111 C 19/2024

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 16.4.2026 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 164 687 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 164 687 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně za dobu od 16.9.2024 do zaplacení, to vše do 15 dní poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 62 929,66 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do 15 dní poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 10.10.2024 upraveném dne 22.11.2024 (číslo listu soudního spisu, „č.l.“ 25) se žalobce jako kupující použitého osobního motorového vozidla domáhal na žalovaném prodejci tohoto vozidla zaplacení 164 687 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně za dobu od 16.9.2024 do zaplacení. Žalovaná částka představovala kupní cenu 159 000 Kč a náklady 5 687 Kč za prohlídku vozidla a kontrolu na stanici technické kontroly („STK“). Žalobce od kupní smlouvy ze dne 10.7.2024 odstoupil dne 25.7.2024 a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny a nákladů na kontrolu vozidla. Důvodem odstoupení bylo podstatné porušení smlouvy žalovaným, které žalobce spatřoval v tom, že vozidlo nesplňovalo podmínky provozu na pozemních komunikacích, což žalobce zjistil poté, co po převzetí nechal vozidlo prohlédnout v autoservisu a v STK, jejímž požadavkům vozidlo nedostálo.Argumentace žalobce2. Žalobce uvedl, že vozidlo mu žalovaný předal dne 11.7.2024 s protokoly o technické prohlídce, jakož i měření emisí provedenými STK v Chrudimi dne 28.6.2024, kde se uvádí, že vozidlo nemá lehké, vážné či nebezpečné závady a má tedy platnou technickou kontrolu. Úspěšné bylo rovněž při měření emisí. Žalobce vozidlo odvezl domů, a protože chtěl mít jistotu, že vozidlo je v pořádku, nechal je 15.7.2024 prohlédnout v autoservisu, kde se dozvěděl, že vozidlo má závažné závady, na jejichž odstranění je třeba vynaložit 50 000 Kč, dále, že z výfuku létají saze, což naznačuje poškození filtru pevných částic, který stojí dalších 70 000 Kč. Automechanik vyjádřil pochyby o technické způsobilosti vozidla k provozu, a proto žalobce podrobil vozidlo dne 19.7.2024 kontrole STK v , Anonymizováno, , kde neprošlo jak kontrolami emisí, tak technického stavu. Vedle nadměrné kouřivosti vozidlo vykazovalo 7 závažných závad a technik STK označil stav vozidla za život ohrožující. Žalobce tak měl za to, že jej žalovaný záměrně uvedl v omyl ohledně stavu vozidla. Proto od kupní smlouvy dne 25.7.2024 odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny a zaplacení nákladů na zjištění a zadokumentování skrytých vad vozidla. Protože žalovaný na výzvu nereagoval ve lhůtě, kterou žalobce stanovil do 9.8.2024, zaslal mu žalobce dne 30.8.2024 předžalobní výzvu, kde stanovil lhůtu k zaplacení do 15.9.2024. Když žalovaný nijak nereagoval ani na tuto výzvu, podal žalobce dne 10.10.2024 projednávaný návrh.

3. K argumentaci, kterou žalovaný podle obsahu spisu poprvé uplatnil až ve vyjádření k žalobě, žalovaný dne 5.5.2025 (č.l. 34) replikoval tak, že odstoupení od smlouvy bylo v souladu s požadavky § 2002 a § 2106 občanského zákoníku. K tvrzené nabídce slevy žalobce uvedl, že žalovaný pouze dne 22.11.2024 sdělil, že je ochoten jednat o reklamačním řízení, aniž by reflektoval na odstoupení od smlouvy ze dne 25.7.2024 a předžalobní výzvu ze dne 30.8.2024. Žalovaný tedy reagoval až po podání žaloby a po uplynutí dvou lhůt k plnění.

4. Žalobce v závěrečném návrhu (č.l. 49 a 58) shrnul, že bylo prokázáno, že žalovaný podstatným způsobem porušil kupní smlouvu, protože předal žalobci vozidlo se závažnými vadami, ačkoli je prezentoval jako technicky způsobilé. Vozidlo s prokázanými vadami je nepoužitelné k účelu, pro nějž bylo prodáno, což jednoznačně představuje podstatné porušení kupní smlouvy. Žalobce vady zjistil 9 dní po převzetí, což znamená, že zde byly již při převzetí. Žalovaný nenavrhl žádný důkaz vyvracející jak zákonnou domněnku, tak zjištění z důkazů provedených k návrhu žalobce.Argumentace žalovaného5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 19.2.2025 navrhl zamítnutí žaloby (č.l. 32; následovalo poté, co žalovaný podal dne 22.1.2025 odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 2.1.2025). Žalobce byl informován o skutečném stavu vozidla před jeho převzetím, jemuž předcházela důkladná zkušební jízda. Žádné skryté vady mu nebyly zamlčeny. Když žalobce vytkl podstatné vady vozidla, nabídl mu žalovaný společnou prohlídku a diagnostiku vozidla. Vytčené vady se dle žalovaného na vozidle při prodeji nevyskytovaly, neboť žalobce si před převzetím vozidlo důkladně prohlédl. Žalovaný nabídl žalobci slevu z kupní ceny, pokud by se existence vad potvrdila, což žalovaný učinil datovou zprávou ze dne 22.12.2024, kdy vyzval žalobce, aby vozidlo přistavil do prodejny žalovaného.

6. Odstoupení od smlouvy není dle žalovaného platné, nesplňuje podmínky § 2002 a násl. občanského zákoníku, protože žalobce neumožnil žalovanému realizovat jeho práva z odpovědnosti za vady, zejména prohlídku vozidla a posouzení vytčených vad. Vytčené vady nejsou vadami ve smyslu § 2106 občanského zákoníku, neboť (1) nejde o vady, které zde byly v době prodeje a (2) nejde o vady představující podstatné porušení kupní smlouvy. Žalobce opomíjí jednak stáří vozidla vyrobeného v roce 2011 a jednak jeho opotřebení plynoucí z údaje o ujetých 233 759 km, což byly údaje žalobci známé a měl usoudit, že vozidlo je zjevně opotřebované. Podle žalovaného nelze uplatňovat vady za komponenty, které mají předem výrobcem uvedený životní cyklus, který u podvozku, brzd a filtru pevných částic nepřesahuje 200 000 km.

7. Žalovaný v závěrečném návrhu (č.l. 54 a 58) setrval na tom, že odstoupení od kupní smlouvy není platné. Žalobce při odstoupení nepostupoval v souladu s § 2099 a násl. občanského zákoníku, neboť žalovanému neumožnil realizovat zákonná práva z vadného plnění, zejména vozidlo prohlédnout (§ 1921 o.z.). Namísto toho 15 dní po převzetí vozidla od kupní smlouvy odstoupil, a to neúčinně, což plyne z § 2002 o.z. I když jde o spotřebitelský právní vztah, § 2161 odst. 2 o.z. stanoví (jen) domněnku existence vady a nelze ji užít mechanicky, bez ohledu na povahu a okolnosti věci. Protože u starého opotřebeného vozidla se technický stav může zhoršit v krátkém časovém úseku při běžném provozu, nesouhlasil žalovaný se závěrem, že technická kontrola vozidla provedená po prodeji prokazuje jeho stav při prodeji. Žalobce neunesl důkazní břemeno o existenci prodejních vad znamenajících podstatné porušení smlouvy a neumožněním prohlídky a případného následného odstranění vad či poskytnutí slevy zmařil zákonný postup řešení vad a nemůže se domáhat nejzávažnějšího právního následku. Nabídku součinnosti žalobce bezdůvodně odmítl.K průběhu řízení8. První jednání ve věci samé dne 2.10.2025 (č.l. 42) zakončila koncentrační výzva (§ 118b o.s.ř.). Žalobce předtím sdělil, že žalovaný jej ujistil o stavu vozidla, o němž deklaroval, že je způsobilé provozu na pozemních komunikacích, kdy protokol o STK byl součástí kupní smlouvy, avšak podle něj byly předmětné vady přítomné již v době prodeje. Žalobce potvrdil, že s vozidlem asi 15 minut jel. Žalovaný namítl, že mu žalobce nevytkl vady tak, aby mohl vozidlo prohlédnout. Žalobce uvedl, že žalovaný na vytčené vady reagoval až po podání žaloby. Soud upozornil, že u ojetého vozidla není nezpůsobilost provozu projevem běžného opotřebení (33 Cdo 3235/2020). Účastníci další argumentaci neuplatnili ani v koncentrační lhůtě, kterou požadovali. Dne 16.4.2026 (č.l.58) účastníci přednesli závěrečné návrhy a soud vydal tento rozsudek.Provedenými důkazy soud zjistil tyto skutečnosti:

9. Žalovaný jako živnostník v oboru prodeje a výkupu vozů prodal žalobci dne 10.7.2024 za kupní cenu 159 000 Kč osobní motorové vozidlo, k němuž doložil technický průkaz a protokoly o STK a kontrole emisí. Žalobce zaplatil kupní cenu a vozidlo převzal. Seznámil se s technicky stavem vozidla, provedl zkušení jízdu a prohlásil, že je mu stav vozidla detailně znám a byl seznámen se všemi vadami a nedostatky (zjištěno z kupní smlouvy na č.l. 6, dále též jen „kupní smlouva“).

10. Žalobce dne 25.7.2024 od kupní smlouvy odstoupil pro její podstatné porušení ve smyslu § 2002 občanského zákoníku a vyzval, aby mu žalovaný do 9.8.2024 vrátil kupní cenu a vynaložené náklady. Uvedl, že ačkoli předpokládal na základě prohlášení žalovaného a protokolu o kontrole technické a emisní způsobilosti vozidla přiložených žalovaným ke kupní smlouvě, že vozidlo je způsobilé provozu na pozemních komunikacích, zjistil následně při kontrole v autoservisu dne 15.7.2024 a kontrole na STK dne 19.7.2024, že vozidlo není způsobilé provozu na pozemních komunikacích a jeho provoz je nebezpečný. K nápravě by bylo třeba vynaložit cca 120 000 Kč (zjištěno z listiny na č.l. 7 a podacího lístku adresovaného na sídelní adresu žalovaného č.l. 8).

11. Předžalobní výzvou ze dne 30.8.2024, doručenou do datové schránky žalovaného dne 2.9.2024 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do 15.9.2024 neboť jinak bude nucen podat žalobu. Předžalobní výzva konkrétně uvádí, v čem spočívá podstatné porušení smlouvy (zjištění učiněné z výzvy na č.l. 10 a dodejky do datové schránky žalovaného na č.l. 11).

12. Stanice technické kontroly , právnická osoba, dne 19.7.2024 po technické prohlídce a měření emisí zjistila, že vozidlo z hlediska emisí nevyhovuje a vykazuje 7 technických závad v kategorii vážné, a to nadměrnou prodlevu brzdného účinku, nepřípustné kolísání brzdného účinku, nesvítící osvětlení r.z., poškozený tlumič pérování, nepřípustnou vůli zavěšení kol, poškození omezení emisí a nepřípustnou kouřivost. Vozidlo mělo stav ujetých kilometrů 234 168 (zjištěno z protokolů na č.l. 12 a 13).

13. Stanice technické kontroly Z-, právnická osoba, . , adresa, při technické prohlídce a emisní kontrole vozidla dne 28.6.2024 konstatovala, že vozidlo nemá žádnou vážnou závadu (a ani závadu lehkou či nebezpečnou) a že i z hlediska měření emisí vyhovuje. Vozidlo mělo stav ujetých kilometrů 233 753 (zjištění z protokolů na č.l. 14 a 15).

14. Za prohlídku vozidla v autoservisu dne 15.7.2024 žalobce zaplatil 1 888 Kč a za STK a měření emisí dne 19.7.2024 žalobce zaplatil 3 799 Kč, celkem 5 687 Kč (doklady , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , č.l. 4 a 5).Závěr o zjištěném skutkovém stavu15. Žalovaný prodal 10.7.2024 žalobci použité motorové vozidlo, jehož vlastnosti dokumentoval potvrzením o úspěšné kontrole technického stavu a emisní způsobilosti, provedené STK dvanáct dní před prodejem (dne 28.6.2024). Žalobce krátce po koupi nechal vozidlo zkontrolovat dne 19.7.2024 jinou STK, která konstatovala nezpůsobilost vozidla k provozu. Vozidlo bylo uvedeno do provozu v roce 2011 a mezi oběma STK mělo ujet 415 km (při první STK byl stav ujetých kilometrů 233 753 a při druhé šlo o 234 168 km). Žalobce oznámením z 25.7.2024 odstoupil od kupní smlouvy pro její podstatné porušení spatřované v nezpůsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny. Toto stanovisko zopakoval dne 30.8.2024, přičemž žalovaný ve lhůtách navržených žalobcem nijak nereagoval, a nereagoval ani do 10.10.2024, kdy žalobce podal projednávaný návrh.Po právní stránce soud věc posoudil takto:

16. Mezi účastníky byl spor o to, zda žalobce platně odstoupil od smlouvy o koupi ojetého vozidla, pro jeho podstatné vady spočívající v nezpůsobilosti v provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný namítal, že žalovaný nebyl oprávněn od kupní smlouvy odstoupit, neboť vozidlo podstatné vady v době prodeje nemělo a žalobce mu neumožnil vozidlo před odstoupením prohlédnout.Právní úprava17. Zákon stanoví, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý (§ 2095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění platném v době uzavření kupní smlouvy (dále „občanský zákoník“ či jen „o.z.“. Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 (§ 2099 odst. 1 občanského zákoníku).

18. Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku).

19. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy (§ 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku). Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady (§ 2106 odst. 2 o.z.).

20. Nabyvatel může podle zákona právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění (§ 1921 odst. 1 o.z.) Zákon přitom stanoví povinnost kupujícího věc podle možnosti prohlédnout co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčit se o jejích vlastnostech a množství (§ 2104 o.z.). Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad (§ 2103 o.z.). Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci (§ 2112 odst. 1 občanského zákoníku). K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (§ 2112 odst. 2 o.z.).Odpovědnost za jakost při převzetí předmětu koupě21. Zákon však rovněž stanoví odpovědnost prodávajícího za jakosti předmětu koupě při jeho převzetí, kdy prodávající odpovídá kupujícímu, že vedle ujednaných vlastností: a) je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem, b) věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat (§ 2161 odst. 1 o.z.)

22. Odpovědnost prodávajícího ohledně jakosti při převzetí nastává i v případě, projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí. V tom případě se má za to, že věc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje (§ 2161 odst. 5 občanského zákoníku ve znění platném v době uzavření kupní smlouvy).Aplikace právní úpravy na zjištěný skutkový stav23. Výše citovaná právní úprava odpovědnosti za vady dopadá na zjištěný skutkový stav (viz výše bod [0]) způsobem příznivým pro žalovaný nárok jak v otázce, (1) zda předmětné vozidlo mělo v době předání žalobcem tvrzenou skrytou vadu, tak v otázce, (2) zda tvrzené vady předmětného vozidla zakládají podstatné porušení smlouvy a konečně i v otázce, (3) zda žalobce od smlouvy odstoupil platně, které všechny žalovaný činil spornými.K existenci vytčených vad v době převzetí vozidla24. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce devět dní po převzetí vozidla podrobil vozidlo přezkoušení technické způsobilosti u autorizované osoby, která konstatovala nezpůsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. Soud konstatuje, že mělo-li prodané vozidlo krátce po převzetí vady vyplývající z protokolu , právnická osoba, , tak zde tyto vady byly v době prodeje. Vozidlo v době od 28.6.2024 do 19.7.2024 ujelo 415 km a žalovaný neprokázal, že vada vznikla v mezidobí od převzetí vozidla do 19.7.2024. Ostatně žalobce ani nepřinesl dostatečně konkrétní tvrzení o tom, co konstatované vady podle něj způsobilo, vyjma tvrzení, že u takto starého vozidla s takovým kilometrickým nájezdem lze objevení takových vad očekávat, s ohledem na životní cyklus některých součástí. Podle soudu se s takovým argumentem nelze ztotožnit ani v rovině tvrzení, neboť povaha konstatovaných vad brzd, tlumičů pérování, zavěšení kol a filtru pevných částic (označených STK za vážné), které byly třetí osobou zjištěny devět dní pro převzetí vozidla odpovídá vozu zakoupenému k opravě či na náhradní díly. Takový účel, resp. povahu či stav vozidla kupní smlouva neuvádí, ale naopak hned ve svém úvodu konstatuje mezi dokumenty předanými s vozidlem protokoly o kontrole technické způsobilosti a měření emisí, které byly úspěšné.

25. V projednávané věci navíc žalovaný nevyvrátil zákonnou domněnku, že vady, které žalobce prokazatelně zjistil devět dní po převzetí vozidla, se na vozidle vyskytovaly už v době jeho převzetí (§ 2161 odst. 5 občanského zákoníku). Žalovaný měl možnost tuto zákonnou domněnku vyvrátit, avšak v nynějším řízení tak neučinil. Nebylo zjištěno, že by žalovaný před zahájením řízení, v době po vytčení vad a následně po předžalobní výzvě učinil jakýkoli krok k vyvrácení domněnky existence těchto vad v době převzetí. Na tom nic nemění, že žalobce uskutečnil krátkou zkušební jízdu a že prohlásil, že si vozidlo prohlédl, neboť tak činil za situace, kdy jej žalovaný ujistil, že vozidlo vyjma běžných vad nemá vady bránící užití vozidla k provozu.

26. Namítal-li žalovaný, že mu nebylo umožněno vozidlo prohlédnout, nemůže se s tím soud ztotožnit. Žalovaný měl v době od 26.7.2024 do 10.10.2024 dostatečný časový prostor k tomu, aby sám vozidlo prohlédl poté, co mu žalobce vytkl vadu a zároveň zvolil právo plynoucí mu z tohoto porušení smlouvy. Žalovaný prokazatelně první námitky vznesl až ve vyjádření k žalobě dne 19.2.2025. Za situace, kdy žalobce doložil protokoly stanice technické kontroly, že vozidlo mělo předmětné vady devět dní po převzetí, bylo na žalovaném, aby aktivně usiloval o vyvrácení tvrzení o existenci a třeba i příčině těchto vad a vozidlo si prohlédl či podrobil kontrole. Postup žalobce byl otevřený a transparentní a nelze jej hodnotit tak, že žalobce neumožnil prohlídku vozidla žalovaným, protože po podání žaloby nereagoval na požadavek žalovaného k umožnění prohlídky.K otázce, zda zjištěné vady představují podstatné porušení kupní smlouvy27. Žalobce koupil od žalovaného staré a poměrně opotřebené vozidlo, u něhož však žalovaný deklaroval způsobilost k provozu na pozemních komunikacích tím, že ke kupní smlouvě sám přiložil protokoly stanice technické kontroly vyhotovené dvanáct dní před převzetím vozidla. Ačkoli šlo o vozidlo použité, z kupní smlouvy díky přiloženým protokolům plyne, že bylo prodáváno a kupováno jako vozidlo provozovatelné na pozemních komunikacích, což je obvyklý a rozumně očekávatelný účel pořízení vozidla. Použitá vozidla se pochopitelně prodávají i jako vozidla k opravě anebo na náhradní díly, avšak to v kupní smlouvě uvedeno není. Žalobce tak mohl předpokládat, že vozidlo bude způsobilé provozu na pozemních komunikacích, o čemž ho žalovaný ujistil tím, že přiložil ke kupní smlouvě protokoly potvrzující tuto vlastnost vozidla, tedy že koupená věc je vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá.

28. Žalovaný namítal, že zjištěné vady nepředstavují v případě ojetého vozidla vady mající povahu podstatného porušení smlouvy, ale že jde o vady běžné a očekávatelné. Pomíjí však, že díky ujištění o vlastnostech vozidla, které žalobci sám žalovaný poskytl, nic nenasvědčovalo tomu, že po poměrně krátké době po koupi bude třeba vynaložit částky srovnatelné s kupní cenou. V kupní smlouvě je sice uvedeno, že jde o vozidlo starší s najetými nejméně 233 759 km, nicméně pokud žalovaný chápal kupní smlouvu, jak uvádí ve svém vyjádření v žalobě, tak bylo třeba, aby to zcela konkrétně promítl do kupní smlouvy tím, že uvede, že vozidlo je prodáváno na náhradní díly či jako vozidlo vyžadující pro řádný provoz bezprostřední opravu s nezanedbatelnými náklady. Ostatně v době prodeje byla objektivně známa judikatura konkrétně se věnující prodeji ojetých vozidel, resp. znaku podstatné vady, která technickou nezpůsobilost k provozu nepovažuje za projev běžného opotřebení vozidla, nevyplývá-li z účelu smlouvy něco jiného (srov. rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 25.05.2021 ve věci sp. zn. 33 Cdo 3235/2020 všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: www.nsoud.cz). Nejvyšší soud konstatoval, že za projev běžného opotřebení u staršího vozidla nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu.

29. Žalobce reagoval včas a bezodkladně. Tedy zjistil-li devět dní od převzetí vozidla, že vozidlo není způsobilé provozu na pozemních komunikacích a tuto skutečnost žalovanému vytkl patnáctého dne od uzavření smlouvy, pak včas a řádně žalovanému vytkl podstatné porušení smlouvy, a to v souladu s § 2002, § 2099 odst. 1, 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, resp. § 1921 občanského zákoníku. Z provedených důkazů plyne, že nezpůsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích byla vlastností vozidla, byť ojetého, o níž i žalovaný musel vědět, že v případě jejího zjištění by žalobce smlouvu neuzavřel. Žalovaný porušil smlouvu podstatným způsobem.Platnost odstoupení od smlouvy30. Žalovaný dále namítal, že žalovaný od smlouvy neodstoupil platně. Za situace, kdy soud dospěl k závěrům (viz výše), že vady vozidla se vyskytovaly v době jeho převzetí a že šlo o vady znamenající podstatné porušení smlouvy, a tedy že žalovaný jako prodávající porušil své povinnosti, zabýval se soud otázkou, zda žalobce nezpůsobil neplatnost odstoupení tím, že k němu přistoupil bez toho, aniž by žalovaný vozidlo prohlédl, resp. aniž by mohl žalovaný navrhnout jiné řešení porušení své smluvní povinnosti (např. slevou z kupní ceny).

31. Soud konstatuje, že příležitost žalovaného jako prodejce prohlédnout si věc ohledně níž kupující tvrdí, že vykazuje podstatné vady žalobce žalovanému vytvořil tím, že mu podstatné vady vytkl, avšak žalovaný jí v té době, a ani později nevyužil. Za situace, kdy existence podstatné vady byla prokazatelná a zjevná, neboť ji zjistila autorizovaná osoba krátce po prodeji, nemůže souběh lhůt k případné prohlídce vozidla a lhůty k vrácení plnění přivodit neplatnost odstoupení. V případě, že by žalovaný v rámci této lhůty či později v rámci lhůty dané v předžalobní výzvě vznesl pochybnost o oprávněnosti odstoupení a požádal o prohlídku vozidla, bylo by možno uvažovat o odložení účinků odstoupení do uplynutí lhůty k prohlídce, avšak uvedený souběh lhůt neplatnost odstoupení nezakládá. Žalovaný měl do podání žaloby dostatek času k provedení prohlídky a k případnému vznesení včasných námitek, že odstoupení není po právu. Žalovaný se touto námitkou v podmínkách projednávané věci domáhá ochrany své nečinnosti poté, co mu byly oznámeny vady prodané věci. Oznámení vady koupené věc zákon spojuje s volbou práva z této vady (§ 2106 odst. 2 o.z.) a ani z tohoto pohledu není překážkou platnosti odstoupení, stanoví-li odstupující současně s vytčením konkrétní vady a volbou práva lhůtu k vrácení plnění.K požadovanému vrácení plnění a k zaplacení účelně vynaložených nákladů32. Žalobce požadoval na žalovaném vrácení kupní ceny zaplacené z titulu kupní smlouvy, od níž odstoupil, přičemž žalovaný neuplatnil právo na vrácení věci. Tento přístup žalovaného však nebránil uložení povinnosti k vrácení kupní ceny a počátku běhu prodlení žalovaného, neboť bylo na něm, aby právo na vrácení uplatnil (srov též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2022, sp. zn. 23 Cdo , Anonymizováno, /2020). Žalobce rovněž uplatnil náklady na prohlídku vozidla třetími odbornými subjekty a soud tyto náklady považoval za náklady účelně vynaložené na uplatnění vady z podstatného porušení kupní smlouvy.Závěr a náklady řízení33. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že prodávané vozidlo mělo v době převzetí žalobcem podstatnou vadu znemožňující bez vynaložení dalších nákladů užívání použitého vozidla k obvyklému účelu, tedy k provozu na pozemních komunikacích, ačkoli jej žalovaný o této vlastnosti při prodeji ujistil. Žalobce po právu odstoupil od kupní smlouvy a má proto na základě § 2993 občanského zákoníku právo na vrácení kupní ceny společně s náklady na zjištění stavu vozidla, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu počínající marným uplynutím výzvy k jejich zaplacení, která skončí zaplacením (výrok I.).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 929,66 Kč (výrok II.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 235 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 164 687 Kč sestávající z částky 7 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (č.l. 9) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 20.8.2024, z částky 7 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění (č.l. 10; plnohodnotný účelný úkon) dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 30.8.2024, z částky 7 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 10. 2024, z částky 7 700 Kč za účast na jednání soudu (č.l. 42) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2.10.2025 a z částky 7 700 Kč za účast na jednání soudu (č.l. 58; písemný z.n. honorován v tomto úkonu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16.4.2026 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 902,20 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 2.10.2025 náhrada 2 451,10 Kč za 170 ujetých km v částce 1 551,10 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,3 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16.4.2026 náhrada 2 451,10 Kč za 170 ujetých km v částce 1 551,10 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,3 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45 202,20 Kč ve výši 9 492,46 Kč.

35. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. in fine, s přihlédnutím k povaze povinnosti, kterou je třeba splnit.