12 C 115/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci navrhovatele: osobní údaje navrhovatele bytem adresa osvojenkyně, osvojitele a osvojitelky zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa za účasti: osvojenkyně celé jméno osvojenkyně, narozená dne datum bytem adresa osvojenkyně, osvojitele a osvojitelky manželky navrhovatele celé jméno osvojitelky, narozená dne datum bytem adresa osvojenkyně, osvojitele a osvojitelky otce osvojenkyně celé jméno účastníka, narozený dne datum trvale bytem adresa o nezrušitelné osvojení zletilé osoby

I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, narozená dne datum v obec, dcera celé jméno účastníka, narozeného dne datum, a celé jméno osvojitelky, rozené příjmení, narozené dne datum, se stává dnem právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní celé jméno osvojitele, narozeného dne datum, syna celé jméno osvojitele, narozeného dne datum, a jméno celé jméno osvojitelky, rozené příjmení, narozené dne datum.

II. Navrhovatel osobní údaje navrhovatele, se zapíše v knize narození stát. instituce ve svazku číslo ročník rok, strana anonymizováno, pod č. řad. anonymizováno na místo otce celé jméno účastníka.

III. Osvojenkyně je oprávněna připojovat příjmení„ celé jméno osvojitele“ ke svému příjmení celé jméno osvojenkyně.

IV. Návrh na osvojení nezrušitelné celé jméno osvojenkyně navrhovatelem celé jméno osvojitele se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Svým návrhem soudu doručeným dne 15.8.2023 navrhl celé jméno osvojitele osvojení osvojenkyně, kterou je zletilá osoba s tím, že s její matkou žil a žije ve společné domácnosti a osvojenkyni vychovávali společně od roku 2003, v roce 2021 uzavřeli manželství, navrhovatel se o osvojenkyni staral, živil ji a vychovával až do její zletilosti a činí tak i nyní, kdy osvojenkyně studuje. Matka měla na základě rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28.8.2002, č.j. 4 Nc 279/2001-48, který nabyl právní moci dne 19.10. 2002, svěřenou osvojenkyni do výchovy, jakožto dceru z jejího předchozího manželství s celé jméno účastníka, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22.1.2003, č.j. 3C 199/2001-23, který nabyl právní moci dne 9.2.2003. Navrhovatel žije s matkou osvojované, osvojovanou celé jméno osvojenkyně a zletilým synem matky jméno celé jméno účastníka, datum narození, ve společné domácnosti v domě, jehož je výlučným vlastníkem na adrese obec u adresa. Žijí jako spokojená rodina a vztahy mezi nimi jsou velmi dobré. Navrhovatel se významně podílel na výchově a výživě osvojované jméno a vykonává veškeré povinnosti jejího otce. Má k jméno hluboký citový vztah, který je oboustranný, osvojovaná jméno navrhovatele považuje za svého otce a rovněž ho tak oslovuje. Navrhovatel chce osvojovanou osvojit, aby byl zapsán v matrice místo jejího otce. Biologický otec celé jméno účastníka o osvojovanou neprojevuje žádný zájem a o její život se nijak nezajímá, a to již od jejího narození. Svého biologického otce jméno nezná a vůbec se s ním nevídá. Výživné 1 300 Kč, k jehož úhradě byl povinen na základě rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28.8.2001, č.j. 4 Nc 279/2001-48, otec nikdy nehradil. Svůj postoj a celkový nezájem o osvojovanou vyjádřil otec svým podáním ze dne 17.12.2003 adresovaným Nejvyššímu státnímu zastupitelství v obec s úmyslem iniciovat řízení o popření otcovství k tehdy nezletilé osvojované, o němž se matka dozvěděla z přípisu Nejvyšší státní zástupkyně čj. 2NZc 482/2003 ze dne 3.3.2004. Matka osvojované se již v minulosti obrátila na jejího otce s informací o záměru navrhovatele tehdy nezl. jméno osvojit ve snaze získat jeho souhlas s nezrušitelným osvojením. Otec je však formálně hlášen k trvalému pobytu v budově Městského úřadu v Chrudimi, na výzvy zaměstnanců městského úřadu si žádnou poštu již dlouhodobě nevyzvedává. Jeho stanovisko k osvojení tedy nebylo možno získat. S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že otec zjevně nemá o své dítě zájem, proto jeho souhlasu k osvojení osvojované není třeba, neboť jsou splněny veškeré podmínky pro aplikaci § 819 a 820 občanského zákoníku. Matka osvojované vyslovila s nezrušitelným osvojením zletilé celé jméno osvojenkyně navrhovatelem souhlas. Zdravotní stav navrhovatele je dobrý, žije řádným životem, podniká v oboru kovovýroba jako osoba samostatně výdělečně činná, již nemá žádnou vyživovací povinnost, neboť jeho dvě děti z předchozího manželství jsou již dospělé, obě jeho děti se s jméno a jméno znají, pravidelně navštěvují, mají k sobě sourozenecký vztah. příjmení jméno je studentkou 2. ročníku anonymizována tři slova v obec. Navrhovatel se zajímá o výsledky jejího studia, její studium plně finančně zajišťuje. Navrhovatel měl zájem osvojit i zletilého jméno, neboť s ním má vztah obdobný jako s osvojovanou, jeho otcem však není pan celé jméno účastníka, a navrhovatel s jméno se dohodli, že prozatím tento záměr nebudou realizovat.

2. Soud postupoval podle procesní právní úpravy zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. a jako s účastníky řízení jednal s osvojenkyní, jejím otcem, osvojitelem a manželkou osvojitele, protože bylo navrhováno rozhodnutí i ohledně příjmení. S ohledem na ust. § 847 odst. 3 občanského zákoníku je třeba na osvojení zletilého obdobně použít ustanovení zákona o osvojení nezletilého. To znamená, že v daném případě je třeba k osvojení s ohledem na ust. § 805 občanského zákoníku souhlasu manžela osvojitele. Procesním důsledkem je pak to, že manžel osvojitele je účastníkem řízení. Otec celé jméno účastníka zůstal procesně pasivní, ač byl obeslán na adresu trvalého pobytu.

3. Z výslechu manželky navrhovatele, která je zároveň matkou osvojenkyně, bylo zjištěno, že s návrhem manžela souhlasí, manžel má k její dceři jméno otcovský vztah. celé jméno účastníka nikdy vůči dceři neplnil své otcovské povinnosti. Děti manžela o rozhodnutí ohledně osvojení jméno manželem vědí a souhlasí s ním. I syn manželky jméno je s ním srozuměn, on sám osvojen manželem být nechce. Podle sdělení NSZ Brno z 3.3.2004 NSZ Brno odmítlo podat žalobu na popření otcovství celé jméno účastníka k celé jméno osvojenkyně s tím, že nebylo spolehlivě prokázáno, že celé jméno účastníka dítě nezplodil.

4. Z rodného listu osvojenkyně bylo zjištěno, že se narodila dne 3.6.2001, jeho otcem je celé jméno účastníka, datum narození, matkou celé jméno osvojitelky, rozená příjmení, datum narození. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství osvojitele a matky osvojenkyně celé jméno osvojitelky, rozené příjmení, bylo uzavřeno dne 1.10.2021, oba manželé byli před sňatkem rozvedení, podle rodného listu je otcem navrhovatele celé jméno osvojitele, narozeného dne datum, syna celé jméno osvojitele, narozeného dne datum, a jméno celé jméno osvojitelky, rozené příjmení, narozené dne datum. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28.8.2002, č.j. 4Nc 279/2001-48, bylo pravomocně k 19.10.2002 rozhodnuto o svěření celé jméno osvojenkyně do výchovy a výživy matky a o výživném 1 300 Kč otci. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22.1.2003, č.j. 3C 199/2001-23, bylo pravomocně k 9.2.2003 rozvedeno manželství jméno celé jméno osvojenkyně a celé jméno účastníka.

5. Z výslechu navrhovatele soud zjistil, že žijí ve společné domácnosti dvacet let, o jméno se navrhovatel staral od školky do současné doby, kdy studuje vyšší odbornou školu. Navrhovatel by chtěl, aby po něm v budoucnu mohla jméno dědit, a proto se rozhodli pro osvojení. Stále žijí ve společné domácnosti. Navrhovatelova stávající rodina nemá s jeho rozhodnutím osvojit jméno žádný problém. Vše v návrhu uvedené je pravda. jméno navrhovatele oslovuje táto. Podle živnostenského rejstříku navrhovatel podniká v obráběčství od 4.11.1998. Základ daně navrhovatele za rok 2022 dle daňového přiznání činil 453 750 Kč, daň po slevě činila 37 215 Kč.

6. Z výslechu osvojenkyně soud zjistil, že celé jméno účastníka vůbec nezná, za svého otce považuje navrhovatele, kterého má velmi ráda a má k němu kladný vztah. Navrhovatel osvojenkyni společně s její matkou i finančně zajišťuje.

7. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 občanského zákoníku), kdy předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. Podle § 846 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1-3 občanského zákoníku zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 850 odst. 2 občanského zákoníku trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny. Podle § 851 občanského zákoníku osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela. Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení jen se souhlasem svého manžela. Podle § 852 občanského zákoníku osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. Podle § 840 odst. 2 občanského zákoníku osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem. Je-li to v souladu se zájmy dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout i před uplynutím doby tří let od rozhodnutí o osvojení, že je osvojení nezrušitelné (§ 844 občanského zákoníku).

8. Na základě provedeného dokazování (viz v podrobnostech body 3 až 6 odůvodnění tohoto rozsudku) má soud zjištěno, že v daném případě jde o osvojení zletilé osoby navrhovatelem, kdy mezi osvojitelem (navrhovatelem) a osvojenkyní existují faktické rodinné vazby již od jejího útlého věku, osvojenkyně žila ve společné domácnosti se svojí matkou a osvojitelem, vnímá osvojitele jako svého otce. Motivace k podání návrhu vycházela z toho, že osvojitel chce umožnit osvojenkyni, aby po něm v budoucnu dědila. Existuje zde pevné pouto mezi osvojenkyní a osvojitelem, které lze postavit na roveň vztahu dcery a otce a to zvlášť za situace, že dosud v matrice uvedený otec celé jméno účastníka vůči osvojenkyni nikdy žádné rodičovské povinnosti neplnil a to ani vyživovací povinnost. S osvojením kromě osvojenkyně souhlasí též manželka osvojitele. V rodině osvojitele není námitek proti osvojení. celé jméno účastníka se k návrhu nevyjádřil.

9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle ustanovení § 846 a následujících občanského zákoníku, která upravují osvojení zletilé osoby. Soud po provedeném dokazování neshledal žádnou překážku, která by prostému osvojení bránila. V řízení nebylo zjištěno nic, co by vedlo soud k závěru, že osvojení je v rozporu s dobrými mravy nebo s právními předpisy. Přípustnost osvojení je dána dokonce ze dvou důvodů a to na základě § 847 odst. 1 písm. c) a d) občanského zákoníku – osvojitel pečoval o osvojenkyni jako o vlastní již v době její nezletilosti a zároveň osvojitel hodlá osvojit dítě své manželky. Soud proto návrhu osvojitele vyhověl. Jedná se o obdobu osvojení nezletilého, proto bylo ve výroku rozsudku rozhodnuto též o tom, že se osvojitel zapíše v rodném listu osvojenkyně na místo jejího otce. Příjmení osvojenkyně se u osvojení zletilého mění v tom směru, že má osvojenkyně právo užívat příjmení navrhovatele celé jméno osvojitele ke svému stávajícímu příjmení celé jméno osvojenkyně.

10. Poněkud jiná je situace ohledně navrhované nezrušitelnosti požadovaného osvojení. Na základě ustanovení § 840 odst. 2 a § 844 občanského zákoníku nelze dospět k jinému závěru, než že soud nemůže o nezrušitelnosti osvojení rozhodnout před pravomocným vyslovením osvojení. Jde tedy o dvě samostatná řízení, kdy nelze již v rámci prvního rozhodnutí o osvojení zároveň stanovit, že jde o osvojení nezrušitelné. Sice nelze vyloučit situace, že návrh na změnu osvojení zrušitelného na osvojení nezrušitelné bude podán bezprostředně po nabytí právní moci rozsudku o prostém osvojení, kdy bude soud posuzovat, zda je v zájmu osvojence věc řešit ve směru změny vedoucí k stabilnímu, doživotnímu vztahu, přičemž zákon nestanoví žádnou lhůtu a bude pouze na soudní praxi, aby náležitě zhodnotila zájem dítěte dle okolností každého jednotlivého případu, ovšem rozhodnout přímo o nezrušitelném osvojení možné není. Pokud by návrh nebyl podán dříve, dojde po třech letech k přeměně osvojení na nezrušitelné přímo ze zákona.

11. Žádný z účastníků nepožadoval po jiném z účastníků řízení náhradu nákladů řízení, samo řízení je ze zákona nezpoplatněné, soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání podané ve lhůtě 15 dnů ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu podepsaného.