12 C 127/2025
č. j. 12 C 127/2025-65
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 104 543,88 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 000 Kč ve lhůtě šesti měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbývající žalované částky 55 543,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 697,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 262,58 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 49 000 Kč od 30.7.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 12,75% ročně z částky 49 000 Kč od 7.10.2024 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou soudu podanou dne 5.2.2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 104 543,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 697,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 262,58 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 49 000 Kč od 30.7.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 12,75% ročně z částky 49 000 Kč od 7.10.2024 do zaplacení a částky 24 691,50 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že se domáhá po žalovaném nároků z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy tuto žalovaný uzavřel dne 8.10.2022 s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, zejména vyhodnotil informace od žalovaného ohledně rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a tyto ověřoval oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva, což je potvrzeno i ve smlouvě nad podpisem žalovaného, že poskytl , Anonymizováno, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si , Anonymizováno, tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen , Anonymizováno, splatit celkovou dlužnou částku podle smlouvy a že si je vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 49 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 58 943 Kč jakožto součet kapitalizovaných úroků za trvání smlouvy 47 241 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně a částky za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 202 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 65 14191 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8.7.2024. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni 12.3.2023 dlužná jistina činila 49 000 Kč a dlužný poplatek 58 943 Kč, po tomto datu až do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Neuhrazená jistina 49 000 Kč se úročí úrokem 12,75% ročně od 9.7.2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení, současně má věřitel právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými ve výši 137 702,57 byla ze strany , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.7.2024 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 29.7.2024, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Následně nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 104 543,88 Kč sestávající se z dlužné jistiny 49 000 Kč a dlužného poplatku 55 543,88 Kč, kapitalizovaných úroků 2 262,58 Kč (úrok ve výši 12,75% ročně z dlužné jistiny 49 000 Kč od 9.7.2024 do 29.7.2024), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 9 697,92 Kč (ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 49 000 od 12.4.2023 do 29.7.2024, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny 49 000 Kč od 30.7.2024 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu nebylo ničeho uhrazeno.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti doplnila, že se ze zákaznické karty ze dne 8.10.2022 podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného ze živnostenského listu, z výpisů z bankovního účtu za červenec – září 2022, z faktur za stejné období a z nájemní/podnájemní smlouvy, z insolvenčního rejstříku ověřil, že není vedeno insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný jako podnikatel poskytuje software, má měsíční příjem 69 666 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná, neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. V případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, se žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění a není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Po věřiteli nelze zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů, kdy žalobkyně odkazovala na zásadu presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalobkyně upozorňovala soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného, uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Názor o dostatečnosti zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31.7.2020 (bod 17 odůvodnění). Navíc žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty, kdy čestně prohlásil, že reálně disponuje s použitelným příjmem uvedeným v zákaznické kartě a že tento údaj je k datu podpisu této karty pravdivý a současně že nezamlčel žádný údaj podstatný v souvislosti s žádostí o zápůjčku4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný žádal , právnická osoba, o zápůjčku ve výši 50 000 Kč, uváděl, že je rozvedený, žije v nájmu, má středoškolské vzdělání, čistý příjem 69 666 Kč měsíčně, má živnostenský list, žalovaný nemá žádné externí splátky ani interní splátky, měsíční výdaje žadatele jsou 22 000 Kč. Žalovaný měl podle zákaznické karty doložit své příjmy výpisy z bankovního účtu za červenec, srpen a září 2022, živnostenským listem od 30.8.2021 a fakturami za stejné měsíce.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný podle § 2390 občanského zákoníku uzavřel s , právnická osoba, smlouvu 8.10.2022, na jejímž základě měla , právnická osoba, poskytnout žalovanému 49 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit , Anonymizováno, poplatek 58 943 Kč sestávající z úroku 47 241 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 10 202 Kč.. Žalovaný měl splácet v 21 měsíčních splátkách po 5 141 Kč s poslední splátkou 5 123 Kč, splatných vždy k 21. dni v měsíci, celkem šlo o 107 943 Kč. RPSN je 134,53 %, úroková sazba 86 %. Žalovaný potvrdil podpisem převzetí hotovosti v uvedené výši. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný neuhradil ničeho, v tabulce je uvedena sjednaná úroková sazba 86%..
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně smluvně 29.7.2024 nabyla od , právnická osoba, i pohledávku za žalovaným, úhrada ceny za postoupení byla potvrzena. Z oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že , právnická osoba, sepsala 29.7.2024 pro žalovaného oznámení o tom, že postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy za žalovaným, výše dluhu činila 137 702,57 Kč bez příslušenství. Uhrazeno mělo být do 10 dnů od obdržení dopisu. Výzva nebyla doložena dřívějším dokladem o doručení, pravděpodobně jím je až podací lístek z 16.8.2024 o podání doporučeného dopisu k přepravě ze strany právního předchůdce žalobkyně vůči žalovanému.
7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 1.11.2024 vyzván, aby uhradil 119 052,03 Kč z titulu neuhrazené pohledávky nejpozději do 15.11.2024 s tím, že jinak budou dluhy vymáhány soudní cestou.
8. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).
9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění zákona č. 96/2022 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
10. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s , právnická osoba, 8.10.2022 smlouvu o zápůjčce, na základě níž bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 49 000 Kč, které měly být splaceny ve 21 měsíčních splátkách po 5 141 Kč s poslední splátkou ve výši 5 123 Kč, celkem tedy měla žalovaná uhradit předchůdci žalobkyně za 21 měsíců 107 943 Kč. Poplatek za zápůjčku 58 942 Kč na 21 měsíců tak představuje 69% z 49 000 Kč (v tabulce umoření uvedeno 86%). Sazba ARAD představovala v říjnu 2022 u obdobných úvěrů 6,54%. Žalovaný přes výzvu soudu a poučení o následcích nečinnosti netvrdil a ani nedokazoval, že by uhradil žalovanou pohledávku, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný neuhradil ničeho. Co se týče prověřování úvěruschopnosti, vycházela žalobkyně z údajů v zákaznické kartě, kdy žalovaný měl živnostenský list, byl rozvedený, žil v nájmu, uváděl čistý příjem 69 666 Kč měsíčně, že nemá žádné externí splátky ani interní splátky, měsíční výdaje 22 000 Kč. Žalovaný měl podle zákaznické karty doložit své příjmy výpisy z bankovního účtu za červenec, srpen a září 2022, živnostenským listem od 30.8.2021 a fakturami za stejné měsíce. Co bylo v uvedených listinách obsaženo, není známo, protože právní předchůdce žalobkyně je neuchoval a ani z nich neudělal žádná zjištění. Průměrná hrubá mzda dosáhla 49 721 Kč.
11. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl. a § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy dle tvrzení žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, ovšem toto tvrzení žalobkyně prokazovala pouze zákaznickou kartou, kde právní předchůdce uváděl, že měl k dispozici živnostenský list žalovaného, jeho výpisy z účtu za červenec až září 2022, faktury za červenec až září 2022 a patrně nájemní smlouvu. Protože nebyly žádné z uvedených dokumentů předloženy, neměl soud možnost úroveň zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně jakkoli přezkoumat. Nelze tak uzavřít, že byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána řádně a že ze zjištění z dokumentů předložených žalovaným nevyplývaly pochybnosti o jeho úvěruschopnosti. Zvlášť za situace, že žalovaný byl osobou podnikající, nelze se bez dalšího spokojit jen s konstatováním existence nějakých dokladů, kdy není patrné, z čeho konkrétně věřitel zjistil třeba příjem žalovaného, rozhodně k tomu nestačí faktury, které jsou jen příjmovou složkou podnikání. Nad rámec tohoto má soud za to, že ani parametry smlouvy o spotřebitelském úvěru nejsou takové, aby soud bez dalšího v případě splnění podmínek zkoumání úvěruschopnosti mohl uzavřít, že je smlouva platná. Sazby ARAD se v té době pro spotřebitelské úvěry pohybovaly poměrně hluboko pod 10%, úrok sjednaný ve smlouvě byl 69%, což je téměř sedminásobek. Soud by takové ujednání o úrocích shledal neplatným, přičemž má soud za to, že bez takových úroků by právní předchůdce smlouvu neuzavřel a nelze tedy ze smlouvy jako takové vycházet ani v případě, že by soud vycházel z platnosti pouze zbývající části smlouvy. Moderace smluvních úroků tak, jak tomu bylo podle dřívější právní úpravy, již také v zákoně upravena není. Obě posuzování by soud vedla k posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které se žalovanému na úkor předchozího věřitele dostalo. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neuhradil ničeho na úvěr, žalovaný se nebránil těmto procesním tvrzením, ač byl poučen o následcích nečinnosti. Soud proto vyházel z žalobního tvrzení, které bylo prokázáno, tedy z poskytnutí 49 000 Kč. Žalovaný zůstal procesně pasivní, soudu není známa jeho aktuální majetková situace, jen to, že v současné době již nepodniká na živnostenský list. Protože žalovaný neumožnil přezkoumání jeho možností, soud má za to, že u částky 49 000 Kč je přiměřená doba pro vrácení této částky šest měsíců, kdy soud vychází z výše průměrné hrubé mzdy v ČR. Soud proto uložil částku 49 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného zaplatit žalobkyni ve lhůtě šesti měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku jakožto v době přiměřené možnostem žalovaného. Zákonné úroky z prodlení soud žalobkyni nepřiznal, neboť se teprve tímto rozhodnutím zakládá povinnost žalovaného k zaplacení a do prodlení se tak žalovaný dostane teprve tehdy, kdy neuhradí ve stanovené lhůtě (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
12. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo žalováno o 104 543,88 Kč a přiznáno bylo 49 000 Kč, kdy ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.