12 C 124/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 13 861 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 611 Kč od 19.10.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částek 7 639 Kč a 611 Kč, zbývajícího zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 7.4.2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 13 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 16.10.2022 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, částku 611 Kč a 2 000 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 6.8.2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne 6.8.2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 15.10.2020, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný na svůj dluh uhradil 4 389 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Podle žalobkyně je tento PIN tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů a žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 tohoto zákona. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. povinen poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 zákona, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla se žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: 22.10.2020, 29.10.2020, 5.11.2020, 14.11.2020, 29.11.2020). Podle důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb. za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně žalovanému odeslala upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyní ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost [právnická osoba] účtuje za každou upomínku 600 Kč, [právnická osoba] 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy žalobkyně se žalovaným se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Částka žalovaných 611 Kč představuje smluvní pokutu dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Žalobkyni podle smlouvy vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky 16.10.2020 do dne vyhotovení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu 5.4.2022, po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 5 360 Kč. S ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobkyně nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením žalobkyně vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tj. pouze částku 5 000 Kč (10 000 Kč x 0,5), která byla z důvodu částečné úhrady ponížena na 611 Kč. Žalovaný před předžalobní výzvu z 12.10.2021 neuhradil žalovanou částku. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu ohledně tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že prověřila příjmy a výdaje žalovaného na základě jeho prohlášení o výši příjmu, zaměstnavateli, druhu zaměstnání, druhu pracovní smlouvy na dobu do jednoho roku. Ověření příjmu bylo provedeno z výplatních pásek na 23 993 Kč za květen 2020 a 19 227 Kč za červen 2020. K výdajům žalovaný uvedl, že nemá nezletilé děti, má výdaje 6 500 Kč a bydlí ve vlastním. V centrální evidenci exekucí neměl žalovaný žádný záznam. Žalovaný odeslal dne 6.8.2020 přes webové stránky žalobkyně návrh na uzavření smlouvy o úvěru, po řádném ověření schopnosti splácet a platnosti identifikačních dokladů žalovaného došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným a následně byly žalovanému odeslány finanční prostředky na jeho bankovní účet dne 6.8.2020. Při tomto procesu schvalování došlo i k podpisu všeobecných obchodních podmínek stejným způsobem jako smlouva o úvěru. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost [anonymizována dvě slova] má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Žalovaný podepsal smlouvu v momentě, kdy mu byla vygenerována systémem společnosti žalobkyně, poté co si sám zvolil parametry úvěru. Žalobkyně podepsala smlouvu o úvěru až po řádném ověření osoby žalovaného a jeho schopnosti splácet úvěr, o který žádal. Žalovaný byl informován o podpisu smlouvy žalobcem za pomoci sms zprávy a emailu, také mu byly okamžitě zaslány finanční prostředky a smlouva o úvěru podepsána oběma smluvními stranami. Žalovaný odeslal kopii svého občanského průkazu žalobkyni ve fázi kontraktačního procesu po podpisu smlouvy o úvěru stranou žalovaného, ale před podpisem smlouvy o úvěru stranou žalobkyně. Smlouvu o úvěru má žalovaný k dispozici na svém klientském profilu na stránkách žalobkyni. Dále má žalovaný možnost kdykoliv o dokumentaci zažádat u žalobkyni.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z nepodepsaného textu smlouvy o zápůjčce, která měla být uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne 6.8.2020, bylo zjištěno, že měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet], který měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem 3 250 Kč do 5.9.2020, RPSN byla 2 969%, nedílnou součástí smlouvy měly být všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník, v případě prodlení byl žalovaný povinen nahradit náklady za vyhotovení a zaslání každé upomínky/výzvy dle č.l. 2 obchodních podmínek ve výši 500 Kč, 100 Kč za e-mailovou výzvu, 50 Kč za telefonickou výzvu, 30 Kč za SMS výzvu, 450 Kč za přípravu dohody o splátkách, 500 Kč za předání spisu k internímu vymáhání, 750 Kč za předání spisu inkasní agentuře, až 1 800 Kč za vymáhání inkasní agenturou. Podle textu smlouvy měl klient zaplatit smluvní pokutu v případě prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení. Soudu byly předloženy i všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], [anonymizováno], upomínka sepsaná 22.10.2020 žalobkyní pro žalovaného ohledně úhrady 14 721 Kč ihned, upomínka sepsaná 29.10.2020 žalobkyní pro žalovaného ohledně úhrady 15 492 Kč ihned, opakovaná výzva k úhradě sepsaná 5.11.2020 žalobkyní pro žalovaného ohledně úhrady 16 263 Kč ihned, opakovaná výzva k úhradě sepsaná 14.11.2020 žalobkyní pro žalovaného ohledně úhrady 17 060 Kč ihned, opakovaná výzva k úhradě sepsaná 29.11.2020 žalobkyní pro žalovaného ohledně úhrady 14 585 Kč ihned, žádná z nich nebyla doložena dokladem o odeslání upomínky, dále bylo předloženo potvrzení o přijaté platbě, kde ThePay potvrzuje, že přijala částku 1 Kč na účet žalobkyně dne 10.10.2016 v 15,01 hodin z účtu odesílatele č. [bankovní účet] [celé jméno žalovaného] pod variabilním symbolem [číslo], popis transakce [číslo] koruny. Z potvrzení o platbě vystaveného [právnická osoba] bylo zjištěno, že se splatností 6.8.2020 byla z účtu č. [bankovní účet] žalobkyně zaúčtována transakce 10 000 Kč na protiúčet č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce: [anonymizována dvě slova] –pujcka s variabilním symbolem [číslo] [právnická osoba] potvrdila, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný, k 6.8.2020 byla na tento účet připsána částka 10 000 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno doporučeným dopisem zaslaným 12.10.2021 byl žalovaný vyzván k úhradě 15 974 Kč do tří dnů a nákladů právního zastoupení 800 Kč s tím, že při neuhrazení bude postupováno soudní cestou včetně exekucí. Žalobkyně soudu předložila kopii občanského průkazu žalovaného, kopii výplatních pásek z května a června 2020 s čistými příjmy 23 993 Kč a 19 227 Kč a negativní výpis ohledně exekucí k rodnému číslu žalovaného.

4. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

5. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč dne 6.8.2020 na jeho účet, žalovaný vůči žalobkyni uhradil 4 389 Kč celkem. Žalobkyně předložila soudu nepodepsaný text smlouvy o zápůjčce, jak je detailně uveden pod bodem 3 tohoto odůvodnění rozsudku, kdy tvrdila, že jej žalovaný podepsal prostým elektronickým podpisem za pomocí PINu zaslaného na jím sdělené telefonní číslo. Toto tvrzení nebylo nijak prokázáno, žalovaný jej nepotvrdil a žalobkyně k tomu žádné důkazy nepředložila přes výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu. Podle textu smlouvy o zápůjčce měla být částka 10 000 Kč poskytnuta 6.8.2020 na dobu do 5.9.2020 s tím, že se žalovaný zavázal v textu zaplatit poplatek 3 250 Kč, kdy RPSN byla 2 969 %. Stanovenému poplatku 3 250 Kč za 30 dní odpovídá úroková sazba 395 % ročně. Žalovaný žalobkyni předložil své dvě výplatní pásky a kopii občanského průkazu.

6. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl., § 2991 a násl., § 1968 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně pouze částečně. Před poskytnutím částky 10 000 Kč žalobkyně do určité míry zkoumala poměry žalovaného k posouzení jeho úvěruschopnosti, když jí žalovaný předložil dvě výplatní pásky a jeho rodné číslo pravděpodobně zkoumala v evidenci exekucí, předložená listina je pouze printscreenem obrazovky bez bližších detailů. Zda je takové ověření úvěruschopnosti dostatečným pro úroveň řádného posouzení je poněkud sporné, žalobkyně nepředložila žádné další důkazy ke svým tvrzením o zjištěných poměrech žalovaného. I samotný příjem ze zaměstnání např. bez výše finančních závazků třeba formou splátek úvěrů může být zkreslující. Nesporně však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, ze které žalovaný žalobkyni vrátil 4 389 Kč nevráceno tak zůstalo 5 611 Kč. Žalobkyni se nepodařilo prokázat přes výzvu soudu uzavření konkrétního obsahu smlouvy s osobou žalovaného, soud se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že jde v daném případě o prostý elektronický podpis a už vůbec ne s tím, že by tento elektronický podpis žalobkyně nějakým způsobem prokazovala jen tím, že to tvrdí. Konečně, i kdyby smlouva skutečně byla uzavřena v tom znění, které žalobkyně předložila, jsou její parametry takové, že je v rozporu s dobrými mravy, kdy poplatku odpovídá úroková sazba 390 % ročně při RPSN 2 969 %, ačkoli žalobkyně v textu deklaruje, že je úroková sazba nulová. Nekorektní ve vztahu ke spotřebiteli jsou i ujednání o nákladech účelně vynaložených v souvislosti s prodlením dlužníka stanovené a také účtované žalobkyní vedle smluvní pokuty (blíže v bodě 3 věty první a druhé tohoto odůvodnění rozsudku). Soud proto vztah účastníků posoudil v režimu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni nevrácených 5 611 Kč a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, který přiznal podle první žalovanému prokazatelně doručené výzvy, kterou byla výzva předžalobní, ta byla zaslána 12.10.2021, ve smyslu § 573 občanského zákoníku se považuje za doručenou 15.10.2021, kdy třídenní lhůta uplynula 18.10.2021 a od 19.10.2021 byl tento úrok přiznán v žalované výši 8,25 % ročně. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

7. Pro většinový úspěch žalovaného ve věci by mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení, ovšem žalovaný nárok na náhradu nákladů neuplatnil a ani z obsahu spisu není známo, že by nějaké náklady žalovanému vznikly, soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.