12 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 47 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 500 Kč od 30.8.2016 do zaplacení, částku 13 000 Kč, kapitalizovaný úrok 2 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 000 Kč od 25.1.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných částek, žalovaného kapitalizovaného úroku, žalovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, žalovaného úroku a zbývajícího žalovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 2.12.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 27 800 Kč, kapitalizovaný úrok 13 691,71 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 615,33 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně, částku 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok 12 127,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 091,59 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 402,18 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 15 402,18 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 14 441,60 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 15.12.2015 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, a dne 19.7.2015 smlouvu o půjčce, jejichž součásti jsou i smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO]). Před uzavřením smluv posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalovaný by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7,občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy z 15.12.2015 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 2 800 Kč a odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31.1.2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 7 000 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 2 800 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 2 544,84 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 655,16 Kč Poslední platba byla uhrazena 15.3.2016. Nejpozději měl podle smlouvy žalovaný zaplatit vše do 31.1.2017, pak již byl v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 27 800 Kč sestávajících z dlužné jistiny 20 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 455,16 Kč, dlužného poplatku z za hotovostní inkaso splátek 6 344,84 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 27 800 Kč a dále na příslušenství o úhradu 13 691,71 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 20 000 Kč při 23,72% úroku od 1.2.2017 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 4 615,33 Kč z jistiny 20 000 Kč od 8.2.2017 do 6.12.2019 a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy z 19.7.2015 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 3 500 Kč a odměnu za administrativní činnost 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28.8.2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 23 500 Kč, z toho si žalobkyně započetla na jistinu 9 597,52 Kč, na úrok 3 500 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 5 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 402,18 Kč Poslední platba byla uhrazena 15.3.2016. Nejpozději měl podle smlouvy žalovaný zaplatit vše do 28.8.2016, pak již byl v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 20 000 Kč sestávajících z dlužné jistiny 15 402,18 Kč, dlužného poplatku z za hotovostní inkaso splátek 4 597,82 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 20 000 Kč a dále na příslušenství o úhradu 12 127,25 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 15 402,18 Kč při 23,72% ročním úroku od 29.8.2016 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 4 091,59 Kč z jistiny 15 402,18 Kč od 5.9.2016 do 6.12.2019 a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 15 402,18 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15 402,18 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 19.7.2015 o půjčku 25 000 Kč, uváděl, že je [anonymizováno] se mzdou 25 500 Kč, s výdaji 3 500 Kč na nájem, 3 500 Kč na domácnost, 2 025 Kč na splátky, 500 Kč na telefon. Žalovaný žil v podnájmu. Žalovaný předložil jako dokumenty pracovní smlouvu nebo [anonymizována dvě slova] a občanský průkaz. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 19.5.2015 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 25 000 Kč při pevném úroku 3 500 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 5 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 10 000 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 43 500 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 3 500 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.

4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 15.12.2015 o půjčku 20 000 Kč, uváděl, že je [anonymizováno] se mzdou 25 928 Kč, s výdaji 3 00 Kč na nájem, 4 000 Kč na domácnost, 3 000 Kč na splátky, 200 Kč na telefon. Žalovaný žil v nájmu. Žalovaný předložil jako dokumenty SIPO, nájemní smlouvu a občanský průkaz. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 15.12.2015 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 20 000 Kč při pevném úroku 2 800 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 4 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 8 000 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 34 800 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 2 800 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.

5. Podle přehledu plateb žalovaný uhradil na obě smlouvy celkem 30 500 Kč, kdy zůstatek k 6.12.2019 žalobkyně vyčíslila na 27 800 Kč u smlouvy z 15.12.2015 a 20 000 Kč u smlouvy z 19.7.2015 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byl žalovaný informován původním věřitelem o postoupení pohledávek v celkové výši 47 800 Kč na žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 87 105 Kč do 14.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto u smlouvy z 19.7.2015 25 000 Kč a u smlouvy z 15.12.2015 20 000 Kč. Úvěry s poplatky měly být splaceny v 58 splátkách po 750 Kč týdně u první smlouvy a po 600 Kč týdne u druhé smlouvy. Ve smlouvách byly uvedeny pevné úroky na dobu trvání splácení, u první smlouvy 3 500 Kč, u druhé smlouvy 2 800 Kč, zároveň bylo uvedeno v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách, že je úrok 23,72% ročně, při sjednání administrativního poplatku 5 000 Kč u první smlouvy a 4 000 Kč u druhé smlouvy, při hotovostním inkasu splátek 10 000 Kč u první smlouvy a 8 000 Kč u druhé smlouvy, tj. celkem měl žalovaný uhradit u první smlouvy 43 500 Kč a u druhé smlouvy 34 800 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 25 000 Kč v případě první smlouvy měl žalovaný za 58 týdnů uhradit celkem 43 500 Kč, tedy za 58 týdnů o 18 500 Kč více, což ročně činí 16 586 Kč, což odpovídá 66%. Za dočasný úvěr 20 000 Kč v případě první smlouvy měl žalovaný za 58 týdnů uhradit celkem 34 800 Kč, tedy za 58 týdnů o 14 800 Kč více, což ročně činí 13 269 Kč, což odpovídá 66%. O nákladnosti úvěrů vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil celkem 23 500 Kč v případě první smlouvy a 7 000 Kč celkem v případě druhé smlouvy. Původní věřitel následně postoupil své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 6.12.2019. V době poskytnutí úvěru 2015 se úvěry bank vůči spotřebitelům pohybovaly do 15%, u nebankovních subjektů do 30 %. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalovaného, žalovaný tvrdil, že je osobou samostatně výdělečně činnou, ovšem o svém příjmu nedokládal ničeho. Přesto žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce neměl žádný důvod pochybovat o těchto tvrzeních, ostatně by se žalovaný dopustil úvěrového podvodu.

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byly sjednány dvě smlouvy o úvěru, nazvaná jako smlouva o půjčce (která od 1.1.2014 neexistuje, jde o právní institut podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), kdy u první smlouvy za poskytnutí částky 25 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit celkem 43 500 Kč (včetně dlužné jistiny 25 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 19.7.2015, tj. do 29.8.2016, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku, tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně, žalovaný uhradil celkem 23 500 Kč, kdy u druhé smlouvy za poskytnutí částky 20 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit celkem 34 800 Kč (včetně dlužné jistiny 20 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 15.12.2015, tj. do 24.1.2017, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku, tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně, žalovaný uhradil celkem 7 000 Kč. Úplata ve výši 66% ročně za poskytnutí obou částek na omezenou dobu, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15%, u nebankovních poskytovatelů do maximálně 30% ročně. Soud se však zabýval i zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, tvrzení o poměrech žalovaného v kartě zákazníka jsou ve zřejmém rozporu (viz výše bod 9 tohoto odůvodnění), žalobkyně nepředložila žádné důkazy, jejichž provedením by soud mohl zhojit nejasnosti, respektive odstranit tento rozpor. Smlouvy však byly uzavřeny před účinností zákona č. 257/2016 Sb., proto soud nepostupoval u smluv vzhledem k nedodržení ustanovení § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a nehodnotil smlouvy jako absolutně neplatné ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR. Soud se tedy zabýval otázkou výše sjednané úplaty za poskytnutí úvěrů, kdy má za to, že úplata ve výši 66 % za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 23,72 % ročně, tento byl ve smlouvách uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách a soud k němu proto vůbec nepřihlíží v duchu stávající judikatury. Protože se však v těchto úplatách nachází i úrok, který je sjednán výslovně a odpovídá běžnému úroku svou výší, soud v případě prvního úvěru uhrazených 23 500 Kč započetl na jistinu a žalovanému tak zbývá uhradit 1 500 Kč na jistinu a 3 500 Kč na úroku. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni ve vztahu k prvnímu úvěru 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok 3 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1 500 Kč od 30.8.2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. V případě druhého úvěru uhrazených 7 000 Kč soud započetl na jistinu a žalovanému tak zbývá uhradit 13 000 Kč na jistinu a 2 800 Kč na úroku. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni ve vztahu k druhému úvěru 13 000 Kč, kapitalizovaný úrok 2 800 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 25.1.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Co do zbývajících žalovaných částek úroku a úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, viz odůvodnění výše.

11. Pro téměř shodný úspěch účastníků ve věci samé soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.