12 C 124/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 8 569,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 309 Kč s úrokem 15% ročně z částky 3 309 Kč od 23.1.2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 309 Kč od 23.1.2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající žalované částky, zbývajícího žalovaného kapitalizovaného úroku, zbývajícího kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 30.3.2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky 8 569,29 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 570,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 367,22 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 675,60 Kč od 21.1.2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, úroku 29 % ročně z částky 4 675,60 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a 1 489 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 13.3.2018 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] s nedílnou součástí – smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce otištěnými na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím půjčky s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 11 podmínek, žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 5 302 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 1 642 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22.1.2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12.9.2018. Ke dni 8.1.2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4 675,60 Kč a dlužný poplatek částku 3 893,69 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 675,60 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 smlouvy o zápůjčce, a to od 23.1.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3 691 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20.1.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 20.1.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14 869,29 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 14 869,29 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 8 569,29 Kč sestávající se z dlužné jistiny 4 675,60 Kč a dlužné částky poplatku 3 893,69 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 367,22 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 570,42 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny 4 675,60 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné 9 % ročně z dlužné jistiny 4 675,60 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku 1 367,22 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 675,60 Kč od 23.1.2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20.1.2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 570,42 Kč je zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 4 675,60 Kč od 20.9.2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 20.1.2020. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, když splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 13.3.2018 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, což podle žalobkyně potvrzuje i předmětná smlouva, když uvádí, že to potvrzuje žalovaná. Ze zákaznické karty se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z rozhodnutí o přiznání dávky, z nájemní smlouvy, ověřil z insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na pravidelný příjem ze státní podpory žalované 8 100 Kč a další příjem domácnosti 4 000 Kč, když žalovaná nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, a na výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Při uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů se podle žalobkyně mohla žalovaná navíc dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, kdy není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli podle žalobkyně oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovanou sdělených informací a předložených dokladů, kdy žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku o povinnosti každého jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Pokud by však soud přesto shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pak neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované, jsou pouze předkládány při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty, žalovaná čestně prohlásila, že reálně disponuje s použitelným příjmem, který uvedla v zákaznické kartě a že tento údaj je k datu podpisu této karty pravdivý. Současně prohlásila, že nezamlčela žádný údaj podstatný v souvislosti s žádostí o zápůjčku.

4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] 2.5.2013 smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře, jak plyne ze záhlaví smlouvy. Ve skutečnosti teprve pod podpisem žalované začínají smluvní podmínky, které pokračují na samostatném listě, který žalovanou podepsán není. [právnická osoba] poskytla smlouvou žalované 7 000 Kč v hotovosti proti podpisu, žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizováno] poplatek 5 302 Kč sestávající z úroku 932 Kč, nákladů za administrativní činnost 2 728 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení 1 642 Kč, které měla podle smlouvy žalovaná zaplatit ve 44 týdenních splátkách po 274 Kč a 45. splátka činí pouze 246 Kč, celkem šlo o 12 302 Kč. Týdenní splátky měly být spláceny týdně vždy ke konci splátkového období. Dále je na první straně smlouvy uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29% ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. RPSN 31254%.

5. Z tabulky umoření vyplývá výše úhrad žalované celkem 3 691 Kč, kdy 20.3.2018 bylo uhrazeno 1 250 Kč, 12.4.2018 633 Kč, 25.4.2018 308 Kč, 12.5.2018 1 200 Kč a 12.9.2018 300 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně smluvně 20.1.2020 nabyla od [právnická osoba] i pohledávku za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba] sepsala 20.1.2020 pro žalovanou oznámení o tom, že postoupila k 20.1.2020 žalobkyni pohledávku na základě smlouvy za žalovanou, výše dluhu k 20.1.2020 činila 14 869,29 Kč bez příslušenství. Uhrazeno mělo být do 10 dnů od obdržení dopisu. Výzva nebyla doložena dřívějším dokladem o doručení, pravděpodobně jím je až podací lístek ze 14.2.2020 o podání doporučeného dopisu k přepravě ze strany právního předchůdce žalobkyně vůči žalované.

7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 29.1.2021 vyzvána, aby uhradila 12 352,77 Kč z titulu neuhrazené zápůjčky nejpozději do 12.2.2021 s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou.

8. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] 13.3.2018 smlouvu o zápůjčce, na základě níž bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 7 000 Kč, které měly být splaceny v 44 splátkách po 274 Kč týdně, poslední 45. splátka ve výši 246 Kč, celkem tedy měla žalovaná uhradit předchůdci žalobkyně za 45 týdnů 12 302 Kč. Poplatek za zápůjčku 5 302 Kč na 45 týdnů tak představuje 6 127 Kč za 52 týdnů, což je 88% ze 7 000 Kč. V té době běžné úroky nepřesahovaly 15% ročně. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně (3 691 Kč), či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní jakožto prokázaného právního nástupce původního věřitele. [právnická osoba] následně postoupila své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 20.1.2020.

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle §§ 2390, 2392, § 1 odst. 2, § 580 odst. 1 a § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně pouze částečně, a to v rozsahu neuhrazené části jistiny představující 3 309 Kč. S ohledem na parametry smlouvy, kdy právní předchůdce žalobkyně ve smlouvě požaduje za 45 týdnů trvání smlouvy 88% navýšení jistiny na tzv. poplatku, kdy zároveň tvrdí ve smlouvě že úrok je 29% a zároveň tvrdí úrok za dobu trvání smlouvy 932 Kč za dobu trvání smlouvy, soud uvedenou smlouvu shledal smlouvou lichevní povahy. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 7 000 Kč, žalovaná měla splatit celkem 12 302 Kč, což představuje 88% ročně. Jedná se zde o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Navíc se úrok„ schovává“ pod další poplatky, které jsou naprosto nepřiměřené a nepřezkoumatelné. O výši nákladů úvěru pak svědčí i RPSN, která je uvedena 31254%, patrně 312,54%. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580 odst. 1 občanského zákoníku ohledně ujednání o úroku a poplatcích, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Protože však poplatky a úrok jsou oddělitelnou částí smlouvy, soud ze smlouvy vychází co do prodlení žalované a protože má za to, že by nebylo spravedlivé nepřiznat žalobkyni vůbec žádné úroky za zapůjčené peníze, rozhodl i o přiznání úroku 15% ročně, jakožto úhrady za zapůjčení peněz odpovídající běžným úrokům v souladu s dobrými mravy. Žalovaná se však na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatila o 3 309 Kč, když zaplatila pouze 3 691 Kč ze zapůjčené jistiny 7 000 Kč, tento neuhrazený rozdíl soud uložil žalované k zaplacení. Co se týče úroku z prodlení, soud jej přiznal v žalované výši 9% ročně od 23.1.2019, když žalované bylo známo z procesu kontraktace, že má uhradit dluh do 44 týdnů, tj. do 22.1.2019. Když do tohoto data nevrátila jistinu, dostala se s částkou do prodlení dnem následujícím. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 3 309 Kč s úrokem 15% ročně z částky 3 309 Kč od 23.1.2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 309 Kč od 23.1.2019 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Co do zbývající žalované částky, zbývajícího žalovaného kapitalizovaného úroku, zbývajícího kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta.

11. Pro většinový úspěch žalované ve věci by jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení, ovšem žádné náklady jí nevznikly a soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.