12 C 111/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do žalovaných [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a [částka] na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] v 16:48 došlo k dopravní nehodě, při které zahynul manžel žalované [jméno] [příjmení] (dále jen„ zesnulý“), jenž řídil vozidlo tovární zn. BMW 530 D, [registrační značka] [ulice] nehodu zavinila řidička osobního motorového vozidla, tovární zn. Škoda Octavia, [registrační značka], která na rozbředlém sněhu na komunikaci dostala smyk, přičemž najela do koleje vytvořené v zasněženém silničním příkopu od vozidla BMW. Při následném šetření dopravní nehody bylo u řidičky vozidla Škoda Octavia vyloučeno možné ovlivnění alkoholem a současně nebyla zjištěna technická závada, jako příčina dopravní nehody. Vozidlo Škoda Octavia bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně pojistnou smlouvou [číslo] pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Z titulu této pojistné smlouvy žalobkyně dne [datum] vyplatila žalované pojistné plnění ve výši [částka] jako náhradu za nemajetkovou újmu v důsledku úmrtí manžela žalované. Pojistné plnění představující náhradu nemajetkové újmy bylo vyplaceno v souladu s ustanovením § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž při výplatě tohoto pojistného plnění bylo přihlédnuto k vyjádřením, které bylo prostřednictvím právního zástupce žalované zasláno žalobkyni, a to k vyjádřením ze dne [datum] a ze dne [datum]. Následně však bylo žalobkyní zjištěno, že manželství žalované s [jméno] [příjmení] již delší dobu nefungovalo, přičemž ze strany žalované byl plánován rozvod manželství, což však žalovaná při vznesení svého nároku žalobkyni na náhradu nemajetkové újmy, neuvedla. Ustanovení § 2959 o. z. stanoví, že peněžitá náhrada duševní útrap má být náhradou plně vyvažující utrpení osoby blízké, přičemž nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Žalobkyně při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy vycházela ze skutečností tvrzených žalovanou, které však, jak se později šetřením ukázalo, nebyly zcela pravdivé a úplné, přičemž je zřejmé, že pokud by žalobkyně měla k dispozici skutečnosti později zjištěné, k vyplacení pojistného plnění by nepřistoupila. Proto žalobkyně vyzvala žalovanou výzvami ze dne [datum] a [datum] k vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo v této výši plněno bez právního důvodu. Žalobkyně v této souvislosti poukazovala na vyjádření právního zástupce žalované ze dne [datum], ve kterém uvedl, že„ …považuji za poněkud morbidní rozpitvávat něco tak samozřejmého, jako je nemajetková újma v případě úmrtí mladého člověka (33 let věku), který je manželem a otcem dvou malých dětí (3 a 5 let) ve fungující rodině.“ Žalobkyně si je plně vědoma citlivosti předmětného sporu, nicméně má za to, že právě tvrzení mj. o fungující rodině nebylo pravdivé. Žalobkyně v dané věci nikterak nezpochybňuje citovou vazbu mezi rodičem a dětmi, nicméně vyvozovat a předpokládat nerušenou citovou vazbu mezi dospělými lidmi, přestože spolu žijí v manželství, dle názoru žalobkyně bez dalšího nelze. Žalobkyně je toho názoru, že manželství mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] v době před tragickou dopravní nehodou bylo v rozpadu již delší dobu. Jak žalovaná, tak [jméno] [příjmení] byli v době před tragickou dopravní nehodou zastoupeni advokáty za účelem uskutečnění rozvodu manželství, dle výpovědí pozůstalých žalovaná svému manželovi minimálně rok neprala, nevařila, ani spolu nespali v jedné místnosti. [jméno] žalovaná několikrát [jméno] [příjmení] sdělila, že jej nemá ráda, přičemž s těmito skutečnosti žalobce v době výplaty náhrady nemajetkové újmy nebyl seznámen a pokud by těmito informacemi disponoval, k výplatě předmětné náhrady by nepřistoupil. V uvedeném případě, kdy se v případě žalované jedná o sekundární oběť, je třeba zkoumat intenzitu citového pouta, od kterého se celková výše náhrady nemajetkové újmy musí odvíjet. Shora uvedené skutkové okolnosti podle názoru žalobkyně jednoznačně znamenají, že manželský svazek žalované a jejího manžela byl v době smrti manžela již jen svazkem formálním, bez faktické citové vazby. Za této situace je zřejmé, že manželce zemřelého nemohl vzniknout nárok na peněžitou náhradu duševní útrap. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou dne [datum]. Žalovaná si tuto výzvu převzala dne [datum]. Žalovaná se vyjádřila, že nárok žalobkyně zcela neuznává a přijatou náhradu nemajetkové újmy považuje za přijatou zcela po právu. V důsledku prodlení žalované se zaplacením uvedené částky vznikl dále žalobkyni vůči žalované nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby pro nedůvodnost, žaloba neobsahuje konkrétní skutková tvrzení odůvodňující absenci citové újmy, je důkazně podložená, odkazuje pouze na údajná zjištění, ze kterých mělo vyplynout, že manželství žalované s jejím zesnulým manželem již delší dobu nefungovalo, přičemž ze strany žalované měl být plánován rozvod manželství, což žalobkyně vyvozuje jen z toho, že žalovaná svému zesnulému manželovi údajně neprala ani nevařila a manželé spolu nespali v jedné místnosti, což jsou tvrzení nepodložená a tendenční, nic neosvědčující. Důkazní břemeno, že žalovaná neutrpěla manželovou smrtí žádnou újmu, je na žalobkyni. Žalobkyně však opírá svá tvrzení výlučně o sdělení od rodičů zesnulého [jméno] [příjmení] a jeho bratra s manželkou, která však jsou absolutně neobjektivní, protože vztah mezi těmito a žalovanou je až extrémně vyhrocený, což dokládá pronásledování žalované rodiči a jeho bratrem zemřelého po jeho smrti manžela a fyzické napadení žalované rodiči zemřelého. Mezi rodiči zemřelého a žalovanou je vedeno řízení o úpravu styku s nezletilými dětmi žalované a jejího zesnulého manžela u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 0 P 156/2017, rodiče žalovanou nenávidí. Žalovaná se s těmito rodinnými příslušníky nikterak nestýkala, vyjma asi 3 případů při příležitosti rodinných oslav, nemohou proto sdělit relevantní informace k její citové újmě. Žalobkyně nenavrhuje [jméno] [příjmení], blízkého kamaráda zemřelého, k výslechu, ač ten se vídal při společných akcích i s oběma manželi. Rozvod manželství v době, kdy došlo k tragické události, plánován nebyl. I pokud by plánován byl, což žalovaná vylučuje, není možné automaticky bez dalšího z plánovaného rozvodu dovozovat, že by osoba neutrpěla žádnou citovou újmu, a to bez toho aniž by bylo zohledněno, co bylo důvodem rozvodu manželství a kdo byl jeho iniciátorem. Není totiž vyloučeno ani to, aby došlo k rozvodu manželství manželů při zachování intenzivního citového vztahu jednoho z manželů. Absurdní je dovozování absence citové újmy jen z toho, že žalovaná neprala či nevařila, byť žalovaná pravdivost těchto tvrzení rezolutně odmítá. Žalovaná utrpěla ztrátou manžela nepopsatelnou újmu, i přes uplynulého 2,5 roku se s jeho smrtí se stále nemůže a nechce smířit. Podání žaloby, kdy je žalovaná nucena obhajovat něco pro ni tak automatického a nezpochybnitelného, jako je její citová vazba k jejímu manželovi, ji působí jen další psychickou újmu, když se musí ke smrti manžela opakovaně vracet. Žalovaná výlučně sama zařídila veškeré věci okolo pohřbu zesnulého manžela – bez jediné byť i jen nabídky pomoci od jeho rodičů, obstarala pro zesnulého manžela místo k poslednímu odpočinku. Žalovaná a její manžel měli v průběhu manželství různé neshody, asi jako každý manželský pár, nikdy však neshody nedosáhly takové intenzity, aby došlo v manželství k vzájemnému odcizení.

3. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. žalobkyně navrhla k prokázání tvrzení o delší dobu nefungujícím manželství žalované se zesnulým manželem, o plánovaném rozvodu ze strany žalované navrhla žalobkyně výslechy dalších svědků ze zaměstnání zesnulého manžela, z bydliště a advokáta poskytujícího právní pomoc [jméno] [příjmení] v souvislosti s plánovaným rozvodem, výpis z katastru nemovitostí k převodu nemovitosti na žalovanou, a požadovala, aby i žalovaná prokazovala kvalitu vztahu mezi ní a zesnulým manželem, protože disponuje mnohem větším množstvím důkazů než žalobkyně.

4. Ke koncentrační výzvě soudu navrhla žalovaná svá pracovní hodnocení, výslechy svědkyň ze zaměstnání žalované a předložené fotografie z posledního roku před úmrtím manžela, kdy tyto fotografie prokazují zcela normální pár, fungujícím rodinu aktivně společně trávící volný čas.

5. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. žalovaná doplnila, že zažívala a zažívá vnitřní mučivé pocity, prožívanou trýzeň, utrpení, stres, smutek a zármutek v souvislosti s úmrtím manžela [jméno] [příjmení]. Došlo k nezvratnému zásahu do osobnostních práv a soukromí žalované, která utrpěla značnou citovou ztrátu, nikdy nezhojitelnou, kdy si trauma z této události žalovaná ponese do konce života, tato událost jí zásadním a negativním způsobem změnila život, žalovaná má strach o budoucnost, když přišla o otce svých dvou dětí, o manžela, ve kterém měla oporu, trpí nespavostí, jelikož se bojí o budoucnost svou a svých dětí. Žalovaná tvrdila, že manžel přijel [datum] kolem 16. hodiny, přivítali se, dali si pustu a manžel hned zase odjel, že se musí vrátit do práce někomu předat klíče, že bude za chvíli doma. Žalovaná se starala o děti, večeři, koupel, uspávání a zjistila, že už je osm hodin, chystala se manželovi zavolat, když přišla policie s oznámením události, žalovaná se zhroutila, policejní psycholog jí podal vodu a požádali, aby si k sobě někoho zavolala, přijel bratr s matkou žalované, policie jim to řekla, celou noc pak nespali. Ráno si žalovaná vzala v práci volno. Rodina zesnulého se k žalované nezachovala dobře, chtěli po ní jeho věci, křičeli, že přišli o dům a práce na něm byla zbytečná, slovně i fyzicky ji napadli před dětmi. Žalovaná zařizovala pohřeb, vozil ji bratr, matka žalované hlídala doma děti. Žalovaná vybírala rakev, zařizovala parte, dovážela oblečení a obuv, [datum] musela vyzvednout věci zesnulého na policii, aby si je nevyzvedli rodiče nebo bratři zesnulého. Na výpověď na policii neměla myšlenky. Dne [datum] rozvezla parte, polovinu dala bratrovi manžela pro jejich známé, zhroutila se při vybírání fotografie na pohřeb. Přes měsíc žalovaná nebyla v domě sama přes noc, byla u ní matka i bratr, o víkendech jezdili s dětmi k nim. Žalovaná nechtěla být moc v domě, který jí připomínal manžela, [datum] šla do práce, aby byla mezi lidmi. [jméno] si všimli, že jí není dobře a nabízeli jí odchod domů, což nechtěla, aby se doma nezbláznila, vedoucí MUDr. [příjmení] jí nabídla lék na uklidnění, který užívala pár dní na noc, aby se trochu vyspala, ale moc nepomáhal. V den pohřbu musela identifikovat manžela, šok z toho má stále před očima. Smuteční obřad nevnímala. Každý den čekala žalovaná, že se manžel vrátí domů, než to pochopila, že je to pravda. Nerada se vracela domů, byla s dětmi raději u maminky. Při osamění v práci na ni padal smutek. [příjmení] nemohla spát, zdávalo se jí hodně o manželovi. Bylo těžké před dětmi neplakat, občas ji plakat viděly. [příjmení] se nabízené odborné pomoci. Vzhledem k probíhajícím soudům se jí situace připomíná, má dny, kdy nemůže spát, má úzkosti a kontaktuje osobně či telefonicky maminku. Kvůli nedobrému psychickému stavu vyhledala psychiatričku MUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] [datum]. Žalovaná prodala dům, protože jí připomínal manžela, ale úplně to nepomohlo, mívá dny, kdy se jí nechce mezi lidi, být před nimi silná a usmívat se, když je jí do pláče. Jednou ji musela i vystřídat kolegyně v práci, když se zhroutila a plakala, když viděla ženu s podobným osudem. Fotky manžela nebyla schopna vidět přes dva roky, jeho fotku si vystavila před půl rokem a kontaktu s ní se vyhýbá. Sňatek byl uzavřen [datum] po rok a půl trvající známosti, vztah byl krásný, každý poznal, jak jsou do sebe zamilovaní, tchýně ale měla už před svatbou s jejich vztahem problém, žalovaná se snažila kvůli manželovi s nimi vycházet, ale jim vadilo, že se začal více věnovat své vlastní rodině. Manžela začala jeho rodina čím dál více využívat pro práci. Z těhotenství žalované jeho rodina neprojevila radost. Manželství vedlo kvůli jeho rodičům k hádkám, žalovaná mu vyčítala, že není s rodinou doma, odříkal na poslední chvíli domluvené věci, což trvalo několik měsíců. [příjmení] bylo vše několik dní v pořádku, dokud se neviděl se svou původní rodinou, bylo jim krásně, byl jiný, jako když se seznámili. V únoru 2015 žalovaná otěhotněla, ale manžel dítě nechtěl, žalovaná pochopila, že kdyby si dítě nechala, vedlo by to ke konci manželství, což nechtěla a šla na potrat, měli dva krásné toky 2015, 2016, jeho rodina mu jeho štěstí, že byl více s dětmi a žalovanou, záviděla a snažili si ho více přivlastnit. Žalovaná se s manželem hádala jen kvůli jeho rodině a že je velmi často v práci a netráví čas s rodinou. Žalovaná byla zoufalá, na manželovi jí velmi záleželo, fakticky se rozvádět nechtěla. Pokud mu někdy sdělila, že se s ním rozvede, bylo to v afektu a jen výhrůžka nemyšlená žalovanou vážně. Manžel reagoval tak, že se rozvádět nechce, že mu otevřela oči a od té doby se změnil, byl zase jako dřív, o rozvodu nepadlo už ani slovo a užívali si další měsíce včetně vánoc, jejich lásku bohužel překazil osud.

6. Z relace o dopravní nehodě a z protokolu o nehodě silničním provozu bylo zjištěno, že dne [datum] v 16:48 došlo k dopravní nehodě, kdy řidič osobního vozidla značky BMW 530 D, [registrační značka] [jméno] [příjmení] zapadl do zasněženého silničního příkopu, šel připojovat demontovatelnou hlavici tažného zařízení, když přijížděla od [obec] řidička osobního motorového vozidla, tovární zn. Škoda Octavia, [registrační značka], [jméno] [příjmení], která na rozbředlém sněhu na komunikaci dostala smyk, přičemž najela do koleje vytvořené v zasněženém silničním příkopu od vozidla BMW, její vozidlo se stalo neovladatelným a přední částí vozidla narazila do [jméno] [příjmení] a přimáčkla ho mezi vozidla, čímž došlo k jeho těžkému zranění, kterému na místě podlehl. Při šetření dopravní nehody bylo u řidičky [jméno] [příjmení] vyloučeno možné ovlivnění alkoholem a současně nebyla uplatněna ani zjištěna technická závada, jako příčina dopravní nehody. Vozidlo Škoda Octavia bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně ohledně odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. [příjmení] [jméno] [příjmení] [datum] bylo prokázáno úmrtním listem.

7. Usnesením Policie ČR – KŘ policie Pardubického kraje, ÚO [obec], OOK SKPV [obec] ze dne 20.2.2017 č.j. KRPE-1440-71/TČ-2017-170371-JT bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení] jako obviněné ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, kterého se měla dopustit při shora uvedené dopravní nehodě. Byl předložen i protokol o výslechu obviněné [jméno] [příjmení] z [datum] obsahující popis dopravní nehody. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 23.8.2017 č.j. 7T 57/2017-367, bylo trestní stíhání pro skutek v souvislosti s dopravní nehodou obžalované [jméno] [příjmení] podmíněně zastaveno s odkladem na zkušební dobu dvou let. Stížnost poškozených proti tomuto usnesení byla usnesením odvolacího soudu zamítnuta.

8. Již dne [datum] byla makléřkou žalobkyni oznámena předmětná škodní událost ze [datum] v 16,48 hodin s poškozeným na zdraví [jméno] [příjmení]. Na podkladě hlášení z [datum] byl Mgr. [jméno] [příjmení] uplatněn nárok z povinného ručení za poškozenou [celé jméno žalované] v souvislosti se škodnou událostí [datum]. Byla předložena plná moc žalované pro M gr. Ing. [jméno] [příjmení] z [datum].

9. Z dopisu advokáta Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne [datum] bylo zjištěno, že vyčísluje újmy žalované a jejích dětí ze škodné události [číslo] na [částka] jako ušlý příjem zemřelého manžela [jméno] [příjmení], na [částka] jako nemajetkovou újmu spočívající v citové ztrátě manžela [částka] a otce [částka] pro každé z dětí a dále spočívající ve ztížení možnosti volnočasových aktivit svých a dětí a dále na [částka] na nákladech ztráty na výdělku žalované, cestovních výdajů žalované, nákladů kremace, nákladů výzdoby obřadní síně, nákladů na znalecký posudek k dědickému řízení, k dopisu byla připojena objednávka smuteční vazby, výplatní lístek, mzdový list [jméno] [příjmení] za rok 2016 [datum] Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ohledně požadavku žalobkyně na podrobné odůvodnění výše nemajetkové újmy, žalobkyni sdělil, že považuje za poněkud morbidní rozpitvávat něco tak samozřejmého jako je úmrtí mladého člověka (33 let věku), který je manželem a otcem dvou malých dětí (3 a 5 let) ve fungující rodině, důvodem je citová ztráta na straně žalované jako manželky a dětí, jednak jednorázová hrozným šokem, že se manžel a táta už nikdy nevrátí domů, a následného trápení, současně dlouhodobou citovou frustrací a prázdnotou, kterou zejména u dětí už nelze zhojit, dále pak je projevem majetkové újmy nucená změna chování žalované jako manželky i dětí, kdy je manželka na děti sama a chtěla studovat vysokou školu a nepůjde to, protože se nebude moci s manželem v péči o děti střídat. Manželka musela razantně omezit tancování zumby, protože si nemůže platit chůvu. Dcera se nemůže věnovat tancování s takovou intenzitou jako kdyby měla oba rodiče, bude mít omezenou možnost volnočasové aktivity výuky jazyků a dalších kroužků, zimních sportů, výletů, které budou omezeny výrazně, či vyloučeny absencí otce. Totéž u syna, který se věnuje kopané ve třech letech. Rovněž se výrazně omezí možné společenské aktivity zejména víkendové a dovolená, které jsou vyloučeny, protože žalovaná není ženou, která by to všechno zvládla sama bez mužské opory. [datum] advokát žalobkyni sděloval skutečnosti týkající se některých nároků ve vztahu k požadavkům žalobkyně, [datum] konstatoval, že v žádném případě nejde o bezdůvodné obohacení a trvá tak na vyjádřeních [datum] a [datum]. Manželství žalované fungovalo normálně, manželé spolu bydleli a starali se společně o své děti, v den nehody měli pro děti společný program. Nejednalo se sice o klidné manželství, nebylo poprvé před údajným rozvodem, ale nikdy se tak nestalo a pan advokát si nemyslí, že by se tak mělo stát. Bouřlivé manželství je podle něj naopak jasným důkazem o vzájemné, hluboké, citové vazbě mezi manželi byla to právě manželka, kdo zajistil poslední rozloučení.

10. Z korespondence určené Centrem likvidace pojistných událostí – motorová vozidla Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [datum] byl informován o výplatě pojistného plnění z pojistné události poškozeného [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve výši [částka] sestávající z [částka] vyplacených [celé jméno žalované] spolu s náhradou ztráty na výdělku, cestovného, nákladů kremace po odečtení příspěvku [částka], uložení urny, nákladů na výzdobu a ušlého příjmu manžela. Ohledně dětí byl pojistitel připraven k výplatě [částka] pro každé z dětí. [datum] bylo sdělováno mezi týmiž subjekty, že byla vyplacena částka [částka] za zhotovení hrobu. [datum] bylo sdělováno, že pojistné plnění [částka] žalované bylo vyplaceno jako osobě blízké na základě informací žalované, kdy ale místním šetřením vyšlo najevo, že manželství prakticky nefungovalo, manželé plánovali rozvod a již realizovali právní zastoupení, proto žalované nárok na výplatu pojistného plnění z důvodů odškodnění duševní útrap žalované nevznikl. [datum] bylo oznamováno poukázání 2x [částka] pro děti zemřelého [jméno] [příjmení], nezletilé [jméno] a [jméno] [příjmení] [datum] bylo urgováno vydání bezdůvodného obohacení [částka] uplatněné dopisem ze [datum], byla stanovena lhůta do 14 dnů od doručení výzvy.

11. Z korespondence určené Centrem likvidace pojistných událostí – motorová vozidla pojištěné [právnická osoba] [obec] u [obec] bylo zjištěno, že [datum] bylo oznamováno vyplacení odškodnění ve výši [částka] žalované jako manželce poškozeného [jméno] [příjmení], [datum] bylo oznamováno vyplacení odškodnění ve výši 2x [částka] dětem poškozeného [jméno] [příjmení]. Byl předložen lístek o vyplacení plnění manželce [částka], pohřeb [částka] a ostatní [částka] [datum].

12. Soudu byl předložen rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 29.8.2017, č.j. 0P 156/2018-29, o dání souhlasu soudu za nezletilé [jméno] a [jméno] [příjmení] k právnímu jednání spočívající v přijetí pojistného plnění [částka] od žalobkyně za duševní útrapy způsobené smrtí jejich otce [jméno] [příjmení].

13. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že byla objednána kremace žalovanou, se splatností [datum] byla vystavena žalované faktura na kremaci ve výši [částka] při zohlednění zálohou uhrazených [částka], žalovanou bylo [datum] uhrazeno [částka] za znalecký posudek k ocenění rodinného domu v [obec] do dědictví, [datum] byla vystavena faktura na [částka] žalované za žulový hrob podle objednávkového listu, téhož dne byl vystaven paragon na úschovu urny za [částka]. Byla učiněna objednávka smuteční vazby ze strany žalované pro zemřelého [jméno] [příjmení] z [datum] v ceně [částka], výplatní lístek žalované za leden 2017, mzdový list zemřelého [jméno] [příjmení] za rok 2016. Rodnými listy bylo prokázáno, že rodiči nezletilých [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] jsou žalovaná a [jméno] [příjmení] [datum narození].

14. Z vyjádření [jméno] [příjmení], bratra [jméno] [příjmení], a [jméno] [celé jméno žalované], matky [jméno] [příjmení] datovaného [datum], bylo zjištěno, že podle nich vztah mezi žalovanou a zemřelým [jméno] [příjmení] byl nevyrovnaný, žalovaná poslední tři roky neměla manžela ráda, což mu i řekla, minimálně rok mu neprala, nevařila a ani spolu nespávali. Žalovaná spala v obýváku, její manžel v ložnici, prádlo [jméno] [příjmení] vozil na praní k rodičům, k rodičům jezdil i na jídlo, protože žalovaná mu nevařila. Žalovaná se chtěla s manželem rozvést, byly již dvě schůzky u advokáta. Nejvíce se [jméno] [příjmení] svěřoval manželce [jméno] [příjmení] - [jméno] [celé jméno žalované]. Manželský vztah žalované prakticky nefungoval. [jméno] [příjmení] hodně pracoval, aby vše finančně utáhl, v neděli míval děti a jezdil k nim a s jejich matkou na výlety, žalovaná nejezdila. Manželský vztah [jméno] [příjmení] se žalovanou prakticky nefungoval.

15. Z předžalobní výzvy a z dodejky bylo zjištěno, že byla žalovaná vyzvána [datum] převzatým doporučeným dopisem advokátní kanceláří [právnická osoba] [obec a číslo] [část obce] k zaplacení dluhu s titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení [částka] do 7 dnů od doručení výzvy s poučením o případném soudním vymáhání pohledávky.

16. Svědek [jméno] [příjmení], bratr zesnulého [jméno] [příjmení], vypověděl, že zpočátku byl vztah zesnulého se žalovanou dobrý, narodily se z něj dvě děti, byli téměř v denním kontaktu, poslední rok před úmrtím u nich byl téměř denně na večeři, jejich matka mu prala a vařila. Vztah zesnulého se žalovanou nebyl dobrý, chtěla se s ním rozvést, přinesla mu i nepodepsané papíry na rozvod, kde chtěla [částka] a [částka] na děti. Poslední pět let žil zesnulý v [obec], kde si postavil. Takhle vyhrocené to bylo možná o něco déle než poslední rok. Žalovaná měla právničku, papíry na rozvod zesnulý nepodepsal, protože si vzal právníka [příjmení] z [obec]. Vztah jim nefungoval možná i proto, že zesnulý pracoval více, než měl, chtěl co nejdřív splatit hypotéku, dělal to pro rodinu, když to pak poslední rok viděl, snažil se, nosil žalované kytky do práce, ale nedala mu šanci to napravit. Poslední dobou si musel o děti žalované říkat a vracet je na čas. Na výlety už s nimi manželka nejezdila. Asi to u nich nebylo dobré, když od žalované odjížděl. Rozvod se začal řešit asi rok před nehodou, měla se s [příjmení] podepisovat nějaká lejstra a do toho přišla nehoda. Žalovaná svědkovi nic špatného mu neudělala, při návštěvách se normálně bavili. Krize bývají v každém manželství, zpočátku to tam bylo dobré, pohřeb zařizovala žalovaná, rodina zesnulého pomáhala s řečí, ale pak se neužila, všechno bylo jinak, podle svědka a všech, co byli na kremaci, tam žalovaná tu lítost přehrávala, určitě jí to nebylo jedno, když spolu měli dvě děti, byla smutná. Děti zesnulého neviděli od jeho úmrtí, všichni by chtěli, ale žalovaná jim je nepůjčuje, svědek neví proč.

17. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], švagrová zesnulého, vypověděla, že se zesnulým měla velmi dobrý vztah, znali se přes 15 let, spoustu let žili v jedné domácnosti, poslední čas k nim jezdil denně a bavili se o jeho potížích doma a v práci. Vztah se žalovanou byl na počátku hezký, stavěl dům, po narození druhého dítěte začaly problémy, ty byly všude, poprvé od žalované slyšela, že by mělo dojít k rozvodu, v té době babička hlídala vnoučata, protože byla školka zavřená, tak se vídali více, nikde to nešířila, bavili se pak o vývoji u nich jenom se zesnulým. Od žalované svědkyně pochopila, že tam v manželství nemá to, co od manželství čekala. [příjmení] se moc rozvádět nechtěl, stále chtěl další šanci. Poslední rok u nich býval denně, svědkyně mu vařila, jeho matka prala, u nich i marodil, protože ho doma děti s teplotou nenechaly ležet. Po jídle jezdíval domů. Žalovaná mu neprala ani nevařila, jezdíval na večeře do Bonetu do [obec]. Byla mezi nimi až averze i pro malichernosti ze strany žalované vůči zesnulému. Zesnulému i jeho rodině vadilo, že žalovaná učila děti říkat mu„ táto“ místo„ tati“, když jí říkaly mami. Na návštěvě u nich na stole viděli rodiče zesnulého papíry na rozvod. Když pak chtěla žalovaná [částka] a [částka], najal si zesnulý právníka v [obec]. Navštěvovali vzájemně oslavy, svědkyně se žalovanou nikdy neměla problém, vztah žalované a tchýně asi nebyl ideální. Po kremaci chtěli děti, což žalovaná odmítla. Při domluvě kremace došlo k incidentu, žalovaná jim vyčítala, že přijeli i rodiče, o zesnulém se začalo mluvit nevhodně a došlo k hádce. Úmrtí manžela určitě vyvolalo u žalované smutek, ale vzhledem ke vztahu mezi nimi a k tomu, že se nechovala jako manželka, tím netrpěla tolik jako zbytek rodiny. Žalovaná neměla zájem o telefonickou nabídku pomoci rodiny. Zesnulý se snažil, třeba s Lucinkou nasypali okvětní lístky mamince až k vaně a ona mu na to řekla, ať se neztrapňuje, svědkyně pro ni balila dárky, které společně vybírali, kupoval jí věci, někam jí i bral, ale bylo to beznadějné, stav se nezlepšil. Žalovaná se o zlepšení vztahu s manželem určitě nesnažila.

18. Svědek [jméno] [příjmení], otec zesnulého, vypověděl, že byli se zesnulým v kontaktu denně, dělalo se na domě. Poslední rok mu matka prala a vařila, když se chtěla žalovaná rozvést, rodiče zesnulého bydlí s rodinou druhého syna v jednom domě. Žalovaná se s ním chtěla dát rozvést, podle svědka na něj žárlila, když tu a tam opravil nějaké ženě něco na autě. Když jí pak nepodepsal rozvod, měl doma peklo. Asi rok a čtvrt před jeho smrtí se u nich stavili a našli na okně dvojmo návrhy na rozvod, leželo to tam další tři měsíce. Děti žalovaná zesnulému půjčovala v neděli na dvě hodiny, ve čtyři je musel vracet, ať byl program jakýkoli, když byl nemocný, týden u nich i spal, protože by mu ničeho nepodala. Z počátku jim bylo divné, proč k nim žalovaná přestala jezdit, ale když u nich našli ty papíry na rozvod, začali se zajímat a asi po měsíci zesnulý přišel s taškou věcí na praní. Zesnulý stavěl domek v [obec] od roku 2007 s rodinou, žalovanou vůbec neznal, v roce 2011 byla svatba, v roce 2012 se dodělávala fasáda a po kolaudaci se stěhovali. Žalovaná po něm chtěla, aby jí přepsal půl baráku, to on udělal a po tři čtvrtě roce mu začalo peklo, k převodu došlo podle katastru v roce 2015. Zesnulý se snažil přivydělat i v dílně bratra, aby utáhli hypotéku, děti měl jen v neděli. Ohledně důvodů pro rozvod se svědkovi zesnulý moc nesvěřoval, spíš mladé od druhého syna. Od roku 2012 do roku 2014 byly vzájemné vztahy dobré, ale na pětašedesátiny svědka ([datum]) už žalovaná nepřišla a oni nesměli tam ani za dětmi. Na výlety oni společně jezdili, ale když to pak bylo špatné, jezdil jen zesnulý, děti a matka zesnulého. Na rodinu v týdnu makal, večer býval doma. Se žalovanou a dětmi se po úmrtí neviděli, protože to žalovaná zakázala přes druhého syna, o děti bojovali i přes soud, chtěli by je vidět. Pohřeb zařizovala žalovaná a oni před kremací zjistili, že za jejich rodinu neobjednala věnce, jen za svoji. Na kremaci matka žalované roztrhala životopis zesnulého, který se tam měl číst, tak se nečetl a na kremaci se vůbec nemluvilo. Žalovaná se s nimi nechce stýkat, nebrala telefon. Pak vyměnila dům za jiný. Děti byla hlídat matka zesnulého v [obec] asi 14 dní, když šla žalovaná na potrat, protože další dítě zesnulý nechtěl, to už byly vztahy mezi nimi špatné.

19. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matka zesnulého, vypověděla, že zesnulý byl její nejmladší syn, do 27 let bydlel s ní, pak mu i za manželství prala, o víkendech jezdil na obědy, v týdnu na večeře. I za manželství k nám syn často jezdil, žalovaná mu neprala, že ji jeho prádlo smrdělo a on také, měli také každý jinde koše na prádlo, on pracoval v lakovně. Zpočátku měl syn se žalovanou dobrý vztah, pak se to zhoršilo, když žalovaná chtěla přepsat polovinu domu, on jí ho nakonec přepsal, ale stejně bylo zle. Svědkyně u nich spala kvůli hlídání dětí, protože je nechtěla žalovaná dávat k nim a potřebovali hlídání, naposledy děti hlídala u nich v době, když byla žalovaná na přerušení. Svědkyně neví, proč na ni přepsal syn půlku domu, ale vztah to nezlepšilo, když mu pak musela prát. Asi rok před smrtí syna už spala žalovaná v obýváku na gauči, viděli tam ložní prádlo, když tam přijeli a syn říkal, že je to její. Dřív se k sobě chovali hezky, pak už ne, svědkyně nesnášenlivost vnímala ze strany žalované, on chodil do práce, vše kupoval, žalovaná moc nechodila do práce ani před sňatkem. Zesnulý se svědkyni moc nesvěřoval, spíš své švagrové [jméno]. S dětmi a zesnulým jezdila na výlety svědkyně, po výletě na večeři a děti musel vracet na určitou hodinu. Před tím posledním rokem se zesnulý někdy stavil na večeři, ale nebylo to pravidelně, jen když něco měl s kamarády. Svědkyně zesnulému prala jednou týdně, ve středu k nim jezdil s dětmi, protože je hlídal, poslední rok u nás byl každý týden na večeři, předtím to bývalo méně. Že se k sobě nechovali hezky, svědkyně usoudila z toho, že jí zesnulý i sousedi říkali, že po něm hází věci, taky mu neprala, nevařila a dávala ultimátum na určitou hodinu kvůli vrácení dětí, taky děti nesměly slavit narozeniny dřív s nimi než s matkou žalované. Žalovaná zesnulého seřvala, když děti nevrátil včas. Pohřeb zařizovala žalovaná, protože měla jeho občanský průkaz, žalovaná neobjednala za ně kytice, tak je svědkyně objednávala a platila ze svého, žalovaná jí neumožnila ani syna po jeho smrti vidět. [příjmení] papíry od advokátky z [obec] u nich svědkyně viděla asi 2 – 3 měsíce před smrtí, pak si zesnulý vzal advokáta z [obec].

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zesnulý byl jeho kamarád od základní školy, žalovanou zná jako jeho manželku, byl u jejich seznámení, vídali se tak dvakrát za půl roku a byli v telefonickém kontaktu, probírali i svá trápení, i vztah se žalovanou, jejich neshody svědek hodnotil jako běžné v každém manželství a byly různé v různých letech. Žalované vadilo, že je kvůli práci málo s rodinou. [příjmení] zase jednou vyčítal žalované doma neutřený prach. Naposledy se viděli před vánoci 2016 tak na hodinu nebo dvě, nezmiňoval se, že by jeho manželství bylo před rozvodem, mluvil o běžných neshodách. Že by byl špatný z rozvodu se svědkovi nezdálo, nemluvil ani o tom, že by mu žalovaná neprala, nevařila. K tomu prachu jsem mu tehdy říkal, že bych to nedělal, on že je v práci. Zesnulého trápily neshody se žalovanou, někdy si nevěděl rady. Žalovaná svědkovi volala ohledně úmrtí, podle svědka byla zdrcená z nečekané tragické události, byla z toho velice špatná, říkal jí, aby se nebála případně vyhledat odborníka, aby nenastaly horší problémy. Pak se svědek dozvěděl o rozporech ohledně peněz a [jméno] [příjmení] mu volal, že mu bude volat někdo z pojišťovny, ten pak volal a ptal se na jejich vztah, od [jméno] cítil, že žalované peníze nepřejí, svědek mu řekl, že nechápe, proč to řeší, když to zesnulému život nevrátí, ale cítil, že by podle nich nárok mít neměla. Svědek to považoval za zášť rodiny [příjmení]. Pak se svědek dozvěděl, že [příjmení] žalovanou napadali, útočili na ni, jakoby mohla za smrt a že tam byly dohady o vnoučata. Zesnulý jezdil za rodiči. Po smrti svědek žalovanou viděl, když si byl pro parte, na pohřbu, od té doby asi jednou za půl roku se jí ptává, jak to zvládá. [příjmení] [příjmení] zná svědek dobře z návštěv u nich jako slušné, proto mu ta zášť přišla divná, ale otec zesnulého před otcem svědka velmi sprostě nadával na žalovanou a choval se až neadekvátně, že to nešlo ani poslouchat a otec se musel vymluvit a odejít. [příjmení] [příjmení] nechápou, že když nebude mít peníze žalovaná, nebudou je mít i děti. Ohledně toho, zda byla u posledního setkání svědka se zesnulým přítomna žalovaná se výpověď svědka rozcházela, kdy jednou uvedl, že tam byla i žalovaná a nebylo tam žádné dusno, nehádali se, následně ale uváděl, že se sešli jen se zesnulým sami dva, možná ještě s kamarády, ale bez žalované.

21. Z hodnocení zaměstnavatele žalované z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána od [datum], pracovní úkoly plní svědomitě a pečlivě, je schopna se přizpůsobit zvýšeným nárokům a řádně zvládnout zadaný úkol, žalovaná úmrtím manžela viditelně zasažena, ihned zažádala o volno v práci a do práce se vrátila až pátý den po úmrtí manžela. Pro její podporu se rozloučení zúčastnila ředitelka OSSZ Chrudim, žalovaná nesla rozloučení velmi špatně. V následujících několika měsících vykazovala žalovaná známky zvýšené citlivosti, lítostivosti a stresu, v dlouhodobějším horizontu se změnila, stala se uzavřenější a vážnější. Události neměly vliv na pracovní výkon. Žalovaná má snížený pracovní úvazek kvůli péči o nezletilé děti. Vedoucí oddělení v hodnocení uváděla, že byla žalovaná silně otřesena nečekaným úmrtím manžela, hned ráno vedoucí volala, plakala. Byla silně rozrušená, když přišla, domů jít nechtěla, že by se zbláznila a potřebovala přijít na jiné myšlenky, nabídli ji uklidňující léky, následných 14 dní se necítila dostatečně psychicky silná k jednání s klienty a byla zastupována kolegyněmi.

22. Z předložených fotografií je patrné, že rodiče a děti navštívili zábavní park a fotografovali se i o 2. narozeninách [příjmení] a 5. narozeninách [příjmení] a o vánocích.

23. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že k [datum] byla žalovaná výlučným vlastníkem domu [adresa] v [obec], který byl součástí st.p. [číslo] st.p. [číslo] p.p. [číslo] v k.ú. [obec]. Nabývacími tituly u nemovitostí byly prohlášení vlastníka pozemku – vlastníka stavby z [datum], pro žalovanou souhlasné prohlášení manželů o nabytí nemovitostí do SJM ze [datum], smlouva o rozšíření SJM ze [datum] a usnesení Okresního soudu v Chrudimi o vypořádání SJM při zániku manželství smrtí z 28.7.2017, č.j. 4D 71/2017-83.

24. Ze zprávy advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] z [obec] bylo zjištěno, že vzhledem k povinnosti mlčenlivosti, které nebyl zbaven, nebude vypovídat ve věci.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], nadřízeného [jméno] [příjmení] v jeho zaměstnání od roku 2007, soud zjistil, že se na něj zesnulý v září nebo říjnu 2016 obrátil ohledně rozvodu, protože se svědek předtím rozváděl, svědek mu dal telefon na JUDr. [příjmení], který ho rozváděl. V práci pak byl zesnulý špatný, zakřiknutý, bylo jasné, že se něco děje, bylo to od července nebo srpna 2016 zesnulý byl společenský, ale rodinu s nimi neprobíral, to bylo tabu, až kvůli tomu rozvodu se bavili, co chtěl vědět. Byl to hodný táta. Žalovaná byla v práci asi 5x nebo 6x, první tři setkání byla normální, pak tam proběhla při jednom nějaká hádka, ale ne takového charakteru, že by to bylo na rozvod, ale svědek viděl, že to neklapalo. V tom létě se začal zesnulý chovat divně, byl zakřiknutý, v říjnu už věděl o rozvodu, ale ne proč se chtějí rozvést. Že se mezi rodiči zesnulého a žalovanou něco děje ohledně kontaktů jeho rodičů s dětmi, ví svědek od [jméno] [příjmení], svědka to mrzí.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kolegy zesnulého z práce bylo zjištěno, že o zesnulém a jeho rodinných vztazích nic neví.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého bezprostředního souseda žalované a jejího zesnulého manžela, soud zjistil, že neměli nijak důvěrný vztah, o tragické události se svědek dozvěděl od žalované, určitě byla smutná, žádnou extrémní reakci si svědek nepamatuje. Děti svědek vídal jak jen se zesnulým, tak s oběma jejich rodiči.

28. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé sousedky, bylo zjištěno, že měli dobré sousedské vztahy se Šimkovými, souběžně stavěli domy. Jejich rodinné vztahy svědkyně nezná, u matky žalované pouze odhaduje, že to je její maminka, za dětmi chodila poměrně často. Rodiče [příjmení] často pomáhali se stavbou, sekáním zahrady a podobně, matka žalované tam bývala častěji. Jako rodina se manželé [příjmení] účastnili obecních akcí jako čarodějnic, rozloučení s prázdninami, vídala jsem na zahradě u houpačky a prolézačky, to bylo spíš, když byly děti menší. Žalovaná přinesla parte a plakala. Pohřeb byl standardní, žalovaná seděla zvlášť od rodiny zesnulého, ale že jsou poměrně početní, takto tak zvláštní nepřišlo.

29. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], souseda, soud zjistil, že se o rodinné vztahy Šimkových nestaral a zesnulý se mu nesvěřoval.

30. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sousedky, bylo zjištěno, že o jejich rodinných vazbách a soužití svědkyni není nic známo. Zesnulý chodil dlouho z práce, až večer, proto byla s dětmi více žalovaná. Dřív tam jezdili rodiče zesnulého, ale poslední dobou je tam svědkyně nevídala, vídala tam bratra žalované. Když žalovaná přinesla parte, brečela, pochopitelně taková situace nikomu nepřidá a bylo jí špatně.

31. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sousedky, soud zjistil, že o soužití Šimkových neví vůbec nic.

32. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení zaměstnavatele žalované, bylo zjištěno, že mají se žalovanou vztah čistě pracovní, o osobních záležitostech se nebaví. Po úmrtí manžela žalovaná svědkyni ráno volala, hrozně plakala, byla zdrcená, měla asi dva dny volno, když pak přišla do práce, pořád bylo hodně znát, že ji smrt manžela zasáhla, nabízeli jí léky na uklidnění, jestli je brala, svědkyně neví. Protože byla žalovaná rozrušená, tak jí kolegyně asi 14 dní šetřily a jednaly za ni bezprostředně s klienty. Spolu s ředitelkou úřadu se svědkyně účastnila pohřbu, na obřadu svědkyni zaujal pouze věnec žalované pro manžela, který nesl nápis„ [příjmení], navždy zůstaneš mým manželem“.

33. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], kolegyně žalované v zaměstnání, bylo zjištěno, že má se žalovanou běžný kolegiální vztah, žalovaná před ní nikdy nehovořila o tom, že by se měli rozvádět. Se žalovanou mluvila svědkyně až za několik dní po události, po návratu do práce byla smutná a brečela, když se o tom bavily. Žalovaná jí říkala, že špatně spí a bála se, jak bude sama zvládat děti. V zaměstnání jí nabízeli lék na zklidnění a na spaní, nabídky využila. Svědkyně se žalovanou seděla v kanceláři od května 2016, zesnulého svědkyně viděla 1x nebo 2x v létě, když za ní přišel do zaměstnání s květinou a bonboniérou, zřejmě k narozeninám. Po události byla žalovaná smutná.

34. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kolegy zesnulého ze zaměstnání, soud zjistil, že byl zesnulý jeho kamarád z práce, pracovali spolu 9 let, s rodinnými věcmi se mu zesnulý nesvěřoval, nebavili se o tom.

35. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kolegy zesnulého v zaměstnání, bylo zjištěno, že se mu zesnulý nesvěřoval, svědek se dozvěděl až po půl roce, že se rozvádějí, dozvěděl se u svačiny, že šel k právníkovi kvůli rozvodu. Zesnulý byl kvůli tomu zkroušený, to nikomu nepřidá.

36. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kolegy zesnulého ze zaměstnání, soud zjistil, že zesnulý byl dobrý kamarád, velice slušný, hodný a pracovitý, mluvili spolu o všem, takže svědek ví, že byli v rozvodovém řízení se žalovanou a že asi jednou nebo dvakrát zesnulý navštívil právníka, který bral [částka] za hodinu. Svědek se o tom rozvodu dozvěděl až asi dva nebo tři měsíce předtím, než v lednu zemřel. Zesnulý byl podle svědka moc hodný a moc pracoval a asi proto neměl moc času na rodinu a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Svědek zesnulému říkal, že by se měl víc věnovat rodině, ale tvrdil, že chce co nejdřív splatit dům nebo hypotéku. Zesnulému vadilo, že žalovaná nechtěla dávat děti jeho rodičům. Zesnulý hodně pracoval v práci a pak ještě doma dodělával stavbu, třeba pergolu a chtěl tam mít i lednici, on byl takový, chtěl mít všechno perfektní a manželka na to měla jiný názor, ona to tak perfektní nepotřebovala a raději by byla, kdyby dělal něco jiného. Svědek přímo slyšel od vedoucího, že jak se zesnulý dozvěděl o rozvodu, tak v práci jednou nebo dvakrát přespal. Zesnulý si třeba stěžoval, že koupil dětem nějakou hračku a žalovaná ji jim nechtěla dát, aby ji nerozbily, když z toho zatím neměli rozum. Taky měly děti nějakou oslavu, pobíhaly, bouchaly zesnulým nakoupené balonky, žalované to vadilo a tak je okřikla, což se zase nelíbilo zesnulému. [příjmení] [příjmení] probíhal standardně, nestandardní bylo, že žalovaná se svojí matkou stály na opačné straně uličky než rodina zesnulého. Vedoucí p. [příjmení] se zesnulým probíral dřív a víc rozvod, vedoucí říkal, že mu tam zesnulý brečel, že je to špatné, že se rozvádějí. Zesnulý byl spíš uzavřený typ, který se s ničím nesvěřil hned. Přišel až tehdy, když už to hodně špatné. Ohledně rozvodu přišel až tehdy, když začal chodit za právníkem. Myslím si, že zesnulý měl se synovcem [jméno] bližší vztah než je běžný mezi strýcem a synovcem, protože celá ta rodina má blízko k autům, [jméno], když nastoupil, už hodně věcí od fochu věděl, a tak má svědek za to, že ho zesnulý bral do nějaké pronajaté dílny, kde mu nějaké práce ukazoval. Žalovaná byla po Honzově smrti zdrcená podle jejího vystupování na pohřbu. I když se v tu dobu rozváděli, tak si myslím, že jeho úmrtí prožívala špatně.

37. Svědek [jméno] [příjmení], synovec zesnulého, vypověděl, že se rodině pochopitelně bavili o tom, co je předmětem tohoto řízení, ale nikdo svědkovi konkrétně neříkal, co má vypovídat. Od doby, kdy byl [příjmení] (synovi zesnulého a žalované) asi rok, se se žalovanou moc nevídali a svědek k ní nemá dobrý vztah. K zesnulému měl svědek velmi dobrý vztah, po práci k němu chodili pomáhat stavět barák, on se pak jezdil po stavbě k nim najíst a pak odjížděl za žalovanou. Zesnulý i svědek dělali stejnou práci, takže svědka zesnulý po své práci učil řemeslu, dřív chodil svědek na praxe a nyní je zaměstnán u stejného zaměstnavatele jako měl zesnulý. Poslední půl rok života zesnulého se řešil jeho rozvod, když spolu byli, tak se bavili ohledně důvodů rozvodu, že se k němu žalovaná nechovala dobře, ale přesněji ty důvody svědek neví. Prarodiče se s dětmi zesnulého nenavštěvují, oni se o to i soudili. Než zesnulý zemřel, občas děti ke svým rodičům vozil, ale ne často, bylo málo času. Kontakt úplně přestal od jeho úmrtí. V letech 2015 2016 tam po práci jezdil zesnulý na večeře často a také na obědy, nejen o víkendech ale i v týdnu, taky tam vozil prádlo na vyprání, říkal, že mu žalovaná nechce prát, že návrh na rozvod podala manželka. V té době svědek bydlel u prarodičů. Na pohřbu brečeli všichni, i žalovaná a byl tam ten problém s proslovem, kdy bylo domluveno, že proslov připraví rodina zesnulého, ale pár minut před obřadem žalovaná připravený proslov zmačkala. Svědek dostal odškodnění v souvislosti s úmrtím zesnulého od žalobkyně.

39. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 7T 57/2017 bylo zjištěno, že se týká trestní stíhání [jméno] [příjmení] ve vztahu k usmrcení [jméno] [příjmení] z nedbalosti. Žalovaná v úředním záznamu o podaném vysvětlení [datum] jako poškozená uváděla, že prakticky od svatby v roce 2011 byly neshody mezi rodinami, např. ve věci výchovy dětí, problémy mezi rodinami se výrazně prohlubovaly a přenesly se i na žalovanou s manželem, což bylo v roce 2013, kdy žalovaná cítila, že je jejich manželství už neudržitelné, od října 2016 konzultovala případný rozvod se svou rozvodovou právničkou, ale k podání návrhu na rozvod nedošlo ani ze strany jednoho z účastníků. Toho dne si byla žalovaná vyzvednout věci zesnulého, připojila se jako poškozená k trestní řízení, jako poškození se připojili k řízení i rodiče zesnulého [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení], děti zesnulého [jméno] a [jméno] [příjmení] a bratři zemřelého [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně vyplatila na odškodnění žalované [částka] a náklady spojené s pohřbem [částka], [jméno] [celé jméno žalované] [částka], [jméno] [příjmení] [částka], [jméno] [příjmení] [částka], [jméno] [příjmení] [částka] a [jméno] [příjmení] [částka]. Obžalovaná [jméno] [příjmení] v hlavním líčení [datum] uváděla, že nehodu při níž zemřel manžel žalované nahlásila pojišťovně, v závěrečném návrhu zmocněnec žalované a jejích dětí žádal soud o schovívavost při rozhodování, zmocněnec rodičů a bratrů zesnulého žádal přiznání uplatněné nemajetkové újmy, která byla uplatněna po [částka] ze strany každého z rodičů, po [částka] ze strany každého z bratrů, [jméno] [příjmení] požadoval [částka]. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne [datum] bylo trestní stíhání [jméno] [příjmení] pro řízení motorového vozidla, při kterém došlo k úmrtí manžela žalované, podmíněně zastaveno a stanovena obžalované zkušební doba dvou let, v nichž se obžalovaná zavázala zdržet se řízení motorových vozidel. To, že rodiče, sourozenci a synovec zesnulého uplatnili nemajetkovou újmu v trestní řízení nad rámec plnění pojišťovny, není podle judikatury způsobilé zabránit odklonu trestní řízení. Stížnost poškozených rodičů, bratrů a synovce zesnulého proti tomuto usnesení byla odvolacím soudem [datum] zamítnuta jako nedůvodná.

40. Ze zpráv MUDr. [jméno] [příjmení], ošetřující lékařky žalované, bylo zjištěno, že se žalovaná poprvé dostavila k vyšetření dne [datum], popisovala, že jí manžel tragicky zahynul při autonehodě, utrpěla šok z ovdovění, začala truchlit a bolest jí způsobovalo nevstřícné chování rodičů manžela, žalovaná nechtěla nikdy na psychiatrii a brát léky, aby nebyla např. ospalá a mohla být dětem k dispozici. Žalovaná se cítí sama a s plynoucím časem se jí po manželovi stále více stýská, letos už je stav neúnosný, je depresivní, denně pláče, má poruchy spánku, lituje děti, že nemohou zažívat to, co jejich kamarádi se svými otci. Žalované bylo nasazeno antidepresivum. Další kontrola proběhla [datum], při medikaci se stav mírně stabilizoval, výkyvy nálady jsou menší, nicméně úzkostná a depresivní nálada přetrvává. Léčba bude dlouhodobá.

41. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalované vypověděla, že vztah mezi žalovanou a zesnulým považuje za velice dobrý, měli se rádi, milovali se. Svědkyně neví nic o tom, že by spolu nesdíleli společné lože nebo společnou domácnost před úmrtím zesnulého. Potom se žalovaná zhroutila, museli k ní jet, protože nemohla doma sama vydržet, byla v šoku, budila se. Svědkyně má k žalované blízké vztahy před nehodou i po ní, nadále se navštěvují, žalovaná po té nehodě měla i psychické problémy, deprese, ale žádného psychologa ani psychiatra nenavštěvovala, až teď v posledním roce. [příjmení] svědkyně po úmrtí [příjmení] spala u žalované nebo ona spala u nich, byli denně v kontaktu. Vztah rodičů zesnulého manžela k žalované byl negativní od samého začátku, už když spolu chodili, tak rodiče nechtěli, aby se vzali a měli rodinu, nepotěšilo je ani to, když jim oznámili, že žalovaná čeká dítě, to stejné bylo i u druhého dítěte. Jejich vztahy k dceři byly hrozné. Když zesnulý zemřel, tak rodiče druhý den přijeli, žalovaná si myslela, že se domluví ohledně zařizování pohřbu, ale oni si ani nevšimli dětí, žalovanou i svědkyni napadli fyzicky i slovně a pak odjeli a vše zůstalo na žalované, která však nebyla schopná řídit auto, takto s ní zařizoval její bratr. Rodiče zesnulého svědkyně považuje za bezcitné. Svědkyně vypovídala, že neví o tom, že by se žalovaná se zesnulým chtěla rozvádět, hádky kvůli rodičům zesnulého tam byly. Svědkyni je známo, že se v tomto řízení jedná o to, že je tvrzeno, že žalovaná nemá újmu v souvislosti se smrtí manžela. Rodiče zesnulého nemají žalovanou rádi, protože jim záviděli, že se mají rádi, když oni sami neumí projevit city. Rodina svědkyně se má ráda navzájem, ona se s vnoučaty mazlí, hraje si, ale oni to neumějí a ani u jiných jejich vnoučat to tak není, žijí si sami pro sebe a děti jsou na posledním místě. Žalovaná v trestní řízení po paní, která zesnulého porazila, nic nechtěla, protože to nezavinila, pak se na ni jeho rodina sesypala, protože jí to vyčítali a i to, že se jim nedostalo žádných peněz od té paní. Svědkyně předkládala zprávu lékařky psychiatričky z [datum] ohledně žalované, dala jí ji žalovaná, aby ji tady předložila, aby toho bylo víc.

42. Žalovaná [celé jméno žalované] vypověděla, že se po úmrtí manžela zhroutila a měla deprese, když mi policie oznámila úmrtí, tehdy mi doporučili zavolat někoho známého nebo z rodiny. Žalovaná to má stále před očima, musela vyhledat lékařskou pomoc psychiatričky, protože to už nebylo možné, je to asi 2 měsíce, co je v léčení pro deprese, úzkost, které jsou dlouhodobé a podle lékařky se stav při některých situacích bude vracet. S manželem měli hezký vztah, skutečně se občas pohádali, někdy neshody trvaly déle, ale pak si to vyříkali a fungovali dále. Manželka řekla manželovi, že se byla radit s právničkou ohledně rozvodu, ale to mu chtěla otevřít oči, jak by to také mohlo dopadnout a on se pak změnil k lepšímu. Vztah s rodiči manžela nebyl dobrý, po manželovi pořád něco chtěli, aby pracoval u nich doma, i když tam jsou jeho dva bratři, nutili ho dělat i jednoduché věci, které by oni zvládli, on se jim snažil zavděčit. Dcera nesla jako starší úmrtí otce hůře, stýskalo se jí. Synovi byly tři roky, ten si vzpomněl jen občas, dcera se po otci ptává i nyní. S rodiči manžela se naštěstí žalovaná nevídá, byli u ní jen po úmrtí, pak, dokud bydlela v [obec] jezdili kolem, aby hlídali dům, o kterém jsou přesvědčeni, že je jejich a ne žalované, protože na něm dělali nějaké práce. Už před úmrtím manžela měla žalovaná s jeho rodiči špatný vztah a nejezdila tam, manžel tam jezdil s dětmi asi jednou měsíčně, děti o to nějak výrazně nestály. Po manželově úmrtí potřebovala pomoc, kterou jí poskytli matka a bratr. V práci jí lékařka napsala uklidňující léky, ale volno měla žalovaná jen na pohřeb, protože chtěla chodit do práce, když jí ho doma všechno připomínalo. Od té doby trpí žalovaná nespavostí, vzbudí-li se, nemůže usnout, ale občas se i vyspí. Dřív se děti po otci ptaly častěji, teď se ptají spíš, když probírají rodinu ve škole nebo když jsou u kamarádů v rodinách. Když se po otci ptají, cítí se žalovaná špatně, dcera ji občas zastihne brečet a někdy i přizná, že se jí po něm stýská.

43. Podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

44. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalobkyně vyplatila žalované [datum] pojistné plnění [částka] za nemateriální újmu, která byla žalované způsobena jako manželce zesnulého [jméno] [příjmení] v souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum] [ulice] nehodu zavinila řidička osobního motorového vozidla, které bylo pojištěno u žalobkyně pojistnou smlouvou na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Teprve následně žalobkyně zjistila, že manželství žalované s [jméno] [příjmení] již nefungovalo, přičemž ze strany žalované byl plánován rozvod manželství, a proto žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání uvedené částky jako bezdůvodného obohacení, k vrácení částky nedošlo. Z provedeného velmi obsáhlého dokazování soud dospěl k závěru, že skutečně v případě manželství žalované nešlo o fungující manželství založené na citovém poutu mezi manželi, které se ve fungujícím manželství presumuje. Celá situace v rodině zesnulého byla ovlivněna tím, že mezi žalovanou a rodinou jejího zesnulého manžela panoval napjatý vztah a po smrti manžela žalované se situace dále vyhrotila. Rodinní příslušníci původní rodiny zesnulého, tj. rodiče [jméno] a [jméno] [příjmení], bratr [jméno] [příjmení] a jeho manželka [jméno] [celé jméno žalované] a synovec [jméno] [příjmení] vypovídali v podstatě shodným způsobem k tomu, že manželství žalované se zesnulým nebylo spokojené, matka zesnulému jednou týdně prala a žalovaný se tam stavoval na jídlo, matka se zesnulým jezdila na výlety s dětmi, on pak musel načas vracet děti manželce vypovídali o tom, že bylo manželství žalované a zesnulého poslední rok problémové, rodiče zesnulého tvrdili, že uvažovaný rozvod odhalili, když viděli rozvodové papíry v synově domácnosti. Soud tuto skupinu výpovědí hodnotil velmi obezřetně co do věrohodnosti vzhledem k tomu, jaký panuje vztah mezi žalovanou a rodinou zesnulého, jak o něm vypovídá soudní řízení ohledně kontaktu dětí s prarodiči ze strany otce dětí, pokud by šlo o jediné důkazy k tvrzeným skutečnostem, mohlo by totiž jít o druh odplaty. Žalobkyně byla proto soudem vyzvána k doplnění důkazů ke svým tvrzením právě z toho důvodu, že rodina zesnulého je na výsledku tohoto řízení zainteresována, kdy to byla rodina zesnulého, kdo má od žalobkyně vyplaceno pojistné plnění v souvislosti s úmrtím zesnulého a kdo žalobkyni v podstatě oznámil (blíže viz. bod 14. odůvodnění) nefunkčnost manželství žalované se zesnulým. Nebylo úkolem soudu v daném řízení zjistit, co konkrétně bylo příčinou rozvratu manželství zesnulého či kdo měl a do jaké míry podíl na tomto rozvratu, úkolem bylo zjištění stavu manželství a citové vazby žalované k zesnulému jakožto předpokladu pro duševní útrapy žalované, které byly předmětem odškodnění. Ve věci však byli i slyšeni svědci svým postavením relativně nestranní, zejména ze zaměstnání zesnulého a žalované a přítel zesnulého [jméno] [příjmení], jejich výpovědi hodnotí soud jako věrohodné. Je sice pravdou, že v zaměstnání zesnulého jsou informováni o nepřátelském vztahu žalované a rodiny zesnulého [jméno] [příjmení] v souvislosti s bráněním prarodičům Šimkovým v kontaktu s vnoučaty, kdy zaměstnancem téhož zaměstnavatele je synovec zesnulého [jméno] [příjmení] a lze předpokládat, že ten je o situaci informuje, přesto má soud za to, že tato skutečnost se na skutečnostech zjištěných z jejich výpovědí neprojevila do té míry, aby šlo o výpovědi zmanipulované ohledně rozvodu. Z výpovědí svědků [příjmení], [ulice] a [příjmení] bylo zjištěno, že stav manželství zesnulého a žalované měl být řešen rozvodem, zesnulý kontaktoval v této souvislosti advokáta doporučeného mu svědkem [příjmení] v říjnu 2016. Svědek [jméno] [příjmení] vypovídal rovněž o nesouladech mezi manželi, a to i za situace, kdy je do jisté míry vtažen do konfliktu mezi žalovanou a rodinou zesnulého, kdy se mu nelíbí, že negativní vyhrocený vztah rodiny zesnulého k žalované může žalovanou připravit o peníze od pojišťovny a tím je nebudou mít ani děti zesnulého, což svědka staví prožíváním situace na stranu žalované, o to výraznější je pak jeho výpověď v tom směru, že zesnulého trápily neshody se žalovanou. Poslední kontakt tohoto svědka se zesnulým nebyl vyjasněn co do účasti žalované u tohoto hodinového nebo dvouhodinového kontaktu před vánoci, výpověď se značně rozcházela, kdy jednou říkal, že tam nebylo dusno a že tam žalovaná byla, podruhé že byli se zesnulým sami dva, možná s kamarády. O žádném dalším kamarádovi zesnulého se však nikdo nezmínil. Ani zesnulý ani žalovaná nebyli osobami sdílnými ve vztahu ke svému bezprostřednímu okolí, v zaměstnání u zesnulého si vedoucí všiml změny v chování zesnulého, ale i jemu se zesnulý svěřil až v okamžiku, kdy potřeboval rozvodového právníka. Stav rozvratu manželství potvrdila i sama žalovaná [datum] na policii ČR, jak vyplynulo z trestní spisu (podrobně viz bod 39 odůvodnění rozsudku), žalovaná cítila, že je pro ni manželství již neudržitelné, do jisté míry jde o jeden ze stěžejních důkazů, který nemohou vyvrátit následná vysvětlení žalované. Psychiatrickou pomoc žalovaná vyhledala až poté, co byla soudem vyzvána k doplnění důkazů k jejím obranným tvrzením proti žalobě, což relativně snižuje vypovídací schopnost tohoto důkazu, ovšem jak vyplývá z výpovědí spolupracovnic žalované (body 32 a 33 odůvodnění rozsudku), po úmrtí manžela žalovaná byla zdrcená, špatně spala, bála se, jak bude sama zvládat děti, byla smutná. Soud má za prokázáno, že zesnulý měl hezký vztah ke svým dětem, kterým se věnoval a snažili se i společně se žalovanou jim společné aktivity zajistit i v posledním roce, o čemž vypovídají fotografie z narozenin dětí, vánoc a z návštěvy zábavního parku. Rovněž žalovaná má k dětem vřelý vztah, kdy skutečnost, že manžel zemřel, velmi intenzivně vnímala ve vztahu k dětem, které přišly o otce a na jejichž výchovu a zajištění zůstala ranou osudu z hodiny na hodinu sama jako rodič. Soud má za to, že i tento vztah žalované k zesnulému jako k otci svých dětí je třeba vidět v rámci duševní útrap žalované. Soud v žádném případě nesporuje šok, který žalovaná utrpěla, když se dozvěděla o úmrtí manžela, to ji postavilo do zcela jiné životní role, než měla do té doby jako jeden z rodičů nezletilých dětí. I kdyby se žalovaná rozvedla se zesnulým, tj. pokud by nedošlo k jeho tragickému úmrtí, zůstali by oba nadále oporou jeden druhému ve vztahu k výchově a zajištění dětí, v manželství mohli i zůstat delší dobu jen kvůli dětem bez vzájemného citového pouta jich dvou jako manželů, takových manželství je velká řada, kde manželé staví vlastní pocit citového naplnění až za potřeby nezletilých dětí, zvlášť při jejich nízkém věku, kdy rodiče v podstatě čekají, až děti povyrostou, nebo se rozvedou až za situace, kdy dochází k hádkám před dětmi či při navázání jiného vztahu některým z manželů. Soud proto má za to, že vztah žalované k zesnulému v době jeho úmrtí v sobě zahrnoval dvě roviny, jednak rovinu citového vztahu mezi manželi, která byla narušena do té míry, že manželé postupovali k rozvodu, jednak rovinu manželů jako rodičů společných dětí, kdy jeden druhému měli být oporou do budoucna a právě v této rovině byla žalovaná velmi citelně zasažena tragickou událostí a uvažování o budoucnosti jejích dětí jí muselo duševní útrapy způsobit. Žalobkyně už v průběhu roku 2017 po žalované žádala vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], kdy tvrdila, že žalované nebyly způsobeny duševní útrapy, které jí touto částkou byly odškodněny, žalovaná to odmítala, a proto byla vyzvána předžalobní výzvou dne [datum] k vrácení částky do sedmi dnů, pro nesplnění byl žádán žalobou i úrok z prodlení.

45. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2959 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána částečně důvodně. [příjmení], které mohou požadovat náhradu, vymezuje přímo občanský zákoník, ale náhrada jim nenáleží automaticky, proto bylo třeba zkoumat intenzitu citového pouta, tj. zda mezi primární a sekundární obětí, tj. zesnulým a žalovanou jako jeho manželkou, existovala úzká vazba lásky, náklonnosti, zda byl vztah harmonický, protože smyslem zadostiučinění bylo vyvážit utrpení žalované. Újma, která se odčiňuje, spočívá především v psychických útrapách (smutku, žalu) způsobených vnímáním smrti blízkého člověka, odčinit je však třeba i další citové strádání, jako např. šok ze zprávy o smrtelném úrazu blízké osoby, ztrátu životní perspektivy, obavy o budoucnost apod... Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita a kvalita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém. Vzájemný vztah je významný proto, že ztráta milované osoby zasáhne pozůstalého nesrovnatelně citelněji než ztráta příbuzného, k němuž má vztah neutrální, či dokonce negativní. Podle stávající judikatury pokud byl podán návrh na rozvod, je to ve většině případů důvod k odmítnutí náhrady. Jak již bylo podrobně rozvedeno v předcházejícím bodě tohoto odůvodnění rozsudku, dospěl soud z provedeného dokazování ke zjištění, že v manželství zesnulého a žalované panoval rozvrat, kdy uvažovali o rozvodu manželství. Žalovaná nejprve tvrdila, že šlo o fungující manželství, následně tvrdila, že jen„ vyhrožovala“ zesnulému rozvodem, aby se„ vzpamatoval“ k záchraně manželství, což on pochopil a změnil se, manželství bylo jako dřív a užívali si další měsíce, kdy jim lásku bohužel překazil osud (viz bod 5 odůvodnění rozsudku), ani toto tvrzení nebylo prokázáno, naopak je v rozporu s výpovědí spolupracovníků zesnulého. Ovšem nelze uzavřít, jak již bylo uvedeno shora, že by se tragické a nečekané úmrtí manžela žalované negativně neprojevilo ve sféře osobnostního prožívání žalované. Vzhledem k intenzitě vztahu mezi žalovanou a zesnulým má soud prokázáno, že to v jejich vztahu nebyla vazba lásky, která se u manželů předpokládá při harmonickém vztahu, ovšem i tak úmrtí zesnulého pro žalovanou beze sporu znamenalo duševní útrapy, které bylo třeba odčinit. Zesnulý jako manžel nebyl totiž pro žalovanou jen objektem lásky, ale byl jí i oporou v péči o nezletilé děti, byl jí i zdrojem finančního zajištění péče o děti, o společnou domácnost, představoval pro ni a jejich děti do budoucna jistotu, zesnulý i žalovaná jako mladé osoby měly před sebou vizi dalších mnoha let, kdy společně měli zajišťovat potřeby a výchovu dětí, které byly poměrně útlého věku v době úmrtí otce. U žalované došlo beze sporu k šoku ze ztráty blízké osoby, následně ke strachu z budoucnosti, ze ztráty jistoty a opory v péči o nezletilé děti, a to i s přihlédnutím k tomu, že vztahy mezi žalovanou a rodinou zesnulého nejsou v pořádku, kdy žalované oporou zůstala pouze její původní rodina. Všechny tyto obavy v ní mohly vyvolávat úzkosti, narušovat jí spánek. Ovšem přesto všechno soud nemohl odhlédnout od kvality citové vazby mezi žalovanou a zesnulým a musel hodnotit všechny tyto parametry současně. Způsob hodnocení není nikde stanoven a je závislý vždy na konkrétních okolnostech a úvaze soudu. V daném případě soud nepřisvědčil žalobkyni, že by u žalované nedošlo k žádným duševním útrapám v souvislosti s úmrtím jejího manžela při dopravní nehodě, kdy žalobkyně vyplácela jako pojistitel náhradu nemajetkové újmy žalované. Soud vztah žalované a zůstavitele vidí jako dvoukolejný, jako vztah muže a ženy a jako vztah životních partnerů zajišťujících péči o děti, kdy má za to, že tyto dva vztahy lze jen těžko kvantifikovat například procenty z celku. Proto soud volnou úvahou dospěl k závěru, že spravedlivým bude posuzování obou vztahů rovnocenným způsobem. Při celkových [částka] pak polovině odpovídá [částka] ve vztahu ke každé z těchto složek vztahu. Veden touto úvahou soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci rozsudku (výrok I. rozsudku) a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku). Lhůta k plnění byla žalované stanovena výrazně delší, než odpovídá § 160 o.s.ř., aby měla žalovaná možnost se s úhradou vyrovnat bez bezprostředního dopadu na nezletilé děti, o které pečuje.

46. Pro rovnocenný úspěch ve věci soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.