12 C 130/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalované celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 13 383,39 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se co do žalovaných 11 629,19 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 23.4.2020 do zaplacení ve výši 10% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zbývajících žalovaných 2 144,64 Kč, zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 035 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu soudu podaným dne 12.6.2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 12 144,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 144,64 Kč ve výši 15% ročně od 4.2.2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 509,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 390,44 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky 265 Kč, částky 1 238,75 Kč a částky 2 252 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že dne 5.8.2021 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], v písemné formě smlouvu o úvěru s předpisem splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru, na jejímž základě žalovaná převzala hotovost 14 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru ve výši 12 026 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, tj. celkově uhradit 26 026 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 859 Kč při splatnosti první splátky do měsíce od podpisu smlouvy a splatnosti následujících splátek podle smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku byla 5.10.2022. Žalobkyně odkazovala ohledně odměny za inkaso splátek na stanovisko civilního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. Cpjn 203/2013 ze dne 23.4.2014 ohledně poplatku za správu úvěru a také na nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. III. ÚS 3725/13 ze dne 10.4.2014, kdy jeho závěry lze podle žalobkyně aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jako počet exekucí, údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru, na dokumentu byly rovněž vyznačeny listiny či doklady předložené žalovanou k posouzení její bonity a úvěruschopnosti, s odbornou způsobilostí byla posouzena schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila 4 000 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám, což bylo alokováno poměrně na jistinu 1 855,36 Kč a smluvně sjednané příslušenství pohledávky 2 144,64 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 22 026 Kč představující součet zůstatku jistiny 12 144,64 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky 9 881,36 Kč. Od data splatnosti poslední předepsané splátky k 5.10.2022 je dnem 6.10.2020 žalovaná v prodlení s úhradou celé shora uvedené částky, čímž vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení i na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek uzavřené 4.4.2022 byla dílčí smlouvou o postoupení pohledávek z 1.2.2023 postoupena i pohledávka k 3.2.2023 za žalovanou, ke dni postoupení šlo o 33 322,49 Kč sestávajících z nesplacené jistiny 12 144,64 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 009,21 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 597,36 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 115,02 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 159,77 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků 1 246,96 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 049,53 Kč, postoupené smluvní pokuty 5 500 Kč. Žalobkyně žádá pouze nesplacenou jistinu 12 144,64 Kč, nesplacený smluvní úrok 1 009,21 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5 597,36 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 115,02 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 159,77 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu 509,08 Kč za období od 6.10.2022 do 16.1.2023 z jistiny pohledávky 12 144,64 Kč při úročení 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 509,08 Kč po revizním přepočtu za období od 6.10.2022 do 16.1.2023 z jistiny 12 144,64 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s vymáháním pohledávky 265 Kč za osobní návštěvu, kdy je účtováno podle informace v dopise obecně za odchozí dopis 48 Kč, za odchozí doporučený dopis 74 Kč a za odchozí telefonický hovor 72 Kč, za osobní návštěvu 217 Kč, smluvní pokuta 1 238,75 Kč (smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky 12 144,64 Kč za každý započatý den prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 6.10.2022 do 15.1.2023), kdy vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na § 168 odst. 1 téhož zákona. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 10 390,44 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 1 009,21 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 597,36 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 115,02 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 159,77 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období po konečné splatnosti ve výši 509,08 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku od následujícího dne po účinnosti postoupení smlouvy 4.2.2023 z jistiny 12 144,64 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, a to i přes předžalobní upomínku ze dne 24.5.2023.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen, žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bohužel nedisponuje, a proto vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 11 629,19 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 10 390,44 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 238,75 Kč, když dále požaduje pouze dlužnou jistinu 12 144,64 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4.2.2023 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 509,08 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a náhradu nákladů řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. K částečnému zpětvzetí žaloby soud zastavil podle § 96 odst. 1,2 občanského soudního řádu řízení o 11 629,19 Kč (výrok I.), předmětem řízení tak zůstala částka 12 144,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4.2.2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 509,08 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 265 Kč.

4. Ze žádosti žalované o úvěr datované 5.8.2021 bylo zjištěno, že požádala o úvěr 12 000 Kč při splácení ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, uvedla, že má příjem 10 000 Kč na mateřské/rodičovské dovolené, k nákladům 6 320 Kč na bydlení a energie, 1000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, 500 Kč srážky ze mzdy a výživné, celkové výdaje 7 820 Kč. Ohledně předložených dokladů je u žalované v žádosti uvedeno potvrzení o rodičovském příspěvku. Žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, měla jedno vyživované dítě do 26 let.

5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené 5.8.2021 mezi žalovanou jako dlužníkem a [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem, bylo zjištěno, že se věřitel zavázal žalované poskytnout úvěr 14 000 Kč, které měla splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 859 Kč se splatností první splátky do jednoho měsíce od uzavření smlouvy až do zaplacení a následně vždy do měsíce. Žalovaná se zavázala věřiteli zaplatit za poskytnutí úvěru celkové náklady 12 026 Kč, tj. celkem částku 26 026 Kč, náklady spočívaly v úroku 1 348 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru 6 860 Kč, v nákladech na vyhodnocení úvěru 1 298 Kč a v inkasním poplatku 2 520 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, splatná vždy dnem následujícím, za prodlení se splátkou byla sjednána maximální výše 500 Kč za porušení oznamovací povinnosti při prodlení se splátkou. Podle textu smlouvy byl sjednán úrok 15% a RPSN činila 272,44%. Žalované byly dle jejího prohlášení peníze vyplaceny v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Stejné informace jsou obsaženy ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který byl žalovanou rovněž podepsán.

6. Z oznámení a z podacího archu soud zjistil, že doporučeným dopisem zaslaným 10.2.2023 původní věřitel sdělil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 1.2.2023 se stala věřitelem pohledávky žalobkyně, žalovaná má uhradit žalobkyni do 10 dnů dlužnou částku 33 322,49 Kč, jinak může žalobkyně podniknout právní kroky k vymáhání pohledávky. Soudu byla předložena o rámcová smlouva o postoupení pohledávek uzavřená 4.4.2022 mezi [právnická osoba], dodatek č. 1 k této smlouvě z 3.6.2022, dílčí smlouva o postoupení pohledávek z 1.2.2023, podle této dílčí smlouvy a její přílohy, potvrzení o úhradě [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou.

7. Soudu byla předložena výzva sepsaná 26.2.2023 žalobkyní k úhradě 33 432,29 Kč do 16.3.2023 s upozorněním na nárůst nákladů mimosoudního vymáhání o 48 Kč za odchozí dopis, 74 Kč za odchozí doporučený dopis, 72 Kč za odchozí telefonicky hovor a 217 Kč za osobní návštěvu. Dne 16.3.2023 byl sepsán dopis oznamující předání k vymáhání advokátní kanceláři s lhůtou zaplacení do 5.4.2023. Z předžalobní upomínky a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že byla žalovaná vyzývána doporučeným dopisem zaslaným 29.5.2023 na adresu uvedenou ve smlouvě k úhradě částky 33 322,49 Kč s úrokem z prodlení 544,01 Kč do 2.6.2023 s tím, že jinak bude ve věci podána žaloba. Žalobkyně předložila i listinu nazvanou výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, kde je u žalované uvedeno obyčejný dopis 16.3.2023, cesta pověřeného terénního pracovního věřitele na kontaktní adresu dlužníka 14.3.2023.

8. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že spolu původní věřitel [právnická osoba], [IČO] se žalovanou 5.8.2021 uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru 14 000 Kč žalované, kdy se žalovaná zavázala za poskytnutí peněz zaplatit celkem 26 026 Kč (včetně vracených 14 000 Kč) a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 859 Kč počínaje 1. měsícem po uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uveden 15% úrok, RPSN však činí 272,44%, náklady spotřebitelského úvěru činí 12 026 Kč za 14 měsíců, což odpovídá 74% poskytnuté částky 14 000 Kč ročně. Přičemž úplata za poskytnutí peněz v celkové výši 12 026 Kč je tvořeno úrokem 1 348 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 6 860 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 298 Kč a inkasním poplatkem 2 520 Kč. Žalované bylo 14 000 Kč vyplaceno v hotovosti při podpisu smlouvy. Podle žalobkyně bylo žalovanou uhrazeno celkem 4 000 Kč. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila a ani neprokazovala, že by žalovanou částku s příslušenstvím žalobkyni uhradila či že by byly dány důvody vylučující existenci jeho závazku. Po částečném zpětvzetí a zastavení řízení žalobkyně žaluje o nesplacenou jistinu 12 144,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4.2.2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 509,08 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 265 Kč. Žalobkyně předložila pouze žádost žalované o úvěr s údaji k osobě žalované (pod bodem 4 odůvodnění rozsudku), důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti nedisponovala.

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 1968 a násl., a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalovaná své procesní břemeno tvrzení a procesní břemeno důkazní přes poučení soudu o následcích nečinnosti neunesla. Soud uzavřenou smlouvu posoudil dle obsahu jako smlouvu o úvěru, žalobkyně se stala věřitelem na základě postoupení pohledávky původním věřitelem [právnická osoba], který smlouvu uzavřel se žalovanou, tento původní věřitel předal žalované částku 14 000 Kč, žalovaná uhradila 4 000 Kč. Mezi účastníky sice byla uzavřena smlouva o úvěru, ovšem její sjednané podmínky jsou takové, že toto jednání nelze hodnotit jako odpovídající dobrým mravům. Ve smlouvě je uveden 15% úrok, RPSN však činí 272,44%, náklady spotřebitelského úvěru činí 12 026 Kč za 14 měsíců, což odpovídá 74% poskytnuté částky 14 000 Kč ročně. Přičemž úplata za poskytnutí peněz v celkové výši 12 026 Kč je tvořena úrokem 1 348 Kč (ten odpovídá 8,25% ročně, tedy nikoli výslovně jinde ve smlouvě uváděných 15%), úhradou za poskytnutí úvěru 6 860 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 298 Kč a inkasním poplatkem 2 520 Kč. V daném případě je úplata za poskytnutí peněz na 14 měsíců 74% ročně, soud tuto úplatu považuje za úrok skrytý formálně pod více položek, k jehož rozkrytí však slouží právě RPSN. Úroková sazba [příjmení] pro úvěry domácností v srpnu 2021 činila 7,67% ročně. I právem nedotčenému laikovi musí být zjevné, že v daném případě je nutno takto ujednanou úplatu kvalifikovat jako lichevní v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 občanského zákoníku, jako taková je absolutně neplatná. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud má za to, že pokud by právní předchůdce žalobkyně věděl, že bude jeho úkon ohledně úplat za poskytnutí úvěru neplatný, určitě by neměl zájem na poskytnutí finanční částky žalované, a z tohoto pohledu je pak většinová část smlouvy neoddělitelnou a úkon je neplatný celý. Soud se dále zabýval i otázkou splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně jako věřitele prověřit schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, zde žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy v tomto směru a vzala žalobu částečně zpět. Ostatně už sama žádost žalované o úvěr z 5.8.2021 vzbuzovala důvodné pochybnosti s úvěruschopnosti žalované, když uváděla příjem 10 000 Kč na mateřské/rodičovské dovolené, náklady 6 320 Kč na bydlení a energie, 1 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, 500 Kč na srážky ze mzdy a výživné, přičemž žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, měla jedno vyživované dítě do 26 let. Soud dospěl k závěru, že nebylo žalobkyní prokázáno, že byla splněna povinnost podle §86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, že tedy před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované a úvěr jí byl poskytnut v situaci, kdy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Judikatura v tomto případě dospěla k jednoznačnému závěru, který posléze vyústil i ve změnu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy smlouvu o úvěru uzavřenou v rozporu s § 86 shledává neplatnou. Z důvodu neplatnosti úkonu je nutno na celou situaci nahlížet jako na bezdůvodné obohacení, kterého se žalované dostalo na úkor žalobkyně jakožto právní nástupkyně původního věřitele. Žalované bylo poskytnuto 14 000 Kč, vrátila 4 000 Kč, zbývá tedy k vrácení 10 000 Kč a to spolu s úroky z prodlení, které jsou požadovány od 6.10.2022. Doporučeným dopisem zaslaným 10.2.2023 původní věřitel oznamoval žalované postoupení pohledávky a vyzýval k úhradě pohledávky žalobkyni do 10 dnů. Ve smyslu § 573 občanského zákoníku lhůta k plnění skončila dne 27.2.2023, dnem následujícím je žalovaná v prodlení. Co se týče nákladů spojených s uplatněním pohledávky 265 Kč, tyto nepředstavují skutečně vynaložené náklady, jsou odvozovány podle jednostranného úkonu žalobkyně, která ve své výzvě sepsané 26.2.2023 upozorňovala žalovanou na nárůst nákladů mimosoudního vymáhání o 48 Kč za odchozí dopis, 74 Kč za odchozí doporučený dopis, 72 Kč za odchozí telefonicky hovor a 217 Kč za osobní návštěvu, které pak při nezaplacení podle výzvy účtovala žalované v rámci žaloby (blíže pod bodem 7 odůvodnění rozsudku). Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 15% ročně od 28.2.2023 do zaplacení. Co do zbývající žalované částky, zbývajících žalovaných zákonných úroků z prodlení a žalovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky 265 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

11. Pro většinový úspěch žalobkyně v meritu věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající jejímu úspěchu (ze 13 383,37 Kč jako pohledávky samotné bez příslušenství bylo žalobkyni přisouzeno k zaplacení ze strany žalované 10 000 Kč, tj. 75%, úspěch žalované představuje 25%, rozdíl je 50%). Celkové náklady řízení představují u žalobkyně odměnu za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 2,5 hlavního úkonu právní pomoci po 300 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a zaplacený soudní poplatek 800 Kč. Náhradu nákladů řízení odpovídající 50% z celkových 2 070,50 Kč, tj. 1 035 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit žalobkyni v obecné třídenní lhůtě.