11 C 46/2025

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 6.8.2025 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 23 260 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 265 Kč, jakož i úrok z prodlení ve výši 1 317,40 Kč a úrok z prodlení z 20 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od 07.08.2024 do zaplacení, to vše do patnácti dní poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Ke zpětvzetí žaloby se řízení zastavuje v části, v níž žalobkyně žádala na žalovaném zaplacení úvěrového úroku ve výši 4 308,- Kč a smluvní pokuty ve výši 3 260,- Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 714,81 Kč do patnácti dní poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

1. Návrhem ze dne 13.12.2024 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 7.8.2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 317,4 Kč, s kapitalizovaným úrokem 4 308 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a 3 260 Kč. Žalobkyně tvrdila, že tyto částky jí žalovaná dluží na základě povinností, které na sebe vzal dne 21.1.2024 uzavřením úvěrové smlouvy s obchodní korporací Zaplo Finance s.r.o., na základě níž žalovaný obdržel 20 000 Kč, které měl vrátit za dohodnutých podmínek, včetně úvěrového úroku a různých poplatků, což neučinil. Věřitelka postoupila nárok žalobkyni, které však žalovaný dluh přes výzvu nezaplatil.

2. Soud sdělil účastníkům předběžný náhled (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 24) a vyzval žalobkyni k předložení standardních součástí úvěrové dokumentace, která nebyla součástí žaloby.

3. Žalobkyně nepředložila ani důkazní prostředky svědčící o vynaložení odborné péče při posouzení úvěruschopnosti (též bonity a kredibility) žalované před poskytnutím úvěru a nepředložila ani úvěrovou smlouvu v podobě elektronického dokumentu se zaručenou integritou.

4. Žalobkyně sdělila (č.l. 27), že doklady o vynaložení odborné péče nedisponuje. Uvedl, že žalovaný na dluh ničeho nezaplatil.

5. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu vzala žalobu částečně zpět a soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“ řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok II.).

6. Soud vzal za prokázané, že žalovaný obdržel od věřitelky 21. a 28. 1.2024 celkem 20 000 Kč, kterou nevrátil a dluží jí žalobkyni, jíž byla pohledávka postoupena. Žalovaný byl v řízení nečinný. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

7. Žalobkyně po částečném zpětvzetí požadovala na žalované jistinu a úrok z prodlení ve výši odpovídající právu na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále „občanský zákoník“.

8. Rozhodnutí o žalobě na základě pravidel pro vypořádání bezdůvodného obohacení považoval soud za přiléhavé, neboť žalobkyně nebyla schopna doložit jak splnění zákonných požadavků dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (úvěruschopnost), tak předložit doklad o tvrzeném právním jednání (§ 545 a násl. občanského zákoníku) v podobě elektronické úvěrové smlouvy se zaručenou integritou, a tak nebylo možno ověřit, zda byla uzavřena smlouva v žalobkyní tvrzené podobě. Užitím úpravy bezdůvodného obohacení rovněž odpadla účelnost posuzování poměru plnění věřitelky a žalované, byť žalobkyní tvrzené parametry smlouvy vykazovaly znaky hrubého nepoměru plnění (což je relevantní u závazku převzatého z lehkomyslnosti či nezkušenosti) a soud by musel posuzovat ne/platnost smlouvy pro možnou lichevní povahu (§ 1796 občanského zákoníku). Tyto alternativy ústily do závěru o neplatnosti smlouvy (§ 588 občanského zákoníku), což je situace, v níž nastupují pravidla vypořádání bezdůvodného obohacení, neboť jak věřitel, tak dlužník plnili bez právního důvodu.

9. Proto soud rozhodl, že žalovaný je na základě § 2991 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni dosud nevrácených 20 000 Kč, včetně úroků z prodlení za dobu od uplynutí přiměřené doby k vrácení obdržených prostředků do zaplacení, přičemž výše úroků z prodlení je na základě § 1970 občanského zákoníku dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a výše jistiny odpovídá dvěma postupně vráceným částečným plněním (výrok I.).

10. Soud žalované rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. úspěšná v části žalovaného nároku nedotčeného zastavením řízení procesně zaviněném žalobkyní, a má právo na náhradu 71,96 % těchto nákladů tvořených soudním poplatkem ve výši 931 Kč a nákladů za tři prvotní úkony právní služby dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v tehdejším znění, dále jen „a.t.“, náleží podle § 7 a.t. odměna 300 Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů podle § 14 a.t. 100,-- Kč za jeden úkon celkem ve výši 3 krát 400,-- Kč, tj. 1 200 Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem představuje 2 383 Kč, přičemž čistý úspěch žalobce činí 71,96%, a tedy 0,7196 x 2 383 Kč činí 1 714,81 Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.)

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.