12 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované celé jméno žalované , narozená dne (datum) bytem adresa žalované o zaplacení 16 494 Kč s příslušenstvím,

I. Co do zbývající žalované částky, zbývajícího žalovaného úroku z prodlení a zbývajícího žalovaného úroku se žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu soudu podaným dne 22.6.2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 16 494 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 764,26 Kč ve výši 11,75% ročně od 18.3.2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 310,42 Kč, úroku 49% ročně z částky 5 764,26 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a částky 8 350,40 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 3.12.2019 se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu [číslo] s produktovým názvem [anonymizována tři slova] měsíční [anonymizována dvě slova] [rok], neoddělitelnou součástí smlouvy jsou též smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalované byla její schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále postupitel prověřil úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr postupitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované, kdy postupitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy byla postupitelem žalované poskytnuta bezhotovostní zápůjčka 9 000 Kč, kdy za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek 8 452 Kč vypočtený jako součet úroku při zápůjční úrokové sazbě 49 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částky za administrativní činnosti a komfortní splácení, celkem tedy na jistině zápůjčky a poplatku 17 452 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit ve 12 měsíčních splátkách při výši od první do předposlední 1 455 Kč a poslední splátce 1 447 Kč, při splatnosti první splátky do měsíce od data uzavření smlouvy a splatnosti každé další měsíční splátky až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Žalovaná na pohledávku postupitele uhradila celkem 8 000 Kč a to 17.2.2020 -- 2000 Kč, 7.5.2020 – 1 500 Kč, 14.10.2020 – 2 500 Kč, 16.11.2020 – 1 000 Kč, 9.1.2021 – 1 000 Kč, uhrazené platby byly započteny ve výši 3 235,74 Kč na jistinu (9 000 Kč poníženo na 5 764,26 Kč), dalších 4 764,26 Kč na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru (8 452 Kč poníženo na 3 687,74 Kč, ty jsou požadovány pouze ve výši 3 429, 74 Kč). Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradila splátky a v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaná v prodlení v kapitalizované výši ke dni 1.2.2022, kdy je po žalované požadována pouze částka 4 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného ve výši 310,42 Kč k 1.2.2022, sankčních poplatků 2 800 Kč za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek postupitele a za poplatky za upomínky. Dne 28.1.2022 uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postoupil pohledávku z titulu předmětné smlouvy, pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem smlouvy [číslo] Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1.2.2022, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1.2.2022, které bylo zasláno s předžalobní výzvou z 10.2.2022, podle níž měla žalovaná uhradit 16 804,42 Kč nejpozději do 17.3.2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na 16 804,42 Kč složených z jistiny 5 764,26 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 3 429,74 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 4 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 310,42 Kč (z jednotlivých splátek) a sankčních poplatků 2 800 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně uplatňuje smluvní úrok 49% ročně z jistiny 5 764,26 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 5 764,26 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. K výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru žalobkyně doplnila, že zkoumala tuto důkladně jednak v bankovním registru klientských informací, v nebankovním registru klientských informací, v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, kdy žalovaná neměla žádný negativní záznam, dále nezjistila žádné negativní informace i interní databázi právního předchůdce žalobkyně, byla ověřována platnost průkazu totožnosti podle databáze Ministerstva vnitra, bylo ověřeno, že žalovaná nemá bydliště hlášené na obecním či městském úřadě, právní předchůdce žalobkyně hodnotil aktuální finanční situaci žalované na základě informací od žalované, skóringovým modelem z hlediska demografických dat, behaviorálních dat, byla k dispozici pracovní smlouvy s příjmem podle výplatních pásek. K výzvě soudu žalobkyně opravila své původní tvrzení, že šlo o bezhotovostní zápůjčku vůči žalované a uvedla, že šlo o hotovostně vyplacenou zápůjčku s odkazem na konkrétní ustanovení smlouvy.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K odvolání žalobkyně byl rozsudek vydaný Okresním soudem v Chrudimi dne 11.10.2022, č.j. 12C 127/2022-53, zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení v odvoláním napadených výrocích II. a III., kterými soud zamítl žalobu co do zbývající žalované částky, zbývajícího úroku z prodlení a zbývajícího úroku a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ve výroku I., kterým soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9 000 Kč za dobu od 4.12.2019 do 17.2.2020, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 18.2.2020 do 7.5.2020, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od 8.5.2020 do 14.10.2020, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 15.10.2020 do 16.11.2020, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 16.11.2020 do 9.1.2021, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 10.1.2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 18.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, nabyl rozsudek právní moci protože nebyl odvoláním napaden. Stran dalšího řízení bylo soudu okresnímu uloženo soudem odvolacím zkoumat, zda právní předchůdce žalobkyně řádně prověřoval schopnost žalované plánovaný úvěr splatit, zaměřit se přitom zejména na schopnost žalované, jako spotřebitelky, pravidelně sjednaný úvěr splácet s důrazem na její příjmy, poměr mezi příjmy a výdaji a strukturu jejich výdajů. Okresní soud měl zohlednit, zda podle informací dostupných před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru zbyla žalované po vynaložení běžných měsíčních výdajů částka pro zaplacení splátky úvěru. Právní předchůdce žalobkyně, jako věřitel, by při zkoumání úvěruschopnosti měl vycházet nejen z informací získaných od žalované, jako spotřebitelky, ale měl by je prověřit i z údajů jiných zdrojů. Pokud soud prvého stupně po podrobné analýze rozpočtu žalované před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru dospěje k závěru, že v době uzavření smlouvy o úvěru existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, pak bude nutné smlouvu o zápůjčce posoudit jako neplatnou podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a vztah účastníků a nárok žalobce proti žalované podřadit režimu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o.z.). Dospěl-li by soud prvého stupně ke zjištění, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána, bude dále zkoumat, zda sjednaná výše úroků, event. poplatků a smluvních pokut, obstojí z hlediska souladu s dobrými mravy. Pakliže by takové ujednání v souladu s dobrými mravy neshledal, a přitom by bylo podle § 576 o.z. oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy a nezpůsobovaly by tak neplatnost smlouvy celé, zvažoval by aplikaci § 1802 o.z. ohledně obvyklých úroků za požadované úvěry s ohledem na jejich výši a délku trvání, event. moderaci nároku žalobkyně podle § 577 o.z. pro případ, že by se takovou výši nepodařilo zjistit (§ 1792 odst. 1 o.z.).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se [právnická osoba] jako věřitel 3.12.2019 dohodla se žalovanou jako zákazníkem na poskytnutí částky 9 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli poplatek 6 904, z čehož 2 563 Kč činil úrok, 4 341 Kč částka za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky [anonymizováno] v případě úmrtí zákazníka, a dále se žalovaná zavázala platit pojistné v celkové výši 1 548 Kč, žalovaná se celkovou částku 17 452 Kč měla žalovaná zaplatit ve 11 měsíčních splátkách po 1 455 Kč měsíčně a poslední splátce 1 447 Kč splatných vždy ke dni odpovídajícímu v měsíci dni, kdy nastal 5. den od uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila podpisem, že převzala 9 000 Kč v hotovosti. RPSN je 216,37 %, výpůjční úroková sazba je uvedena 49% ročně, kdy je ale zároveň uveden úrok 2 563 Kč v rámci poplatku, což činí při přepočtu 28,44% ročně. V samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách jsou uvedeny drobným písmem i tzv. paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých z důvodu prodlení poplatek po 300 Kč za každou zaslanou upomínku, kdy jich může být celkem osm, a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek [anonymizováno] 1 000 Kč. Pro případ porušení povinnosti žalovanou hradit týdenní splátky řádně a včas je v samostatných smluvních podmínkách uvedena i povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky denně v případě prodlení.

5. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru ze 3.12.2019 soud zjistil, že pro spotřebitelský úvěr 9 000 Kč při 12 měsících trvání spotřebitelského úvěru má žalovaná splácet měsíčně 1 326 Kč pro prvních 11 splátek a 1 318 Kč jako poslední 12. splátku. Celkem má na úhradu jistiny a poplatek související s úvěrem zaplatit 15 904 Kč. Za opomenuté platby bude účtována mimo jiné smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky denně. RPSN je 216,37%, úroková roční sazba 49 %. Pro případ opožděných plateb byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky denně, zákonný úrok z prodlení a poplatek za upomínky po 300 Kč a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek [anonymizováno] 1 000 Kč. Tato informace nebyla podepsána žalovanou, stejně jako samostatné obchodní podmínky.

6. Z výzvy žalobkyně bylo zjištěno, že je žalovaný vyzýván k zaplacení 16 804,42 Kč do 17.3.2022, jinak že se stane celý dluh splatným. Z oznámení [právnická osoba] vůči žalované z 1.2.2022 bylo zjištěno, že mu je oznamováno postoupení pohledávky na žalobkyni k 1.2.2022 při jejím vyčíslení 16 804,42 Kč. Potvrzením bylo prokázáno zaslání zásilky žalované českou poštou doporučeně dne 11.2.2022. Ze smlouvy o postoupení ze dne 28.1.2022 bylo zjištěno, že byla ze strany [právnická osoba] postoupeny pohledávky žalobkyni, postoupena byla mimo jiné pohledávka vůči žalované z předmětné smlouvy.

7. K výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, podle které měla žalovaná jako zaměstnanec Centra pro zdravotně postižené v [obec] tvrzený příjem 19 780 Kč čistého, další čisté příjmy domácnosti 32 000 Kč, výdaje 6 000 Kč měsíčně, ověřena byla podle textu zákaznické karty pracovní smlouva a 2 výplatní pásky. Žalovaná bydlela jako nájemník, měla učňovské vzdělání, byla vdaná nebo v registrovaném partnerství, měla jednu vyživovanou osobu, nevlastnila auto, pracovala na dohodu o provedení práce, dále bylo uvedeno, že má pracovní smlouvu na pracovní zařazení – osobní asistence v Centru pro zdravotně postižené v [obec]. V zákaznické kaertě je uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti a bankovní účet má na své jméno. Žalobkyně předložila výpis z centrální evidence exekucí k rodnému číslu žalované zpracovaný dne 10.8.2022, podle kterého žalovaného neměla záznam v této evidenci.

8. Z předžalobní upomínky a z potvrzení bylo zjištěno, že byla žalovaná vyzývána doporučeným dopisem zaslaným 24.5.2022 k úhradě částky 17 418,43 Kč do sedmi dnů od datace výzvy 20.5.2022 s tím, že jinak bude ve věci podána žaloba a že jde o pohledávku původního věřitele [právnická osoba].

9. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

10. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] uzavřela 3.12.2019 smlouvu o úvěru ve výši 9 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli poplatek 6 904 Kč, celkem tedy zaplatit 15 904 Kč a nadto pojistné 1 548 Kč, to vše v 12 měsíčních splátkách, kdy poslední splátka byla splatná 3.12.2020 RPSN byla uvedena 216,37 %, výpůjční úroková sazba 49% ročně. K úhradě tedy mělo dojít do 3.12.2020, tehdy byl zákonný úrok 8,25% ročně, v prosinci 2019 byl zákonný úrok z prodlení 10%, v červenci 2020 už znovu 8,25% ročně. V samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách byla pro případ porušení povinnosti žalovanou hradit týdenní splátky řádně a včas byla sjednána povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky denně, tam byly i uvedeny i tzv. paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých z důvodu prodlení poplatek po 300 Kč za každou zaslanou upomínku, kdy jich může být celkem osm, a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek [anonymizováno] 1 000 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila celkem 8 000 Kč, a to 17.2.2020 – 2 000 Kč, 7.5.2020 – 1 500 Kč, 14.10.2020 – 2 500 Kč, 16.11.2020 – 1 000 Kč, 9.1.2021 – 1 000 Kč. Žalobkyně po žalované žádá 16 494 Kč (sestávajících z jistiny 5 764,26 Kč, ze smluvní pokuty 4 500 Kč, ze sankčních poplatků 2 800 Kč a ze zbytku poplatků spojených s poskytnutím a správou úvěru 3 429,74 Kč), se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 764,26 Kč ve výši 11,75% ročně od 18.3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 310,42 Kč (přes odkaz žalobkyně na připojený výpočet k 1.2.2022 se soudu nepodařilo zjistit, z jaké konkrétní částky či částek a za jaké období a v jaké roční výši byl úrok žalobkyní kapitalizován) a s úrokem 49% ročně z částky 5 764,26 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobkyně, zde bylo prokázáno, že žalovaná sdělila věřiteli svého zaměstnavatele a výši příjmu, tvrzení o tom, že měl právní předchůdce žalobkyně k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky zůstalo v rovině pouhé deklarace, kdy není patrný ani obsah těchto listin, rovněž šetření ohledně žalované v registrech zůstalo jen v rovině tvrzení, což samo o sobě pro ověření úvěruschopnosti žalované není příliš vypovídající. Jediný důkaz, který byl předložen byla zákaznická karta, kde žalovaná uváděla, že má čistý příjem 19 780 Kč, další čisté příjmy domácnosti 32 000 Kč, celkem 51 780 Kč a přitom má běžné měsíční výdaje 6 000 Kč, které ale nebyly nijak dále specifikovány, žádné jiné důkazy nebyly předloženy, výpis z centrální evidence exekucí byl pořízen až 10.8.2022, blíže ke zkoumání úvěruschopnosti pod bodem 7 odůvodnění tohoto rozsudku.

11. Vzhledem k tomu, že výrok I. rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 11.10.2022, č.j. 12C 127/2022-53, nabyl právní moci, protože do něj odvolání nebylo podáno, soud znovu rozhodoval pouze ve vztahu k žalovaným nárokům nad rámec tímto výrokem přiznané částky, úroků a úroků z prodlení. Zabýval se primárně otázkou zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru, zde dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně, tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti zůstala převážně v rovině tvrzení žalobkyně, kdy jediným důkazem předloženým k těmto tvrzením byla zákaznická karta žalované, kde byly uvedeny údaje o zaměstnání žalované s tvrzeným příjmem 19 780 Kč čistého, dalším čistým příjmem domácnosti 32 000 Kč, výdaji 6 000 Kč měsíčně bez bližší specifikace. Předložený výpis z centrální evidence exekucí k rodnému číslu žalované byl zpracován dne 10.8.2022. Pokud právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici nějaké další důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, které měly vylučovat pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr, pak je nepředložil a nestačí pouze uvést, že takové důkazy existovaly. K výdajům žalované ani v zákaznické kartě nebylo nic zjišťováno, částka 6 000 Kč na měsíc na výdajích se jeví jako nereálná, zvlášť když žalovaná bydlí v nájmu.

12. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s pokyny odvolacího soudu, dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal úvěruschopnost žalované dostatečně, kdy se spoléhal na údaje, které žalovaná uvedla do zákaznické karty. Je zcela evidentní, že žalovanou uváděné výdaje 6 000 Kč měsíčně při existenci nájemního vztahu bydlení a jedné vyživovací povinnosti neodpovídají realitě. Kromě bydlení, jenž je v současné době poměrně zásadní položkou rodinných rozpočtů, která nezřídka přesahuje částku 10 000 Kč měsíčně na nájmu a službách spojených s užíváním bytu, totiž existují další výdaje, kdy mezi ty základní patří stravování, zdravotní výdaje, výdaje na ošacení a obuv, na telefon, v případě žalované šlo určitě i o výdaje na dojíždění, kdy žalovaná denně dojížděla z místa bydliště do místa výkonu své činnosti na základě dohody o provedení práce, žalované nesporně vznikaly i výdaje v souvislosti s její vyživovací povinností. Žalobkyně sice tvrdí, že její právní předchůdce úvěruschopnost zkoumal na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, tyto však nedoložila, nedoložila ani svá tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované v jednotlivých registrech a databázích. Předložený výpis z centrální evidence exekucí neprokazoval stav před uzavřením smlouvy. Protože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr, soud smlouvu o zápůjčce posoudil jako neplatnou a nárok žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele vůči žalované podřadil režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Byť § 87 odst. 1 občanského zákoníku předpokládá vznesení námitky dlužníka, že posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno řádně, důsledky nedostatečně provedeného posouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele jsou zásadní, a to nejenom pro dlužníky, nýbrž pro společnost jako celek, kdy soudní praxe dospěla k jednoznačnému závěru, že neprověření úvěruschopnosti věřitelem v řádné podobě má důsledky neplatnosti takového právního jednání – úvěrové smlouvy, nikoliv v podobě relativní, nýbrž absolutní, což ostatně akceptovala i legislativa, kdy došlo k následné změně právní úpravy. Pokud by nyní měl soud možnost rozhodovat i o té části předmětu řízení, která skončila pravomocně výrokem I. rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 11.10.2022, č.j. 12C 127/2022-53, jeho rozhodnutí by se částečně lišilo. Tuto možnost však soud již nyní nemá, a proto rozhodoval pouze znovu o nárocích žalovaných z titulu smlouvy o zápůjčce, o kterých dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, a ve vztahu k nim žalobu jako nedůvodnou zamítl právě s odkazem na shora uvedené prověření úvěruschopnosti klienta ze strany právního předchůdce žalobkyně v rozporu s kritérii § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

13. Pro většinový úspěch žalované ve věci by jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení, ale protože žalované žádné náklady nevznikly, nebylo o čem rozhodovat a soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.