11 C 34/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 16. 9. 2021 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci Žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalované , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec , zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec , o zrušení vyživovací povinnosti na zletilou,

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované naposled stanovená usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se ruší s účinností k 24. 5. 2021.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem ze dne 13.7.2020 se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované s odůvodněním, že její bakalářské studium, které měla zakončit v červnu 2019, se neúměrně prodlužuje. Žalobce navrhl, aby byla vyživovací povinnost zrušena nejpozději k 30.6.2021 (č.l.23), resp. k 31.1.2021 (č.l. 29) Žalovaná uvedla (č.l. 10), že se studiem řádně připravuje na budoucí povolání, avšak studium se skutečně prodloužilo jednak z důvodů psychických obtíží spojených mj. se soudními řízeními spojenými s osobou žalobce a jednak z důvodu epidemické situace. Studium by měla zakončit v lednu 2021. Následně žalovaná uvedla, že studium úspěšně zakončila v lednu 2021 a dne 24.5.2021 nastoupila do zaměstnání (č.l. 30). Výživné bylo naposledy zaplaceno za leden 2021. Účastníci nakonec shodně navrhli, aby vyživovací povinnost žalobce k žalované skončila dnem 24. 5. 2021 (č.l. 34 a 35). Soud věc se souhlasem účastníků rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“. Soud zjistil tyto skutečnosti. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl schválen smír účastníků, jímž se žalobce zavázal přispívat na výživu žalované částkou 4.000 - Kč měsíčně (č.l. 6 a viz též připojený spis). Žalovaná byla v době od 16.8.2016 do 31. 1. 2021 studentkou [anonymizováno] fakulty v [obec] (potvrzení o studiu č.l. 8, 13 a 14; sdělení na č.l. 30). Od 3.2.2021 byla žalovaná v evidenci uchazečů o zaměstnání (potvrzení Úřadu práce, č.l. 27) Po právní stránce soud věc posoudil takto. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 občanského zákoníku). Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací (§ 923 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Žalovaná dokončila přípravu na budoucí povolání v lednu 2021 a od 24. 5. 2021 nastoupila do zaměstnání, tedy nesporně nabyla schopnost sama se živit. Soud rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti k 24. 5. 2021, přičemž zohlednil potřebu poskytnutí přiměřené lhůty k hledání zdroje obživy v době složitější situace na trhu práce. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl zcela úspěšný, ale náklady řízení mu podle obsahu spisu nevznikly. Soud pro úplnost sděluje, že výživné je třeba zaplatit za dobu do zrušení vyživovací povinnosti, tedy i za dobu od února 2021 do 24.5.2021, kdy žalobce žádal rozložení do splátek s ohledem na pracovní neschopnost, ale tato věc jde mimo rámec tohoto řízení.