11 C 7/2025
č. j. 11 C 7/2025-33
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 545 § 546 § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 2.7.2025 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 16 800 Kč s příslušenstvím, takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 30.11.2023 do zaplacení, to vše do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce žádal na žalované zaplacení 4 800 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 30.11.2023 do zaplaceníIII. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 965,21 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
1. Žalobkyně se žalobou z 23.9.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 800 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 30.11.2023 do zaplacení z titulu dluhu z úvěru, na základě níž bylo žalované poskytnuto 12.000,-- Kč, které přes výzvu nevrátila. Žalobkyně alternativně navrhla, aby soud věc posoudil podle pravidel vypořádání bezdůvodného obohacení.
2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání postupem podle § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“3. Soud účastníkům zpřístupnil právní názor, z něhož v tomto rozhodnutí následně vycházel (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 20) Bylo by třeba předložit důkaz, že osoba, na jejíž účet byla poukázána příslušná částka, souhlasila právě s tím zněním úvěrové smlouvy, kterou žalobce dokládá svůj nárok. Výměna potvrzovacích údajů přes mobilní telefon či internet nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Bylo třeba rovněž doložit posouzení úvěruschopnosti žalované a argumentovat, že se nejedná o lichevní úvěr. Žalobce sdělil, že úvěruschopnost věřitel posoudil řádně, smlouva byla platně uzavřena přes jeho portál a k hrubému nepoměru plnění se nevyjádřilProvedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.
4. Věřitel poukázal 26. 6. a 7.7.2023 na účet vedený na jméno žalovaného 12.000,-- Kč (č.l. 12), kteroužto částku žalovaný dle tvrzení žalobce nevrátil a ničeho nezaplatil. Těmto tvrzením a důkazním návrhům žalobce žalovaný neoponoval.Po právní stránce soud věc posoudil takto.
5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).
6. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku).
7. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, žalobce poskytl žalovanému 12.000,-- Kč. Žalobce se vedle tohoto plnění domáhal i dalších plnění, avšak zde se opíral o text, který nazýval „smlouvou“, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť uvedení tištěného jména na tomto dokumentu nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno. Ani zaslání verifikační platby uzavření této smlouvy neprokazuje.
8. Soud konstatuje pochybnosti o tom, že žalovaný se seznámil právě s tím znění smlouvy, které žalobce předkládá, nebyly rozptýleny. Žalobce předkládá důkazy, které jsou zcela ve sféře jeho vůle a moci. Přitom sám žalobce si je vědom, že není-li k dispozici podepsaný elektronický dokument se zaručenou integritou, je vhodné a potřebné mít i externí doklad, což plyne i z toho, že pohledávku dokládá verifikační platbou učiněnou prostřednictvím banky, tedy třetího subjektu. Věřitel nedoložil vynaložení odborné péče při posouzení úvěruschopnosti, zejména ve vztahu k příjmům žalovaného a jeho výdajům, které plynuly z výpisu z bankovního účtu. Neoponoval, že ačkoli byl sjednán úvěrový úrok 40% měsíčně (takto) a smluvní pokuta 36,5% ročně, nejde o lichevní úvěr. Žaloba se opírá o závazek, který nebyl platně uzavřen.
9. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému 12.000,-- Kč, které žalovaný vrátil a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení, včetně úroků z prodlení za dobu od uplynutí přiměřené lhůty k vrácení, do zaplacení, a to ve výši dané § 2 nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb., vydaného na základě § 1970 občanského zákoníku, a proto soud žalobu v této části žalobě vyhověl (výrok I.) a ve zbytku ji zamítl (výrok II.).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 965,20 Kč (výrok III.), přičemž tato částka představuje 42,86% z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v rozsahu 71,43% a úspěchu žalované v rozsahu 28,57%). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna a náhrada sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.