11 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 22.6.2022 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , anonymizováno , Spojené království, zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem Národní číslo , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované omezená ve svéprávnosti bytem adresa : zastoupená opatrovníkem Městem Havlíčkův Brod sídlem adresa o 4 790 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 790 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky: 131 - Kč za dobu od 13.10.2019 do zaplacení, 138 - Kč za dobu od 30.8.2019 do zaplacení, 366 - Kč za dobu od 5.10.2019 do zaplacení a 155 - Kč za dobu od 6.10.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce žádal na žalované zaplacení [číslo] - Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky: [číslo] - Kč za dobu od 13.10.2019 do zaplacení, [číslo] - Kč za dobu od 30.8.2019 do zaplacení, [číslo] - Kč za dobu od 5.10.2019 do zaplacení a [číslo] - Kč za dobu od 6.10.2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 2. 10. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení: a) částky 1131 Kč s úrokem z prodlení z částky 1131 Kč od 13.10.2019 do zaplacení ve výši 10 %, b) částky 1138 Kč s úrokem z prodlení z částky 1138 Kč od 30.8.2019 do zaplacení ve výši 10 %, c) částky 1366 Kč s úrokem z prodlení z částky 1366 Kč od 5.10.2019 do zaplacení ve výši 10 %, d) částky 1155 Kč s úrokem z prodlení z částky 1155 Kč od 6.10.2019 do zaplacení ve výši 10 %, z titulu dluhu na jízdném a na přirážce k jízdnému za 4 cesty vlakem bez zaplacení jízdného. Dluh přepravce postoupil žalobci.

2. Opatrovník žalovaného namítl, že žalovaný je snadno manipulovatelný a z okolností je zjevné, že byl k jízdě bez jízdenky naveden. Opatrovník souhlasil s tím, že žalovaný měl jízdné zaplatit (č.l. 42), ale následky svého jednání si neuvědomoval. Žalobce na žalobě setrval (č.l. 49), ale souhlasil s rozložením do splátek. Soud účastníkům sdělil právní názor, z něhož následně vycházel (č.l. 52). Žalobce trval na tom, že důvodně požaduje i zaplacení přirážek k jízdnému (č.l. 53), s čímž opatrovník žalovaného nesouhlasil (č.l. 57). Žalovaný se z jednání soudu omluvil; žalobce se bez omluvy k jednání nedostavil.

3. Dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.

4. Žalovaný cestoval v následujících dnech vlaky Českých drah bez platné jízdenky, což zjistily přepravní kontroly konané v týchž dnech, kdy bylo žalované naúčtováno jízdné v těchto částkách: [datum], 155 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 11); [datum], 131 - Kč (č.l. 12), 138 - Kč (č.l. 13) a 366 - Kč (č.l. 14), kdy pokaždé byla žalované naúčtována i přirážka k jízdnému ve výši 1.000 - Kč (č.l. 11-14). Žalovaná dluh nezaplatila a přepravce postoupil pohledávku tak, že byla nakonec postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 29) byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý nakládat s majetkem, jehož cena přesahuje částku 500 - Kč a ve stejném rozsahu není způsobilý uzavírat jakékoli smlouvy, a to z důvodu trvalé duševní choroby, kdy nezná hodnotu peněz. Opatrovník žalovaného nebyl před podáním žaloby vyzván k zaplacení žalované částky. Po právní stránce soud věc posoudil takto 5. Mezi žalovaným a přepravcem byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému jakožto cestujícímu právo, aby přepravce řádně přepravil do místa určení. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné.

6. Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem („ právně jednat“, § 15 odst. 2 občanského zákoníku).

7. Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá (§ 581 občanského zákoníku).

8. Z provedených důkazů plyne, že žalovaný zvládá jen nejběžnější situace každodenního života, ale není schopen uzavírat smlouvy nad částku 500 - Kč, neboť nad tuto částku není schopen právně jednat.

9. Nebylo tedy možné dospět k závěru, že uzavřením přepravní smlouvy při nastoupení do vlaku přistoupil žalovaný podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené přepravcem avšak na vyzvání přepravního kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, resp. v § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, o něž žalobce opírá povinnost žalovaného zaplatit přirážku k jízdnému.

10. Z výše uvedeného plyne, že žalovaný byl povinen zaplatit přepravci dlužné jízdné. Přepravce pohledávku postoupil tak, že byla nakonec postoupena žalobci (§ 1879 občanského zákoníku). Žalobci vzniklo právo na zaplacení částky odpovídající jízdnému, včetně úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný tuto částku nezaplatil a žaloba je důvodná, soud jí vyhověl. (výrok I.). Ve zbývající části, tedy tam, kde žalobce žádal zaplacení částek odpovídající přirážkám k jízdnému a z nich plynoucích úroků z prodlení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, pro nedostatek způsobilosti žalovaného se zavazovat k placení takových částek (výrok II.).

11. Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalovaný měl celkový úspěch ve věci, avšak náklady řízení mu nevznikly (výrok III.).

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy s ohledem na výši částky a doby, která uplynula od seznámení se opatrovníka žalované s žalobou do rozhodnutí soudu,neshledal soud důvod k rozložení platby do splátek, neboť s platební povinností bylo možno kalkulovat a vytvořit si rezervu k zaplacení. Rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, je vydáván se stručným odůvodněním (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).