12 C 109/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 31 297,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od 13.4.2023 do zaplacení ve výši 15% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných 18 297,40, zbývajících žalovaných úroků a zbývajících žalovaných úroků z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 14.9.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 31 297,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 735,4 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 255 Kč od 15.11.2022 do zaplacení ve výši 15%, úrok 15 % ročně z částky 14 012,93 Kč od 15.11.2022 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení 10 786,20 Kč. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 14.9.2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy také předpis splátek jako příloha č.

1. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne 14.11.2022 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1 444 Kč, dále se zavázal zaplatit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru při jeho sjednávání i v době trvání smluvního vztahu. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 888 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 14.11.2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15.9.2021 ve výši 2 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 14 012,93 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 242,07 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 6 817 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 294,36 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 314,29 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 14.11.2022, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 14 012,93 Kč od 15.11.2022 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, který je sjednán v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru 14 012,93 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1 242,07 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.11.2022 se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty s účinností ke dni 25.11.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Kromě výše specifikovaných částek požaduje žalobkyně smluvní pokutu 5 616,75 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčísleného od prodlení do 19.10.2022 ve výši 735,40 Kč, úroky z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru 14 012,93 Kč od 15.11.2022 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 255 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru 14 012,93 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 242,07 Kč, od 15.11.2022 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu žalovanému odeslanou doporučeně dne 29.3.2023 dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že v ní žalovaný uvedl, že je zaměstnán od 1.9.2020 do 30.11.2021 s příjmem 20 029 Kč, za bydlení a energie platí 9 090 Kč měsíčně, za dopravu, jídlo a osobní náklady 2 000 Kč měsíčně, na srážky ze mzdy a výživné 5 000 Kč měsíčně, žalovaný dle žádosti bydlí v družstevním bytě, je svobodný, má dvě vyživovací povinnosti, základní vzdělání, žádal o 20 000 Kč na 14 měsíců při splátkách 2 656 Kč. V žádosti je uvedeno, že doložení příjmu žadatele proběhlo výplatními páskami a pracovní smlouvou, vedlejší kolonka, kde je uvedeno, že jde o místo pro„ detailní popis žadatelem předloženého a obchodním zástupcem ověřeného dokumentu (kopii tohoto dokumentu obchodní zástupce předkládá k žádosti)“ je nevyplněná, dokumenty nebyly žalobkyní předloženy. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že 14.9.2021 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 15 000 Kč při pevném úroku 1 444 Kč na dobu trvání splácení, při částce za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasu plateb hotovosti 2 700 Kč, tj. celkem 12 888 Kč, kdy měl žalovaný uhradit dohromady 27 888 Kč, který měl žalovaný splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatných vždy do měsíce od podpisu smlouvy u první splátky a do měsíce od poslední splátky u všech dalších. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 1 444 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden i úrok 15% ročně po celou dobu trvání smlouvy, RPSN byla 272,44 %. Vzájemný vztah úroků ve smlouvě řešen není. Ve smlouvě je uvedena povinnost žalovaného zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušené dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž je smluvní pokuta splatná v den následující po dni prodlení, za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v maximální výši 500 Kč. Podle smlouvy úrokem z prodlení měla být úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak narostlý, splatný a nezaplacený úrok.

4. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že je v něm s datem 7.12.2022 žalovaný informován o postoupení pohledávky v celkové výši 32 532,80 Kč na žalobkyni. Soudu byla předložena smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi původním věřitelem a žalobkyní dne 21.11.2022, jíž byla převedena i žalovaná pohledávka vůči žalovanému.

5. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 29.3.2023 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 33 984 Kč do 12.4.2023 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel [právnická osoba] smlouvu o úvěru dne 14.9.2021, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 15 000 Kč. Úvěr s poplatky měl být splacen ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaný měl zaplatit poplatky celkem 12 888 Kč, což představuje 74% ročně, ačkoli je ve smlouvě uveden pevný úrok 1 444 Kč a zároveň je ve smlouvě uvedeno, že jde o 15 % ročně pevných po celou dobu sjednaného trvání smlouvy, pevný úrok 1 444 Kč ale představuje cca 8,25% roční úrok, oba vyčíslené úroky jsou tak ve zjevném rozporu, přičemž soud za skutečný úrok ve skryté formě považuje právě celkový poplatek 74 % RPSN byla u první smlouvy 272,44 %, což vypovídá o reálném úroku jakožto úhradě za dočasné poskytnutí peněz. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil celkem 2 000 Kč na smlouvu. Původní věřitel následně postoupil své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 21.11.2022. V době poskytnutí úvěru v září 2021 se úvěry bank vůči spotřebitelům poskytovaly s úrokem 7,59 % ročně (sazby [příjmení] [jméno]). Žalobkyně se v žalobě nevyjadřovala k přezkumu úvěruschopnosti žalovaného jejím právním předchůdcem, na výzvu soudu tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně získal a ověřil informace od žalovaného a neměl žádný důvod pochybovat o těchto tvrzeních žalovaného, ostatně by se žalovaný dopustil úvěrového podvodu. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že má pracovní poměr od 1.9.2020 do 30.11.2021 s příjmem 20 029 Kč, za bydlení a energie platí 9 090 Kč měsíčně, za dopravu, jídlo a osobní náklady 2 000 Kč měsíčně, na srážky ze mzdy a výživné 5 000 Kč měsíčně, žalovaný dle žádosti bydlí v družstevním bytě, je svobodný, má dvě vyživovací povinnosti, základní vzdělání, žádal o 20 000 Kč na 14 měsíců při splátkách 2 656 Kč. V žádosti je uvedeno, že doložení příjmu žadatele proběhlo výplatními páskami a pracovní smlouvou, vedlejší kolonka, místo pro„ detailní popis žadatelem předloženého a obchodním zástupcem ověřeného dokumentu nebylo vyplněno a kopie tohoto dokumentu měla být k žádosti připojena. Žalovaný měl splácet po 1992 Kč měsíčně po dobu 14 měsíců.

9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a podle §§ 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění v době uzavření smlouvy a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, kdy za poskytnutí 15 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit do 14 měsíců ode dne převzetí jistiny úplaty ve výši 74% z poskytnutých peněz na omezenou dobu, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank na úrovni 7,59 %. Sjednaná úplata ve výši 74 % za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 15 % ročně u smlouvy, tento byl ve smlouvě uveden ovšem pouze proklamativním způsobem, že je v této výši neměnný po dobu sjednaného trvání smlouvy, ovšem jak již bylo výše v bodě 3 podrobně popsáno, výše 15 % neodpovídá pevnému úroku a je s ním v rozporu, který není nějak řešen. Žalovaný uhradil celkem 2 000 Kč na smlouvu. Ve sjednané úplatě u smlouvy se nachází i úrok, který je sjednán výslovně ve své kapitalizované podobě 1 444 Kč a odpovídá běžnému úroku svou výší 8,25 % ročně. Úroky sjednané formou několika platebních povinností podrobně popsané pod bodem 3. tohoto rozsudku soud uvažoval vcelku a jako takové je shledal v rozporu s dobrými mravy, přičemž má soud za to, že kdyby na ně takto nahlížel právní předchůdce žalobkyně jako věřitel, neměl by zájem právní jednání provést i bez této neplatné části. Soud se zabýval i postupem právního předchůdce žalobkyně, zda byl v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, zejména §§ 86, 87. Zde soud shledal, že úvěruschopnost žalovaného nebyla prověřena dostatečně, když se věřitel pouze spolehl na údaje uvedené žalovaným v žádosti, obchodní zástupce původního věřitele sice v žádosti uvedl zaměstnavatele žalovaného, dobu trvání pracovního poměru a že měl výplatní pásky a pracovní smlouvu, ale uvedené dokumenty ani nepopsal a ani patrně nepředložil věřiteli, když je jeho právní nástupce nemá, a jednak nezkoumal žádné uvedené podstatné skutečnosti, ačkoli žalovaný uváděl platební povinnost 5 000 Kč měsíčně ze srážek ze mzdy či výživného. Kromě toho údaje uvedené v příjmech a výdajích žalovaného samy o sobě vzbuzují důvodné pochybnosti, jednak jde o pracovní poměr na dobu určitou od 1.9.2020 do 30.11.2021, kdy za dva měsíce pracovní poměr končí, ve výdajích žalovaného je celkem pouze 2 000 Kč kalkulováno na dopravu ([obec] [obec] v pracovní dny tam a zpět), jídlo (i jediné a levné menu stojí dnes kolem 150 Kč, kdyby tedy žalovaný jedl jednou denně a jen v rozsahu poledního menu) a osobní náklady, tato položka je evidentně podsazená. Jakýkoli racionálně uvažující věřitel nemohl dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, že je schopen zaplatit dalších 1 992 Kč na úvěr. Soud z obou uvedených důvodů, tedy nedostatečně zkoumané úvěruschopnosti a poskytnutí úvěru při nutných pochybnostech a dále i pro nemravnost úroků, bez nichž by zajisté původní věřitel nepřenechal jistinu žalovanému, soud dospěl k závěru, že je třeba smlouvu o úvěru zhodnotit jako absolutně neplatnou, kdy je nutno právní vztah mezi účastníky posuzovat jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně jako prvního nástupce původního věřitele. Žalobkyně žalovanému poskytla 15 000 Kč, žalovaný vrátil částku 2 000 Kč, rozdíl představuje 13 000 Kč, které soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni k úhradě včetně zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k neplatnosti smluvního ujednání soud vycházel z předžalobní výzvy, podle níž měl žalovaný zaplatit do 12.4.2023, soud proto přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje 13.4.2023 do zaplacení z částky 13 000 Kč do zaplacení ve výši 15% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Co do zbývajících žalovaných 18 297,40, zbývajících žalovaných úroků a zbývajících žalovaných úroků z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

10. Pro většinový úspěch žalovaného soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný zůstal procesně pasivní a náklady mu nevznikly.