111 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 31. 5. 2024 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 2 030 000 Kč s příslušenstvím, takto:

I. První žalovaný 1 je povinen zaplatit žalobci 2,030.000,-- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 12.5.2020 do zaplacení, do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní mociII. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby mu druhá žalovaná zaplatila 2,030.000,-- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 12.5.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. První žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 295 618,41 Kč do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní mociIV. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení 153.368,99 Kč do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání platebního rozkazu, podanou dne 8.9.2021 u Okresního soudu v Pardubicích se žalobce domáhal, aby soud žalovaným uložil společnou a nerozdílnou povinnost zaplatit žalobci 2,030.000,-- Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, neboť na základě komisionářské smlouvy č. , č. účtu, uzavřené dne 10.5.2011 s žalovanými (dále jen „smlouva“) převedl sdružení fyzických osob tvořených žalovaným dne 20.5.2011 částku 2,030.000,-- Kč za účelem pojištěného investování v cyklech. Investice byla pojištěna do částky 10 miliónů Kč a žalovaní ji přes výzvu nevrátili. Okresní soud v Pardubicích vydal dne 18.11.2021 platební rozkaz (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 13), který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaných, a proto byl zrušen (č.l. 21). Usnesením ze 14.7.2022, č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Okresní soud v Pardubicích vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil na základě kritéria bydliště prvého žalovaného Okresnímu soudu v Chrudimi, jako soudu místně příslušnému.

2. Žalobce dne 22.11.2022 doplnil svou argumentaci (č.l.78). Uvedl, že komisionářská smlouva byla uzavřena na neurčito a závazek z ní mohl zaniknout jen úplnými vyplacením a nemohl být promlčen. Žalobce od smlouvy odstoupil a požádal o vyplacení. I kdyby sdružení zaniklo dne 31.12.2010, nemůže to jít k tíži žalobce, neboť žalovaní i poté jednali jménem sdružení a ani netvrdí, že by žalobce o zániku věděl. Je irelevantní, že žalovaná smlouvu nepodepsala, neboť každý z účastníků je oprávněn za sdružení jednat. Společníci jsou vůči třetím osobám zavázáni společně a nerozdílně. Nevěděla-li by žalovaná o sdružení, bylo by nesmyslné, aby doporučovala žalobci uzavření smlouvy. Žalovaná navíc před ukončením smlouvy slibovala žalobci uhrazení částek plynoucích ze smlouvy, splácela část výnosu žalobci, přičemž se v navrženém narovnání označila za dlužníka. Není relevantní, zda byly prostředky vloženy do aktivit pana Dostála; šlo by o porušení smlouvy, neboť měly být vloženy do bankovních vkladů a investičních fondů Skutečnost, že žalovaní byli oběťmi trestného činu není relevantní z hlediska závazku určujícího způsob investování, kdy navíc vložené prostředky měly být pojištěny.

3. Dle žalobce (č.l. 79 p.v.) má komisionářská smlouva znaky mandátní smlouvy a nepojmenované smlouvy o makléřské a investiční činnosti ohledně vložených a kontinuálně reinvestovávaných prostředkům kdy žalované sdružení za odměnu garantovalo žalobci výnos vložených investic 2 % za 70denní cyklus, tj. cca 10 % ročně což nevybočovalo nepřiměřený či nerealistický výnos. Judikatura o promlčení zápůjčky je nepoužitelná (č.l. 124). Splatnost byla ve smlouvě určena přesně a jasně vždy ke konci sedmdesátidenního období, které se automaticky opakovalo, což odpovídá termínovanému revolvingovému vkladu. Promlčecí lhůta počala běžet okamžikem terminace smlouvy.

4. V koncentrační reakci žalobce (č.l. 106) poukázal na elektronickou komunikaci žalované s dcerou žalobce, kde žádala o poskytnutí osobních údajů následně použitých ve smlouvě. Po investičním nezdaru pak žalovaná používala množné číslo a sdělovala „peníze vám vrátíme“, což spolu s dalšími obdobnými formulacemi svědčí o společné odpovědnosti. Účelové jsou jak dohoda o zániku sdružení, tak účastnická výpověď žalovaného, neboť slouží jen k vyvázání žalované z odpovědnosti. Nelze uvěřit, že by žalovaný uvedl svou dceru v hlavičce smlouvy bez jejího souhlasu, neboť je osobou znalou striktního formalismu rozvinutého německojazyčného trhu a nemůže jít o opomenutí či neúmyslný rozmar. Žalobce shrnul, že je prokázáno, že: (A) žalobce uzavřel se sdružením osob tvořeným , tituly před jménem, , právnická osoba, , Jméno žalované B, , roz. , jméno FO, smlouvu, na základě které (B) žalobce převedl ve prospěch sdružení, na účet sdružením ve smlouvě uvedeným žalovanou částku (kdy vyřízení účtu pro sdružení bez právní subjektivity bylo prakticky nerealizovatelné, proto účet , tituly před jménem, , jméno FO, ), kdy tato částka měla být (C) investována na základě zkušeností , tituly před jménem, , jméno FO, získaných dlouhodobým působením na rozvinutém německém finančním trhu do úrok nesoucích aktiv (v té době úrok nikoliv excesivní), kdy tato investice měla být repetitivní a (D) do výše 10.000.000 Kč pojištěna, přičemž smlouva nebyla vypovězena ani jinak ukončena před (E) platnou a účinnou výpovědí ze strany žalovaného, kdy teprve tato výpověď založila, (F) nárok žalobce na výplatu jistiny a kumulovaného úroku (kdy při selhání činnosti sdružení tato měla být pojištěna do výše uvedené výše), který byl (G) řádně uplatněn a měl by být přiznán v plné výši.

5. Žalobce v koncentrační replice (č.l. 117) uvedl, že pro založení sdružení není třeba písemného dokumentu. Z důkazů plyne členství žalované ve sdružení. Žalobce nevěděl, že vklad nebyl pojištěn a byl tím překvapen. K další obraně žalovaných žalobce uvedl (č.l. 123), že komunikace žalované s dcerou žalobce je uložena v chatu Facebook Messengeru, má časovou známku a není překvapivé, že je k dispozici, i když uplynula dlouhá doba. Argument absencí zástupčího oprávnění je nesmyslný a člen sdružení může být určen k tomu, aby zavazoval celé sdružení a o způsobu jednání rozhoduje žalobci neznámá smlouva. Ani platby žalované neindikovaly, že jedná za třetí osobu. Při komunikaci nešlo o pouhé administrativní úkony (č.l. 134).

6. Žalobce v závěrečném návrhu (č.l. 163) shrnul svou argumentaci a uvedl, že jak rozsudky v trestní věci , jméno FO, , tak v souvisejících civilních věcech neobsahují skutečnosti či argumenty, které by vyvracely či moderovaly nárok žalobce. Sdružení nemělo souhlas žalobce investovat prostředky do aktivit odsouzeného , jméno FO, , přičemž tato rozhodnutí zdůrazňují roli nynější žalované, která měla v trestním řízení postavení poškozené (na rozdíl od nynějšího žalovaného) a převzala více než 3,42 miliónů Kč od A. , jméno FO, . Ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud konstatuje existenci sdružení nynějších žalovaných.

7. Žalovaní se k žalobě vyjádřili dne 12.10.2022 (č.l. 85) tak, že uplatněný nárok považují za zcela nedůvodný a neoprávněný a navrhli zamítnutí žaloby. Předeslali, že druhá žalovaná (dále též jen „žalovaná“) nemá s tvrzeným nárokem nic společného. Sdružení fyzických osob uvedené v hlavičce komisionářské smlouvy v době jejího podpisu již fakticky neexistovalo, proto ji nepodepsala a nikde jinde ve smlouvě nefiguruje a o smlouvě neměla povědomí. V době podpisu smlouvy už sdružení neexistovalo ani formálně, neboť zaniklo k 31.12.2010 dohodou, kterou druhá žalovaná sepsala, když se dozvěděla, že byla údajně v nějakém sdružení, které mělo uzavřít jakousi smlouvu. Žalovaná neměla podnikatelské oprávnění, nedanila žádné příjmy z takové smlouvy a ani žádné příjmy neměla. Mezi žalobcem a druhou žalovanou nebyl žádný smluvní vztah a žalobce takový vztah neprokázal a druhá žalovaná není pasivně legitimována.

8. Peníze žalobce byly odeslány , jméno FO, , což má plynout z rozsudků, jimiž byl A. Dostál pravomocně odsouzen za podvody (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. , Anonymizováno, a rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , Anonymizováno, . I první žalovaný (dále též jen „žalovaný“) byl obětí podvodu a měl v trestním řízení postavení svědka a poškozeného. Z těchto rozsudků plynou podstatné skutečnosti týkající se investic a splatnosti pohledávek. Návratnost prostředků z komisionářské smlouvy nebyla nikdy možná a žalobce o tom byl informován již počátkem roku 2013, resp. dopisem z 24.12.2022). Poté co zjistil, že byl obětí podvodu, začal žalovaný postupně během roku 2017 vracet žalobci provizi. Žalovaný peníze žalobce prokazatelně investoval podle komisionářské smlouvy o čemž svědčí zápisy o vkladech a výběrech a potvrzení o vrácení provize. Nebylo prokázáno, že by prvý žalovaný porušil jakoukoli povinnost ze smlouvy, přičemž s ohledem na neexistenci sdružení je vztah mezi žalobcem a prvým žalovaným neurčitý a nejistý.

9. Pro případ úvah oprávněnosti nároku žalovaní namítli jeho promlčení. I kdyby mělo být titulem bezdůvodné obohacení, byl by nárok rovněž několik let promlčen. V jiných soudních řízení nejsou podobné nároky na vrácení investic shledány oprávněnými a soudy je považují za „dávno“ promlčené (srov rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. , Anonymizováno, ). Doplnili (č.l. 121), že promlčení plyne i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2019, sp. zn. , Anonymizováno, . Může-li věřitel smlouvu vypovědět kdykoliv a tím také kdykoliv přivodit splatnost, počíná promlčecí doba běžet již od prvního dne po poskytnutí zápůjčky (zde poskytnutí vkladu), respektive od doby, kdy by uplynula sjednaná výpovědní doba v případě, kdy by již tento první den věřitel smlouvu vypověděl. Z dosud nepřekonané judikatury Nejvyššího soudu tedy vyplývá, že věřitel musí smlouvu vypovědět nejpozději do tří let a následně podat žalobu k soudu, jinak se jeho majetkové právo promlčí. Jakákoli práva žalobce by tak byla promlčena již několik let před podáním výpovědi komisionářské smlouvy10. Žalovaní v koncentrační reakci (č.l. 102) uvedli, že neexistuje žádný dokument, že by sdružení vyvíjelo jakoukoli činnost. Dohoda o zániku sdružení byla uzavřena jen pro dosažení právní jistoty. Žalovaný prostředky dle smlouvy zainvestoval, o čemž svědčí žalobcem odsouhlasené a potvrzené přehledy o vkladech a výběrech. V koncentrační replice žalovaní (č.l. 120) označili za nedůvěryhodné záznamy o údajné komunikaci dcer žalobce a žalovaného, které měly velmi blízký přátelský vztah. Žalobci muselo být zřejmé, že smlouva je překročením zástupčího oprávnění a ani teoreticky by žalovanou nemohla zavazovat. Žalovaní následně vznesli (č.l. 131) výhradu koncentrace vůči předložené komunikaci dcery žalobce s žalovanou a uvedli, že z textu nelze dovodit účast žalované na sdružení. Předávala vzkazy a činila administrativní úkony, neboť to bylo rychlé a efektivní.

11. Žalovaní v závěrečném návrhu (č.l. 168 a 174) setrvali na své argumentaci. Žalovaná uvedla, že se až po několika letech dozvěděla, že její jméno figuruje v nějaké smlouvě. Peníze pro nebo od pana Dostála šly z anebo na účet žalovaného. Žalovaná v trestním řízení figurovala díky nevyřešeným dědickým záležitostem. Neměla živnostenské oprávnění ani odborné vzdělání. Ukončení smlouvy ze dne 24.12.2012 bylo žalobci zasláno poštou a bylo opakovaně řešeno při osobních schůzkách žalobce a žalovaného. O informování žalobce o ukončení smlouvy svědčí, že mu byla vracena provize v průběhu roku 2017. Nejpozději v roce 2017 měl žalobce informace o neúspěchu investic a o jejich ukončení, neboť mu byla vrácena provize v plné výši. Jde o nejdříve prokázaný okamžik, kdy mohl žalobce svůj nárok uplatnit12. Při jednání soudu dne 24.5.2023 (č.l. 90) účastníci setrvali na svých postojích a jednání bylo zakončeno koncentrační výzvou (§ 118b odst. 1 o.s.ř.). Při jednání dne 4.4.2024 byla konstatována soudní rozhodnutí jimiž žalovaní podporovali svou argumentaci o nevymahatelnosti závazku a která soud opatřil. Dne 24.5.2024 zazněly závěrečné návrhy (č.l. 176) v nichž účastníci setrvali na svých procesních pozicích, tedy že žalobě má být vůči oběma žalovaným vyhověno, což navrhoval žalobce, resp. že žaloba má být v celém rozsahu zamítnuta, jak navrhli žalovaní. Po vytvoření procesního prostoru k reakci soud dne 31.5.2024 vyhlásil rozsudek (č.l. 180).

13. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti14. Z listiny předložené žalobcem (č.l. 4) soud zjistil tyto skutečnosti:a) dne 10.5.2011 podepsali žalovaný u označení „komisionář“ a žalobce u označení „komitent“ (podpisy nebyly sporovány)b) dokument nazvaný „Komisionářská smlouva číslo 36012/2011, uzavřená dle ustanovení § 577 obchodního zákoníku mezi „komitentem a …komisionářem“ (č.l. 4)c) u jména a příjmení žalobce je uvedena adresa, telefonní číslo, rodné číslo a číslo občanského průkazu a označení „komitent“.d) Jako „komisionář“ je označeno „Sdružení fyzických osob , tituly před jménem, , Jméno žalované A, a , jméno FO, se sídlem , adresa, “, dále telefonní a mobilní číslo a e-mail „[email protected]“.e) Po záhlaví následuje tento text smlouvy s číslovanými odstavci:

1. Základy spolupráce. Komisionář obstarává pro komitenta bankovní vklady a vstupy do fondů v Evropě vlastním jménem na jeho účet. Předpokladem ke vstupu do bankovních obchodů je v cyklu neodvolatelný vklad v Kč nebo € s dobu trvání minimálně jeden rok. U kladů v jiné měně nelze garantovat výnos dle bodu 2.

2. Výše vkladu a trvání smlouvy. Komitent vloží 2 030 000 Kč …na 70 dnů s denním výnosem 0,085714 % /Při 350 dnech výnosových operací/. Vklad je opakovaně vložen a smlouva trvá dalších 70ti denní cyklus, pokud komitent 58. den nepožádá o vyplacení, kromě vkladů v prvním roce trvání smlouvy. Z důvodu zabezpečení výnosů je nezbytný neodvolatelný vklad. Po této výpovědi je 70. den vyplacena dohodnutá částka. Úplným vyplacením komitenta smlouva zaniká. Den vstupu se nezapočítává. Datum vstupu je, harmonogram výpovědí a výplatních termínů bude uveden v příloze po převodu nahoře uvedené částky na účet Raiffeisenbank , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Výnos ani vklad nelze vyplatit v období od 20. prosince aktuálního roku do 20. ledna následujícího roku. Výběr v předpočítané výši celkového ročního výnosu možno učinit v průběhu ročního zhodnocení.

3. Ručení. Komisionář neručí za obchodní úspěch nad 2% cyklus, ale jeho úsilí směřuje k maximálnímu % výnosu. Vklad je pojištěn do výše 10 000 000 Kč nebo 35 000,00 až 42 000,00 € dle kurzu.

4. Mlčenlivost a ochrana informací. Komisionář zachovává mlčenlivost o osobních datech, vkladech a výnosech komitenta. Komitent prohlašuje, že vkládá své vlastní prostředky, které nepocházejí z trestné činnosti a je si vědom, že v takovém případě komisionář nemusí zachovat před orgány činnými v trestním řízení mlčenlivost.

5. Přímé daně. Daň z příjmu za fyzické osoby – občana odvádí ze zákona komisionář a je z výnosu odečtena. Fyzické a právnické osoby provedou zdanění ve svých firmách dle zákona o daních z příjmu. Pokud je výnos převáděn do zahraničí v rámci EU, odvádí daň fyzická osoba – občan dle zákonů příslušného státu.

6. Závěrečná ujednání. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, platí vztah obchodní a v některých případech i občanský zákoník. Platnost této smlouvy se prolonguje nebo zaniká dle článku 2 této smlouvy. Smlouva je vypracována ve dvou vyhotoveních a každá ze smluvních stran obdrží po jednom.

7. Základní parametry finančního obchodu:- Měna bankovní operace: CZK- Upisovací období 350 dnů- Min. jednorázová investice 100 000,- Kč- Doporučený inv. Horizont: 350 dní- Běžný vstupní poplatek: 2%- Poplatek za správu: 1,35%- Zastupitel: , jméno FOf) V zápatí druhé strany smlouvy je uveden tento text:Živnostenské oprávnění: OŽÚ Pardubice č.j, AnonymizovánoIČO 12965677, ev.č. , hodnota, -, Anonymizováno15. Žalobce vyzval žalované (č.l. 5) dne 12.5.2021 k vrácení částky 2,030.000,-- Kč, splatné dne 7. 5. 2021 v návaznosti na výpověď ze dne 9.4.2021 spojenou s výzvou k vyplacení prostředků do 20 dní na účet žalobce (č.l. 6; viz též podací lístky na č.l. 3).

16. V listině datované dnem 7.1.2013, s neoznačeným adresátem, podepsané žalovaným, (č.l. 51), kde je nahoře rukou dopsáno: „Na vědomí , jméno FO, , Anonymizováno, “, se uvádí, že blíže neoznačený finanční makléř z důvodu situace na trzích rozhodl o „přerušení výnosových operací, kterých se vy jako klient zúčastňujete, a to na dobu od 1.1. do 31.3.2013“. K eventuálnímu vyplacení vkladů dojde 31.3.2013. „Obnovení výnosových operací je předpokládáno od 1.4.2013“17. V dopise s hlavičkou společnosti , právnická osoba, (č.l. 62), datovaném dne 24.12.2012 a podepsaném , jméno FO, , kde je dole rukou dopsáno „oznámeno: , Anonymizováno, , , jméno FO, , 7.1.2013“. Po oslovení „Vážený komitente“ se uvádí, že z důvodu neudržitelnosti „situace na finančních trzích …jsme nuceni ukončit činnost“. Výslovně se uvádí, že „činnost je touto výpovědí ukončena k datu 28.12.2012“. „K vyplácení …dojde průběžně od 2.1.2013 do 31.3.2013“. Adresát uveden není.

18. Na listině označené jako Kontrolní výpis ke dni 19. 12. 2011 (č.l. 65), kde je v levém horním rohu označen žalobce, je v položce vklad uvedeno datum 20.5.2011 a částka 2 030 000 Kč a dole u položky stav celkem je částka 2,369.419,36 Kč. Dále je uvedeno : „Vkladový poplatek 2 % 40 600,-“. Jako Komisionář je podepsán prvý žalovaný, komitent podepsán není.

19. Na listině blíže neoznačené (č.l. 66), je vlevo nahoře uveden žalobce je uvedeno číslo komisionářské smlouvy , č. účtu, “ a dole stojí: „Stav účtu ke dni 31.12.2011 činí 2,391.759,4 Kč“20. Na kopiích displeje s konverzací neoznačených účastníků (č. l. 108-111) jedna osoba druhou označuje jako ,,, Anonymizováno, “ [dcera žalobce je , jméno FO, a dcera žalovaného se tehdy jmenovala , jméno FO, a jde o nynější žalovanou , Jméno žalované B, ]. Druhá osoba uvádí osobní údaje žalobce včetně rodného čísla, čísla občanského průkazu, čísla mobilního telefonu a svého rodného čísla (č.l. 109), které koresponduje s rodným číslem, uvedeným ve smlouvě cit. výše (bod [13]). V konverzacích jedna osoba sděluje, že „se dohodli“, že „nelze oddalovat ...blízké klienty“ (č.l. 108), že vyplatí aspoň vklad a že „prodají Zderaz“, pozemek a auto (podobně č.l. 110). Na kopiích displeje s konverzací před facebook messenger s identitou „, Jméno žalované B, “(č.l. 127-128) opět jedna osoba označuje druhou „, Anonymizováno, “ a komunikují např. o doručování blíže neoznačených výpisů.

21. Dle vkladových lístků Komerční banky v Litomyšli (č.l.63-64 a 67), z nichž není patrné, kdo předmětné částky vkládal, byly na účet číslo , č. účtu, od května do listopadu 2017 vkládány částky 4.400,-- Kč resp. 5000,-- Kč. Jméno žalovaného je uvedeno u jednoho vkladu.

22. Z výpisu bankovního účtu (č.l. 125), označeného jménem a příjmením žalované plyne, že na týž účet u Komerční banky č. , č. účtu, bylo z účtu u Raiffeisenbank bank zaplaceno od 7. 9. do 25. 10. 2020 celkem 130.000,- Kč; číslo účtu v KB odpovídá číslu účtu z předžalobní výzvy (č. l. 5) a číslo účtu RB je , č. účtu, – je odlišné od čísla uvedeného v předmětné smlouvě (č. l. 4).

23. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu dne 24.5.2023 vypověděl (č.l. 92-96), že smlouvu s žalobcem uzavřel na jeho žádost a vklad provedený prostřednictvím žalovaného měl výhodu vyššího zhodnocení, než kdyby žalobce uzavřel smlouvu sám. Jiné smlouvy takto neuzavíral, nechtěl být účastníkem žádných takových smluv, investice jen doporučoval. Měl za to, že žalobce A. , jméno FO, znal. Žalovaný žil v SRN od roku 1972, získal potřebné vzdělání a podnikal tam ve finančnictví. Investoval výhradně do aktivit A. , jméno FO, , z účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě posílal prostředky na účet pana , právnická osoba, úspěšnost investice skončila zatčením pana , jméno FO, , o čemž informoval žalobce. Žalovanou do smlouvy uvedl ze svého rozhodnutí, aniž měl její svolení; chtěl jí prospět. Nikdy na smlouvu nepřistoupila. V jiných smlouvách nefigurovala. Využil vzor, který měl v počítači. Kontakt na dceru žalobce chtěl ve smlouvě uvést sám žalobce. Když žalovaný následně své dceři (žalovaná) sdělil, jak se věci mají s panem žalobcem, chtěla, aby se vrátila provize. Sám do aktivit pana , jméno FO, vložil 8 mil. Kč. Pojistnou smlouvu měl pan , jméno FO, , ale pojistné plnění nebylo možno získat, protože se dopustil trestného činu.

24. Prvý žalovaný a druhá žalovaná podepsali s uvedením data 29.12.2010 listinu nazvanou „Dohoda o zániku sdružení fyzických osob uzavřená dle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.“, kde shodně konstatují, že se jako smluvní strany dohodly „na zrušení a zániku sdružení FO ke dne 31.12.2010“ (č.l. 57).

25. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci OS v Pardubicích sp. zn. , Anonymizováno, , 2. žalovaná žádá na nynějším žalobci vydání 70 000 Kč jako bezdůvodného obohacení (č.l.74-76; viz též protokol o prvním jednání ve věci samé na č.l. 86-87). Žádá na nynějším žalobci vrácení toho, co dříve plnila. Tato plnění měla odčinit v rámci smírného návrhu neúspěšnost finanční investice, kdy žalovaná 2) takto konala z pocitu morální odpovědnosti; přičemž poukázala na přátelský vztah s dcerou nynějšího žalobce.

26. Okresní soud v Hradci Králové ve věci žalobců , jméno FO, rozsudkem ze dne 20.4.201, č.j. , Anonymizováno, (viz č.l. 141), který nabyl právní moci dne 9.5.2022, vyhověl žalobě o vrácení peněz poskytnutých jako zápůjčka na dostavbu rodinného domu. Žalobci uvedli, že měli smlouvu s nynějšími žalovanými o investicích, ale peníze se jim nevrátily a po žalovaném je nevymáhali, protože zpronevěra A Dostála byla velká a bylo by to marné. Tamnímu žalovanému neslíbili zhodnocení peněz (tuto transakci tehdejší žalovaný namítl k započtení oproti dluhu ze zápůjčky), ale on se jim zavázal, že zápůjčku vrátí. Žalobci nemohli předvídat, že dojde k podvodu. Soud jako nedůvodnou zamítl námitku započtení vznesenou tamním žalovaným, který namítl, že poskytl tamním žalobcům prostředky, které se měly zhodnotit investováním do aktivit A. Dostála, protože neprokázal, že by tamní žalobci za návratnost investice ručili (bod 34 rozsudku). Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 7.4.2022, č.j. , Anonymizováno, výrok ve věci samé potvrdil a námitku započtení neshledal oprávněnou a jednostranné započtení označil za neplatné. Tamní žalovaný ani neprokázal, že peníze na investování tamním žalobcům zapůjčil (bod 18 rozsudku z č.l. 141 procesního spisu)

27. Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 13. 5. 2015, č. j. , Anonymizováno, (příloha č.l. 141), shledal , jméno FO, vinným pokračujícím zvlášť závažným trestným činem podvodu, kterého se dopustil celkem , hodnota, útoky v době od 27.4.2007 do 9.12.2011 čímž způsobil škodu ve výši 273,009.021,-- Kč, kdy jako komisionář uzavíral či nechal uzavírat s komitenty smlouvy o zhodnocování vkladů v 70denních cyklech s výnosem 5 až 9%. V tomto rozsudku je na více místech konstatováno jméno obou žalovaných, kdy na straně 35 pod bodem 122 je přiřčena nynější žalované adhezní náhrada škody v částce téměř 8 mil. Kč, nicméně tehdy odsouzený měl takto adhezně uloženo zaplatit přes 273 mil. Kč. Nynější žalovaný tehdy vypověděl, že s odsouzeným Dostálem se znají od roku 2002, od roku 2004 spolupracují a podnikají na komoditních trzích; žalovaný tehdy odpověděl, že slibované zhodnocení bylo reálné, výplaty klientů začal odsouzený brzdit v roce 2012, ale také, že všechny informace obdržel od žalovaného. Žalovaný se měl s dalšími osobami vydat do Švýcarska někdy po říjnu 2012 a zjistili (str. 62 a 63), že na švýcarských účtech společnosti , Anonymizováno, nejsou žádné peníze. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5.11.2015, č.j. , Anonymizováno, při nedotčeném výroku o vině A. , jméno FO, zrušil rozsudek krajského soudu ve výroku o trestu a některých výrocích o náhradě škody ve výroku o trestu. Vrchní soud mj. konstatoval (str. 19), že obžalovaný: „V rozporu se závazkem vyplývajícím z komisionářských smluv, že bude obstarávat transakce vlastním jménem na účet klienta, vyplývá z provedeného dokazování, že obžalovaný veškeré peníze od klientů buď přebíral v hotovosti, nebo je nechal převádět na své účty, a další transakce s těmito penězi záměrně nijak neevidoval a realizoval je tak, aby nebyly průkazné, listiny, které poškozeným zasílal jako doklad o údajných finančních transakcích, nejsou podloženy jakoukoliv účetní ani jinou evidencí.“ Shodně s rozsudkem krajského soudu se popisuje návštěva ve Švýcarsku, kde měl žalovaný zjistit, že společnost , Anonymizováno, činnost tvrzenou odsouzeným , jméno FO, , neprovozuje (str. 19 a 21 rozsudku Vrchního soudu).

28. Okresní soud v Chrudimi zjistil tento skutkový stav: prostředky žalobce ve výši 2,030.000,-- Kč byly vloženy dne 20.5.2011 na účet žalovaného označený v komisionářské smlouvě uzavřené dne 10.5.2011, kdy tuto smlouvu podepsali žalobce jako komitent a žalovaný za komisionáře, který byl označen jako sdružení fyzických osob tvořené oběma žalovanými. Žalobce smlouvu dnem 13.4.2021 vypověděl a marně vyzval žalované ke vrácení vkladu ve výši 2,030.000,-- Kč.Právní posouzení29. Soud se nejprve zabýval tím (a) zda byl mezi účastníky právní vztah, a pokud ano (b) o jaký právní vztah se jedná, (c) zda tento vztah zanikl a popřípadě kdy, (d) zda z něj popřípadě vyplývalo právo, jehož se žalobce domáhá a (e) zda takové právo není promlčeno, jak namítali žalovaní30. Žalobce žalobu opíral o komisionářskou smlouvu (viz výše bod [13b)]), která výslovně odkazuje na zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění platném v době uzavření smlouvy, konkrétně na § 577 a následující obchodního zákoníku, obsahující úpravu komisionářské smlouvy. Právní vztah tedy vycházel z kogentního znění ustanovení § 577 obchodního zákoníku od něhož se nelze dohodou stran odchýlit, jak ukládal § 263 odst. 2 obchodního zákoníku. Žalobce uváděl, že obsahově jde o smlouvu komisionářskou, s prvky obchodněprávní mandátní smlouvy a nepojmenované smlouvy o investiční makléřské činnosti. Právní vztah vymezený smlouvou uvedenou výše (viz bod [13 e) odstavce , Anonymizováno, \r \h \* , Anonymizováno, 1 , právnická osoba, určen, jak pro platnost , Anonymizováno, závazku požadoval § 269 odst. 2 obchodního zákoníku (ke konkretizaci obsahu závazku viz níže bod [ REF , Anonymizováno, násl.]).

31. Soud se nejprve věnoval subjektům tvrzeného právního vztahu. Žalobce tvrdil, že výše uvedený právní vztah uzavřel z oběma účastníky jako členy sdružení fyzických osob. Soud konstatuje, že žalobce smlouvu uzavřel svým jménem, jako fyzická osoba, označená číslem občanského průkazu a adresou. Bylo nepochybné, že smlouvu stvrzující existenci právního vztahu podepsal (viz výše bod [13 a) a , Anonymizováno, _, Anonymizováno, )]).

32. Řešená otázka existence právního vztahu se však týkala i toho, zda tento právní vztah zavazuje oba žalované, z čímž úzce souvisela povaha tohoto právního vztahu v tom smyslu, zda je o vztah mezi podnikateli a občanem, anebo o občanskoprávní vztah mezi žalobcem a občanským sdružením žalovaných. Smlouvu u označení komisionář podepsal prvý žalovaný (viz výše bod [13 a)]). Smlouva výslovně odkazuje na živnostenské oprávnění a IČO (identifikační číslo osoby) prvého žalovaného jako podnikající fyzické osoby, nikoli na oprávnění sdružení (viz výše bod [ REF _, Anonymizováno, ). Žalovaný tak smlouvu uzavřel jako podnikatel, a to podle obchodního zákoníku, na nějž smlouva jednoznačně a výslovně odkazuje.Postavení druhé žalované33. Druhá žalovaná byla ve smlouvě uvedena jako součást sdružení fyzických osob ([13 d)]), které jak smlouva uvádí, ji uzavřelo jako komisionář. Jinde ve smlouvě žalovaná zmíněna není; e-mailová adresa a podnikatelské označení patří žalovanému, stejně jako podpis pod smlouvou. Zmiňuje-li smlouva sdružení fyzických osob (viz výše body [13 písm. , Anonymizováno, e) odst. REF _, Anonymizováno, odkazuje na tehdy platný občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy, dále též jen „občanský zákoník 1964“). Tento zákon v § 829 odst. 1 upravoval smlouvu o sdružení a stanovil, že: „Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.“. Smlouvou o sdružení nevznikala právnická osoba, neboť šlo o typ závazkového právního vztahu. Jak ostatně výslovně stanovil tehdejší občanský zákoník: „Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.“ (829 odst. 2 občanský zákoník 1964). Žalovaní nebyli v tomto smyslu společníky právnické osoby.

34. Právní úprava stanovila, že ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci sdružení zavázáni společně a nerozdílně (§ 835 odst. 2 občanského zákoníku). Soud v poměrech projednávané věci nemohl pominout judikaturu, podle níž ke vzniku takového závazku nepostačuje bez dalšího, že jeden z účastníků smlouvy o sdružení tento závazek podepsal pod společným jménem sdružení. Nelze opomenout, že smlouva uzavřená nezmocněným jednatelem jménem sdružení podnikatelů členy sdružení automaticky nezavazuje (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. , Anonymizováno, ). Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na něž odkazoval žalobce (viz č.l. 78) není s tímto závěrem v rozporu, neboť jednak odkazuje na § 10 odst. 2 obchodního zákoníku, podle něhož „Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně“, avšak současně uvádí, že: „Ustanovení § 835 odst. 2 obč. zák. 1964 o tom, že ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně, se uplatní pouze v případě, že účastník sdružení činí právní úkon, jenž takový závazek zakládá, pod společným jménem sdružení (srov. cit. § 10 odst. 2 obch. Zák.)“, kdy dosah této právní věty je zřejmý i z textu rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, „Samotný závěr o vzniku (a existenci) sdružení však není dostačující, neboť neřeší otázku povinnosti žalované 2) zaplatit žalobkyni kupní ceny dodaného zboží. …Nepřihlédl-li odvolací soud k tomuto předpokladu a povinnost žalované 2) k zaplacení kupních cen založil pouze na tom, že žalovaná 2) byla společně se žalovaným 1) účastnicí sdružení, je jeho právní posouzení věci neúplné a jeho rozhodnutí nesprávné“. Citované rozhodnutí výslovně odkazuje na další rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde konstatoval: „Jestliže smlouvu o pojištění uzavřel jako pojistitel svým jménem toliko žalobce a), aniž by z textu této smlouvy vyplývalo, že byla uzavřena touto osobou jako členem sdružení fyzických osob, (v této pojistné smlouvě je uvedeno jméno M. Z. a identifikační číslo podnikatele), tato smlouva je uzavřena s pojistníkem v písemné formě (srov. § 791 občanského zákoníku ) a z tohoto dvoustranného právního úkonu nevyplývá, že by v ní byly dohodnuty společné závazky či společná práva (srov. § 511 a násl. občanského zákoníku), pak plnění z tohoto právního úkonu (z pojistné smlouvy) se může domáhat pouze žalobce a).“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 12. 1.2006, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Ve věcech řešených dovolacím soudem šlo o otázky týkající se sdružení podnikatelů podle § 10 odst. 2 obchodního zákoníku.

35. V nyní projednávané věci však byl podnikatelem pouze prvý žalovaný a účelem sdružení podnikající fyzické osoby a fyzické osoby nepodnikající, jíž byla druhá žalovaná, nemohlo být podnikání. Žalovaná v době tvrzené existence sdružení podnikatelkou nebyla. Nutno připomenout, že uzavřením smlouvy o sdružení nevzniká nový právní subjekt. Sdružení tedy samo nemůže být účastníkem právních vztahů, nabývat práva a mít závazky. Subjektem právních vztahů vznikajících v souvislosti s činností sdružení mohou být pouze účastníci sdružení, kteří jednají sami nebo prostřednictvím zástupců. (, jméno FO, a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2327, marg. č. , hodnota, .). Žalovaný však nemohl v podnikatelské věci jednat ani jako zástupce žalované, neboť ta podnikatelkou nebyla a nemohla nést podnikatelský závazek, bez ohledu na skutečnost, zda a kdy sdružení fyzických osob tvořených žalovanými vzniklo a kdy zaniklo.

36. Soud na základě těchto úvah dospěl k závěru, že druhá žalovaná obchodněprávní smlouvu o zhodnocování vkladu žalobce neuzavřela a její součinnost, tak jak se projevovala před uzavřením smlouvy (získávání údajů), v jejím průběhu (předávání výpisů, resp. zpráv), tak poté, kdy závazek nebyl plněn (viz výše body [, Anonymizováno, ]) nedokládá, že byla účastnicí závazkového vztahu, resp. že založila její účast na tomto vztahu tak, že by jí smlouvy vznikly práva a povinnosti. (Soud si je vědom, že žalovaná strana zpochybnila věrohodnost a průkaznost komunikace žalované s dcerou žalobce. Kontextuálně vyhlíží tato konverzace věrohodně.) Závěr o pouze pomocné roli žalované nemůže zvrátit ani fakt, že je druhá žalovaná uvedena v záhlaví smlouvy jako součást mandatáře, jímž dle smlouvy bylo (občanské) sdružení fyzických osob tvořené prvým žalovaným a druhou žalovanou. Soud se přiklonil k argumentaci žalované, že ona sama podnikatelský status neměla (nepodnikala, nedanila podnikatelské příjmy) a byl to žalovaný, který vystupoval jako podnikatel. Žalovaná tedy nebyla účastníkem právního vztahu prokazovaného předmětnou smlouvou.Povaha, rozsah a trvání závazku žalovaného37. Komisionářská smlouva byla smlouvou uzavřenou na straně jedné mezi prvým žalovaným jako podnikatelem, živnostníkem, jehož oprávnění k podnikání smlouva výslovně zmiňuje a žalobcem, jako nepodnikatelem na straně druhé. Tuto smlouvu strany podřídily ve smyslu § 262 odst. 1 obchodního zákoníku úpravě v tomto zákoně obsažené, což je možné, neboť komisionářská smlouva jakožto smluvní typ je tzv. fakultativním obchodem.

38. Z obsahu komisionářské smlouvy plyne, že prvý žalovaný na sebe vzal závazek (viz výše bod [bod 13 písm. e)odst. , Anonymizováno, \r \, Anonymizováno, , Anonymizováno, ]), podle něhož: „neručí za obchodní úspěch nad 2% cyklus“. Zhodnocení, resp. vydání částky odpovídající obchodnímu úspěchu nebylo předmětem řízení. Pokud však žalobce jako podnikatel na sebe svým podpisem vzal takový závazek, nepochybně potvrdil návratnost částky 2 030 000 Kč, kterou žalobce dle jeho pokynů vložil, a to za situace, kdy prvý žalovaný ve smlouvě na tomtéž místě uvedl, že žalobcem vložené prostředky jsou do částky 10 miliónů Kč pojištěny.

39. Soud se dále zabýval tím, zda závazek žalovaného trvá, resp. zda zanikl. Předmětná komisionářská smlouva neupravuje důvod zániku závazku, než je úplné vyplacení komitenta (viz výše [bod 13 písm. e) odst. , Anonymizováno, . Druhý odstavec smlouvy je výslovně nadepsán: „Výše vkladu a trvání smlouvy“ a žalobce důvodně argumentuje, že smlouva měla cyklickou povahu a byla uzavřena na dobu neurčitou. Jediná omezení se týkala dob, kdy lze vklad vyplatit. Výslovně však bylo uvedeno, že až „úplným vyplacením komitenta smlouva zaniká“. Obchodní zákoníku upravoval zánik závazku splněním (§ 324 až § 343 obch. zákoníku), což v poměrech předmětného závazku nenastalo. Nesplněný závazek mohl zaniknout nějakou formou dohody, která však uzavřena nebyla, a to ani v souvislosti s platbami, které žalovaná strana označila jako vrácení provize, resp. nebylo prokázáno, že by šlo o placení odstupného ze smlouvy zrušené odstoupením ze strany žalovaného podle § 344 a násl. obchodního zákoníku. Nebylo rovněž tvrzeno a prokazováno, že by smlouvu vypověděl žalovaný.

40. Žalovaný tvrdil, že povinnostem z komisionářské smlouvy nemohl dostát, pro trestnou činnost , jméno FO, , což patrně mělo navozovat zánik závazku nemožností plnění (§ 353 a § 354 obchodního zákoníku). Z trestních rozsudků vyplývá (viz výše bod [26]), že žalovaný odsouzenému , jméno FO, důvěřoval a že patrně i sám přišel o významné finanční prostředky, nicméně ze smlouvy, z nichž žalobce dovozuje svůj nárok, žádná spojitost s odsouzeným Dostálem nevyplývá a ani z žalovaným předložených výpisů viz body [17 a 18] ani neplyne jakákoli spojitost s A. , jméno FO, . Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným založila žalovaným sepsaná komisionářská smlouva a žalovaný, který se zavázal „obstarat pro komitenta [tj. pro žalobce] bankovní vklady a vstupy do fondů v Evropě vlastním jménem a na jeho účet“, vedený u žalovaného, který žalobci podal zprávy o stavu tohoto účtu. Namítal-li žalovaný, že , jméno FO, , resp. jeho společnosti nesplnily závazek vůči žalovanému (tuto skutečnost žalovaný prokazatelně namítl až v nynějším řízení), mohl by žalobce ve smyslu § 582 obchodního zákoníku požadovat po žalovaném splnění tohoto závazku, kdy žalovaný v předmětné smlouvě uvedl, že „neručí za obchodní úspěch nad 2% cyklus“ (viz výše [bod 13 písm. , Anonymizováno, a § 303 a násl. obchodního zákoníku, srov. i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.7.2011, sp. , Anonymizováno, ). Jak již však bylo konstatováno výše (bod [ , Anonymizováno, ), podnikatelský závazek žalovaného spočíval v převzetí prostředků žalobce za účelem zhodnocování bankovními vklady a vstupy do fondů, přičemž žalovaný ani netvrdil, že by , Anonymizováno, . , jméno FO, provozoval banky či investiční fondy. Nemožnost plnění ve smyslu § 353 obchodního zákoníku tak podle okresního soudu nenastala.

41. Nárok žalobce na zaplacení prostředků vložených na bankovní účet žalovaného ve výši 2,030.000,-- Kč plyne z § 585 obchodního zákoníku „Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu převést na komitenta práva získaná při zařizování záležitosti a vydat mu vše, co přitom získal, a komitent je povinen je převzít.“). Toto právo žalobce uplatnil svým odstoupením od smlouvy.K namítanému promlčení42. Žalovaný namítal, že závazek k vyplacení prostředků vložených na bankovní účet žalovaného nelze soudně vymáhat, neboť uplynula promlčecí lhůta. Poukázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2019, sp. zn. , Anonymizováno, , podle něhož právo vypovědět smlouvu o zápůjčce nepodléhá promlčení, avšak nebyla-li splatnost dluhu (vrácení zápůjčky) dohodnuta může již den následující po vzniku takového právního poměru zapůjčitel smlouvu o zápůjčce vypovědět ve lhůtě šesti týdnů (§ 605 o. z.), a tím vyvolat její splatnost (srov. též rozhodnutí Velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 31. 5.2023, sp. zn. , Anonymizováno, ). V projednávané věci však nejde o smlouvu o zápůjčce podle občanského zákoníku 2012, ale o komisionářskou smlouvu sjednanou žalovaným podnikatelem podle obchodního zákoníku. Navíc nešlo o smlouvu, kde by splatnost nebyla sjednána, neboť tato obchodněprávní smlouva splatnost vázala na cykly v ní uvedené. Pokud žalovaný v této souvislosti namítal, že zánik závazku byl patrný z toho, že začal žalobci vyplácet menší částky, pak nutno uvést, že vklady prováděné údajně žalovaným na bankovní účet žalobce v době od května do listopadu 2017 jako (viz výše bod [20]), nebyly blíže označeny, byť zástupce žalovaných uvedl, že tyto částky vkládal žalovaný ve prospěch účtu žalobce jako vracené provize. Z těchto plateb nelze podle názoru okresního soudu dovozovat počátek běhu promlčecí lhůty, resp. vědomí žalobce, že závazek k vrácení vkladu následně zanikl uplynutím čtyřleté promlčecí lhůty (§ 397 obchodního zákoníku).

43. Námitku promlčení vznesla i druhá žalovaná, kterou však soud na základě výše uvedeného posouzení vůbec nepovažoval za účastníka podnikatelského právního vztahu uzavřeného prvým žalovaným (viz výše body [30 až 35]). Pokud by soud vztah založený komisionářskou smlouvou považoval za vztah občanskoprávní povahy uzavřený mezi žalobcem a oběma žalovanými, pak by závazek ke vrácení prostředků vložených na základě komisionářské smlouvy, v jejíž hlavičce byla žalovaná uvedena, podléhal promlčení za podmínek stanovených občanským zákoníkem 1964 (k rozdílnému režimu dřívějších obchodněprávních a občanskoprávních závazků srov. přiměřeně rozh. Velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. , Anonymizováno, ). Soud má za to, že placení prostředků druhou žalovanou na bankovní účet žalobce (viz bod [ , Anonymizováno, ), jakož i návrh na uzavření dohody o narovnání (č.l. 165) nepředstavovaly uznání závazku ve smyslu § 558 občanského zákoníku 1964, neboť koncept dohody o narovnání, byť je v něm žalovaná označena jako dlužník, výslovně uvádí, že dlužník platí výhradně ze své dobé vůle a pocitu morální odpovědnosti (čl. III.1) a právo na náhradu škody či odčiněný dluhu jsou mezi účastníky konceptu dohody pochybné a sporné (čl. II.2). Úhrady placené žalovanou na účet žalobce pak byly označeny jen obecně jako jednorázové či okamžité úhrady (zástupce žalovaných vysvětlil, že celkově takto bylo poukázáno 130 000 Kč, ale soudně je v jiném řízení nynější žalovanou vymáháno na nynějším žalobci 70 000 Kč za dobu od 7.9.2018 do 5.10.2020 odkazem na předvídanou námitku promlčení). Pokud by měl závazek mezi žalobcem na straně jedné a žalovanými na straně druhé občanskoprávní povahu, nebylo by možno ve vztahu k žalované, resp. k občanskoprávnímu sdružení žalovaných užít úpravu obchodního zákoníku a předmětná smlouva by v režimu občanského zákoníku patrně byla smlouvou o obstarání věci (§ 733 a násl. občanského zákoníku 1964) s prvky smlouvy příkazní (§ 724 a násl. občanského zákoníku). Občanskoprávní závazek z takové smlouvy by zanikl nemožností plnění podle § 575 občanského zákoníku, která objektivně nastala vyhlášením trestního rozsudku (tj. nejpozději dne 5.11.2015), jímž byl , jméno FO, shledán vinným tím, že přebíral finanční prostředky ke zhodnocení, ačkoli žádnou činnost vedoucí ke zhodnocení nevykonával (viz výše bod [ , Anonymizováno, , Anonymizováno, ]).Závěr a náklady řízení44. Z výše uvedených důvodů soud žalobě ve vztahu k prvnímu žalovanému vyhověl (viz výše body [29 až 31 a 36 až REF _Ref169541474 \r \h 41]) a ve vztahu k druhé žalované z výše uvedených důvodu (body [ REF _, Anonymizováno, žalobu zamítl (výrok II.). Žalovaný je podle § 585 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy povinen zaplatit žalobci žalovanou částku a na základě § 517 odst. 2 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobci též úroky z prodlení z žalované částky, za dobu od marného uplynutí lhůty k zaplacení do zaplacení, a to ve výši dané § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. (výrok I.).

45. O náhradě nákladů řízení mezi žalovaným a žalobcem rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení vůči žalovanému zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 295 618,41 Kč (výrok III.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 101 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 030 000 Kč sestávající z částky odměny za jeden úkon právní služby 16 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. dne 18. 1. 2021, z 16 420 Kč za žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze 7. 9. 2021, z částek 2 × 8 210 Kč za předžalobní výzvu a repliku k vyjádření žalovaných(§ 11 odst. 2 písm. h) § 11 odst. 3 a.t. – replikou žalobce navíc doplnil tvrzení, která žaloba neobsahovala, ač měla), z 2 × 16 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 5. 2023 a 4.4.2024 (č.l.90 a 154), z 16 420 Kč za koncentrační vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. z 23. 6. 2023 (č.l. 106), z 3 × 8 210 Kč za koncentrační repliku, dupliku a tripliku (§ 11 odst. 2 písm. d) a odst. 3 a.t., č.l. 117, 123 a 135; oponentura důkazní nepřípustnosti a neprůkaznosti komunikace na chatu) z 9. 7. 2023, 27. 7. 2023 a 25.8.2023, z částky 16 420 Kč za písemný závěrečný návrh konstatovaný následně 24.5.2024 v nepřítomnosti zástupce (č.l. 162) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 4. 2024 a z částky 8 210 Kč za nahlížení do spisu po uplynutí lhůty k závěrečným návrhům (§ 11 odst. 2 písm. g) a § 11 odst. 3 a.t. č.l. 172) z 29. 4. 2024. Za podání ze dne 31.3.2022 jímž žalobce opravil nesprávné datum narození žalované soud odměnu nepřiznal, neboť úkon byl honorován v rámci žaloby (č.l. 32). K náhradě náleží 12 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 3.600,-- Kč. K nákladům řízení náleží náhrady cestovného a za čas promeškaný na cestě v celkové výši 9 048,44 Kč, a to při cestách z Prahy do Chrudimi a zpět dne: 24. 5. 2023 náhrada 2 991,18 Kč (253 ujetých km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km, ORV č.l. 190) a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč (§ 14 a. t.), tak i při obdobné cestě 4.4.2024 náhrada 3 028,63 Kč (dle vyhl. č. 398/2023 Sb.) a 800 Kč za čas promeškaný na cestě a za cestu dne 29. 4. 2024 náhrada 3 028,63 Kč (dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a 800 Kč podle § 14 a. t. K nákladům v celkové výši 160.428,44 Kč nutno podle § 12a a.t. přičíst DPH 21 % ve výši 33 689,97 Kč a zaplacený soudní poplatek 101.500,-- Kč.

46. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a druhou žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.” tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení vedenému vůči ní zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 153.368,99 Kč (výrok IV.). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 030 000 Kč sestávající z částky 16 420 Kč (odměna za 1 úkon) za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. z 23. 7. 2022, 16 420 Kč za vyjádření k žalobě (č.l. 85) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. z 12. 10. 2022, 3 krát 16 420 Kč za účast na jednání soudu (č.l. 90, 154 a 176) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 24. 5. 2023 a 4.4. a 24.5.2024, z částky 16 420 Kč za koncentrační vyjádření (č.l. 102) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. z 16. 6. 2023, z poloviční odměny 8 210 Kč za nahlížení do spisu (č.l. 116) dle § 11 odst. 2 písm. g) a § 11 odst. 3 a. t. dne 4. 7. 2023 (žalobce založil nový důkaz), z 8 210 Kč za koncentrační repliku (č.l. 121) dle § 11 odst. 2 písm. h) a § 11 odst. 3 a. t. z 11. 7. 2023, z 8 210 Kč za koncentrační dupliku k novým důkazům dle § 11 odst. 2 písm. h) a § 11 odst. 3 a. t.. Za účtovaný písemný závěrečný návrh (č.l. 174) provedený při následném honorovaném jednání odměna nepřísluší. K odměně ve výši 123.150,-- Kč je třeba přičíst devět paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 2.700,-- Kč a náhradu za cestovné a čas promeškaný na cestě v celkové výši 901,23 Kč, v souvislosti s cestami z Dražkovic do Chrudimi a zpět k jednání soudu dne: 24. 5. 2023 náhrada 298,99 Kč za 12 ujetých km v částce 98,99 Kč (dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km, ORV na č.l. 187) a náhradě za dvě započaté půlhodiny v částce 200 Kč podle § 14 a. t.; kdy obdobné náklady vznikly s cestami dne 4. 4. 2024 a 23. 5. 2024 náhrada 2 × 301,12 Kč (dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a § 14 a.t.) K náhradě ve výši 126.751,23 Kč je třeba podle § 12a a.t. připočíst 21 % DPH, tj. 26.617,76 Kč.

47. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř.