stavební obklady (č.l. 116 p.v.).

16. Z faktur ze dne [datum] (č.l. 52 B1 a B2), bylo zjištěno, že jsou vystaveny na odběratele [jméno] [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného a žalobkyně]. 17. [jméno] [příjmení] vypověděla (č.l. 54), že je matkou žalobkyně a že žalovanému poskytla půjčku za účelem odvrácení exekuce na dům, v němž účastníci bydleli; dluh již je vyrovnán. 18. [jméno] [celé jméno žalovaného] vypověděl (č.l. 54), že je otcem žalovaného a že předmětný dům byl převáděn darem, neví však, zda jen na žalovaného, anebo na oba účastníky. Potvrdil, že podepsal darovací smlouvu ze dne [datum] (č.l. 44, viz bod (6)) V domě nyní bydlí žalovaný, ale svědek neví, na základě jakého titulu. Svědek vypověděl, že i on se svou manželkou museli prodat dům kvůli finančním problémům žalovaného. 19. [celé jméno svědka] vypověděl (č.l. 60 p.v.), že je synem účastníků a bydlel s nimi v předmětném domě. Prarodiče říkali, že rodina bydlí v otcově domě; otec nic takového neříkal. Svědek uvedl, že žalovaný provozoval dřevovýrobu a on mu občas pomáhal. Potvrdil, že žalovaný měl a užíval jednotlivé movité věci uvedené v žalobě, ale blíže je nedokázal identifikovat. Matka v době rozvodu užívala [příjmení] [jméno] a otec [příjmení] [jméno].

20. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

21. Podle § 736 občanského zákoníku zanikne-li společné jmění, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740 občanské zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

22. Podle § 709 odst. 1 občanského zákoníku je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

23. Podle § 710 občanského zákoníku jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

24. Podle § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

25. Žalobkyně eventuálním žalobním žádáním navrhovala, aby součástí vypořádávaného společného jmění manželů byl pozemek, parcelní číslo st. 92, jehož součástí ke dům [adresa] a pozemek parcelní [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Seč (dále též jen„ soubor nemovitostí“). Opírala se přitom o skutečnost, že tento soubor nemovitostí žalovaný nabyl dne [datum] (č.l. 31), tedy za trvání manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum], přičemž žalovaný a jeho otec dne [datum] písemně potvrdili (č.l. 6), že tohoto dne koupil žalovaný dům za kupní cenu [číslo] - Kč.

26. Soud provedl důkaz darovací smlouvou a smlouvou o zrušení věcného břemene ze dne [datum] (č.l. 94) a návrhem na vklad do katastru nemovitostí z téhož dne (č.l. 43), v nichž je jednoznačně uvedeno, že tyto nemovitosti žalovaný nabývá darem. Žalobkyně zde uvedena není a výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného], který připustil, že obdarovanými byli oba účastníci, je v rozporu s obsahem listiny, kterou tento svědek podepsal. Ostatně i z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek [příjmení] [celé jméno žalovaného] dříve sděloval, že dům patří žalovanému. A dále. V darovací smlouvě ze dne [datum], kterou babička žalobkyně darovala žalobkyni [číslo] - Kč (č.l. 5) je uvedeno, že tento dar má být použit na investici do domu [adresa] v [obec], který dle formulace užité v této smlouvě byl ve výlučném vlastnictví žalovaného. Rovněž otec žalovaného a žalovaný vypověděli (č.l. 103), že dům byl darován, resp. že nebyl součásti SJM účastníků. Potvrzení, podle něhož byl dům žalovaným za trvání manželství koupen, zůstalo osamoceným důkazem, který měl podle žalobkyně svědčit o tom, že jej žalovaný za trvání manželství koupil, a proto se dům stal součástí SJM. Proti tomuto důkazu stojí ostatní provedené důkazy, kdy zejména z písemné darovací smlouvy, tvořící součást listin vložených do katastru nemovitostí, jednoznačně plyne, že dům byl žalovanému darován jeho otcem, jakožto dosavadním výlučným vlastníkem předmětného souboru nemovitostí, kdy dědeček žalovaného současně souhlasil se zrušením věcného břemene doživotního užívání tohoto souboru nemovitostí. Žalovaný nemovitosti, tehdy ohodnocené částkou [číslo] - Kč, nabyl do svého výlučného vlastnictví (čl. III darovací smlouvy).

27. Předmětný soubor nemovitostí nebyl ke dni zániku společného jmění manželů jeho součástí, neboť na něj dopadala výjimka stanovená v § 709 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku.

28. Proto soud rovněž zamítl návrh, že předmětný soubor byl ke dni zániku SJM jeho součástí, kterýžto žalobkyně uplatnila in eventum (výrok III.). Pro úplnost soud dodává, že dle návrhu žalobkyně částka [číslo] - Kč nebyla v tomto případě předmětem vypořádání SJM, neboť šlo o vynaložení výlučných prostředků žalobkyně na výlučný majetek žalovaného.

29. Předmětem vypořádání tohoto rozvodem zaniklého společného jmění manželů tedy byly dva automobily a dále vnosy ze společných prostředků, vynaložené ve smyslu § 742 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku na výlučný majetek žalovaného. Tímto výlučným majetkem byl soubor nemovitostí, zejména dům [adresa] v [obec] a okolní pozemky (viz výše body (6 a 25)).

30. Žalobkyně navrhla, aby vůz Škoda připadl jí a vůz [příjmení] žalovanému, což i podle výpovědi syna účastníků odpovídá užívacím poměrům v době rozvodu účastníků a soud tento návrh akceptoval (viz výroky I. a) a b)).

31. Soud se dále zabýval vyčíslením vnosů ze společných prostředků na výlučný majetek žalovaného. Soud stručně shrnuto dospěl k závěru, že plná částka úvěrů ze stavebních spoření, poskytnutých za trvání manželství účastníkům v celkové výši [číslo] - Kč, byla vynaložena na nemovitosti žalovaného a takto byla vynaložena i částka [číslo] - Kč zaplacená žalovaným jeho otci v souvislosti s darováním a zrušením věcného břemene. V konkrétnosti bylo vynaložení jednotlivých položek prokázáno tím, že překlenovací úvěry ve výši dva krát [číslo] - Kč byly zcela vyčerpány, o čemž svědčí doklady ze dnů 2.3., [číslo], [číslo] a [datum] (č.l. 131, 115 p.v., 116 a 116 p.v.,) na částky [částka], [částka], [částka], [číslo] - Kč a [částka], což dohromady činí [částka]. Vyčerpání překlenovacího úvěru ve výši [číslo] - Kč dokládají doklady ze dnů [datum], [datum] a [datum] (č.l. 152, 156 p.v. a 157 p.v.) na [částka], [číslo] - Kč a na částku [částka], což dohromady činí [číslo] - Kč. V součtu všech těchto tří úvěrů ze stavebního spoření bylo doloženo vynaložení [částka] společných prostředků na nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného. K tomu je třeba připočítat dalších [číslo] - Kč vynaložených v souvislosti s darováním a zrušením věcného břemene tížícího tyto nemovitosti. Ze společných prostředků tak bylo vynaloženo celkem [částka] a žalované náleží podle § 742 odst. 1 občanského zákoníku polovina této částky, tj. [částka], neboť ze společných prostředků vynaložených na výlučný majetek žalovaného má žalovaný povinnost nahradit žalobkyni polovinu. A dále rozdíl hodnoty přikázaných movitých věcí činí [číslo] - Kč v neprospěch žalobkyně, které z tohoto důvodu náleží vyrovnání ve výši poloviny tohoto rozdílu, tj. [číslo] - Kč, což dohromady činí [částka].

32. Soud uvádí, že ve smyslu § 742 odst. 1 občanského zákoníku vyšel z toho, že podíly obou účastníků na vypořádávaném jmění jsou stejné a nezjistil, že by zde byly skutečnosti, např. v podobě potřeb nezaopatřených dětí či starostí o rodinu anebo zásluh o nabytí a udržení majetkových hodnot (viz § 742 odst. 1 psím. d) až f) občanského zákoníku), na základě nichž by bylo třeba se odchýlit od rovnosti podílů.

33. Na základě těchto úvah dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku [částka] ve lhůtě tří měsíců, která odpovídá výši tohoto plnění (výrok II.).

34. Žalobkyně původně činila předmětem vypořádání mimo výše uvedené dva osobní automobily další movité věci, které byly v době zániku SJM v držení žalovaného a nacházely se v jeho nemovitostech, kam žalobkyně neměla přístup a které žalovaný nadále obývá. V průběhu řízení bylo potvrzeno, že tyto věci existovaly minimálně v době, kdy SJM zaniklo (viz výpověď syna účastníků) a ani žalovaný nenamítal, že by tomu tak nebylo. Za situace informačního deficitu, znemožňujícího blíže popsat tyto věci a ocenit je, vzala žalobkyně ohledně těchto věcí žalobu zpět, neboť řízení by se dále protahovalo. Soud řízení ohledně těchto položek podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil (výrok IV.).

35. Státu v řízení vznikly náklady tvořené svědečným přiznaným a vyplaceným v celkové výši 914 - Kč (č.l. 80 a 81) a soud proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil podle výsledků řízení (viz níže) povinnost k náhradě těchto nákladů žalovanému (výrok V.).

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, přičemž pasivní byl i při pokusech o mimosoudní vypořádání SJM, takže žalobkyně byla nucena podat žalobu. Žalobkyně žalobu podávala ve stavu informačního deficitu, jak k věcem, které se nacházely v předmětném souboru nemovitostí (který žalovaný po zániku SJM prodal třetí osobě, avšak tyto nemovitosti dále užívá), tak k podstatné části dokladů o poskytnutí úvěrů ze stavebního spoření a o jejich čerpání, které bylo možno získat až v nynějším řízení. Soud sice zamítl návrh, aby součástí vypořádání byl i soubor nemovitostí, avšak tento návrh žalobkyně uplatnila eventuálním žalobním žádáním (petitem), jehož druhé části soud vyhověl a nelze tak dospět k závěru, že žalobkyně nebyla v této části úspěšná (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 9.2014, sp. zn. 22 Cdo 3389/2014 a z 24.11.2015, sp. zn. 22 Cdo 2550/2015, všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: www.nsoud.cz). Částečné zpětvzetí žaloby ohledně movitých věcí, které měly v době rozhodnutí soudu ve srovnání s ostatními vypořádávanými položkami nízkou hodnotu, bylo výrazem zmíněného informačního deficitu, přičemž důvodem zpětvzetí nebylo, že by tyto věci nebyly součástí zaniklého SJM, což ostatně nenamítal ani žalovaný. Proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci.

37. Žalobkyně vynaložila náklady na soudní poplatek a na právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna a paušální náhrada hotových výdajů ve výši stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, kdy její právní zástupce vykonal 11 úkonů právní služby, za něž náleží odměna podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava s převzetím věci, podání žaloby, účast u jednání soudu ve dnech: [datum], č.l. 34, [datum], č.l. 53, [datum], č.l. 60; [datum], č.l. 102, [datum], č.l. 166 a [datum], č.l. 168; podání ve věci samé ze dnů: [datum], č.l. 49, [datum], č.l. 57, a [datum], č.l. 104). Odměna advokáta se stanoví z tarifní hodnoty, která dle § 8 odst. 6 tarifu činí ½ z hodnoty vypořádávaného SJM, tj. [částka], což podle § 7 bod 6 tarifu představuje odměnu [číslo] - Kč za jeden úkon právní služby, kdy podle § 13 odst. 1 a 3 činí paušální náhrada hotových výdajů 300 - Kč za jeden úkon právní služby, což vše dohromady představuje částku 11 krát [číslo] - Kč, tj. [číslo] - Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží náhrada cestovních výdajů za cesty k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět (22 km a 25 minut za jednu cestu vozem r.z. 5E7 [číslo], ORV čl. 173, se spotřebou 5,6 NM na 100 km), kdy v roce 2019 byly vykonány 3 cesty za něž náhrada činí 396 - Kč (dle vyhl.333/2018 Sb.); v roce 2020 dvě cesty, tj. celkem 264 - Kč (dle vyhl. 358/2019 Sb.) a v roce 2021 jedna cesta, tj. [částka] (dle vyhl. 589/2020 Sb.), to je celkem [částka], k čemuž je třeba připočítat náhradu za čas promeškaný na cestě k jednání a zpět po 100 - Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 advokátního tarifu, tj. 12 krát 100 - Kč, tedy [číslo] - Kč. Celková náhrada tak se započítáním soudního poplatku zaplaceného ve výši [číslo] - Kč činí [částka], které je žalovaný povinen podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok VI.).

38. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.