11 C 222/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o 17 937,90 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 937,90 Kč s úrokem z prodlení 9,75% ročně z částky 938,84 Kč od 5. 5. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení 9,75% ročně z částky 3 536,16 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2,90 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 460 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 000 Kč od 18. 9. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 000 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27.6.2023 požadoval žalobce na žalovaném zaplacení výše uvedených částek, z titulu povinnosti zaplatit za konkrétní služby netelekomunikační povahy, které z příkazu žalovaného provedl a řádně a včas uhradit částky za poskytnuté koncové zařízení. Původní věřitel (T-Mobile) postoupil pohledávku žalobci. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani přes upomínku. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byly uzavřeny dne [datum] smlouvy (účastnické a kupní) [číslo] (viz číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ [číslo], [číslo] a [číslo]). Žalovaný čerpal netelekomunikační služby, převzal koncové zařízení (Samsung Galaxy J3 zlatý, Acer Aspire 1 – černý, Huawei B525), které se zavázal včas a řádně splatit, včetně povinnosti uhradit paušální náhradu za nevrácení zařízení. Žalovaný se zavázal platit poskytovateli částky za čerpané služby a poskytnutá plnění, které však po vyfakturování neplatil. Šlo konkrétně o faktury na tyto částky splatné v těchto dnech: 938,84 Kč dne 4.56.2019 (č.l. 23 a 24); 3 536,16 Kč dne [datum] (č.l. 25-26); 2,90 - Kč dne 4.7.2019 (č.l. 28); 5.460 - Kč dne 27.8.2019 (č.l. 31), 4.000 - Kč dne [datum] (č.l.32) a 4.000 - Kč dne 29.10.2019 (č.l. 36). Telekomunikační operátor postoupil pohledávku žalobci, což žalovanému oznámil. Žalovaný byl před podáním žaloby marně upomenut o zaplacení žalované částky. Žalovaný těmto tvrzením žalobce a jeho důkazním návrhům neoponoval. Zjištěné skutečnosti soud vyhodnotil takto. Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit (§ 1721 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (§ 1746 odst. 2 občanského zákoníku). Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena dohoda o poskytování služeb elektronických komunikací, v souvislosti s níž žalobce poskytoval žalovanému plnění netelekomunikační povahy, za něž žalovaný nezaplatil. Žalovaný využil tyto statky a služby, cenu za ně však nezaplatil a nesplnil tak svůj závazek (§ 1721 občanského zákoníku). Dlužné částky byly vyúčtovány s výše uvedenou splatností, od následujícího dne se tak žalovaný ocitl v prodlení s placením žalované částky. Telekomunikační operátor postoupil pohledávku podle § 1879 občanského zákoníku žalobci. Žalobce je tak oprávněn žádat s ohledem na § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení, které požaduje ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty dané ve výzvě k zaplacení, do zaplacení. Jejich výše pak vychází z nař. vl. č. 351/2012 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl, žalobci přiznal požadovanou částku (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl úspěch ve věci a částečně vzal žalobu zpět pro chování žalovaného. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 800 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon a náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon, celkem 3 krát 300 - Kč, tj. 1.200 - Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), se zaplaceným soudním poplatkem 800 - Kč činí 2.252 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.