11 C 188/2016

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 17.února 2020 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem v  obec , ulice a číslo , zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem v  obec , ulice a číslo , proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození , bytem v  obec , ulice a číslo , : 2. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem v  obec , ulice a číslo , oba zastoupeni JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem v  obec , ulice a číslo , : 3. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem v  obec , ulice a číslo , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1, 2 a 3 týkající se těchto nemovitostí: a) stavby č.e. [anonymizováno] – rod. rekr. v části [územní celek] na pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno] a na poz. parc. č. st. [anonymizováno], b) stavby bez čp/če – jiná stavba na poz. parc. č. st. [anonymizováno], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví]; c) pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba č.e. 3, část [územní celek], d) pozemku parc. č. st. [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba bez čp/če, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek] na LV [číslo] e) pozemků parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] – zahrada, [číslo] – trvalý travní porost, parc. [číslo] orná půda, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví], se ruší.

II. Do výlučného vlastnictví žalovaného 3 se přikazují tyto nemovitosti: a) podíl o velikosti 1/9 k celku na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba č.e. [anonymizováno], část [územní celek], b) podíl o velikosti 1/9 k celku na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba bez čp/če, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví].

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného 2 se přikazují tyto nemovitosti: a) stavba bez čp/če – jiná stavba na poz. parc. č. st. [anonymizováno], zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek] na [list vlastnictví] b) podíl o velikosti 8/9 k celku na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba bez čp/če, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví] c) pozemek parc. [číslo] – orná půda, vzniklý po oddělení nově vzniklého pozemku [číslo] dle geometrického plánu č. plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] dne 10.9.2019 pod [číslo], se kterým vyjádřil souhlas Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim pod číslem PGP [číslo] dne 17.9.2019 a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, kdy původní pozemek [číslo] je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví].

IV. Žalovaný 2 je povinen na vypořádání podílů na nabývaných nemovitostech zaplatit: a) žalobkyni částku 95.050 - Kč a b) žalované 1 částku 22.673 - Kč, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

V. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazují tyto nemovitosti: a) stavba č.e. 3 – rod. rekr. v části [územní celek] na poz. parc. č. st. [anonymizováno] a poz. parc. č. st. [anonymizováno], zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví], b) podíl o velikosti 8/9 k celku na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba č.e. [anonymizováno], část [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví], c) pozemky: parc. [číslo] – zahrada, parc. [číslo] – zahrada, parc. [číslo] – trvalý travní porost, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na [list vlastnictví]; d) pozemek [číslo] – orná půda, vzniklý oddělením z pozemku poz. parc. [číslo] dle geometrického plánu č. plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] dne 10.9.2019 pod [číslo], se kterým vyjádřil souhlas Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim pod číslem PGP [číslo] dne 17.09.2019, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek].

VI. Žalobkyně je povinna na vypořádání podílů na nabývaných nemovitostech zaplatit a) žalované 1 částku 119.811 - Kč a b) žalovanému 2 částku 119.811 - Kč, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

VII. Žalobkyně, prvá žalovaná a druhý žalovaný jsou povinni zaplatit České republice náklady státu, a to každý ve výši 3.330,33 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi do 15 dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

VIII. Ve vztahu mezi žalovanou 1 a žalovaným 2 na straně jedné a žalobkyní na straně druhé nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IX. Ve vztahu mezi žalovaným 3 na straně jedné a žalobkyní a žalovanou 1 a žalovaným 2, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobou podanou dne 30. 8. 2016 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví souboru nemovitostí tvořeného pozemky, chatou a jinými stavbami v místně odlehlém [katastrální uzemí] spadajícím pod [územní celek], a po celé řízení navrhovala, aby byly podíly žalovaných 1 a 2 přikázány do jejího vlastnictví. Žalovaní 1 a 2 vystupovali v řízení ve shodě, jejich postoj se vyvíjel a nakonec navrhovali buď rozdělení souboru nemovitostí, včetně reálného rozdělení jednoho z pozemků podle jimi předloženého geometrického plánu, anebo přikázání souboru do jejich spoluvlastnictví či do výlučného vlastnictví žalovaného 2. Žalovaný 3 byl v řízení zcela pasivní a lhostejný byl i ke svému spoluvlastnictví 1/9 podílů na dvou malých pozemcích, na nichž stojí drobné vedlejší stavby. Tyto podíly jsou zatíženy exekucemi Návrhy žalobkyně i žalovaných 1 a 2 ponechávaly jeho podíly nedotčené.

2. Soud ve věci konal přípravu jednání dne 28.6.2017 (č.l. 69) a 20. 9. 2017 (č.l. 91) a následně, po koncentrační výzvě (§ 114c odst. 3 a 4, č.l. 92 a 93), ke shodnému návrhu účastníků ustanovil znalce k ocenění souboru předmětných nemovitostí. Znalkyně byla vyslechnuta při jednání dne 17. 10. 2018 (č.l. 199), přičemž další jednání bylo zrušeno (č.l. 227) ve prospěch ohledání na místě samém, které se uskutečnilo dne 21.11.2018 (č.l. 230), s cílem posoudit námitky a návrhy účastníků. Při jednání dne 10.1.2019 (č.l. 253) soud vyslechl navržené svědky, včetně realitního odhadce. Při jednání dne 10. 4. 2019 (č.l. 274) byly vyjasněny aktuální procesní postoje účastníků v situaci, kdy bylo navrženo rozdělení jednoho z pozemků; soud připomněl relevantní judikaturu a poučil žalované podle § 118a odst. 1 o. s. ř. Na základě reakce (č.l. 280) žalovaných 1 a 2 (změnivších právní zastoupení) na tuto výzvu a na základě následné reakce žalobkyně (č.l. 290), soud ve věci konal jednání dne 18. 9. 2019 (č.l. 310), na jehož konci byli účastníci vyzváni k předložení závěrečných návrhů v písemné podobě. Vyhlášení rozhodnutí nařízené na 7.10.2019 bylo zrušeno pro pracovní neschopnost soudce, po jejímž skončení (dnem 31.1.2020) bylo nařízeno vyhlášení rozhodnutí, a to na den 17. 2. 2020.

3. Postoje žalovaných 1 a 2 se vyvíjely. Postoj žalobkyně byl neměnný, kdy pouze v závěru významně korigovala ve prospěch žalovaných 1 a 2 částku vypořádacího podílu. Žalobkyně v závěrečném návrhu navrhla (č.l. 314), aby celý soubor nemovitostí, vyjma podílů žalovaného 3 byl přikázán jí s tím, že vyplatí žalované 1 a žalovanému 2 vypořádací podíly po 138.667 - Kč. Žalovaní 1 a 2 v závěrečném návrhu (č.l.316) navrhli zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání tak, aby podíl žalovaného 3 zůstal nedotčen a jinak aby nemovitosti byly přikázány jednak do výlučného vlastnictví žalovaného 2 a jednak do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že po rozdělení pozemku [číslo], dle žalovanými 1 a 2 pořízeného geometrického plánu a přikázání dalších nemovitostí dle jejich návrhu, zaplatí žalovaný 2 vypořádací podíly žalobkyni a žalované 1 a žalobkyně zaplatí vypořádací podíly žalované 1 a žalovanému 2. Alternativně navrhli přikázání podílů žalobkyně a žalované 1 žalovanému 2 za vypořádací podíl.

4. Postoje účastníků se významně lišily v otázce možného rozdělení souboru nemovitostí. Žalobkyně uvedla (návrh z 23.9.2019, č.l. 314), že pozemek [číslo] nelze rozdělit tak, jak navrhují žalovaní 1 a 2. Původní pozemek [parcelní číslo] se dělil již v roce 2003, kdy jeho část získal druhý žalovaný a postavil na ní svůj srub, což doprovodila leteckým snímkem (č.l. 315). Uvedla, že žalovaný 2 vlastní v okolí více než 1 hektar pozemků a nepotřebuje pozemek, který má vzniknout oddělením. Žalobkyni by po oddělení zůstal pozemek zvláštního tvaru o rozloze 296 m2 a přišla by o nejkomfortnější část pozemku, část nesvažitou, tvořící funkční celek se stavbou chaty. Při oddělení by bylo třeba vybudovat nový plot. Je třeba respektovat i původní dohodu žalobkyně a žalovaného 2, podle níž mu v roce 2003 prodala svůj podíl a žalovaný 2 jí přislíbil, že jí prodá ten svůj, což však nesplnil. Žalobkyně s dodržením slibu počítala a skupovala postupně podíly dalších spoluvlastníků a proto je nyní většinovou spoluvlastnicí těchto pozemků.

5. Žalovaní 1 a 2 oproti tomu namítali (podání ze dne 25.9.2019, č.l. 316), že jejich návrh zohledňuje jak jejich potřeby, tak i potřeby jejich matky, morální aspekty věci a též možnost užívání rodinného historického majetku. Nedochází ani podstatnému snížení hodnoty věci. Jediným nepříznivým důsledkem dělení je, že by se snížila výměra pozemků, které navrhuje nabýt do svého výlučného vlastnictví žalobkyně. Navrhované dělení nijak neovlivní kvalitu užívání zbývajících staveb a pozemků (včetně nově vzniklého pozemku [číslo] po oddělení geometrickým plánem), které by připadly do vlastnictví žalobkyně. Rozdělení je tak hospodářsky účelné a využitelné, a to jak pro soubor nemovitostí připadající do vlastnictví žalobkyně, tak pro soubor nemovitostí připadajících do vlastnictví žalovaného 2. Žádný ze stávajících spoluvlastníků nebude vážně poškozen. Rozdělení zachovává oba soubory nemovitostí dobře přístupné z pozemku parcelní [číslo]. Žalobkyně má zachován stejný přístup jak k souboru nemovitostí, které by měla nabýt, tak i k nemovitostem v jejím výlučném vlastnictví. Navíc při takovém dělení je zachována potřeba žalovaného 2 mít zajištěn přístup ke svým nemovitostem, které má ve výlučném vlastnictví. Byl-li by pozemek [číslo] přiřknut do vlastnictví žalobkyně, pak nemá žalovaný 2) zajištěn pro složky záchranného integrovaného systému a nákladní automobily průjezd k jeho pozemkům, resp. k jeho srubovému domu.

6. Výhrady žalobkyně k navrhovanému dělení nejsou na místě. Byly vyvráceny dřívější námitky, že přístupová cesta (k pozemku [číslo] k chatě a dalším pozemkům), jakož i studna a elektropřípojka, se nacházejí na části pozemku [číslo], který by měl připadnout do vlastnictví žalovaného 2. Další námitky, že pozemek [číslo] je jediným rovinatým pozemkem a veškeré ostatní pozemky jsou více svažité a že dělením pozemku [číslo] by vznikl nevhodný tvar, nemůžou obstát. Předně není zcela jasně určeno, co se považuje za více či méně svažitý pozemek. Pozemek [číslo] je skutečně nejvíce rovinatým. Ostatní pozemky, o čemž se mohl sám soud přesvědčit při místním šetření, jsou pozemky, které mají v podstatě velmi malý sklon. Přitom se jedná o pozemky využívané k rekreačnímu účelu, kde mírný sklon pozemků je téměř obvyklým standardem. Velmi málo rekreačních pozemků je v naprosté rovině bez jakékoliv svažitosti. Zmenšení pozemku [číslo] o 527 m2 podstatně neovlivní využitelnost souboru nemovitostí, které by měly připadnout žalobkyni pro rekreační využití. Tvar pozemku [číslo], vzniklý oddělením dle geometrického plánu, není možné považovat za nevhodný. Pozemek je velmi dobře využitelný, jednotlivé strany jsou o velikosti 14,25 metrů na hranici cesty, poz. parc. [číslo] další rozměry pak dle geometrického plánu činí 21,20 m resp. 18,25 m. Zbývající strana pozemku na hranici s parcelou [číslo] přesahuje 15 m. Spolu se zbývajícími pozemky, ať již ve vlastnictví žalobkyně ([číslo]), či těmi, které by do vlastnictví žalobkyně teprve připadly, vytvářejí kompaktní dobře uživatelný soubor. Podle žalovaných 1 a 2 vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví tak, jak je v této variantě navrhováno žalovanými 1) a 2), plně koresponduje s judikaturou vyšších soudů a je možné shrnout, že navržený způsob vypořádání je nutné považovat za spravedlivý vůči všem účastníkům sporu, tedy i žalobkyni. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.

7. Všichni účastníci jsou ke dni vyhlášení rozsudku podílovými spoluvlastníky nemovitostí nacházejících se v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsanými v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, pro [katastrální uzemí], [územní celek] na následujících listech vlastnictví (LV) takto: a) [list vlastnictví] (č.l. 334): 1. stavba k rodinné rekreaci, č.e. [anonymizováno] stojící na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a [anonymizováno], 2. jiná stavba bez č.p./č.e., stojící na p.p.č.st. [anonymizováno] kdy žalobkyně, žalovaná 1 a žalovaný 2 spoluvlastní po 1/3 podílu na těchto stavbách; b) [list vlastnictví] (č.l. 338) 1. pozemek parcelní [číslo] zahrada , 868 m2, 2. pozemek parcelní [číslo] zahrada , 453 m2, 3. pozemek parcelní [číslo] trvalý travní porost 834 m2, 4. pozemek parcelní [číslo] orná půda , 823 m2, přičemž spoluvlastnické podíly účastníků na těchto nemovitostech činí 7/9 u žalobkyně, a po 1/9 u žalovaných 1, 2. c) [list vlastnictví] (č.l. 335): 2. pozemek parcelní číslo st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří , 19 m2, a 3. pozemek parcelní číslo st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří , 19 m2, na nichž stojí stavby uvedené výše ( (bod 7 a) 1 a 2)), přičemž spoluvlastnické podíly účastníků na těchto nemovitostech činí 6/9 u žalobkyně, a zbytek po 1/9 u žalovaných 1, 2 a 3. U podílů žalovaného 3 je více než 10 zápisů týkajících se různých exekučních řízení.

8. Pozemky a stavby, specifikované výše (bod (7)) a tvořící soubor spoluvlastněných nemovitostí, jejichž spoluvlastnictví je třeba vypořádat, soud shlédl při místním ohledání dne 21.11.2018, a jejich vyobrazení a popis zahrnul do protokolu o místním ohledání (č.l. 230 až 237). Podrobný popis nemovitostí, zejména staveb, je obsažen ve znaleckém posudku (č.l. 124 až 151). Způsob rozdělení pozemku [číslo] je patrný z geometrického plánu ze dne 10.9.2019 (založeného na č.l. 305).

9. Soudem ustanovená znalkyně [celé jméno znalkyně] zpracovala ve věci znalecký posudek [číslo] (č.l. 124 až 151), jímž stanovila obvyklou cenu souboru předmětných nemovitostí na částku [číslo] - Kč, resp. [číslo] - Kč (bez zohlednění vlivu exekuce na část pozemků; č.l. 125). K otázkám žalovaných 1 a 2 znalkyně písemně vysvětlila (č.l. 162) rozdíl mezi obvyklou (tržní) cenou a tzv. úřední cenou dle cenového předpisu, užívanou např. pro potřeby vypořádání pozůstalostí a vysvětlila přístup k ocenění jednotlivých pozemků, včetně ocenění vedlejších staveb a zohlednění vlivu exekucí. Na svých závěrech znalkyně setrvala i při výslechu dne 17. 10. 2018 (č.l. 199 druhá strana, dále„ p.v.“ až 201) a vysvětlila vztah svých závěrů k odhadu realitního makléře, který předložili žalovaní 1 a 2.

10. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl (č.l. 253 p.v.), že je pracuje 12 let jako realitní makléř a obvyklou cenu předmětného souboru nemovitostí odhadl na částku 550.000 - Kč (viz též č.l. 194 až 198), přičemž trval na tom, že exekuce nepředstavuje faktor snižující cenu nemovitostí. (K hodnotě vypořádacího podílu, resp. vstupní hodnotě pro výpočet srov. následné podání žalobkyně z 23.9.2016, č.l. 314 a podání žalovaných 1 a 2 z 25.9.2019, č.l. 317 p.v.)

11. Z výpovědí svědkyň [jméno] [příjmení], matky žalobkyně a žalovaných 1 a 2 (č.l. 254 p.v.) a [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně (č.l. 255) soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro danou věc. Obě svědkyně podporovaly stanovisko toho účastníka, který navrhl jejich výpověď, tedy svědkyně [příjmení] podporovala tvrzení žalovaných 1 a 2 a sv. [příjmení] podporovala tvrzení žalobkyně. Výpovědi svědkyň byly rozporné jak v otázce, kdo se o nemovitosti staral, jaké práce prováděl, jak často a v jakém rozsahu, tak v otázce, jak jsou nemovitosti užívány. Soud tyto výpovědi nepovažoval za výpovědi obsahující skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí této věci, a to i s ohledem na zákonná kritéria, jimiž se řídí zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

13. Zákon stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. (§ 1140 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 občanského zákoníku).

14. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§ 1144 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 občanského zákoníku).

15. Žalobkyně a žalovaní 1 a 2 navrhovali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětného souboru nemovitostí a shodovali se i v tom, že vypořádání je třeba provést tak, aby stávající podíly žalovaného 3 zůstaly nedotčeny. Žalovaný 3 byl v řízení zcela pasivní a jeho pasivita nemohla založit překážku k novému uspořádání spoluvlastnictví, o něž usilovali všichni ostatní spoluvlastníci. V opačném případě by šlo ve vztahu k těmto spoluvlastníkům o nepřípustné odmítnutí spravedlnosti.

16. Žalovaná 1 a žalovaný 2 jednali ve shodě a shodná byla i jejich procesní stanoviska, kdy navrhovali mj. i rozdělení předmětného souboru nemovitostí. Žalobkyně rozdělení nemovitostí odmítala a označovala soubory nemovitostí za nerozdělitelné.

17. Zákon přitom vypořádání rozdělením společné věci uvádí jako v pořadí první způsob vypořádání. Soud je zavázán toto pořadí respektovat. Jak přesně vyjádřil Nejvyšší soud:„ Možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, stejně jako pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity, jsou pro soud závazné. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku tak soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné (§ 1144 a násl. o. z.); není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům“ (rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 2.2018, sp. zn. 22 Cdo 1/2018; všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: [webová adresa]).

18. Způsob vypořádání navržený žalobkyní by tak připadal v úvahu jen tehdy, pokud by rozdělení nebylo možné. Soud tuto otázku zkoumal jak na podkladě argumentace účastníků (viz argumentace žalobkyně v bodě (1) a žalovaných 1 a 2 v bodech (4 až 5)), tak na základě vlastní úvahy, neboť šlo o řízení, v němž soud u způsobu vypořádání není vázán návrhy účastníků. Poté dospěl k závěru, že žalovanými 1 a 2 navrhované rozdělené věci nelze pominout a nelze je označit za nikoli,„ dobře možné“. Argumenty žalobkyně, týkající se elektropřípojky, studny a nemožnosti přístupu, byly vyvráceny a žalobkyně od nich sama upustila. Ani tvar nově vzniklého pozemku (viz geometrický plán na č.l. 307 a letecký snímek na č.l. 315) není do té míry neobvyklý, že by byl faktorem bránícím rozdělení pozemku, přičemž namítaná svažitost, resp. rovinatost nedosahuje v části, jež má být přikázána žalovanému 2, oproti části, jež má být přikázána žalobkyni, takové míry rozdílnosti, která by z těchto částí činila pozemky natolik rozdílné kvality, že by šlo o překážku navrhovaného rozdělení. Soud se zde opřel mj. o poznatky získané při ohledání na místě samém (č.l. 230 až 237).

19. Například při rozdělení, jehož základem by byla linie přibližně kolmá k nyní navržené linii dělení, což by zcela neutralizovalo námitku mírného rozdílu ve svažitosti, by nebyl přístup k nově vzniklým pozemkům z cesty. Ani kvalita užívání nově rozdělených nemovitostí nebude ovlivněna. Nutno též dodat, že žalobkyni zůstává pozemek kolem chaty a žalovanému 2 pozemek kolem tzv. jiné stavby bez č.p.či č.e. Náklady na případnou rozhradu a rozdíly výsledných podílů nepředstavují překážku rozdělení ve smyslu § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, část věty první za středníkem. Nově vzniklý pozemek rovněž tvoří funkční celek s ostatními nemovitostmi žalobkyně, přičemž v daném případě soud zmenšení výměry pozemku nepovažoval za faktor, který by bránil funkčnímu využití či odebíral kvalitu funkčního celku. Nově vzniklé soubory nemovitostí vytvářejí celistvé, dobře využitelné jednotky. Dovolávala-li se žalobkyně dřívějších dohod s žalovaným 2 anebo slibů, který ji žalovaný 2 dal, pak šlo o námitky, které nebylo možné zohlednit, protože žalobkyně neprokázala, že by v tomto smyslu s druhým žalovaným uzavřela právně relevantní dohodu, což však žalobkyně ani netvrdila. Stejně tak nutno konstatovat, že pokud žalobkyně namítala, že pod vlivem těchto slibů či dohod vykupovala ostatní podíly, pak šlo o úsilí, které nebylo podloženo prokazatelnou a právně relevantní dohodou s druhým žalovaným.

20. Soud proto dospěl k závěru, že spoluvlastněný soubor nemovitostí lze rozdělit způsobem, který navrhli žalovaní 1 a 2. Tento závěr je v souladu se zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10.2016, sp. zn. 22 Cdo 1857/2016). Protichůdnost stanovisek žalobkyně a žalovaných 1 a 2 ani nespočívala v otázce jak nemovitosti rozdělit, kdy ostatně žalobkyně způsob rozdělení nenavrhla, neboť soubor nemovitostí považovala za nerozdělitelný. Sám soud, který v tomto případě není v otázce vypořádání vázán návrhy účastníků, jiný způsob rozdělení nenalezl.

21. Předmětný soubor nemovitostí byl oceněn soudem ustanovenou znalkyní, která stanovila jeho obvyklou cenu. Žalovaní 1 a 2 nabídli odhad ceny celého souboru, který zněl na dvojnásobně vysokou částku a například nezohledňoval exekuční zatížení některých pozemků. Soud tento odhad považoval přinejmenším za odhad velmi optimistický. Účastníci, byť každý navrhovali jiný způsob vypořádání, však nakonec pro účely vypořádání akceptovali cenu násobně vyšší, než byla cena zjištěná znalkyní. Soud, po zvážení všech okolností, dospěl k závěru, že takový postup je pro účely stanovení výše vypořádacího podílu možný. Účastníky dohodnutá hodnota podle všeho vyjadřuje skutečnost, že mají k danému souboru nemovitostí specifický vztah, který se odráží v tom, jakou cenu jsou ochotni za něj zaplatit. Ostatně tento specifický vztah byl patrný i z přístupu účastníků.

22. Znalecký posudek oceňující nemovitosti pro účely vypořádání ocenil celý spoluvlastněný soubor nemovitostí na částku 260.000 - Kč (č.l. 125), přičemž při zohlednění exekuce na podíly žalovaného 3 stanovil obvyklou cenu na částku 230.000 - Kč. Účastníci však nakonec dospěli k částce vyšší, tedy k částce 650.000 - Kč (podání žalobkyně z 23.9.2016, č.l. 314 a podání žalovaných 1 a 2 z 25.9.2019, č.l. 317 p.v.). Šlo o vstupní hodnotu souboru nemovitostí pro stanovení hodnoty vypořádacího podílu. Dle kritérií a principů ocenění, na nichž stál znalecký posudek, dospěli účastníci k tomu, že poměr ceny mezi pozemky a stavbami činí 54% pro pozemky a 46% pro stavby (protokol o jednání z 18.9.2019, č.l. 311). Dále už se stanoviska žalobkyně a žalovaných 1 a 2 rozcházely, neboť žalobkyně nesouhlasila (č.l. 314 p.v.) s rozdělením pozemku p. [číslo] žádala, aby jí byly podíly žalovaných 1 a 2 přikázány, a to za vypořádací podíl 138.667 - Kč pro každého z těchto spoluvlastníků, což představuje jednu třetinu ceny staveb a jednu třetinu ceny pozemků, oceněných dle výše uvedeného poměru vztaženého k hodnotě 650.000 - Kč. Protože však soud dospěl k závěru, že způsob vypořádání rozdělením nelze pominout (viz výše bod (17)), bylo třeba stanovit vypořádací podíly zohledňující rozdělení předmětných nemovitostí.

23. Soud přitom vyšel právě z účastníky akceptovaného poměru [číslo] mezi cenami pozemků a staveb a z navýšení ceny oproti znaleckému posudku, což je poměr 650.000 - Kč k 260.000 - Kč, tj. 2,5. Při zachování logiky znaleckého posudku, dané poměrem ceny pozemků tvořících funkční celek se stavbou ve výši 80 - Kč za m2, k ceně pozemků samostatných 30 - Kč za m2, bylo třeba vycházet z cen 200 - Kč ta m2 u pozemků tvořících funkční celek se stavbou a 75 m2 u pozemků samostatných. Hodnota jednotlivých spoluvlastnických podílů na tom kterém pozemku pak byla dána touto jednotkovou cenou, jež byla vynásobena výměrou toho kterého pozemku a číslem vyjadřující velikost daného spoluvlastnického podílu. Konečně bylo třeba dospět k částce za samotné stavby, které znalkyně uvažovala jako opotřebené z 65% (č.l. 129) s výchozí cenou 120.000 - Kč za všechny stavby dohromady. Žalobkyně nakonec uvažovala cenu staveb jako cenu odvozenou z ceny obvyklé, po odečtení ceny všech pozemků (č.l. 311 a 314). Žalovaní 1 a 2 zaujali stejné východisko, přičemž při cenách 80 - a 30 - Kč za m2 a ploše samostatných pozemků 2.155 m2 a ploše pozemků tvořících funkční celek se stavbami 861 m2 jde o částku 333.825 - Kč za všechny pozemky (2.155 m2 krát 75 Kč za m2 tj. 161.625 - Kč a k tomu 861 m2 krát 200 - Kč za m2 tj. 172.200 - Kč). Cenu za všechny stavby pak představuje částka 316.175 - Kč (650.000 - Kč za celý soubor nemovitostí bez 333.825 - Kč za všechny pozemky). Při zohlednění charakteru zmíněných dvou souborů staveb – stavby chaty č.e. 3 a souvisících objektů na pozemích p.č. st. 71 a 72 a garáže/přístřešku – jiná stavba se souvisícími objekty, vše stojící na pozemku parc. číslo st. 73, tak jak jsou tyto stavby podrobně popsány ve znaleckém posudku (č.l. 124 a násl) a v protokolu o místním ohledání (č.l. 232 a násl.), bylo třeba zohlednit, že jde o vedlejší stavby, jejichž cena se na celkové ceně všech staveb nepodílí vyšší poměrem, než je 10%, tedy jde o částku 31.618 - Kč. Taková hodnota respektovala postoje účastníků.

24. Na základě těchto propočtů (viz výše bod (22)) pak soud stanovil hodnotu jednotlivých podílů takto: cena pozemku [číslo] - 527 m2 krát 200 - Kč/ m2, tj. 105 400 Kč a 7/9 podíl žalobkyně činí 81.978 - Kč a 1/9 žalované 1 činí 11.711 - Kč; cena pozemku st. 73 - 19 m2 krát 200 Kč za m2 tj. 3.800 - Kč a 6/9 žalobkyně představuje 2.533 - Kč kdy 1/9 žalované 2 činí 422 - Kč, tj. podíl žalobkyně činí celkem 84.511 - Kč a podíl žalované 1 je 12.133 - Kč. Jiné stavby na parcele st. 73 představující cenu 31.618 - Kč a 1/3 podíly žalobkyně a žalované 1 představují 10.539 - Kč. Na vypořádacím podílu za jemu přikázané nemovitosti tak žalovaný 2 vyplatí žalobkyni celkem 95.050 - Kč a žalované 1 částku 22.673 - Kč (výrok IV.).

25. Hodnota stavby č.e. 3 činí 284.558 - Kč a 1/3 podíly žalované 1 a žalovaného 2 představují 94.853 - Kč, přičemž hodnota pozemku st. 71 - 19 m2 krát 200 - Kč za m2 je [číslo] - Kč a 1/9 podíl každého žalovaných 1 a 2 činí 422 - Kč; hodnota nově vytvořeného pozemku 293/7 – 296 m2 krát 200 - Kč za m2 představuje 59.200 - Kč a 1/9 podíl každého z žalovaných 1 a 2 činí 6.578 - Kč. A dále cena pozemků p.č.: 273 o výměře 868 m2, [parcelní číslo] - 453 m2, 276/2 - 834 m2, při ceně 75 - Kč za m2 představuje 161 625 Kč a 1/9 podíly každého z žalovaných 1 a 2 činí 17.958 - [anonymizováno], přičemž hodnota podílů každého z žalovaných 1 a 2, na pozemcích přikazovaných žalobkyni činí 24.958 - Kč a celkově jde o vypořádací podíl 119.811 - Kč pro každého z žalovaných 1 a 2 (94.853 - Kč za stavby a k tomu 24.958 - Kč za pozemky; výrok VI.). Shrnutí 26. Soud na podkladu argumentace účastníků a po provedení dokazování dospěl k závěru, že jsou naplněny zákonné podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (viz bod (15)), v němž žalobkyně a žalovaní 1 a 2 nechtějí setrvávat ve smyslu § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž žalovaný 3 byl a je ke svému spoluvlastnictví lhostejný. Proto soud podílové spoluvlastnictví předmětných nemovitostí podle § 1143 občanského zákoníku zrušil (výrok I.).

27. Třetí žalovaný byl v řízení zcela pasivní a soud v souladu s návrhem zbylých účastníků rozhodl tak, že spoluvlastnický podíl třetího žalovaného zůstal, nedotčen (srov. bod (7 c))), neboť žalovanému 3 zůstal stejný podíl na stejných nemovitostech, tak jako tomu bylo před zahájením tohoto řízení (výrok II.). Tento způsob rozhodnutí plně respektuje práva věřitelů, v jejichž prospěch jsou spoluvlastnické podíly žalovaného 3 zatíženy exekucemi (viz též přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6.2015, sp. zn. 22 Cdo 3373/2013).

28. Žalobkyně trvala na tom, že vypořádávané nemovitosti nelze rozdělit a navrhovala postup podle § 1147 občanského zákoníku. Žalovaní 1 a 2 naproti tomu považovali rozdělení vypořádávaných nemovitostí za možné. Tím, že žalobkyně považovala nemovitosti za dost dobře nerozdělitelné, logicky ani nepředkládala svou představu jejich rozdělení. Soud ze shora uvedených důvodů (bod (17 až 20)) dospěl k závěru, že nelze pominout (jako nemožný) zákonem upřednostněný způsob vypořádání, spočívající v rozdělení nemovitostí (§ 1144 občanského zákoníku), neboť rozdělení nemovitostí možné je.

29. Soud proto rozhodl o rozdělení spoluvlastněných věcí, což vyjadřují výroky III. a V., kdy jednotlivé nemovitosti byly přikázány buď žalovanému 2 anebo žalobkyni tak, aby přiléhaly k nemovitostem ve výlučném vlastnictví toho bývalého spoluvlastníka, jemuž je ta která nemovitost přikazována. Žalovaná 1 plně podporovala procesní postoje žalovaného 2 a v tomto smyslu soud považoval rozhodnutí respektující představu vypořádání přednesenou žalovaným 2 za rozhodnutí jsoucí plně v zájmu i žalované 1.

30. Ten, kdo v rámci zrušení spoluvlastnictví přišel o svůj spoluvlastnický podíl, má právo na vyplacení hodnoty tohoto podílu, a to od toho, kdo tento spoluvlastnický podíl nabyl, přičemž cena vypořádacího podílu, zachycená ve výrocích IV. a VI. tohoto rozsudku, vychází z výše představených hodnot a kritérií (viz výše body (22 a 23)), z nichž vycházeli jak žalovaní 1 a 2, tak žalobkyně a výpočet je proveden výše (viz body (24 a 25)). Náklady řízení a náklady státu 31. Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení. Vyšel z toho, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je procesní úspěch ve věci třeba posuzovat podle více hledisek; je třeba vzít do úvahy výsledek řízení a poměřit jej s návrhy stran v průběhu řízení. Úspěch ve věci je třeba hodnotit nejen ve vztahu k samotné žalobě, ale i k celému průběhu řízení, k závěrečným procesním stanoviskům účastníků řízení a s případným přihlédnutím k tomu, zda ze strany účastníka řízení nejde o zneužití jeho procesních práv. Je-li sporný jen způsob vypořádání, je to třeba zohlednit; úspěch v řízení tu nelze posuzovat jen podle toho, že spoluvlastnictví bylo na základě žaloby zrušeno a žalobce tak byl úspěšný. Soud musí vycházet z toho, co bylo mezi účastníky sporné, k čemu bylo vedeno dokazování a jak byl tento spor řešen v rozhodnutí. Jestliže některý z účastníků odmítl před zahájením sporu bez ospravedlnitelného důvodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jednat, a znemožnil tak mimosoudní vypořádání, je třeba vzít do úvahy i tuto skutečnost. Rozhodnutí o tom, zda a nakolik byl účastník procesně úspěšný, tak závisí na úvaze soudu (unesení Nejvyššího soudu z 30.11.2016, sp. zn. 22 Cdo 2882/2016). Veden těmito hledisky soud rozhodl takto.

32. Výsledek řízení je z hlediska 3. žalovaného neutrální, přičemž tento účastník byl v řízení zcela pasivní a náklady řízení mu nevznikly. Proto soud rozhodl, že ve vztahu mezi 3. žalovaným a žalobkyní a 2. žalovanou a 3. žalovaným, nemá podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žádný účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IX.).

33. Druhá žalovaná a třetí žalovaný byli z hlediska konečného způsobu vypořádání vůči žalobkyni úspěšní, avšak svou variantu vypořádání náležitě konkretizovali až v průběhu řízení (podání ze dne 13.11.2018, č.l. 214; srov. vyjádření při koncentraci dne 2.10.2017, č.l. 95), přičemž návrh žalobkyně byl od podání žaloby setrvalý (zrušení za náhradu) a z tohoto pohledu žalovaným 2 a 3 nic nebránilo, aby svou náležitě konkretizovanou představu vypořádání představili již v počátečním stádiu řízení. Proto soud o nákladech řízení mezi těmito účastníky rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z nich (výrok VIII.), což ostatně pro tento případ navrhli sami žalovaní 1 a 2 (č.l. 319 p.v.) v závěrečném návrhu.

34. Státu v řízení vznikly náklady tvořené znalečným přiznaným a vyplaceným v celkové výši 9.922 - Kč (č.l. 184 a 239) a soud proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledků řízení uložil povinnost k náhradě těchto nákladů, a to žalobkyni, žalované 2 a žalovanému 3, poměrně, tedy 1/3, což je 3.330,33 Kč, kdy nebyl důvod do poměrného rozdělení povinnosti k náhradě nákladů státu zahrnovat i žalovaného 3., jehož podíl zůstal nedotčen (výrok VII.).

35. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.