111 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO , ulice a číslo , PSČ , obec , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení o 2 695 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 695 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci, na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci, na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Chrudimi soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto platebního rozkazu na účet [číslo] [variabilní symbol]. Žalobce návrhem z 3.5.2022 žádal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky za lékařské vyšetření a převoz žalovaného k tomuto vyšetření, jemuž byl podroben pro podezření (následně prokázaného) z řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky. Žalovaný byl marně vyzván k zaplacení žalované částky. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce při výkonu pravomoci dne [datum] podrobil žalovaného lékařskému vyšetření pro podezření z protiprávního jednání spojeného s požitím návykové látky (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 1 a 7). Přítomnost návykové látky potvrdilo lékařské vyšetření tělní tekutiny (č.l. 8). Za vyšetření žalobce vynaložil celkem 2.695 - Kč (č.l. 5 a 11). Žalovaný byl marně vyzván k úhradě dluhu (č.l. 5). Žalovaný tvrzením a důkazním prostředkům neoponoval. Po právní stránce soud věc posuzoval takto. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce (§ 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb.) Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce (odst. 3 citovaného ustanovení). Žalovaný řídil vozidlo, přičemž bylo podezření, že je pod vlivem návykové látky, čímž ohrožoval život či zdraví, a toto podezření se potvrdilo lékařským vyšetřením, hrazeným žalobcem, ke kterému byl žalovaný převezen žalobcem. Žalobce se tak důvodně domáhá na žalovaném zaplacení žalované částky a podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., má rovněž nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši, minimálně od doby podání žaloby do zaplacení. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, přičemž žalobce byl ve věci plně úspěšný a žádal náhradu nákladů řízení tvořených paušální náhradou nákladů za dva provedené úkony v podobě předžalobní výzvy a podání návrhu (ustálené opakovaně podávané vzory) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za něž náleží náhrada v celkové výši 200 Kč (výrok II). Žalobce je osvobozen od placení soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. Povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč (Položka 1 písm. a) Sazebníku který je přílohou cit. zákona), přešla na neúspěšného žalovaného (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (výrok III.).