11 C 6/2016

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 29. 11. 2023 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 149.698,40 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 149.698,40 Kč s úrokem z částky 145.473,70 Kč ve výši 4,75% ročně za dobu od 1.4.2015 do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení z částky 145.473,70 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 1.4.2015 do zaplacení, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 66 608,65 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

III. Ustanovenému zástupci žalovaného, advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem v Chrudimi se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 44.044,-- Kč, která bude po právní moci tohoto rozsudku vyplacena z účtu Okresního soudu v Chrudimi.

1. Žalobce se návrhem ze dne 26. 10. 2016 domáhal na žalovaném zaplacení 149.698,40 Kč s úrokem z částky 145.473,70 Kč ve výši 4,75% ročně za dobu od 1.4.2015 do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení z částky 145.473,70 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 1.4.2015 do zaplacení, z titulu dluhu z úvěru, který žalovaný čerpal, avšak řádně jej nesplácel a žalobce proto úvěr zesplatnil.

2. Řízení bylo ze zákona přerušeno po dobu trvání insolvenčního řízení žalovaného.

3. Žalovaný učinil nesporným, že dluží žalovanou jistinu, jakož i úvěrový úrok, avšak namítal, že úvěr nebyl řádně zesplatněn a že po něm žalobce nedůvodně požaduje úrok z prodlení. Především pak uvedl, že oproti žalovanému nároku v jeho celku, započítává nárok na náhradu škody, kterou mu měla způsobit , právnická osoba, . tím, že neochránila jeho bankovní účet před hackerskými útoky, což následně vedlo k označení žalovaného jako platebně nespolehlivého, čímž následně ztratil obchodní partnery a tak poklesly jeho příjmy. Takto způsobená škoda dosáhla výše nejméně 400.000,-- Kč a vznikala postupně od srpna 2014 do 31.12. 2017.Provedeným dokazování soud zjistil tyto skutečnosti.

4. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 20.4.2010 smlouvu o úvěru ze stavebního spoření ve výši 248.511,-- Kč s úrokem 4,76% ročně (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 104), který bylo třeba splácet měsíční splátkou ve výši 2.832,-- Kč. Součástí smlouvy byl sazebník a úvěrové podmínky (č.l. 106). Žalovaný úvěr čerpal (č.l. 110) a ke dni 31.12.2014 dlužil jistinu ve výši 145.473,70 Kč a úvěrový úrok ve výši 2.541,30 Kč, poplatek 1.080,-- Kč a úrok z prodlení ve výši 60,40 Kč (výpis na č.l. 19-22 a č.l. 3). Žalovaný úvěr nesplácel řádně nejméně od října 2014, neboť k 25. dni v měsíci, který byl dnem splatnosti nezaplatil splátku ve výši 2.832,-- Kč. (č.l. 22 a 145). Splátkovou povinnost plnil takto: 14.5.2014~2 840 Kč; 26.5.2014 ~284 Kč; 27.6.2014~ 284 Kč; 15.7.2014~5 112 Kč; 6.8.2014~ 2 840 Kč; ~ 25.8.2014 ~ 284 Kč; 25.9.2014 ~2 356 Kč; 26.9.2014~200 Kč; 26.09.2014~ 284 Kč a ~31.12.2014 ~ 2 840 Kč.

5. Článek XI. Úvěrových podmínek opravňoval žalobce k zesplatnění úvěru v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou nejméně dvou splátek (č.l. 108).

6. Žalobce ke dni 28.2.2015 úvěr zesplatnil (č.l. 2 p.v., č.l. 132) a vyzval jej k zaplacení do 31.3.2015 (viz též žádost žalovaného z 20.2.2015, č.l. 136).

7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.Po právní stránce soud věc posoudil takto.

8. Uzavřená smlouva o úvěru se řídí § 497 zákona č. 513/1991. Sb., obchodní zákoník ve znění platném v době uzavření smlouvy. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Bližší úprava práv a povinností smluvních stran je podrobně upravena ve smlouvě.

9. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce tak oprávněně požaduje po žalovaném zaplacení žalované částky, kterou mu poskytl na základě smlouvy o úvěru. Žalovaný ostatně učinil nespornou výši žalované jistiny, jakož i výši úvěrového úroku, avšak namítal, že žalobce nebyl oprávněn úvěr zesplatnit.

10. Provedenými důkazy bylo zjištěno, že žalovaný vůbec nezaplatil splátky za říjen a listopad 2014, splátku za prosinec 2014 zaplatil pozdě, byť o pár dní. Nezaplatil však ani splátku za leden 2015. Soud konstatuje, že žalobce zesplatnil pohledávku v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou nejméně dvou měsíčních splátek, které vůbec neuhradil. Žalovaný věděl, že žalobce chce úvěr zesplatnit, a snažil se jej od tohoto kroku odradit žádostí o odklad z 20.2.2015. Podstatné je, že podle úvěrové smlouvy, stanovící v zákonném rámci práva a povinnosti účastníků, neměl žalovaný nárok na odklad splátek. Žalobce proto neporušil smlouvu, pokud úvěr zesplatnil k 28.2.2015. Když žalovaný dluh nezaplatil ani do žalobcem stanovené lhůty, která uplynula dne 31.3.2015, ocitl se v prodlení a žalobce tak důvodně požaduje i zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny v sazbě ve výši dané § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31.12.2013, dále „občanský zákoník 1964“ a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném v okamžiku vzniku prodlení, za dobu od 1.4.2015 do zaplacení.

11. Žalovaný jako obranu proti žalovanému nároku ve smyslu § 98 věty druhé občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“ uplatnil a započetl nárok ve výši 400.000,-- Kč z titulu náhrady škody, která měla vzniknout snížením příjmů žalovaného v důsledku neochránění jeho bankovního účtu před napadením, resp. poruchami.

12. Předmětný bankovní účet však nevedl žalobce, ale , právnická osoba, ., což je právní subjekt od žalobce odlišný. Žalovaný tak tvrdil obranný nárok, který se však nevztahoval k žalobci. Na tomto závěru nic nemění ani žalobcem nepopíraná blízkost žalobce a , právnická osoba, , resp. vztah ovládající a ovládané osoby. Žalovaným tvrzený právní vztah žalobce k namítané škodě přitom nelze dovodit ani odkazem na § 2914 občanského zákoníku (škoda způsobená zmocněncem), jak chtěl žalovaný, neboť , právnická osoba, . v takovém vztahu k žalobci nebyla. Potřebný vztah nezaložila ani skutečnost, že žalobce požadoval, aby si žalovaný takový účet u , právnická osoba, založil. Oba subjekty si zachovaly právní samostatnost13. Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby zde nebyla naposled konstatovaná překážka přiznání právního významu žalovaným uplatněné obrany, bylo by nutno považovat jím tvrzený obranný nárok za nárok, který je ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku jak nejistý, tak neurčitý, což plyne i z rozhodovací praxe (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR - velkého senátu ze dne 9. 9.2020, sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: www.nsoud.cz). Žalovaný totiž netvrdil obranný nárok v podobě, která by umožňovala dospět k závěru o jeho oprávněnosti, bez dalšího doplňování a upřesňování a zejména bez širšího dokazování. Z těchto důvodů (body [12 a REF _Ref152325998 \r \h 13]) soud považoval obranu žalovaného za nedůvodnou a nezabýval se již pro nadbytečnost dalšími aspekty upínajícími se k této obraně.

14. Z těchto důvodů (viz zejm. výše bod [10]) soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.)

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, kdy žalobce byl plně úspěšný a má nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66 608,65 Kč (výrok II.). Soud při rozhodování o povinnosti nahradit náklady řízení uvážil ve smyslu § 150 o.s.ř. jednak skutečnost, že u žalovaného byly splněny podmínky pro částečné osvobození od placení soudních poplatků (a soud mu ustanovil zástupce), což je však institut, který má společně s právem na právní pomoc zajišťovat možnost přístupu k soudu. To však na druhé straně neznamená imunizaci účastníka řízení před nepříznivými finančními důsledky vedení sporu, v němž byl účastník neúspěšný (jde o rovnováhu práv účastníků civilního řízení). Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalovaný nenesl břemeno nákladů svého právního zastoupení. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 863 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 146 553,70 Kč sestávající z částky 6 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 25. 10. 2015, z částky 3 490 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 2. 9. 2015, z částky 6 980 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 10. 2015, z částky 2 krát 6 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 19. 10. a 29.11. 2023, z částky dva krát 6 980 Kč za koncentrační vyjádření z 2. 11. 2023 a repliku ke koncentračnímu vyjádření protistrany z 20.11.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 733,02 Kč, a to v souvislosti s cestami realizovanými dne 19. 10. a 29.11. 2023 náhrada 2 krát 1 366,51 Kč za 108 ujetých km (z , adresa, do Chrudimi a zpět) v částce 966,51 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 203,02 Kč ve výši 10 542,63 Kč.

16. Zástupce ustanovený žalovanému soudem vykonal v řízení 5 úkonů právní služby (příprava s převzetím věci, účast u dvou jednání soudu, koncentrační reakce, replika ke koncentrační reakci protistrany), za něž náleží odměna 6.980,-- Kč za jeden úkon právní služby (srov. též výše bod [15]), a paušální náhrada podle § 13 advokátního tarifu ve výši 300,-- Kč za jeden úkon právní služby, tj. při 5 úkonech 7.280,-- Kč krát 5 tj. 36.400,-- Kč a 21% DPH ve výši 7.644,-- Kč, což celé činí 44.044,-- Kč a tuto částku přiznanou na základě § 140 odst. 2 o. s. ř. vyplatí Okresní soud v Chrudimi (výrok IV.).

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.