112 C 51/2020
č. j. 112 C 51/2020-67
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Evy Bačkovské a přísedících Jany Fikejzlové a Dany Pavlíkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 250 EUR
I. Žaloba o zaplacení 5 250 EUR se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 20 400 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Svou žalobou soudu podanou dne 29.12.2020 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým bude uloženo žalované zaplatit žalobci částku 5 250 EUR a náhradu nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že jakožto zaměstnanec uzavřel se žalovanou jakožto zaměstnavatelem dne 20.5.2019 pracovní smlouvu, na základě které pro žalovanou pracoval od 2.6.2019 do 31.3.2020 jako stavební dělník, kdy na základě pracovní smlouvy žalobce pro žalovanou řádně odvedl práci dle sjednaných podmínek, přičemž byl opakovaně vysílán do Spolkové republiky Německo na pracovní cesty. Žalobce v rámci výkonu práce strávil v letech 2019 – 2020 celkem 137 dnů na pracovní cestě ve Spolkové republice Německo (dále jen„ SRN“) a náleží mu nárok na zahraniční stravné ve výši 5 250 EUR. Zahraniční stravné žalobci náleží za 101 dnů, a to ve výši 45 EUR za každý den; dále za 11 dnů, a to ve výši 30 EUR za každý den; a dále za 25 dnů ve výši 15 EUR za každý den. Dle vyhlášky č. 254/2018 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019, jakož i dle vyhlášky č. 310/2019 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020, činí základní sazba zahraničního stravného pro pracovní cesty do Spolkové republiky Německo v letech 2019 a 2020 částku 45 EUR/den. Žalobce v červnu 2019 strávil v SRN období 2.6.2019 až 7.6.2019, kdy dne 2.6.2019 státní hranici překročil tentýž den ve 21:45 hodin a náleží mu proto 15 EUR za 2:15 hod., za 4 celé dny: 3.6., 4.6., 5.6. a 6.6.2019 celkem 180 EUR (45 x 4), dne 7.6.2019 má nárok na 45 EUR, neboť v SRN byl do 18:30 hod., dále v období od 10.6.2019 do 14.6.2019, kdy dne 10.6.2019 státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za 2:15 hod. v SRN, tři celé dny: 11.6.2019 až 13.6.2019 za 135 EUR (45 x 3) a dne 14.6.2019 s nárokem na 30 EUR, neboť v SRN strávil 18:00 hod, období 16.6.2019 až 19.6.2019; kdy dne 16.6.2019 státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 2:15 hod., za celé dny: 17.6.2019 a 18.6.2019 s nárokem na celkem 90 EUR (45 x 2) a dne 19.6.2019 s nárokem na 45 EUR, neboť v SRN strávil 19:45 hod., za červen celkem 570 EUR. V červenci 2019 strávil žalobce v SRN období od 2.7.2019 do 5.7.2019; kdy dne 2.7.2019 státní hranici překročil v 17:00 hodin a nárokem na 15 EUR za 7:00 hodin v SRN, celé dny: 3.7.2019 a 4.7.2019 za celkem 90 EUR (45 x 2), dne 5.7.2019 s nárokem na 30 EUR, když do ČR dorazil v 15:00 hod., období od 14.7.2019 do 19.7.2019, kdy dne 14.7.2019 státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za 2:15 hod. v SRN, 4 celé dny 15.7.2019 až 18.7.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4) a dne 19.7.2019 s nárokem na 30 EUR, neboť v SRN strávil čas do 18:00 hod., období od 21.7.2019 do 26.7.2019, kdy dne 21.7.2019 státní hranici překročil tentýž den ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 2:15 hod., za 4 celé dny 22.7.2019 až 25.7.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 26.7.2019 do ČR dorazil v 18:00 hod. s nárokem na 30 EUR, období 28.7.2019 do 2.8.2019, kdy dne 28.7.2019 státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 2:15 hod., za 4 celé dny 29.7.2019 až 1.8.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 2.8.2019 do ČR dorazil v 14:30 hod s nárokem na 30 EUR, kdy za červenec 2019 jde o celkem 810 EUR. V srpnu 2019 strávil v SRN žalobce období od 4.8.2019 do 7.8.2019, kdy dne 4.8.2019 státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 2:15 hod., za 2 celé dny: 5.8.2019 a 6.8, 2019 s nárokem celkem 90 EUR (45 x 2), kdy dne 7.8.2019 do ČR dorazil žalobce v 18:30 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 18.8.2019 do 22.8.2019, kdy 18.8.2019 státní hranici žalobce překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 5:00 hod., za 3 celé dny 19.8.2019 až 21.8, 2019 za celkem 135 EUR (45 x 3), kdy dne 22.8.2019 do ČR žalobce dorazil v 20:30 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 25.8.2019 do 30.8.2019; kdy dne 25.8.2019 státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 2:15 hod., za 4 celé dny od 26.8. 2019 do 29.8.2019 celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 30.8.2019 do ČR žalobce dorazil v 18:45 hod. s nárokem na 45 EUR, za srpen 2019 tak žalobci náleží celkem 585 EUR. V září 2019 žalobce strávil v SRN období od 1.9.2019 do 5.9.2019, kdy dne 1.9.2019 státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 5:00 hod., za 3 celé dny od 2.9.2019 do 4.9.2019 a nárokem na celkem 135 EUR (45 x 3), kdy dne 5.9.2019 do ČR dorazil v 20:15 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 8.9.2019 do 13.9.2019, kdy dne 8.9.2019 státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, dále za 4 celé dny 9.9.2019 až 12.9.2019 za celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 13.9.2019 vykonal žalobce do ČR dorazil v 17:30 hod. s nárokem na 30 EUR, období od 15.9.2019 do 19.9.2019, kdy dne 15.9.2019 státní hranici překročil žalobce ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR za v SRN strávených 2:15 hod., 3 celé dny 16.9.2019 až 18.9.2019 za celkem 135 EUR (45 x 3), kdy 19.9.2019 žalobce do ČR dorazil v 20:00 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 22.9.2019 do 27.9.2019, kdy dne 22.9.2019 státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 4 celé dny od 23.9.2019 do 26.9.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 27.9.2019 žalobce do ČR dorazil v 19:00 hod. s nárokem na 45 EUR, za září 2019 tak žalobci náleží celkový nárok na 855 EUR, který doposud nebyl zaměstnavatelem i přes výzvy uhrazen. V říjnu 2019 strávil žalobce v SRN na pracovní cestě období od 6.10.2019 do 11.10.2019, kdy dne 6.10.2019 státní hranici překročil žalobce v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 4 celé dny 7.10.2019 až 10.10.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 11.10.2019 žalobce do ČR dorazil v 18:45 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 13.10.2019 do 17.10.2019, kdy dne 13.10.2019 žalobce státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 3 celé dny 14.10.2019 až 16.10.2019 s nárokem na celkem 135 EUR (45 x 3), kdy dne 17.10.2019 žalobce do ČR dorazil v 17:00 hod. s nárokem na 30 EUR, období od 21.10.2019 do 25.10.2019, kdy dne 21.10.2019 žalobce státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR, 3 celé dny 22.10.2019 až 24.10.2019 s nárokem na celkem 135 EUR (45 x 3), kdy dne 25.10.2019 žalobce do ČR dorazil ve 20:15 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 27.10.2019 do 31.10.2019, kdy dne 27.10.2019 žalobce státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 3 celé dny 28.10.2019 až 30.10.2019 s nárokem na celkem 135 EUR (45 x 3), kdy dne 31.10.2019 žalobce dorazil v 18:30 hod. s nárokem 45 EUR, za říjen 2019 tak žalobci náleží celkem 810 EUR, které dosud nebyly zaměstnavatelem i přes výzvy uhrazeny. V listopadu 2019 žalobce strávil v SRN na pracovní cestě období od 3.11.2019 do 8.11.2019, kdy dne 3.11.2019 státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 4 celé dny od 4.11.2019 do 7.11.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 8.11.2019 žalobce do ČR dorazil v 18:00 hod. s nárokem na 30 EUR, období od 10.11.2019 do 14.11.2019, kdy dne 10.11.2019 žalobce státní hranici překročil ve 21:45 hodin s nárokem na 15 EUR, 3 celé dny 11.11.2019 až 13.11.2019 za celkem 135 EUR (45 x 3), kdy dne 14.11.2019 žalobce do ČR dorazil v 18:00 hod. s nárokem na 30 EUR, období od 17.11.2019 do 22.11.2019, kdy žalobce státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 4 celé dny od 18.11.2019 do 21.11.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 22.11.2019 žalobce do ČR dorazil ve 22:00 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 24.11.2019 do 29.11.2019, kdy dne 24.11 2019 žalobce státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 4 celé dny od 25.11.2019 do 28.11.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 29.11.2019 žalobce do ČR dorazil v 19:00 hod. s nárokem na 45 EUR, přičemž za listopad 2019 žalobci náleží dosud neuhrazených celkem 885 EUR. V prosinci 2019 strávil žalobce v SRN na pracovní cestě období od 1.12.2019 do 6.12.2019, kdy dne 1.12.2019 státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 4 celé dny od 2.12.2019 do 5.12.2019 s nárokem celkem 180 EUR (45 x 4), kdy 6.12.2019 do ČR dorazil ve 20:00 hod. s nárokem 45 EUR, období od 8.12.2019 do 13.12.2019, kdy žalobce 8.12.2019 státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 4 celé dny od 9.12.2019 do 12.12.2019 s nárokem na celkem 180 EUR (45 x 4), kdy dne 13.12.2019 žalobce do ČR dorazil ve 21:00 hod. s nárokem na 45 EUR, období od 15.12.2019 do 19 12. 2019, kdy žalobce dne 15.12.2019 státní hranici překročil v 19:00 hodin s nárokem na 15 EUR, 3 celé dny od 16.12.2019 do 18.12.2019 s nárokem na celkem 135 EUR (45 x 3), kdy dne 19.12.2019 žalobce do ČR dorazil v 19:00 hod. s nárokem na 45 EUR, přičemž za prosinec 2019 žalobce nárokuje celkem 675 EUR, dosud zaměstnavatelem neuhrazených. V lednu 2020 žalobce strávil v SRN na pracovní cestě období od 7.1.2020 do 8.1.2020, kdy dne 7.1.2020 státní hranici překročil v 8:30 hodin s nárokem na 30 EUR a dne 8.1.2020 žalobce do ČR dorazil v 18:00 hod. s nárokem na 30 EUR, přičemž za leden 2020 žalobce nárokuje celkem 60 EUR dosud zaměstnavatelem neuhrazených. Podle žalobce pohledávka 5 250 EUR vyplývá mimo jiné z předložených výplatních pásek za předmětné období. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky opakovaně vyzvána, konkrétně dne 29.5.2020 a dne 7.9.2020.
2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu žalovaná podala odpor, který ve lhůtě následovně odůvodnila. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, kdy učinila nesporným, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 20.5.2019 uzavřena pracovní smlouva, na základě které měl žalobce pro žalovanou vykonávat práce na pozici stavební dělník, a to na dobu neurčitou s termínem nástupu do práce 3.6.2019, přičemž ve smlouvě žalobce souhlasil s vysíláním na pracovní cesty do zemí EU. Podle mzdového výměru ze dne 20.5.2019 byla stanovena měsíční mzda ve výši 13 500 Kč hrubého. Na základě této uzavřené pracovní smlouvy vykonával žalobce pro žalovanou práci, a to převážně ve Spolkové republice Německo. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 31.3.2020. Tvrzení žalobce, že mu stravné nebylo za dobu trvání pracovního poměru vypláceno, se nezakládá na pravdě. Mezi žalobcem a žalovanou byla od uzavření pracovního poměru vedena evidence s nároky na úhradu stravného, na jejímž základě byly žalovanou žalobci hrazeny průběžně zálohy na stravné. Po dobu trvání pracovního poměru provedla žalovaná ve prospěch bankovního účtu žalobce následující úhrady (pro přehlednost žalovaná uvádí i platby představující vyplacenou mzdu): 1) na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 6.6.2019 - 10 000 Kč – stravné, dne 14.6.2019 - 10 000 Kč – stravné, dne 22.7.2019 - 5 000 Kč – stravné, dne 26.7.2019 - 11 369 Kč – mzda, dne 30.7.2019 - 14 332 Kč – stravné, dne 16.8.2019 - 11 433 Kč – mzda, dne 16.9.2019 - 11 622 Kč – mzda, dne 14.10.2019 - 11 369 Kč – mzda, dne 14.10.2019 - 33 466 Kč – stravné, dne 15.11.2019 - 11 538 Kč – mzda, dne 19.11.2019 - 26 913 Kč – stravné, dne 16.12.2019 - 11 369 Kč – mzda, dne 16.12.2019 - 29 803 Kč – stravné, dne 28.1.2020 - 11 421 Kč – mzda; 2) na bankovní účet č. [bankovní účet] bylo vyplaceno dne 30.8.2019 - 439,73 EUR (kurz 1 EUR - 25, 915 Kč, tj. 11 396 Kč) – stravné, dne 17.9.2019 - 299,93 EUR (kurz 1 EUR - 25, 915 Kč, tj. 7 773 Kč) - stravné. Pokud žalobce uváděl, že shora uvedené platby měly představovat dohodnutou mzdu, pak rovněž s tímto tvrzení žalovaná nesouhlasí. Žalobce měl mzdovým výměrem stanovenou pevnou mzdu ve výši 13 500 Kč měsíčně. O tom, že částky vyplacené na stravné nebyly dohodnutou částí mzdy, svědčí i výplatní pásky žalobce, ve kterých je uvedena výše mzdy odpovídající částce zaslané žalobci na účet pod [variabilní symbol], tj. pod evidenčním číslem žalobce jako zaměstnance u žalovaného. Z důvodů výše uvedených je tak zřejmé, že na zahraničním stravném vyplatila žalovaná žalobci částku v celkové výši 148 683 Kč, tedy částku, která převyšuje žalobcem uplatňovaný nárok 5 250 EUR. Odůvodnění odporu bylo žalobci zasláno soudem k případnému vyjádření 23.9.2021.
3. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 20.5.2019 bylo zjištěno, že se se žalovanou dohodl na výkonu práce stavebního dělníka na dobu neurčitou od 3.6.2019 s tříměsíční zkušební dobou, místem výkonu práce byla Česká republika, mzdové podmínky byly uvedeny ve mzdovém výměru, žalobce dával souhlas s vysíláním na pracovní cesty do zemí EU, které souvisejí se sjednaným druhem práce, a to na dobu nezbytné potřeby. Podle mzdového výměru základní měsíční mzda činila 13.500 Kč hrubého měsíčně s platností od 3.6.2019.
4. Z podacího archu a z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že doporučeným dopisem zaslaným dne 29.5.2020 vyzýval žalobce žalovanou k zaplacení částky 11 346 Kč, jakožto nevyplacené mzdy a tuzemského stravného a částky 5 325 EUR na zahraniční stravné do 10.6.2020 s tím, že jinak budou činěny právní kroky. Doporučeným dopisem 9.6.2020 žalovaná reagovala na výzvu, kdy odmítla požadované úhrady, vyjádřila se k úhradám v detailní shodě s odůvodněním platebního odporu, kdy sdělila i omyl v původně vydané výplatní pásce žalobce za leden 2020. Dopisem ze dne 7.9.2020, doporučeně odeslaným dle podacího archu dne 8.9.2020, zástupce žalobce opětovně vyzýval k úhradě částky 4 580 Kč a 5 325 EUR do 14.9.2020.
5. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že měl žalobce nárok na mzdu ve výši 11 369 čistého (13 500 Kč hrubého) za 20 odpracovaných dní června 2019, mzdu ve výši 11 433 čistého (13 589 Kč hrubého) za 22 odpracovaných dní července 2019, mzdu ve výši 11 622 čistého (13 869 Kč hrubého) za 16 odpracovaných dní srpna 2019, mzdu ve výši 11 369 čistého (13 500 Kč hrubého) za 21 odpracovaných dní září 2019, mzdu ve výši 11 538 čistého (13 500 Kč hrubého) za 18 odpracovaných dní října 2019, mzdu ve výši 11 369 čistého (13 500 Kč hrubého) za 21 odpracovaných dní listopadu 2019, mzdu ve výši 11 421 čistého (13 575 Kč hrubého) za 19 odpracovaných dní prosince 2019, mzdu ve výši 11 172 čistého (8 316 Kč hrubého) za 12 odpracovaných dní ledna 2020 při 10 dnech nemoci, za únor a březen 2020 bylo vykázáno 20 a 22 dnů nemoci bez nároku na mzdu a nemocenské dávky. K výplatní pásce za leden 2020 byla předložena žalovanou její opravená verze, podle níž žalobce odpracoval dva dny, deset dní byla vykázána nemoc, 2 dny dovolená a 8 dní neplacené volno, příjem žalovaného byl 2 994 Kč na čisté mzdě, na náhradách bylo vyplaceno 3 772 Kč, celkový příjem žalobce 6 766 Kč. Ve výplatních páskách není nárok na zahraniční stravné uveden, položka stravného není obsažena ve výplatních páskách.
6. Dohodou z 18.3.2020 uzavřenou mezi účastníky byl rozvázán pracovní poměr žalobce k 31.3.2020.
7. Z výpisů z účtů [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na bankovní účet č. [bankovní účet] bylo poukázáno dne 6.6.2019 - 10 000 Kč (tvrzené stravné), dne 14.6.2019 - 10 000 Kč (tvrzené stravné), dne 22.7.2019 - 5 000 Kč (tvrzené stravné), dne 26.7.2019 - 11 369 Kč (tvrzená mzda), dne 30.7.2019 - 14 332 Kč (tvrzené stravné), dne 16.8.2019 - 11 433 Kč (tvrzená mzda), dne 16.9.2019 - 11 622 Kč (tvrzená mzda), dne 14.10.2019 - 11 369 Kč (tvrzená mzda), dne 14.10.2019 - 33 466 Kč (tvrzené stravné), dne 15.11.2019 - 11 538 Kč (tvrzená mzda), dne 19.11.2019 - 26 913 Kč (tvrzené stravné), dne 16.12.2019 - 11 369 Kč (tvrzená mzda), dne 16.12.2019 - 29 803 Kč (tvrzené stravné), dne 28.1.2020 - 11 421 Kč (tvrzená mzda) a na bankovní účet č. [bankovní účet] bylo vyplaceno dne 30.8.2019 - 439,73 EUR (tvrzené stravné), dne 17.9.2019 - 299,93 EUR (tvrzené stravné).
8. Podle § 170 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoníku práce“) zaměstnanci přísluší při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek dále stanovených. Podle § 170 odst. 3 zákoníku práce zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 254/2018 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019 je pro Německo v příloze stanovena základní sazba zahraničního stravného ve výši 45 EUR. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 310/2019 Sb. činí základní sazba zahraničního stravného pro Německo pro rok 2020 rovněž částku 45 EUR.
9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalobci vznikl nárok na zahraniční stravné v rozsahu celkem odpovídajícím 5 250 EUR za dobu trvání jeho pracovního poměru u žalované, kdy byl žalobce jako stavební dělník vysílán na pracovní cesty do Spolkové republiky Německo. Jednotlivé pracovní cesty jsou podrobně popsány v žalobě pod bodem 1. tohoto rozsudku. Mezi stranami byl tento rozsah nesporným. Sporné mezi stranami bylo, zda došlo k úhradě žalovaného zahraničního stravného. Žalobce tvrdil, že mu žalovaná zahraniční stravné neuhradila a dluží jej v plném rozsahu, a to za červen 2019 570 EUR, za červenec 2019 810 EUR, za srpen 2019 585 EUR, za září 2019 855 EUR, za říjen 2019 810 EUR, za listopad 2019 885 EUR, za prosinec 2019 675 EUR, za leden 2019 60 EUR. To představuje celkem 5 250 EUR. Žalovaná prokázala, že kromě mzdy odpovídající jednotlivým výplatním páskám žalobce uhradila žalobci i stravné ve výších 10 000 Kč dne 6.6.2019, 10 000 Kč dne 14.6.2019, 5 000 Kč dne 22.7.2019, 14 332 Kč dne 30.7.2019, 33 466 Kč dne 14.10.2019, 26 913 Kč dne 19.11.2019, 29 803 Kč dne 16.12.2019, tj. celkem 129 514 Kč, a dále bylo vyplaceno dne 30.8.2019 na zahraničním stravném 439,73 EUR a dne 17.9.2019 na zahraničním stravném 299,93 EUR, tj. celkem 739,66 EUR. Tedy v eurech bylo žalovanou vyplaceno žalobci na jeho účet (jak vyplývá z výzvy zástupce žalobce, jde o účet žalobce) celkem 739,66 EUR ze žalovaných 5 205 EUR, českým korunám (129 514 Kč) by mělo odpovídat zbývajících 4 510,34 EUR, tj. kurz by musel být 28,71 Kč za 1 euro, přičemž v období od 3.6.2019 do 8.1.2020 nikdy nepřekonal kurz za 1 euro hranici 25, 915 Kč, která byla ke konci srpna 2019. Je tedy zcela evidentní, že žalovaná uhradila žalobci více, než kolik byl jeho nárok vyčíslený na 5 250 EUR, který žalovaná nesporovala. Žalobce v předsoudní fázi jednání účastníků namítal, jak uvedla žalovaná při jednání, že peníze, které žalovaná vyplácela žalobci nad rámec mzdy, byly plněním na mzdu jako nějaký doplatek mzdy a nikoli stravné. Tuto argumentaci žalobce v soudním řízení sice neuplatnil, přesto však má soud za to, že taková námitka by v případě jejího uplatnění žalobcem neuspěla. Žalovaná by se totiž bankovními převody v případě načerno vyplácených peněz skutečně vystavovala zbytečnému riziku a dělala si problémy i v účetnictví. Kromě toho by patrně byla částka poukazována spolu se mzdou a nikoli samostatně. Bylo na žalobci, aby vyvrátil tvrzení žalované o úhradě žalovaných 5 250 EUR, která žalovaná prokázala listinnými důkazy.
10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 166 a následujících zákoníku práce a prováděcích vyhlášek č. 254/2018 Sb. a č. 310/ 2019 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Nespornými tvrzeními účastníků má soud prokázáno, že vznikl žalobci v souvislosti s pracovními cestami do Spolkové republiky Německo nárok na celkem 5 250 EUR za dobu trvání sjednaného pracovního poměru mezi účastníky, kdy žalobce tvrdil, že k úhradě stravného ze strany žalované vůči žalobci nedošlo. Ovšem procesní situace je taková, že se žalované podařilo prokázat, že k úhradě zahraničního stravného došlo, částečně v eurech (739,66 EUR) a částečně v českých korunách 129 514 Kč, kdy tato částka přesahuje zbývající částku v eurech ve výši 4 510,34 EUR. Žalovaná tak žalobci uhradila částku vyšší, než odpovídá žalovaným 5 250 EUR.
11. Pouze pro případ procesních námitek ze strany žalobce, že soud neodročil jednání, když zástupce žalobce tvrdil, že nedostal soudní obsílku ohledně odročení jednání na den 2.11.2021, soud uvádí, že k jednání byli obesláni oba zástupci stran jediným vzorem 48 určeným oběma zástupcům do jejich datových schránek, doručení bylo vykázáno a zástupce žalované se k jednání na základě vzoru řádně dostavil. K obeslání došlo 6.10.2021 na den 2.11.2021, zástupce žalobce 1.11.2021 v odpoledních hodinách datovou zprávou požádal o odročení jednání pro kolizi se třemi nařízeními jednáními v dopoledních hodinách dne 3.11.2021 u Obvodního soudu pro Prahu 6, aniž by kolizi dokládal, obratem mu bylo v pracovní době soudu telefonicky 2.11.2021 v 7,45 hodin avizováno, že jednání je nařízeno na 2.11.2021 ve 12,30 hodina jednání proběhne. Následně začal telefonicky zástupce žalobce opět bez jakéhokoli doložení kolize tvrdit, že neobdržel odročení, ačkoli je v dokumentech doručení vykázáno, jak uvádí, a jeho důvodem pro odročení je i kolize dalšího jednání u jiného soudu, kde bude přítomen. Soud ve věci jednal vzhledem k tomu, že jednání bylo nařízeno s téměř měsíčním předstihem, jde o senátní jednání, kdy zástupce žalobce neprokázal důvody pro odročení a ani to, že by nebyl řádně obeslán.
12. Pro plný úspěch žalované ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 6 500 Kč (převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu s odůvodněním, účast na jednání) a 3 x režijní paušál 300 Kč. Náhradu nákladů řízení 20 400 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalobci zaplatit žalované v obecné třídenní lhůtě.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.