11 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 16.9.2021 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ulice a číslo , PSČ , obec a číslo , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , obec , o 5 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 000 Kč od 17.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce žádal na žalovaném zaplacení úroku 18,9% ročně z částky 5 000 Kč od 31.8.2020 do 29.9.2020, jakož i úroku 8,25% ročně z částky 5 000 Kč od 30.9.2020 do zaplacení a úroku ve výši 321,04 Kč od 30.4.2020 do 30.8.2020.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.769,37 Kč do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 2. 11. 2020 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 18,9% ročně z částky 5 000 Kč od 31.8.2020 do 29.9.2020, 10% ročně z částky 5 000 Kč od 17.9.2020 do zaplacení, 8,25% ročně z částky 5 000 Kč od 30.9.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 321,04 Kč, z titulu dluhu z úvěru, který žalovaný řádně nesplatil. Žalobce poskytl dne 30.4.2020 částku 5.000 - Kč s tím, že mu žalovaný vrátí tuto částku navýšenou o další plnění.

2. Soud ve věci nařídil jednání, před nímž účastníky upozornil, že uplatněný nárok bude posuzovat i z hlediska zákona o spotřebitelském úvěru a možné protiprávnosti z důvodu lichevní povahy půjčky (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 22. Soud rovněž upozornil, že nemá důvod odchylovat se od právních názorů ve vztahu k úvěrovým„ smlouvám“ uzavřeným po internetu K jednání je třeba předložit důkaz, že osoba, na jejíž účet byla poukázána příslušná částka, souhlasila právě s tím zněním úvěrové smlouvy, kterou žalobce dokládá svůj nárok. Výměna potvrzovacích údajů přes mobilní telefon či internet nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků.

3. Žalobce reagoval doplněním žaloby (č.l. 24) kde stručně shrnuto vysvětlil, že smlouva byla uzavřena písemně, a to formou komunikace na dálku, což je forma výslovně dovolená občanským zákoníkem (§ 562 a § 1824 obč. zák.). Konkrétně šlo o mobilní aplikaci. Žalobce argumentoval, že smlouva je uložena na trvalém nosiči dat žalobce a žalobcem vedeném uživatelském účtu. Dokumenty jsou uchovávány ve formátu pdf, jejich integrita je chráněna. Úvěruschopnost byla řádně posouzena, žalovaný měl příjem 23.000 Kč měsíčně a žalobce jej prověřil v patřičných registrech. Upozornil též na překlenovací účel kontokorentu a jeho nízkou výši. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.

4. Žalobce poukázal dne 30. 4. 2020 na účet vedený na jméno žalovaného 5.000 - Kč (č.l. 15). Po právní stránce soud věc posoudil takto.

5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).

6. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku).

7. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, žalobce poskytl žalovanému 5.000 - Kč. Žalobce se vedle tohoto plnění domáhal i dalších plnění – úvěrového úroku, avšak zde se opíral o listinu, kterou nazýval„ smlouvou“, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť uvedení tištěného jména na tomto dokumentu nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno.

8. Soud konstatuje, že přes důkladnou a promyšlenou argumentaci žalobce zastává názor, že pochybnosti o tom, že žalovaný se seznámil právě s tím znění smlouvy, které žalobce předkládá, nebyly rozptýleny. Žalobce předkládá důkazy, které jsou zcela ve sféře jeho vůle a moci. Soud dále konstatuje, že žalovaný dle údajů žalobce uvedl, že má tři vyživovací povinnosti, příjem 18.000 - Kč měsíčně a výdaje 19.000 - Kč, kdy byly uvedeny blíže nekonkretizované celkové příjmy domácnosti ve výši 40.000 - Kč, přičemž žalovaný již splácel 5.000 - Kč měsíčně. Vše svědčí o tom, že bilance žalovaného byla mimořádně napjatá a že žalobce nevyhodnocoval, zda se žalovaný nechce zadlužit, byť opticky nízkou částku, aby splatil jiné dluhy. Smlouva by tak byla neplatná i podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy k tomuto důvodu neplatnosti je třeba přihlédnout z úřední povinnosti (srov. rozsudek SDEU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] [právnická osoba] GK, všechna rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jsou dostupná na: https://curia.europa.eu).

9. Za této situace soud standardně podobné nároky dále posuzuje jako nároky z bezdůvodného obohacení, což ostatně navrhuje i žalobce.

10. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému 5.000 - Kč, které žalovaný nevrátil a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení a na úrok z prodlení ve výši dané § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za od uplynutí přiměřené lhůty k vrácení peněz do zaplacení (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal uzavření smlouvy, o níž se tvrzený nárok v této části opíral (výrok II.).

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, (dále„ o. s. ř.“). Úspěšnému žalobci mu náleží náhrada nákladů řízení. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Dále žalobce vynaložil výdaje na cestu osobním vozem z [obec] do Chrudimi a zpět tj. 2 krát 126 km vozem se spotřebou 3,8 litrů motorové nafty na 100 km, což dle vyhlášky 589/2020 Sb. (0,038 l/km krát 27,2 Kč plus 4,40 Kč/km činí 5,434 Kč/km krát 252 km) představuje cestovní náhradu 1.369,37 Kč, což společně se soudním poplatkem 400 - Kč činí 1.769,37 Kč které je žalovaný povinen zaplatit žalobci (výrok III.).

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.