11 C 9/2022
č. j. 11 C 9/2022-46
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 545 § 546 § 562 § 1824 § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Rubrum
Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 8.6.2022 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo , zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.d. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec , o 9 208 Kč s příslušenstvím, takto I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 1.6.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci. II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce žádal na žalovaném zaplacení 4 208 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 1.6.2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 315 - Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 10. 2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 9 208 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 1.6.2021 do zaplacení, z titulu dluhu z úvěru, který žalovaný nesplatil. Žalobce poskytl dne 11.2. 2021 částku 5.000 - Kč údajně s tím, že mu žalovaný vrátí tuto částku navýšenou o další plnění.
2. Soud účastníky upozornil, že uplatněný nárok bude posuzovat i z hlediska zákona o spotřebitelském úvěru a možné protiprávnosti z důvodu lichvení povahy půjčky (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 26. Soud rovněž upozornil, že nemá důvod odchylovat se od právních názorů ve vztahu k úvěrovým„ smlouvám“ uzavřeným po internetu. K jednání je třeba předložit důkaz, že osoba, na jejíž účet byla poukázána příslušná částka, souhlasila právě s tím zněním úvěrové smlouvy, kterou žalobce dokládá svůj nárok. Výměna potvrzovacích údajů přes mobilní telefon či internet nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků.
3. Žalobce reagoval doplněním žaloby (č.l. 31), vysvětluje konstrukci požadované částky. Dále žalobce argumentuje, že smlouva byla uzavřena písemně, a to formou komunikace na dálku, což je forma výslovně dovolená občanským zákoníkem (§ 562 a § 1824 obč. zák.). Žalobce argumentuje, že smlouva je uložena na trvalém nosiči dat na serveru žalobce a žalobcem vedeném uživatelském účtu. Totožnost žalovaného byla dle žalobce ověřena verifikační platbou. Předložená smlouva byla řádně elektronicky podepsána v souladu s § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Tím, že se žalovaný použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásil do uživatelského účtu systému žalobce a následně odkliknutím odsouhlasil obsah Smlouvy (a ujednání o smluvní pokutě v ní obsažených), došlo dle žalobce k uzavření písemné smlouvy jako takzvané clikthrough smlouvy. Clickthrough smlouvami se nazývají smlouvy, které„ byly uzavřeny kliknutím, to znamená,stisknutím’ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na server strany žalobce a do uživatelského rozhraní žalovaného byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Jde i o písemný právní úkon, neboť je podepsán. Pro úplnost žalobce uvedl, že modelu clickthrough bývá v praxi pro uzavírání smluv užíváno velice často a intenzivně při různorodé obchodní činnosti v prostředí internetu (internetové obchody se zbožím, poskytování služeb, poskytování práv k nehmotným statkům apod.). Uvedl, že řádně prověřil úvěrushopnost žalovaného, který při příjmu 15.300 - Kč měl dostatek volných zdrojů na placení; u položky výdajů (10.000 - Kč) chybně není uveden řád desetitisíců (viz č.l. 34 a 32). Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.
4. Žalobce poukázal 11. 2. 2021 na účet vedený na jméno žalovaného 5.000 - Kč (č.l. 18 p.v.). Po právní stránce soud věc posoudil takto.
5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).
6. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku).
7. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, žalobce poskytl žalovanému 5.000 - Kč. Žalobce se vedle tohoto plnění domáhal i dalších plnění ve výši 4.208 - Kč, splatných do 30.5.2021, avšak zde se opíral o listinu, kterou nazýval„ smlouvou“, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť uvedení tištěného jména na tomto dokumentu nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno. Ani zaslání verifikační platby uzavření této smlouvy neprokazuje.
8. Soud konstatuje, že přes důkladnou a promyšlenou argumentaci žalobce zastává názor, že pochybnosti o tom, že žalovaný se seznámil právě s tím zněním smlouvy, které žalobce předkládá, nebyly rozptýleny. Žalobce předkládá důkazy, které jsou zcela ve sféře jeho vůle a moci. Přitom sám žalobce si je vědom, že je vhodné a potřebné mít i externí doklad, což plyne i z toho, že pohledávku dokládá verifikační platbou učiněnou prostřednictvím banky, tedy třetího subjektu. Soud dále konstatuje, že žalovaný měl splácet měsíční částku, která je určená velmi komplikovaným způsobem jako 1/5 z částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, min. ve výši 300 - Kč. Úrok, který narůstal, činil 20 % měsíčně. Při zesplatnění měl činit úrok 15 % ročně, avšak žalobcem předložená smlouva uvádí, že úroky přirůstají k jistině. Lichevní povaha smlouvy plyne i z toho, že z poskytnutých 5.000 - Kč žádá žalobce po uplynutí 6 měsíců částku 9.210 - Kč. Smlouva by patrně byla neplatná pro svou lichevní povahu.
9. Za této situace soud standardně podobné nároky dále posuzuje jako nároky z bezdůvodného obohacení, což ostatně navrhuje i žalobce.
10. Žalobce navrhl rozhodnutí rozsudkem pro uznání, který však nelze vydat, protože soud účastníky nepředvolával výzvou umožňující vydání takového rozsudku a žalovaný zaslané předvolání osobně nepřevzal.
11. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému 5.000 - Kč, které žalovaný nevrátil a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení a na úrok z prodlení ve výši dané § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za od uplynutí přiměřené lhůty k vrácení peněz do zaplacení (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal uzavření smlouvy, o níž se tvrzený nárok v této části opíral (výrok II.).
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, (dále„ o. s. ř.“), žalobce měl ve věci celkový úspěch ze 8,6% (částečný úspěch žalobce 54,3%, částečný úspěch žalovaného 45,7%), má proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři účtované prvotní úkony právní služby (příprava s převzetím věci, předžalobní výzva, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon (tarifní hodnota určená jistinou), a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon; celkem jde o náhradu ve výši 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč a k tomu je třeba připočítat odměnu a paušální náhradu za vyjádření dle § 7 bod 4 a § 13 advokátního tarifu ve výši 1.800 - Kč Po přičtení 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), ve výši 567 - Kč, náhrada nákladů spolu se soudním poplatkem 400 - Kč činí celkem 3.667 - Kč, z nichž 8,6% činí 315 - Kč které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.