12 C 131/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neúčinnost darovací smlouvy

I. Darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou a bratrem žalované [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jejímž předmětem bylo darování nemovitých věcí: pozemku p. č. st. 57, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 301 m², jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku [parcelní číslo], zahrada, o výměře 107 m², to vše v [katastrální uzemí] v [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], je vůči žalobkyni právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou a jejím bratrem, panem [jméno] [příjmení], [rodné číslo], trvale bytem [adresa] (dále jen„ dlužník“), jejímž předmětem byly tyto nemovité věci: - pozemek p. č. St. 57, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 301 m², jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům - pozemek [parcelní číslo], zahrada, o výměře 107 m², to vše v [katastrální uzemí] v [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovitosti“), je vůči žalobkyni právně neúčinná. Věcnou a místní příslušnost nadepsaného soudu dovozuje žalobkyně z ust. § 88 písm. b) občanského soudního řádu. Žalobkyně uzavřela s dlužníkem dne [datum] smlouvu o úvěru reg. [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr a závazek dlužníka splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Dlužník se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne [datum], kdy tuto splátku uhradil až dne [datum]. Mezitím se však dostal do prodlení i s úhradou následujících splátek a tímto omisivním právním jednáním se dopustil porušení smlouvy, neboť nesplnil svou povinnost splácet svůj dluh z poskytnutého úvěru řádně a včas. Žalobkyně proto upomínkou ze dne [datum] vyzvala dlužníka k uhrazení splátek po splatnosti ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužník ani poté dlužnou částku neuhradil, došlo k zesplatnění celé pohledávky, přičemž žalobkyně dlužníku zaslala dne [datum] výzvu k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Jelikož dlužník dále dobrovolně na svůj dluh neplnil, byla žalobkyně nucena obrátit se se svým nárokem na soud. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 31.10.2019, č. 4 C 155/2019-15, který nabyl právní moci dne [číslo], bylo rozhodnuto, že dlužník je povinen zaplatil žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 20,1% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále pak náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Dne [datum] byl podán exekuční návrh k vymožení předmětné pohledávky k Mgr. [jméno] [příjmení], soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Praha 8, kde je exekuční řízení vedeno pod sp. zn. 204 EX 576/20. Dne 29.1.2020 zaslal soudní exekutor žalobkyni k předmětnému řízení sp. zn. 204 EX 576/20 informaci o jednání dlužníka před zahájením exekučního řízení, kterým zcizil nemovitosti, kdy je dne [datum] převedl bezúplatně na žalovanou darovací smlouvu s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum], čímž došlo k zmenšení majetku dlužníka. Darovací smlouva, kterou dlužník převedl nemovitosti na žalovanou, zkracuje uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně vůči dlužníkovi a její účinky nastaly dnem účinků vkladu práva do katastru nemovitostí (srov. rozsudek NS ČR ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4806/2014), tedy v posledních dvou letech dle ust. § 590 odst. 1 písm. c) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň v době, kdy měla žalobkyně za dlužníkem pohledávku popsanou výše. Žalovaná je sestrou dlužníka, jak mimo jiné vyplývá z darovací smlouvy, a šlo tedy ve smyslu ust. § 22 ve spojení s ust. § 590 občanského zákoníku o převod majetku mezi osobami blízkými. Žalovaná byla dne [datum] předžalobní upomínkou vyzvána k dobrovolnému převodu nemovitostí zpět na dlužníka za účelem uspokojení pohledávek žalobkyně, kdy o tomto jednání pak měla žalobkyni neprodleně informovat, nejpozději do 15 dní od doručení předžalobní výzvy. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor k poštovní přepravě dne [datum] bez bližšího odůvodnění, žalovaný pouze uvedl, že jej v dohledné době řádně odůvodní. Žalovanému byla výzva soudu podle § 114b občanského soudního řádu doručena v rámci platebního rozkazu z [datum] a to dne [datum], proti kterému podával žalovaný odpor. Do [datum] měl žalovaný vylíčit rozhodné skutečnosti, na kterých staví svou obranu a k tomuto vylíčení připojit listinné důkazy, kterých se odvolává, popřípadě označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný se v zákonné lhůtě a ani do dne vydání rozhodnutí nevyjádřil a nesdělil soudu ani žádné důvody, které by mu v takovém vyjádření bránily.

2. Žalovaná nejprve navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že nevěděla o zadlužení dlužníka až do žaloby v roce 2020, nemají blízký vztah, žalovaná jezdí jen za svou matkou asi dvakrát měsíčně, v kontaktu s dlužníkem bývá pouze příležitostně a to zejména s dětmi dlužníka. V roce 2012 bratr žalované [jméno] [příjmení] neměl dostatek finančních prostředků, a protože se hodlal postarat o matku žalované a jeho, žalovaná mu poskytla půjčku na koupi nemovitostí ve výši [částka], o čemž byla [datum] sepsána smlouva, peníze poskytla žalovaná ze svého účtu na účet označený [jméno] [příjmení] a zbytek v hotovosti. Ve smlouvě byl sjednán závazek [jméno] [příjmení] pro případ nevrácení částky v celé výši do šesti let darovat předmětné nemovitosti žalované. Protože půjčka nebyla vrácena, uzavřel [jméno] [příjmení] se žalovanou [datum] datovací smlouvu, jak je uvedena v žalobě. Po provedeném dokazování a po výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu soudu [datum] sdělila, že zcela uznává žalobou uplatněný nárok a souhlasí s tím, aby soud vyhověl žalobě rozsudkem pro uznání a to bez nařízení jednání, přičemž se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, pro případ nařízení jednání navrhovala žalovaná rozhodnutí v její nepřítomnosti.

3. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud vyhověl žalobě v plném rozsahu, když žalovaná uznala žalobou uplatněný nárok, poukazovala na skutečnost, že v daném případě nelze rozhodnout rozsudkem pro uznání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Co 2666/2007), a proto navrhovala vydání rozhodnutí ve smyslu žaloby bez nařízení jednání, kdy požadovala přiznání práva na náhradu nákladů řízení za soudní poplatek, odměnu za tři úkony právní pomoci po [částka], tři režijní paušály po [částka], cestovné [částka], náhrada za ztrátu času v rozsahu 20 půlhodin [částka] a 21% DPH.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako věřitelem a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], bylo zjištěno, že bylo sjednáno, že žalobkyně [jméno] [příjmení] poskytne úvěr [částka] do [datum], který bude tento splácet v 72 měsíčních splátkách po [částka]. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 31.10.2019, č.j. 4 C 155/2019-15, který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že byla [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] jakožto žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 20,1% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále pak náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tento rozsudek vycházel z výše uvedené smlouvy o úvěru, který byl pro prodlení [jméno] [příjmení] zesplatněn žalobkyní k [datum]. Soudu byla předložena i upomínka žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] z [datum] o zaplacení dlužné splátky z úvěru a rozhodnutí o zesplatnění z [datum], kterým žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] zesplatnila úvěr k [datum] v celkové výši [částka].

5. Z exekučního návrhu žalobkyně jako oprávněné ze dne [datum] vůči [jméno] [příjmení] jako povinnému bylo zjištěno, že je určen k vymožení předmětné pohledávky a to Mgr. [jméno] [příjmení], soudnímu exekutorovi, [exekutorský úřad] [anonymizováno].

6. Darovací smlouvou ze dne [datum] převedl [jméno] [příjmení] jako dárce na žalovanou jako obdarovanou pozemek p. č. St. 57, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 301 m², jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemek [parcelní číslo], zahrada, o výměře 107 m², to vše v [katastrální uzemí] v [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dárce a obdarovaná jsou sourozenci. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že je žalovaná na základě shora citované darovací smlouvy s právními účinky zápisu k [datum] výlučném vlastníkem předmětných nemovitostí.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího archu soud zjistil, že doporučeným dopisem zaslaným [datum] byla žalovaná vyzývána k dobrovolnému převedení předmětných nemovitostí zpět na dlužníka [jméno] [příjmení] za účelem uspokojení pohledávky žalobkyně, když pro případ, že se tak nestane do 15 dní bude podána odpůrčí žaloba u soudu na určení právní neúčinnosti darovací smlouvy. Na předžalobní výzvu reagovala žalovaná odmítnutím nároku žalobkyně [datum], shledávala jsej nedůvodným.

8. Předložena byla i kupní smlouva uzavřená mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupujícím [jméno] [příjmení] dne [datum] na koupi předmětných nemovitostí za [částka].

9. Ze smlouvy o půjčce předložené žalovanou bylo zjištěno, že podle ní měla žalovaná jako věřitel [jméno] [příjmení] potvrdit půjčku [částka] a to tak, že částka byla za dlužníka uhrazena jako kupní cena za předmětné nemovitosti prodávající [jméno] [příjmení]. Žalované měa dlužník vrátit půjčku do šesti let o uzavření smlouva a pro případ, že se tak nestane, byť i částečně, měl nemovitosti převést na žalovanou darovací smlouvou. Listina nebyla podepsána s úředně ověřenými podpisy. Žalobkyně zpochybňovala smlouvu o půjčce, navrhovala zadat znalecký posudek ke zjištění stáří podpisů na smlouvě a ke stáří listiny.

10. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že k [datum] vykazoval účet žalované počáteční zůstatek [částka], k [datum] konečný zůstatek [částka], ve prospěch účtu proběhla platba [částka] z úřadu práce, na vrub účtu pouze poplatky různého druhu, opakovaně z účtu nebylo provedeno ani inkaso [částka] a [částka], k [datum] vykazoval počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek k [datum] byl [částka], na účet přišlo je n [částka] z úřadu práce, k [datum] proběhla částečná úhrada exekuce, opět nebyly opakovaně provedeny inkasní platby. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matky žalované a jejího bratra [jméno] [příjmení], soud zjistil, že koupi domu v [anonymizováno] ulici [anonymizováno] v [obec] financovala žalovaná, v domě bydlí svědkyně se synem a jeho dětmi, žalovaná se při návštěvách stýká i s nimi, žádné půjčky před svědkyní řešeny nebyly. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na dům mu půjčila žalovaná, prakticky jí nevrátil nic, takto dostala darovací smlouvou. Na dluhy se [jméno] [příjmení] ptala žalovaná jen tehdy, když mělo dojít k darování, zda není dům zadlužený. O finanční situaci se navzájem nebaví. Důvodem neuhrazení půjčky žalované byla jeho špatná finanční situace.

11. Podle § 589 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Podle § 590 odst. 1 písm. c) obč. zákoníku se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Stejně jako právní jednání uvedená v § 590 nebo 591 se posoudí podle § 592 občanského zákoníku i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictví, ledaže bylo předluženo. Dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání. Vyhoví-li soud žalobě, má rozsudek účinky i proti osobám, které po provedení poznámky nabyly věc nebo právo k věci v takovém seznamu zapsané (§ 599 občanského zákoníku).

12. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalobkyně je věřitelem pohledávky za dlužníkem [jméno] [příjmení], bratrem žalované, vyplývající z jejich úvěrové smlouvy, tato pohledávka byla žalobkyni proti dlužníkovi přiznána rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 31.10.2019, č. 4 C 155/2019-15 a to ve výši [částka] s úrokem ve výši 20,1% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále pak náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. K uspokojení této pohledávky bylo zahájeno exekuční řízení proti povinnému dlužníkovi u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 8. Předmětnou darovací smlouvou ze dne [datum] převedl [jméno] [příjmení] jako dárce na žalovanou jako obdarovanou pozemek p. č. St. 57, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 301 m², jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemek [parcelní číslo], zahrada, o výměře 107 m², to vše v katastrálním území Hlinsko v [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Žalobkyně se žalobou dovolala neúčinnosti uvedené darovací smlouvy vůči ní jako věřiteli pohledávky vůči [jméno] [příjmení]. Žalovaná uznala uplatněný nárok žalobkyně.

13. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 589 a následujících občanského zákoníku a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně. Žalobkyně má proti dlužníku [jméno] [příjmení] vykonatelnou pohledávku, pro kterou je vedena exekuce za účelem vymožení této pohledávky. Přesto dlužník pozbyl svým právním úkonem – darovací smlouvou své majetkové právo. Žalovaná uznala žalobou uplatněné skutečnosti. Občanský zákoník u osoby blízké (což žalovaná a [jméno] [příjmení] bezpochyby jsou) vychází z toho, že tato osoba blízká o takovém úmyslu dlužníka věděla, či vědět musela. Je pak právě na této blízké osobě, aby tvrdila a prokazovala opak, pokud by tomu bylo reálně v rozporu s touto zákonnou presumpcí § 590 obč. zákoníku (jde o vyvratitelnou domněnku). Protože k vyvrácení tohoto zákonného předpokladu nedošlo ze strany žalované a všechny podmínky zákonné úpravy pro vyhovění odpůrčí žalobě byly splněny, přičemž žalovaná uznala žalovaný nárok, soud rozhodl o určení právní neúčinnosti právního jednání dlužníka [jméno] [příjmení] spočívající v uzavření darovací smlouvy vůči žalobkyni jako věřiteli.

14. Pro plný úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po [částka] (žaloba a dvě soudní jednání), 3 x režijní paušál [částka], 20 náhrad za promeškaný čas po [částka] (deset půlhodin po [částka] za každou z cest ke dvěma soudním jednáním) a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek, dále pak ve výši zaplaceného soudního poplatku [částka] a cestovného 2krát po [částka] za cestu osobním automobilem s průměrnou spotřebou 7,1 l benzinu /100 km v ceně [částka], amortizačním paušálu 4,20 Kč/km při ujetých 2x 134 km k jednání. Náhradu nákladů řízení [částka] soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit v obecné třídenní lhůtě.