111 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne datum samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 33 125 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 33 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23.3.2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 625 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci. Žalobou podanou dne 11.10.2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky z titulu povinnosti k náhradě škody na vozidle, který si žalovaný od žalobce, podnikajícím pod [právnická osoba] [anonymizováno] Autopůjčovana [obec], [IČO] vypůjčil, ale vráceno bylo jako poškozené a žalobce vynaložil žalovanou částku na jeho vyčištění a opravu. Před podáním žaloby žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Na základě obsahu spisu neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Za situace, kdy nárok soud považoval za prokázaný, soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z obsahu spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce pronajal žalovanému dne [datum] vozidlo r.z. [anonymizováno] [číslo] na dobu 30 dní (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 7). Žalovaný se zavázal nahradit škodu, kterou má vozidlo při jeho vrácení. Pro vrácení vozidla žalobce vynaložil na jeho vyčištění a opravu částku 23.125 - Kč (č.l. 6). V dodatku ke smlouvě bylo formou smluvní pokuty sjednáno (č.l. 9 druhá strana, dále„ p.v.“), že při zrušení splátkové smlouvy či při nevrácení vozidla bude účtována částka 10.000 - Kč. Žalobce žalovanému dne 12.3.2021 vyúčtoval částku 33.125 - Kč splatnou dne 22.3.2021 (č.l. 5). Žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení (č.l.4). Těmto tvrzením a důkazním prostředkům, které žalovaný předložil, žalobce neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Zákon stanoví, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva (§ 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, dále "občanský zákoník). Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti (§ 2911 občanského zákoníku). Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale (§ 2912 odst. 2 občanského zákoníku). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný užíval vozidlo žalobci a toto vozidlo bylo vráceno nikoli ve lhůtě dané nájemní smlouvou a poškozené a znečištěné. Žalobce proto důvodně požaduje zaplacení nákladů na uvedení vozidla v předešlý stav a smluvní pokutu za porušení nájemní smlouvy. Žalobce rovněž důvodně požaduje zaplacení úroku z prodlení na základě § 1970 občanského zákoníku a ve výši dané § 2 nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtované smluvní pokuty a náhrady za uvedení vozidla do předešlého stavu, do zaplacení. Důvodné žalobě proto soud v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl úspěšný mimo část příslušenství. Žalobci náleží náhrada tvořená soudním poplatkem zaplaceným ve výši 1.325 - Kč a náhradou za úkony nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši podle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za jeden úkon 300 - Kč, a společně se zaplaceným soudním poplatkem tak náhrada, kterou je žalovaný povinen zaplatit činí celkem 1.625 - Kč (výrok III.).