12 C 151/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 948 750 Kč

I. Žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 829 950 Kč do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do žalovaných 118 800 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 240 064 Kč do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou povinni zaplatit státu - České republice společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 349 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi státu do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou povinni zaplatit státu – České republice soudní poplatek ve výši 41 498 Kč do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Chrudimi.

1. Žalobou soudu doručenou dne 26.5.2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným jí zaplatit společně a nerozdílně částku 948 750 Kč a 30 008 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně s provozovnou v [obec]. Insolvenční správce k řízení zmocnil svou zástupkyni - [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z titulu své činnosti insolvenční správce zjistil, že mezi úpadcem, společností [právnická osoba], a jejím jediným jednatelem a společníkem byla uzavřena dne 3.3.2017 smlouva o dílo, na jejímž základě si žalovaný objednal od své společnosti výrobu a montáž dřevěného domu a objednatel se zavazuje uhradit mu za to cenu za dílo ve výši 825 000 Kč + 15 % DPH. Podle smlouvy měla být řádná faktura jako daňový doklad vystavena po kolaudačním řízení a zúčtován se závazky vůči ovládající osobě. Úpadce skutečně, minimálně zčásti vystavěl žalovanému rodinný dům, dřevostavbu, na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Ohlášení dokončení stavby bylo provedeno u Odboru výstavby [stát. instituce] dne 20.3.2020, přičemž toto ohlášení nahrazuje kolaudační rozhodnutí. Dřevostavba rodinného domu [adresa] je zapsána jako součást stavebního pozemku st.p. [číslo] v k.ú. [obec] vyčleněného z pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeného Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim pro společné jmění žalovaného a jeho manželky [celé jméno žalované]. Ačkoliv předmětná smlouva o dílo je uzavřena s 1. žalovaným, byla uzavřena za trvání manželství a závazek z ní vyplývající vyplývá pro oba žalované.

2. Proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podali žalovaní dne 12.6.2020 odpor, nárok žalobkyně neuznávají ani z části. Žalovaným není zřejmé, z čeho konkrétně žalobkyně dovozuje vznik nároku na zaplacení ceny za dílo. Samotná smlouva o dílo, na kterou žalobkyně odkazuje, není dokladem o tom, že žalobkyně vůbec dílo realizovala a v jakém rozsahu, kým, z čeho apod. Z podání žalobkyně není vůbec zřejmé, co konkrétně mělo být předmětem uvedené smlouvy. Koneckonců určitost sjednání díla je i podstatnou náležitostí smlouvy o dílo, pročež pro absenci této náležitosti může být i smlouva o dílo shledána neplatnou. Tvrzení o konkrétním předmětu díla a prokázání jeho splnění by mělo tížit žalobkyni. Pokud se žalovaní mají k tomuto vyjádřit, nejprve by měla žalobkyně patrně výše uvedené specifikovat. Z tohoto důvodu je možné se k předmětu žaloby vyjádřit jen tak, že žalovaní jakýkoliv nárok žalobkyně z předmětné smlouvy, eventuelně s ní související, rozporují, neboť si nejsou vědomi jakéhokoliv svého neuhrazeného závazku vůči žalobkyni. K okolnostem pořízení nemovitosti na parcele st. [číslo] uvádějí, že tuto si vystavěli sami, svépomocí, ve spolupráci s širší rodinou, případně externími dodavateli, kdy nákup materiálu na stavbu hradili z hypotéčního úvěru. Koneckonců disponují i doklady prokazující, že materiál na stavbu hradili sami. Tato skutečnost musí být žalobkyni zajisté dobře známa, neboť toto žalovaný dokládal již insolvenčnímu soudu v řízení [insolvenční spisová značka] dne 28.2.2020 a ten tyto podklady zaslal žalobkyni dne 4.3.2020. Co se týče pasivní legitimace žalovaných, pak druhá žalovaná vznesla výhradu vůči dluhu ve smyslu § 710 písm. b) obč. zákoníku, tedy že se jedná o závazek, o kterém žalovaná nevěděla a dozvídá se o něm prakticky až v tomto řízení a současně ten není obstaráváním každodenních a běžných potřeb rodiny.

3. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu ohledně doplnění tvrzení ke specifikaci prací, které se úpadce zavázala provést pro prvního žalovaného, resp. druhou žalovanou, a které skutečně provedla, které byly úpadcem prvnímu žalovanému vyúčtovány a v jaké výši a označila důkazy k nim, žalobkyně doplnila 25.9.2020, že byla uzavřena smlouva a o dílo, na montovanou dřevostavbu, ta byla ohlášena jako dokončená odboru výstavby [stát. instituce] 20.3.2020, byla provedena i její prohlídka, takže od jara nebo června 2017 do března 2020 žalovaní postavili rodinný dům, čímž byla splněna podmínka k vydání vyúčtování ceny díla podle žalobkyně. Účetní doklady úpadce nemá správce k dispozici, byl podán podnět k prošetření podezření ze spáchání trestné činnosti, vedeno pod KRPE -406765/ 2020 -170381-. Zástupce věřitelů [právnická osoba] byla jako pronajímatel nebytových prostor úpadci seznámena s činností úpadce, mohou k tomu vypovídat její jednatel [jméno] [příjmení] a zaměstnanec [jméno] [příjmení], dále sestra otce jednatele úpadce [jméno] [příjmení], která dělala úpadci účetní. Pro výstavbu dřevostavby úpadce minimálně nakoupila a dovezla materiál od následujících dodavatelů a) [právnická osoba], [IČO] hranoly, palubky a další dřevo na konstrukci dřevostavby za 453 909 Kč včetně DPH fakturovaných fakturou č. [rok] za plnění 14.7.2017, kdy [anonymizováno] neeviduje pohledávku za úpadkyní, materiál byl převezen do prostor firmy, opracován a následně převážen [jméno] [příjmení] z firmy [jméno] [příjmení] do [obec] ke stavbě domu za cenu dopravy 1 161,60 Kč fakturovaných 3.11.2017; b) [právnická osoba], [IČO], okna, vchodové dveře, balkonové dveře včetně posuvného kování za celkem 329 012 Kč, kdy k zaplacení zálohy došlo ve výši 220 000 Kč 13.7.2017 a k zaplacení doplatku 109 022 Kč došlo 16.10.2017; c) [právnická osoba], [IČO], palubek v rozměrech a množství pro rodinný dům v hodnotě 47 029 Kč vyúčtovaných 4.7.2017. Žalobkyně měla za to, že předpokládaná cena rodinného domu podle ohlášení stavby byla 3 000 000 Kč. Druhá žalovaná musela být jako manželka prvního žalovaného seznámena s hodnotou stavby, za co je stavěna a že je první žalovaný statutárním orgánem úpadce.

4. Při prvním jednání ve věci 6.10.2020 byla vyhlášena koncentrace řízení s tím, že byla poskytnuta 30ti denní koncentrační lhůta k doplnění tvrzení a navržených důkazů.

5. Žalobkyně v koncentrační lhůtě doplnila, že dílo bylo provedeno a dokončeno fakticky ještě před zahájením insolvenčního řízení, což prokazuje fotografie předmětného rodinného domu v rámci snímkování z portálu [webová adresa] ke dni 30.9.2017, kdy byla založena základová deska s jednou řadou tzv. ztraceného bednění, kdy na tuto řadu se již staví do výšky ze dřeva. Poslední žalovaným předložené doklady v insolvenčním řízení jsou z 21.12.2018 k nákupu vodoinstalatérského materiálu od [jméno] [příjmení] - [anonymizováno], [obec], což odpovídá dokončování výstavby domu. Dílo je podle žalobkyně přesně podle smlouvy vymezeno podle projektové dokumentace. Je zřejmé, že úpadce pro žalované v rámci výstavby dodal materiál a žalovaní ani netvrdí, že byl tento materiál úpadci uhradili či poskytli úpadci jakoukoli zálohu ceny díla či jiné plnění. Dodání oken a dveří firmou [právnická osoba] svědeckou potvrdí jednatel firmy [příjmení] [příjmení]. Prokázat, že úpadce záměrně nepředložil insolvenčnímu správci účetnictví, lze záznamem o zahájení úkonů v trestním řízení, případně usnesením o zahájení trestního stíhání, vedeného KRPE-Územní odbor [obec] pod sp.zn. KRPE -40676/ 2020 -170381-. K prokázání obratu úpadce a především vykázání tzv. rozpracované výroby na domě, proti níž není vykázán žádný příjem, navrhuje žalobkyně vyžádat daňová přiznání úpadce za rok 2017, za rok 2018 včetně rozvahy a výkazů, daňová přiznání k DPH ze stejných období, daňová hlášení k DPH za rok 2017, 2018 včetně korespondence úpadce či účetní firmy s FÚ. Navíc samotná podmínka předmětné smlouvy o dílo, že bude ze strany úpadce fakturováno až po kolaudačním řízení nezávislém na vůli zhotovitele a nemohl tak ovlivnit její splnění v okamžiku kolaudace po dokončení stavby, je v rozporu s dobrými mravy. Především však smlouva o dílo měla být podepsána za úpadce a za žalovaného před orgány legalizace, tj. jejich podpisy měly být úředně ověřeny, jak klade tento požadavek zákon o obchodních korporacích na jednání mezi obchodní společností a osobou jí ovládanou, tj. jednatele. Rovněž by měla cena díla odpovídat ceně obvyklé.

5. Žalovaní v rámci koncentrace tvrdili, že dům stavěli svépomocí s pomocí širší rodiny, přítel a drobných specialistů, nešlo v žádném případě o dodávku rodinného domu v objemu prací 825 000 Kč bez DPH ze strany jakéhokoli dodavatele. K prokázání těchto tvrzení navrhovali žalovaní 23 svědků, k úhradám materiálu tvrdili, že šlo o úhrady z jejich hypotéčního úvěru č. [bankovní účet] u [anonymizováno], [IČO]. [příjmení] 453 909 Kč za nákup dřeva byla uhrazena podle žalovaných ve výši 200 000 Kč 4.8.2017 z účtu č. [bankovní účet] a to dne 19.7.2017 žalovaní vybrali v hotovosti z hypotečního úvěru částku celkem 100 000 Kč, dne 20. a 21.7.2017 žalovaní vybrali v hotovosti částku celkem 100 000 Kč z osobního účtu žalované č. [bankovní účet], na který jej přeposlali dne 19.7.2017 z hypotečního úvěru a dne 2.8.2017 a 4.8.2017 žalovaný vložil vybranou hotovost v částce celkem 195 000 Kč na účet č. [bankovní účet], dalších 150 000 Kč bankovním převodem dne 8.8.2017 z účtu č. [bankovní účet], dne 31.7.2017 žalovaní vybrali v hotovosti z hypotečního úvěru částku celkem 100 000 Kč a dne 4.8.2017 žalovaní vybrali v hotovosti částku celkem 50 000 Kč z osobního účtu žalované č. [bankovní účet], na který jej přeposlali dne 3.8.2017 z hypotečního úvěru, dne 7.8.2017 žalovaný vložil vybranou hotovost v částce celkem 150 000 Kč na účet č. [bankovní účet] v částce 103 909 Kč hotově v místě odběru u [právnická osoba] dne 8.8. 2017 dne 7. 8. 2017 žalovaní vybrali v hotovosti z hypotečního úvěru částku celkem 100 000 Kč. Částka za nákup oken celkem 329 012 Kč byla uhrazena podle žalovaných v částce 220 000 Kč zálohou hotově dne 13.7.2017 z těchto prostředků a osobní hotovosti dne 7., 11. a 12.7.2017 žalovaní vybrali v hotovosti částku celkem 119 000 Kč z osobního účtu žalované č. [bankovní účet], na který jej přeposlali dne 11.7.2017 z hypotečního úvěru a dne 11.7.2017 žalovaní vybrali v hotovosti z hypotečního úvěru částku celkem 100 000 Kč, v částce 109 012 Kč doplatek hotově dne 16.10.2017 z těchto prostředků dne 15. a 16.10.2017 žalovaní vybrali v hotovosti z hypotečního úvěru částku celkem 110 000 Kč. Částka za pořízení palubek celkem 47 029 Kč byla uhrazena z hotovosti (úspor) žalované, když žalovaná je do hotovosti vybrala následně zpět dne 7.7.2017 v částce 19 000 Kč.

6. Dne 25.5.2021 se žalobkyně k provedenému dokazování po sdělení názoru soudu vyjádřila následovně. Tvrzení a důkazy předložené soudu ze strany žalovaných shledala účelové, když si úpadce objednal zpracování projektové dokumentace na stavbu dřevostavby v [obec] na pozemku žalovaných u [jméno] [příjmení], [IČO], za částku 9 900 Kč, kdy úhrada této faktury byla provedena úpadcem dne 19.8.2017 v hotovosti. Tento i ostatní předložené důkazy žalobkyně získala až z účetnictví od Policie ČR po uplynutí koncentrační lhůty. Žalobkyně hodlala v řízení prokázat, že vůle žalovaných byla nechat si postavit rodinný dům-dřevostavbu od úpadce patřící prvnímu žalovanému a k výstavbě využít zaměstnance úpadce [celé jméno žalovaného] staršího či další externí spolupracovníky, využít výrobní prostředky, které úpadce užíval ke výrobě výrobků i polotovarů v svém sídle - areálu bývalého cukrovaru u [obec] a že úpadce nakoupil materiál a výrobky (okna) na dřevostavbu v [obec]. Výslechem svědka [příjmení] a doklady z firmy [jméno] [příjmení] žalobkyně hodlala prokázat, že úpadce si nechal odvážet na dřevostavbu v [obec] materiál, a to ze sídla své firmy. Ačkoliv se žalovaní snaží v řízení prokázat, že na nákup materiálu a oken od firem HAPex, TRIZTAL a [jméno] [příjmení] použili výhradně jen své vlastní prostředky ze svých soukromých úspor a z hypotečního úvěru poskytnutého jim jako fyzickým osobám [právnická osoba], [anonymizováno] možné bez dalších důkazů dovodit, že právě tyto finanční prostředky převážně vybrané v hotovosti z bankomatů (ať již z bankovního účtu u [právnická osoba] nebo z [právnická osoba]) byly použity k úhradě těchto faktur. Je přinejmenším zvláštní, že svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, což je mimo jiné doloženo i záznamem z jednání se zástupcem insolvenčního správce ze dne 19.5.2020, že účetnictví dlužníka předala statutárnímu zástupci úpadce [celé jméno žalovaného] staršímu, přitom insolvenčnímu správci bylo sděleno, že účetnictví právě účetní [jméno] [příjmení] zadržuje. Nakonec účetnictví úpadce bylo na základě podnětu žalobkyně k prošetření účelově vydáno po zahájení úkonů v trestním řízení Policii ČR až po skončení koncentrační lhůty v tomto civilním řízení právním zástupcem žalovaných. Přičemž i do výpisu z firemního účtu dlužníka č. [bankovní účet] byly prováděny zásahy (přeškrtáváno černým fixem) a tento výpis s proškrtáním je založen v účetnictví. Stejně tak nebyly žalovanými předloženy bankovní výpisy z účtu č.ú. [bankovní účet] (pravděpodobně vedený na jméno [celé jméno žalované]), výpisy z účtu č.ú. [bankovní účet] (pravděpodobně vedené na jméno [celé jméno žalovaného]) z rozhodných období, aby bylo zřejmé, že z těchto účtů nebyly prováděny či platby jiných produktů a materiálů ve dnech, jak dovozují žalovaní. Není bez významu, že v rozhodné době (od jara 2017 do podzimu 2017) byla také ze strany úpadce rovněž realizována dřevostavba rodinného domu pro firmu [právnická osoba] v [obec]. Materiál byl na uvedenou stavbu v [obec] dodáván také od stejných dodavatelských firem (TRIZTAL, HAPex …apod.). K vyjádření žalovaných k provedeným platbám [právnická osoba], TRIZTAL a [jméno] [příjmení] žalobkyně namítala, že částka 453 909 Kč za nákupní dřeva od HAPex byla vyúčtována úpadci fakturou č. 2017 ze dne 14.7.2017. Platby byly provedeny z firemního účtu úpadce č. [bankovní účet] pod variabilními symboly uvedené faktury, a to dne 4.8.2017 200 000 Kč a dne [datum] 150 000 Kč. Fakturou č. [rok] ze dne 8.8.2017 úpadce odebral od HAPex také dřevo za celkem 57 519 Kč (zřejmě na jinou akci), skladová výdejka k této dodávce je ze dne 8.8.2017, tj. ze stejného dne jako příjmový pokladní doklad HAPex na částku 103 909 Kč. Platba této dodávky k faktuře č. [rok] proběhla v hotovosti, a to na základě poznámky na skladové výdejce. Není tedy zcela prokazatelné, jaké prostředky byly použity, na kterou úhradu, zda na úhradu faktury č. [rok] či zda na úhradu faktury č. [rok]. Je otázkou, pokud žalovaní tvrdí, že ze svých vybraných prostředků z účtů uhradili fakturu č. [rok], z jakých prostředků byla uhrazena faktura č. 2017 na 57 519 Kč. Neobstojí ani tvrzení žalovaných, že mezi dnem 19.7.2017, 20.7.2017 a 21.7.2017, kdy mělo dojít k výběru celkové částky 200 000 Kč a dnem 2.8.2017 a 4.8.2017, kdy opět tuto částku měli vložit na firemní účet úpadce, nebyly provedeny jiné platby ze strany úpadce či žalovanými při obstarávání rodinných záležitostí či k úhradě jiných výdajů spojených s realizací stavby. Z elektronicky zpracované pokladní knihy je patrné, že 25.7.2017 byla úpadcem učiněna platba v hotovosti 2x po 141 408 Kč, kdy tedy mezi 19.7.2017 a 7.8.2017 probíhaly další platby, a to i větších částkách. Není zcela zřejmé, zda údaje přenesené účetní do elektronické knihy – pokladní knihy, či knihy přijatých faktur či vydaných faktur přesně odpovídají např. výpisům z firemního bankovního účtu dlužníka, nicméně při absenci výpisů z firemního účtu je nemožné toto ověřit. Obdobně nelze uzavřít, že nákup oken a dveří od firmy TRIZTAL za 329 012 Kč byla bez výhradně uhrazena žalovanými z jejich prostředků, neboť téhož dne, tj. 13.7.2017 byla provedena úpadcem hotovosti úhrada 19 000 Kč a 17 539 Kč (zřejmě na jiné akce). Také dne 11.7.2017 byla provedena platba ve výši 100.000 Kč z hypotečního úvěru u [anonymizováno] na účet č. [bankovní účet] zřejmě [celé jméno žalovaného]. Stejně tak byly např. prováděny v hotovosti platby jednomu z přihlášených věřitelů [právnická osoba] na úhradu závazků ze strany úpadce, např. dne 11.8.2017 [anonymizováno] 20 000 Kč, dne 20.7.2017 hotovostně 35 000 Kč a dne 24.8.2017 došlo hotovostně 50 000 Kč. V účetnictví [celé jméno žalovaného] starším vybraná záloha 100 000 Kč od věřitelky úpadce [jméno] [příjmení] vůbec v pokladní knize úpadce není zapsána. Obdobně nelze uzavřít, že by prostředky na úhradu dodávky palubek 47 029 Kč od [jméno] [příjmení] pocházely výlučné od žalovaných. Z pokladní knihy úpadce totiž vyplývá, že částka byla uhrazena dne 4.7.2017, přičemž z bankovního výpisu úpadce vyplývá, že dne 3.7.2017, 4.7.2017 a opět 4.7.2017 byly z jeho firemního účtu postupně vybrány částky 30 000 Kč, 5 000Kč a 13 000 Kč, tj. celkem 48 000 Kč. Lze tak dovodit, že tyto prostředky byly použity na tuto úhradu. Navrženými daňovými přiznáními k DPH za rok 2017 a minimálně za první dvě kvartální období 2018, kdy provedené nákupy zahrnují mimo jiné nákup materiálu i případně výrobků (okna) na stavbu byly uplatněny úpadcem v rámci nadměrného odpočtu DPH a za jen za 3. čtvrtletí 2017 byl vyplacen odpočet 156 121 Kč dne 24.11.2017 na firemní účet úpadce příslušným finančním úřadem, kdy přílohou musí být kontrolní hlášení s uvedením uplatněných faktur. S ohledem na skutečnost, že úpadce uplatnil opět za 1.čtvrtlení roku 2018 nadměrný odpočet k DPH, byla s ním zahájena kontrola u finančního úřadu, dne 18.5.2018 jednání skončilo se závěrem, že úpadce jako daňový subjekt přijal úplatu 402 500 Kč a je povinen z tohoto odvést daň, neboť proti uplatnění na DPH nevykázal původně zdanitelný příjem. Současně by bylo vhodné nechat vyslechnout dotyčné pracovníky FÚ v [obec]. Pokud první žalovaný jako fyzická osoba ze svých vlastních prostředků poskytl na účet úpadce, byť je jednalo o jeho firmu, [právnická osoba], prostředky z vlastního hypotečního úvěru či z vlastních úspor na nákup materiálu a výrobků pro dřevostavbu rodinného domu v [obec], jedná se o půjčku jednatele firmě dlužníka, vykazovanou ostatně v účetnictví dlužníka jako vklad jednatele a tento vklad si mohl první žalovaný nárokovat přihlášením své pohledávky za úpadcem v insolvenčním řízení, což však neučinil. Nelze tvrdit, a to ostatně zatím ani žalovaní netvrdili, že by se úpadce bezdůvodně obohatil na úkor žalovaných přijetím finančních prostředků na bankovní účet. Stejně tak si mohl případné bezdůvodné obohacení nárokovat přihlášením pohledávky do insolvenčního řízení, což opět neučinil. Materiál byl s 21 % DPH účtován od dodavatelů úpadci a jím odebírán a následně firmě byl vyplacen nadměrný odpočet DPH. Pokud by žalovaní splnili svou povinnost uhradit úpadci za materiál, za odvedenou práci, potom by nedošlo pravděpodobně k poškození věřitelů, kterým náleží k rozdělení buď cena za dílo dle smlouvy ze dne 3.3.2017 či minimálně v prokázané výši úhrada – za bezdůvodné obohacení za dodaný materiál na dřevostavbu rodinného domu žalovaných v celkové výši 829 950 Kč (součet faktur HAPex, TRIZTAL, [jméno] [příjmení] bez navýšení o další režii a podnikatelskou„ marži“, neboli zisk).

7. Žalovaní 24.6.2021 setrvali na tvrzení, že pro ně žalobkyně žádné dílo podle § 2587 občanského zákoníku nezhotovovala, kdy tvrdí-li žalobkyně, že dodala žalovaným„ dílo“, musí jej specifikovat nejen co do materiálu, ale i co do činnosti, a současně prokázat, že nejen materiál, ale i související práci, montáž apod., provedla. To však žalobkyně dosud neučinila. Žalovaní si stavbu rodinného domu [adresa] v [obec] prováděli sami svépomocí s pomocí širší rodiny, přátel a drobných specialistů a veškerý nákup materiálu hradili ze svých osobních prostředků. To, že účetní úpadce, teta prvního žalovaného, [jméno] [příjmení], tehdy s jeho plnou důvěrou vedla účetnictví tak, jak vedla, nemůže být nyní důkazem o tom, že došlo k plnění za žalované. Koneckonců i z protokolu z jednání u správce daně vyplývá, že žalovaní ke dni jednání u správce daně v 1. čtvrtletí 2018 poskytli společnosti peněžní prostředky z hypotečního úvěru 402 500 Kč. Zjevně cena za dílo či materiál byly uhrazeny, žádné ani bezdůvodné obohacení tak žalovaným vůči úpadci nevzniklo. To, že v rámci jednání se správcem daně musel první žalovaný tvrdit, že se jednalo o dílo, je věcí pokynů právě účetní [právnická osoba] [příjmení], která celou transakci vymyslela a žalovaného ke všem úkonům instruovala. Pokladní kniha je pořízena (vytištěna?) s datem 19.8.2020, nepodepsaná společností ani prvním žalovaným jako jednatelem, žalovaný sám tuto ani nikdy předtím neviděl ani neschválil. O její nevěrohodnosti, resp. o tom, že nemůže bez dalšího odpovídat realitě, svědčí to, že na str. 2 pokladní knihy je v období května 2017 záporný zůstatek. Taková situace ovšem v pokladně nikdy z podstaty věci nastat nemůže. Evidentně pokladní kniha (přinejmenším co do průběžných zůstatků) neodráží skutečnost a může být považována toliko za evidenci hotovostních příjmů a výdajů. Pokladní kniha dále obsahuje i množství blíže nespecifikovaných příjmových položek („ účtujeme vám“), stejně tak jako na straně 3 pak položky„ vklad společníka“ v celkové výši 750 000 Kč (vkládané v období úhrad materiálu). Je tak evidentní, že žalovaný musel do společnosti naopak peněžní prostředky vkládat. Úpadce sám své prostředky na nákup materiálu nikdy neměl a mít nemohl. Předložené výpisy z bankovních transakcí a pokladní kniha nejsou v rozporu se skutečnostmi tvrzenými žalovanými ve vyjádření ze dne 5.11.2020 (resp. nevyvrací tvrzení žalovaných), tj. že žalovaný v zásadě každou platbu, kterou činil za nákup materiálu, uhradil předem ze svých vkladů, které měl ovšem ze svých výlučných prostředků, zejména z hypotečního úvěru. Žalovaný nezhotovil stavbu rodinného domu na výrobních prostředcích úpadce a pomocí zaměstnanců úpadce, úpadce nikdy žádné výrobní prostředky nevlastnil, naopak výrobní prostředky (stroje a zařízení) byly od počátku výlučným vlastnictvím žalovaného, nikdy nebyly ani evidovány v majetku úpadce, ten je pouze využíval se souhlasem žalovaného na činnost pro třetí osoby, žalovaný sám si pak na svých strojích a zařízeních mohl pro sebe dělat kdykoliv cokoliv a nejednalo se o činnost úpadce. [celé jméno žalovaného] starší byl v době údajné realizace díla pracovně neschopen z důvodu úrazu a nemoci, sám účast na stavbě vyloučil a dokonce ani nikdo ze svědků nepotvrdil, že by se na stavbě vyskytoval. Tvrzení zástupců [právnická osoba] o tom, že žalovanému (popř. úpadci) propůjčovali vysokozdvižný vozík pro manipulaci s nákladem, je nesmysl, protože vlastní vysokozdvižný vozík měl žalovaný sám. To, že v rámci jakési daňové optimalizace, vymyšlené a řízené tehdejší účetní společnosti a tetou žalovaného [jméno] [příjmení], docházelo k zaúčtování dokladů na stavbu domu, nadto hrazených žalovanými do účetnictví žalobkyně, které v rozhodné době a dokonce dlouho poté žalovaný vůbec neměl k dispozici, není důkazem o tom, že se žalovaní měli na úkor úpadce jakkoliv bezdůvodně obohatit. Veškeré náklady na materiál na stavbu domu žalovaných tito v plné výši sami uhradili. Skutečnost, že účetnictví žalobkyně žalovaný neměl k dispozici, že obsahovalo chybně provedené úkony/položky a tyto byly dodatečně napravovány, lze prokázat dotazem na pozdější účetní společnosti paní [jméno] [příjmení].

8. V reakci na toto 2.9.2021 žalobkyně upřesnila navržené důkazy z policejního spisu Policií ČR, ÚO [obec], č. j. KRPE-40676/TČ-202-170381-MP, když vyčkávala vyhotovení znaleckého posudku v trestním řízení. Z listin o zahájení úkonu trestního řízení i protokolů o výpovědích osob v tomto řízení, a především přepisů dvou zvukových záznamů vyplývá, že účetnictví dlužníka bylo v listopadu 2018 předáno ze strany účetní úpadce prostřednictvím [jméno] [příjmení] ml., přesto [celé jméno žalovaného] starší (otec žalovaného) podal oznámení na účetní [jméno] [příjmení] st., že nevydala zpět účetnictví úpadci, respektive jednateli dlužníka, či jeho zástupci. Z podkladů vyplývá, že účetnictví bylo od 2018 do listopadu 2020 v držení žalovaných. Z přepisu zvukového záznamu ze dne 17.2.2020 je zřejmé, že druhá žalovaná tvrdila, že předmětnou dřevostavbu stavěli žalovaní přes firmu (myšleno [právnická osoba]), že úpadce měl zaměstnance, sice zaměstnané neoficiálně, ale měl. Ze schůzky matky druhé žalované [příjmení], druhé žalované a účetní [jméno] [příjmení] na zvukové nahrávce je patrné, že tvrzení v tomto soudním řízení jsou účelová a jejich schůzka (takto nahraná) byla vedena za účelem zajištění účetních podkladů a vykonstruování účelových tvrzení k tomuto řízení. Z předloženého znaleckého posudku vyplývá, že účetnictví, respektive jeho torzo (již nelze zřejmě objektivně určit, jak a kdo upravil ke konečnému obrazu účetnictví - zejm. r. 2016, 2017) nebylo vedeno v souladu s platnými právními předpisy, přitom žalovaný jako jednatel dlužníka byl odpovědný za zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví, jak vyplývá z ustanovení § 196 ZOK a ze zákona o účetnictví. Ovšem z prověřování v trestním řízení je patrné, že minimálně [celé jméno žalovaného] starší měl účetnictví k dispozici od listopadu 2018 a za komplexnost odpovídal žalovaný. Z posudku vyplývá, že ani účtovaná částka ze strany úpadce prvnímu žalovanému 402 500 Kč na základě protokolu finančního úřadu nebyla ani nikdy v účetnictví úpadce proúčtována jako zaplacená. Přitom žalovaný úřadu tvrdil, že si staví rodinný dům a že částky na materiál uhradil. Pokud by v té době měl žalovaný v úmyslu prokazovat, že tuto částku uhradil, potom by ji vykázal jako zaplacenou, navíc když před finančním úřadem tvrdil, že částky uhradil z hypotečního úvěru. Následně daňové přiznání v roce 2019 za rok 2018 ani nebylo podáno a daň úřad vyměřil podle„ pomůcek", alespoň jak je žalobkyni známo. Podle žalobkyně je důvodem, proč není částka 402 500 Kč proúčtována jako zaplacená, zřejmě to, že fakticky zaplacená není, aby z úpadce nemusel hradit daň z příjmu. Měla by být vyžádána daňová přiznání z příjmu úpadce za rok 2016, 2017, 2018 a 2019 a to včetně všech příloh a daňová přiznání úpadce k DPH za 1- 4 čtvrtletí roku 2017 a za 1-4 čtvrtletí roku 2018 včetně všech příloh a to především včetně hlášení (z nichž vyplývá, které faktury dlužník uplatnil v rámci nadměrného odpočtu DPH). Výpověďmi žalovaného a jeho otce chce žalobkyně znevěrohodnit jejich výpovědí v civilním řízení. Současně z přepisu zvukového záznamu je patrné, že minimálně druhá žalovaná a svědkyně [jméno] [příjmení] nevypovídaly zcela pravdivě před soudem. Žalovaná tvrdila v rozhovoru se svou matkou [jméno] [příjmení] a účetní [jméno] [příjmení], že účetnictví dlužníka se nachází u žalovaných. Z dosud provedených důkazu v tomto řízení, zejména z výpisů z [právnická osoba] (např. den 12.7.2017) vyplývá, že první žalovaný zasílal pravidelně každý měsíc platbu 7 500 Kč z účtu u Komerční banky, č.ú. [bankovní účet] ke splátkám hypotečního úvěru, přičemž tak činila i druhá žalovaná po 7 500 Kč Tomu však neodpovídá mzda žalovaného vykazovaná 4 000 Kč měsíčně u jednatele úpadce a ani jeho odměna za výkon funkce. [ulice] řízení byl předložen pouze jediný výpis z účtu u úpadce, a to srpen 2017, který je navíc proškrtán, kdy stejný a jediný výpis je založen v účetnictví úpadce u Policie ČR. Z předložených dokladů podle žalobkyně vyplývá, že žalovaný, resp. úpadce realizoval další zakázky tzv.„ načemo“ a že příjmy vykazované v účetnictví neodpovídají skutečným příjmům úpadce, přitom však náklady jsou účtovány. Soud měl vyžádat výpisy z bankovního účtu u [anonymizována dvě slova], č.ú. [anonymizováno] [bankovní účet], a především z účtu úpadce [bankovní účet] u [právnická osoba], a to minimálně za období 1.1.2017 - 30.6.2018 a projektovou dokumentaci ze Stavebního úřadu [obec] či přímo od projektanta [jméno] [příjmení] [IČO].

9. Z textu smlouvy o dílo bylo zjištěno, že první žalovaný jako objednatel s [právnická osoba], [IČO] jako zhotovitelem, jejímž byl jednatelem, uzavřeli 3.3.2017 smlouvu, kterou se zhotovitel zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednavatele výrobu a montáž montovaného dřevěného domu, objednatel dílo převzít a zaplatit za něj cenu 825 000 Kč a 15% DPH. Platby měly probíhat na účet zhotovitele a být účtovány jako závazek vůči ovládající osobě – jednateli. Řádná faktura měla být vystavena po kolaudačním řízení a zúčtována se závazky vůči ovládající osobě. Dílo mělo být provedeno do 30.5.2019. Při podpisu byla předána kompletní projektová dokumentace, technickou dokumentaci popisující rozdělení prací pro zhotovitele, prací určených zhotovit svépomocí a prací určených zhotovit jinou osobou. O předání a převzetí měl být vyhotoven předávací protokol. Pro případ prodlení objednatele se zaplacením cen díla byla sjednána smluvní pokuta 0,01% za každý den prodlení, pro případ prodlení zhotovitele se zhotovením díla právo na slevu z ceny díla ve výši 0,01% za každý započatých 7 dnů prodlení. V případě viditelných vad či nedodělků mělo dojít k předání a převzetí díla až po jejich odstranění.

10. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 31.7.2019, č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek [právnická osoba], [IČO] k návrhu otce prvního žalovaného – [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako věřitele na majetek [právnická osoba] byl prohlášen konkurs, žalobkyně byla ustanovena insolvenčním správcem. Už zde je uvedeno, že [právnická osoba] na výzvu insolvenčního soudu nijak nereagoval a nesplnil ani povinnost předložit seznamy svých závazků majetku a zaměstnanců.

11. Z daňových dokladů předložených žalovanými bylo zjištěno, že 3.7.2018 vystavila [právnická osoba] jako dodavatel neoznačenému odběrateli prodejku na 4 686 Kč za polystyren, lepidlo a stěrku a zednickou šňůru, 10.7.2018 vystavila [příjmení] – stavební hmoty s.r.o. jako dodavatel 2. žalované jako odběrateli fakturu na 20 566 Kč za PUREONE TWP placený hotově téhož dne, M& [právnická osoba] vystavila neoznačenému odběrateli příjmový pokladní doklad na 2 592 Kč placených 31.7.2017 za zemnící pozemní pásku, drát a svorky, dne 7.8.2017 vystavila [právnická osoba] prodejku na 17 629 Kč za cement, tvárnice, kari sítě, roxory a palety, platba proběhla hotově, dne 9.8.2017 [právnická osoba] vystavila daňový doklad pro neoznačeného odběratele na přírodní kamenivo za 260 Kč placených hotově, dne 10.8.2017 [právnická osoba] vystavila daňový doklad pro neoznačeného odběratele na přírodní kamenivo za 313 Kč placených hotově, dne 10.8.2017 [právnická osoba] vystavila daňový doklad pro neoznačeného odběratele na přírodní kamenivo za 196 Kč placených hotově, dne 11.8.2017 [právnická osoba] vystavila daňový doklad pro odběratele [celé jméno žalovaného] na přírodní kamenivo za 2 741 Kč placených hotově, dne 11.8.2017 [právnická osoba] vystavila daňový doklad pro odběratele [celé jméno žalovaného] na přírodní kamenivo za 8 828 Kč placených hotově, dne 11.8.2017 [právnická osoba] vystavila daňový doklad pro odběratele [celé jméno žalovaného] na přírodní kamenivo za 8 483 Kč placených hotově, dne 14.8.2017 vystavila [právnická osoba] potvrzení o platbě v hotovosti za kamenivo za 3 291 Kč, dne 14.8.2017 vystavila [právnická osoba] potvrzení o platbě v hotovosti za kamenivo za 4 483 Kč, obojí pro neoznačeného odběratele, dne 31.8.2017 vystavila [právnická osoba] fakturu na 27 353 Kč za stavební práce na rodinném domku za srpen 2017 žalovaným se splatností 10.9.2017, dne 16.9.2017 vystavil [jméno] [příjmení], [obec a číslo], Stavebniny [obec] na neoznačeného odběratele doklad na úhradu 893 Kč za radonovou lepenku placených v hotovosti, dne 12.7.2018 vystavilo Tesařství – pokrývačství [jméno] [příjmení], [obec a číslo] fakturu na materiál práci na RD v [obec] 100 000 Kč včetně 15% DPH splatných do 20.7.2018, dne 8.8.2018 vystavilo [anonymizováno] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec a číslo] fakturu na materiál práci na RD v [obec] 160 907 Kč včetně 15% DPH splatných do 13.8.2018, odběratel [celé jméno žalované], dne 10.8.2018 vystavil [jméno] [příjmení], [obec a číslo], Stavebniny [obec] na neoznačeného odběratele doklad na úhradu 4 719,54 Kč za [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno], štětku PVC a vteřinové lepidlo placených v hotovosti, dne 8.10.2018 vystavila [právnická osoba] jako dodavatel 2.žalované jako odběrateli doklad na [anonymizováno] obkladů a dlažby za 12 418 Kč placených hotově, dne 13.10.2018 vystavila daňový doklad [právnická osoba] jako dodavatel odběrateli [celé jméno žalované] fakturu na úhradu 7 601 Kč za vanu s příslušenstvím placených hotově, dne 7.11.2018 vystavila [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] fakturu za komplet dveří, zárubní a kování za 38 710 Kč včetně DPH splatných 21.11.2018, dne 19.11.2018 vystavila [právnická osoba] jako dodavatel 2.žalované jako odběrateli doklad na úhradu sprchových dveří a stěny za 14 059 Kč placených hotově, dne 21.11.2018 vystavila [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] fakturu na 60 833,25 Kč za vinylovou podlahu s příslušenstvím, částka k úhradě byla již převedena na účet dodavatele, dne 24.11.2018 vystavila [anonymizována dvě slova] – ing. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] jako dodavatel 2.žalované jako odběrateli fakturu za krbová kamna za 19 750 Kč včetně DPH splatných 26.11.2018, placeno bylo hotově, dne 21.12.2018 vystavil dodavatel [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [obec] neoznačenému odběrateli doklad na 3 456 Kč včetně DPH za instalatérský materiál, dne 27.11.2018 vystavila [právnická osoba] jako dodavatel neoznačenému odběrateli fakturu na [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] za 7 387 Kč [anonymizováno] DPH placených dobírkou, dne 26.10.2017 vystavil [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [anonymizováno] [obec] na neoznačeného odběratele doklad na úhradu 498 Kč za [anonymizováno] příčkovku a [příjmení] [jméno] placených kartou, dne 26.10.2017 vystavil [jméno] [příjmení] [jméno] v [obec] jako dodavatel 2. žalované jako odběrateli fakturu na komínový komplet, který byl uhrazen formou zálohy 20 000 Kč bez následného doplatku, dne 16.11.2017 vystavil [jméno] [příjmení] [jméno] v [obec] jako dodavatel 2. žalované jako odběrateli fakturu na polystyren za 26 301 Kč splatných 21.11.2017, k úhradě došlo převodem, dne 12.4 asi roku 2018 vystavil dodavatel [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [obec] neoznačenému odběrateli doklad na 7 590 Kč včetně DPH za dva KOMBIFIX bez ovládací desky placených hotově, neurčeného dne vystavil dodavatel [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [obec] neoznačenému odběrateli doklad na 2 995 Kč včetně DPH za el. ohřívač [obec] placených hotově, dne 18.4.2018 vystavil dodavatel [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [obec] neoznačenému odběrateli doklad na 7 128 Kč včetně DPH za instalatérský materiál placený hotově, dne 18.4.2018 vystavil dodavatel [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] [obec] neoznačenému odběrateli doklad na 1 736 Kč včetně DPH za instalatérský materiál placený hotově, dne 21.5.2018 vystavil dodavatel [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] &Aleš [příjmení] [obec] jako dodavatel 2. žalované jako odběrateli fakturu na 31 482 Kč včetně DPH za uložení samonivelační směsi [anonymizováno] vč. dopravy bez broušení placených hotově.

12. Z vyjádření prvního žalovaného insolvenčnímu soudu ze dne 22.2.2020 bylo zjištěno, že tento se ohrazuje proti placení ceny za stavbu rodinného domu prvnímu žalovanému od [právnická osoba], protože stavba nebyla nikdy provedena a nebyla a nebude [anonymizováno] realizována, kdy nákup materiálu a vybavení realizovali žalovaní z hypotečního úvěru.

13. Podle katastru nemovitostí mají žalovaní evidován v jejich SJM pozemek st.p. [číslo] rodinný dům [adresa] stojící na st.p. [číslo] v k.ú. [obec], svislá nosná konstrukce domu je ze dřeva, zastavěná plocha 125 m2, podlahová plocha 203 m2, datum dokončení 20.3.2020.

14. V e-mailu z 19.2.2018 píše účetní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení]: [email] Finančnímu úřadu v [obec], že zašle v průběhu týdne smlouvu mezi [právnická osoba] a jednatelem [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] týkající se výstavby rodinného domu, který z větší části bude resp. staví [právnická osoba] právě panu [celé jméno žalovaného]. V daňovém přiznání právnických osob za rok 2017 bude tato rozestavěnost vedena jako příjmy příštích období, vzhledem k tomu, že je doposud postavena pouze hrubá stavba. V zápise z jednání [jméno] [příjmení], zástupce věřitelů [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a zástupkyně žalobkyně v substituci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 19.5.2020 [jméno] [příjmení] uvedla, že účetní dokumenty [anonymizováno] z let 2012 až 2015 předala pánům [anonymizováno] v létě 2016, písemné účetnictví za 2016 a 2017 bylo předáno 9.11.2018 [celé jméno žalovaného] staršímu. Na podzim 2017 účetní komunikovala s prvním žalovaným ohledně rozpracované výroby vykázané v třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2017 v návaznosti na uplatněný nadměrný odpočet DPH, první žalovaný jí sdělil, že mu [anonymizováno] staví dům a v únoru 2018 jí poslal smlouvu o dílo na tento dům datovanou 3.3.2017.

15. Z protokolu MěÚ [obec], odboru výstavby bylo zjištěno, že 20.3.2020 proběhla závěrečná prohlídka předmětného dokončeného domu na st.p. [číslo] v [obec], dům by zhotovován svépomocí s odborným dozorem [jméno] [příjmení]. Ke stavbě byl předložen společný souhlas žalovaným se stavbou rodinného domu z 16.6.2017, žádost o územní souhlas ohledně domu z 9.6.2017, ohlášení stavby z 9.6.2017 (23.6.2017) , 23,553 m2, ohlášení dokončení stavby z 18.3.2020.

16. Z faktury vystavené [právnická osoba] odběrateli [právnická osoba] 14.7.2017 bylo zjištěno, že je fakturována dodávka podrobně specifikovaných množství opracovaného dřeva o celkové váze 19 007,19 kg za 453 909 Kč, splatnost byla stanovena na 28.7.2017. K faktuře byl i dodací list, faktura [jméno] [jméno] – [příjmení] odběrateli [anonymizováno] vystavená 3.11.2017 uhrazená hotově se zdanitelným plněním 27.10.2017 na 1 161,60 Kč za dopravu včetně nakládky a vykládky 20 km, alonž k provedené jízdě [obec] [obec]. Podle příjmového pokladního dokladu [právnická osoba] uhradila 8.8.2017 firmě [právnická osoba] 103 909 Kč.

17. Z dodacího listu bylo zjištěno, že 14.10.2017 byla dodána okna, vchodové dveře, balkonové dveře a posuvné kování [anonymizováno] za celkem 329 012 Kč, kdy zálohově bylo z toho 13.7.2017 uhrazeno 220 000 Kč., vše včetně 21%. Z faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] dne 14.10.2017 bylo zjištěno, že doplatek na 109 012 Kč byl uhrazen v hotovosti, k tomu byl vystaven i příjmový pokladní doklad datovaný 16.10.2017 a zálohová faktura na 220 000 Kč uhrazených v hotovosti 13.7.2017 a k tomu příjmový pokladní doklad na tuto částku 220 000 Kč. Předložen byl i nabídkový list z 14.2.2017 na okna a dveře za celkem 325 538 Kč při záloze 220 000 Kč.

18. Z faktury vystavené [právnická osoba] odběrateli [anonymizováno] bylo zjištěno, že 4.7.2017 bylo vyúčtováno 119,850 m 2 včetně 21% DPH za celkem 47 029 Kč, započtena byla 5% sleva, platit se mělo na dobírku, cena byla s autodopravou, splatnost faktury 18.7.2017. Z e-mailové komunikace dopravce s prodejnou [anonymizováno] bylo zjištěno, že byla domlouvána doprava 7.7. nebo 10.7.2017 do [obec] pro [anonymizováno]. Podle dalších faktur a potvrzení firmy bylo běžně dodáno [anonymizováno] také 18,755 m2 , 23,553 m2 , 22,385 m2 v lednu až červnu 2017, což podle tvrzení žalobkyně odpovídá zahradním domkům.

19. Z výpisů z účtu druhé žalované č. [bankovní účet] u [právnická osoba] bylo zjištěno, že k 27.6.2017 bylo na účet převedeno z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované] 1 700 000 Kč, k 7.7.2017 bylo z účtu uhrazeno 19 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou vrácení – palubky, strop, 11.7.2017 bylo z účtu uhrazeno 120 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou výběr hypotéka a 100 000 Kč bylo uhrazeno na účet [bankovní účet] s poznámkou hypotéka výběr, na účet přišlo od [celé jméno žalovaného] z účtu č. 35-6944850237/ 0100 7 500 Kč, 13.7.2017 proběhly tři výběry z téhož bankomatu v [obec] 40 000 Kč, 40 000 Kč a 20 000 Kč, 19.7.2017 bylo z účtu uhrazeno 100 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou výběr – hypotéka, 21.7.2017 proběhly opět tři výběry z téhož bankomatu v [obec] 40 000 Kč, 40 000 Kč a 20 000 Kč, 18.10.2017 proběhly v [obec] výběry z bankomatu v částkách 35 000 Kč, [osobní údaje žalobkyně] 1005 a 30 000 Kč, 2.8.2017 proběhly v [obec] tři výběry z bankomatu v částkách 40 000 Kč, 40 000 Kč a 20 000 Kč (pravděpodobně výběry z jiné banky už 31.7.2017, zaúčtováno až 2.8.2017), 3.8.2017 bylo uhrazeno ve prospěch účtu č. 208025522/ 0600 100 000 Kč označených jako výběr – hypotéka, 9.8.2017 proběhly tři výběry v [obec] (opět realizace z jiné banky 7.8.2017, zaúčtovány 9.8.2017) 40 000 Kč, 40 000 Kč a 20 000 Kč. Z výpisu z technického účtu k úvěru první žalované u [právnická osoba] bylo zjištěno, že byl úvěr poskytnut 1 700 000 Kč 27.6.2017, kdy byl takto i vyčerpán, následně probíhaly splátky po 2 269,97 Kč za červenec 2017 a dále pak po 2 960,83 Kč, k 15.5.2018 byla zvýšena jistina o 500 000 Kč, která byla rovněž vyčerpána a následně byly splátky s výjimkou květnové 2018 po 3 831,67 Kč měsíčně, květnová byla 3 105,97 Kč.

20. Z výpisů z účtu prvního žalovaného č. 35 [bankovní účet] bylo zjištěno, že 11.7.2017 na něj byla poukázána z účtu druhé žalované č. [bankovní účet] částka 100 000 Kč, 28.8.2017 na něj přišlo 149 510 Kč z účtu [celé jméno žalovaného] [číslo] [bankovní účet], dne 30.8.2017 z něj bylo vybráno v hotovosti 150 000 Kč.

21. Z výpisů z účtu druhé žalované č. [bankovní účet] u [právnická osoba] bylo zjištěno, že 7.7.2017 bylo vybráno v bankomatu 19 000 Kč, 10.7.2017 na účet přišlo z účtu druhé žalované č. 9947691001/ 5500 19 000 Kč, 11.7.2017 z téhož účtu přišlo 120 000 Kč s avízem výběr – hypotéka, 11.7.2017 bylo vybráno v [obec] z téhož bankomatu 40 000 Kč a 10 000 Kč, 12.7.2017 bylo vybráno z bankomatu 40 000 Kč a 10 000 Kč, 14.7.2017 20 000 Kč, 20.7.2017 bylo vybráno z téhož bankomatu v [obec] 40 000 Kč a 10 000 Kč, 20.7.2017 přišlo z účtu č. 9947691001/ 5500 100 000 Kč s avízem výběr – hypotéka, 21.7.2017 bylo v [obec] v bankomatu vybráno 10 000 Kč, 4.8.2017 přišlo z účtu č. 9947691001/ 5500 100 000 Kč s avízem výběr – hypotéka, 4.8.2017 bylo vybráno z bankomatu v [obec] 40 000 Kč a 10 000 Kč, 7.8.2017 40 000 Kč a 10 000 Kč.

22. Z výpisu z účtu [právnická osoba] [bankovní účet] bylo zjištěno, že k 1.8.2017 tam byl zůstatek ve výši 26 146,47 Kč, na účet přišlo 374 841,24 Kč z účtu odešlo – 394 146,47 Kč, konečný zůstatek k 31.8.2017 byl 6 841,24 Kč a na účtu byla blokace prostředků na exekuce v této výši, 2.8.2017 byl proveden vklad hotovosti 125 000 Kč, 3.8.2017 vklad hotovosti 70 000 Kč, 4.8.2017 odešlo z účtu 200 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (což je číslo [právnická osoba] dle jejich faktury, poznámka soudu), 7.8.2017 byl vložen vklad v hotovosti 150 000 Kč, 8.8.2017 bylo uhrazeno 150 000 Kč na účet č. [bankovní účet] ([anonymizováno]). Firma měla na účtu konečné zůstatky – 186,56 Kč k 30.6.2018, 1 479,04 Kč k 31.5.2018, 1 696,21 Kč k 30.4.2018, 20 931,67 Kč k 31.3.2018, 95 585,39 Kč k 28.2.2018, 65 005,53 Kč k 31.1.2018, 40 150,65 Kč k 31.12.2017, 118 671,81 Kč k 30.11.2017, 1 254,49 Kč k 31.10.2017, 1 263,98 Kč k 30.9.2017, 6 841,24 Kč k 31.8.2017, 26 146,47 Kč k 31.7.2017, 126 380,67 Kč k 30.6.2017, 27 201,12 Kč k 31.5.2017, 61 259,03 Kč k 30.4.2017, 4 496,28 Kč k 31.3.2017, 3 832,65 Kč k 28.2.2017, 10 887,33 Kč k 31.1.2017. K 23.2.2018 vyplatil Finanční úřad na tento účet 69 897 Kč, v lednu 2018 proběhly ve prospěch účtu úhrady 71 793 Kč a 48 238 Kč od třetích osob, k 24.11.2017 došlo na účet od Finančního úřadu 156 121 Kč, v září 2017 přišlo na účet pět drobných úhrad od [jméno] [příjmení], jedna od [jméno] [příjmení], celkem 69 847,07 Kč, 2.8.2017 byl proveden vklad hotovosti 125 000 Kč, 3.8.2017 70 000 Kč, 7.8.2017 150 000 Kč, 4.8.2017 přišla úhrada 23 000 Kč od třetí osoby, 8.8.2017 proběhla úhrada HAPexu 150 000 Kč a 7 827 Kč a 6 354 Kč, 3.7.2017 bylo vybráno 30 000 Kč, 4.7.2017 5 000 Kč a 13 000 Kč, 10.7.2017 bylo uhrazeno od METUZu 50 000 Kč a stejná částka byla vyplacena na účet, který má dle faktury TRISZTAL, týž den s poznámkou [obec], 11.7.2017 byly dva výběry 10 000 Kč a 6 000 Kč, 16.7.2017 výběr 10 000 Kč, 18.7.2017 40 000 Kč, 22.7.2017 11 000 Kč, 18.7.2017 [obec] uhradily za práci 18 345 Kč, 6 843 Kč bylo uhrazeno třetí osobou 25.7.2017, 11.7.2017 bylo uhrazeno 29 401 Kč třetí osobou, 7.7.2017 20 165 Kč další třetí osobou, v červnu 2017 přišlo na účet od třetích osob celkem 386 917,30 Kč, za květen 2017 přišlo ve prospěch účtu 100 407,39 Kč od třetích osob, za duben 2017 přišlo na účet 160 277,45 Kč celkem, 18.4.2017 byly zaplaceny zálohy na výrobu oken a dveří [anonymizováno] 20 000 Kč a 30 000 Kč, na účet za březen 2017 došlo 39 695,03 Kč, na účet za února 2017 došlo 0,05 Kč, za leden 2017 na účet přišlo 50 000,10 Kč.

23. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že 22.2.2018 [jméno] [příjmení] (účetní [anonymizováno]) zaslala prvnímu žalovanému smlouvu o dílo I. + II., kdy se jednalo dva formuláře smluv o dílo bez vyplněných konkrétních údajů, první žalovaný 23.8.2018 [jméno] [příjmení] zasílal smlouvu o dílo datovanou 3.3.2017 v naskenované podobě i se svými podpisy na straně objednatele i zhotovitele, jak je pod bodem 9. odůvodnění tohoto rozsudku. Na podporu prokázání existence této komunikace byl soudu předložen i mobilní telefon prvního žalovaného s touto e-mailovou komunikací.

24. Bylo předloženo vyúčtování nákladů za zpracování projektové dokumentace k dřevostavbě na p. č. 493/29 [obec] ve výši 9 900 Kč, kterou [jméno] [příjmení], [IČO] z [obec] vyúčtoval firmě [právnická osoba] k úhradě s datem splatnosti 23.6.2017. Z protokolu o ústním jednání na Finančním úřadu v [obec] bylo zjištěno, že 18.5.2018 tam první žalovaný jednal za [právnická osoba] za účelem prověření daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za první čtvrtletí 2018, kdy 23.2.2018 k výzvě finančního úřadu první žalovaný předložil smlouvu o dílo datovanou 3.3.2017 na cenu díla 825 000 Kč + 15 % DPH, první žalovaný k tomu mimo jiné uváděl, že stavbu domu financuje z hypotečního úvěru u [anonymizováno], ke konci prvního čtvrtletí 2018 šlo o 402 500 Kč, byl poučen, že musí přiznat daň a upraví předmětné daňové přiznání z nulového základu daně 350 000 Kč a zašle kontrolní hlášení.

25. Ke zpochybnění důkazů žalovaných předložila žalobkyně ke svým tvrzením, že [anonymizováno] uhradil na stavbu žalovaných částku přibližně 800 000 Kč, následující. Byla předložena faktura vystavená [anonymizována dvě slova] 8.8.2017 na 57 519 Kč se splatností 22.8.2017, u které žalobkyně namítala, že není jasné, z čeho měli žalovaní platit, když platili, jak tvrdí, z peněz na účtu fakturu na 103 909 Kč, skladová výdejka na KVH uvedené ve faktuře, kdy dole je poznámka, že vše uhradí hotově 103 909 Kč a maximální fakturační limit je 80 000 Kč a dodací list. Příjmovým dokladem vystaveným [právnická osoba] [jméno] [příjmení], narozené 16.6.1953, ze [část obce a číslo], [anonymizováno] potvrdil převzetí zálohy 100 000 Kč na zahradní domek 20.9.2017. Příjmovými pokladními doklady vystavenými [právnická osoba] s.r.o. [anonymizováno] bylo zjištěno, že [anonymizováno] uhradil 20.7.2017 částku 35 000 Kč, 11.8.2017 částku 20 000 Kč a 24.8.2017 částku 50 000 Kč na úhrady faktur. Podle knih bankovních výpisů [anonymizováno] k účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že 3.7.2017 bylo vybráno na pokladnu 30 000 Kč, 4.7.2017 5 000 Kč a 13 000 Kč (podle tvrzení žalobkyně na úhradu faktury [jméno] [příjmení], 10.7.2017 proběhly úhrady 50 000 Kč vůči [anonymizováno] a 50 000 Kč vůči [anonymizováno], 4.8.2017 bylo uhrazeno 200 000 Kč [anonymizováno], 8.8.2017 150 000 Kč a 7 827 Kč a 6 354 Kč HAPexu, 24.11.2017 vyplatil Finanční úřad částku 156 121 Kč. Podle pokladní knihy probíhaly účetní transakce v červenci 2017 minimálně ve stejném rozsahu jako v jiných měsících, pokladna vykazovala k 2.7.2017 stav 296 605 Kč, k 31.7.2017 774 215,90 Kč, k 31.8.2017 163 229 Kč, bylo vypláceno na mzdě stabilních 4 647 Kč, mimo jiné 20.7.2017 bylo uhrazeno na faktury 35 000 Kč, 21.7.2017 byl uskutečněn vklad společníka 250 000 Kč, 31.7.2017 byl proveden vklad společníka a to dvakrát po 250 000 Kč, probíhaly výběry hotovostí, 25.7.2017 bylo uhrazeno dvakrát po 141 408 Kč, 8.8.2017 bylo uhrazeno 103 909 Kč, 19.8.2017 9 900 Kč, 2.8.2017 byla vybrána hotovost 125 000 Kč a 3.8.2017 výběr 70 000 Kč, 24.8.2017 bylo vydáno na úhradu faktur 50 000 Kč, 16.10.2017 bylo uhrazeno 109 012 Kč. Podle knihy přijatých faktur došla faktura HAPexu na 453 909 Kč 14.7.2017, uhrazena byla 8.8.2017, 8.8.2017 přišla faktura HAPexu na 57 519 Kč, uhrazena byla 24.11.2017, od 2.. 2017 31.12.2017 byly přijaty faktury na 2 394 174,37 Kč, podle knihy vydaných faktur byly od 14.3.2017 do 4.12.2017 vydány [anonymizováno] faktury za celkem 1 418 962 Kč, podle knihy vydaných zálohových faktur od března do září 2017 bylo firmám [právnická osoba], Bc. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyúčtováno celkem 334 743 Kč, podle knihy přijatých zálohových faktur bylo od března do července 2017 [právnická osoba] [anonymizováno] na zálohových fakturách celkem 384 700 Kč, ty byly uhrazeny. Byla předložena přiznání [anonymizováno] k dani z přidané hodnoty za 1. čtvrtletí roku 2017 s vykázaným nadměrným odpočtem daně 22 368 Kč, 2. čtvrtletí 2017 s vykázaným nadměrným odpočtem daně 6 841 Kč, 3. čtvrtletí roku 2017 s vykázaným nadměrným odpočtem daně 156 121 Kč, za 4. čtvrtletí roku 2017 s nadměrným odpočtem daně 72 897 Kč, 1. čtvrtletí 2018 s vykázaným nadměrným odpočtem daně 8 960 Kč, kdy zde není uvedena kontaktní osoba a bylo zpracováno 24.4.2018, přičemž ve druhém vyhotovení přiznání za stejné 1. čtvrtletí 2018 s vykázaným nulovým nadměrným odpočtem daně, kdy jako kontaktní osoba je uvedena [jméno] [příjmení] a datum zpracování 22.8.2018, 2. čtvrtletí 2018 s vykázaným nadměrným odpočtem daně 21 017 Kč, kdy jako kontaktní osoba je uvedena [příjmení] [jméno] a datum zpracování 22.8.2018, přičemž ve druhém vyhotovení přiznání k DPH za stejné 2. čtvrtletí 2018 je nadměrný odpočet nulový, jako kontaktní osoba je uvedena [příjmení] [jméno] a datum zpracování 6.2.2019, 3. čtvrtletí 2018 s vykázaným nadměrným odpočtem daně 16 869 Kč s uvedením kontaktní osoby [jméno] [příjmení] a datem zpracování 6.2.2019, přičemž ve druhém vyhotovení tohoto přiznání je nadměrný odpočet nulový a datum zpracování 9.4.2019 a 4. čtvrtletí 2018 s vykázaným nadměrným odpočtem daně 9 688 Kč, kontrolní hlášení za leden 2017 až prosinec 2018, přiznání [anonymizováno] k dani z příjmu právnických osob za rok 2016, 2017, z nichž vyplývá, že v roce 2016 byl roční úhrn čistého obratu úpadce 2 165 321 Kč při počtu zaměstnanců dva, oproti předchozímu roku, kdy byl čistý obrat 1 743 000 Kč, byl vykázán zisk 50 786 Kč. V roce 2017 byla vykázána ztráta - 556 986 Kč, roční úhrn čistého obratu 1 324 675 Kč při dvou zaměstnancích, aktiva ve firmě narostla z předchozího období z výše 953 000 Kč na 1 506 000 Kč.

26. Z darovací smlouvy bylo zjištěno, že 1.4.2012 matka prvního žalovaného [jméno] [celé jméno žalované] darovala prvnímu žalovanému stroje, nářadí a ostatní detailně popsané v příloze 1 smlouvy bez protihodnoty, konkrétně například formátovací pily, vysokozdvižný vozík, dlabačku, vysukvačku, kotoučovou a pásovou pilu, stolové kotoučové pily, tloušťkovací frézu, srovnávačku, různé frézy a frézky, ramenovou krátičku, odsavače, kompresor, elektrické ruční nářadí.

27. Ze záznamu Policie ČR, KŘPPK, UO [obec], OHK SKPV bylo zjištěno, že 25.6.2020 byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci prvního žalovaného – porušení povinnosti v insolvenčním řízení a správě cizího majetku, kterého se měl první žalovaný dopustit jako jednatel úpadce, když nepředložil žalobkyni účetnictví firmy a neposkytl při zjišťování majetkové podstaty žalobkyni všestrannou součinnost, a tím, že [právnická osoba] pro prvního žalovaného na základě smlouvy o dílo z 3.3.2017 zhotovila dílo v hodnotě 948 750 Kč včetně DPH – dřevostavbu, kdy ze strany prvního žalovaného nebylo žalobkyní od této smlouvy ničeho sděleno a žalovaný na zhotoveném díle ničeho uhrazeno, čímž mohla být porušena zákonná povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek.

28. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence se specializací na ekonomické rozbory a kalkulace cen Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účetnictví [anonymizováno] má značné nedostatky, není v souladu s platnými právními předpisy, pro rok 2018 jsou podklady pouze torzem účetnictví, kdy o jeho správnosti nelze uvažovat a nelze sestavit daňové přiznání. Nedostatky a chyby vznikaly už v letech 2015 a dříve, např. v pokladně je záporný zůstatek, který nemůže nikdy nastat. Podle znalce stavy skladů materiálu 456 700 Kč a nedokončené výroby 925 050 Kč neodpovídají skutečnosti a jsou nadhodnocené, znalec mezi následnými doklady nenašel žádné, kterými by byly částky vyvedeny z účetnictví. Účetní doklady nebyly kompletní a nevypovídají o stavu majetku [anonymizováno]. Ke smlouvě o dílo v účetních dokladech měl být vystaven doklad o přijaté platbě, ale znalec ji na žádném bankovním výpisu nenašel takže musela být v hotovosti a zdaněna DPH, kdy ve smlouvě je popsaná pouze závěrečná fakturace. Smlouva o dílo se měla účtovat a danit jako každý jiný obchodní případ, ale nedělalo se to do doby, než přišel na místní šetření finanční úřad. Po domluvě, jak vyplývá z protokolu byl vystaven doklad za práce na výstavbě rodinného domu prvního žalovaného, který byl zdaněn v dodatečném daňovém přiznání k DPH za první čtvrtletí roku 2018 podaném 20.8.2018. Pohledávka za prvním žalovaným na 402 500 Kč je v účetnictví evidováno jako nezaplacená, daňový doklad na ní je z 31.3.2018, ale doklad vznikl, až na základě místního šetření Finančního úřadu 18.5.2018, což je v rozporu. K 31.12.2017 jsou evidovány přijaté zálohy [anonymizováno] ve výši 397 923 Kč, ale není patrné, co se s nimi dá dělat.

29. Ze spisu PČR, KŘPPK OU [obec], č.j. KRPE-40676-60/TČ-2020-170381-MP bylo zjištěno, že v něm podávali vysvětlení řidič [jméno] [příjmení] z [právnická osoba], [jméno] [příjmení] z [právnická osoba], [celé jméno žalovaného] narozen 18.7.1963 (otec prvního žalovaného), [jméno] [příjmení] (účetní [anonymizováno] a teta prvního žalovaného), první žalovaný, ve zvukovém záznamu ze 17.2.2020 uváděla druhá žalovaná, že v tu dobu první žalovaný dělal strašně domků na tu [anonymizováno], kdy minimálně se čtyřmi nebo pěti domky po 40 000 Kč s DPH tam jela druhá žalovaná, podle účetní [jméno] [příjmení] nemůžou chtít víc, než je smlouva, tedy podle druhé žalované víc než 850 000 Kč, druhá žalovaná se účetní ptala, zda by jako museli říct, že to všechno, co vyráběli, dělal první žalovaný, chatky by podle ní jeden člověk udělal bez problému s tím, že otec by prvnímu žalovanému přičmrdoval s tím, jak fungoval a nefungoval na nemocenské, z rozhovoru mezi účetní, druhou žalovanou a její matkou vyplývá, že šanony s účetnictvím měli žalovaní v té době doma. Účetní tvrdila, že si první žalovaný nakoupil materiál od června za 2 000 000 Kč, matka druhé žalované se divila, proč to není vyfakturované, druhá žalovaná se divila, kam by materiál za dva miliony první žalovaný dal a kde by na ně vzala, podle druhé žalované žalovaným nemůžou dokázat, že to byl materiál na jejich barák. Druhá žalovaná potvrzuje, že materiál od HAPexu přes nějakých 400 000 Kč mají, baví se tam i o doplatku 109 000 Kč na jejich okna a dveře, kdy zálohová faktura byla 13.7.2017 na 220 000 Kč. Zvukovým záznamem rozhovoru otce prvního žalovaného a dcery účetní [anonymizováno] z 9.11.2018 bylo prokázáno, že účetní vydala účetnictví za roky 2016 a 2017. Věc přestupku proti občanskému soužití – schválnost – zadržování účetnictví [anonymizováno] oznámené otcem prvního žalovaného, kterého se měla dopustit účetní [jméno] [příjmení] (tety prvního žalovaného) stran zadržování účetnictví, byla 11.12.2018 odložena. 9.12.2020 otec prvního žalovaného přiznal, že převzal účetnictví [anonymizováno] od [jméno] [příjmení]. Účetnictví [anonymizováno] 11.11.2020 vydal policii zástupce žalovaných s tím, že otec prvního žalovaného si vzpomněl, že„ cosi“ od paní [příjmení] někdy někam založil, neví přesně co a kdy a objevil tašku se třemi starými šanony, kterou prvnímu žalovanému předal až nyní. Usnesením Policie ČR KŘPPK, ÚO [obec] OHKSKPV [obec] ze dne 13.12.2021, č.j. KRPE – 40676-132/ 2020 -170381-, bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání prvního žalovaného jako obviněného ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku a porušení povinnosti v insolvenčním řízení trestního zákoníku, kterých se měl dopustit jako jednatel úpadce nejméně od roku 2016 do roku 2019 včetně, když nezajistil řádné vedení předepsané evidence a účetnictví a následně po zahájení insolvenčního řízení otce prvního žalovaného jako zaměstnance žalobkyni jakožto insolvenčnímu správci nepředložil účetnictví a neposkytl součinnost.

30. Ze spisu stavebního úřadu MěÚ [obec] sp.zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] bylo zjištěno, že se v něm nachází projektová dokumentace zpracovaná [jméno] [příjmení] na předmětný rodinný dům žalovaných jako jejich stavebníků.

31. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], účetní úpadce a zároveň tety prvního žalovaného, soud zjistil, že vedla účetnictví firmy [anonymizováno] od založení roku 2011 nebo 2012 do roku 2017, které za roky 2016 a 2017 v listopadu 2018 předávala svému bratrovi [celé jméno žalovaného] staršímu. Pro prvního žalovaného probíhala stavba rodinného domu v [obec], dřevěnou část domu si dělali v dílně v areálu cukrovaru ve [obec], nákup materiálu probíhal s 21% DPH, fakturace s 15% DPH, dřevo se nakupovalo přes [anonymizováno] a na strojích v dílně vyráběli dřevěnou část domu. Svědkyně upozorňovala na nadměrný odpočet DPH přes 100 000 Kč za 3. čtvrtletí roku 2017, a že se ozve finanční úřad, což se stalo a svědkyně vysvětlila, že jde o dům jednatele a že se mu to pak vyfakturuje jako fyzické osobě, pak řešili smluvní ošetření věci. Odpočet byl po doložení smlouvy na stavbu vyplacen. [anonymizováno] žádnou zálohu jednateli nevyúčtoval, mělo to být placeno později. [anonymizováno] vlastní zdroje neměl, vždycky se objevil vklad jednatele přes účet nebo v hotovosti do pokladny. Původně se to mělo financovat z hypotéky, ale jestli ano, svědkyně neví. Nejvíc tam byly faktury za dřevo a okna na ten dům. Na dílně se dělaly trámy a prkna, která šla do sebe zasadit, na konstrukci celého domu, je to dřevostavba, dělalo se to ve firmě na strojích. Svědkyně nebyla schopna jako účetní rozlišit, co šlo na dům žalovaných a co byly ostatní zakázky firmy [anonymizováno], vždycky měli i subdodavatele, pamatuji si firmy [anonymizováno] pana [příjmení], tak [právnická osoba] – [anonymizováno], pak zahradní domy pana [příjmení] a také pana [příjmení]. V roce 2017 byly problémy se splatností vůči [anonymizováno] pan [příjmení] a [příjmení] se na svědkyni obrátili jako na sestru pana [celé jméno žalovaného] staršího. [anonymizováno] měla špatnou platební morálku a proto hodně věcí bylo účtováno v hotovosti k zaplacení firmou. Svědkyně se druhou žalovanou mluvila až v únoru 2020, kdy ji se svou matkou navštívila, co se jak zaúčtovalo ve vztahu k jejich domu. Účetní už od roku 2012 vklady jednatele do firmy účtovala jako půjčky, a když se pak blížila závěrka, tak řešili, co je za faktury uhrazeno a co nikoli a případně se tímto dorovnávalo. [příjmení] nákupy byly uhrazeny. Podle účetní muselo být hodně děláno načerno, protože tomu neodpovídaly toky do firmy a fakturace ven. Pak se to zúčtovávalo jako půjčky jednatele do firmy. Podle svědkyně nebylo účtováno z firmy vrácení půjček jednateli, pokud ano tak nějaké menší částky, nic výrazného, účetně si ty půjčky využívaly ke konci roku k vyrovnání. [ulice] roku 2017 účetní s jednatelem řešila poslední přiznání dani z příjmu za firmu, někdy v lednu – únoru 2018, po ní to účetnictví převzala asi [jméno] [příjmení], což je sestra kamaráda jednatele. [anonymizováno] dělal nejen dům pro jednatele, ale i jiné zakázky, třeba rodinný dům pro jednatele firmy [anonymizováno], syna účetní. Fakturace probíhaly i na výroby zahradních domků. Svědkyně posílala jednateli úpadce předlohu z účetních vzorů, upravoval si ji sám, asi byla na výrobu a výstavbu jeho rodinného domu v [obec], smlouvu o dílo pak dostala naskenovanou. Dílna a stroje byla majetkem jednatele firmy a on to firmě propůjčoval. V roce 2017 [anonymizováno] zaměstnával prvního žalovaného a jeho otce a byla tam spousta neoficiálních pomocníků, pracovali i na strojích, ale nebyli v pozicích zaměstnanců. V době, kdy byla zaměstnanci na [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] staršího vyhlášena insolvence a byla tam i exekuce, stihl ještě darovací smlouvou nebo jeho manželka převést stroje prvního žalovaného, aby se zachránily. Tato insolvence byla podobná jako ta současná [anonymizováno]. V letech 2012 až 2016 měli úzké rodinné vazby. V současné době došlo ke lžím a intrikám v rodině, otec prvního žalovaného holduje alkoholu a přeneslo se to i do problémových vztahů s rodiči. Dříve si byli svědkyně s prvním žalovaným blízcí, dnes je vztah odtažitý a chladný. Z hlediska účetnictví firmy mezi sebou neměli problém, šlo o rodinné nesrovnalosti. Nelze rozlišit, pro koho se tam dělá zakázka, ale v té době faktury na zahradní domky byly vystaveny a také byly vystaveny faktury na materiál na rodinný domek. Dělaly se půjčky jednatele a ne zálohy, protože podle správkyně daně by v okamžiku účtování záloh musely být vystaveny i řádné doklady, což ale první žalovaný nechtěl, chtěl to mít pořád jako půjčky až do doby, než to [anonymizováno] vyfakturuje vůči jednateli, pak by se to vyúčtovalo proti půjčce. [jméno] fakturu na zálohu první žalovaný nechtěl vydávat, aby nemusel platit DPH. Zákon to takto umožňuje a bylo to domluveno s FÚ. Takhle to bylo účetně, fyzicky to svědkyně neřešila. K dokladům placeným v hotovosti za [právnická osoba] byly jednatelem nebo jeho matkou vystavovány doklady o příjmech a výdajích, které svědkyni dávali do účetnictví. Svědkyně dostala podmínku společně s manželem za majetkovou trestnou činnost, ale nemá zákaz činnosti v účetnictví, byla odsouzena pro odklon financí pro sportovní klub z firmy společně s manželem. S manželem měli exekuce a nyní jsou v insolvenci jako fyzické osoby, měli nějaké právnické osoby, ale ty byly řádně zlikvidované bez předlužení a insolvencí. Od konce roku 2016 až do konce roku 2017 neexistovala žádná smlouva o pronájmu strojů [právnická osoba] prvním žalovaným a ani smlouva o uskladnění strojů ve [právnická osoba], naopak šlo o propůjčení strojů k podnikání, protože to byla hlavní činnost firmy, propůjčení bylo bezplatné, neúčtované.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že mu za [právnická osoba] [anonymizováno] dluží za nájemné a elektřinu, přihlásili se do jejího insolvenčního řízení. Pronajímali prostory v areálu bývalého cukrovaru ve [obec] [anonymizováno], byly problémy s placením z jejich strany. Nájemné bylo placeno v hotovosti se zpožděním, také bylo nějaké započítávání. Pro dluh kolem 200 000 Kč dal [anonymizováno] výpověď v září 2017. V červnu, červenci 2017 bylo hotovostně uhrazeno 150 000 Kč. V té době měli čerpat žalovaní hypotéku nebo úvěr na stavbu rodinného domu, pak to zaplatili. Svědek od roku 2016 věděl, že si přes firmu bude první žalovaný stavět rodinný dům, bavili se o tom. V roce 2017 dělali nástavbu 1.patra a střechu pro pana [příjmení] z firmy [anonymizováno], pak dům do [obec] a ještě jeden dům a dům právě pro [celé jméno žalovaného]. Oni pro svědka dělali zakázku na okna a něco i ze dřeva, úhrady za to pak byly započítávány proti nájemnému. Účetní jim dělala paní [příjmení], která je s firmou také u nich v nájmu. Soud neuvěřil výpovědi svědka [příjmení] v té části, kde uváděl, že má smlouvu na dům v kopii od jednoho z pánů [anonymizováno], že mu ji dali v době ukončování nájmu v listopadu nebo prosinci 2017, aby mu dokázali, že budou dál fungovat, aby stáhl výpověď, že budou mít práce dostatek. Z ostatních provedených důkazů, zejména z e-mailové komunikace prvního žalovaného a účetní [příjmení], výpovědi účetní a protokolu o ústním jednání na Finančním úřadu v [obec], totiž vyplývá, že skutečně vyhotovení smlouvy o dílo bylo provedeno až v roce 2018, kdy finanční úřad začal šetřit nadměrný odpočet DPH ve firmě. Vzhledem k provázanosti věřitele a účetní [příjmení] má soud za to, že tím, kdo předal smlouvu svědkovi [příjmení], nebyli ani prvnížalovaný ani [celé jméno žalovaného] starší.

33. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zástupce věřitelů firmy [anonymizováno] v insolvenci, zaměstnance firmy [anonymizováno] od 7.1.2019 jakožto přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení [anonymizováno] bylo zjištěno, že ho zaměstnavatel obeznámil se smlouvou o dílo, a proto to podal insolvenčnímu správci, když obraz společnosti samotné byl velmi bídný. Insolvenčnímu správci nebylo předáno účetnictví firmy, v majetku jeden ojetý vůz a hrozilo to zrušením konkurzu pro nedostatek majetku. Úpadce sám nějak zapomněl na pohledávku vůči sobě. V areálu firmy [anonymizováno] funguje i paní [příjmení], účetní [anonymizováno], kterou žádal svědek o součinnost ohledně domněle ztraceného účetnictví, ta měla elektronickou verzi účetnictví, z níž se podařilo zjistit největší dodavatele – firmy [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec], kteří svědkovi poskytli doklady k nákupu materiálu, který podle svědka skončil na dřevostavbě žalovaných v [obec], což má svědek podpořeno tvrzením pana [příjmení], dodávkou od [anonymizováno], rovněž zaměstnanci [anonymizováno] v areálu reflektovali navezení dřeva a následně má svědek doklad od firmy [příjmení] do [obec], kdy zaměstnanci firmy [anonymizováno] dřevo k odvozu [právnická osoba] i nakládali, jak svědkovi říkal pan [příjmení]. [příjmení] bylo opracováváno v areálu ve [anonymizováno].

34. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], otce prvního žalovaného, soud zjistil, že byl zaměstnancem [anonymizováno], byli dva, jako truhlář měl na starosti výrobu od manipulace s dovezeným materiálem až po konečný výrobek. Neměl na starosti fakturace a vybírání záloh. Svědek šel do částečného invalidního důchodu a pracoval 3 – 4 roky na zkrácený pracovní úvazek s minimální mzdou, mzdu přihlašoval do insolvenčního řízení, protože mu syn neplatil. Rodinný dům si žalovaní stavěli sami a s nimi všichni z rodiny a kamarádi, svědek pro něj dělal zdarma jako ostatní z rodiny. Žalovaní si vzali hypotéku, když chtěli stavět, druhá žalovaná měla dost našetřeno a z toho se platilo, než uvolnili hypotéku. Ve [právnická osoba] [obec] působil svědek jako vedoucí výroby na zaměstnanecký poměr, při konkurzu ho oslovil správce konkurzní podstaty ohledně toho, zda firma je či není živá, byla živá dost, měla hodně zakázek, a proto pro správce svědek působil ve firmě v podstatě v pozici jednatele a za 3 roky firma vydělala miliony, které rozdělil správce mezi věřitele. Svědek pak založil [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] syn, v prostorách KHP, byl jejím jednatelem a společníkem, firma neměla ani stroje ani nemovitosti, stroje měla půjčené, koupila je tehdy manželka svědka [jméno] [celé jméno žalované] v konkurzu KHP a dostal je první žalovaný. Firma [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] syn byla ukončena a vymazána, skončila v důsledku světové krize v roce 2009, kdy 3 velké firmy v Německu a 1 v Itálii přestaly odebírat domky od firmy a český trh je neuživil. [anonymizováno] se zpočátku dařilo, ale pak se to tlouklo od zakázky k zakázce bez vytváření zisků, protože trh byl přesycený. V majetku měl [anonymizováno] jen zanedbatelný materiál, jinak byl v nájmu a stroje měl první žalovaný jako fyzická osoba. První žalovaný zakázku zakreslil a se svědkem konzultoval. Účetnictví [anonymizováno] vedla svědkova nevlastní sestra [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] žádnou smlouvu o výstavbě domu pro prvního žalovaného ze strany [anonymizováno] nedal. Pozemek pro stavbu domu koupila druhá žalovaná, stavbu řídil její otec, hrubá stavba proběhla za 14 dní ze strany svědka a prvního žalovaného, připravovali dřevostavbu v areálu ve [obec], kde se to krátilo a profilovalo a vozilo na stavbu. Svědek marodil po úrazu v roce 2017 a tak jezdil jen radit se řízením strojů. Pan [anonymizováno] a kamarádi dělali elektro, vodu, střechu měli zadanou firmě. [obec] byla od pana [příjmení] z [anonymizováno], před tím od něj brali okna a dveře v době KHP a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] syn a pokračoval v tom i [anonymizováno]. Materiál na vodu a topenařinu si zajištovali vodáci a topenáři, na ostatní kupovali materiál ze stavebnin v [obec] a platilo se to z hypotéky, v době stavby domu [anonymizováno] realizovala i další zakázky, ale svědek se jich v pracovní neschopnosti neúčastnil. Svědek nemá s paní [jméno] [příjmení] dobré vztahy. Když se připravoval materiál na dům v [obec], tak tam jezdila pomáhat rodina, kamarádi, byl tam i pan [příjmení] z [obec], to by sám první žalovaný nezvládl. I když svědek působil jenom jako truhlář, dal mu syn plnou moc, protože už byl zaměstnaný a svědek přebíral účetnictví pro paní [příjmení]. Dům pro [anonymizována dvě slova] dělala, o domu do [obec] svědek neví. Od paní [příjmení] svědek za zahradní domek peníze převzal. Výpovědi v té části, kde svědek uváděl, že vezl s prvním žalovaným peníze do [anonymizováno] za materiál na dřevostavbu a bylo to penězi z hypotéky, soud neuvěřil, a to pro velmi blízký rodinný vztah a zainteresovanost svědka ve věci, stejně tak soud neuvěřil tvrzení, že [právnická osoba] nic neměla, z daňových přiznání vyplývá, že firmě narostl mezi lety 2015 2016 čistý obrat, další období fungování [anonymizováno] co do úspěšnosti však nelze pro řádné nevedení účetnictví firmy vysledovat. Věrohodnost svědka [celé jméno žalovaného] je navíc velmi výrazně zpochybněna tím, že se následně prokázalo, že účetnictví [anonymizováno] mu bylo vydáno, ačkoliv soudu tvrdil opak.

35. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], jednatele firmy [právnická osoba], která je už v podstatě v likvidaci, firma dodávala okna a dveře [právnická osoba], za kterou jednal s prvním žalovaným, s [celé jméno žalovaného] starším svědek jednal dřív, nikoli za [právnická osoba]. K došlé objednávce se vypracuje cenová nabídka a pokud se dohodnou, zadá se to do výroby. Pro své zkušenosti se starším [celé jméno žalovaného] u [anonymizováno] svědek vždy vyžadoval zaplacení záloh alespoň na materiál a zbytek sjednané ceny se platil při odvozu výrobků. Platby s [anonymizováno] se realizovali převážně hotovostně, protože tam byla prodlení. Na závěrečném dodacím listu, který se přikládá k faktuře, je uvedena zaplacená záloha 220 000 Kč, poznámka [jméno] byla uvedena na žádost prvního žalovaného, faktura byla vystavena na [anonymizováno], protože od [anonymizováno] přišla objednávka a jim vyhotovili cenovou nabídku. Zakázku osobně odvážel první žalovaný, většinou mu to pomohli naložit zaměstnanci svědka.

36. Z výslechu druhé žalované soud zjistil následující skutečnosti. První žalovaný podnikal ve [anonymizováno] v dřevovýrobě chatek a zahradních domků asi od roku 2012, jako zaměstnance měl jen svého otce, byli v nájmu ve [obec] a asi se jim moc dobře nevedlo, protože finančně bylo soužití žalovaných až do doby vzetí hypotéky jenom na druhé žalované, pak teprve měli společný účet. Občas druhá žalovaná prvnímu žalovanému půjčovala i na zálohu na materiál. Dům stavěli na hypotéku od [anonymizováno] a dvě stavební spoření od rodičů druhé žalované, pozemek byl za úspory. Na domě pracoval první žalovaný, stavbu vedl otec druhé žalované, pracoval tam i její bratr, střechu a lití betonu kvůli podlahovému topení dělala firma, jinak dělali všechno sami včetně základové desky. O víkendech jezdila na [anonymizováno] jejich brigáda, sestavili to pak na místě za týden, kupovaly se palubky, lepenka, zateplovalo se, další rok pak střecha, firmy sháněl otec, vzájemně si mezi sebou vypomáhají, když staví pro své děti. Druhá žalovaná vybírala z bankomatu na [jméno], protože pobočka [anonymizováno] je v [obec]. [příjmení] platil první žalovaný v hotovosti. Na výběry z bankomatu chodila s druhou žalovanou kolegyně, protože se sama bála vybírat. Práce na domě probíhaly většinou až po práci ze strany rodiny druhé žalované. [příjmení] [příjmení] potvrdila, že do účetnictví materiál na dům dali, za okna tam bylo přes 300 000 Kč. Předem se o tom nebavili, jen to, že vezme na firmu manžel, protože tam mají slevu za spolupráci. Snažili se při výstavbě maximálně ušetřit, druhá žalovaná by nesouhlasila, aby to stavěl [anonymizováno], faktura byla na okna a na dřevo s tím, že okna musel první žalovaný platit v hotovosti. Hypotéku si brali v dubnu 2017 2 500 000 Kč, první výběr 1 700 000 Kč, pak museli doložit fotkami prostavěnost, bez faktur, aby uvolnili další část. Peníze vypláceli druhé žalované na účet u [anonymizováno] a disponentem byl u něj první žalovaný. Žádný podúčet u hypotéky nebyl, nyní je z něj společný účet. Hotovostní limit byl 100 000 Kč týdně z bankomatu, proto druhá žalovaná prováděla převody na svůj druhý účet [jméno] [příjmení] bank, a když bylo potřeba čerpala z obou účtů. Projekt na dům nejdřív dělali žalovaní podle svých představ a pak to zpracoval p. [příjmení] asi za 10 000 Kč, druhá žalovaná ho viděla jen jednou. K výzvě správce na uhrazení 900 000 Kč, šla druhá žalovaná do insolvenčního rejstříku, tam byla smlouva, kterou nepodepisovala, zlobila se, a první žalovaný říkal, že to bylo kvůli účetnictví a že to účetní podepsal.

37. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matky prvního žalovaného, soud zjistil, že stroje byly její a ona je darovala prvnímu žalovanému do podnikání, svoje podnikání končila v dubnu 2012. Účetnictví [anonymizováno] vedla švagrová [příjmení], tehdy byla v rodině důvěra. Dům žalovaných se stavěl svépomocí rodiny a kamarádů prvního žalovaného, hlavně otec druhé žalované. Stavbu financovali z hypotéky. [anonymizováno] dům nestavěla. [anonymizováno] dělal zahradní domky, garážová stání a altány a manžel byl zaměstnancem. Svědkyně ví od druhé žalované, že se bála čerpat větší částky z bankomatu a nabízela jí, že s ní půjde vybírat. Prvnímu žalovanému svědkyně darovala obráběcí stroje, co se na nich pracovalo, odkoupila je ze své firmy, kdy byla jedním ze tří společníků firmy KHP, tuhle firmu jiný společník vytuneloval, ve firmě pracoval i manžel.

38. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce druhé žalované, bylo zjištěno, že stavěl dům on, žalovaní jen koupili parcelu v [obec], zařídili hypotéku a z ní se kupoval materiál. Nejdřív se jezdilo do [obec] do firmy o víkendech dělat základní přípravu, to byly fošny 60-70x140, které se dávaly do čtyřstranné frézy. Na domě dělal všechno od výkopu po celý barák vyjma střešní krytiny. Nejdřív se dělala základová deska, na ní se pak sestavila dřevostavba jako skládačka, dělal tam svědek, jeho syn, bratr, švagr, první žalovaný a jeho kamarádi. Žalovaní to platili z hypotéky a na střechu jim svědek s manželkou dávali 150 nebo 160 tisíc. Podle svědka se okna platila z hypotéky, u placení dřeva a oken svědek nebyl. Že se dřevo platilo z hypotéky, svědkovi říkala první žalovaná, když se ptal. Stavěli podle projektu, který přinesli s razítkem stavebního úřadu. Druhá žalovaná měla od rodičů jednak stavební spoření, také jí dali část peněz z prodeje domu, který zdědili po tetě, druhá žalovaná si také kupovala auto a potřebovala také peníze na vybavení.

39. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky druhé žalované, soud zjistil, že žalovaní sháněli pozemek a že si postaví dům, co staví první žalovaný, svépomocí, manžel svědkyně, první žalovaný dva roky, pracoval tam i syn, švagr, kamarádi prvního žalovaného, něco jim zaplatili i rodiče druhé žalované. U žádného nákupu materiálu svědkyně osobně nebyla. Ví, že druhá žalovaná vybírala peníze na nákup a někdy měla i strach kvůli vysoké částce. Většinu věcí platili v hotovosti, pro okna byl první žalovaný, druhá žalovaná na ně byla dcera vybírat a bez zaplacení by jim je nikdo nenechal, u jejich placení svědkyně nebyla. Druhá žalovaná měla nějaký limit pro výběry z bankomatu, asi 50 000 Kč, a pak musela třeba 2 až 3 dny po sobě vybírat, protože měli platit materiál. Stavbu svědkyně odhaduje tak 3 miliony a nad rámec toho kupovali ještě parcelu.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bratra druhé žalované, soud zjistil, že žalovaní svépomocí stavěli dřevostavbu v [obec], svědek jim tam chodil pomáhat. Návrh domku si dělal švagr se sestrou, dům se stavěl od základů, přes základovou desku až po samotnou stavbu. Obvykle se tam točilo 5-6 lidí a to svědek s otcem, první žalovaný jeho kamarádi a dva strýci svědka. Svědek u žádných nákupů materiálu nebyl. [příjmení] se vozilo už zpracované s perodrážkami ze [obec] z firmy, kde to předtím připravoval první žalovaný s tátou a občas svědek, zase stejní lidé jako na stavbě vyjma strýců. Dřevo se připravovalo v srpnu nebo září, protože 4.10.2017 už se začalo sestavovat. Komponenty těžké nebyly, nabalíkovali to a s ještěrkou to mohl jeden člověk naložit. Ještěrku ve [anonymizováno] měli, svědek neví, čí byla.

41. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], přítele žalovaných, soud zjistil, že ví od prvního žalovaného, že stavěli z hypotéky, svépomocí, převážně s příbuznými dřevostavbu. [jméno] měl firmu na dřevostavby a rozhodl se know-how využít a postavit si dřevostavbu na perodrážku, je to jako stavebnice, stavěl to on a nepsaným stavbyvedoucím byl jeho tchán [anonymizováno], pomáhali i [jméno] kamarádi a [anonymizováno] rodina, [jméno], pak strýc [příjmení]. Svědek byl u prvního prkna hrubé stavby, pak v patře a když se dělala vazba, celkově asi 20x, když se dělala hrubá stavba třeba 3 dny v kuse a za 14 dní pak znovu, párkrát byl i ve [anonymizováno], kdy se řešily přípravy na hrubou stavbu, krátily se palubky, krovy na vazbu. Je pravda, že ve [právnická osoba] tehdy nebyli žádní zaměstnanci, takto mohlo být o víkendu. Ve firmě byl i jiný materiál, asi na jiné zakázky, který určitě museli dávat stranou, aby se dostali při zpracování např. krovů. Svědek neví, jak to měl [anonymizováno] se zaměstnanci. Působení svědka [příjmení] při svépomocné stavbě domu žalovaných potvrdila ve své výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalovaných.

43. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádky druhé žalované, bylo zjištěno, že jí druhá žalovaná poprosila, aby ji doprovodila při výběru větších částek z bankomatu, protože čerpala peníze takto z hypotéky a nejbližší bankomat u polikliniky je na [anonymizováno], kde je u něj herna a hospoda a ona se bála sama tam peníze vyzvedávat. Svědkyně ví, že peníze byly určeny na dům, předem si upravovala i limit pro výběry, aby to šlo na 2 – 3 výběry, částku si už nepamatuje, ale byla určena na dům a u těch 2-3 výběrů byla, bylo to asi před 3-4 roky, ty výběry byly 2 nebo 3 a vždy šlo o tři výběry po sobě, protože to bankomat nedal najednou. Peníze se vybíraly od [anonymizováno], ale její bankomat to nebyl.

44. Z účastnické výpovědi prvního žalovaného [celé jméno žalovaného] byly zjištěny následující skutečnosti. První žalovaný začal podnikat v červnu – červenci 2012, otec mu měl pomoci výrobně a teta [příjmení] s účetnictvím, u pana [příjmení] si sehnal prostory a začali vyrábět, s tetou měli výborné vztahy, spravovala mu i datovou schránku, teprve následně se [právnická osoba] paní [příjmení] s jeho pomocí přestěhovala také do areálu cukrovaru ve [obec], pan [příjmení] chodil, jestli by pro něj udělal jeho zakázky oproti zápočtu na nájemné, dělal i pro [anonymizováno] tety [příjmení], ona i p. [příjmení] chtěli všechno hned a začaly se upozaďovat žalovaného vlastní zakázky. Do roku 2016 2017 důvěřoval oběma, pak syn tety [příjmení] chtěl nástavbu patra na rodinný dům, dělal jsem pro něj návrhy a konzultace zdarma, koupil starší dům v [obec] a nástavba se pak dělala 2016 2017, zprostředkoval nákup materiálu přes [anonymizováno] nebo pilu ve [obec], okna přes [anonymizováno]. První žalovaný měl zakázku od pana [příjmení] se-shopy se zahradními domky, plánoval výstavbu vlastního domu a také dělal pro pana [příjmení] a [příjmení], mimo jiné i rodinný dům v [obec] pro [anonymizováno], který se pak nerealizoval. Po neshodě teta [příjmení] řekla, že rok 2017 je poslední, co mu vede účetnictví, telefonicky se domluvili, že si převezme žalovaný účetnictví, což se ale nestalo. V té době si začal vozit materiál na dům pro sebe a připravovat ho na svých strojích ve svém volném čase. Po 2,5 – 3 letech dřiny s panem [příjmení] byl dům v polovině roku 2020 zkolaudován. Není pravda, že by první žalovaný [jméno] [příjmení] dal nějakou smlouvu. Tehdy mu zaplatil dlužné nájemné 150 000 Kč, protože měl peníze z faktur od [anonymizováno] a zálohy od p. [příjmení] [jméno] žalovaný podepisoval papíry a slepě jí věřil. V září 2017 dostal výpověď od pana [příjmení] a chtěl se stěhovat v listopadu nebo prosinci, v té době neměl žádnou smlouvu o dílo, tu žalovanému teta [příjmení] poslala e-mailem 22.2.2018, 23.2.2018 ji vracel podepsanou, ve 4. kvartále 2017 ji nemohl [příjmení] mít, protože neexistovala. [příjmení] na dům si žalovaný opracovával sám, pomáhali kamarádi, protože se na žalovaného jeho rodina vyprdla. V roce 2017 2018 [anonymizováno] měl pouze auto. Dřevoobráběcí stroje byly žalovaného jako fyzické osoby darem od matky v roce 2012. [anonymizováno] měl i drobný vercajk na montáž zahradních domků, vysokozdvižný vozík [anonymizováno] do 3t byl žalovaného jako fyzické osoby. Do konce roku 2017 vyráběl [anonymizováno] ve [obec], pak půl roku v [obec]. Jako zaměstnanci byli žalovaní a v době zdraví i jeho otec, ten ale pak měl [anonymizováno] komplikace, když pak potřeboval žalovaný ve firmě přeházet klacky ze strany na stranu, pomáhali na zavolání kamarádi. Začal se realizovat dům v [obec] a v průběhu toho se dělaly i domky. Ke konci firmy tam byly pozdě placené faktury od odběratelů, dluhy na nájemném a také reklamace ohledně zahradních domků, do toho se pak vložil pan [příjmení], pak podal otec na firmu insolvenci, protože neměl výplaty, s otcem pak jeli za nějakým magistrem do [obec] v rámci insolvence, chtěl účetnictví, které neměli, tak chtěl uznání pohledávek s tím, že se přihlásí insolvenční věřitelé, pak chtěl podepsat a uznat pohledávky těchto věřitelů a žalovaný na jeho výzvu naivně podepsal i nesmyslné pohledávky. Na tu smlouvu o výstavbě chtěla v únoru 2018 teta [příjmení] datum z března 2017, smlouva se objevila až u správce konkurzní podstaty, byl to podepsaný formální vzor, smlouvu naplnit nechtěl, nejsou tam konkretizované ani práce. Žalovaní koupili obecní pozemek na zálohu v [obec] s podmínkou postavit do 2-3 let, dali svůj náčrt projektantovi [příjmení] z [obec], radil se stavebním řízením, za projekt platili hotově. Žalovaný na domě všechny práce vykonával sám pro sebe, ne na firmu a s příbuznými druhé žalované a kamarády. Ve firmě žalovaný dál dělal domky. Projekt u pana [příjmení] podle prvního žalovaného objednávali s druhou žalovanou asi někdy v roce 2016 nebo 2017 a platili ho hotově. Poprvé žalovaný zjistil, že smlouva o dílo je u insolvenčního správce, když ji našli v insolvenčním rejstříku [anonymizováno], že ji má i pan [příjmení] žalovaný zjistil z jeho výpovědi. Žalovaného vklady jako fyzické osoby do [anonymizováno] mohly být prováděny i finančně, ale nevybavuje si, zda byly. V pracovní době žalovaný dělal pro [anonymizováno], v roce 2017 na strojích menší profily na zahradní domky, pak po pracovní době pro sebe na svůj domek. Na stavbě domu žalovanému otec radil při stavbě technické věci. Cena za pozemek v [obec] byla 700 Kč za m2 při celkových 853 m2, (poznámka soudu 597 100 Kč). Kolik stál kompletně dům, nedokáže žalovaný odhadnout. Správci konkurzní podstaty řekli, že nemají účetnictví a teď je najednou vydané, protože ho otec někde fyzicky vyškrabal, ani nevěděl, jestli je to všechno, žalovanému ho ale nikdo nikdy nedal. V rámci insolvence otec žádal o dlužnou mzdu, žalovaný neví kolik, ani neví, kolik mu na mzdě vyplácel měsíčně. Co se týče materiálu, který byl vyfakturován na [právnická osoba] jako odběratele a byl použit na dům v [obec], takto byl materiál na konstrukci hrubé stavby od firmy [anonymizováno], pak palubky od firmy [příjmení] [jméno] a okna a dveře od firmy [anonymizováno] přes 300 000 Kč. První žalovaný neví, proč dával tyhle doklady účetní [příjmení], když jí měl podle svého vyjádření výslovně říkat, že je nechce zavádět do účetnictví [anonymizováno]. Ona mu předtím v rámci úspor doporučila, aby si materiál objednal přes [anonymizováno] pro množstevní slevy. Když otec v rámci insolvence žádal úhradu nevyplacené mzdy, tak tam asi měl nějaké pohledávky na mzdě, musel tam tedy aspoň částečně pracovat nejenom být na neschopence.

45. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], dispečera u [jméno] [jméno] ve [obec] sídlícího v areálu u cukrovaru, soud zjistil, že mu některý z pánů [anonymizováno] volal, chtěl od nich zajistit dopravu. Podrobnosti dopravy jsou na tzv.„ puťovce“, kterou dostává řidič vozidla, doprava byla uhrazena, s autem, které realizovalo dopravu, jezdí pan [příjmení], který je nyní dlouhodobě nemocen. Na alonži puťovky se poznamenává druh nákladu, jeho tonáž, doba nakládky a vykládky. Vozidlo, se kterým jezdí pan [příjmení], je vybaveno hydraulickou rukou, nákladem mohly být palety, prkna, trubky nebo podobný materiál.

46. Smlouvou o dílo se zhotovitel podle § 2586 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku).

47. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že již projektovou dokumentaci na předmětný rodinný dům žalovaných jako stavebníků si zadala ke zpracování [právnická osoba], z firemních peněz bylo zpracování projektantovi rovněž uhrazeno (faktura z 23.6.2017 úhrada dle pokladní knihy 19.8.2017, v podrobnostech body 24 a 25 odůvodnění rozsudku). [právnická osoba] nakoupila od firmy [právnická osoba] 14.7.2017 v dodacím listu specifikované množství opracovaného dřeva o celkové váze 19 007,19 kg za 453 909 Kč, splatnost vystavené faktury byla stanovena na 28.7.2017, [právnická osoba] uhradila 4.8.2017 HAPexu 200 000 Kč, 8.8.2017 150 000 Kč a 8.8.2017 103 909 Kč (v podrobnostech bod 16, 22 odůvodnění tohoto rozsudku), dřevo bylo určeno na dřevostavbu žalovaných v [obec], bylo opracováno na strojích ve vlastnictví prvního žalovaného jako fyzické osoby (dar matky viz bod 26 odůvodnění), svědecky bylo prokázáno, že se na opracování podíleli kromě prvního žalovaného i otec a bratr druhé žalované, jediný zaměstnanec [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] starší byl v té době podle svědků v pracovní neschopnosti. Opracované dřevo bylo [právnická osoba] [jméno] – [příjmení] pro [anonymizováno] jako odběratele 27.10.2017 dopraveno do [obec], faktura vystavená [anonymizováno] 3.11.2017 na 1 161,60 Kč byla uhrazena hotově [právnická osoba], jak je potvrzeno na faktuře (viz bod 16 odůvodnění rozsudku). Dne 14.10.2017 byla dodána okna, vchodové dveře, balkonové dveře a posuvné kování [anonymizováno] za celkem 329 012 Kč, kdy zálohově bylo z toho 13.7.2017 [anonymizováno] uhrazeno hotovostně 220 000 Kč, vše včetně 21%, což se v pokladní knize odrazilo jako úbytek peněz, aniž by jim předcházel nějaký vyšší vklad společníka, předcházely úhrady zvně firmy, těchto 220 000 Kč bylo uhrazeno firmou [právnická osoba], podle faktury vystavené [právnická osoba] dne 14.10.2017 byl doplatek na 109 012 Kč [anonymizováno] uhrazen v hotovosti, příjmový pokladní doklad byl datovaný 16.10.2017 (viz bod 17, 25 odůvodnění rozsudku). [anonymizováno] rovněž nakoupila od [právnická osoba] 4.7.2017 119,850 m2 smrkových palubek za celkem 47 029 Kč včetně 21% DPH, započtena byla 5% sleva, platit se mělo na dobírku, cena byla s autodopravou do [obec], splatnost faktury 18.7.2017. Mezi účastníky nebylo sporu o zabudování materiálu získaného transakcemi v souladu se třemi shora uvedenými faktur od firem [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení].

48. Soud neuvěřil výpovědi prvního žalovaného, kdy uváděl, že [právnická osoba] měla firemní účet, do kterého jako fyzická osoba nezasahoval, protože byl jediný jednatel a společník [anonymizováno] a na účtu operace probíhaly. Soud neuvěřil výpovědi ani v části, kdy uváděl, že se s účetní [příjmení] nebavili o tom, že by se faktury měly dávat do firmy, už tehdy že jí proto dával faktury na [anonymizováno] označované pro [příjmení] a své faktury označené [jméno], ostatně toto je v rozporu s další částí výpovědi žalovaného, kde uvádí, že neví, proč faktury, které byly na dům, nebyly přeúčtovány žalovanému jako fyzické osobě, výslovně že účetní [příjmení] říkal, že faktury na jeho dům nepatří do účetnictví firmy, kdy také uvádí, že si myslel, že ty dokumenty chce účetní kvůli tomu, že je [anonymizováno] uvedený v hlavičce faktur. Stejně tak soud neuvěřil výpovědi žalovaného, kdy uváděl, že nevěděl, proč má vyplnit nacionále a podepsat, což udělal jen proto, že věděl, že to účetní potřebuje. Všechna tato tvrzení jsou krajně nevěrohodná a jsou v rozporu s ostatními důkazy, když jsou posuzovány komplexně. V tomto kontextu působí poněkud zvláštně i tvrzení žalovaných, že oni poskytli obohacení vlastně [anonymizováno], když [anonymizováno] byla vyplacena DPH finančním úřadem. Jakoby měli tedy žalovaní zájem nikoli se obohatit a neplatit DPH vůči státu jako koneční spotřebitelé při stavbě svého domu, ale naopak byli ke svému jednání vedeni tím, že chtěli obohatit [anonymizováno] pro jeho podnikání na svůj vlastní úkor. Z provedených důkazů vyplývá, že se žalovaní snažili ušetřit na výstavbě své dřevostavby i tím způsobem, že nakupovali materiál na [právnická osoba] a to nejen s množstevními slevami, jak se snaží vypovídat žalovaný, ale i s vratkou DPH. To je evidentní důvod, kdy na tyto operace byl finanční úřad upozorněn nadměrným odpočtem DPH. Situaci se pak účetní [příjmení] spolu se žalovaným snažila účetně napravit antidatovanou smlouvou o dílo. Soud má provedenými důkazy vyvráceno, že by žalovaný o ničem nevěděl, že je prostá oběť účetní [příjmení] a jejich vzájemných zhoršených vztahů v rodině. Rovněž výpověď žalovaného, že se 99% platilo hotově a že u [anonymizováno] fakturu automaticky psali na [anonymizováno], není pro soud v této části věrohodná, uvěřit tvrzení, že žalovaný neměl možnost ovlivnit, kdo bude jako odběratel uveden na faktuře, je až groteskní, žalovaný se snaží vylíčit jako osoba do jisté míry omezená v inteligenci, má však i maturitní vzdělání a vyšší odborné vzdělání, k tomu pak nikoli zanedbatelnou praxi v podnikání jako jednatel a společník společnosti. Na účetní machinace by se navíc vůbec nemuselo po smlouvě o dílo přijít, pokud by nedošlo k insolvenci [anonymizováno], kterou navrhl otec žalovaného. Žalovaný se ve své výpovědi vykresluje jako oběť nejenom jednání účetní, ale i svého otce, který mu údajně nepředal účetnictví, když ho v listopadu 2018 od účetní [anonymizováno] dostal, a ani ho o tom neinformoval.

49. Soud se zabýval tvrzeními a důkazy žalovaných, kteří na svou obranu činili obranná tvrzení a navrhovali důkazy velmi pohotově od prvního vyjádření ve věci, kdy soud ani nemusel vydávat výzvu podle § 118a občanského soudního řádu, kterou naopak vydávat musel v souvislosti s měnícím se procesním stavem dokazování vůči žalobkyni. Žalovaní od počátku tvrdili, že dům stavěli svépomocí a z hypotéky, že jim dům nestavěl úpadce [anonymizováno], s tímto tvrzením byli úspěšní, kdy soud má po provedeném dokazování jednoznačně prokázáno, že skutečně nebyl dům firmou stavěn, už v průběhu řízení o tomto závěru soud informoval účastníky a v dané souvislosti vyzýval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a důkazy ve vztahu k variantně tvrzenému bezdůvodnému obohacení se žalovaných na úkor [anonymizováno]. Nutno v tomto momentě uvést, že žalovaní se svých procesních povinností řádně chopili, jak již řečeno, bez výslovné výzvy soudu, kdy se zpočátku zdálo, že by mohli být se svými tvrzeními úspěšní, zejména při jimi tvrzeném předpokladu, že [anonymizováno] byla absolutně nemajetná, neměla žádné zdroje ze své činnosti a vše řádně zaváděla do účetnictví. Tento předpoklad se ovšem žalobkyni v průběhu řízení podařilo vyvrátit, neboť v průběhu řízení získala důkazy v rámci trestního řízení, které se vázaly k fungování [právnická osoba], byť se tak stalo po koncentraci řízení, soud důkazy připustil, protože nebylo vinou žalobkyně, že je neměla k dispozici dříve. Není totiž možné izolovaně z výpisů z účtu a výpovědí svědků jakožto rodinných příslušníků majících zprostředkované informace od druhé žalované, dovodit, že peníze vybírané v hotovosti z bankomatů byly použity právě a jen na úhrady předmětných faktur. Faktury totiž nebyly žalovanými hrazeny přímo, prokazatelně například z účtu na účet, uvedené transakce jsou žalovanými popisovány jako vícekrokové převody mezi jednotlivými účty, kdy některé transakce jsou napojeny i na další účty, o nichž soud nemá vůbec přehled, například účty prvního žalovaného u Komerční banky [číslo] [bankovní účet] a [číslo] [bankovní účet]. V okamžiku, kdy se slijí v rámci transakcí na účtech peníze z různých zdrojů, případně nejen na účtech ale i v účetnictví podnikatele obecně, lze již jen těžko uvažovat o tom, že zůstává zachována jejich prokazatelnost z jednoho ze zdrojů, když došlo ke smísení peněz. V daném případě od realizace výběru z bankomatu ztrácejí peníze, díky své neizolovanosti v rámci všech ostatních finančních toků, svou jednoznačnou stopu k financování konkrétního nákupu. Z provedených důkazů rovněž vyplývá, že se žalovaný zabýval souběžně v době výstavby domu i svou podnikatelskou činností, kdy vyráběl zahradní domky a podobné dřevostavby v pracovní době, což ostatně v rámci trestního stíhání potvrdila i druhá žalovaná v rozhovoru s účetní [příjmení], nepřímo to prokazuje například i vybraná záloha od [jméno] [příjmení], která zaplatila i zálohu na zakázku. Jak vyplývá ze závěrů znalce, který se zabýval v trestním řízení účetnictvím [anonymizováno], bylo vedeno neprůkazně, nakoupený materiál podle znalce je nadhodnocený, stav materiálu a nedokončené výroby není účetně vyveden z účetnictví, což by mohlo být podle soudu zdůvodněno i tím, že byly vybírány [anonymizováno] peníze za realizace zakázek, které se ale nedostaly účetně do majetku firmy. Ostatně tomu by odpovídalo i vyjádření účetní [příjmení] v tom směru, že muselo být hodně děláno načerno, protože tomu neodpovídaly toky do firmy a fakturace ven. Kromě toho v době, kdy byly druhou žalovanou prováděny tvrzené výběry na úhradu předmětných faktur, probíhaly stavba rodinného domu, která si vyžadovala financování. Těžko lze uvěřit tomu, že ze strany prvního žalovaného byl jeho příjem z podnikání pouze mzda 4 647 Kč měsíčně.

50. Žalovaní uplatnili v řízení námitku nezákonnosti získané nahrávky v rámci trestního spisu (v podrobnostech je důkaz popsán v bodě 29 odvodnění rozsudku) a tím i nezákonnosti jejího použití v řízení civilním, kdy druhá žalovaná ani její matka k ní nedaly souhlas a jedná se o projevy osobní povahy, kdy navíc napadli žalovaní i její samotnou autentičnost a dataci nahrávky. K této námitce má soud za to, že provedený důkaz není stěžejní pro rozhodnutí soudu ve věci samé, nejde o jediný důkaz, bez něhož by skutkové závěry soudu neobstály. Z nahrávky má soud prokázáno, že žalovaný podnikal ve svém předmětu podnikání i v průběhu výstavby vlastního domu, to i sám potvrdil s tím, že v pracovní době fungoval v rámci firmy a jejích zakázek. V nahrávce žalovaná potvrzovala, že s ním na [anonymizováno] s domky jezdila. Soud nemá za to, že by šlo o důkaz nezákonný, pořizovala jej jedna z jeho účastnic, která jej použila na vlastní obranu, když jí bylo kladeno za vinu zadržování účetnictví [anonymizováno]. Navíc nelze přehlédnout, že to byli žalovaní, respektive první žalovaný, kdo dokazování v řízení ztěžovali a do určité doby i hatili, když bylo tvrzeno, že účetnictví má právě účetní [příjmení]. Teprve nahrávkami se žalovaní dostali do situace, kdy vydali účetnictví firmy do trestního řízení a, i když už po koncentraci, se tak dostaly materiály z něj i do řízení civilního. Dovolávat se tak nezákonnosti z jejich strany nepůsobí právě eticky. Co se týče namítané nevěrohodnosti svědkyně [jméno] [příjmení] si je soud vědom vyostřených rodinných vztahů žalovaných, resp. prvního žalovaného a svědkyně, ovšem soud ani u výpovědi svědkyně [příjmení] z této výpovědi nevychází jako z jediného stěžejního důkazu nějaké významné skutečnosti, který by něco prokazoval bez dalšího, soud musí hodnotit a hodnotí důkazy nejenom jednotlivě, ale i ve vzájemné souvislosti, což je velmi významné právě zdě. Bylo prokázáno, že svědkyně [příjmení] ohledně držení účetnictví uváděla pravdu, co se týče její trestní minulosti, dokazování prováděno nebylo.

51. Co se týče skutkových závěrů tvrzených žalobkyní z provedených důkazů, že se na přípravě dřevostavby podíleli zaměstnanci úpadce včetně externích, zde soud nesdílí tento závěr, neboť pro jeho učinění nestačí výpověď účetní [příjmení], že v roce 2017 [anonymizováno] zaměstnával prvního žalovaného a jeho otce a byla tam spousta neoficiálních pomocníků, pracovali i na strojích, ale nebyli v pozicích zaměstnanců. Stroje byly prokazatelně ve výlučném vlastnictví prvního žalovaného jako fyzické osoby a svědkové, zejména [příjmení], prokázali, že se na opracování dřeva podíleli spolu s prvním žalovaným, kdy jeho otec byl zdravotně neschopen práce, ostatně si lze i těžko představit, že by vykazovaná mzda 4 647 Kč měsíčně byla mzdou pro dva zaměstnance.

52. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle ustanovení § 2586 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že vzhledem k neprokázání realizace stavby rodinného domu [právnická osoba] je namístě posoudit zjištěné skutečnosti v rámci režimu tzv. bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku, kdy soud má za to, že oba účastníci svá tvrzení vyčerpali a řešení věci je otázkou právního posouzení zjištěného skutkového stavu soudem. V této souvislosti soud připomíná, že byla druhou žalovanou vznesena výhrada vůči dluhu ve smyslu § 710 písm. b) obč. zákoníku, tedy že se jedná o závazek, o kterém žalovaná nevěděla a dozvídá se o něm prakticky až v tomto řízení a současně ten není obstaráváním každodenních a běžných potřeb rodiny, kdy tato výhrada postrádá opodstatnění i bez dalšího vzhledem k tomu, že je věc posuzována nikoli z pohledu smluvního závazku, ale jako bezdůvodné obohacení. Pouze nad rámec tohoto soud uvádí, že by ani v případě posuzování výhrady ve vztahu ke smluvnímu závazku neviděl situaci natolik jednoznačnou, jak ji vidí žalovaní, neboť už samo zadání projektové dokumentace na dům žalovaných jako stavebníků [anonymizováno] svědčí o opaku, tedy o tom, že byla i druhá žalovaná informována o zamýšlené realizaci tím způsobem, jak proběhla, na čemž by nic neměnila ani případná neznalost žalovaných o správném způsobu, jak to celé legálně provést, což dohojovala až následně formálně smlouvou o dílo účetní [příjmení] s prvním žalovaným, když se o věc začal pro nadměrný odpočet DPH zajímat finanční úřad. Co se týče procesní námitky, že stěžejní důkazy žalobkyně byly předloženy až po koncentraci řízení, soud má za to, že to byli právě žalovaní, resp. první žalovaný jako jednatel [příjmení], kdo způsobili prolomení koncentrace u žalobkyně tím, že účetnictví, které mělo být podkladem pro žalobu, nebylo do koncentrace vydáno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat vznik bezdůvodného obohacení žalovaných spočívajícího v úhradě materiálu použitého na rodinný dům žalovaných v [obec] v celkové výši 829 950 Kč, který byl fakturován a uhrazen společností [právnická osoba] (453 909 Kč, 329 012 Kč a 47 029 Kč), který nebyl žalovanými [příjmení] vyrovnán, soud uložil prvnímu žalovanému a druhé žalované zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně žalobkyni částku 829 950 Kč do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud takto dlouhou lhůtu stanovil s ohledem na výši uložené částky a fakt, že žalovaní jsou manželé vychovávající společně dvě nezletilé děti, kdy s jedním je druhá žalovaná na rodičovské dovolené. Solidarita závazku byla soudem stanovena s ohledem na to, že žalovaní jsou manželé a ve společném jmění manželů mají i dům, na jehož stavbu bylo využito předmětu bezdůvodného obohacení. Žalobu v části zbývajících žalovaných 118 800 Kč soud zamítl jako nedůvodnou.

53. Pro úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu přiznal i právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to přestože nebyla z procesního pohledu úspěšná v celém rozsahu žalovaných 948 750 Kč ale jen 829 950 Kč, tedy z 87,5%, kdy soud má za to, že jsou pro to dány procesní důvody, kdy to byla strana žalovaná, která svým jednáním způsobila žalobkyni nedostatek potřebných důkazů, z nichž by mohla vycházet při podání žaloby. Nebylo by spravedlivé za situace, kdy první žalovaný nezpřístupnil žalobkyni účetní doklady a účetnictví jako takové a neposkytoval jí řádnou součinnost, postihnout žalobkyni snížením odměny podle výsledku řízení, kdy tento dílčí neúspěch nemohla ovlivnit bez součinnosti prvního žalovaného. Celkové náklady řízení tak představují u žalobkyně odměnu za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 16 hlavních úkonů právní pomoci po 12 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis návrhu, účast u jednání 6.10.2020, jednání 16.2.2021 dva úkony v době od 8,30 hodin do 14,04 hodin, 17.2.2021 jednání čtyři úkony v době 8,30 hodin do 12,40 hodin a v době od 13,05 hodin do 16,05 hodin, jednání 27.5.2021 -3 úkony v době od 8,30 hodin do 12,40 hodin, jednání 12.10.2021 2 úkony v době 8,34 hodin až 11,20 hodin, jednání 16.2.2022, 31.3.2022 jednání, 16 x režijní paušál 300 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek (193 600 Kč, 4 800 Kč a 41 664 Kč na DPH). Soud nepřiznal odměnu s paušály za celkem 5 úkonů požadovaných k úhradě žalobkyní a to za sepis doplnění 4.9.2020 k výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu, ze sepis doplnění v rámci koncentrace 3.11.2020 - kdy bylo při jednání v souvislosti s koncentrací žalobkyni připomenuto nesplnění výzvy dle § 118a při jednání, 30.4.2021 vyjádření žalobkyně po znovu připomenuté výzvě podle § 118s občanského soudního řádu, 30.7.2021 vyjádření žalobkyně na výzvu soudu k upřesnění navrženého důkazu, písemný závěrečný návrh. U těchto úkonů má soud za to, že je nelze účtovat k tíži žalovaných. Náhradu nákladů řízení 240 064 Kč soud stanovil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně rovněž v tříměsíční lhůtě, kdy má za to, že úhrada v této lhůtě žalobkyni na jejích právech neohrozí, ale umožní žalovaným se s úhradou vyrovnat a zajistit si případně prostředky k zaplacení.

54. Protože byla žalobkyně ze zákona podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. rozhodl soud podle výsledku řízení ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, kdy žalovaným bylo uloženo společně a nerozdílně k úhradě 87,5% z původně žalovaných 948 750 Kč, čemuž odpovídá i uložená výše soudního poplatku, kdy soud uložil žalovaným společně a nerozdílně uhradit na soudním poplatku státu částku 41 498 Kč ve lhůtě do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku (váýrok V. rozsudku), kdy byla stanovena výrazně delší než zákonná lhůta k plnění, aby tak měli žalovaní dostatek času k zajištění prostředků k úhradě.

55. Na svědečném vznikly za řízení státu náklady ve výši 400 Kč (usnesení č.j. 12C 151/2020-494) tyto soud uložil k úhradě žalovaným společně a nerozdílně vůči státu, kdy soud vychází ze stejného principu jako u náhrady nákladů řízení mezi účastníky (viz předchozí odstavec odůvodnění tohoto rozsudku) a uložil žalovaným společně a nerozdílně uhradit pouze část svědečného ve výši 349 Kč (výrokem IV. rozsudku) a to rovněž ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.