11 C 63/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 6. 10. 2022 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalovaného zastoupený údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne 13.01.1971, bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , narozený dne 09.06.1968, bytem adresa žalovaného o výživné zletilého dítěte,

I. První žalovaná je povinna s účinností od 1.6.2022 přispívat na výživu žalobce měsíční částkou [číslo] - Kč, a s účinností do 1.9.2022 měsíční částkou 3.600 - Kč, vždy splatnou k rukám žalobce k patnáctému dni v měsíci.

II. Druhý žalovaný je povinen s účinností od 1.6.2022 přispívat na výživu žalobce měsíční částkou [číslo] - Kč, splatnou k rukám žalobce k patnáctému dni v měsíci.

III. První žalovaná je povinna zaplatit žalobci dluh na výživném za dobu od 1.6. 2022 do 30.9.2022 ve výši 5.250 - Kč, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 400 - Kč, splatných spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s kteroukoli splátkou, počínaje měsícem následujícím poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

IV. Ke zpětvzetí žaloby se řízení zastavuje v části, v níž žalobce žádal na prvé žalované a druhém žalovaném povinnost přispívat na výživu žalobce částkami po 5.000 - Kč, vždy v době od 1.1.2022 do 31.5.2022.

V. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce žádal na prvé žalované, aby přispívala na výživu žalobce v době od 1.6. 2022 do 31.8.2022 měsíční částkou 2.450 - Kč a v době od 1.9.2022 měsíční částkou 1.400 - Kč.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou z 23.2.2022 domáhal, aby jeho rodičům byla s účinností do 1.1.2022 stanovena povinnost přispívat na jeho výživu měsíčními částkami po 5.000 - Kč, neboť jeho rodiče se budou rozvádět a od 1.1.2022 nevedou společnou domácnost, přičemž žalobce a jeho sestry žijí s otcem (druhý žalovaný); matka (prvá žalovaná) žije odděleně. Žalovaní mají ještě další vyživovací povinnost k nezletilé sestře žalobce, ohledně jejíž péče a výživy byl podán samostatný návrh. Žalobce studuje v řádném denním studiu druhý ročník vysoké školy a nemá žádné příjmy a je odkázán na finanční prostředky od svých rodičů. Jeho měsíční výdaje, které předestřel, přesahují 10.000 - Kč.

2. Druhý žalovaný s návrhem souhlasil (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 29).

3. Prvá žalovaná sdělila (č.l. 52), že není schopna platit výživné v požadované výši a proto nesouhlasí s návrhem, který ji zaskočil. Je schopna platit žalobci měsíčně 1.500 - Kč a nezletilé dceři 1.000 - Kč. Její průměrný čistý měsíční příjem v roce 2021 je 14.519 - Kč (mzda a nemocenské dávky). K účtu, kam jsou jí prostředky zasílány, má dispoziční právo žalovaný 2 a ona sama čerpá jen minimální částky. Nyní se v léčebně léčí ze závislosti na alkoholu a ráda by zpět získala důvěru svých dětí a ráda by jim byla takovou mámou, jakou byla dříve. Dále uvedla, jak se k ní žalovaný chová, což popsala. Z domácnosti se neodstěhovala, ale manžel ji (při jedné z recidiv) před Vánoci 2021 prakticky vyklidil s nejnutnějšími věcmi do domu, kde žije její 82 letá matka vyžadující stálou péči a bratr. V té době byl žalované 1 diagnostikován mozkový kavernom, který byl odstraněn. Po další z recidiv a pobytu na psychiatrii dobrovolně nastoupila na odvykací léčbu (od 28.3.2022) a pracuje na své změně. Uvedla, že spoluvlastní polovinu domu, kde žije její bratr, ale její matka zde má věcné právo doživotního užívání. Uvedla, že kromě běžných životních výdajů má i zvýšené výdaje spojené se zdravotním stavem, ráda by se podílela na splácení společné hypotéky a také by ráda napravila různá zdravotní zanedbání (vždy totiž upřednostňovali své tři děti). Později bude mít výdaje spojené s dopravou do zaměstnání (společné cesty s manželem již nebudou možné) a ráda by se také rekvalifikovala. V reakci na koncentrační výzvu prvá žalovaná dodala (č.l. 59), že druhý žalovaný po celou dobu od prosince 2021 do 10.6.2022 užívá prostředky z nemocenské, které jsou zasílány na její účet a domnívá se, že i z nich jsou hrazeny potřeby dětí a domácnosti.

4. Při jednáních soudu dne 26.5.2022 a 5.10.2022 (č.l. 56 a 94) účastníci setrvali na svých postojích. Žalovaný 2 uvedl, že se odstěhoval z domu, který je zatížen hypotékami tak, aby mohl být prodán (dluhy vystavují rodinu značné finanční tísni), avšak žalovaná 1 odmítla dát souhlas k prodeji, což žalovaná soudu vysvětlila tak, že chce mít na prodej vliv, a ne, že dá manželovi plnou moc k prodeji. Žalovaný 2 uvedl, že veškeré náklady spojené s domem, včetně splácení dluhů nese sám a neví, jak dlouho toho ještě bude schopen. V mezidobí mezi těmito jednáními žalovaná 1 ukončila léčbu, bydlí v podnájmu v [obec] a od září 2022 měla pracovní poměr, který byl ve zkušební době ukončen a ona hledá intenzivně práci a věří, že ji najde. Opatrovnický soud v mezidobí nepravomocně rozhodl ve věci nezletilé dcery žalovaných tak, že ji svěřil do péče žalovaného 2 a žalované 1 stanovil povinnost platit výživné ve výši 2.500 - Kč, resp. 3.500 - Kč měsíčně.

5. Při druhém jednání soudu vzal žalobce žalobu částečně zpět (č.l. 95) vůči oběma žalovaným za období před 1.6.2022 a soud podle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“ řízení v této části zastavil (výrok IV.) Provedeným dokazováním, z účastnických výpovědí a ze souhlasných prohlášení účastníků soud zjistil tyto skutečnosti.

6. Žalobce je synem žalovaných, kteří mají jednu další vyživovací povinnost (nesporné tvrzení).

7. Soudním rozhodnutím byla nezletilá dcera žalovaných [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] nepravomocně svěřena do péče žalovaného 2 a žalované 1 byla stanovena povinnost přispívat na její výživu měsíčními částkami 2.500 - Kč od 1.6.2022 a 3.500 - Kč od 1.9.2022 s tím, že dluh na výživném ve výši 4.500 - Kč je žalovaná 1 povinna platit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 - Kč, pod ztrátou výhody splátek (rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13.9.2022, č.j. [číslo jednací]; č.l. 97a).

8. Žalobce vypověděl, že výživné potřebuje, studium je natolik intenzivní, že brigády mohou mít jen doplňkový charakter, prakticky jen v době prázdnin. Ze soupisů výdajů, které má, plyne, že částka 1 500 Kč je naprosto nedostatečná. Vzniklá situace jej velmi mrzí; uvádí-li maminka, že jí žaloba překvapila, tak může uvést, že byl snad poslední, kdo jí ještě hájil, ale potom co se stalo vloni v létě, které bylo velmi intenzivní a pak vše vyvrcholilo vloni před Vánoci, mu vyplynulo, že situace je už neudržitelná (č.l. 95 p.v.).

9. Žalovaná 1 vypověděla, že má 2 vyživovací povinnosti, v současné době se léčí ambulantně, intenzivně si hledá práci a má za to, že si ji sežene. I v souvislosti se svou diagnózou si vyhledala bydlení v [obec], jde o sdílené bydlení (viz též doporučení plynoucí z lékařské zprávy. V [obec] snadněji získá zaměstnání a tedy i z hlediska výdělkové schopnosti je to lepší lokalita, též změna prostředí je z hlediska terapeutických prostředí vhodná. Má rozjednánu a přislíbenu i další práci, a kdyby to nevyšlo, tak má brigády a možnost těchto brigád bude i nyní během října. Intenzivně spolupracuje s úřadem práce. Probíhá léčba a to i léčba psychiatrická, avšak nebyly volné termíny. Až se vyjasní pracovní zařazení, využila by možnosti terapií individuálních i skupinových v zařízení Lexus. Má vzdělání střední s maturitou, po celý život pracovala v administrativně manuálních pracích, pracovala jako dělnice na kontrole (č.l. 95 p.v.).

10. Žalovaný 2 vypověděl, že se stará o žalobce i mladší dceru, byť péče o žalobce není tak intenzivní, ale jsou zde výdaje, které je třeba hradit. [příjmení] zatížení představují výdaje spojené s domem, které jsou výhradně na mně, ačkoliv jde o společný majetek, z něhož plynou i závazky. Pracuje v Kovolisu Hedvikov, jako specialista kontroly jakosti, pracuje tam 22 let, má vzdělání úplné střední odborné s maturitou. Momentální deficit mezi příjmy a výdaji, který je vyvolán jak nutností péče o naše děti, tak dříve zmíněnými výdaji, řešil půjčkou od soukromé osoby, která je zajištěna směnkou; aktuálně jde o dluh cca 100 000 Kč. Když jednal v bance, tak mu sdělili, že dům banka nechce, ale že když nebude splácena hypotéka, tak mu obstaví jeho plat, a to bez ohledu na to, jakou mám vyživovací povinnost (Hypotéky na 1 300 000 Kč a 450 000 Kč a smlouva o spotřebitelském úvěru u ČS ve výši 450 000 Kč). Z výdajů založených v opatrovnickém spisu plyne, že jen na syna jde o 10 800 Kč měsíčně. S ohledem na začátek školního roku bylo teď na dceru v září nutno mimo ostatní obvyklé platby zaplatit 10 000 Kč. Šlo mimo jiné i o výdaje spojené s tím, že hraje florbal a navštěvuje ZUŠ (č.l. 95 p.v.).

11. Účastníci shodně potvrdili, že žalovaná 1 platila od června 2022 do září 2022 měsíční výživné na žalobce 1 500 Kč a na mladší dceru [jméno] ve výši 1 000 Kč (č.l. 95 p.v.). Žalovaný 2 měl v době pobytu žalované 1 v léčebně (do začátku června 2022) dispoziční právo k jejímu účtu; byly z něj hrazeny rodinné výdaje (viz též výpis z účtu žalované 1 u [obec] spořitelny na č.l. 77-85 spisu Nc 24/2022).

12. Žalobce je studentem třetího ročníku řádného denního studia žurnalistiky na Filosofické fakultě Univerzity [ulice] a studuje s dobrými výsledky (potvrzení na č.l. 7-8, a [číslo]).

13. Žalobce má běžné výdaje spojené se studiem, ubytováním, dopravou a zdravotním stavem (č.l. 82 a č.l. 75-77 spisu OS v [obec] sp. zn. [spisová značka]).

14. Žalovaná 1 měla v lednu až červnu 2021 ze mzdy průměrný čistý měsíční příjem ve výši 14.619,9 Kč, přičemž při plně odpracovaných dnech šlo o příjem v rozmezí 18.000 - Kč až 12.000 - Kč (č.l. 41); v červenci až prosinci 2021 ze mzdy průměrný čistý měsíční příjem ve výši 11.468 - Kč; v plně odpracovaném měsíci měla příjem 18.706 - Kč (červenec a srpen); v době od 6.9.2021 od 14.11.2021 a od 20.12.2021 a následně do 31.8.2022 byla v pracovní neschopnosti (č.l. 11 až 12 a č.l. 62).

15. V době od září 2021 do dubna 2022 byly žalované vypláceny nemocenské dávky, které od března do července dosahovaly výše cca 13.000 Kč až 14.000 - Kč (č.l. 24 a 71a).

16. V září 2022 měla žalovaná 1 ze mzdy čistý měsíční příjem ve výši 16.377 - Kč (č.l.89 až 90); pracovní poměr byl ukončen dohodou ve zkušební době k 30.9.2022 (č.l. 85).

17. Žalovaná 1 bydlí v nájemním bytě s měsíčním nájemným ve výši 4.000 - Kč a zálohy na souvisící plnění činí [číslo] - Kč měsíčně (č.l. 86-88).

18. Žalované 1 byl v lednu 2022 operativně odstraněn kavernom na mozku; žalovaná má oční a psychické problémy (lékařská zpráva č.l. 47-49). V době od 28.3.2022 do 12.8.2022 byla žalovaná 1 hospitalizována se syndromem závislosti na alkoholu a smíšenou úzkostně depresivní poruchou. Ukončila léčbu řádně ve 2. stupni; léčba pokračuje ambulantně; doporučeno objednání k opakovací léčbě (propouštěcí zpráva č.l. 91- 93).

19. Žalovaný 2 měl v lednu a únoru 2022 ze mzdy průměrný čistý měsíční příjem 37.477,50 Kč a v době od března do července 2022 šlo o 38.913,8 Kč (č.l. 13 a 63)

20. Žalovaní vlastní ve společném jmění manželů dům s pozemky v [obec], který je zatížen zástavními právy k hypotečním úvěrům; žalovaná je se svým bratrem spoluvlastnictví id ½ domu s pozemky v [obec], kde měla věcné břemeno bezúplatného užívání jejich matka, která dne 22.7.2022 zemřela (č.l. 69-71 a č.l. 90 spisu OS v [obec] sp. zn. 0 Nc 24/2022 a nesporná tvrzení účastníků). Žalobce a žalovaná 1 nevlastní ani neprovozují motorové vozidlo, žalovaný 2 vlastní vozidlo uvedené do provozu v roce 2007 (č.l. 15).

21. Úřad práce potvrdil žalobce a žalovaní nepobírali v době od ledna 2022 do září 2022 žádné sociální či obdobné dávky (č.l. 65, 67-69 76, 78, 80).

22. Z ostatních provedených důkazů soud rozhodné skutečnosti nezjistil. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

23. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (§ 910 odst. 1 občanského zákoníku). Vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti (§ 859 občanského zákoníku).

24. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 občanského zákoníku).

25. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 občanského zákoníku).

26. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 odst. 2 občanského zákoníku).

27. Žalobce je zletilý, ale připravuje se na budoucí povolání řádným denním studiem vysoké školy, což představuje takové časové vytížení, že není schopen v plném rozsahu sám se živit. Žalovaní jsou ve smyslu § 910 odst. 1 a § 911 občanského zákoníku povinni žalobce živit a této povinnosti si jsou vědomi a plnili ji a plní, byť prvá žalovaná v menší míře, než požaduje žalobce.

28. Druhý žalovaný akceptoval požadovanou výši výživného a o žalobce se v míře odpovídající jeho potřebám a věku stará.

29. Při rozhodování o stanovení výše vyživovací povinnosti soud vycházel ve smyslu § 913 odst. 1 občanského zákoníku z potřeb povinného, který studuje vysokou školu v místě vzdáleném od místa bydliště a náklady na toto studium, dopravu, bydlení a běžný život korespondují s požadovanou částkou dva krát 5.000 - Kč; což žalovaní nezpochybňovali.

30. Stanovení výše vyživovací povinnosti musí ve smyslu § 913 odst. 1 občanského zákoníku vycházet ze schopností, možností a majetkových poměrů žalovaných, což je pochopitelné, protože oproti každé potřebě stojí schopnost ji uspokojit. Prvá žalovaná byla po část rozhodného období v pracovní neschopnosti, při níž byly její možnosti kvantifikovány maximální měsíční částkou okolo 14.000 - Kč. Tento objektivní fakt nelze zpochybnit a v zásadě na něj nemají vliv ani žalovaným 2 naznačované úvahy, že žalovaná 1 si tento stav přivodila sama. Pokud by se soud vydal cestou podobných úvah, musel by zohlednit nejen souběžné zdravotní potíže prvé žalované (mj. nezhoubný útvar na mozku, který byl operativně odstraněn, psychické obtíže aj.), ale i fakt, že i nemocí je závislost, s níž zatím žalovaná 1 úspěšně bojuje adekvátními prostředky. Soud neshledal důvod nevycházet z výše vyplácené nemocenské jako z objektivizovaných možností a schopností prvé žalované přispívat na výživu žalobce. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná dosahovala v době, kdy nebyla v pracovní neschopnosti čistého měsíčního příjmu ve výši mezi 18.000 - Kč až 19.000 - Kč a její možnosti a schopnosti plnit dvě vyživovací povinnosti jsou objektivizovány touto částkou.

31. Prvý žalovaný v opatrovnickém řízení, na něž odkazoval, poukazoval na to, že prvá žalovaná se mohla vrátit do původního zaměstnání a dosahovat alespoň původních příjmů a nemusela se odstěhovat do [obec], čímž jí vzrostly životní náklady. K tomu soud uvádí, že vycházel z výše příjmů žalovanou 1 dříve dosahovaných, jako z objektivizované výše jejích možností a schopností. Změna prostředí, kterou žalovaná 1 uskutečnila, se jeví z hlediska jejích obtíží jako vhodná a logická, neboť může významně napomoci k eliminaci rizik recidivy a návratu k dřívějšímu způsobu života, který ničí jak ji, ale devastuje i vztahy k jejím nejbližším. Nadto žalovaná se přestěhovala do [obec], její náklady na bydlení nejsou nijak vysoké, dojíždění lze realizovat levnější hromadnou dopravu, ale zejména výdělkové možnosti jsou pozitivně ovlivněny pestřejší a četnější nabídkou pracovních míst. V daném místě je také více dostupná terapeutická péče, kterou prvá žalovaná potřebuje a nadále potřebuje tak, aby se mohla stabilně začlenit do plnohodnotného běžného života a stabilizovat své výdělky.

32. Pokud druhý žalovaný poukazoval na majetkové poměry prvé žalované, která se svým bratrem spoluvlastní dvojpodlažní dům s pozemky, soud tuto skutečnost nepřehlédl a zohlednil, že prvá žalovaná nyní, kdy zemřela její maminka, která měla v tomto domě právo bezplatného užívání, má právo na platbu za užívání této nemovitosti od toho, kdo ji užívá. Soud naproti tomu o této majetkové hodnotě v podobě spoluvlastnictví ideální poloviny obytného domu v [obec] neuvažoval jako o majetku, který by měla prvá žalovaná prodat a ze získaných prostředků plnit vyživovací povinnost, neboť tato nemovitost představuje do budoucna potenciální cestu k uspokojení její potřeby bydlení v případě neočekávané události, ať už uvolněním nezbytného prostoru pro bydlení, anebo využitím majetkového potenciálu spojeného s tímto podílem pro získání potřebných prostředků. To má význam i z hlediska potenciální budoucí aktivace vyživovací povinnosti potomků k předkům. Soud však tuto majetkovou hodnotu zohlednil tak, že představuje, s ohledem na místo, kde se dům nachází, náklady na údržbu, jakož i velikost podílu prvé žalované částku v rozmezí 3.000 - Kč, maximálně 4.000 - Kč čistého příjmu měsíčně. Stanovovat tuto částku přesněji, např. znaleckým posudkem, soud neshledal účelným.

33. Při rozhodování o výši vyživovací povinnosti soud musel rovněž zohlednit, že oba žalovaní mají rovněž vyživovací povinnost k nezletilé sestře žalobce, a tato povinnost byla soudně stanovena na částku 2.500 - Kč pro dobu, kdy byla prvá žalovaná v pracovní neschopnosti, resp. 3.500 - Kč, pro dobu po jejím ukončení. Sestra žalobce má 16 let a studuje střední školu, žalobci bude brzy 22 let, studuje vysokou školu a jeho potřeby jsou oproti sestře objektivně vyšší. Vyšší by měla být i výše vyživovací povinnosti prvé žalované, avšak pokud by soud stanovil tuto povinnost o 1.500 - Kč vyšší, jak požadoval žalobce (5.000 - Kč oproti 3.500 - Kč), pohyboval by se mimo možnosti a schopnosti žalované, jak byly zjištěny v nynějším řízení. Možnosti a schopnosti prvé žalované z její čisté mzdy a potenciálního příjmu z majetku se pohybují v rozmezí 21.000 - Kč až 23.000 - Kč, a to vše za předpokladu, že se jí opravdu podaří získat nové zaměstnání. Požadované výživné by tak v součtu s již přiznaným výživným dosahovalo výše 35% až 41% potenciálních možností a schopností prvé žalované (pro dobu pracovní neschopnosti by šlo o 40% až 44% při rozmezí 17.000 - Kč až 19.000 - Kč).

34. Soud za této situace nenašel výraznější prostor k stanovení vyššího výživného pro žalobce, oproti jeho sestře, a výživné stanovil na částku 2.550 - Kč pro dobu, kdy příjem žalované 1 tvořily nemocenské dávky a na částku 3.600 - Kč pro dobu po ukončení pracovní neschopnosti. V součtu s již přiznaným výživným tak podíl výživného dosahuje v prvém případě rozmezí 27% až 30% na možném příjmu, v druhém případě jde o podíl 31% až 34%. Výdělkové možnosti prvé žalované jsou však více než vratké (viz též splátky dluhu na výživném), přičemž když žalovaná nezvládne pokračovat v návratu do běžného života, přijde žalobce, jeho sestra a druhý žalovaný i o tento příspěvek.

35. Soud však nemohl akceptovat, aby žalovaná přispívala na výživu jen částkou 1.500 - Kč měsíčně, neboť to neodpovídá ani jejím možnostem a schopnostem, ani potřebám žalobce. Nižší výživné by mohlo na žalovanou působit motivačně, posílit její sebedůvěru a víru, že se zvládne trvale navrátit do běžného života, neboť břemeno uspokojování potřeb žalobce a jeho sestry spočívá především na druhém žalovaném, který nadto nese břemeno spojené s domem, který mají s prvou žalovanou v SJM, a na němž váznou dluhy, kdy prodej tohoto domu, který žalovaný 2 rovněž opustil, je racionální cestou k řešení problémů s dluhy žalovaných, které na domu váznou. Předpokládá to, že žalovaná 1 zaujme racionální postoj a umožní prodej domu dříve, než kvůli neplacení dluhů vzniknou další závazky, které tento majetek znehodnotí.

36. Výše stanoveného výživného umožňuje pokrýt spíše standardní potřeby žalobce, a patrně ne všechny. Pro pokračování ve studiu, což je obecně žádoucí, bude patrně potřeba i jeho zapojení, vždy když to jeho studium dovolí.

37. Z těchto důvodů soud stanovil prvé žalované povinnost přispívat na výživu žalobce v době od 1.6.2022 částkou 2.550 - Kč a v době od 1.9.2022 částkou 3.600 - Kč (výrok I.)

38. Druhý žalovaný nárok žalobce od počátku uznal a výše výživného 5.000 - Kč měsíčně odpovídá jeho možnostem a schopnostem (kvantifikovaným čistým měsíčním příjmem cca 39.000 - Kč) a odpovídá i potřebám žalobce, kdy koresponduje i se zásadou sdílené životní úrovně. Proto soud vyhověl návrhu žalobce a žalovanému stanovil výživné v navržené výši (výrok II.). Druhý žalovaný plní na výživné v přiznané výši.

39. První žalované vznikl stanovením výživného dluh tvořený rozdílem mezi částkami prvou žalovanou měsíčně placenými ve výši [číslo] - Kč a přiznanou výši výživného, a to od 1. 6. 2022 ve výši 2.550 - Kč, což činí měsíční rozdíl 1.050 - Kč a od 1.9.2022 ve výši 3.600 - Kč, což činí rozdíl 2.100 - Kč. Dluh tak činí 3 krát 1.050 - Kč (za červen až srpen 2020), tj. 3.150 - Kč a k tomu 2.100 - Kč (září 2022), což celkem činí 5.250 - Kč. Tento dluh bude žalovaná s ohledem na svou příjmovou situaci splácet ve splátkách po 400 - Kč měsíčně, ovšem musí tak činit řádně, jinak ztratí výhodu splátek a nesplacený dluh se stane splatným naráz (výrok III). 40. [jméno], kde žalobce požadoval zvýšení výživného na cílovou částku 5.000 - Kč, oproti výrokem I. přisouzenému výživnému [číslo] - Kč od června 2022 (což představuje rozdíl 2.450 - Kč), resp. 3.600 - Kč od září 2022 (což představuje rozdíl 1.400 - Kč), soud žalobu zamítl (výrok V.)

41. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, kdy účastníci náhradu nákladů řízení nepožadovali a podle obsahu spisu jim náklady řízení nevznikly (výrok VI.).

42. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy placení dluhu na výživném rozvrhl do přiměřených splátek zachovávajících schopnost závazku dostát.