Okresní soud v Chrudimi · Rozsudek

12 C 114/2025

č. j. 12 C 114/2025-48

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-01 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCR:2025:12.C.114.2025.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 347,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 999,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 999,97 Kč od 9.3.2025 do zaplacení ve výši 12% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných 10 167,21 Kč, 180,67 Kč a zbývajícího žalovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 12.3.2024 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 18 167,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 453,24 Kč od 8.11.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částku 180,67 Kč a 9 185,30 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 14 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII. smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 smlouvy ve výši učené dle čl. všeobecných obchodních podmínek. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost a to následujícím způsobem, když nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další, tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala tyto informace, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytl žalovaný svůj předchozí souhlas. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., především pak požadavky stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 16 495 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, viz výpis o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. č. , hodnota, , Litva, tím, že této společnosti žalovaný zpřístupnil svůj účet i jeho majitele. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého sežalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou e-mailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne 9.7.2024 ve výši 8 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. VII, odst. 4 smlouvy: služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 102,48 Kč, služba “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč, informační SMS servis za poplatek 26,88 Kč. Částky zaplacené žalovaným byly dle čl. V odst. 1 smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne 45603, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 45604. Žalovaný má nesplacený dluh v celkové výši 18 167,18 Kč, sestávající z jistiny 7 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 158,91 Kč, smluvního úroku 9 713,94 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 102,48 Kč, poplatku za službu „Presto“ 165 Kč a poplatku za službu „Informační SMS servis“ 26,88 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, dále podle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena, kdy má soud vycházet z potvrzení o provedených transakcích z účtu žalobkyně, svědčícího o zaslání čerpání úvěru žalovanému a dále má soud učinit dotaz Žalobkyně podle čl. VIII odst. 1 smlouvy požaduje pro prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za prvních 90 dnů prodlení žalovaného, kdy se žalovaný dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 45511, tedy v 90denním období od 45512 do 45602.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soudu sice přišel dopis od , jméno FO, , který se žalobou za , jméno FO, nesouhlasil, ale přes výzvu soudu, kterou mu soud zaslal na adresu žalovaného do , adresa, , kde převzal podpis pro žalovaného, , jméno FO, nedoložil tvrzené zastupování žalovaného. Soud proto k podání , jméno FO, nemohl jakkoli přihlédnout, protože není účastníkem řízení a ani zástupcem účastníka řízení.

3. V nepodepsaném textu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru je uvedeno, že se měly žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem dohodnout na tom, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení s možností postupného i opakovaného čerpání až do výše 14 100 Kč. Jednotlivé tranše úvěru po min 500 Kč měly být poskytnuty žalovanému na jeho bankovní účet na základě žádosti podané prostřednictvím klientské sekce na internetových stránkách , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný se zavazuje podle textu poskytnuté peníze vrátit s příslušenstvím. Žalovaný si podle textu zvolil službu Klidné spaní za 110 Kč měsíčně, službu Presto za 165 Kč a informační službu SMS servis za 29 Kč měsíčně. Žalovaný měl splatit vyčerpanou část úvěru s poplatkem za tyto služby a poplatek za sjednání úvěru podle čl. 1 sazebníku. RPSN byla uvedena 2072,10%, úroková sazba denně 1,016%, první denní splátka měla být splatná 8.8.2024, úvěr splatný 31.12.2025, poplatek za vyplacení tranše 1,99% z čerpané částky. V nepřehledném textu je uvedeno, že volitelnými službami jsou klidné spaní, presto a informační SMS servis, kdy v dalším textu je poplatek 165 Kč u Presto služby. Je uvedena i smluvní pokuta 0,1% denně z celkové dlužné částky při prodlení klienta. Žalobkyně si ve smlouvě uvádí i účelně vynaložené náklady v paušální výši za upomínání 35 Kč denně, maximálně 490 Kč měsíčně. Pod textem smlouvy je uvedeno: „Tímto podepisuji dne 2024-07-09 Klient.“ Žalobkyně předložila rovněž nepodepsané texty údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, informaci pro spotřebitele, formou sjetiny vyhotovený předpis denních splátek, všeobecné obchodní podmínky, výpis o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně na žalovaného, žalobkyní vypracovaný přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, ve kterém je uvedeno, že 9.7.2024 měla odejít na účet , č. účtu, částka 8 000 Kč, výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kde je uvedeno, že žalovaný žije ve čtyřčlenné domácnosti s pravidelnými měsíčními výdaji 3 500 Kč na splátky a ničím jiným, ani na bydlení, s výší ověřeného příjmu 16 495 Kč a výší čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 13 500 Kč, minimální výdaje byly vypočítány na 9 055 Kč, vše se závěrem úspěšné posouzení úvěruschopnosti, výpis identifikovaných příjmů na účtu 16 495 Kč za červenec 2023 až červenec 20204, jako majitel účtu byl zjištěn žalovaný, výzvu žalovanému z 7.11.2024 k zaplacení dlužných 19 222,85 Kč s poučením o případném soudním vymáhání. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 27.2.2025 vyzván k úhradě 19 222,84 Kč do tří dnů a nákladů právního zastoupení 7 986 Kč s poučením, že jinak bude vymáháno soudně. Česká spořitelna, a.s. potvrdila, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému a 9.7.2024 na něj byla připsána částka 8 000 Kč od , Jméno žalobkyně, . s variabilním symbolem , var. symbol, , žalovaný byl jediný, kdo měl právo s účtem disponovat.

4. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená ( § 1970 obč. zák.). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč dne 9.7.2024. Svá žalobní tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru prokazovala pouze nepodepsanou listinou, o které tvrdila, že ji žalovaný uzavřel distančně, byla soudem vyzvána k plnění své povinnosti důkazní. Přes výzvu soudu ve smyslu §118a občanského soudního řádu učiněnou písemným usnesením soudu obsahující poučení o nepříznivých důsledcích nerespektování výzvy, žalobkyně soudu nenavrhla důkazy k prokázání žalobních tvrzení o tom, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru s parametry tvrzenými v žalobě. Žalobní tvrzení ohledně sjednaného úvěru a jeho poskytnutí žalované tak zůstala neprokázána. I když žalobkyně tvrdí, že smlouva byla uzavřena elektronicky, musí své tvrzení prokázat. Jednoznačně pak nestačí v nepodepsaném textu smlouvy mít uvedeno, že „Tímto podepisuji dne 2024-07-09 Klient“. Pouze nad rámec uvedeného, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a nemá tak význam posuzování otázky úvěruschopnosti v souvislosti s uzavřením platné úvěrové smlouvy, soud uvádí, že žalobkyně sice hojně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost a dospěla k závěru, že je žalovaný schopen splácet úvěr zkoumání úvěruschopnosti prokázala pouze, že jí žalovaný zpřístupnil výpisy z účtu, kdy sám žalovaný měl uvést, že žije ve čtyřčlenné domácnosti s pravidelnými měsíčními výdaji 3 500 Kč na splátky a ničím jiným, ani na bydlení, Takže i v případě, že by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru, neprokázala by dostatečným způsobem zkoumanou úvěruschopnost žalovaného. Na jistině žalobkyně požadovala 7 999,97 Kč.

6. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně, kdy je třeba prokázané poskytnutí částky 8 000 Kč žalobkyní žalovanému posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření tvrzeného konkrétního obsahu smlouvy o úvěru, přitom však si této skutečnosti byla žalobkyně vědoma již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy navrhovala, aby soud pro případ, že neuzná nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, posoudil nárok jako bezdůvodné obohacení. Pouze nad rámec tohoto právního posouzení soud uvádí, že i pro případ, že by se žalobkyni podařilo prokázat uzavření předložené smlouvy o úvěru mezi účastníky, žalobkyně neprokázala svá tvrzení o tom, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a že poskytla úvěru ze situace, kdy takto nebyly zjištěny pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Co se týče uvedeného bezdůvodného obohacení, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval skutečnosti rozhodné pro zjištění soudu, že byla poskytnutá částka 8 000 Kč žalovaným žalobkyni vrácena, byť i jen částečně, případně že jsou dány skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku na vrácení takto poskytnuté částky, byť jen zčásti. Žalovaný přes výzvu soudu s poučením o následcích nečinnosti zůstal procesně pasivní, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených ze strany žalobkyně. Žalobkyně požadovala po žalovaném vrácení částky 7 999,97 Kč, netvrdila, že by žalovaný nějakou část z této částky žalobkyni vrátil, přičemž prokázala, že ji žalovanému 9.7.2024 skutečně na jeho účet poskytla. První výzvou, která byla žalovanému ze strany žalobkyně prokazatelně doručena či alespoň kvalifikovaným způsobem doručována, byla výzva předžalobní zaslaná 27.2.2025 žalovanému doporučeně se lhůtou k plnění do tří dnů. Ve smyslu § 573 občanského zákoníku lze v tomto případě dnem doručení bylo na základě fikce úterý 4.3.2025, poté běžela třídenní lhůta k plnění do pátku 7.3.2025, dnem následujícím 8.3.2025 je tedy žalovaný v prodlení s vrácením částky, soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 7 999,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 999,97 Kč od 9.3.2025 do zaplacení ve výši 12% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývající části žalované částky a úroku z prodlení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

7. Pro většinový úspěch žalovaného ve věci by mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na tomu odpovídající část jeho náhrady nákladů řízení, ale protože žalovaný zůstal naprosto pasivní v řízení, žádné náklady mu nevznikly a soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.