12 C 115/2025

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 83 623,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 54 656 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 12 162 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 035,88 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 49 056 Kč od 18.2.2025 do zaplacení ve výši 12% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající žalované částky 14 560,99 a zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 16 103 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu podanou dne 14.4.2025 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 83 623,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 66 818 Kč od 15.4.2025 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 21 167,30 Kč. Žalobkyně tvrdila, že má udělenu licenci nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěruČNB. Mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku (, Anonymizováno, , právnická osoba, ) smlouva o zápůjčce č. , hodnota, dne 1.11.2022. Žalovaná uzavřela v souladu s ustanovením článku 8.7. obchodních podmínek smlouvu o zápůjčce zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazujícího jeho vlastnoruční podpis. SMS s uvedeným kódem k zadání do systému byla žalobkyní zaslána na telefonní číslo , tel. číslo, po seznámení se všemi smluvními dokumenty zejména po seznámení s předsmluvními informacemi o spotřebitelském úvěru. Na základě podepsané smlouvy o zápůjčce byla žalobkyní žalované dne 1.11.2022 vyplacena zápůjčka ve výši 58 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku 174 553 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 74 553 Kč a administrativní poplatek 42 000 Kč, celkem 174 553,00 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 2 910 Kč a v 60té (závěrečné splátce) ve výši 2 863 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 16.12.2022. Žalovaná však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce hradila pouze částečně a je tak v prodlení s hrazením svých závazků ze smlouvy. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku 13.7. obchodních podmínek zesplatnila, a to ke dni 17.2.2025 (když žalovaná své prodlení nenapravila ani do třiceti dní od písemné výzvy žalobkyně k nápravě). S ohledem na prodlení žalované s úhradami plateb dle smlouvy eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku v celkové výši 83 623,09 Kč, sestávající z dosud neuhrazené jistiny zápůjčky, která ke dni zesplatnění činila 49 056 Kč (na jistině zápůjčky žalovaná do dne zesplatnění uhradila celkem 8 944 Kč, pak už nic), neuhrazených obchodních úroků za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, eviduje žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 12 162 Kč (na obchodních úrocích zápůjčky do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, měla žalovaná uhradit celkem 47 418 Kč, z čehož do dne zesplatnění uhradila 35 256 Kč a pak už nic), neuhrazených měsíčních poplatků za správu zápůjčky (administrativních poplatků) za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění 5 600 Kč (na administrativních poplatcích do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, měla žalovaná uhradit celkem 19 600 Kč, z čehož do dne zesplatnění uhradila 14 000 Kč a pak už nic). Pro neplnění závazků ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení za dobu do zesplatnění z prodlení neuhrazených částí zápůjčky (respektive z jejích neuhrazených splátek) v celkové částce 1 035,88 Kč a po zesplatnění z nesplacených částí zápůjčky (tedy z neuhrazené jistiny, neuhrazeného obchodního úroku, neuhrazených administrativních poplatků a účelně vynaložených nákladů) za dobu do první splátky po zesplatnění do data 14.4.2025 v celkové částce 1 208,22 Kč, tj. v celkové souhrnné výši 2 244,10 Kč. Podle článku 13.3. obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalované smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, a to ve výši dle sazebníku. Účastníci se dohodli, že v případě, že porušení se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jakékoliv Splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat žalované smluvní pokutu dle bodu II.

1. A Sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5% denně z aktuální výše dlužné splátky, počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li žalovaná v prodlení s více než jednou splátkou. Pro prodlení s hrazením sjednaných splátek je žalovaná povinna uhradit s přihlédnutím k zákonným limitům za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce smluvní pokuty v celkové výši 5 786 Kč, na které neuhradila dosud ničeho. Podle článku 13.7. obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši dle sazebníku, tedy ve výši 0,1% z dlužné částky denně. Souhrn smluvních pokut dle článku 13.3. obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce a smluvní pokuty podle článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojením s článkem 13. 7. obchodních podmínek může (dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru) činit maximálně (nebude vyšší než) 50% celkové výše spotřebitelského úvěru a maximálně 200 000 Kč. S ohledem na to, že žalovaná dlužné platby po zesplatnění zápůjčky řádně neuhradila, je povinna (s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným limitům) uhradit za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do dne, ke kterému žalobce příslušnou smluvní pokutu vyčíslil, tedy za dobu do 14.4.2025, smluvní pokutu v celkové výši 3 674,99 Kč, což žalovaná neuhradila, celkem jde na smluvní pokutě o 9 460,99 Kč. Úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky (upomínečné/náhrada účelně vynaložených nákladů v případě prodlení dlužníka) dle článku 10 smlouvy o zápůjčce, ve spojení s bodem II.

2. A až II.

2. F sazebníku úroků (ve sjednané paušální výši 4 000 Kč) požaduje žalobkyně ve výši 5 100 Kč, kdy částka fakticky odpovídá jeho skutečným nákladům na odeslání všech písemných upomínek odeslané před zesplatněním a po zesplatnění. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit svůj dluh z nesplacených částí zápůjčky ani ke dni 14.4.2025 , požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 66 818 Kč i za dobu od 15.4.2025 do zaplacení. Žalovaná přes předžalobní výzvu neuhradila ničeho.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k jednáním nedostavovala, k žalobě vyjádřila tak, že by se chtěla domluvit na splátkách.

3. Žalobkyně při jednání doplnila, že žalovaná celkem uhradila 58 200 Kč, k uzavření smlouvy jako takové došlo elektronickou formou přes klientské centrum, kdy v rámci uzavírání smlouvy došlo k dvoufázovému ověření totožnosti žalované, kdy verifikace probíhá tak, že dlužník nejprve nahraje své dva osobní doklady včetně občanského průkazu, většinou řidičský průkaz a občanský průkaz, nahraje tam údaje ohledně účtu a osobní údaje a věřiteli provede verifikační platbu, kdy musí věřitel odeslat platbu zpět už s variabilním symbolem a musí dojít ke shodě účtu. Dlužník musí využít své bankovní identity, zadat ji k tomu, aby se přihlásil ke svému bankovnímu účtu do internetového bankovnictví, a zjistil tak variabilní symbol uvedený v přijaté verifikační platbě od věřitele, tento variabilní symbol následně zadává do svého klientského centra, kde má nahrané doklady, kde následně po zadání tohoto kódu dojde k odeslání dalšího kódu z klientského centra na uvedené telefonní číslo , tel. číslo, , které musí následně dlužník opět musí zadat zpět do klientského centra a tím definitivně potvrdí svoji totožnost, i přes telefonní číslo. K výzvě soudu, aby se žalobkyně vyjádřila k zachování textu smlouvy bez možnosti následné změny po jejím podpisu oběma stranami, resp. žalovanou, žalobkyně uvedla, že smlouva je předložena klientovi k seznámení se s obsahem a v okamžiku, kdy ji podepíše kódem, se dokument uzavírá a nelze s ním jakkoliv manipulovat, to lze doložit screenshoty, které dnes nemá zástupkyně k dispozici, ale může je zajistit od klienta, protože je od něj vyžaduje až následně.

4. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že smlouvu o zápůjčce žalovaná uzavřela v souladu s ustanoveními obchodních podmínek pro poskytování spotřebitelského úvěru, které byly nedílnou součástí smlouvy a které žalovaná podepsala prostřednictvím elektronického podpisu dne 27.10.2022 v 15:24:03 hod. – svým vlastnoručním elektronickým podpisem prostřednictvím klientského centra ve smyslu l. 7 obecné části obchodních podmínek, ve kterých je detailně popsán celý postup při uzavírání smlouvy elektronicky prostřednictvím klientského centra, jakožto způsob, jakým dochází ke ztotožnění a ověřování žalované. Žalovaná prostřednictvím klientského centra, do kterého má přístup pouze ona pod svými autentizačními údaji, které tvoří unikátní přihlašovací jméno a silné heslo (heslo musí splňovat požadavek na délku minimálně 12 znaků, alespoň 1 znak musí tvořit velké písmeno, 1 znak číslo a 1 znak speciální symbol), zvolila podpis smlouvy elektronicky, prostřednictvím zmíněného klientského centra. Prvotní ověření totožnosti žalované proběhlo tak, že žalovaná nahrála čitelné kopie dvou dokladů totožnosti (v tomto konkrétním případě občanský průkaz žalované a řidičský průkaz žalované), přičemž údaje žalované uvedené v dokladech totožnosti musí být totožné s údaji uvedenými při registraci do klientského centra. Po této volbě byla žalovaná povinna zaslat žalobkyni verifikační platbu 1 Kč dle údajů zobrazených mu v klientském centru a odeslání platby potvrdit (zde se využívá princip dle zákona 253/2008 Sb, zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, §11 odstavec 7, bod a, e, f ohledně převzetí identifikace a využití dalších způsobů dálkové identifikace v rámci identifikace klienta). Bankovní údaje žalované (název ú tu a číslo účtu), skrze které učinil verifikační platbu, musely být totožné s údaji žalované, které uvedla při zakládání klientského účtu. Informace k verifikační platbě zaslala žalobkyně žalované rovněž SMS zprávou na telefonní číslo , tel. číslo, , na e-mailovou adresu žalované a zobrazil je v klientském centru. Po přijetí verifikační platby žalobkyně obratem žalované zaslala na číslo účtu, ze které obdržela verifikační platbu, tj. č. ú. , č. účtu, , platbu ve výši přijaté verifikační platby (0,01-1 K ) s tím, že variabilní symbol této (autorizační) platby . , Anonymizováno, představoval jednorázový časově omezený kód pro podpis smlouvy (platnost tohoto kódu je 96 hodin). Verifikační platba byla vrácena na ú , tituly před jménem, . , Anonymizováno, - , č. účtu, , který je prokazatelně veden u , právnická osoba, ., organizační složka, sídlem: , adresa, , IČO: , IČO, , na jméno žalované. Poté, co žalovaná v klientském centru zadala tento jednorázový časově omezený kód uvedený ve variabilním symbolu vrácené verifikační platby, byl na její telefonní číslo , tel. číslo, prostřednictvím SMS zprávy odeslán další jednorázový časově omezený unikátní kód (platnost tohoto kódu je 5 minut) . , Anonymizováno, , jehož zadáním v klientském centru žalovaná vyslovila závazný souhlas s uzavřením smlouvy. Okamžikem zadání jednorázového unikátního kódu doručeného prostřednictvím SMS zprávy pak došlo k elektronickému podpisu návrhu smlouvy žalovanou. K uzavření smlouvy došlo následně, v souladu s l. 7. odst. 7.14. obecné části obchodních podmínek. Po uzavření smlouvy byla oboustranně podepsaná smlouva zpřístupněna v klientském centru spolu s podepsanými předsmluvními informacemi. Ustanovení 561 odst. 1 občanského zákoníku, zákon . 89/2012 Sb. (dále jen „OZ“), umožňuje nahrazení podpisu jednajícího mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé, přičemž jiný právní předpis stanoví, jak lze elektronická jednání uzavírat. Kontraktační proces mezi žalobkyní a žalovanou odpovídá běžné praxi a požadavkům na elektronický podpis tak, jak jej vymezují zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a nařízení EU . 910/2014 (eIDAS). Podle čl. 25 odst. 1 nařízení eIDAS nesmí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, ~e má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Navíc verifikace platby v rámci kontraktačního procesu byla provedena prostřednictvím bankovního účtu, který je přímo navázán na bankovní identitu žalované. Tento mechanismus je totožný s postupem, který se využívá při přístupu do datových schránek, jejichž právní důležitost je jednoznačně zakotvena v zákoně . 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Ujednání, které bylo učiněno prostřednictvím bankovní identity, tedy plně odpovídá právním požadavkům na elektronický podpis, a nemělo by tak jít k tíži žalobkyně. Proces autentizace v rámci klientského centra proběhl za použití systému obdobného bankovní identitě, která je v dnešní době v českém právním prostředí již zcela standardním a plošně užívaným nástrojem pro bezpečnou identifikaci a autentizaci fyzických osob. Bankovní identita je upravena v souladu s § 10 zákona . 21/1992 Sb., o bankách, a představuje digitální identitu, kterou mohou klienti bank využívat pro ověření totožnosti v různých online systémech, včetně přístupu do datových schránek nebo při elektronickém uzavírání smluv. Proces funguje tak, že klient se do systému přihlásí svými unikátními přihlašovacími údaji (uživatelské jméno a heslo) a následně svou totožnost potvrdí pomocí dvoufaktorové autentizace, například zadáním kódu doručeného SMS zprávou nebo v mobilní aplikaci banky. Bankovní identita umožňuje nejen přístup k finančním službám, ale také k provádění dalších elektronických úkonů, například komunikace se státními institucemi. Obdobně probíhá i přístup do datových schránek, kde se uživatel autentizuje pomocí bankovní identity, která zajistí, že do datové schránky má přístup pouze oprávněná osoba. Tento proces je považován za natolik bezpečný, že je akceptován pro veškerou oficiální komunikaci mezi občanem a státem. Postup používaný bankovní identitou je tedy velmi podobný tomu, který využívá žalobkyně v rámci svého klientského centra. Bankovní identita je přitom v tomto směru považovaná za standard pro ověřování identity klienta podle Anti Money Laudering legislativy. Judikatura odvolacích a dovolacích soudů hovoří ve prospěch tvrzení žalobkyně, kdy Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21.8.2020, sp. zn. 2 As 184/2019 potvrdil, že elektronický podpis může plně nahradit podpis vlastnoruční, pokud splňuje základní náležitosti. Dále žalobkyně odkazuje na nedávný rozsudek Městského soudu v Praze, č.j. 54 Co 217/2024–259, dle jehož závěrů je i podpis přes Docusign platným elektronickým podpisem, neboť i z něj lze prokázat identitu jednající osoby a její vůli. Závěrem žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze pod .j. 26 Co 150/2024–72, dle kterého je "podepsaný" i obyčejný e-mail, ve kterém má osoba uvedeno své prosté jméno a příjmení na konci (tzv. generálie). Všechna tato rozhodnutí pak plně korespondují s trendem k digitalizaci právních procesů, které musí jít ruku v ruce s technologickým pokrokem, kterého jsme dnes svědky. Každý dokument v tomto procesu byl v okamžiku svého podepsání opatřen časovým razítkem a elektronickou pečetí, které zaručují jeho neměnnost a integritu. Tyto skutečnosti jsou doloženy ve vlastnostech jednotlivých dokumentů. Žalovaná nejprve obdržela Formulář předsmluvních informací, který si přečetla, potvrdila jeho přečtení (viz Elektronický výpis informací). Tento formulář elektronicky podepsala, dokument byl zaheslován a oražen časovým razítkem. Následně žalovaná obdržela návrh smlouvy o půjčce, který odsouhlasila, a poté smlouvu o půjčce, kterou podepsala ve dvou krocích: (1) zadáním kódu z autorizační platby, (2) potvrzením kódu zaslaného na ověřené telefonní číslo prostřednictvím SMS. Teprve po těchto krocích byla smlouva uzavřena. Dokument byl opět zapečetěn a oražen časovým razítkem. Žalobkyně přikládá auditní logy systému uzavírání smluv a potvrzovací e-maily včetně technických hlaviček a kvalifikovaných časových razítek, které objektivně dokládají, že žalovaná měla možnost seznámit se se smlouvou a VOP ještě před podpisem a že jejich obsah zůstal neměnný i po podpisu. Závěrem k této části žalobkyně uvádí, že úhradami poskytnutými žalovanou dle splátkového kalendáře došlo mimo jiné rovně~ k nepřímému prokázání skutečnosti, že smlouva byla uzavřena právě se žalovanou. Žalovaná totiž v návaznosti na obsah této smlouvy přistoupila k částečné úhradě sjednaných splátek, a to konkrétně v souladu s dohodnutým splátkovým kalendářem (v ujednané výši, v termínu splatnosti na bankovní účet uvedený ve smlouvě – tj. účet odlišný od účtu, ze kterého byla zápůjčka poskytnuta), z čehož plyne, že žalované musel být obsah smluvní dokumentace znám, kdy v opačném případě by informacemi k těmto platbám nemohla disponovat. Tyto úhrady byly realizovány z bankovního účtu vedeného přímo na jméno žalované, přičemž daný účet byl identifikován a ověřen v souladu s výše uvedenými tvrzeními a předloženými důkazy (a to nejen ze strany žalobkyně, ale rovněž ze strany konkrétní banky). Tímto jednáním žalovaná fakticky konkludentně potvrdila nejenom existenci smluvního vztahu, ale i svou osobní účast na smluvním ujednání jakožto smluvní strany. K prokázání uvedeného tvrzení přikládá žalobkyně přehled plateb z historie transakcí u , právnická osoba, , kdy internetové bankovnictví dovoluje doložit tento nejdříve od data 27.9.2023 a dále soupis plateb z uložených výpisů z účtu žalobkyně před datem 27.9.2023. Tyto pak dokládají reálné úhrady žalované, které byly na základě smlouvy připsány, včetně dat přijetí a čísla účtu, ze kterého byly připsány (tj. bankovní ú et vedený prokazatelně na jméno žalované, na který jí i byla poukázána předmětná zápůjčka). Kromě auditních logů a potvrzovacích e-mailů, které dokládají zobrazení a podpis smlouvy, žalobkyně přikládá příslušná ustanovení smlouvy a VOP: čl. 8 smlouvy, který stanoví, že v případě určení plnění na jistinné části splátek se úročí i splatné úroky a náklady (§ 1932 odst. 2 OZ), čl. 11–15 smlouvy, které upravují podmínky zesplatnění a kapitalizaci úroků, čímž je výslovně sjednáno úročení z úroků po zesplatnění, a ujednání o smluvních pokutách v čl. 9, 11 a 13 smlouvy a o jejich maximální výši (50 % jistiny), přičemž příslušná ustanovení VOP a sazebníku, které upravují výši administrativního poplatku a jednotlivých smluvních sankcí, dokládala žalobkyně již spolu se žalobou. Současně přikládá důkaz, že žalovaná měla tato ustanovení k dispozici před podpisem – tj. byly jí zpřístupněny v klientském centru v chráněné podobě PDF, zobrazené před potvrzením podpisu, a potvrzuje, že jejich znění se od doby podpisu nezměnilo. K požadavku soudu na předložení objektivně přezkoumatelných důkazů, žalobkyně upozorňuje, že nemá k dispozici jiné důkazní prostředky, než které lze získat z jejích vlastních systémů, jelikož žalovaná dosud se žalobkyní nekomunikuje a žádné vlastní důkazní návrhy nepředložila. Požadavek na další „objektivní“ důkazy by tak mohl vést k nepřiměřenému důkaznímu břemenu na straně žalobkyně a fakticky znemožnit ochranu jejích práv a přístup ke spravedlnosti. Soudní praxe přitom připouští, že skutkový závěr lze založit i na uceleném řetězci nepřímých indicií, obstojí-li v testu formální logiky a racionální úvahy a současně vyžaduje, aby soud přesvědčivě odůvodnil, kterým důkazům přiznal vyšší vypovídací hodnotu. Ústavní soud pak zasahuje do hodnocení důkazů jen při zjevném excesu i opomenutí podstatných důkazů. V tomto kontextu nelze interní výstupy žalobkyně apriorně diskvalifikovat, zejména při absenci součinnosti žalované, je naopak namístě je posoudit společně s ostatními provedenými důkazy jako ucelený celek.

5. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím Klientského centra bylo zjištěno, že podle něj byla žalovaná dne 31.10.2022 a 1.11.2022 lustrována v CEECR, ISIR, v databázi neplatných dokladů, žádala 25.10.2022 půjčku 80 000 Kč. I čestné prohlášení o příjmech a výdajích je „podepsáno elektronicky „žalovanou 30.10.2022, žalovaná by měla bydlet ve vlastním, bez hypotéky, být rozvedená, v čtyřech osobách v domácnosti včetně dvou dětí do 26 let bez vlastního příjmu, mít náklady na bydlení 9 800 Kč, příjem ze zaměstnání 31 500 Kč na účet, pravidelné splátky 6 000 Kč měsíčně, 1 000 Kč na léky, tel. Služby, internet, 9 000 Kč výdaje na alimenty. Předložen byl i sken občanského průkazu a výplatní páska za srpen 2022 s čistou mzdou 32 248 Kč.

6. Z nepodepsaného textu smlouvy č. , hodnota, datovaného dne 1.11.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout zápůjčku žalované ve výši 58 000 Kč, za kterou se žalovaná v textu zavázala zaplatit celkové náklady úvěru 116 553 Kč, tedy celkem dluh ve výši 174 553 Kč v 60 měsíčních splátkách po 2 910 Kč při poslední měsíční splátce ve výši 2 863 Kč se splatností vždy k 16. dni v měsíci počínaje 16.12.2022. Úroková sazba půjčky je 39 %, RPSN 73,5 %, smluvní pokuta byla sjednána za každé porušení smlouvy žalovanou ve výši dle sazebníku. Při nesplnění povinné splátky v termínu splatnosti a ani ve lhůtě dalších 30 dnů, může žalobkyně zesplatnit celou zbývající jistinu. Žalovaná byla povinna hradit měsíčně administrativní poplatek 700 Kč. Žalobkyně je oprávněna účtovat žalované náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované dle sazebníku. U jména a příjmení žalované bylo bez dalšího uvedeno pouze to, že podepsala smlouvu elektronicky 1.11.2022 v 10:02:40 hodin. V textu je uvedeno, že se klient seznámil se sazebníkem. Ve smlouvě je uvedeno, že při porušení smlouvy může žalobkyně vůči klientovi uplatnit smluvní pokutu za každé porušení ve výši podle sazebníku, maximálně může jít o polovinu jistiny. Blíže popsána není. Stejně tak je v textu uvedeno, že může žalobkyně účtovat klientovi náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s prodlením klienta a zahrnují náklady na odeslání upomínek, na elektronickou komunikaci, , personální náklady na jednání s klientem telefonicky či osobně, hotové výdaje na komunikaci, náklady na posouzení dalšího postupu při vymáhání a jiné obdobné náklady, které jsou opodstatněné, přiměřené a účelně vynaložené vzhledem k prodlení klienta, i zde byl odkaz na sazebník co do výše, kdy klient v textu smlouvy prohlašoval, že je se sazebníkem seznámen. Text smlouvy je bez výraznějšího členění.

7. Žalobkyně předkládala printscreeny ze svého systému, kde měla uvedeno, že žalovaná podepsala mimo jiné poučení o zpracování osobních údajů, obchodní podmínky 27.10.2022 a předsmluvní informace ke smlouvě, návrh smlouvy a smlouvu vše ve stejnou sekundu dne 31.10.2022, a dále se seznamem dokumentů od žalované. Žalobkyně předložila i printscreeny ze svého systému, podle nichž byl podpis ověřen k času podpisu, následně se dokument nezměnil, platnost podpisu je neznámá, časové razítko nebylo možno ověřit.

8. Byla předložena i standardní informace o spotřebitelském úvěru k textu smlouvy, ke je uvedeno, že byl text žalovanou jako spotřebitelkou podepsán elektronicky dne 1.11.2022 v 10:02:40 hodin.

9. Podle výpisu z účtu žalobkyně z něj bylo 1.11.2022 poukázáno 58 000 Kč na účet č. , č. účtu, , který je uvedený ve smlouvě jako účet žalované.

10. Žalobkyně získala z internetového bankovnictví žalované užitím služby , Anonymizováno, náhled na účet žalované č. , č. účtu, za období od 10.7.2022 do 29.9.2022, počáteční zůstatek byl mínus 67 000 Kč, konečný zůstatek mínus 66 904,26 Kč, žalovaná pobírala výživné na děti 9 000 Kč měsíčně, měla mzdu necelých 32 000 Kč čistého, platila ČEZu 5 400 Kč měsíčně, dvakrát si půjčila peníze, některé půjčky platila, doplácela jednou ČEZu 13 770,53 Kč, platila i EONu. Předložena byla výplatní páska žalované na mzdu 32 248 Kč za srpen 2022 a pracovní smlouva žalované z 19.5.2002 na dobu neurčitou, kopie občanského průkazu.

11. Podle výpisu na žalovanou byla žalovaná v prodlení s úhradami splátek od počátku, mimo jediné splátky splatné 16.2.2024, poslední úhrada proběhla 11.9.2024, žalobkyně vyčíslila jistinu na 49 056 Kč, obchodní úrok a 12 162 Kč, administrativní poplatek na 5 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z neuhrazených splátek na 5 786 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazených splátek na 1 035,88 Kč. Částka 66 818 Kč je součet 49 056 Kč, 5 600 Kč a 12 162 Kč, z této částky si vyčíslila žalobkyně ke 14.4.2025 smluvní pokutu 0,1% denně od 18.8.2025 na 3 674,99 Kč. Úhrady žalované byly prokázány i výpisem z účtu žalobkyně, kam žalovaná hradila splátky po 2 910 Kč, 22.12.2022, 26.1.2023, 28.2.2023, 3.4.2023, 11.5.2023, 12.6.2023, 30.6.2023, 21.7.2023, 1.9.2023, od 27.9.2023, naposledy 3.7.2024 a 11.9.2024, platby probíhaly od žalované se zadáním variabilního symbolu , var. symbol, , což je číslo smlouvy.

12. Byly předloženy obchodní podmínky pro používání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru, tyto jsou dle smlouvy její součástí. I zde je uvedeno jméno a příjmení žalované s tím, že podepsala elektronicky 27.10.2022 v 15:24:03 hodin, a sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně , zde je uvedeno jména a příjmení žalované s tím, že podepsala sazebník elektronicky 1.11.2022 v 10:02:40 hodin, v sazebníku je u účelně vynaložených nákladů v případě prodlení klienta uvedeno, že jde o 350 Kč za komunikaci s klientem 1. měsíc 750 Kč za komunikaci 2. měsíc, 450 Kč za předání inkasní agentuře 3. měsíc, 1 000 Kč za místní šetření 4. měsíc, 1 000 Kč za předsoudní prověřování majetku 5. měsíc, 450 Kč za předání advokátní kanceláři k dalšímu vymáhání 6. měsíc (tj. 4 000 Kč celkem). Smluvní pokuta je uvedena 0,5% denně z dlužné splátky do celkových 500 Kč za prodlení s každou splátkou, ročně pak do maxima 3 000 Kč, je-li klient v prodlení s více než jednou splátkou, a to podle článku 5.3. zvláštní části obchodních podmínek/článku 9. smlouvy a po zesplatnění ve výši 0,1% denně podle článku 5.7. zvláštní části obchodních podmínek/článku 11. smlouvy, a 50 Kč za každé porušení podle článku 7.2. zvláštní části obchodních podmínek ve spojení s článkem 6.1. zvláštní části obchodních podmínek/článku 13. smlouvy.

13. Z oznámení o zesplatnění pohledávky sepsaného 18.2.2025 a z podacího lístku soud zjistil, že doporučeným dopisem zaslaným dne 19.2.2025 žalobkyně oznámila zesplatnění k 17.2.2025, kdy dluh činí 78 747,47 Kč (dlužná jistina 49 056 Kč, dlužné úroky 12 162 Kč, dlužné administrativní poplatky 5 600 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 5 100 Kč, dlužný zákonný úrok z prodlení do zesplatnění 1 035,87 Kč, dlužná smluvní pokuta do zesplatnění 5 793,60 Kč).

14. Podle vyčíslení pohledávky smluvní pokuta před zesplatněním činí celkem 5 786 Kč a po zesplatnění 3 674,99 Kč ( celkem 9 460,99 Kč), nesplacená jistina ke dni zesplatnění 17.2.2025 činila podle vyčíslení 49 056 Kč, nesplacená část úroků 12 162 Kč, poplatky 5 600 Kč, úroky z prodlení 2 244,10 Kč (před zesplatněním 1 035,88 Kč, po zesplatnění 1 208,22 Kč), účelně vynaložené náklady za poslední písemnou upomínku před zesplatněním 5 100 Kč. K 14.4.2025 eviduje žalobkyně vůči žalované pohledávku v celkové výši 83 623,09 Kč. Žalovaná provedla úhrady 8 944 Kč (započteno na jistiny), 35 256 Kč (započteno na úrok), 14 000 Kč (započteno na poplatky).

15. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že v ní žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě 28 093,95 Kč do 16.2.2025 s tím, že jinak bude věc řešena soudní cestou. Podle podacího lístku byla výzva zaslána 5.1.2025 doporučeně.

16. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že v ní byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 19.3.2025 vyzvána, aby uhradila celkem 80 828,10 Kč nejpozději do 3.4.2025 s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou.

17. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, podle § 2392 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Podle § 122 odst. 4, 5 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Odstavec 4 se použije obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu.

18. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že si žalovaná na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené 1.11.2022 zapůjčila 58 000 Kč od žalobkyně vyplacených žalované na účet, které se zavázala do 60 měsíců žalobkyni vrátit spolu s náklady 116 553 Kč. Celkem mělo být zaplaceno žalovanou 174 553 Kč do pěti let. Úroková sazba činila podle smlouvy 39%, RPSN 73,5%. Sjednané měsíční splátky činily 2 910 Kč, vyjma poslední splátky 2 863 Kč, žalovaná uhradila pouze 58 200 Kč, což bylo započteno žalobkyní částečně na úhradu jistiny, částečně na úroky, částečně na poplatky sjednané ve výši 700 Kč měsíčně (tyto jsou součástí vypočteného úroku jako náklad úvěru). Žalobkyně požaduje k 14.4.2025 celkem 83 623,09 Kč a to smluvní pokutu celkem 9 460,99 Kč (před zesplatněním 5 786 Kč a po zesplatnění 3 674,99 Kč), nesplacenou jistinu 49 056 Kč, nesplacené úroky 12 162 Kč, poplatky 5 600 Kč, úroky z prodlení 2 244,10 Kč, paušální účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky 5 100 Kč, tento paušál má odpovídat skutečným nákladům žalobkyně na odeslání všech upomínek před zesplatněním a po něm. Žalovaná provedla úhradu celkem 58 200 Kč, z čehož 8 944 Kč bylo započteno na jistinu, 35 256 Kč započteno na úrok a 14 000 Kč započteno na poplatky. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a z žalovanou předložených výpisů z účtu a výplatní pásky nevyplývaly pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet vzhledem k jejím příjmům.

20. V žalobě žalobkyně uvedla, že požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 66 818 Kč i za dobu od 15.4.2025 do zaplacení. Tato výše 66 818 Kč odpovídá dlužné jistině 49 056 Kč a dlužným úrokům 12 162 Kč. Při jednání byla žalobkyně upozorněna, že požaduje úroky z prodlení i z příslušenství a měla v souvislosti s tím doplnit tvrzení a důkazy k oprávněnosti takového postupu, což neučinila. Soudem byla žalobkyně rovněž upozorněna na to, že nejsou prokázány jako důvodně účtované paušální účelně vynaložené náklady 5 100 Kč.

21. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle ustanovení §§ 1968 a násl, 2390 a násl., § 2048 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána z větší části důvodně. Bylo prokázáno, že žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalované poskytla žalované 58 000 Kč na základě smlouvy, které měla žalovaná vrátit spolu s náklady do 60 měsíců. Žalovaná se podle žalobkyně dostávala do prodlení, když naposledy uhradila dne 11.9.2024 Kč, celkem žalovaná uhradila 58 200 Kč. Žalobkyně prokázala, že došlo k zesplatnění k datu 17.2.2025, žalovaná měla uhradit celou částku, posléze jí byla zaslána i předžalobní výzva. Žalovaná nesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ke své obraně, tato břemena přes výzvu soudu s poučením o následcích nevyhovění výzvám soudu žalovaná neunesla a soud proto vycházel z listinných důkazů žalobkyně. Žalobkyně žaluje o zaplacení 83 623,09 Kč představujících dlužnou jistinu 49 056 Kč, dlužný smluvní úrok k 14.4.2025 ve výši 12 162 Kč, dlužné poplatky 5 600 Kč, smluvní pokutu 9 460,99 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k 14.4.2025 ve výši 2 244,10 Kč, neuhrazené účelně vynaložené náklady 5 100 Kč.

22. Soud zkoumal text smlouvy, kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní a má za to, že smluvní pokuta, která není uvedena ve smlouvě jinak než pouze odkazem na sazebník, ve kterém je uvedena opět odkazem na obchodní podmínky a smlouvu jako 0,5% denně z dlužné splátky do celkových 500 Kč za prodlení s každou splátkou, ročně pak do maxima 3 000 Kč, je-li klient v prodlení s více než jednou splátkou, a to podle článku 5.3. zvláštní části obchodních podmínek/článku 9. smlouvy a po zesplatnění ve výši 0,1% denně podle článku 5.7. zvláštní části obchodních podmínek/článku 11. smlouvy, a 50 Kč za každé porušení podle článku 7.2. zvláštní části obchodních podmínek ve spojení s článkem 6.1. zvláštní části obchodních podmínek/článku 13. smlouvy, je vůči běžnému spotřebiteli nesrozumitelná a nejasná (§ 1811 občanského zákoníku). Obchodní podmínky obsahují osmnáct stran textu, nejsou přehledně členěny, do určité míry je nepřehledná i sama smlouva o pěti stranách textu. Obdobně jsou ve smlouvě odkazem na sazebník upraveny účelně vynaložené náklady v případě prodlení klienta. V situaci, kdy se smlouva uzavírá odklikáním dokumentů elektronickou cestou najednou (jak vyplývá z informace o podpisu), je taková úprava významně nepřehledná, soud v tomto směru má za to, že jde o velmi obdobnou situaci, jaká nastávala v okamžiku, kdy smlouva odkazovala na samostatné všeobecné obchodní podmínky, kde byly upraveny povinnosti nad rámec těch upravených ve smlouvě a to překvapivým způsobem pro spotřebitele. Co se týče účelně vynaložených nákladů, ty byly žalobkyní účtovány paušálně, tak byly i ve smlouvě vymezeny (viz bod 6. odůvodnění) a byť jejich vyčíslení v sazebníku je konkrétní žalobkyně je neprokazovala ve vztahu k jednotlivým úkonům vymáhání jako skutečné. Z uvedených důvodů soud k těmto ujednáním ve smlouvě nepřihlédl a jim odpovídající nároky nepřiznal. Na tyto dva nároky dosud nebylo žalovanou plněno ničeho.

23. Co se týče sjednaných úroků, zde má soud za to, že jsou vyšší než sazba ARAD v té době, ale nedosahují takové výše, aby byly sjednány jako nemravné a aby byly z tohoto důvodu neplatné. Platně byly sjednány i poplatky 700 Kč měsíčně, které jsou výslovně uvedeny ve smlouvě i spolu s úrokem. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 54 656 Kč (zahrnující dlužnou jistinu 49 056 Kč a administrativní poplatky 5 600 Kč), kapitalizovaný smluvní úrok 12 162 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 035,88 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 49 056 Kč od 18.2.2025 do zaplacení ve výši 12% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu). Co do zbývající žalované částky 14 560,99 a zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výše).

24. Pro většinový úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na tomu odpovídající náhradu nákladů řízení, kdy žalobkyně byla úspěšná z 84%, žalovaná z 16%, rozdíl ve prospěch žalobkyně představuje 68%. Žalobkyně žádala odměnu za čtyři úkony po 4 460 Kč, čtyři režijní paušály po 450 Kč, náhradu za promeškaný čas 9krát po 150 Kč , DPH a cestovné 2 028 Kč z Prahy do Chrudimi a zpět osobním automobilem se spotřebou 4,5 l motorové nafty na 100 km v ceně 34,70 Kč/l při 2krát 127 km a amortizačním koeficientu 5,80 Kč/km. Celkové náklady žalobkyně odpovídající jistině a smluvní pokutě, kdy ostatní je příslušenstvím, spočívají ve výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za žalobkyní účtované 3,5 hlavního úkonu právní pomoci po 3 460 Kč(za předžalobní výzvu půlúkon), 4 x režijní paušály po 450 Kč, devět půlhodin po 150 Kč za ztrátu času cestou k jednání a zpět, 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a dále cestovné 1 870 Kč a ve výši zaplaceného soudního poplatku 3 346 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 16 103 Kč (68% z 23 681 Kč) soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit žalobkyni rovněž v obecné třídenní lhůtě.