11 C 219/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 20.5.2026 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalovaného, narozeného dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vypořádání podílového spoluvlastnictví, takto:

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům a k pozemku parc. č. hodnota, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, se ruší.

II. Pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, a pozemek parc. č. 142, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl v celkové výši 1 680 000 Kč do jednoho měsíce poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady státu ve výši 8 090,50 Kč, přičemž zálohově zaplatila 5 000 Kč a částku 3 090,50 Kč je povinna doplatit na účet Okresního soudu v Chrudimi číslo č. účtu, variabilní symbol var. symbol, do 15 dní poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náklady státu ve výši 8 090,50 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi číslo č. účtu, variabilní symbol var. symbol, do 15 dní poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení zahájeném žalobou ze dne 20.9.2023 byli účastníci ve shodě na tom, že soud má zrušit jejich spoluvlastnictví (id ½ ) k souboru nemovitostí (dům s přilehlými pozemky v městu adresa) a nemovitosti přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného. Spornou byla obvyklá cena souboru nemovitostí (číslo listu soudního spisu, „č.l.“ 30). Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil (I.) a nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného (II.).

2. Žalobkyně navrhla (č.l. 1 druhá strana, dále „p.v.“) zjištění obvyklé ceny znaleckým posudkem s tím, že vypořádací podíl 400 000 Kč, který ji žalovaný nabídl, neodpovídá ceně nemovitostí.

3. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě ze dne 24.1.2024 (č.l. 14) k obvyklé ceně nemovitostí ani ke způsobu jejího stanovení výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že by měla být spravedlivá a přihlížející ke všem zákonným kritériím; mělo by být přihlédnuto k havarijnímu stavu částí budov, skutečnosti, že vedle domu vede hlučná hlavní silnice, jíž projíždějí stovky kamionů, bydlí zde nezletilé děti účastníků a právo doživotního bydlení zde má matka žalovaného. Žalobkyně nabyla svůj podíl darováním od žalovaného, což vyvažovalo výpomoc od rodičů žalobkyně ve výši 400 000 Kč. Po zániku manželství byli dohodnuti s žalobkyní, že jí vyplatí 700 000 Kč.

4. Na svých postojích účastníci setrvali i v závěrečných návrzích (č.l. 164 a 166). Žalobkyně podtrhla, že nebylo možné věc vyřešit dohodou a ona jen žádá stanovení spravedlivé ceny. Žalovaný by měl žalobkyni nahradit náklady řízení, neboť odmítal akceptovat reálnou hodnotu nemovitostí, což vedlo ke vzniku těchto nákladů. Žalovaný namítl (č.l. 166), že odhad předložený žalobkyní nezohledňuje nutnost rekonstrukce střechy. Jím předložený odhad se liší od ceny zjištěné soudem ustanovenou znalkyní, neboť do porovnání zahrnuly odlišné soubory nemovitostí. Ačkoli znalkyně stanovila cenu s přihlédnutím k nutnosti rekonstrukce, soud by měl přihlédnout k tomu, že jde o rekonstrukci zásadní, kdy vedle zásadních oprav konstrukcí domu je třeba opravit i ujíždějící svah. Soud by měl vedle již zmíněných faktorů přihlédnout k citovému vztahu žalovaného k nemovitosti, způsobu, jímž žalobkyně nabyla podíl, jejím nepodílením se na údržbě a správě společné věci.

5. Žalobce v závěru dokazování navrhl vypořádání tvrzených investic. Soud návrh vyloučil k samostatnému řízení (usnesení ze dne 20.5.2026, č. j. Anonymizováno C Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-171), neboť žalovaný opakovaně žádal o prostor pro mimosoudní řešení a v podáních z let 2024 a 2025 návrh na vypořádání investic neuplatnil; pro vyloučení byly splněny zákonné podmínky (§ 97 odst. 2 o.s.ř.). Soud vycházel z tohoto skutkového stavu.

6. Účastníci jsou podílovými (id ½) spoluvlastníky pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům a k pozemku parc. č. hodnota, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim (dále též jen „nemovitosti“). Nemovitosti užívá žalovaný, žalobkyni její podíl daroval. Po rozpadu jejich vztahu účastníci nechtějí ve spoluvlastnictví setrvávat a chtějí je zrušit a nahradit výlučným vlastnictvím žalovaného (zjištění učiněná soudem ze shodných tvrzení účastníků a z listin poskytnutých katastrem nemovitostí, které předložili účastníci a soudem ustanovená znalkyně).

7. Aktuální obvyklá cena spoluvlastněných nemovitostí je 3 360 000 Kč (soud toto zjištění učinil ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, soudem ustanovené znalkyně z oboru ekonomiky, oceňování nemovitých věcí ze dne datum, č. Anonymizováno a výslechu znalkyně ze dne datum, č.l. 139). Znalkyně nemovitosti prohlédla, seznámila se s jejich stavebním a technickým stavem, zjistila ceny, za něž se prodávají srovnatelné nemovitosti v daném místě, resp. blízkém okolí. Zohlednila i polohu nemovitostí v obci adresa, jakož i polohu samotné obce adresa. Seznámila se i s odhady obvyklých cen nemovitostí, které předložili účastníci. Nemovitosti oceňovala jako nemovitosti vyžadující rekonstrukci.

8. Účastníci po prvním jednání zadali zpracování odhadů ceny. Žalobkyní oslovená právnická osoba právnická osoba odhadla k 31.12.2024 obvyklou cenu nemovitostí částkou 4 376 027 Kč (č.l. 44). Žalovanou oslovená realitní makléřka tituly před jménem právnická osoba odhadla k 6.6.2025 obvyklou cenu částkou 2 900 000 Kč (č.l. 62). Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

9. Zákon stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 občanského zákoníku).

10. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§ 1144 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 občanského zákoníku).

11. Účastníci neměli zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví souboru nemovitostí, které obývá žalovaný, přičemž žalobkyně zájem na nabytí výlučného vlastnictví neměla a neuvažovala ani o rozdělení věcí. Proto soud rozhodl o zrušení dosavadního podílového spoluvlastnictví (výrok I.) a soubor nemovitostí přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok II.).

12. Soud se zabýval stanovením výše vypořádacího podílu, na níž se účastníci neshodli, ačkoli opakovaně avizovali, že jednají o mimosoudním řešení. Soud proto akceptoval návrh žalobkyně a k ocenění ustanovil znalkyni.

13. Obvyklá cena nemovitých věcí byla znalkyní zjištěna částkou 3 360 000 Kč. Znalkyně nemovitosti prohlédla, seznámila se s jejich stavebním a technickým stavem, zjistila ceny, za něž se prodávají srovnatelné nemovitosti v daném místě, resp. blízkém okolí. Zohlednila i polohu nemovitostí v obci adresa, jakož i polohu samotné obce adresa. Seznámila se i s odhady obvyklých cen nemovitostí, které předložili účastníci. Nemovitosti oceňovala jako nemovitosti vyžadující rekonstrukci. Hodnotu užitné podlahové plochy aplikovala shodně jak u oceňovaných nemovitostí, tak u nemovitostí k porovnání.

14. Žalovaný rozporoval i dílčí závěry a postupy znalkyně. Soud konstatuje, že užití porovnávací metody znalkyně podrobně popsala a svůj postup náležitě vysvětlila. Znalkyně dále při svém výslechu dne 30.10.2026 vysvětlila (č.l. 140), že stav předmětné nemovitosti byl srovnatelný s nemovitostmi, které byly vybrány pro porovnání. Vyloučeny byly jak nemovitosti po celkové rekonstrukci, tak nemovitosti nadměrně opotřebené či před rekonstrukcí. Zkoumaný soubor nemovitostí z hlediska svého stavu rozhodně neodpovídal nemovitostem před rekonstrukcí (str. 8 posudku). Konstatovaný stav střechy (napadení dřevěných konstrukcí, původní krytina, kterou zatéká), podlahy ve sklepě, hliníkových elektrorozvodů, sesedání zdiva, odpovídá základní charakteristice zahrnuté do ocenění „nemovitost před rekonstrukcí“, což je nemovitost, která je bez této rekonstrukce trvale neobyvatelná. Předmětný soubor nemovitostí znalkyně oceňovala jako trvale obyvatelný. Posudek výslovně zohledňuje, že některé konstrukční prvky jsou na konci své životnosti a bude třeba je vyměnit. Údaje žalovaného o stovkách projíždějících vozidel jsou zavádějící (např. odpoledne tam bývá klid, soubor nemovitostí přiléhá k silnici menší stranou a na zahradě znalkyně nezaznamenala nějaký zvýšený hluk, ale může jít o určitý hendikep, což je zohledněno při užití cenotvorného koeficientu P8 další vlivy, kde je zohledněno jak umístění v památkové zóně, tak umístění u silnice. Údaj o podlahové ploše zahrnuje i garáž a pojem užitná podlahová plocha byl užit jak u oceňovaných nemovitostí, tak u porovnávaných.

15. Žalovaný se domáhal zohlednění užívacího práva své maminky, avšak ve smlouvě ze dne 21.12.2010 (č.l. 28), jíž žalobkyni daroval její podíl se s žalobkyní výslovně dohodl, že tento závazek na žalobkyni nepřechází. Užívací právo nebylo sjednáno jako věcné břemeno a žalobkyně byla z vlivu tohoto závazku výslovně vyloučena. Není proto důvod tuto skutečnost zohledňovat při stanovení výše vypořádacího podílu. Pokud nemovitosti užívají nezletilé děti účastníků, činí tak v rámci užívacího práva účastníků jako (spolu)vlastníků nemovitosti a tato skutečnost nemá sama o sobě vliv na výši vypořádacího podílu. Citový vztah k nemovitosti či její spojení s širšími rodinnými vztahy není důvodem ke korekci ceny vypořádacího podílu, ale bývá zahrnuto do úvah o tom, komu budou nemovitosti přikázány, což se naplnilo, resp. bylo respektováno. Namítal-li žalovaný, že vypořádací podíl by měl zohledňovat, že žalobkyně od něj dostala svůj podíl darem, pak opět nejde o skutečnost ovlivňující výši vypořádacího podílu. Pokud žalovaný chtěl takovou skutečnost uvést potenciálně „do hry“ při budoucím zániku takto založeného spoluvlastnictví, mohl a měl tuto vůli projevit a zachytit v darovací smlouvě či jiném nástroji. Navíc žalovaný sám uvedl, že toto darování reagovalo na skutečnost, že rodiče žalobkyně přispěli částkou 400 000 Kč ve prospěch těchto nemovitostí. Tedy darovací smlouva odrážela tuto skutečnost. Konečně soud uvádí, že tvrzení vynaložení investic bude předmětem samostatného řízení o návrhu podaném žalovaným.

16. Obvyklá cena nemovitých věcí byla znalkyní zjištěna částkou 3 360 000 Kč a podíly účastníků o velikosti ½ tak mají hodnotu odpovídající této velikosti, tj. polovině, tedy částce 1 680 000 Kč. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni za vypořádací podíl, který namísto jí přebírá, částku 1 680 000 Kč (výrok III.).

17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů státu soud přihlédl k tomu, že projednávaná věc mohla být zahájena jak návrhem žalobkyně, tak návrhem žalovaného, z nichž žádný neměl zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví, které soud zrušil a vypořádal v souladu s jejich návrhy tak, že soubor vypořádávaných nemovitostí přikázal žalovanému. Nelze proto hovořit o úspěchu či neúspěchu žalobkyně či žalovaného, proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Skutečnost že se účastníci neshodli na ceně, není důvodem pro uložení povinnosti nést náklady řízení některému z účastníků, neboť taková neshoda je v zásadě pojmovým znakem sporu, přičemž v těchto sporech i při širším okruhu sporných otázek není shledáván bez dalšího důvod pro uložení povinnosti nést náklady řízení protistrany. Procesní přístup žalovaného nedosáhl povahy a intenzity odůvodňující uložení povinnosti nést náklady, které v řízení vznikly žalobkyni. Podle takto konstatovaných výsledků řízení soud rozhodoval na základě § 148 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“ o náhradě nákladů, které státu v tomto řízení vznikly vyplacením znalečného ve výši 16 181 Kč (usnesení na č.l. 169), na nichž se účastníci jinak podílí každý jednou polovinou, což představuje částku 8 090,50 Kč, kterou jsou účastníci povinni zaplatit, přičemž žalobkyně již zálohově zaplatila 5 000 Kč (č.l. 69) a tak jí zbývá doplatit rozdíl, tedy 3 090,50 Kč (výrok IV.). Žalovaný je pak povinen zaplatit právě částku 8 090,50 Kč (výrok V.).

18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jednak s ohledem na výši povinnosti, kterou je třeba splnit a jednak s ohledem na dobu trvání řízení, které směřovalo k uložení této povinnosti žalovanému, který chtěl nemovitosti převzít do výlučného vlastnictví. Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.