112 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 52 505,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 755 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 8 755 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do žalovaných 43 750,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 14 778,58 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 621 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 4.2.2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 52 505,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky Kč 23 533,58 ode dne 4.2.2021 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 621 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 15 403,60 Kč. Žalobkyně tvrdila, že 19.5.2020 byla uzavřena mezi účastníky smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, tento byl vyplacen. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, o čemž se smluvní strany dohodly a žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci a navazující úkony (doložení souhlasu s inkasem a potvrzení o verifikační platbě), bez výjimek s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným 27 781 Kč (15 000 Kč jistina a 12 781 Kč - sjednané úroky) měla být žalovaným uhrazena v 72 splátkách ve výši 386 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Zápůjční úroková sazba činí 23 % ročně a RPSN činí 38,73 %. Takto byly sjednány doplňkové služby, konkrétně: a) doplňková inkasní služba podle samostatné smlouvy o inkasní službě, kdy inkasní služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, nároky může žalobkyně uplatňovat po žalovaném při splatnosti úvěru; b) doplňková služba„ [anonymizováno]“ podle samostatné smlouvy o doplňkové službě [anonymizováno], služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, nároky může žalobkyně uplatňovat po žalovaném při splatnosti úvěru, kdy doplňkový balíček„ [anonymizováno]“ zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst [číslo] v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst [číslo] v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou 649 Kč splatnou dne 15.11.2020. Upomínkou ze dne 20.11.2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a sankce za zaslání upomínky 300 Kč, 5.12.2020 zaslala druhou písemnou upomínku žalovanému k úhradě dlužné splátky a sankce 300 Kč a sankce 500 Kč, kdy upozornila při nezaplacení na možné zesplatnění celého úvěru a k uplatnění smluvní pokuty. Přes upomínky žalovaný neuhradil řádně splátku splatnou 15.11.2020. Pro nezaplacení žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nároku 52 646,76 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 14 489,05 Kč, zbylé části úroků 11 362,67 Kč, zbylé části inkasní služby 4 154 Kč (67 splátek po 62 Kč), zbylé části doplňkové služby [anonymizováno] (podpora – odklad 3 015 Kč při 67 splátkách po 45 Kč, podpora – [anonymizováno] 5 226 Kč při 67 splátkách po 78 Kč, podpora – práce 5 226 Kč při 67 splátkách po 78 Kč), nákladů na upomínkování 1 800 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši 300 Kč, náklady za upomínky ve výši 3x - 500 Kč, smluvní pokuty za prodlení úvěru 128,54 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby 0,93 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby), smluvní pokuty (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 7 244,53 Kč. Žalovaný podle smlouvy uhradil 5 splátek po 649 Kč v celkové výši 3 245 Kč, kdy na jistinu 510,95 Kč, na úroky 1 418,29 Kč, na inkasní služby 310 Kč, na doplňkové služby [anonymizováno] 1 005 Kč, žalobkyně dále uvádí přeplatek 12,16 Kč. Nárokované položky podle žalobkyně vycházejí z uzavřených smluv a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, např. smluvní pokuta 7 244,53 Kč představuje polovinu nezaplacené jistiny poskytnutého úvěru. Náklady za upomínky představují účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením spotřebitele, nedá se mluvit o šikanózním zasílání zpoplatněných upomínek v rozporu s dobrými mravy, spotřebitel s nimi výslovně souhlasil. Povinnost platit inkasní platby v případě předčasného ukončení smlouvy požaduje žalobkyně jako ušlý zisk v důsledku porušení smluvních povinností klientem. Cena za inkasní službu zahrnuje jednorázové náklady poskytovatele na technické zřízení inkasní služby (vytvoření a otestování API rozhraní mezi bankou poskytovatele a bankou klienta, synchronizace datových vět, vytvoření API tokenů a jejich aplikace do API rozhraní apod.), náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele (přidělení ID pro jednotlivé příkazy k inkasu, přidělení ID pro jednotlivé příchozí odpovědi na příkaz k inkasu ze strany banky klienta, párování pokynů mezi příkazem a odpovědí banky, párování příchozích úhrad apod.), bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady. Ohledně zbylé části úroků žalobkyně poukazuje na zákon o úvěru pro spotřebitele [číslo] Sb., rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8.12.2014 č.j. 104 VPSH 397/2014–105 či postup dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2014 č.j. [číslo jednací]. Ohledně zbývající části doplňkové služby [anonymizováno], tj. 13 467 Kč (67 splátek po Kč 201 Kč, tj. 45 + 78 + 78 Kč), žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni za výkon Doplňkové služby [anonymizováno] po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 13 472 Kč v měsíčních splátkách po 201 Kč. Spotřebitel (žalovaný) měl uhradit žalobkyni škodu způsobenou porušením této smlouvy a s takto vyčíslenou výší způsobené škody obě smluvní strany souhlasí. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21.12.2020 s výzvou k úhradě dlužné částky do 3.2.2021. Ohledně přiměřenosti smluvních podmínek a případných uplatňovaných sankcí v případě porušení smlouvy ze strany dlužníka si věřitel nechal zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomie soudním znalcem [příjmení] [příjmení], z nějž jednoznačně vyplývá, že úroková sazba i sazba RPSN žalobkyně u spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů a dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé, přičemž sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná částka 52 505,09 Kč odpovídá zesplatňující výzvě, kdy žalobkyně nenárokuje pokutu za prodlení s úhradou splátky 128,54 Kč a úrok z prodlení s úhradou splátky inkasní služby 0,93 Kč a zohledňuje platbu žalovaného 12,16 Kč. Zákonné úroky z prodlení 8,25% ročně jsou žádány z částky 23 533,58 Kč zahrnující zbylou část jistiny 14 489,05 Kč, náklady za upomínky 1 800 Kč a smluvní pokutu 7 244,53 Kč. Smluvní úroky z prodlení 0,1% denně jsou žádány z částky 17 621 Kč, která představuje zbylou část inkasní služby 4 154 Kč a zbylou část služby [anonymizováno] 13 467 Kč.

2. K výzvě soudu ohledně doplnění důkazů k uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky a k vyplacení úvěru 15 000 Kč žalovanému a doplnění tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, žalobkyně doplnila, že oprávněnost a důvodnost nárokovaných položek potvrzuje znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], samotná inkasní služba vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, a to na žádost žalovaného. Podle žalobkyně soud není oprávněn provádět test nepřiměřenosti a odstraňovat tak následky rozhodnutí spotřebitele, odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu z 11.11.2012, sp. zn. [ústavní nález]. Inkasní služba má zákonný rámec v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru stejně jako další doplňková služba [anonymizováno], žalobkyně odkazovala na obsah rozsudků Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 120C 11/2018-131 a Okresního soudu v Přerově, č.j. 9C 159/2018-32. Žalobkyně má za to, že předmětná smlouva o úvěru poskytuje žalovanému celou řadu práv naopak výrazně v jeho prospěch, což vyvažuje např. výši poplatku za inkasní službu. Žalobkyně vyzvedává velký průzkum neziskové organizace Člověk v tísni, kdy žalobkyně byla umístěna nad průměrem na šestém místě mezi nebankovními poskytovateli a měla dokonce i lepší výsledky než některé banky ze 42 společností. Žalobkyně je licencovaným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů a byla ČNB kontrolována a ČNB neshledala žádné nedostatky. Ke způsobu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že obecné podmínky se sjednávají telefonicky prostřednictvím vyškoleného operátora, který s ním probere požadavky a sdělí mu jaké informace a doklady musí předložit k posouzení úvěruschopnosti, podle těchto informací nabídne konkrétní úvěrový produkt. Následně žalobkyně zasílá e-mailovou zprávu s podmínkami úvěru, přihlašovací údaje do klientského účtu na zabezpečených internetových stránkách [webová adresa], návod k uhrazení verifikační platby 10 Kč a ke zřízení inkasa. Po odškrtnutí políčka„ seznámil/a jsem se s obsahem smluvních podmínek a bez výhrad s nimi souhlasím, klikne spotřebitel na tlačítko„ podepsat s autorizačním SMS kódem“, na telefon zaslaný kód pak spotřebitel opíše do podpisového pole a smlouva je spotřebiteli zaslána e-mailem při současném uložení v jeho klientském účtu. Smlouvu tak podepsal žalovaný nezpochybnitelně. K posouzení úvěruschopnosti si žalobkyně vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu, doklad o příjmech (výpis z účtu a doklad o zaměstnavateli), výpis z účtu žalovaného, posoudila schopnost spotřebitele splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí a z databáze neplatných dokladů. Tím náležitě a řádně prozkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dále žalobkyně detailně rekapitulovala obsah přílohy č.5 smlouvy s údaji ohledně žalovaného. Žalobkyně předložila znalecký posudek vyjadřující se kladně k postupům žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti a metodiku žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti s certifikáty vydanými ve prospěch žalobkyně renomovaných auditorem, které dokládají řádný postup žalobkyně.

3. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. V textu označeném jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] v délce 27 stran poměrně drobného písma je uvedeno, že se poskytuje neúčelový hotovostní úvěr 15 000 Kč a to tak, že 12 000 Kč půjde na účet žalovaného č. [bankovní účet], 3 000 Kč mělo být započteno na náklady žalobkyně (360 Kč na zaslání smlouvy kurýrem či elektronicky, 60 Kč na lustrum v centrální evidenci exekucí, 30 Kč na lustrum v insolvenčním rejstříku, 70 Kč na v registru odcizených dokladů, 50 Kč na lustrum v registrech spojených s AML, 80 Kč na lustrum v nebankovním registru, 600 Kč odměna za sjednání smlouvy zástupcem a 2 270 Kč ostatní administrativní náklady poskytovatele). Celkem má s úrokem 12 781 Kč žalovaný zaplatit 27 781 Kč Smluvní pokuta byla upravena ve výši 0,1% denně z částky, s níž je spotřebitel v prodlení s výjimkou, která není srozumitelně formulována a stanovením maximální výše celkové smluvní pokuty do 50% zůstatku jistiny. V návrhu byly uvedeny ceny za písemné upomínky 300 Kč u první, 500 Kč u druhé. Při nezaplacení dlužné částky ani po dvou upomínkách byla žalobkyně oprávněna zesplatnit celou jistinu úvěru a pro takový případ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50% ze zůstatku jistiny, k zesplatnění může žalobkyně přistoupit i při insolvenčním řízení či osobním bankrotu žalovaného, i zde byla sjednána smluvní pokuta 50% zůstatku jistiny. V příloze 2 je uveden formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. V příloze 4 je uvedena smlouva o inkasní službě v ceně 4 464 Kč při měsíčních splátkách po 62 Kč. V příloze 5 smlouvy byl uveden dotazník k posouzení bonity spotřebitele, v němž je mimo jiné uvedeno číslo účtu žalovaného, jeho zaměstnavatel [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [obec], pracovní poměr na dobu neurčitou, žalovaný nemá žádné nemovitosti, jeho příjem byl uveden 27 888 Kč, náklady na spotřebitele 6 800 Kč, náklady na bydlení 3 374 Kč, náklady na manželku a děti neuváděl 0 Kč, do závazků bylo uvedeny sportovní sázky 1 863 Kč. Podle přílohy nebyl OP v seznamu ztracených a odcizených, žalovaný nemá záznam v [příjmení], v insolvenčním rejstříku, v rejstříku AML, podle katastru nemá nemovitosti, podle nebankovního registru má C, rating – úvěrovatelný, zaměstnavatel byl ověřen, ověřena byla i mzda, měsíční zůstatek 14 802 Kč. V příloze 6 je smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno], není rozepsáno dílčí rozdělení hesly, pouze že jde o celkovou částku 14 472 Kč, kterou má žalovaný platit po 201 Kč měsíčně. V příloze 7 je souhlas se zpracováním osobních údajů a žádosti o inkasní službu a doplňkovou službu [anonymizováno] bez uvedení konkrétních částek. Zápůjční úroková sazba činí 23 % ročně a RPSN činí 38,73 % Smlouva není podepsána osobami, je uvedena pouze tzv.„ autorizační doložka – identifikátory a časový klíč“, ty jsou bez dalšího pro soud nepřezkoumatelné.

5. Z potvrzení sepsaného žalobkyní 20.5.2020 pro žalovaného bylo zjištěno, že se potvrzuje vyplacení úvěru, které proběhlo podle smlouvy z 19.5.2020 ve dvou splátkách 12 000 Kč na účet žalovaného a 3 000 Kč započtením na náklady žalobkyně, čímž měla být splněna smlouva o úvěru. Protože žalovaný zřídil inkasní službu, bude si žalobkyně inkasovat splátky přímo z účtu žalovaného.

6. Z detailů plateb u Fio banky vyplývá, že 20.5.2020 bylo zaúčtováno 10 Kč na účet [bankovní účet] bylo z účtu [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] s variabilním symbolem [číslo] a zprávu pro příjemce„ TÍMTO SOUHLASÍM S NÁVRHEM SMLOUVY ČÍSLO [číslo]“ s poznámkou [celé jméno žalovaného], 20.5.2020 bylo zaúčtováno 12 000 Kč určených žalovanému jako příjemci na jeho účet. Ze screenu obrazovky bylo zjištěno, že k 19.5.2020 bylo poukázáno 10 Kč na účet žalobkyně z účtu žalovaného, zůstatek na účtu byl 63- 17 Kč.

7. Z upomínek a z podacích lístků bylo zjištěno, že doporučenými dopisy zaslanými 5.10.2020, 5.11.2020, 20.11.2020 a 5.12.2020 a 20.12.2020 byl žalovaný postupně vyzýván k úhradě splátky 649 Kč splatné 15.9.2020, 649 Kč splatné 15.10.2020, splátky 649 Kč splatné 15.11.2020, kterou měl uhradit postupně s upomínkami po 300 Kč a 500 Kč, byl upozorňován na možné zesplatnění.

8. Z dopisu zástupce žalobkyně a z podacího lístku bylo zjištěno, že 21.12.2020 doporučeně zaslaným dopisem byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužné částky 52 646,76 Kč do 3.2.2021 sestávajících ze zbylé části jistiny úvěru 14 489,05 Kč, zbylé části úroků 11 362,67 Kč, zbylé části inkasní služby 4 154 Kč, zbylé části doplňkové služby podpora – odklad 3 115 Kč, nemoc 5 226 Kč, práce 5 226 Kč, nákladů na upomínkování 1 800 Kč, smluvních úroků za prodlení úvěru 128,54 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby 0,93 Kč a smluvní pokuty 7 244,53 Kč a dále nákladů právního zastoupení 8 518,40 Kč. Při nezaplacení byl žalovaný upozorňován na soudní a exekuční vymáhání a navýšení o smluvní pokutu, úrok z prodlení a smluvní pokutu 0,1 % denně a náklady řízení. Se stejným datem byl vyhotoven i dopis zástupkyně žalobkyně nazvaný zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení, kde žalobkyně nabízí další splátky.

9. Soudu byl předložen znalecký posudek objednatele [jméno] [příjmení] z [obec] vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence řízení, plánování a organizace ekonomiky, peněžnictví a pojišťovnictví, specializace peněžnictví ze 7.5.2018 se závěrem, že úroková sazba i RPSN žalobkyně u spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. [příjmení] doplňkové služby jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny a podmínek použití na trhu obvyklé, sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu mírně nad rámec zákona. Dle webových stránek Člověka v tísni [webová adresa] tato organizace 10.12.2017 zveřejnila srovnání poskytovatelů půjček a index odpovědného úvěrování, kde se žalobkyně umístila jako 17. místě a to i spolu s bankami, soudu není patrné, z čeho bylo vycházeno, patrně však z dokumentů předložených žalobkyní, zdá se že„ fakultativně“ sjednávané doplňkové služby a jejich výše předmětem zkoumání vůbec nebyly. Předložena byla žalobkyní i metodika a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, výpis licencí ČNB nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, v němž je žalobkyně uvedena, ISO certifikát dle mezinárodního standardu TPL [číslo] v 02 [anonymizována dvě slova] of [anonymizováno] (důvěryhodný poskytovatel), ISO certifikát dle mezinárodního standardu ISO [číslo] Risk [anonymizováno] (systém identifikace a řízení rizik organizace), ISO certifikát dle mezinárodního standardu ISO [číslo]: [číslo] (systém managementu kvality postupů a procesů organizace), dopis ČNB vůči žalobkyni z 18.11.2019 ohledně postupu posuzování úvěruschopnosti klienta.

10. Žalobkyně předložila auditní zprávu produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ 257/2016 zpracovanou Institutem aplikovaného práva, z.s., [IČO] se závěrem, že v případě porušení závazku spotřebitelem žalobkyni nic nebrání, aby požadovala na základě smlouvy celkovou cenu doplňkové služby. V případě takto nabízených služeb svým klientům se nejedná o pojišťovací činnost a přebírání rizik, proto ani není potřeba příslušného oprávnění podle zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví.

11. Podle výpisu z účtu u [právnická osoba] je majitelem účtu č. [bankovní účet] žalovaný, k 9.4.2020 na něm byl počáteční zůstatek záporný - 3,88 Kč, konečný zůstatek 23 787 Kč, žalovanému přišla mzda 26 566 Kč a 23 817 Kč, na SIPO platil 3 774 Kč, debetní obraty za měsíc představují - 26 592 Kč, kreditní 50 383 Kč.

12. Z výplatní pásky z 31.3.2020 žalovaného u [právnická osoba] byl zjištěn jeho čistý měsíční příjem 27 888 Kč, předloženo bylo povolení k inkasu s limitem 1 947 Kč od 19.5.2020 do 15.7.2026, print screen o souhlasu s návrhem smlouvy při odchozí platbě do jiné banky.

13. Byl předložen výpis z insolvenčního rejstříku ohledně rodného čísla žalovaného s negativním výsledkem, výpis o výsledku lustrace z centrální evidence exekucí ohledně rodného čísla žalovaného s negativním výsledkem, výpis z nebankovního registru ohledně rodného čísla žalovaného s výsledkem tří pozitivních lustrací s tím, že žalovaný splňuje požadavky a AML zákona, má rating C, kódovaná zpráva z databáze Ministerstva vnitra ČR [webová adresa] aktualizované 30.1.2018 ohledně dokladu [číslo] s negativním závěrem, kopie občanského průkazu žalovaného, snímek zaměstnaneckého průkazu žalovaného a evropského průkazu zdravotního pojištění, výpis z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba]

14. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku). Neplatná je podle § 1796 občanského zákoníku smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Dle § 1813 občanského zákoníku jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřela elektronickou cestou smlouvu o úvěru 15 000 Kč, na jejímž základě poskytla žalovanému 12 000 Kč. Žalovaný zaplatil na pěti splátkách celkem 3 245 Kč žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalovanému fakticky pouze 12 000 Kč, oproti tomu žádá po žalovaném úhradu částky 52 505,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 23 533,58 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 621 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení. Neuhrazená jistina činí 14 489,05 Kč, vycházeno z 15 000 Kč úvěru, zbylá část úroků 11 362,67 Kč, zbylá část inkasní služby 4 154 Kč, doplňkové služby [anonymizováno] odklad 3 015 Kč, podpora – nemoc 5 226 Kč, podpora – práce 5 226 Kč, náklady na upomínkování 1 800 Kč, smluvní pokuta za prodlení úvěru 128,54 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 0,93 Kč, smluvní pokuta dle čl. V .5.5 smlouvy 7 244,53 Kč. Při uzavírání smlouvy se žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný podle smlouvy uhradil 5 splátky po 649 Kč v celkové výši 3 245 Kč, listopadová a prosincová splátka 2020 nebyly žalovaným uhrazeny. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21.12.2020 s výzvou k úhradě dlužné částky 52 646,76 Kč do 3.2.2021.

16. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 580, § 588, § 2991 a násl., § 1968 a násl., § 1813, § 1796 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 86,87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně pouze částečně. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dluhu z úvěru, který zakládala na adhezním způsobem uzavřené smlouvě o úvěru, která je velmi obsáhlým a velmi nepřehledným textem, který je složitě konstruovaný, jen těžko lze dohledat konkrétní práva a povinnosti, je to obtížné i pro soud samotný, natož pro právně neerudovaného spotřebitele. [jméno] přílohy následující po textu smlouvy kromě toho mění obsah smlouvy samotné. S celým souborem dokumentů včetně příloh-smlouvy o inkasní službě, o podporách, které mají být samostatné, je zacházeno jako s jediným souborem – nazvaným smlouva o úvěru, s nímž má žalovaný souhlasit bez výjimek klikáním na políčka. Žalovaný evidentně jednal podle návodu, který byl jednoznačný. Soud nepohlíží na smlouvu o úvěru jako na neplatnou z důvodu § 86, resp. 87 zákona o spotřebitelském úvěru, žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a uzavírala s ním smlouvu až po řádném prověření. Soud si je však vědom postupu, který bezprostředně předcházel uzavření smlouvy, již z tohoto postupu lze vysledovat minimálně nezkušenost, rozumovou slabost či s jistotou lehkomyslnost žalovaného, který smluvně žalobkyni slíbil plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění žalovanému 12 000 Kč (kdy další 3 000 Kč, na které byl úvěr sjednán, nebyly žalovanému vůbec vyplaceny a byly patrně dle smlouvy ihned započteny na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného) v hrubém nepoměru 27 781 Kč, tedy kdy za 12 000 Kč má žalovaný uhradit žalobkyni 46 728 Kč (72 splátek po 649 Kč) na nákladech úvěru. Smlouvou o úvěru si žalobkyně jednoznačně nechala slíbit plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění žalovaného ve velmi, velmi výrazném hrubém nepoměru, které je povýšeno výrazně o příslušenství žalované z titulu zesplatnění. Soud na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlíží z tohoto titulu jako na lichevní smlouvu, jejíž neplatnost vyplývá přímo ze zákona pro rozpor s dobrými mravy, kdy soud má k takové neplatnosti přihlížet i bez návrhu ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Ačkoli žalobkyně předkládá k právní otázce souladu se zákonem (nikoli k odbornému posouzení skutkové otázky)„ znalecké posouzení“ týkající se velké výhodnosti smlouvy pro spotřebitele (kdy…„ dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny a podmínek použití na trhu obvyklé, sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu mírně nad zákon“), nemůže toto„ posouzení“ cokoli změnit. Je na soudu zkoumat soulad se zákonem, posuzovat právní otázky. Tvrzené sjednání doplňkových služeb zejména podpory na„ výslovnou žádost“ žalovaného je až zarážející, podle zjištění soudu šlo o balík textů, které měl žalovaný adhezním způsobem potvrdit uvedením předepsaného textu v rozsahu několika slov, aby mu bylo 12 000 Kč poskytnuto. Stejně tak nelze zpochybnit závěry soudu poukazem na auditní zprávu produktu - spotřebitelského úvěru nebo tvrzením o poskytnutí licence Českou národní bankou či průzkumem Člověka v tísni, v němž se žalobkyně umístila nad průměrem. Soud se zabývá konkrétním případem, jeho konkrétními okolnostmi, nezkoumá činnost žalobkyně jako takovou, její plnění podmínek pro získání licence, nejsou mu známy ani podklady, které byly předkládány k posouzení těmto institucím, parametry, které instituce zkoumaly. Podle § 1813 občanského zákoníku jsou zakázána rovněž ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, v posuzovaném případě byl zjištěn hrubý nepoměr vzájemného plnění sjednaný adhezním způsobem, zde soud odkazuje na předchozí odůvodnění obsažené v tomto odstavci. Na tomto závěru soudu nemůže nic změnit ani tvrzení žalobkyně, že se žalovanému dostalo jasným a srozumitelným způsobem informace o předmětu plnění nebo ceně. Jasným způsobem a srozumitelným způsobem to rozhodně nebylo, spíše naopak, kromě toho už sám adhezní způsob sjednání to ze své podstaty vylučuje, když ujednání jsou součástí paklů dokumentů. Soud s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru posuzoval předmětný právní vztah jako bezdůvodné obohacení. Žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto 12 000 Kč, zaplatil žalobkyni 3 245 Kč, zbývá mu tedy vrátit žalobkyni 8 755 Kč a s těmi je v prodlení podle předžalobní výzvy žalobkyně od 4.2.2021. Žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k vyvrácení tvrzení žalobkyně. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8 755 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 8 755 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Co do zbývajících žalovaných 43 750,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 14 778,58 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 621 Kč ode dne 4.2.2021 do zaplacení byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, viz. odůvodnění výše.

17. Pro většinový úspěch žalovaného ve věci by mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení, jemu však žádné nevznikly, když zůstal procesně pasivní, a proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.