12 C 14/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 62 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 260 Kč, kapitalizovaný úrok 3 640 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 7 260 Kč od 8.9.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a částku 18 550 Kč, kapitalizovaný úrok 3 360 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 18 550 Kč od 6.1.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných částek, žalovaného kapitalizovaného úroku, žalovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, žalovaného úroku a zbývajícího žalovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 18.11.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 36 310 Kč, kapitalizovaný úrok 10 958,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 887,33 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 24 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, úrok z částky 24 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně, částku 26 500 Kč, kapitalizovaný úrok 10 932,11 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 678,15 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 408,04 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok z částky 20 408,04 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 17 370,60 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně – [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o půjčce, jejichž součástí jsou i smluvní podmínky obsažené na další straně každé smlouvy. První smlouva byla uzavřena 28.7.2016, druhá 25.11.2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], [anonymizováno] [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO]). Před uzavřením obou smluv posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovanou uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalovaná by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy z 28.7.2016 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované 26 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 3 640 Kč a odměnu za administrativní činnost 5 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 10 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 780 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7.9.2017. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 18 740 Kč, z toho si žalobkyně započetla na jistinu 5 591,96 Kč, na úrok 3 640 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 5 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 308,04 Kč Poslední platba byla uhrazena 17.1.2017. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 7.9.2017, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše dlužné jistiny 20 408,04 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 091,96 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 26 500 Kč (sestávajících z dlužné jistiny 20 408,04 Kč a dlužných úhrad ze služby 6 091,96 Kč) a dále na příslušenství o úhradu 10 932,11 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 20 408,04 Kč při 23,72% úroku od 8.9.2017 do 29.11.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 3 678,15 Kč z jistiny 20 408,04 Kč od 15.9.2017 do 29.11.2019 a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 20 408,04 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 20 408,04 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy z 25.11.2016 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 3 360 Kč a odměnu za administrativní činnost 4 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek 9 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 720 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5.1.2018. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 5 450 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 3 360 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 765,84 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 324,16 Kč Poslední platba byla uhrazena 17.1.2017. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 5.1.2018, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše dlužné jistiny 24 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 4 034,16 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 8 275,84 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 36 310 Kč (sestávajících z dlužné jistiny 24 000 Kč a dlužných úhrad ze služby 12 310 Kč) a dále na příslušenství o úhradu 10 958,64 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 24 000 Kč při 23,72% úroku od 6.1.2018 do 29.11.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 3 877,33 Kč z jistiny 24 000 Kč od 13.1.2018 do 29.11.2019 a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 24 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 24 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu uhrazeno nebylo.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 28.7.2016 o půjčku 26 000 Kč, uváděla, že je invalidní důchodkyně s příjmem 5 990 Kč, kdy jako zaměstnavatel byla uvedena [anonymizováno] [obec], a dalším příjmem 8 000 Kč bez specifikace, s výdaji 1 000 Kč na nájem/inkaso, 3 500 Kč na domácnost, 3 120 Kč na spoření a pojištění. Žalovaná žila s rodiči. Žalovaná měla předložit jako dokumenty pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 28.7.2016 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 26 000 Kč při pevném úroku 3 640 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 5 200 Kč, při hotovostním inkasu splátek 10 400 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 45 240 Kč, které měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 780 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 3 640 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.

4. Podle přehledu plateb žalovaná uhradila na obě smlouvy celkem 24 190 Kč, kdy zůstatek u smlouvy z 28.7.2016 vyčíslila na celkem 26 500 Kč a u smlouvy z 25.11.2016 žalobkyně vyčíslila na 36 310 Kč, obojí na jistině a souhrnném poplatku.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 13.12.2019 byla žalovaná informována původním věřitelem o postoupení pohledávek v celkové výši 62 810 Kč na žalobkyni k 29.11.2019.

6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 25.11.2016 o půjčku 25 000 Kč, uváděla, že je invalidní důchodkyně s příjmem 5 990 Kč, kdy jako zaměstnavatel byla uvedena [anonymizováno], a dalším příjmem 12 000 Kč bez specifikace, s výdaji 1 000 Kč na nájem/inkaso, 4 000 Kč na domácnost, 4 000 Kč na splátky úvěrů. Žalovaná žila s rodiči. Žalovaná měla předložit jako dokumenty pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 25.11.2016 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 24 000 Kč při pevném úroku 3 360 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 4 800 Kč, při hotovostním inkasu splátek 9 600 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 41 760 Kč, které měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 720 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 3 360 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 1.5.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 98 308,22 Kč do 7.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 28.7.2016 26 000 Kč a 25.11.2016 24 000 Kč. Úvěry s poplatky měly být splaceny v 58 splátkách po 780 Kč u smlouvy z 28.7.2016 a po 720 Kč týdně u smlouvy z 25.11.2019. Ve smlouvách byly uvedeny pevné úroky na dobu trvání splácení v případě první smlouvy z 28.7.2016 3 640 Kč a v případě druhé smlouvy z 25.11.20216 3 360 Kč 2 800 Kč, zároveň bylo uvedeno v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách, že je úrok 23,72% ročně, při sjednání administrativního poplatku 5 200 Kč u první smlouvy a 4 800 Kč u druhé smlouvy, při hotovostním inkasu splátek 10 400 Kč u první smlouvy a 9 600 Kč u druhé smlouvy, tj. celkem měla žalovaná uhradit 45 240 Kč u první smlouvy a 41 760 Kč u druhé smlouvy, RPSN byla u obou smluv 75,72%. Za dočasný úvěr 26 000 Kč měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 45 240 Kč, tedy za 58 týdnů o 19 240 Kč více, což ročně činí 17 250 Kč, což odpovídá 66%. Za dočasný úvěr 24 000 Kč měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 41 760 Kč, tedy za 58 týdnů o 17 760 Kč více, což ročně činí 15 923 Kč, což odpovídá 66%. O nákladnosti úvěrů vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvách. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaných nároků žalobkyně, tedy, že by podle smluv o úvěru zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaných nároků. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaná uhradila celkem 24 190 Kč, tj. podle tvrzení 18 740 Kč u první smlouvy a 5 450 Kč u druhé smlouvy. Původní věřitel následně postoupil své pohledávky vůči žalované žalobkyni k 29.11.2019. V době poskytnutí úvěru 2016 se úvěry bank vůči spotřebitelům pohybovaly do 15%, u nebankovních subjektů do 30 %. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalované, informace však jsou jednoznačně rozporné, jako zaměstnavatele žalovaná měla uvést [anonymizováno] a [anonymizováno], předložit k tomu měla výplatní pásky, kdy 5 990 Kč je s vysokou pravděpodobností důchod, zaměstnavatel uváděn není, jsou uváděny další příjmy, ovšem tyto bez jakéhokoli popisu..

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byly sjednány dvě smlouvy o úvěru, nazvané jako smlouva o půjčce (která od 1.1.2014 neexistuje, jde o právní institut podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), kdy v případě první smlouvy za poskytnutí částky 26 000 Kč se žalovaná zavázala ve splátkách zaplatit celkem 45 240 Kč (včetně dlužné jistiny 26 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 28.7.2016, tj. do 7.9.2017, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny, poplatku a pojištění tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně, žalovaná uhradila celkem 18 740 Kč, a v případě druhé smlouvy za poskytnutí částky 24 000 Kč se žalovaná zavázala ve splátkách zaplatit celkem 41 760 Kč (včetně dlužné jistiny 24 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 25.11.2016, tj. do 5.1.2018, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny, poplatku a pojištění tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,5% ročně, žalovaná uhradila celkem 5 450 Kč. Úplata ve výši 66% ročně za poskytnutí 26 000 Kč a 24 000 Kč na omezenou dobu, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15%, u nebankovních poskytovatelů do maximálně 30% ročně. Soud má za to, že úplata ve výši 66 % za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 23,72 % ročně, tento byl ve smlouvách uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách a soud k němu proto vůbec nepřihlíží v duchu stávající judikatury. Protože se však v těchto úplatách nachází i úrok, který je sjednán výslovně a odpovídá běžnému úroku svou výší, soud v případě první smlouvy uhrazených 18 740 Kč započetl na jistinu 26 000 Kč a žalované tak zbývá uhradit 7 260 Kč na jistinu a 3 640 Kč na úroku, v případě druhé smlouvy uhrazených 5 450 Kč započetl na jistinu 24 000 Kč a žalované tak zbývá uhradit 18 550 Kč na jistinu a 3 360 Kč na úroku. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 7 260 Kč, kapitalizovaný úrok 3 640 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 7 260 Kč od 8.9.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a částku 18 550 Kč, kapitalizovaný úrok 3 360 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 18 550 Kč od 6.1.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu). Co do zbývajících žalovaných částek úroku a úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, viz odůvodnění výše.

11. Pro většinový úspěch žalované by soud žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení, ovšem žalované náklady nevznikly, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.