12 C 115/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 900 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 572,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 900 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, částku ve výši 14 100 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 317,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 100 Kč od 16.1.2021 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 431 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 100 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobou soudu podanou dne 28.6.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 14 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 572,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 900 Kč od 16.1.2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, částku 14 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 317,03 Kč, s úrokem 10 % ročně z částky 14 100 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení 2 612 Kč. Žalobkyně tvrdila, že má proti žalované dva nároky a to na základě dvou smluv o úvěru. Ohledně prvního nároku žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 20.8.2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 000 Kč a odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 8.11.2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1.1.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 1.1.2020, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 15.1.2021, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15.1.2021. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze 5 100 Kč, poslední platba na pohledávku byla žalovanou uhrazena dne 12.3.2019. Ke dni postoupení 15.1.2021 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 32 900 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 14 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1.572,78 Kč od 2.1.2020 do data postoupení 15.1.2021 a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 14 900 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. Ohledně druhého žalovaného nároku žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 20.8.2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti 23 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 910 Kč a odměnu za administrativní činnost 4 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 11 960 Kč, což žalobkyně souhrnně nazývá úhrady za služby. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po 558 Kč počínaje 27.8.2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.2.2020, žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, bylo jí známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 17.2.2020, ode dne následujícího žalovaná byla v prodlení již se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, současně měl právo požadovat zákonný úrok z prodlení z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 15.1.2021, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15.1.2021. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze 8 900 Kč, poslední platba byla uhrazena dne 12.3.2019. Ke dni postoupení 15.1.2021 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 36 820 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení žalované 14 100 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou 23 000 Kč a zaplacenými 8 900 Kč) se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 317,03 Kč (odpovídající 10,00% ročně počítaným z aktuální dlužné jistiny od 18.2.2020 do data postoupení 15.1.2021) a v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 14 100 Kč od 16.1.2021 do zaplacení.

2. Proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná 2.8.2021 odpor, kdy uváděla, že neobdržela předžalobní výzvu, původní věřitel si neověřil její schopnost splácet půjčku, žalovaná v té době pobírala částečný invalidní důchod asi 6 500 Kč, ze zdravotních a těžkých problémů nemohla půjčku platit a je stále neschopná splácet pohledávku 29 000 Kč, protože má stále invalidní důchod 8 200 Kč a z toho hradí energie, cestovné k lékaři, léky, potraviny a základní životní potřeby 7 800 Kč, a proto žalovaná žádá žalobkyni o vyčkání, než se třeba její finanční situace zlepší, i když neví, kdy to bude, žalovaná by byla schopna splácet maximálně 200 Kč měsíčně na zapůjčenou jistinu 20 000 Kč. Zároveň žalovaná žádala soud o osvobození od všech poplatků a také příslušenství požadovaného žalobkyní.

3. K odporu žalované žalobkyně doplnila tvrzení, kdy uvedla, že její právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalobkyně se po žalované žalobou domáhá zaplacení pouze částek představujících bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, a proto otázka splnění zákonné povinnosti posuzování úvěruschopnosti je tedy v tomto řízení zcela irrelevantní. Žalovaná dlužnou částku v odporu nerozporuje a proto žalobkyně navrhuje, aby soud v souladu s ustavením § 153a odst. 1 o.s.ř. vydal ve věci rozsudek pro uznání. Žalovaná pouze tvrdí, že nemá prostředky na úhradu celé dlužné částky, i když ke svým tvrzením o své tíživé sociální situaci nenavrhuje žádné důkazy. Žalovanou navrhovaná výše splátky 200 Kč měsíčně je vzhledem k aktuální výši dlužné částky asi 37 000 Kč zcela nepřiměřená. Žalovaná od 12.3.2019 na pohledávku žalobkyně neuhradila ničeho. Přesto žalobkyně s ohledem na konkrétní okolnosti tohoto případu souhlasí s úhradou dlužné částky včetně náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách minimálně po 1 300 Kč pod sankcí ztráty výhody splátek při splatnosti první splátky k 25. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž rozhodnutí soudu nabyde právní moci a splatnosti dalších splátek vždy k 25. dni v měsíci. Za jiných okolností by žalobkyně souhlasila pouze se splátkami v minimální výši 3 940 Kč. Splátky v nižší výši, než ve výši navrhované žalobkyní 1 300 Kč by neodůvodněně zvýhodňovaly žalovanou na úkor žalobkyně, která se po právu domáhá zaplacení svých pohledávek ze smluv o úvěru. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15.1.2021, což žalobkyně dokládá poštovním podacím lístkem, poslala i předžalobní výzvu, což dokládá poštovním podacím lístkem. Dne 19.5.2021 žalovaná žalobkyni kontaktovala a sdělila, že nemá možnost uhradit svůj dluh, a není tedy pravdou, že by žalovaná o dluhu nevěděla či ji nebyla doručena předžalobní upomínka.

4. Žalovaná pak 23.9.2021 uváděla, že není bohatá a už vůbec ne obohacená, žalobkyně si diktuje vysoké úroky, které jsou pro ni obohacováním. Žádala rozhodnutí bez nařízení jednání a osvobození od všech pohledávek žalobkyně, kterou nezná, a která dál šíří její osobní data, k čemuž se vyjádří do 14 dnů ČNB. Žalobkyně k tomu opakovala, že žádá pouze bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, žalobkyně je ochotna přistoupit na měsíční splátky minimálně po 1 300 Kč, splatných k 25.dni v měsíci počínaje měsícem po nabytí právní moci rozsudku pod sankcí ztráty výhody splátek. 20.10.2021 žalovaná opět opakovala předchozí vyjádření a zabývala se nemravností úroků, které jsou až trojnásobkem zapůjčené jistiny, kdy navíc uváděla, že k 1.11.2021 budou pohledávky promlčené.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo zjištěno, že 20.8.2018 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru ve formě peněžité zápůjčky ve výši 23 000 Kč při pevném úroku 3 910 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 4 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 11 960 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 43 470 Kč, který měla žalovaná splatit v 78 týdenních splátkách po 558 Kč a poslední splátce 504 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy, zápůjční úroková sazba je uvedena 52%, RPSN byla 158,05%. Byla sjednána pro případ nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas smluvní pokuta 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž splatná je pokuta dnem následujícím po dni prodlení. Podle smlouvy má věřitel právo při prodlení kromě nesplacené jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty, na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých z prodlení zejména s doručováním upomínek.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo zjištěno, že 1.11.2018 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru ve formě peněžité zápůjčky ve výši 20 000 Kč při pevném úroku 4 000 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 4 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 8 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 36 000 Kč, který měla žalovaná splatit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy, zápůjční úroková sazba je uvedena 40%, RPSN byla 206,15%. Byla sjednána pro případ nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas smluvní pokuta 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž splatná je pokuta dnem následujícím po dni prodlení. Podle smlouvy má věřitel právo při prodlení kromě nesplacené jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty, na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých z prodlení zejména s doručováním upomínek.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 15.1.2021 mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že byly pohledávky původního věřitele za žalovanou tímto věřitelem postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 22.2.2021 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 14.5.2021 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 82 536,64 Kč do 28.5.2021 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 obč. zákoníku). Podle § 2394 obč. zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

10. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce, a to první 20.8.2018, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 23 000 Kč, které měly být splaceny v 78 splátkách po 558 Kč týdně, poslední 504 Kč. Jistina činila 23 000 Kč při pevném úroku 3 910 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 4 600 Kč, při odměně za hotovostní inkaso splátek 11 960 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 43 470 Kč, přičemž zároveň je v témž článku uvedena zápůjční úroková sazba je 21,27%, RPSN byla 158,05%. Druhou pak dne 1.11.2018, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 20 000 Kč, které měly být splaceny v 60 splátkách po 600 Kč týdně. Jistina činila 20 000 Kč při pevném úroku 4 000 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 4 000 Kč, při odměně za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 36 000 Kč, přičemž zároveň je v témž článku uvedena zápůjční úroková sazba je 32,15%, RPSN byla 206,15%. Žalobkyně se domáhala zaplacení zbývajících částí jistin, které byly žalované právním předchůdcem žalobkyně zapůjčeny, tj. částek 14 900 Kč a 14 100 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na zápůjčku z 20.8.2018 uhradila celkem 8 900 Kč a na zápůjčku z 1.11.2018 celkem 5 100 Kč.

11. Žalovaná namítala promlčení pohledávek k 1.11.2021, namítala nemravnost sjednaných úroků, obchodování s jejími údaji bez jejího vědomí, nepřezkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně chtěla osvobodit od pohledávek, protože má minimální příjem a podle zákona o lidských právech si musí zajistit základní životní potřeby jako je nájem, energie, cestovné, léky atd..

12. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně v celém rozsahu. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byly sjednány dvě smlouvy o zápůjčkách, u obou byly sjednány takové podmínky, pro které by soud nemohl žalobám vyhovět, pokud by se žalobkyně domáhala zaplacení všech sjednaných částek. Toho si byla patrně žalobkyně vědoma, a proto už samotná žaloba byla podána pouze v rozsahu tzv. bezdůvodného obohacení, kdy se žalobkyně domáhá pouze vrácení peněz, které její právní předchůdce žalované zapůjčil a ona mu je nevrátila. V případě zápůjčky z 20.8.2018 bylo zapůjčeno 23 000 Kč, žalovanou vráceno 8 900 Kč, žalováno je o 14 100 Kč, tedy o rozdíl těchto dvou částek. V případě zápůjčky z 1.11.2018 bylo zapůjčeno 20 000 Kč, žalovanou vráceno 8 100 Kč, žalováno je o 14 900 Kč, tedy o rozdíl těchto dvou částek. Není žalováno o sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sjednané sankce. Předmětem žaloby je pouze doplacení jistiny žalovanou u obou zápůjček a úrok z prodlení, který je zákonnou sankcí za nesplnění povinnosti plnit řádně a včas své dluhy, jak jej stanoví § 1968 a násl. občanského zákoníku. Námitky žalované ohledně úroků jsou tedy v daném případě liché. Co se týče kapitalizovaného úroku z prodlení, to je lapidárně řečeno zákonný úrok z prodlení spočítaný za nějaké konkrétní období, to je ona kapitalizace. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení naprosto po právu od doby, kdy měly být obě smlouvy splacené, ale žalovanou splaceny nebyly. Soud zkoumal žalovanou uplatněné námitky promlčení a ani ty nejsou v daném případě uplatněny správně. Žaloba byla podána 28.6.2021, k úhradě půjčky z 20.8.2018 mělo dojít 17.2.2020, k úhradě půjčky z 1.11.2018 mělo dojít 1.1.2020. Obecná promlčecí doba je tříletá a v žádném případě tak neuplynula do doby podání žaloby. Žalovaná dále žádala o osvobození od pohledávek s poukazem na své sociální poměry. Sociální poměry může soud zohlednit při osvobození od soudních poplatků, to soudu umožňuje občanský soudní řád, je to však pro účely soudního řízení a odráží se to pouze na soudem ve prospěch státu vybíraných poplatcích. Soud to nemůže využít při rozhodování o hmotném právu. Žalovaná si peníze od [právnická osoba] zapůjčila a je povinna je vrátit, je to její povinnost. Žalovaná si nemůže myslet, že je normální si půjčit peníze a nevrátit je. Jednou ze základních zásad právního státu je dodržování ujednaných smluv. Je sice pravdou, jak se patrně žalovaná dočetla v některém ze soudních rozhodnutí, že když jsou ujednané vysoké úroky, neplatí ujednání o těchto úrocích a může tak být přiznáno jen bezdůvodné obohacení. To bezdůvodné obohacení je však právní pojem, institut, kdy nejde o to, že je někdo bohatší, jak se domnívá žalovaná, ale o to, že někdo drží plnění, které mu podle zákona nenáleží. V daném případě takovým plněním jsou zůstatky obou zápůjček, respektive jistin z obou zápůjček, lapidárně řečeno, přesně to, co si žalovaná jako dlužník zapůjčila, a dosud věřiteli nevrátila. Původní věřitel smluvně postoupil pohledávky za žalovanou žalobkyni, to je jeho zákonné právo. Nejde o žádné obchodování s daty žalované, proti kterému žalovaná brojí. Žalovaná dlužila původnímu věřiteli [právnická osoba] peníze, které si půjčila, tento věřitel se rozhodl, že to sám po ní nebude vymáhat, a proto to prodat jiné osobě, která mu za tyto pohledávky zaplatila a bude si pohledávky po žalované vymáhat sama. To je obvyklá praxe, a i zde jsou námitky žalované naprosto liché. Jediné v čem soud může zohlednit skutečnost, že je žalovaná sociálně slabá, je možnost splácení dluhu ve splátkách. Žalobkyně se splácením souhlasila po minimálně 1 300 měsíčně splatných k 25.dni v měsíci počínaje měsícem po nabytí právní moci rozsudku pod sankcí ztráty výhody splátek. Soud spočítal jistinu z obou zápůjček 14 900 Kč a 14 100 Kč a kapitalizované úroky z prodlení z obou zápůjček ve výši 1 572,78 Kč a ve výši 1 317,03 Kč, dohromady jde o 31 890 Kč. Současná soudní judikatura vychází z toho, že je možno uložit splácení dluhu po dobu do tří let, čemuž odpovídá i soudem vydané rozhodnutí, kdy soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 14 900 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 572,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 900 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, částku ve výši 14 100 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 317,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 100 Kč od 16.1.2021 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení a to pod ztrátou výhody splátek. Sankce ztráty výhody splátek znamená, že je žalovaná povinna splátky platit včas a v plné výši takto stanovené a pokud tak neučiní, pak se vystavuje nebezpečí, že se žalobkyně může domáhat celé zbývající výše dluhu se zákonným úrokem z prodlení a s náklady řízení najednou přímo návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.

13. Pro plný úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 1 160 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 2,5 hlavního úkonu právní pomoci po 300 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek. Náhradu nákladů řízení 2 431 Kč soud stanovil žalované zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 100 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení a to pod ztrátou výhody splátek.