12 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zvýšení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou 4 300 Kč počínaje dnem 1.1.2021, výživné je splatné vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám žalobce. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13.1.2017, č.j. 0P 15/2003-160.

II. Vzniklý nedoplatek na výživném za období od 1.1.2021 do 30.6.2021 v celkové výši 4 800 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zbývajícího žalovaného zvýšení výživného se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 18.1.2021 se žalobce domáhal zvýšení výživného žalovanému na částku 5 000 Kč měsíčně počínaje 1.1.2021 ze stanovených 3 500 Kč měsíčně pro žalobce a přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci proti žalovanému. Žalobce tvrdil, že byl pravomocně k 13.5.2003 rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 9.4.2003, č.j. P 15/2003-19, svěřen do péče matky a otci stanoveno výživné 2 000 Kč měsíčně od 1.3.2003, kdy mu bylo výživné proti žalovanému pravomocně k 3.2.2017 rozsudkem Okresním soudem v Havlíčkově Brodě ze dne 13.1.2017, č.j. 0P 15/2003-160, zvýšeno od 1.9.2015 na 3 000 Kč a od 1.1.2017 na 3 500 Kč měsíčně. Protože žalovaný neplnil vyživovací povinnost dobrovolně, byl proti němu podán návrh na nařízení exekuce. Od posledního rozhodnutí soudu uplynuly čtyři roky, potřeby žalobce se podstatně zvýšily, je žákem 3. ročníku denního studia na [ulice] škole [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec], obor autotronik, kde byl ubytovaný na internátě, z důvodu distanční výuky v souvislosti s vládními nařízeními v době COVID 19, studoval žalobce z domova. Jakmile začne prezenční výuka, bude mít žalobce opět náklady s ubytováním na internátě a stravováním asi 2 500 Kč měsíčně nebo s dojížděním, žalobce dostává od matky kapesné asi 500 Kč měsíčně. Žalobce má výdaje na učebnice, studijní pomůcky, jedna učebnice stojí kolem 500 Kč. Žalobce má i běžné výdaje na oblečení, obuv, hygienické potřeby a jízdné do školy, je zdráv. Žalobce žije s matkou a jejím manželem v manželově domě. Matka žalobce má další dvě vyživovací povinnosti k 12leté dceři a ročnímu synovi, s nímž je na mateřské dovolené. Žalovaný žalobcovu žádost o zvýšení výživného dohodou odmítl, účastníci se nestýkají a žalovaný žalobci nad rámec výživného nepřispívá. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že příjem jeho matky z rodičovského příspěvku činí 8 300 Kč měsíčně, na výživu dcery pobírá výživné 3 000 Kč měsíčně, manžel matky podniká jako OSVČ, zatím nepodával daňové přiznání. Manžel matky splácí hypoteční úvěr na svůj dům 8 511 Kč měsíčně, 2 120 Kč na překlenovací úvěr, platí sociální pojištění 2 350 Kč měsíčně, zdravotní pojištění 2 540 Kč měsíčně, za domácnost vodné činí 500 Kč měsíčně, záloha na elektřinu 2 500 Kč měsíčně, 180 Kč koncesionářské poplatky, 300 Kč měsíčně internet, 1 800 Kč měsíčně za telefony pro rodinu ročně se platí vytápění 10 000 Kč, poplatek za odpad 2 000 Kč, pojištění nemovitosti 2 000 Kč ročně, daň z nemovitosti 500 Kč ročně, matčino penzijní připojištění stojí 1 000 Kč měsíčně, životní pojištění 750 Kč měsíčně, společná pojistka členů domácnosti stojí 1 000 Kč měsíčně. Manžel matky platí výživné na svého syna [jméno] 3 500 Kč měsíčně a k tomu stavební spoření 1 000 Kč měsíčně a spoření 250 Kč měsíčně.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že kvůli covidu žalobce od podzimu 2020 školu a internát nenavštěvuje, proto 3 500 Kč měsíčně stačí. Mezi žalobcem a žalovaným a rodiči žalovaného neprobíhá minimálně pět let kontakt, kontakt přerušil z neznámého důvodu sám žalobce. Z důvodu epidemiologické situace není žalovaný nikde zaměstnán a nemá žádný příjem. Při jednání 7.4.2021 žalovaný tvrdil, že má zdravotní omezení bránící mu ve výkonu práce, což měl žalovaný k výzvě soudu důkazně doložit.

3. Rozsudkem Okresním soudem v Havlíčkově Brodě ze dne 13.1.2017, č.j. 0P 15/2003-160, bylo výživné žalovaného na žalobce zvýšeno od 1.9.2015 na 3 000 Kč a od 1.1.2017 na 3 500 Kč měsíčně. Žalovaný neprokázal v té době žádný příjem, vypomáhal kamarádům, jemu zase vypomáhali jeho rodiče, soud proto vycházel z potenciálního příjmu žalovaného, kterého by mohl dosáhnout ve výši minimálně 15 000 Kč čistého na místech nabízených úřadem práce pro obor, ve kterém je žalovaný vyučen. Žalovaný měl vyživovací povinnost pouze k žalobci. Matka žalobce měla dvě vyživovací povinnosti, pracovala na dohodu o provedení práce, pobírala sociální dávky.

4. Potvrzením školy bylo prokázáno, že je žalobce ve školním roce 2020 2021 žákem třetího ročníku denního studia oboru autotronik na [ulice] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] v [obec].

5. OSSZ Chrudim potvrdila, že otec byl zaměstnán od 14.8.2018 do 31.10.2019 u [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný předložil rozhodnutí OSSZ Chrudim o tom, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, kdy má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jeho schopnost být nebo zůstat pracovně začleněn, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, bližší vymezení zdravotního stavu a omezení obsaženo v rozhodnutí z 9.8.2018 nebylo uvedeno. K výzvě soudu OSSZ Chrudim sdělila, že žalovaný není schopen vykonávat fyzicky namáhavé práce spojené se zvedáním a nošením těžkých předmětů, práce ve vynucených polohách a nepříznivých klimatických podmínkách. Úřad práce [obec] potvrdil, že byl žalovaný v evidenci uchazečů o zaměstnání od 29.11.2019 do 7.6.2020 s nárokem na podporu v nezaměstnanosti od 29.11.2019 do 28.4.2020. Prostřednictvím webu [webová adresa] jsou nabízena volná pracovní místa pro zámečníky za 27 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně ve [obec], prostřednictvím webu www.jobdnes.cz jsou nabízena volná místa strojním zámečníkům ve [obec] za 25 000 Kč měsíčně, zámečníkům v [obec] za až 45 000 Kč měsíčně, zámečníkům v [obec] za až 40 000 Kč měsíčně, zedníkům za až 25 000 Kč měsíčně v [obec] a za 20 000 Kč ve [obec], klempířům za až 40 000 Kč měsíčně v [anonymizováno]. Úřad práce [obec] zaslal soudu nabídku volných pracovních míst pro žalovaného a to jako pro klempíře, zámečníka, zedníka a osoby s nízkou nebo žádnou kvalifikací za období od 1.1.2020, bylo zjištěno, že výdělky pro dělníky výstavby budov se pohybují od 14 600 Kč do 28 000 Kč, pro klempíře mezi 25 000 Kč až 35 000 Kč, pro údržbáře mezi 30 000 Kč až 35 000 Kč, pro zedníky mezi 17 500 Kč až 35 000 Kč, pro manipulační dělníky mezi 15 000 Kč až 35 000 Kč, pro pracovníky skladu mezi 14 700 Kč až 18 000 Kč, pro uklízeče mezi 16 000 Kč až 21 000 Kč, pro pomocné práce při údržbě zeleně a úklidu města na poloviční úvazek za 14 600 Kč, pro pomocného dělníka ve výrobě mezi 15 200 Kč až 29 000 Kč, pro pomocné síly do kuchyně mezi 15 000 Kč až 24 000 Kč, pro třídiče odpadu mezi 15 000 Kč až 17 000 Kč. Žalovaný je podle zprávy Úřadu práce [obec] v evidenci jako uchazeč o zaměstnání od 17.3.2021, předtím byl v evidenci od 29.11.2019 do 7.6.2020, tato evidence byla ukončena zahájením samostatné výdělečné činnosti, žalovaný má dobrý zdravotní stav bez omezení, byly mu vydány doporučenky na místa stavebních dělníků a zedníka v dubnu a květnu 2021.

6. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že ve školním roce 2020 2021 studoval třetím rokem automobilní školu v [obec]. Do listopadu 2020, než zavřeli školy, byl na internátě za 2 500 Kč měsíčně se stravou, nyní už ale bude do školy jen dojíždět. [ulice] výživné žádá žalobce, protože 2 500 Kč je málo, když stejnou částku platí manžel matky na svého osmiletého syna a žalobci je osmnáct. Žalobce měl výdaje do školy a na praxi, třeba hadry kupuje žalobce každý rok. Žalobce si pořizoval na distanční výuku nový notebook za 19 000 Kč napůl s matkou, platil napůl s matkou i autoškolu skupiny B. Mobilní telefon si žalobce koupil už dřív a platí si sám paušál 800 Kč měsíčně. Výdaje na hygienu má žalobce asi 1 500 Kč, na hadry asi 20 000 Kč ročně, i víc. Matka žalobci koupila za 56 000 Kč ojeté Audi k dojíždění do školy. Učebnic žalobce v září 2020 kupoval čtyři nebo pět, v ceně až 500 Kč za jednu, a to na svářečský průkaz, který bude stát podle zvolené skupiny až 5 000 Kč, na řidičák pro náklaďák, což je v plánu výuky už pak zadarmo, učebnice na maturitu. Od žalovaného žalobce nad rámec výživného nikdy nic nedostal, autoškola žalobce stála 11 500 Kč za skupinu B. Škola se zavřela společně se základkami. Do školy žalobce předtím dojížděl vlakem, zpáteční lístek za 100 Kč, žalobce měl výdaje na akce v [obec], případně na dokoupení jídla, účastnil se exkurze do [obec] za 12 000 Kč do automobilek na 3 dny, byly i do [země] a do [anonymizováno], ale těch se neúčastnil, i když by rád, protože na to neměl. Co žalobce uváděl v doplnění a žalobě, je pravda. Žalobce studuje maturitní obor, mohl by pokračovat v nástavbovém studiu, ale o tom není zatím rozhodnut. Mobil si platí žalobce z výživného od žalovaného a zbytek peněz dává matce. Na brigády žalobce nechodí, protože by je nestíhal kvůli výuce a autoškole.

7. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že má střední odborné vzdělání jako klempíř bez maturity, má řidičský průkaz skupiny B, právě je v evidenci úřadu práce, ale předělává barák rodičům, oni sami mají další byt, kde žijí. Na úřadu práce je žalovaný od 17.3.2021, nepobírá hmotné zabezpečení, platí si sociální a zdravotní pojištění, respektive mu je platí rodiče a žalovaný jim předělává za to ten barák, protože oni by si stejně museli zaplatit jiného zedníka. Vyživovací povinnost má žalovaný jen k žalobci. Žalovaný bydlí v bytě, který má pronajatý jeho matka za 9 000 Kč měsíčně, ta mu bydlení i platí. Rodiče žalovaného mají svůj byt. Žalovaný má praxi ve stavebnictví jako zedník. Na úřad práce se žalobce nahlásil kvůli tomu, že se práce na domě pozastavila kvůli covidu. Naposledy byl žalovaný v pracovním poměru ve [právnická osoba] jmc., ale to byla firma tety, šlo o chráněnou dílnu a v budoucnu se měla rušit, takže by o místo stejně přišel a tak tam dal výpověď, jinak byl žalovaný jen na úřadu práce.

8. Z výpovědi matky žalobce [jméno] [příjmení] jako svědkyně soud zjistil, že žije s manželem a dětmi v jeho domě, bydlí se žalobcem, dcerou [jméno], manželem a společným synem [jméno]. Příjmem matky žalobce je rodičovský příspěvek 8 300 Kč měsíčně a výživné na [jméno] 3 000 Kč měsíčně. Manžel dřív pracoval u [anonymizováno] a [příjmení] asi s příjmem 36 000 Kč měsíčně čistého, od března 2020 podniká, s matkou se brali 29.6.2019. Manžel platí výdaje na bydlení a hypotéku, matka žalobce jídlo a potřeby dětí a domácnosti, společně hospodaří. S advokátem matka sepisovala výdaje domácnosti, takže na ně odkazuje. Změna oproti roku 2017 nastala v tom, že má žalobce vyšší výdaje, i když je na distanční výuce doma a výdaje na jídlo jsou stejné jako na internátě, platili autoškolu, nový notebook vloni, žalobce má i výdaje na oblečení. Co se týče praxe, platilo se oblečení a boty asi 1 500 Kč, internát a dojíždění. Když bude žalobce do školy dojíždět, vyjde to asi na 1 000 Kč měsíčně, žalobce nemá žádnou brigádu. Matka koupila žalobci auto za 56 000 Kč ze stavebního spoření, které mu odmala spořila a naspořeno měl celkem 72 000 Kč, pořídila zatím jenom auto.

9. Žalobce v závěrečném návrhu žádal vyhovění žalobě v plném rozsahu s tím, že žalovaný bezdůvodně nepracuje, což nemůže být k tíži žalobce, jehož potřeby se od posledního rozhodování značně zvýšily. [příjmení] místa pro žalovaného jsou nabízena, na čemž nic nemění a pracovní omezení žalovaného. Pokud je žalovaný schopen žalobci zasílat výživné, přestože nepracuje, tím spíše by mohl platit výživné vyšší, kdyby pracoval soustavně. Žalobce žádá přiznání nákladů řízení za 3 úkony, 3 paušály, cestovné 664 Kč, náhradu za promeškaný čas za 4 půlhodiny a DPH proti žalovanému.

10. Podle § 913 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 163 občanského soudního řádu rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

11. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. U žalobce došlo od posledního rozhodování v roce 2017 k jednoznačnému zvýšení jeho potřeb, kdy již není žákem základní školy, ale studentem 3. ročníku střední školy, pokud by soud vycházel z jeho potřeb izolovaně bez zohlednění možností, schopností a majetkových poměrů žalovaného, pak by bylo na místě vyhovět žalobě v plném rozsahu. I když byla v období od ledna 2021 do května 2021 výuka distanční formou, tedy bez nákladů na dojíždění a ubytování v sídle školy, ostatní náklady zůstaly stejné, naopak bylo třeba pořídit žalobci notebook pro dálkové připojení, vznikly mu náklady na autoškolu a svářečský průkaz. Pokud matka žalobci pořídila ojeté auto ze spoření, které mu našetřila, nelze jí to vytýkat tou formou, že by měly být peníze použity na studium žalobce namísto na auto. Žalobce má právo se podílet na životní úrovni obou rodičů, a to nejen v pozitivním smyslu, ale i ve smyslu negativním, kdy nad poměry žalovaného nelze žalobci výživné stanovit, protože tyto jsou pro rozhodnutí limitující. Je pravda, že žalovaný má pouze jedinou vyživovací povinnost, prokázal však soudu, že není schopen vykonávat fyzicky namáhavé práce spojené se zvedáním a nošením těžkých předmětů, práce ve vynucených polohách a nepříznivých klimatických podmínkách. Ačkoli tedy jsou nabízena volná pracovní místa pro osoby s praxí a vzděláním žalovaného, nemohl soud vzhledem k omezení u žalovaného vycházet z horní hranice předpokládaných výdělků v pozicích jako je zedník, stavební dělník, klempíř, kdy jde o exponovaná zátěžová povolání, žalovaný by však mohl zajisté pracovat na pomocných pozicích s příjmem okolo 18 000 Kč.

12. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 913 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána částečně důvodně. V mezidobí od poslední úpravy výživného ze strany žalovaného pro žalobce došlo ke změně poměrů zejména na straně žalobce, který má jednoznačně vyšší potřeby než v lednu 2017, došlo k dílčí změně možností žalovaného v souvislosti s jeho pracovní schopností, přičemž však u žalovaného je v současné době situace stran soustavného výkonu práce téměř totožná jako v době posledního rozhodování. I nyní žalovaný tvrdí, že pracuje pro své rodiče, kteří mu za to platí bydlení, pojištění, výživné žalobce. Bylo prokázáno, že by žalovaný mohl zajisté pracovat na pomocných pozicích s příjmem okolo 18 000 Kč, čemuž při jediné vyživovací povinnosti odpovídá částka výživného 4 300 Kč měsíčně, tuto soud uložil žalovanému platit k rukám žalobce počínaje 1.1.2021, jak bylo navrhováno. Zpětnému zvýšení výživného odpovídá i nedoplatek na výživném ve výši 4 800 Kč za období od 1.1.2021 do 30.6.2021, který soud uložil žalovanému zaplatit ve lhůtě 2 měsíců ode dne právní moci rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu žalované zvýšení o dalších 700 Kč měsíčně soud jako nedůvodné zamítl, protože nebyly na straně žalovaného zjištěny možnosti, schopnosti a majetkové poměry, které by to umožňovaly.

13. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť byli procesně téměř shodně úspěšní.