12 C 123/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 16 373 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od 21.3.2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do žalované částky 2 203 Kč, žalovaného zákonného úroku z prodlení z částky 15 203 Kč od 8.8.2022 do 20.3.2023 ve výši 15 % ročně, žalovaného zákonného úroku z prodlení z částky 2 203 Kč od 21.3.2023 do ve výši 15 % ročně a žalované částky 1 170 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 243 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 10.5.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku 15 203 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 203 Kč od 8.8.2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně a částku 1 170 Kč a na náhradu nákladů řízení 8 350,40 Kč. Žalobkyně tvrdila, že byla mezi účastníky dne 17.6.2022 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] distančním způsobem na adrese [webová adresa], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII smlouvy mimo jiné sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. VIII před podpisem smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení smlouvy a sankce. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 smlouvy a čl. 2 sazebníku. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost a to následujícím způsobem, když nejprve zjistila u žalované celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další, tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni, což vyplývá ze PDF souboru„ uveruschopnost“ či„ creditworthiness. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr [příjmení]), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala tyto informace, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytla žalovaná svůj předchozí souhlas. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., především pak požadavky stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem, a také provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalované a to dne Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 16.6.2022, Centrální evidence exekucí: 26.5.2022, ISIR: 13.6.2022, Neplatné doklady MV ČR: 24.3.2021. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě uzavřené elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření nejprve jí byl zpřístupněn formulář SECCI (standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a pak návrh smlouvy, kterou odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“, smlouva i formulář jí byly zaslány automaticky na e-mailovou adresu. Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně na účet žalované č. [bankovní účet] dne 17.6.2022 v částce 13 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila následující volitelné služby, v souladu s čl. II, odst. 5 smlouvy a čl. 2 sazebníku: služba“ [anonymizována dvě slova] za poplatek ve výši 220 Kč, služba“ Presto” za poplatek ve výši 165 Kč, poplatek za informační SMS servis 58 Kč, dvakrát žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru, celkově o 21 dní, úvěr tak byl splatný dne 7.8.2022. Zaplacené částky jdou nejdříve na výdaje, které je třeba nahradit, pak na úroky z prodlení, pak na smluvní pokuty, pak na poplatky, za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny. Žalovaná má k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 15 203 Kč, a to na jistině 13 000 Kč, na poplatcích za poskytnutí úvěru 1 760 Kč, za službu„ Klidné spaní“ 220 Kč, za službu„ Presto“ 165 Kč, za informační SMS servis 58 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, má ho posoudit v části jistiny jako bezdůvodně obohacení žalovanou na úkor žalobce, kdy si má soud dotázat banku ohledně vlastníka či disponenta účtu č. [bankovní účet] a provedené transakce. Částka 1 170 Kč je smluvní pokutou, když žalovaná se do prodlení dostala dne 7.8.2022, kdy neuhradila, a žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 sazebníku požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, požaduje však smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení z celkové dlužné částky od 8.8.2022 do 6.11.2022.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z nepodepsaného textu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že se měly žalobkyně jako věřitel se žalovanou jako dlužníkem dohodnout na tom, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení s možností postupného čerpání až do výše 13 000 Kč, nedílnou součástí smlouvy je prohlášení dlužníka o stávajících závazcích, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Jednotlivé tranše úvěru měly být poskytnuty žalované na její bankovní účet na základě žádosti podané prostřednictvím klientské sekce na internetových stránkách [webová adresa]. Žalovaná se zavazuje podle textu poskytnuté peníze vrátit s příslušenstvím. Žalovaná si podle tohoto textu zvolila službu [anonymizována dvě slova] za 110 Kč měsíčně, službu [anonymizováno] za 165 Kč a informační SMS servis za 29 Kč měsíčně. Žalovaná měla splatit vyčerpanou část úvěru s poplatkem 1 760 Kč, RPSN byla uvedena 368,71 %, což zahrnuje smluvní úrok, uveden 0 %, poplatek za sjednání úvěru 1 760 Kč, smlouva byla podle textu na 1 rok. Při jednorázovém čerpání 13 000 Kč má být uhrazeno do 17.7.2022 15 064 Kč.

4. Žalobkyně předložila listinu nazvanou údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru s popisem charakteristiky úvěru, kdy při čerpání 13 000 Kč jednorázově musí do 30 dnů od čerpání úvěru zaplatit dlužník 13 000 Kč a 1 760 Kč, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti, kdy je uvedeno, že totožnost žalované proběhla prostřednictvím přímého nákladu na bankovní účet č. [bankovní účet], sjetinu nazvanou přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, kdy podle ní mělo být 17.6.2022 čerpáno 13 000 Kč na účet č. [bankovní účet], sjetinu nazvanou identifikované příjmy, podle níž byl žalobkyní na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem 20 427 Kč, dále sjetinu výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, kde je uvedeno, že žalovaná žije v tříčlenné domácnosti s pravidelnými měsíčními výdaji na půjčky 2 850 Kč, na bydlení 11 300 Kč a zbytnými výdaji 5 000 Kč, s výší ověřeného příjmu 20 427 Kč a výší čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 22 000 Kč, minimální výdaje byly vypočítány na 6 935 Kč, vše se závěrem úspěšné posouzení úvěruschopnosti. 5. [právnická osoba] potvrdila, že 17.6.2022 byla na účet [číslo] [bankovní účet] připsána částka 13 000 Kč s názvem protiúčtu [právnická osoba], jednalo se o účet žalované. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 13.3.2023 vyzvána k úhradě 17 943,95 Kč do tří dnů a nákladů právního zastoupení 7 695 Kč s poučením, že jinak bude vymáháno soudně.

6. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá žalobní tvrzení prokazovala pouze nepodepsanými listinami, o kterých tvrdila, že je žalovaná podepsala SMS kódem, byla soudem vyzvána k plnění své povinnosti důkazní. Přes výzvu soudu s poučením o nepříznivých důsledcích nerespektování výzvy žalobkyně soudu nenavrhla důkazy k prokázání žalobních tvrzení o tom, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru s parametry tvrzenými v žalobě. Žalobní tvrzení ohledně sjednaného úvěru a jeho poskytnutí žalované tak zůstala neprokázána. Tvrzení žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy musí být prokázáno. I když žalobkyně tvrdí, že smlouva byla uzavřena elektronicky, musí své tvrzení prokázat. Jednoznačně pak nestačí v nepodepsaném textu smlouvy mít uvedeno, že podpis byl proveden přes SMS kód. Shora uvedenou výzvou byla žalobkyně soudem rovněž vyzvána, aby dotvrdila a prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a že poskytla úvěr za situace, kdy nebyly pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Ani v této části žalobkyně na výzvu soudu nereagovala a jediným, co se žalobou předložila, byly sjetiny vypracované žalobkyní nazvané„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně“,„ Identifikované příjmy“ a„ Autorizace ověření totožnosti“. Z předložených listin, opět nepodepsaných, vyplývá, že mohlo jít o údaje uvedené žalovanou a snad nahlédnutí na účet žalované, což ale nepředstavuje dostatečné posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyni se však podařilo prokázat, že poskytla částku 13 000 Kč dne 17.6.2022 žalované na její účet, prokázala rovněž, že žalovanou vyzvala doporučeným dopisem zaslaným 13.3.2023 k vrácení částky, kterou požadovala v rámci celkové částky 17 943,95 Kč ve lhůtě do tří dnů. Pokud nebylo doručeno dříve, pak se za den doručení považuje 16.3.2023, kdy ze strany žalované mělo být plněno do 20.3.2023, kdy třídenní lhůta k plnění skončila.

8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána částečně důvodně a to v rozsahu prokazatelně poskytnutých 13 000 Kč ze strany žalobkyně na účet žalované, kdy žalobkyně tvrdila, že žalovaná na uvedenou částku ničeho nevrátila. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že poskytnutou částku vrátila, v tomto směru byla žalovaná poučena o své povinnosti tvrdit a prokazovat a to společně s následky, které bude mít její nečinnost. Soud vycházel z listinných důkazů předložených a navržených žalobkyní, kdy z nich jednoznačně poskytnutí částky vyplynulo. Žalovaná svá procesní břemena neunesla. Soud z výše uvedených důvodů hodnotí poskytnutých 13 000 Kč jako bezdůvodné obohacení na straně žalované na úkor žalobkyně, když uzavření konkrétní smlouvy žalobkyní prokázáno nebylo a dále ani nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované jako potenciálního spotřebitele pro následné uzavření úvěrové smlouvy, což samo o sobě by i v případě prokázání existence uzavřené smlouvy o úvěru tuto smlouvu zneplatňovalo. Pro obě dvě právní hodnocení pak soud vychází z posouzení poskytnutí peněz jakožto bezdůvodného obohacení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, z částky 13 000 Kč od 21.3.2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Ve zbytku byla žaloba co do žalovaných částek a příslušenství zamítnuta jako nedůvodná.

9. Pro většinový úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na odpovídající část náhrady nákladů řízení. Celkové náklady žalobkyně 2 071 Kč představují odměnu za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 2,5 hlavního úkonu právní pomoci po 300 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek ve výši zaplaceného soudního poplatku 800 Kč. Žalobkyně byla úspěšná z 80 %, žalovaná z 20 %, rozdíl představuje 60 %. Náhradu nákladů řízení 1 243 Kč (60 % z 2 071 Kč) soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě.