11 C 67/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec , zastoupená advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení , sídlem adresa , obec a číslo obec žalovanému celé jméno žalované , narozená dne datum , bytem adresa , obec , o 87 642,39 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 62.025,01 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce žádal na žalované zaplacení 25.617,38 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 516,78 Kč, k rukám právního zástupce žalobce do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10.9.2020 se žalobce domáhal na žalované zaplacení 87.642,39 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně za dobu od 17.1.2020 do zaplacení, z titulu povinnosti k náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem plynu v době od 8.12.2017 do 14. 10.2019. Neoprávněný odběr měl spočívat v tom, že měřící místo bylo neoprávněně propojeno, a to tak, že u odběrného místa ve zděné skříni s hlavním uzávěrem plynu bylo na přívodní plynové potrubí v hloubce 80 cm před hlavním uzávěrem navrtáno plynové potrubí distribuční soustavy, kdy přes šroubovací spojku [příjmení] s uzavíratelným ventilem a plastové potrubí se spojkou [příjmení] bylo provedeno propojení na přívodní plynové potrubí směřující k odběrnému místu, čímž byl na odběrném místě neoprávněně odebírán plyn. Neoprávněný odběr dle žalobce počal dnem zahájení spotřeby plynu žalovanou na základě smlouvy o dodávkách plynu a trval do dne předcházejícího zjištění neoprávněného připojení, což žalobce opíral o § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Vyčíslená škoda zahrnovala i náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 20.591,17 Kč.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 8) a ve vyjádření ze dne 12.10.2020 navrhla zamítnutí žaloby (č.l. 10), neboť neoprávněný odběr nebyl prokázán, nebylo prokázáno, že by odebírala plyn a tvrzení žalobce založené na domněnce nelze brát jako důkaz. Žalobce se opírá o protokol, který sám zpracoval, předložená dokumentace nepotvrzuje samotné propojení do objektu užívaného žalovanou, ani odběr. Vše šetřila i kriminální služba Policie ČR. Nebylo zjištěno zařízení provádějící neoprávněný odběr. Žalovaná sama provedla výkop a vše si nahrávala a prokázala, že tam takové připojení a zařízení nejsou. Pracovníci žalobce odmítli tyto námitky akceptovat. Žalovaná nemůže vědět, zda v odběrném místě nebylo takové zařízení již dříve, protože předchozí nájemníky nezná. Policie, která prováděla šetření i v domě, pochybení žalované neshledala a žalovaná byla žalobou překvapena, protože předtím písemně argumentovala (č.l. 31) proti zaslanému vyúčtování náhrady škody.

3. Žalobce dne [datum] oponoval (č.l. 13), že po odpojení plynoměru unikal plyn z potrubí (vedoucího do domu) a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, která však již byla v té době překonána nálezovou judikaturou Ústavního soudu. Soud žalobce upozornil, že věc bude posuzovat podle platné právní úpravy a na základě ústavně souladného výkladu, který podrobně specifikoval (č.l. 41). Žalobce reagoval dvojím doplněním podrobností svého výpočtu (č.l. 45 a 48).

4. Soud nejprve dne 20.5.2021 s účastníky věc probral aniž zahájil jednání (č.l. 69) a účastníci žádali o poskytnutí času k mimosoudnímu řešení. Jednání dne 9.9.2021 (č.l. 88) bylo zakončeno koncentrační výzvou. Soud mj. upozornil, že není postaven najisto počátek neoprávněného odběru, historie spotřeb nedává jednoznačnou odpověď a žaloba uplatňuje vysokou spotřebu plynu vedle spotřeby již účtované. Při jednání dne 8.12.2021 (č.l. 110), k němuž se žalovaná nedostavila, soud upozornil, že na odběrném místě byl stav plynoměru zjišťován i ve dnech 4.3. a 16.5.2019, čemuž žalobce oponoval, že daný typ neoprávněného odběru nelze při odečtu zjistit. Namítl rovněž, že neoprávněnému připojení odpovídá i kolísavost spotřeby (č.l. 111 p.v.). Při jednání dne 20.1.2022 (č.l. 123) žalovaná uvedla, že je pro ni nepřijatelné platit za neoprávněný odběr, neboť jej nezpůsobila. Není ani pravdou, že by plyn sloužil k ohřevu vody, protože k tomu sloužil elektrický bojler. Soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení.

5. Žalovaná dne 2.2.2022 (č.l. 124) setrvala na svém postoji a doplnila, že v den tvrzeného zjištění neoprávněného odběru pracovníci žalobce hledali napojení„ takovou mašinkou“, ale nic nenalezli. Ani policie existenci napojení nepotvrdila. Žalovaná zopakovala, že sama provedla výkop a pořídila o tom videozáznam, který nepředložila. Upozornila, že byla v minulosti vícekrát odpojena pro neplacení, ale únik plynu nebyl nikdy zjištěn. K tomu, že plynem nebyla ohřívána voda, neboť k tomu sloužil bojler, navrhla výpověď svědka [příjmení].

6. Soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení (č.l. 125) tak, aby výpočet škody uváděl správný typ plynového spotřebiče (otopový kotel místo kombinovaného sloužícího vedle vytápění i k ohřevu vody, čemuž odpovídají i delší vyhláškové časy užívání atd.) a jeho maximální příkon (příkon konkrétního kotle byl 25 kW namísto žalobcem ve výpočtu užitého příkonu 27,8 kW, č.l. 49 p.v.).

7. Žalobce dne 19.5.2022 (č.l. 126), předložil korigovaný výpočet celkové škody nově vyčíslené částkou 62.025,01 Kč (č.l. 128). Předložil též fotografie a dosud nepředložený videozáznam (č.l. 132a), z něhož je patrné, že v domovním plynovém potrubí byl plyn, ačkoli díky absenci plynoměru nemělo existovat propojení na domovní přívod. Žalobce schématicky znázornil (č.l. 127 p.v.) princip podzemního přemostění mezi neměřenou a měřenou částí potrubí obcházející měřidlo plynu tak, že nezaznamenávalo plyn přicházející díky neoprávněnému propojení. Při jednání dne [datum] žalovaná předložila videozáznam pořízený dle označení souboru dne [datum] zobrazující provedení výkopových prací a bezvýslednou snahu nalézt neoprávněné propojení.

8. V závěrečných návrzích účastníci setrvali na svých postojích (č.l. 153 p.v., jakož i č.l. 115, 117 a 148). Žalobce navrhl, aby žalobě bylo vyhověno a aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Provedeným dokazováním a z tvrzení účastníků soud zjistil tyto skutečnosti.

9. Žalovaná užívala v době od 8.12.2017 do 15.10.2019 nemovitost na adrese [adresa žalované], k níž je zřízeno odběrné místo zemního plynu [číslo] (dále též jen„ odběrné místo“) a místo spotřeby [číslo] (tvrzení žalobce, které žalovaná nečinila sporným; viz též č.l. 89 vyšetřovacího spisu Policie ČR s historií spotřeb k odběrnému místu a č.l. 40 a 46, smlouvy o podnájmu). Žalovaná jako odběratel odebírala zemní plyn na základě smluv se společnostmi [právnická osoba] v době od 11.12. 2017 do 16.5.2019 (č.l. 73 p.v. soudního spisu, jakož i vyúčtování na č.l. 92-101 soudního spisu) a následně od 22.5. 2019 do 14.10.2019 (a dále do 2.3.2021) se společností [právnická osoba] (smlouva na č.l. 58 vyšetřovacího spisu KRPE [číslo] a č.l. 76 soudního spisu; vyúčtování na č.l. 77-82 soudního spisu).

10. Dne [datum] byl na odběrném místě pracovníkem žalobce [příjmení]. [příjmení] demontován plynoměr z důvodu neplacení za dodávky plynu (tvrzení žalobce, č.l. 2 p.v., č.l. 13 a č.l. 115 nesporované žalovanou).

11. Po odpojení plynoměru bylo zjištěno, že v části plynového potrubí mířícího k faktickému místu spotřeby uniká tlakový plyn (videozáznam a fotografie potrubí s připojeným měřičem tlaku na č.l. 132a; a protokol na č.l. 152 p.v.). Na tlakoměru je naměřen nenulový tlak a po odkrytí trubky z ní trvale unikal plyn, což se projevovalo patrným syčením.

12. Svědek [příjmení] vypověděl (č.l. 111), že je pracovníkem montáže a demontáže plynoměrů. Dostali příkaz k demontáži plynoměru z důvodu neplacení, jel na místo, nejdříve zvonil, nikdo doma nebyl, přišel rovnou k pilířku, ten je na venkovním plotě, je přístupný z ulice, odpojil přívod plynu, demontoval plynoměr, u GasNetu je levá strana hlavní uzávěr, to co je v zemi a uzávěr, plynoměr patří žalobci. Z levé části přichází plyn z rozvodné soustavy ke koncovému spotřebiči, mezi tím je plynoměr, který obsluhuje žalobce, a pravá roura je to, co jde do domu. Odmontoval plynoměr, tak z pravé roury šel neustále plyn, silně to syčelo. Byl to redukovaný tlak. Bylo mu jasné, že je tady černý odběr, zazátkoval pravou stranu, aby neutíkal plyn, udělal to plombou, nahlásil to na pohotovost a ti už konali další věci. [ulice] uzávěr plynu byl uzavřen. Otvor byl zazátkován. Kdyby tam byl zbytkový tlak, tak když se odebere ten plynoměr, tak kdyby tam byl nějaký zbytkový plyn, je to mžik. Dále u toho nebyl, s uživatelkou domu nemluvil, nahlásil to na pohotovost, když se s nimi pak bavil, tak šlo o neoprávněný odběr v zemi. Svědek podstatu neoprávněného propojení popsal odkazem na fotografii na č.l.

109. Vysvětlil, že podle jeho názoru funkce oněch dvou rour, které jsou zjevně svým provedením v plastu a svým napojením provedeny způsobem, který distributor plynu v žádném případě neprovádí, že takto provedené trubky a připojení měly za cíl vytvořit okruh, lidově řečeno nebylo potřeba se lopotit s provedením přívodu„ až do baráku“.

13. Princip neoprávněného odběru popsaného svědkem [příjmení]:

14. V rozhodné době byl odběrném místě instalován jediný spotřebič zemního plynu, a to kotel Destila DPL 25, určený na otop o maximálním příkonu 25 kW; k ohřevu vody sloužil elektrický bojler (Protokol o ohledání místa činu ze dne 15.10.2019, jehož součástí je fotodokumentace, č.l. 9-17 vyšetřovacího spisu a revizní zpráva z [datum], č.l. 51 vyš. spisu).

15. V odběrném místě byla zaznamenána tato historie spotřeb (č.l. 89 vyšetřovacího spisu a č.l. 73, 76 a 99 soudního spisu): období; spotřeba; dnů; m3/den; ročně; kWh/den; kWh ročně Počátek; [příjmení]; m3; kWh;;;;; [datum]; [datum]; 376; [číslo]; 311; 1, [číslo]; 441, [číslo]; 12,77; [číslo] [datum]; [datum]; 78; 827; 64; 1, [číslo]; 444, [číslo]; 12,92; [číslo] [datum]; [datum]; 515; [číslo]; 364; 1, [číslo]; 516, [číslo]; 14,91; [číslo] [datum]; [datum]; 621; [číslo]; 364; 1, [číslo]; 622,706; 17,99; [číslo] [datum]; [datum]; 779; [číslo]; 371; 2, [číslo]; 766, [číslo]; 22,18; [číslo] [datum]; [datum]; 873; [číslo]; 364; 2, [číslo]; 875, [číslo]; 25,42; [číslo] [datum]; [datum]; 660; [číslo]; 364; 1, [číslo]; 661, [číslo]; 19,19; [číslo] [datum]; [datum]; 853; [číslo]; 364; 2, [číslo]; 855, [číslo]; 24,73; [číslo] [datum]; [datum]; 202; [číslo]; 164; 1, [číslo]; 449, [číslo]; 13,03; [číslo] [datum]; [datum]; [číslo]; [číslo]; 193; 8, [číslo]; [číslo]; 94,47; [číslo] [datum]; [datum]; 233; [číslo]; 37; 6, [číslo]; [číslo]; 66,89; [číslo] [datum]; [datum]; 2073; [číslo]; 334; 6, [číslo]; [číslo]; 65,87; [číslo] [datum]; [datum]; 768; [číslo]; 231; 3, [číslo]; [číslo]; 35,35; [číslo] [datum]; [datum]; [číslo]; [číslo]; 105; 12, [číslo]; [číslo]; 137,93; [číslo] [datum]; [datum]; 434; [číslo]; 120; 3, [číslo]; [číslo]; 38,63; [číslo] [datum]; [datum]; 944; [číslo]; 85; 11, [číslo]; [číslo]; 118,38; [číslo] [datum]; [datum]; [číslo]; [číslo]; 364; 4, [číslo]; [číslo]; 44,41; [číslo] [datum]; [datum]; 996; [číslo]; 73; 13, [číslo]; [číslo]; 145,68; [číslo] [datum]; [datum]; [číslo]; [číslo]; 277; 7, [číslo]; [číslo]; 80,31; [číslo] [datum]; [datum]; [číslo]; [číslo]; 365; 11, [číslo]; [číslo]; 123,43; [číslo]

16. Usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie [obec], Územního odboru [obec] ze dne 21.2.2020, [číslo jednací] byla odložena věc – podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit v době od 11. 7. 2019 do 14. 10.2019 neznámý pachatel tím, že v předmětném místě neoprávněně odebíral zemní plyn (č.l. 130 vyšetřovacího spisu). Důvodem odložení věci byla skutečnost, že provedenými úkony se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání proti určité osobě.

17. Na zjištění a zamezení neoprávněného odběru, jakož i na a uvedení pozemku do původního stavu žalobce vynaložil částku 20.591,17 Kč (daňový doklad na č.l. 23 p.v. a doklad o zaplacení na č.l. 29); částka zahrnuje potřebný materiál a práce (pracovní list na č.l.24 p.v.), včetně prací výkopových (faktura externího dodavatele č.l. 26; výkaz na č.l. 26 p.v. a na č.l. 27).

18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné z hlediska níže uvedeného posouzení věci. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Na věc dopadá právní úprava zahrnující tyto právní normy obsažené v následujících právních předpisech zákonné a podzákonné síly:

19. Neoprávněným odběrem plynu je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn (§ 74 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění platném v době neoprávněného odběru („ energetický zákon“) Neoprávněný odběr plynu se zakazuje (§ 74 odst. 6 energetického zákona).

20. Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu (§ 74 odst. 7 energetického zákona).

21. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru plynu (§ 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona). Podle § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., ve znění platném v době neoprávněného odběru (dále jen„ vyhláška č. 108/2011 Sb.“) platí, že: (1) Při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. (2) V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče. (4) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. (7) Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců, b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců. (8) V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje. (9) Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odst. 1 či vypočtené podle odst. 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru. (10) Výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu. (13) Součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu.

22. Výše citovanou vyhlášku je okresní soud povinen jako součást soustavy obecných soudů aplikovat v mezích čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR (povinnost posuzovat soulad podzákonných předpisů se zákony a s normami ústavního pořádku), jakož i čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR (vázanost nálezy Ústavního soudu). Ústavní soud v citovaném usnesení ve věci sp. zn. [ústavní nález] (všechna citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na: [webová adresa]), setrval na právních názorech z nálezů ve věcech neoprávněných odběrů energií (jde o nálezy sp. zn.: [ústavní nález] ze dne [datum], [ústavní nález] z [datum] či [ústavní nález] z [datum]. Z podstaty právních názorů Ústavního soudu plyne absence relevantního důvodu rozlišování mezi případy neoprávněného odběru elektřiny a plynu.

23. Setrvalost právních názorů Ústavního soudu plyne i z nálezu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum], v němž Ústavní soud znovu konstatoval, že:„ vázanost soudce obecného soudu zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy znamená též oprávnění soudu neaplikovat prováděcí právní předpis nebo jeho část, je-li příslušná právní úprava v něm obsažená soudem považována za rozpornou se zákonem nebo ústavním pořádkem. Pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud pak na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoli kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.“ (bod 54 citovaného nálezu)„ Které části prováděcí vyhlášky lze v takovém případě aplikovat a které již nikoliv, závisí případ od případu zejména na tom, aplikaci kterých částí škůdce napadá a které části vyvolávají protizákonné nebo protiústavní důsledky. Výpočet výše škody podle vyhlášky č. 51/2006 Sb. (a obdobně i podle nyní účinné vyhlášky č. 82/2011 Sb.) sestává z několika faktorů, zejména určení doby neoprávněného odběru, stanovení odebraného množství elektřiny a její ceny.“ (tamtéž, bod 50).

24. Při aplikaci vyhlášky tedy soud musel zvažovat, zda lze bez dalšího užít jak vyhláškou určenou cenu, tak vypočtenou vyhláškovou spotřebu či vyhláškovou délku neoprávněného odběru elektřiny, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci. Předmětná vyhláška totiž při mechanické aplikaci může vést k nepřiměřeným důsledkům, a proto paušální způsob výpočtu nelze akceptovat (srov. kupř. situaci popsanou v rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 26. 11. 2015, sp. zn. [spisová značka]; všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: www.nsoud.cz). Aplikaci výše uvedených právních předpisů a judikatury provedl soud následovně.

25. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že v předmětném odběrném místě byl díky demontáži plynoměru dne 15.10.2019 zjištěn neoprávněný odběr plynu. Tento odběr byl umožněn v zemi skrytým přímým propojením trubky přivádějící plyn k plynoměru s trubkou, kterou je plyn přiváděn do domu, kde se nacházel plynový spotřebič, čímž byl obcházen plynoměr. Důkazem tohoto způsobu propojení byla skutečnost, že v trubce vedoucí do domu byl po odmontování plynoměru tlakový plyn. Podstatu tohoto propojení znázorněného výše (viz bod (13)) popsal ve své výpovědi svědek [příjmení] (viz výše bod (12)). Díky tomuto propojení bylo umožněno, aby plynoměr měřil jen část zemního plynu celkově spotřebovávaného v odběrném místě.

26. Zjištěný neoprávněný odběr spadá do aplikačního záběru § 74 odst. 1 písm. d) energetického zákona, neboť jde připojení z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn. Jde tedy ve smyslu zákona o neoprávněný odběr, který § 74 odst. 6 energetického zákona zakazuje. Škodu způsobenou takovým neoprávněným odběrem má povinnost nahradit v penězích ten, kdo plyn odebíral, což stanoví § 74 odst. 7 energetického zákona. Žalobce označil za takovou osobu žalovanou, která v rozhodné době užívala dům, k němuž je zřízeno předmětné odběrné místo, a která v rozhodné době uzavřela postupně se dvěma dodavateli smlouvu o dodávkách plynu, který však v plné výši nezaplatila, a proto byla dodávka plynu přerušena odpojením plynoměru, přičemž byl zjištěn shora popsaný (viz bod (25)) neoprávněný odběr. Soud konstatuje, že žalovaná byla uživatelkou nemovitosti, která byla vytápěna plynovým spotřebičem, do nějž byl dodáván plyn žalobce a je proto osobou odpovědnou za škodu způsobenou neoprávněným odběrem.

27. Soud přihlédl i k historii spotřeb zemního plynu v daném odběrném místě zjištěné Policií ČR včetně spotřeby, jak ji pro období po zamezení neoprávněného odběru sdělil nový dodavatel zemního plynu (viz výše bod (15)) a dospěl k závěru, že v rozhodném období spotřeba významně kolísala, avšak byla v souhrnu nižší, než byla spotřeba, která byla naměřena po odstranění neoprávněného propojení, tedy v době od 3.3.2020 do 2. 3.2021, kdy činila průměrně 123,43 kWh za den, ačkoli v době od 6.3.2018 do 4.3.2019, která je plně srovnatelná z hlediska své délky i zahrnutých ročních období (kladoucích rozdílné nároky na vytápění), činila naměřená spotřeba jen průměrně 44,41 kWh za den, tedy přibližně třetinu. Právě na toto kolísání upozornil žalobce (viz bod (4)) s tím, že svědčí o neoprávněném připojení. Žalovaná své vysvětlení kolísavé spotřeby neposkytla, ačkoli byla s argumentací žalobce seznámena dne 20.12.2021 (doručenka na č.l. 114 p.v.) a soud se přiklonil k závěru, že zjištěná historie spotřeby podporuje argumentaci žalobce.

28. Počátek neoprávněného odběru žalobce stanovil ke dni, kdy započalo užívání odběrného místa žalovanou a konec je určen dnem předcházejícím dni, v němž byl zjištěn neoprávněný odběr, což je postup souladný s § 9 odst. 7 písm. b) vyhlášky č. 108/2011 Sb. v situaci, kdy neoprávněný odběr díky způsobu provedení nebylo možno zjistit. Soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by v rozhodné době byl demontován plynoměr dříve, než dne 15.10.2019, a takové tvrzení nebylo uplatněno ve lhůtách poskytnutých k tvrzení rozhodných skutečností a k navržení důkazů, či k jejich doplnění. Soud na základě žalobcem doplněných tvrzení dospěl k závěru, že tento typ neoprávněného propojení se obtížně zjišťuje při prostém odečtu stavu plynoměru.

29. Neoprávněný odběr tedy trval od 8.12.2017 do 14.10.2019, což je doba nepřekračující dva roky, tedy maximální dobu, s níž lze při tomto způsobu výpočtu výše škody způsobené neoprávněným odběrem kalkulovat (viz § 9 odst. 7 vyhlášky č. 108/2011 Sb.).

30. Žalobce v žalobě (č.l. 22) a v prvotním doplnění žaloby (č.l. 49 p.v.) předložil výpočet náhrady škody, který kalkuloval s tím, že plyn byl spotřebováván kotlem sloužícím současně k vytápění a k ohřevu vody. Současně uváděl, že tento kotel měl příkon 27,8 kW. Žalovaná setrvale namítala, že k ohřevu vody sloužil elektrický bojler.

31. Argumentace žalované je v souladu se zjištěními, která na místě samém učinila krátce po zjištění neoprávněného odběru Policie ČR (viz výše bod (14)), která mj. fotograficky zadokumentovala jak elektrický bojler, tak konkrétní typ plynového kotle, který byl v odběrném místě instalován. Policie rovněž zadala vyhotovení revizní zprávy, která kotel identifikovala jako otopový kotel s příkonem 25 kW. Bylo tedy prokázáno, že v odběrném místě byl jediný plynový spotřebič, a to otopový kotel s příkonem 25 kW.

32. Tyto dva parametry mají zásadní význam pro výpočet škody způsobené neoprávněným odběrem plynu. Příkon spotřebiče je třeba užít na základě § 74 odst. 7 energetického zákon a § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 108/2011 Sb. Typ spotřebiče, konkrétně skutečnost, zda je užíván jen k otopu, nebo současně k otopu a ohřevu teplé užitkové vody („ TUV“) je rozhodný pro to, z jakých denních dob využití se má ve výpočtu škody vycházet, což je patrné z Přílohy [číslo] citované vyhlášky, která stanoví pro jednotlivé kalendářní měsíce různé denní doby pro kombinované kotle s ohřevem TUV (Položka 1 citované přílohy), ve srovnání se spotřebiči otopového charakteru (Položka 2 citované přílohy), kde je doba užívání nižší. Přílohu [číslo] je přitom potřeba užít, neboť to stanoví § 9 odst. 3 citované vyhlášky, na níž odkazuje § 98a energetického zákona. Tento postup je nutný i z hlediska ústavně souladného výkladu energetického zákona a prováděcí vyhlášky k němu, tak jak byl přiblížen výše. Nezbytné rovněž bylo zohlednění již vyúčtované spotřeby zemního plynu.

33. Žalobce po výzvě soudu předložil revidovaný výpočet škody (č.l. 128-129) v této podobě: A. Příkony spotřebičů zjištěných u koncového zákazníka a počet dní trvání neoprávněného odběru Spotřebič Štítkový Počet Celkový 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 příkon spotř. příkon Typ (kWh/spotř.) (ks) (kWh) Otopový spotřebič 25,00 1 25,00 62 56 62 60 62 60 62 62 60 45 30 55 Celkem 25,00 1 25,00 B. Doba užívání spotřebičů dle přílohy č. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Spotřebič Doba využívání spotřebičů v kalendářním měsíci (hodiny/den) Typ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Otopový spotřebič 10,00 8,21 6,94 3,76 1,18 0,54 0,46 0,49 1,08 3,82 7,13 9,08 C. Výpočet množství neoprávněně odebraného plynu Množství neoprávněně odebraného plynu se vypočítá z příkonu spotřebičů a počtu dní trvání neoprávněného odběru uvedenými v tabulce A. násobeným dobou využití uvedenou v tabulce B. Spotřebič Štítkový příkon Počet Celková Období Počet dní Neoprávněně spotř. doba užívání za období odebraný plyn za obd. Typ (kWh/spotř.) (ks) (hodiny/den) (měsíc) (ks) (kWh) Otopový spotřebič 25,00 1 [číslo] [datum] [datum] [PSČ] [číslo] Neoprávněně odebraný plyn za všechny spotřebiče pro celé období neoprávněného odběru 71.252 kWh Od vypočítané výše neoprávněného odběru plynu (71.252 kWh) je odečteno množství plynu 36.839 kWh, které bylo zjištěno odečtem na měřidle ke dni 14.10.2019 a je předmětem řádného vyúčtování. Po odečtení zbývá k vyúčtování množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 34.413 kWh. D. Výpočet ceny za neoprávněně odebraný plyn Výše náhrady škody je stanovena na základě § 9 odst. 10 vyhl. 108/2011 Sb. Jednotková cena za neoprávněně odebraný plyn je stanovena podle § 9, odst. 10, písm. a) vyhlášky a je shodná po celou dobu neoprávněného odběru, jednotkové ceny ostatních položek se řídí Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, zveřejněnými na www.eru.cz a Ceníky provozovatele distribuční soustavy GasNet, zveřejněnými na [webová adresa]. Fakturační období množství MJ počet období cena za MJ celkem období měsíce bez DPH (Kč) bez DPH (Kč) Poplatek za činnosti operátora trhu [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] 6,92 [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] 45,94 [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] 18,92 Celkem [číslo] kWh 71,78 Stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu [datum] [datum] 1,00 0, [číslo] 197, [číslo] 152,73 [datum] [datum] 1,00 12, [číslo] 200, [číslo] [číslo] [datum] [datum] 1,00 9, [číslo] 198, [číslo] [číslo] Celkem [číslo] Distribuované množství plynu [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] 497,64 [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] [číslo] [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] [číslo] Celkem [číslo] kWh [číslo] Odebraný zemní plyn [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] [číslo] [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] [číslo] [datum] [datum] [číslo] kWh 0, [číslo] [číslo] Celkem [číslo] kWh [číslo] E. Související náklady Dle vyhl. 108/2011 Sb. § 9 odst. 13 Typ nákladu množství MJ cena za MJ celkem bez DPH (Kč) bez DPH (Kč) Další náklady související se zjištěním [příjmení] 1,00 KS [číslo] [číslo]

34. Soud dospěl k závěru, že tento výpočet odpovídá § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb. a § 74 odst. 7 energetického zákona, přičemž zohledňuje i již vyúčtovanou spotřebu zemního plynu.

35. Výše škody vypočtená jako příkon spotřebiče 25 kW užívaného v jednotlivých dnech (bod (33) položka A), vynásobený dobou užívání v celkové délce 2.850 hodin (v době od 8.12.2017 do 14.10.2019 šlo o 676 dní s denními dobami užívání v jednotlivých měsících; bod (33) položka B) představuje spotřebu 71.252 kWh (bod (33) položka C). Je-li od této částky odečtena spotřeba naměřená měřidlem ke dni 14.10.2019 ve výši 36.839 kWh, činí objem neoprávněné spotřeby 34.413 kWh. Tato spotřeba vyjádřená finančně představuje tyto položky (viz bod (33) položka D): poplatek za činnost operátora trhu ve výši 71,78 Kč; stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu 4.433,18 Kč, cenu za distribuci 6.139,12 Kč a hodnotu odebraného plynu 20.025,09 Kč (viz též § 9 odst. 10 písm. a) až d) vyhl. 108/2011 Sb.). A podle § 74 odst. 7 energetického zákona je třeba připočíst i náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 20.591,17 Kč (bod (33) položka E a též účetní doklady citované v bodu (17)). Tyto náklady byly s ohledem na zjištěnou povahu neoprávněného odběru vynaloženy důvodně, soud je nepovažuje za zcela nepřiměřené. Součet těchto dílčích položek, vyčíslených bez daně z přidané hodnoty činí 51.260,34 Kč, DPH ve výši 21% jde o 62.025,01 Kč.

36. Žalovaná namítala, že policie se věcí zabývala, ale odložila ji a proto je civilní žaloba překvapivá. Soud uvádí, že kritéria a možnosti uplatňování trestněprávní odpovědnosti a odpovědnosti za škodu podle občanského práva, o níž jde v projednávané věci, jsou odlišná a v případě náhrady škody (majetkové újmy) způsobené neoprávněným odběrem plynu jsou modifikována zvláštní úpravou obsaženou v energetickém zákoně a prováděcí vyhlášce (viz výše body (19 a 21)), přičemž tuto právní úpravu je třeba aplikovat ústavně souladným způsobem (viz výše body (0 a 23)). Soud na základě takto aplikované úpravy dospěl k závěru, že žalovaná jako uživatelka nemovitosti a osoba, která k odběrnému místu zřízenému k této nemovitosti uzavírala smlouvy o dodávkách zemního plynu, je osobou, která má povinnost nahradit škodu způsobenou v důsledku neoprávněného neměřeného připojení. Namítala-li žalovaná, že nebylo zjištěno, kudy byl přiváděn neoprávněně odebíraný plyn do domu, pak jde o námitku lichou, neboť díky shora popsanému neoprávněnému přemostění plynoměru (viz výše body (13 a 25)) byl plyn přiváděn pomocí stávajícího přívodu. Námitka, že plyn nesloužil k ohřevu teplé užitkové vody, byla důvodná a byla zohledněna (viz výše bod (30)). Proto již nebylo třeba vyslýchat k prokázání této skutečnosti svědka [příjmení], jak žalovaná dodatečně navrhla. Namítala-li žalovaná, že neoprávněný přívod mohl být zřízen již dříve a ona o něm nevěděla, pak nutno konstatovat, že z historie spotřeb plyne, že spotřeba kolísala (viz výše bod (27)), aniž by bylo poskytnuto relevantní vysvětlení této skutečnosti a žalovaná tak objektivně musela vědět, že účtovaná spotřeba neodpovídá spotřebě skutečné. Soud provedl důkaz videozáznamem výkopových prací prováděných žalovanou dne 31.10.2019, ale tento důkaz nevyvrátil skutkové zjištění o neoprávněném připojení, neboť výkopové práce byly provedeny až s delším časovým odstupem od zjištění neoprávněného propojení (15.10.2019), kdy navíc hloubka výkopu je nižší, než byl výkop provedený žalobcem na druhé straně plynoměrové skříně. Z těchto důvodů soud námitky žalované nepovažoval za důvodné.

37. Žalovaná je tak povinna nahradit škodu způsobenou neoprávněným odběrem, včetně nákladů na zjištění tohoto odběru, to vše v celkové výši 62.025,01 Kč (viz výše bod (35)), jakož i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., za dobu ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení do zaplacení. Soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) Ve zbývající částce 25.617,38 Kč (tj. žalovaných 87.642,39 Kč mínus přisouzených 62.025,01 Kč), kde se výpočet výše škody opíral o neprokázané údaje o příkonu a povaze kotle, soud na základě námitek žalované žalobu zamítl (výrok II.).

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 516,78 Kč, přičemž tato částka představuje 41,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,77 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 506 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 87 642,39 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 310 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (s použitím § 11 odst. 3 a.t., kdy předžalobní výzvu jíž předchází účtované převzetí věci a za níž následuje účtované podání žaloby je třeba posuzovat obdobně jako jednoduchou výzvu k plnění; stejně tak účast u jednání soudu dne 20.5.2021, kdy nebylo zahájeno jednání ve věci samé nutno posuzovat obdobně jako přípravu jednání) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s jedinou účtovanou cestou realizovanou dne 8. 12. 2021 náhrada 2 240,06 Kč za 240 ujetých km v částce 1 640,06 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 41 900,06 Kč ve výši 8 799,01 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok III).

39. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř.