12 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Evy Bačkovské a přísedících Jany Fikejzlové a Bc. Aleny Schejbalové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení mzdy 100 487,36 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do žalovaných 15 997,16 Kč s úrokem z prodlení od 10.8.2021 do zaplacení.

II. Žaloba se ohledně žalovaných 84 490,20 Kč s úrokem z prodlení z částky 68 671,84 Kč od 10.8.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 84 490,20 Kč od 1.10.2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 106 930 Kč ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 1.10.2021 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku 100 487,36 Kč s úrokem z prodlení z částky 84 669 Kč od 10.8.2021 do 30.9.2021 a úrokem z prodlení z částky 100 487,36 Kč od 1.10.2021 do zaplacení, to vše do 10 dnů ode dne právní moci rozsudku a k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náhradu nákladů soudního řízení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce tvrdil, že byl u žalované v pra-covním poměru jako zaměstnanec na základě pracovní smlouvy ze dne 26.3.2018 s druhem práce montér (dle pracovní smlouvy šlo montáže regálového systému), kdy pracovní poměr trval od 27.3.2018. Žalovaná se jako zaměstnavatel zaměřovala na zakázky v cizích zemích. Pokud je žalobci známo, v České republice jeho zaměstnanci výkon práce neprováděli, alespoň žalobce rozhodně ne. Výkon práce byl prováděn vždy na cizích pracovištích v zahraničí (EU i zbytek světa). V praxi žalovaná oznámila vybraným zaměstnancům kde a po jak dlouhou dobu budou provádět práci a zajistila dopravu. Takto oznámené pracovní "turnusy" probíhaly po různě dlouhou dobu v rozmezí několika týdnů až několika měsíců. Mezi těmito pracovními "turnusy" byli zaměstnanci připraveni k výkonu práce ve svém bydlišti. Mzda byla určena samostatnou dohodou o výši mzdy a v praxi kopírovala zákonem stanovenou minimální mzdu. Ačkoliv byla výše mzdy stanovena dohodou, k jejímu navyšování v souvislosti s navyšováním minimální mzdy docházelo ze strany zaměstnavatele automaticky, aniž by došlo ke změně písemně uzavřené dohody o výši mzdy. Žalovaná zaměstnanci nevydávala pravidelné měsíční písemné doklady podle § 242 odst.5 zákoníku práce, vyjma období ledna až května 2021 obdržené na výzvu, jejichž obsah je v rozporu se skutečností. Odměna za práci ve výši minimální mzdy po odečtení zákonem stanovených srážek byla žalovanou žalobci hrazena bezhotovostně na bankovní účet [číslo] [bankovní účet]. Náhrady výdajů, které žalobci náležely v souvislosti s výkonem zahraničních pracovních cest (zejména pak tzv. zahraniční stravné ve smyslu § 166 odst.1 písm.d) zákoníku práce), nebyly žalobci uhrazeny. Neuhrazené náhrady však nejsou předmětem této žaloby, byť žalobce nevylučuje její rozšíření o tyto nároky. Poslední úhradu mzdy obdržel žalobce od zaměstnavatele 15.2.2021 ve výši 13 528 Kč za leden 2021. V následujícím období žalovaná žalobci nepřidělovala práci a ve smyslu § 208 zákoníku práce se proto jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci příslušela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Ačkoliv do 14.2.2021 považovala žalovaná výkon práce žalobce za řádný, mzdu mu neuhradila. Podle žalované náležela žalobci mzda za únor 2021 ve výši 7 600 Kč hrubého, 5 738 Kč čistého, za březen 2021 mu pak náležela podle žalované pouze dávka z nemocenského pojištění ve výši 2 737 Kč, kterou žalovaná krátila o vynaložený odvod na zdravotní pojištění – přesto za březen 1 280 Kč neuhradila. V březnu žalobce doručil žalované výpověď z pracovního poměru, kdy její přijetí a akceptaci jejích důsledků prezentoval až zástupce žalované v přípise z 21.6.2021 závěrem o tom, že pracovní poměr žalobce skončil v důsledku této výpovědi 31.5.2021, přesto nároky žalobci neuhradila. Žalovaná neuhradila přes předžalobní výzvu z 25.7.2021 ani uznané částky 5 738 Kč a 1 280 Kč. V předžalobní výzvě i v přípise z 31.5.2021 a z 5.5.2021 byla žalovaná vyzývána k bezhotovostní úhradě na účet č. [bankovní účet], kam vyplácela žalobci mzdové nároky nejméně od 16.1.2020 do 15.2.2021. Žalovaná žalobci neuhradila dlužnou mzdu za únor a březen 2021 ani do konce dubna 2021, a proto okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 odst.1 písm. b) zákoníku práce přípisem ze dne 5.5.2021, doručeným žalované dne 10.5.2021. Okamžitým zrušením pracovního poměru pracovní poměr zanikl již k 10.5.2021 a k výpovědi se nepřihlíží. Náhled žalobce a žalované na ukončení pracovního poměru a zejména ohledně nároku na mzdu, resp. náhradu mzdy v období od února do ukončení pracovního poměru, se zásadě liší. Žalobce požádal a jeho ukončením, které toto stanovisko prezentují. Naopak žalobce 13.9.2021 požádal žalovanou o opravu pracovněprávních dokumentů souvisejících s průběhem pracovního poměru, aby odpovídaly skutečnosti, na což nebylo reagováno. Dovolenou za rok 2021 žalobce nečerpal, ani mu ze strany žalované nebylo čerpání nařízeno. protože žalovaná žalobci za předchozí roky nevydávala průběžně dokumenty související s pracovněprávním poměrem a to ani výplatní pásky, není vyloučeno, že své nároky žalobce rozšíří o náhradu za nevyčerpanou dovolenou z minulých let. Žalobci v průběhu roku 2021 vznikl nárok na dovolenou za 18 týdnů, tj. 56 hodin dovolené. Žalovaná označila průběh pracovního poměru od 16.2.2021 mimo dočasnou pracovní neschopnost od 1. do 9.3.2021 za neomluvené absence a proto nárok na dovolenou žalobci krátila. Přičemž ale ve výplatní pásce za únor 2021 žalovaná uvádí zbývající (předpokládaný) nárok na dovolenou 154 hodin, ačkoliv v lednu ani únoru k žádnému čerpání dovolené ze strany žalobce nedošlo a toto čerpání ani krácení není vidět ani z dodaných výplatních pásek za leden a únor 2021. Žalobce žaluje o neuhrazenou mzdu (resp. náhradu mzdy, včetně nemocenského) za období 1.2.2021 až 10.5.2021 v celkové výši 47 345 Kč hrubého (únor – 15.200 Kč, březen 10.574 Kč hrubého + 2752 Kč nemocenského, duben 15.200 Kč hrubého, květen – 3619 Kč hrubého), náhradu za nevyčerpanou dovolenou ve výši celkem 5 150,88 Kč hrubého (celkem 56 hodin s průměrnou náhradou mzdy 91,98 Kč uváděnou žalovanou ve výplatní pásce za květen 2021), odstupné ve smyslu § 56 odst. 2 ve spojení s § 67 odst. 3 zákoníku práce ve výši celkem 47 991,48 Kč hrubého (trojnásobek průměrné měsíční mzdy při průměru 91,98 Kč za předchozí kalendářní čtvrtletí násobený koeficientem 4,348 a 40 hodinovou týdenní pracovní dobou, tj. měsíčně 15 997,16 Kč, trojnásobek 47 991,48 Kč).

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že předmětné nároky žalobce zcela neuznává. Není pravdou, že žalovaná žalobci nepřidělovala práci, kdy šlo o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Naopak žalobce jakožto zaměstnanec se dlouhodobě dopouštěl zvlášť hrubého porušování svých pracovních povinností, kdy od poloviny února a následně v březnu, dubnu a květnu 2021 se bez udání důvodu a bez jakékoliv omluvy či oznámení zaměstnavateli opakovaně a dlouhodobě nedostavoval na pracoviště k výkonu práce, ač k tomu byl prostřednictvím jednatele pana [jméno] [jméno] žalobce opakovaně vyzýván. Žalobce se rovněž dopustil zvlášť hrubého porušení pracovněprávních povinností tím, že porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce, kdy v době své pracovní neschopnosti od 1.3.2021 do 9.3.2021 se řádně nezdržoval v místě nahlášeného pobytu, což bylo zjištěno kontrolou zaměstnavatele dne 9.3 2021. Žalobce byl navíc ještě v době, kdy byl oficiálně zaměstnancem žalované, evidován v databázi na úřadu práce, tedy za něj ze strany státu bylo placeno sociální a zdravotní pojištění. Za období 1.2.2021 do 10. 5. 2021 žalobci náleží mzda nejvýše za období do 14.2.2021, která mu byla uhrazena dne 9.11.2021. Od 15.2.2021 do 10.5.2021 se jednalo o neomluvenou absenci, za kterou zaměstnanci mzda nenáleží. Žalobci jako zaměstnanci žádná nevyčerpaná dovolená nezbývá, dovolená byla krácena za neomluvenou absenci, jak je popsána výše a jak vyplývá z přiložených mzdových dokumentů. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, kdy pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3, tedy pouze ve výši dvojnásobku průměrné měsíční mzdy (nikoliv žalobcem uvedeného trojnásobku), celkem 31 994,32 Kč hrubé mzdy, tj. 25 522 Kč čistého, kdy tato částka byla zaměstnanci uhrazena bankovním převodem dne 9. 11. 2021. Žalovaná zaslala žalobci dne 9. 11. 2021 částku 32 883,21 Kč odpovídající jeho mzdovým nárokům za období od 1.2.2021 do 10.5.2021 shora uvedeným, a provedla úhradu odpovídajících částek na účet OSSZ, VZP a FÚ, ničeho mu nedluží, pracovněprávní dokumentace byla žalobci zaslána k rukám jeho právního zástupce. Žalobcem nežalované ale tvrzené nároky na zaplacení zahraničního stravného za pracovní cesty absolvované období od 19.1.2019 do 14.2.2021 v celkové výši 10 395 EUR a 17 040 USD (není předmětem žaloby žalovaná odmítá jako nedůvodné, když veškeré zahraniční stravné bylo vždy řádně a včas uhrazeno, přičemž přijetí těchto plateb žalobce písemně potvrdil. Žalovaná v rámci dobrých vztahů se zaměstnanci žalobci půjčila na jeho soukromé účely 250 000 Kč, o čemž bylo sepsáno i uznání dluhu, o dosud nevrácenou částku se žalobce soudí.

3. Žalobce v reakci namítal, že žádná kontrola ze strany zaměstnavatele v rámci jeho pracovní neschopnosti nebyla provedena a to ani 9.3.2021, žalobci nebyl doručen záznam o jejím provedení, jak ukládá zaměstnavateli zákon, což může potvrdit také okresní správa sociálního zabezpečení a ošetřující lékař, kterým má zaměstnavatel ve smyslu § 334 odst.1 zákoníku práce taktéž povinnost záznam z kontroly zaslat. Žalobce byl k výkonu práce připraven, vyčkával na pokyn žalobce, který nebyl udělen. Žalobce skutečně od žalované dne 9.11.2021 obdržel převodem na bankovní účet částku 32 883,21 Kč nijak blíže neoznačenou, žalovaná nesdělila, o jaké plnění se jedná. Žalobce si peníze ponechal jakožto předpokládané částečné uznání jím uplatněného nároku. Spornými nadále zůstávají nároky z titulu nevyčerpané dovolené žalobce a z titulu neuhrazené mzdy. Zahraniční stravné by měla žalovaná doložit doklady, které úhradu prokazují, jinak tvrzení nemá žádnou váhu, žalobci vyplaceny nebyly a přijetí nepotvrzoval. Žalobu o 250 000 Kč podal jednatel žalované [jméno] [jméno], žalobce rozporuje, že by takovou částku někdy dostal. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované o dobrých vztazích se zaměstnanci.

4. V rámci koncentrační výzvy žalovaná navrhla výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], pracovnice úřadu práce k evidenci žalobce a pracovnice [stát. instituce] [příjmení].

5. Žalobce v rámci koncentrace doplnil, že výkon práce pro žalovanou u žalobce spočíval výlučně v práci v zahraničí v rámci Evropské unie (Španělsko, Německo, Itálie) a ve třetích zemích (Kanada, Izrael, Mexiko), nikdy žalobce nevykonával práci v České republice, nevykonával ji ani v sídle žalované, ani na adrese provozovny žalované na [příjmení] ulice, [obec]. Tento pozemek žalovaná vlastní od července 2021, na místě se nachází velký [anonymizována dvě slova] provozovaný [jméno] [příjmení], [IČO]. U žalované bylo zavedenou praxí, že zaměstnanec vyčkával na pokyn k výkonu práce daný telefonicky či prostřednictvím SMS zprávy, který obsahoval konkrétní informace, kdy a kam se má dostavit i s informací o zemi výkonu práce. Pokyny byly předkládány zaměstnancům s různým časovým předstihem, někdy montáže ihned navazovaly, někdy se je dozvěděli po příjezdu, někdy se přesouvali přímo z jedné země do druhé. Docházka zaměstnanců byla velmi pravděpodobně vedena jen formálně, když montáže v zahraničí trvaly od několika týdnů do několika měsíců. Žalovaná nepředávala zaměstnancům výplatní pásky, ze kterých by mohli zjistit a zkontrolovat nárok na dovolenou, odpracované hodiny, přesčasy apod.. Nařizování čerpání dovolené žalovanou nedodržovalo lhůtu v zákoníku práce pro oznámení zaměstnanci minimálně čtrnáct dní dopředu. Zaměstnanci vůbec nevěděli, že z pohledu žalované po příjezdu z montáže rovnou přecházeli na čerpání dovolené. Věděli, že mají čekat na pokyn k další práci a do té doby být doma. Žalobce neměl důvod se dostavovat ze své vůle do sídla, ani tzv. provozovny žalované, od žalované mu nepřišel žádný pokyn s údaji, kdy a kam se má dostavit a kde bude práci vykonávat. K tomu navrhl svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce nesplňoval v březnu 2021 podmínky k zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, byl v pracovním poměru do 10.5.2021, nemohl předložit zápočtový list, dokonce až do 19.8.2021. Pokud skutečně byl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, je otázkou, z jakého důvodu jej tam úřad práce zařadil, když úřad práce věděl, že žalovaný nesplňuje podmínky. Výpověď žalobce z pracovního poměru převzatá žalovanou v březnu 2021 není rozhodná, vzhledem k tomu, že bylo ve výpovědní době uplatněno okamžité rozvázání pracovního poměru podle § 56 odst. 1 b) zákoníku práce. Žalobce vzal částečně svou žalobu zpět ohledně náhrady mzdy ve smyslu § 56 odst. 2 zákoníku práce v částce hrubé mzdy 15 997,16 Kč, neboť při okamžitém zrušení pracovního poměru mu náleží výše náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby, tj. 2 měsíců. Celkový uplatněný nárok po tomto zpětvzetí je tedy 84.490,2 Kč v hrubém. Při jednáních pak upřesnil konkrétní rozsah částečného zpětvzetí žaloby o 15 997,16 Kč s úrokem z prodlení od 10.8.2021 do zaplacení. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila. Soud podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu řízení v této části zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. V reakci na vyjádření žalobce žalovaná v koncentrační lhůtě doplnila, že po návratu z pracovní cesty nejdříve zaslal žalobce výpověď z pracovního poměru, přičemž postupně jich bylo učiněno několik, což žalobce sám potvrdil ve výpovědi. Následně se přestal bez jakékoliv informace dostavovat do zaměstnání a výzvy zaměstnavatele ignoroval. Žalobce přitom prokazatelně věděl, že je s ním (kromě dalšího) počítáno mj. na předem plánovanou zakázku v Izraeli, na kterou mu bylo s jeho vědomím již v prosinci 2020 vystaveno příslušné vízum. Současně žalobce nastoupil dne 1.3.2022 do pracovní neschopnosti, kterou žalované neohlásil, a dostavil se na úřad práce, kde byl do evidence zapsán, a v řízení nebylo logicky vysvětleno, z jakého jiného důvodu než evidence by se tam měl dostavit, když mu stále ještě běžela dvouměsíční výpovědní doba jako zaměstnanci žalované. Na výzvy žalované k dostavení se do zaměstnání nereagoval a 10.5.2022 prostřednictvím svého právního zástupce zaslal okamžité zrušení pracovního poměru. Dne 24.3.2021 žalobce zaslal žalované e-mail s výzvou k předání zápočtového listu, neboť žalovaná mu je povinna tento dokument předat dnem skončení v práci a on výpověď již poslal a že to tedy bude řešit přes inspektorát práce. Nezájem žalobce dostavovat se dále do zaměstnání dokládá rovněž SMS komunikace žalobce se žalovanou ze dne 8.3.202, kde napsal, že už stejně nikam neodjede, že výpověď zaslal a že potřebuje nastoupit do jiné práce. Zpráva byla žalovanému zaslána z telefonního čísla [tel. číslo], což je telefonní číslo tehdejší přítelkyně (žalobce a z obsahu zprávy je evidentní a nesporné, že ji psal žalobce (mj. je zde zmíněn i dluh žalobce vůči žalované uplatněný v jiném řízení). Žalobce považoval svůj pracovní poměr za skončený dnem zaslání (resp. doručení) své výpovědi a neviděl důvod, proč by se měl dále dostavovat do zaměstnání a ani neměl zájem tak učinit, a proto ignoroval i veškeré výzvy zaměstnavatele. Žalobce byl v provozovně žalované opakovaně při různých příležitostech přítomen, několikrát zde proběhly mj. srazy pracovníků před odjezdem, podpisy a předávání dokumentů apod., což lze prokázat navrženými svědeckými výpověďmi. V e-mailu dne 24.3.2021 žalobce ohledně zápočtového listu uvádí, že je připraven si pro něj přijet osobně, následně si se žalovanou potvrzuje, že tedy přijede a nedotazuje se kam, tedy je více než zjevné, že mu provozovna byla dobře známa. Dále též v SMS komunikaci dne 10.1.2021 žalobce se žalovanou hovoří o„ bazaru“ (což je zmíněná provozovna v ulici [ulice], kde se současně nachází i autobazar) a dokonce výslovně uvádí, že za žalovanou osobně přijede na„ bazar“. Zda je žalovaná vlastníkem dané nemovitosti či nikoliv (tím spíše za situace, kdy zde má žalovaná řádně zapsanou provozovnu), není v dané věci absolutně relevantní, kdy předmětem sporu může být maximálně otázka, zda žalobce věděl, kam se má za zaměstnavatelem případně dostavit. Žalobce výzvy žalované k dostavení se k výkonu práce zcela ignoroval, na uvedeném tel. čísle [tel. číslo] byl nekontaktní a v místě uvedeného bydliště se dlouhodobě nezdržoval. Žalovaná se i přesto pokusila žalobce kontaktovat jak na jeho telefonním čísle, tak na jeho kontaktní adrese, tedy na veškerých kontaktních údajích uvedených žalobcem v zaměstnaneckém dotazníku jako kontaktní, kdy žalobce nenahlásil změny, ač se k tomu v dotazníku zavázal. Sám žalobce přitom potvrdil, že právě telefon byl hlavním a obvykle užívaným prostředkem komunikace mezi ním a zaměstnavatelem. Pro případ, že by soud neshledal prokázaným, že žalovaná vyzývala žalobce k nástupu do zaměstnání, navrhovala žalovaná vyžádat evidenci hovorů z telefonního čísla jednatele [jméno] [jméno] na telefonní číslo žalobce. Žalovaná vyjadřovala své značné pochybnosti o nestrannosti a nepodjatosti svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy svědek [příjmení] zaslal žalované prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] v květnu 2021 výzvu k zaplacení údajně nevyplacené mzdy a údajně nevyplaceného stravného za pracovní cestu do Chile, což žalovaná odmítla, neboť údajně nevyplacená mzda mu byla uhrazena hotovostním vkladem na jeho bankovní účet a dokonce ve vyšší výšit, než náležela, a zahraniční stravné bylo po absolvování pracovní cesty řádně vyúčtováno cestovním příkazem písemně potvrzeným a osobně podepsaným p. [příjmení] s tím, že toto lze doložit doklady. Na tuto repliku již nebylo p. [příjmení] ani [anonymizováno]. [příjmení] nijak reagováno. Svědecká výpověď by mohla být do značné míry motivována snahou o„ osobní satisfakci“ a poškození žalované za neúspěch ve shora popsané věci. Obdobně svědek [příjmení] způsobil žalované v roce 2021 značné potíže, neboť ačkoliv měl pro ni vykonávat práci na zakázce ve Španělsku a v Izraeli, tak na tyto zakázky navzdory opakovaným urgencím žalované neodjel a k výkonu práce bez jakékoli omluvy nenastoupil, čímž žalované způsobil škodu, kterou dosud přes výzvu neuhradil. Žalovaná nesouhlasila s výslechem svědka prostřednictvím videokonferenčního zařízení, tvrzení žalobce o obavách z fyzického konfliktu se žalovanou jsou absurdní a ničím nepodložené osočování a snaha očernit žalovanou v očích soudu. Žalovaný má za to, že žalobcem zaslaná výpověď je velice relevantní ve vztahu k jeho (ne) ochotě dostavovat se do zaměstnání ještě po dobu výpovědní doby, kdy zasláním výpovědi žalované to pro žalobce„ skončilo“, rozhodl se, že do práce nadále již chodit nebude a celou věc považoval za uzavřenou.

7. Při jednání 2.1.2023 žalobce upřesnil, že byl v Mexiku od října 2019 do dubna 2020 a v Itálii od srpna 2019 do září 2019, svědkové uváděli jeho problémy s alkoholem, ze strany žalované mu to však nebylo žádným způsobem vytýkáno, a proto žalobce považuje tvrzení svědků navržených žalovanou za účelová. Akce Španělsko probíhala od 29.1.2021 do 14.2.2021, po příjezdu měla být čerpána dovolená, z výplatních pásek žalobce je však zřejmé, že neměl vyčerpanou dovolenou, a to i přesto, že polovinu února 2021 nepracoval a hned mu vyznačili neomluvenou nepřítomnost, kdy ale není patrné, z jakého důvodu by to mělo být. Podle žalované nejde o účelové tvrzení ohledně alkoholismu žalobce, to, že zaměstnavatel neudělil žalobci písemnou výtku pro jeho alkoholické excesy, by mělo být hodnoceno žalobcem spíše pozitivně než negativně, když se žalovaná snažila jej jako šikovného zaměstnance i nadále zaměstnávat. Naopak účelově mění tvrzení žalobce, který na počátku tvrdil, že nevěděl, kam se má dostavit k výkonu práce. Sám žalobce vypověděl, že po své první podané výpovědi přestal chodit do práce. Co se týče svědka [jméno], ze strany žalované, není spor o jeho trestné činnosti, žalovaná však má za to, že to nesouvisí se schopností svědka vypovídat o průběhu jeho pracovního poměru u žalované, který trvá již 4-5 let. Co se týče úhrady částky 32 883,21 Kč uhrazených žalovanou 9.11.2021 má žalobce za to, že došlo k uznání závazku, a proto nebral žalobu v této části zpět, nezpochybňuje však provedení této úhrady. Zástupkyně žalované souhlasila s částečným zpětvzetím žaloby o hrubou mzdu ve výši 15 997,16 Kč (na náhradě mzdy) s příslušenstvím při odůvodnění, jak jej žalobce uvedl ve svém vyjádření.

8. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že se 26.3.2018 účastníci dohodli na tom, že žalovaná bude zaměstnávat žalobce od 27.3.2018 na dobu neurčitou se zkušební dobou šesti měsíců jako montéra na montáže regálových systémů s místem výkonu práce ČR + EU. Délka a rozvrh pracovní doby byla ujednána pět dní v týdnu – 40 hodin. Pracovní podmínky, zejména rozvrh směn a pracovní doba byly stanoveny rozhodnutím zaměstnavatele. Žalobce byl povinen při výkonu práce dodržovat mimo jiné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Žalovaná se zavázala přidělovat žalobci práci jako montérovi, platit mu za ní mzdu a vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů. Z dohody o smluvní mzdě (platu) bylo zjištěno, že se 26.3.2018 účastníci dohodli na smluvní mzdě 12 200 Kč hrubého měsíčně.

9. Soudu byl předložen formulář výpisu - žádost o zaměstnání pro zahraničního odborníka, který je státním občanem, který je držitelem platné licence země, jejíž občané jsou osvobozeni od turistického víza na dobu do 45 dnů (podle postupu 5.3.0040) z 4.12.2020, prohlášení bylo vystaveno pro [celé jméno žalobce] na jeho pas jakožto zahraničního experta do Izraele.

10. Z dopisu a z kopie zásilky bylo zjištěno, že 24.2.2021 sepsal žalobce text„ Dávám výpověď z pracovního poměru §50 odst. 3“ kterou podepsal a 24.2.2021 zaslal žalované doporučeně s uvedením své adresy [adresa].

11. Z e-mailu bylo zjištěno, že žalobce žalované 24.3.2021 v 17:50 hodin napsal:„ Pošleš mi ten zápočťák poštou nebo si mám pro něj přijet osobně? Seš povinej mi ho poslat dnem skončení v práci. Výpověď jsem poslal už dávno, takže se to bude řešit přes inspektorát práce, kde ti hrozí pokuta 2 000 000 za to že jsi mě ho nedal?!.“ Žalovaná 25.3.2021 v reakci uvedla:„ ok v sobotu v 9 hod se stav.“ Dne 26.3.2021 žalobce žalované píše:„ Ok prijedu“.

12. Z dopisu a z dodejky bylo zjištěno, že zástupce žalobce jménem žalobce zaslal doporučeně zástupkyni žalované okamžité zrušení pracovního poměru, toto bylo doručeno 10.5.2021, žalobce zrušil pracovní poměr podle §56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, neboť žalovaná nevyplatila žalobci mzdu za únor a březen 2021. Žalobce požadoval podle §56 odst. 2 a §67 odst. 3 zákoníku práce náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za tři měsíce v zákonném výplatním termínu podle § 141 odst. 1 zákoníku práce, zaslání dosud nepředaných dokladů o výši mzdy žalobce za březen 2018 až květen 2021, zápočtového listu, osobního spisu žalobce a vyplacení náhrady za nevyčerpanou dovolenou.

13. Z dokladů vystavených žalovanou bylo zjištěno, že žalobce v prvním čtvrtletí roku 2021 dosáhl příjmů ze závislé činnosti 17 809 Kč a náhrady mzdy za dobu DPN 2 737 Kč, ve druhém čtvrtletí 2021 příjmů ze závislé činnosti – 2 596 Kč a náhrady mzdy za dobu DPN 0 Kč. Z jednoho potvrzení žalované jako zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti určeného úřadu práce bylo zjištěno, že průměrný (popř. pravděpodobný) měsíční čistý výdělek žalobce činil 14 157 Kč, zaměstnání žalobce trvalo u žalované od 27.3.2018 do 31.5.2021, žalobce ukončil pracovní poměr sám. Z druhého potvrzení žalované jako zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti určeného úřadu práce bylo zjištěno, že průměrný (popř. pravděpodobný) měsíční čistý výdělek žalobce činil 14 157 Kč, zaměstnání žalobce trvalo u žalované od 27.3.2018 do 10.5.2021, žalobce ukončil pracovní poměr sám. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vystaveného žalovanou bylo zjištěno, že žalobce měl za období od ledna do května 2021 příjmy ze závislé činnosti celkem 24 272 Kč. Podle jednoho potvrzení o zaměstnání byl žalobce zaměstnán u žalované od 27.3.2018 do 31.5.2021, podle druhého potvrzení o zaměstnání byl žalobce zaměstnán u žalované od 27.3.2018 do 10.5.2021.

14. Ze sjetin z účetnictví žalované bylo zjištěno, že u žalobce byla vykázána nepřítomnost po dobu od 15.2.2021 do 31.5.2021, celkem 74 pracovních dní, z toho období od 1.3.2021 do 9.3.2021 byla vykázána nemoc, ostatní dny představují neomluvenou nepřítomnost, ve druhém přehledu jsou kromě neomluvených nepřítomností a nemoci uvedeny i náhrady svátku, a to 1.1.2021, 2.4.2021, 5.4.2021.

15. Soudu byly předloženy výplatní pásky, ze kterých bylo zjištěno, že v lednu 2021 žalobce odpracoval 20 dní odpovídajících 160 hodinám, je vykázán jeden svátek, jeho čistá mzda činila 13 528 Kč, hrubá mzda 15 200 Kč, zbývající dovolená činila 160 hodin, v únoru 2021 žalovaný odpracoval 10 dní odpovídající 80 hodinám, jeho čistá mzda činila 5 738 Kč, deset dní byla neomluvená absence, zbývající dovolená činila 154 hodin, v březnu 2021 má žalobce vykázáno sedm dní nemoci, což odpovídá devíti kalendářním dnům, na nemocenském byl nárok vyčíslen na 2 737 Kč, zdravotní pojištění za zaměstnance bylo vyčísleno na 1 457 Kč, žalobci tak mělo být vyplaceno 1 280 Kč, zbývající dovolená činila podle pásky 80 hodin, neomluvených dní bylo šestnáct odpovídajících 128 hodinám. V dubnu 2021 je u žalovaného vykázáno 20 neomluvených dní, dva svátky, nulová zbývající dovolená, hrubá mzda 1 472 Kč, zdravotní pojištění 1 920 Kč, zdravotní zaměstnavatel 132 Kč, celkem je vyčísleno na čisté mzdě k doplacení – 544 Kč. Ohledně května byly předloženy dvě výplatní pásky, na jedné z nich je v květnu 2021 vykázáno 21 neomluvených dní odpovídajících 168 hodinám, nulová zbývající dovolená, za zaměstnance na zdravotním vykázáno 2 052 Kč, které má uhradit na čisté mzdě formou doplatku žalobce. Na druhé květnové pásce je vykázáno šest neomluvených dní odpovídajících 48 hodinám, nulová zbývající dovolená, na zdravotním za zaměstnance vykázáno 1 440 Kč, hrubá mzda 31 994 Kč, čistá mzda 25 994 Kč, po srážkách výše doplatku 25 522 Kč.

16. V dopise ze 17.6.2021 zástupkyně žalované zástupci žalobce sděluje, že žalovaná nemá vůči žalobci žádné neuhrazené závazky a to a ni z titulu neuhrazené mzdy ani z titulu nevyplaceného stravného, naopak žalobce obdržel navíc 12 225 Kč, 583,14 USD a 96 EUR, což představuje bezdůvodné obohacení.

17. Z dopisu zástupkyně žalované zástupci žalobce z 21.6.2021 bylo zjištěno, že žalovaná odmítá okamžité zrušení pracovního poměru žalobcem, mzda nebyla vyplacena za únor a březen 2021 pro nedostavení se žalovaného k výplatě mzdy a jeho trvalou nekontaktnost, žalovaná zdůrazňuje neomluvené absence žalobce od února do května 2021, kdy se opakovaně a dlouhodobě bez omluvy a důvodu nedostavoval na pracoviště, ačkoli mu byla žalovaná připravena práci přidělovat a opakovaně ho k nástupu vyzývala a urgovala. Žalovaná upozorňuje na porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, kterého se žalobce v době od 1. do 9.3.2021, kdy se žalobce nezdržoval v místě pobytu uvedeném v rozhodnutí o DPN, jak při kontrole žalovaná 9.3.2021 zjistila. Ohledně náhrady za nevyčerpanou dovolenou žalovaná uvedla, že krátila dovolenou s ohledem na dlouhodobou neomluvenou absenci žalobce a jeho porušení režimu DPN. Dopis se dále zabývá půjčkou 250 000 Kč ze strany jednatele žalované vůči žalobci, kterou měl žalobce uznat. Žalovaná vyzývala žalobce k zaplacení nákladů za advokáta 19 200 Kč do 30.6.2021.

18. Z dopisu a z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že byla žalovaná prostřednictvím své zástupkyně 26.7.2021 vyzvána k zaplacení 84 669 Kč čistého na neuhrazené mzdě za únor, březen, duben 2021 a pět pracovních dní května 2021, na náhradě mzdy podle § 56 odst. 2 zákoníku práce a k zaplacení zahraničního stravného 10 395 EUR a 17 040 USD do 14 dnů s upozorněním na to, že jde o výzvu předžalobní.

19. Z dopisu a z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že byla žalovaná prostřednictvím své zástupkyně 15.9.2021 vyzvána k zaplacení 100 216,88 Kč hrubého za neuhrazenou mzdu, nemocenskou, odstupné a náhradu za dovolenou a dále k zaplacení již vyčísleného zahraničního stravného a zároveň k zaslání opravených dokumentů. Žalobce tvrdil, že byl vždy připraven k výkonu práce, přičemž ale nedostal výzvu žalované k výkonu práce, to se stalo až přípisem z 19.5.2021.

20. Podle výpisů z účtu žalobce žalovaná 15.2.2021 vyplatila žalobci 13 528 Kč, částka vyplacena 16.1.2020 není čitelná.

21. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] psala 15.3.2021 psala [jméno] [příjmení], zaměstnankyni správy sociálního zabezpečení, že jí přeposílá výpověď žalobce z pracovního poměru, kterou neakceptovali, protože není právně v pořádku a navíc si žalobce 1.3.2021 nechal vystavit pracovní neschopnost a při kontrole zaměstnavatele 9.3.2021 se na své adrese nezdržoval, což uvedl jeho otec. Žalobce měl zajištěná víza do Izraele, letenky a vše připraveno na služební cestu, ze dne na den však přestal chodit do práce a nekomunikuje a ve firmě má navíc půjčené peníze.

22. OSSZ Chrudim potvrdila, že žalobce nepobíral od 10.3.2021 do 16.5.2021 podporu. ČSSZ informovala, že žalobci vznikla dočasná pracovní neschopnost 1.3.2021, po dobu prvních 14 kalendářních dní, bylo jeho místo pobytu [obec a číslo], DPN byla ukončena 9.3.2021, jako zaměstnavatel byla uvedena žalovaná.

23. Z účetních záznamů žalované bylo zjištěno, že bylo žalovanému 9.11.2021 poukázáno 32 883,21 Kč na účet č. [bankovní účet], kdy podle mzdového listu za rok 2021 by mělo jít o 13 528 Kč za leden, 5 738 Kč za únor, 1 280 Kč za březen, - 544 Kč za duben a 25 522 Kč za květen 2021.

24. Soudu byl předložen záznam o kontrole pracovní neschopnosti žalobce v [část obce a číslo], která byla provedena 9.3.2021 v 10:19 hodin jednatelem žalované [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], kdy otec [celé jméno žalobce] uvedl, že žalobce je nepřítomen a v místě trvalého bydliště se nezdržuje, což i podepsal.

25. Z sms komunikace na mobilním telefonu žalované bylo zjištěno, že žalobce 13.1.2021 ve 12:09 hodin píše„ Ahoj [anonymizováno] koukal sem na spraví a tam říkali že Izrael má čelo statní karantenu tak jak to vipada z odletem ať vín na čem sem diki“. Dne 14.1.2021 v 5:21 hodin žalobce píše:„ Ahoj [anonymizováno] to bil omil“. Následuje odpověď„ Ahoj [anonymizováno], co blázníš????“, žalobce odpovídá:„ Promiň já ti nechtěně volal promin.“ V konverzaci následuje 30.1.2021 ve 13:55 hodin:„ [jméno] den, [příjmení] [jméno], rok narozeni 1989 – vysledek vysetreni SARS-COV-2 je NEGATIVNI“. Další nedatovaná komunikace je následující: žalovaná„ ještě kód“, žalobce„ A tén je kde“, žalovaná„ Přijde ti“, žalobce„ Ok hnet pošlu jak pride“, žalovaná„ Ještě nic?“, žalobce„ Ne. To je divný“, žalovaná„ Ještě to nepřišlo třem“, žalobce:„ Hnet to pošlu jak to“, žalovaná„ Ok, tak už se čeká jen na tvůj kód“, žalobce„ Já nevím kde to je [anonymizováno] ten kot“, žalovaná„ Přijde neboj“, žalobce„ Ok“. Následuje zpráva z 1.3.2021 17:58„ Odesílatel této zprávy, kterému jste 26.2.2021 v 18:09 hodin volali, je již dostupný. Tak se ozvěte. Vaše O2“, následuje zpráva žalobce„ Ahoj [anonymizováno] poslal sy my tu vipovjet“, 2.3. v 10:36 hodin žalovaná odpovídala„ Ahoj [anonymizováno], zavolej mi co nejdřív. To, že dáváš výpověď neznamená, že nebudeš chodit do práce!!!“, na to operátor oznamoval, že žalobce, kterému žalovaná 2.3.2021 v 10:34 hodin volala, je již dostupný, na což reagovala zpráva„ Přijedeme na kontrolu neschopnosti!!! [anonymizováno], ty si to pěkně komplikuješ.“ 6.3.2021 v 18:54 hodin následovalo oznámení, že je odesílatel zprávy stále nedostupný a o jeho dostupnosti již O2 nebude informovat, 6.3.2021 v 22:57 hodin následovalo oznámení o dostupnosti žalobce, 8.3.2021 v 16:50 hodin bylo uvedeno, že žalobce nemá dostatečný kredit a žádá žalovanou o zpětné zavolání, na to reaguje žalovaná zprávou o tomto obsahu„ ??“. Dne 20.3.2021 zasílá žalovaná žalobci ve 2:38 hodin opět zprávu„ ??“ a„ ??“, v 5:33 hodin„ ??“ a 21.3.2021„ ??“. Další SMS komunikace je s adresátem nazvaným [anonymizováno] Pritelkyne, kde 8.3.2021 v 17:04 hodin:„ Mohl bys me udelat splatkovej kalendar na ten dluh co tam zbyva abych ti to mohl splatit? Stejne nikam neodjedu vypoved jsem ti poslal a potrebuju nastoupit do jiné práce. [jméno]“ 26. Jednatel žalované [jméno] [jméno] vypověděl, že byl u toho, když za žalobcem přijeli na kontrolu v době jeho pracovní neschopnosti, otevřel jeho otec a ani se moc nedivil, že tam žalobce hledají, když je v pracovní neschopnosti. Říkal, že tam žalobce není, podepsal to a oni odjeli. Pan žalobce měl pracovní absence, k výkonu práce se nedostavoval a nereagoval ani na volání. Ve vztahu k žalobci fungoval druhý jednatel žalované [jméno] [jméno]. Ve firmě to funguje tak, že jsou zaměstnanci předem telefonicky upozorněni na práci, v době výslechu jich měla žalovaná asi 24 a všichni jsou vždy bez problému srozuměni s prací. Všem platí žalovaná minimální mzdu a diety, jezdí totiž pracovně do zahraničí a to nejen v EU, ale i za oceán. Jednatel žalované je i její zaměstnanec, kdy dělá v kanceláři administrativní činnost a s ním ještě pan [příjmení], paní [příjmení] je účetní. Všechno kolem firmy má na starosti otec jednatele [jméno] [jméno] druhý jednatel [jméno] [jméno]. [jméno] [jméno] dělá hlavně papíry pro zaměstnance do ciziny, aby mohli odjet. Žalobce vykonával práci na projektech, do sídla firmy se nechodí, obvyklým pracovištěm je tak místo výkonu montáže. Kde je místo výkonu montáže, se zaměstnanec dozví telefonicky od svého přímého nadřízeného [jméno] [jméno]. [jméno] [jméno] se teprve zaučuje a dělá, co mu otec řekne, ten dělá rovněž kontrolu zaměstnanců.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, bylo zjištěno, že byl u toho, když v únoru 2021 žalobce nereagoval na telefony a výzvy pana [jméno] [jméno] ohledně práce. Pak při uzavírání docházky zjistili od ČSSZ, že má žalobce vystavenou neschopenku, a tak tam svědek jel s [jméno] mladším na kontrolu do místa bydliště žalobce ohledně pracovní neschopnosti. Žalobce tam nebyl a jeho otec potvrdil, že tam ani není. Při uzavírání pracovního poměru zaměstnanci vyplňují dotazník se svými údaji, kde je uvedená i kontaktní adresa, kde jsou v tomto formuláři poučeni o povinnosti nahlásit případné změny v těchto údajích v průběhu pracovního poměru. Žalobce žádnou změnu nenahlásil, v uvedeném bydlišti se nezdržoval a neměli na něj tedy údaj, kde se zdržuje, protože v občanském průkazu, pracovní smlouvě i zprávě lékaře byla ohledně žalobce uvedena stejná adresa. Jiný než telefonický kontakt tak na žalobce nebyl. Pokoušel se ho kontaktovat pan [jméno] [jméno] a bylo to s tím výsledkem, že se žalobce nedostavil, poslal pouze výpověď. Svědek potvrdil, že jde o listinu popsanou pod bodem 10 odůvodnění tohoto rozsudku. Svědek byl u toho, když [jméno] [jméno] volal žalobci a psal mu SMS. U žalované svědek působí od 2.1.2013 jako koordinátor, což je kombinace administrativní práce, zajišťování listin pro montáže a projekty, komunikace s obchodními partnery, příprava a obnova nářadí, příprava montážních skupin na výjezdy včetně dokumentace, kdy se řídí pokyny svého nadřízeného [jméno] [jméno]. Svědek jezdívá i do Německa, Belgie, Španělska ohledně projektů, do ciziny jen krátkodobě. Například kvůli montáži v Bolívii jezdili za konzulkou do [příjmení]. Zaměstnanci pracují jako montéři skladových regálů vždy na projektu a pak po návratu do ČR čerpají poměrnou část dovolené a volno a následuje další projekt. Pracovní cesty se plánují podle objednávek, servisní práce v Německu může být i jednodenní, jindy může jít i o čtyři měsíce a to i v celku, obvykle se ale mezitím dávají dovolené. Zaměstnancům je vyplácena mzda a diety (cestovní náklady), zaměstnancům je hrazeno ubytování, cesta včetně letenek, jsou zajišťována víza, půjčení auta a podobně. Buď po příletu žalovaná přímo informuje zaměstnance o další plánované akci nebo je informuje v době volna. Teď docházelo k více změnám v průběhu volna kvůli epidemiologické situaci. Taky záleží na délce víz, někdy se zajišťují i čtyři měsíce předem, naopak Německo je rychlé a téměř bez dokladů. Na adrese sídla firmy [ulice a číslo], [obec], má žalovaná schránku, ale provozovna je na rohu ulic [ulice] a [ulice], provozovna zatím nemá číslo popisné, žalovaná je tam v nájmu, ale označena logem firmy, kdy všichni zaměstnanci vědí, kde provozovna je, a věděl to i žalobce. Číslo na žalobce je v jeho osobním dotazníku a číslo svědka má žalobce v razítku žalované v pracovní smlouvě. Mzdy jsou vypláceny na účet a zaměstnancům bez účtu v hotovosti. Cestovní náhrady se hradí po příjezdu hotově v korunách nebo v eurech. Žalobce byl naposledy ve Španělsku do 14.2.2021, následně to s ním řešil [jméno] [jméno], ten řeší i personální náhrady v případě, že někdo ze zaměstnanců nemůže na projekt. Žalobce byl určitě plánován na další akci. Od října 2020 byl projekt v Izraeli, ale pro trvání víza dva měsíce se montéři vraceli na vánoce a druhá část projektu byla pozastavena pro epidemiologickou situaci, kdy španělský zákazník, pro kterého Izrael byl, nabídl práci ve Španělsku. Ten projekt se realizoval, žalobce ve Španělsku byl, vrátili se a za 10 dní měl žalobce pokračovat, místo toho 24.2.2021 přišel dopis žalobce. Po návratu montéři čerpají poměrnou část dovolené podle odpracované doby a volno. [jméno] [jméno] chtěl se žalobcem mluvit ohledně projektu o Španělsku, ale ten se neozýval. Montážní týmy mají 24 lidí, měli i 30 na jeden projekt, montážní partu má na starosti vedoucí včetně docházky, tu vykazuje přímo na projektu a elektronicky dodává do firmy. Je možné, že montéři mají přesčasy a pak je po návratu čerpají jako volno. Převážně zaměstnanci pracují v zahraničí, v ČR dělali třeba pro německou pobočku Kauflandu v [obec] od října 2020 do dubna 2021. Po tom, co přišel dopis od žalobce ohledně skončení pracovního poměru, ho kontaktoval pan [jméno]. Občas se stane, že žalované takovým způsobem jako žalobce někdo skončí, do března měli pro žalobce rozjednané pracovní vízum v Izraeli, které bylo celkem pro 13 osob včetně žalobce. Tenhle projekt byl v průběhu března 2021 kvůli epidemiologické situaci pozastaven na neurčito a nově se rozběhl až 1.5.2021, souběžně ale pro montéry běžela akce německého zákazníka [anonymizováno] z [anonymizováno], kdy montovali montéři všichni v olomouckém Kauflandu, byli tak využiti a byl by tam i žalobce. Svědek se žalobcem přišel do kontaktu jen v souvislosti s tou kontrolou pracovní neschopnosti, pak už se to týkalo jen účetní a jednatele [jméno]. Následně svědek písemně doplnil svou výpověď, kdy uvedl, že žalobce se dostavoval po celou dobu pracovního poměru do provozovny žalované v [anonymizováno] ulici. Před odletem na projekt do Kanady 11.8.2019 se žalobce dostavil v silně podnapilém stavu do provozovny firmy, čímž ohrozil odlet do Kanady a způsobil žalované komplikace s jeho odletem.

28. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], externí účetní žalované, soud zjistil následující skutečnosti. Svědkyně zpracovávala mzdové nároky žalobce u žalované, kdy u něj z důvodu neomluvené absence došlo ke krácení nároků na dovolenou. Měli nejprve ukončení pracovního poměru připraveno na 31.5.2021, ale pak přišlo okamžité zrušení k 10.5.2021. Když svědkyně prováděla odhlášky vůči ČSSZ ohledně žalobce, tak jí sdělila ČSSZ, že má žalobce kolidující evidenci úřadem práce. Také zjistili z ČSSZ, že 1.3. až 9.3.2021 byl žalobce v pracovní neschopnosti, kterou žalované nenahlásil, a proto proběhla kontrola žalované ve vztahu k pracovní neschopnosti, kterou pak svědkyně nahlašovala e-mailem paní [příjmení] na ČSSZ. Když psala svědkyně v červnu odhlášku žalobce ze sociálního pojištění k 31.5.2021 a následně to potřebovala opravit k 10.5.2021 pro okamžité zrušení pracovního poměru, takto už nešlo jen zadáním do systému a musela kontaktovat kontrolní oddělení ČSSZ a tam jí řekli, že nechápou, proč ho odhlašuje, když už je od 10.3.2021 v evidenci úřadu práce. Svědkyně kontrolu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatele oznamovala na OSSZ Chrudim, nikoli na jiné úřady, na lékaře zapomněla. Svědkyně jako externí účetní dostává podklady od pana [jméno] jednou za měsíc, zpracovává podklady pro mzdy, výplatní pásky, jejich součástí je jenom mzda a ne cestovní náklady. Svědkyně dostává cestovní příkazy od jednatele a cestovní náhrady se vyúčtovávají přímo na cestovních příkazech a vystavuje se o nich výdajový pokladní doklad, který je součástí cestovního příkazu. Svědkyně vede žalované všechno účetnictví. U zaměstnanců dostává zpracované docházkové listy, kde je u každého uvedeno 40 hodin týdně pracovní doby, nejsou tam vykazovány žádné přesčasy. Když pak zaměstnanci přijedou z akce, tak vyplňují jednorázově cestovní příkaz, pak jsou podle toho dopláceny diety. Někdy se na cestovní náhrady vyplácejí i zálohy. Podle výplatní pásky (blíže bod 15 odůvodnění rozsudku) v lednu 2021 nebyla žalobcem čerpána dovolená a nárok při odpracování roku byl 160 hodin. Za svátek je náhrada mzdy. K únorové pásce – za deset dní absence bylo kráceno o 6 hodin na dovolené, k březnové pásce - při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance se postupuje tak, že zdravotní pojištění, které za žalobce za březen 2021 odvedli, ale on nebyl přítomen, má žalovaná právo jako refundaci zaměstnanci vyúčtovat, což učinila, a proto je čistá mzda – 1 457 Kč, když nemocenská je 2 737 Kč a tím vznikl doplatek 1 280 Kč. Dovolená byla krácena o dalších 74 hodin za další absence. K dubnové pásce – při měsíčně stanovené mzdě se svátky platí náhradou nehledě na to, zda byla nařízená směna a zda byla odpracovaná, jinak je to u úkolové nebo hodinové mzdy. Tady se vyplatily dva svátky, bylo uhrazeno zdravotní pojištění za zaměstnance, a proto vznikl na čisté mzdě dluh – 1 544 Kč. Původní páska za květen 2021 byla k původnímu dojednanému skončení k 31.5.2021, nová byla vestavena k 10.5.2021, kde je navíc vyplacena náhrada ve výši dvou průměrných platů jako náhrada za okamžité zrušení pracovního poměru za dobu výpovědní lhůty při zrušení zaměstnancem. Svědkyně vycházela pro náhradu z výpočtů za první čtvrtletí a to z pravděpodobného výdělku, kdy od 1.1.2021 byla hrubá měsíční mzda 15 200 Kč, na což měli všichni zaměstnanci podepsanou novou dohodu o smluvní mzdě. Samotné krácení dovolené provádí podle svědkyní zadaných parametrů účetní program PAMICA, jeho výstupy svědkyně jen kontroluje, počítá to sám. Od 1.1.2021 se postupuje podle § 223 zákoníku práce, krátí se za celou směnu. Následně účetní [jméno] [příjmení] předložila výplatní pásky se svými poznámkami ke krácení nároku žalobce na dovolenou, kdy uvedla, že v lednu 2021 měl žalobce nárok na 160 hodin, protože se počítalo s trváním pracovního poměru do 31.12.2021, v únoru měl deset dní neomluvené nepřítomnosti od 15.2.2021 do 28.2.2021, proto došlo k pokrácení o šest hodin, když na více dle zákoníku práce neměl nárok, proto zkráceno o šest hodin. V březnu 2021 neomluvená absence 10.3.2021 až 31.3.2021 a nemoc 1.3.2021 až 9.3.2021 s porušením léčebného režimu, proto kráceno o 74 hodin, dle zákoníku práce musí být ponechána celoročního nároku na zotavenou, proto zbývající dovolená 80 hodin. V dubnu 2021 neomluvená nepřítomnost 20 dní, v květnu 2021 6 dní, dovolená 0.

29. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že výpověď datovaná 24.2.2021 byla ta první výpověď, ale nebyla jen jedna, žalobce tehdy nevěděl, jak skončit práci u pana [jméno], který žalobci přestal platit mzdu a diety, žalobce posílal asi tři další a chtěl okamžitě zrušit práci, asi to má někde na výpisu z účtu. Na úřad práce se žalobce šel zeptat právě na to, jak má ukončit zaměstnání a vůbec nevěděl, že ho dali do evidence úřadu práce v tom březnu 2021, úřad práce to udělal bez žalobce, žalobce si není vědom, že by to udělal on. Žalobce si myslí, že není nesvéprávný nebo nějak omezený, aspoň o tom neví. Žalobce uváděl, že chtěl panu [jméno] nahlásit neschopenku, ale on mu telefon nebral, vytípával mu ho, myslí si, že mu napsal i e-mail, ale není si tím jistý. O neschopence mu nepsal, v té době byl v [obec], kde měl nájemní smlouvu, tu by měl mít, ale adresu v těch [obec] neví. [jméno] adresu [adresa], co sdělil na začátku zaměstnavateli, neměnil, není si toho vědom. Teď půl roku své telefonní číslo žalobce nepoužívá, ale od března do května 2021 to číslo používal a změnu čísla žalované nehlásil. Ohledně pracovních záležitostí žalobce komunikoval s panem [jméno], ten žalobci buď volal nebo poslal SMS, práci vykonával jen v zahraničí, v ČR nepracoval. Do zahraničí se žalobce přepravoval vlakem, aha, tak do zahraničí byl vozený autem nebo autem na letiště a pak letadlem. Často jich po cestě naložili víc, někdy jel takhle i některý zaměstnanec. Jestli je myšlena ta adresa, co má žalovaná schránku datovou nebo jakou, tam žalobce nebyl, byl na nějakém parkovišti. Dokumenty podepisovali většinou v autě, někdy v kavárně. Žalobce má čerstvě řidičský průkaz, ale auto nemá. Zahraniční stravné žalobci žalovaná vyplácela rok po nástupu do práce, druhým rokem už ho přestávali vyplácet a poslední rok nevypláceli vůbec. Mzda žalobci chodila na účet. Zahraniční stravné žalobce zpočátku dostával na ruku, to se mu práce i líbila. Pak už pan [jméno] vymýšlel kličky, aby ho žalobci vyplatit nemusel, kdy třeba tvrdil, že žalobce ve svém osobním volnu v zahraničí nedodržoval noční klid nebo nedodržoval řád pana [jméno]. Když bylo ještě stravné žalobci vypláceno, tak měl předem spočítaný nárok na stravné a pan [jméno] ho pak před ním počítal na kalkulačce a vždycky došel k nižší částce a když se žalobce bránil, tak mu nakonec řekl, že ten rozdíl dá jako prémii, přitom na to měl žalobce nárok. Peníze žalobci předával na tom parkovišti, často v autě, na [část obce] se žalobce dlouhodobě nezdržuje, je dlouho jinde, změnu bydliště zapomněl uvést i doktorce, upozornil ji až pak, bylo to před kontrolou opraveno. Dovolené žalobce vůbec neřešil, prostě mu řekli, od kdy do kdy bude pracovat. Žalobce vůbec nevěděl, že má dovolenou a kdy. Výplatní pásky žalobce nedostával, převzetí peněz od zaměstnavatele nepodepisoval. Nakonec pan [jméno] dal vždycky stejně, jak měl žalobce spočítáno. Jestli tady účetní říkala, že žalobce podepisoval cestovní příkazy ohledně výplaty diet, takto žalobce neví, jak si to má vysvětlit, nic nepodepisoval, asi mu to podstrčili, není si vědom, že by převzetí diet podepsal. Jak žalobce mluvil o parkovišti, takto bylo to, co popisoval pan [příjmení], to je budka proti benzínce, je možné, že v té budce je kancelář žalované. Jestli žalobce někde v komunikaci s panem [jméno] mluvil o nějakém kódu, takto byl asi kód PCR testu, než jel do Španělska, to věděl, že má jet do Španělska. Žalobce neví, jak se stane, že dojde SMS, že člověk nemá kredit a žádá o zpětné zavolání, neví, jak by to udělal, je možné, že jeho mobilní telefon používala i ségra, jinak neví, jak by to bylo možné. Se zaměstnavatelem žalobce komunikoval přes telefon, mohl i na e-mail, má e-mail [email]. Na dotaz zástupkyně žalované, zda žalobce dal v období od 24.2.2021 do 10.5.2021 vědět žalované, že nepřijde pracovat, žalobce uvedl, že jí chtěl dát vědět, ale asi se jí to nedostalo, myslí si, že s přítelkyní možná messengerem sdělili, že nepřijde pracovat a možná to bylo i z telefonu přítelkyně a ne přímo z telefonu žalobce. Žalobce si není jistý, ale asi to bylo na messengeru. Konverzace byla o tom, že napsal, že nepřijde, protože mu nezaplatili peníze a pan [jméno] se hájil tím, že dělá podvody žalobce. Kdy přesně to bylo, žalobce neví, asi na začátku, než ho naháněli do práce. Chtěli, aby se žalobce dostavil do zaměstnání, ale nikdo žalobci neřekl, kam konkrétně se má dostavit a žalobce nevěděl, kam se má dostavit. Žalobce nevěděl, kam by měl jít pracovat na výzvu žalované, tak se na to někdy před neschopenkou nebo po ní ptal pana [příjmení], kam se má dostavit, a to přes messenger, který má jeho přítelkyně. Následně žalobce uváděl, že své telefonní číslo z hlavy neví, že ho asi i v průběhu pracovního poměru měnil. Žalobce tvrdil, že zaměstnavatel od něj nikdy nechtěl podepsat žádný papír o tom, že převzal cestovní náhrady, to by ho měl mít i žalobce přece, a to on nemá. Žalobce nevěděl, kdy dostal nezaplacenou od zaměstnavatele první výplatu, zjistil to z internetového bankovnictví. Žalobce nedostával na pracovní cestu žádný písemný příkaz, kolikrát ani nevěděl, kam jede a zjistil to až na letišti. Pan [anonymizováno] zkrátka volal, že má v určitý den a hodinu přijet do [obec], třeba dva dny dopředu a žalobce ani nevěděl, kam jede. Vyúčtování dával za akci šéf akce, parťák, někdy se vraceli po částech, někdy i sám, že nemusel ani do [obec] ale rovnou domů. Nikdy žalobci neřekli, že má dovolenou. Maximálně řekl parťák, aby jel žalobce dom, že on nemá čas a peníze se dořeší. Kolikrát když kontaktoval žalobce pana [jméno] sám, zvlášť první rok, kdy se mu to líbilo, i přespal v [obec], jen aby mohl hned další den na další zakázku. [jméno] první výpověď žalobce poslal poštou, tu si nechal pan [jméno] pro soud, aby ze žalobce měl srandu, a když pak posílal další výpovědi, už lepší, tak ty už nepřebíral. U žalované žalobce skončil proto, že se tam k němu nechovali hezky, nelíbilo se mu tam, přestali mu vyplácet mzdu. Hned po té první výpovědi žalobce přestal chodit do práce.

30. Ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána od 27.9.2012, od 9.7.2020 má sídlo [ulice a číslo] [obec], provozovna je na adrese [adresa], [obec]. Podle informací z katastru nemovitostí je vlastníkem pozemku p. [číslo] v [obec] žalovaná., vklad byl proveden 22.7.2021 s účinky k 30.6.2021. Soudu byla předložena i fotografie a katastrální mapa + ortofoto pozemku p. [číslo] v [obec] a reklama z [webová adresa] na [anonymizována dvě slova], [obec], [ulice]. Podle živnostenského rejstříku má na stejném pozemku provozovnu i [jméno] [příjmení], [IČO], jejím předmětem podnikání je mimo jiné maloobchod s motorovými vozidly a příslušenstvím.

31. V dopise z 24.5.2021 zástupce žalobce jako zástupce [jméno] [příjmení], narozeného [rok], [obec a číslo], vyzývá žalovanou k rukám zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] k zaplacení dluhu žalované vůči [jméno] [příjmení] ve výši 87 600 Kč hrubé mzdy, 1 705 USD a 30 EUR do 15 dnů s tím, že jde o předžalobní výzvu. V dopise z 10.6.2021 zástupkyně žalované sděluje zástupci žalobce, že reaguje na dopis z 24.5.2021, kde zástupce v zastoupení [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou k úhradě nevyplacené mzdy a stravného za pracovní cestu do Chile od 17.2.2020 do 20.3.2020.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované po dobu osmi let, soud zjistil, že žalobce zná čtyři roky z pracovního poměru u žalované, většinu projektů byli spolu. Svědek se pamatuje na poslední účast žalobce na firmě, kdy došlo k jeho vyplacení, u tohoto jednoho vyplacení svědek byl, šlo o 100 000 Kč, žalobce pak dva dny kalil v [obec] s panem [jméno]. Každý projekt se dopředu domlouvá, žalobce věděl při posledním projektu, že za 14 dní má letět na práci do Izraele a začal se schovávat, tehdy se kamarádil s panem [příjmení]. Pak žalobce svědek viděl ještě jednou s přítelkyní a se psem, když přijel na firmu pro zápočtový list. Neustále se ho snažili zkontaktovat, volali i jeho přítelkyni. Mzdy byly vypláceny na firmě, na tzv. bazaru. Žalobce tam byl nesčetněkrát, pokaždé při odjezdu na akci. Svědek žalobce všechno učil, protože nic neuměl, pokaždé ho na bazaru nabíral. Pan [anonymizováno] je taky jeden nespojený bývalý zaměstnanec, tomu vyšli vstříc, aby dva roky před důchodem nemusel shánět nové zaměstnání, což je obtížné, tak ho tam žalovaná nechávala. Pan [anonymizováno] brával žalobce na část cesty domů, kterou měli společnou. Na bazaru se zadávala práce, vyplácely se diety proti cesťákům. Zejména u pana [příjmení] se stávalo, že v době příjezdu z akce nebyl ve čtyři ráno například schopen podepsat cesťák, tak mu peníze nechali v autě a cesťák podepisoval až při odjezdu na další akci. Dřív byl v místě provozovny autobazar, dnes už tam je jen provozovna žalované. Dřív tam byl autobazar žalované a její provozovna. Žalobce zná [obec] velmi dobře, moc dobře ví, kam se měl dostavit na výkon práce. Loni o [příjmení] pouti mu šéf půjčil chatu u stadionu na přespání, aby nemusel jet domů před dalším projektem. Projekty byly nastaveny vždy dopředu a v době, kdy se dodělával jeden, se už vědělo o dalším. Žalobce věděl, že ho čeká další projekt, ale v té době si našel přítelkyni a tak se mu nechtělo na projekt nastoupit. Rámcově se vždycky vědělo, o jaký projekt jde a konkrétně pak šéf obvolával lidi nebo posílal SMSky, v kolik hodin mají být na bazaru na odjezd. Včera se taky stalo, že jeden zaměstnanec nenastoupil do letadla do USA, i když za něj bylo všechno zaplaceno, víza, letenky. Dokumenty zajišťuje šéf s panem [příjmení], oba sedí na bazaru. Papíry tiskají několik měsíců dopředu včetně pracovních povolení. Žalovaná pracuje pro španělskou [právnická osoba], papíry se připravují na jméno, když se pracovník nedostaví, jsou krácené hodiny, takže většinou shání nového člověka. Žalobce, když se dostavoval do práce a svědek ho učil, takto byl dobrý člověk vyjma toho, že je to alkoholik a opilý se chová jako prase. Po návratu ze Španělska žalobce nechodil do práce, volali mu, svědek ho kontaktoval i přes [příjmení], ale viděl ho jen, když si bez výzvy přišel s přítelkyní pro výstupní papíry. Sám žalobce žalovanou nijak nekontaktoval, kontaktoval ho pouze šéf. Svědek je u žalované zaměstnaný osm let jako šéfmontér, zaučuje nové pracovníky a pracuje s nimi. Když je v partě víc nováčků, zabere to víc času, protože starší musí méně výkonným nováčkům pomáhat. Svědek eviduje docházku. Včera jeden zaměstnanec neodletěl, stává se to, že se objeví za dva dny a letí pak, jsou to mladí kluci, dělají bordel, přeskočí jim a neodletí. Měli jsme dva případy, možná tři, ale oni pak nastoupili. Žalobce věděl, že má letět. Žalovaná má teď 25 lidí včetně šéfů, na bazaru se vyplácí diety, mzdy se vyplácí na účty. Výplatu 100 000 Kč na cesťácích žalobci si svědek pamatuje, protože je žalobce vzal hned k panu [příjmení] a dva dny tam pil. Svědek byl u toho předávání peněz a viděl, jak si částku žalobce přepočítává. Vždycky zaměstnanci do dodávky nasedali na bazaru, žalobce se svědkem jezdil do Německa. Žalobce na bazar trefil i nalitý a kolegové ho museli rozchodit, aby ho vůbec vzali do letadla. Jednatel žalované [jméno] [jméno] svědkovi řekl, že proto jde k soudu vypovídat ohledně žalobce, který tvrdí, že neví, kde je bazar, tomu se smáli. Svědek teď po návratu z projektu čerpá týden dovolenou a čekají ho Spojené státy a Itálie a ví, na jakou dobu. Žalobce měl nastupovat na projekt do Izraele, ten projekt měl ale zpoždění, a tak nastupovali dočasně do Španělska. Žalobce nenastoupil, uskutečnil se i projekt v Izraeli, řešilo se, že nenastoupil. Tomu projektu šéfoval pan [příjmení]. Pracovní doba závisí na tom, v jaké zemi jsou, a je od 6 do 9 hodin denně. Svědek dělal i v [obec] v [obec], když nemohli vycestovat, to měl i žalobce, ale ten tam nenastoupil. To spali na ubytovně a chodili pracovat. Když je prodleva mezi projekty týden nebo 14 dní, tak je to na odpočinek a tráví to každý doma, šéf volá nebo píše SMS s datem a hodinou, kdy se mají dostavit k odjezdu, je to vždy kontakt přes telefon. [jméno] [příjmení] je jeden z těch lidí, kteří kouří trávu a šňupou, neberou telefony, obdobně jeho kamarád [anonymizováno], dále [jméno] [příjmení]. Svědkovi je známo, že žalobce obvolával zaměstnance, aby mu šli svědčit k soudu. Co se týče pana [příjmení], ten na firmu také házel špínu i před novými zaměstnanci, na firmě si ho vážili, protože jinak by tam už dávno nebyl, šéf španělského [anonymizováno] kvůli němu psal, že typy jako je pan [příjmení] na práci nechce, protože nejsou produktivní, přeci jen byl starší, ale firma ho dál zaměstnávala. Někteří zaměstnanci mají na začátku velké oči z velkých peněz a pak objeví, že jde o práci, a rychle skončí. Jako šéf party vede svědek docházku v tabulce, na konci každého týdne mu to šéfové firmy, ve které se práce provádí, podepíší co do odpracovaných hodin. Zaměstnanci dostávají základní plat a diety, u svědka asi 48 500 Kč měsíčně, přesčasy vypláceny nejsou, protože když to parta není schopna zvládnout v pracovní době, tedy v čase, který je na to vymezen, musí to dodělat po práci, takže nejde o práci přesčas. Je to práce se železem, kdy se sestavují rámy a vyplétají se do tvaru železné kostky, ve které pak jezdí roboti, ty sestavy dělají pro [anonymizováno]. Stabilně jde asi o 10 lidí, zbytek zaměstnanců do těch 25 se mění. Pan [příjmení] [jméno] teď kvůli zdravotnímu stavu funguje omezeně a za něj pracuje jeho syn [jméno] [jméno] s panem [příjmení]. Diety se vyplácejí vždy proti podpisu cesťáku, většinou je to po ukončení akce, podle smlouvy to musí být do 5 dnů. Když se dojíždí brzy ráno, tak si pro to pak přijdou déle. Peníze ve firmě na diety vyplácí výlučně pan [jméno] [jméno], ten vyplatil i těch 100 000 Kč. Protože pracovníci většinou nemají peníze, má u sebe svědek určitý finanční rozpočet, ze kterého je vyplácí zálohově v cizině, někdy jim na přílet veze zálohy i pan [příjmení], aby měli, když přijedou domů. Jestli žalobce těch 100 000 Kč podepisoval, svědek neviděl, ale u stolku venku žalobce viděl 100 000 Kč přepočítávat. Mezi projekty jsou zaměstnanci automaticky doma, protože dělají jen zahraniční projekty, v té době se jim něco platí, něco čerpají dovolenou, to vidí z výplatní pásky a každý se musí domluvit se šéfem. [příjmení] by se za rok sečíst, kolik bylo volna mezi projekty, co z toho pokryla dovolená. Každopádně plat pan [jméno] vyplácí celý rok, i když jsou doma. Když někdo ze zaměstnanců chce jet třeba na zahraniční dovolenou, musí to dopředu nahlásit, a pak nejede na projekt.

33. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že se žalobcem spolupracoval na nějakých akcích u žalované, u žalované svědek pracoval 4-5 let na živnost a pak rok jako zaměstnanec. Výplaty mezd u svědka konkrétně probíhaly tak, že dostal SMS – peníze máte v autě, a to i když žádal výplatní pásky, tak je nedostával a ani žádný výdajový nebo pokladní doklad. Dovolená se žádná nečerpala, vrátil se kolikrát z akce a byl doma, takže ji ani nepotřeboval a byly to i pracovní dny. V době, kdy byl svědek doma, měl být na telefonu a buď telefonátem nebo SMS zprávou, jak kdy, tři dny i týden dopředu dostal zprávu s datem odjezdu, kdy se má dostavit na [příjmení] v [obec] a že se jede nebo letí pracovat. Když svědek za půl roku nedostal peníze, takto dal právníkovi. První roky by za pana [jméno] dal ruku do ohně, pak ale jeho chování hraničilo se šikanou. Svědek pracoval v zahraničí a jednou v [obec]. V pracovní dny měli dvě kratší přestávky a hodinu na oběd. Když dělali dobře, tak bylo dobře, ale pak se šéf změnil asi vlivem nemoci. Když byl svědek doma mezi projekty, tak mu nechodila mzda. S jednatelem žalované byli domluveni na hodinové mzdě 200 Kč na hodinu, svědek si pak spočítal odpracované hodiny s penězi, které dostal do auta. Když se mělo jet někam do práce, dojel autem na bazar do sídla firmy na [příjmení] v [obec], a tam auto nechal a odjíždělo se společně. Spor o svou nevyplacenou mzdu jako právníkovi dal tady [anonymizováno] [příjmení], zatím se to nijak nevyvíjí. Se žalovanou komunikovali obvykle telefonicky nebo osobně. Pracovali pro [anonymizováno] na montáži regálových systémů, pracovalo se od pondělí do soboty ve všech zemích. Diety svědek nedostával a podle něj je neměli ani ostatní. Své výdaje na stravování v cizině si svědek platil ze svého účtu přes kartu, nebo si vybíral z bankomatu v cizině. Žalovaná svědkovi platila ubytování, cestu a hodinovou mzdu. Ostatní si brali zálohy. Se žalobcem byli na jedné akci v Itálii a chvíli n akci v Kanadě. Vždy se vyjíždělo z [obec] z [příjmení], společně, buď autem do ciziny, nebo na letiště a odlétalo se. Tímhle způsobem odlétal či odjížděl i žalobce na ty dvě akce. Svědek věděl, že mu zaměstnavatel vyplácí mzdu a ne diety, měl mzdu tak 40 000 až 45 000 Kč za celý měsíc. Práce byla různě dlouhá, někdy dva měsíce, někdy měsíc, někdy tři měsíce. Svědek dovolenou nečerpal, ani nechtěl. Stalo se, že svědkovi žalovaná nevyplatila celou mzdu a došlo k nějakému krácení, obvykle se krátilo hodně třeba za používání telefonů v pracovní době nebo za nasazená sluchátka, to pokuty dávala žalovaná, šlo o porušování předpisů, říkali to kluci, svědek neví, jestli to šlo jen od žalované nebo od firmy, pro kterou se zakázka dělala. Peníze svědkovi byly vypláceny někdy na účet, někdy do auta, když to bylo do auta, takto už žalované svědek nikde nepodepisoval.

34. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované soud zjistil, že u žalované skončil 16.5.2021, svědek byl minimálně na čtyřech akcích se žalobcem, a to v Německu, v Belgii, v Mexiku a v Izraeli. Naposledy v Izraeli, období někdy říjen–listopad do 23.11.2020. Po novém roce měli letět do Izraele, ale pak přišel covid, žalobce byl pak asi ve Španělsku. Svědek ví, že nenastoupil, neodpovídal na zprávy a že ho naháněli, ale neví, proč nešel. Na projekty se vždycky nastupovalo na provozovně – na bazaru, žalobce tam v přítomnosti svědka byl určitě desetkrát. Pracovně byl žalobce velice šikovný, ale ve volném čase popíjel pivo a whisky a měl pak kvůli tomu problémy s bezpečností a ochranou zdraví při práci, kvůli tomu ho vyhodili i z projektu v Kanadě. Jinak v pracovní době s ním problémy nebyly, ale kvůli chlastu s ním byly problémy pořád, opilí se třeba váleli na hlavní silnici před hospodou. Mzda chodila pravidelně na účet a k tomu diety se vyplácely do pěti dnů od přijetí do republiky proti podpisu cesťáku, buď v českých korunách, nebo na žádost v eurech, celkem na mzdě a dietách šlo o 49 000 Kč na měsíc. Když někde skončili, tak pak byli týden nebo dva doma a zase se odjíždělo, někdy třeba i po dvou dnech, to záviselo na zakázkách. I když byli doma, bylo to pořád placené tím základním platem. Parťák vždycky věděl a řekl, co bude příště, kdy a kde. Vědělo se taky třeba, že budou měsíc doma a pak [jméno] psal nebo volal, kde a kdy mají být. Třeba když byly povinné PCR testy, kluci z Moravy spali na ubytovně v [obec] a po negativním testu za dva dny odjížděli. Vyřizování dokumentů bylo někdy nutné i ze strany zaměstnanců, třeba na ambasádu pro pracovní víza museli osobně i s pasem. Zdravotní prohlídky se dodávaly panu [příjmení] a ten hlídal i ostatní doklady, třeba pasy. Všichni věděli, kdy a kam jedeme, podepisovali na to kontrakty, pan [příjmení] jim je tiskl. U šéfa skupiny pak podepsané dokumenty zůstávaly kvůli kontrolám. Zakázka v Izraeli měla pokračovat od první poloviny ledna 2021, to měl být odlet, ale pak tam přestali pouštět cizince od 1.1.2021, a tak se druhá část nekonala. Pracovní doba závisela na zemi, kam se cestovalo, v Izraeli to bylo 8,5 hodiny, z toho půl hodiny pauza, v Belgii 7,5 hodiny, ale když to nestíhalo, dělalo se déle, protože byly zakázky termínované. Docházku evidoval šéf party, který jí každý týden zasílal například španělskému [anonymizováno], když se pro něj dělalo. Na další zakázku dostali třeba SMS: Sejdeme se v neděli ve čtyři odpoledne – odjezd akce Německo, odlet za moře se řešil jinak. Čerpání dovolené v sezóně se hlásilo alespoň měsíc a půl nebo měsíc dopředu, pak se tomu přizpůsobily akce. Celkem byli lidi doma za rok třeba 1,5 měsíce. Klasicky se dělalo pondělí až pátek, a když se zakázka nestíhala, tak se dopředu nahlásilo, že se bude dělat v sobotu třeba odpoledne. Jinak mzda byla pořád stejná, nehledě na odpracované hodiny. Když se pak vraceli, tak pan [jméno] vyplácel bonus k výdělku třeba 2 000 Kč až 5 000 Kč na měsíc. Svědek žádné krácení mzdy nezažil.

35. Ze zprávy Úřadu práce v [anonymizováno] soud zjistil následující. Žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání ÚP ČR, KP [obec], kontaktní pracoviště [obec], a to od 10.3.2021 do 16.5.2021. Žalobce se dostavil osobně, požádal o zařazení do evidence úřadu práce. K zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání předložil žalobce vyplněnou a vlastnoručně podepsanou písemnou žádost o zprostředkování zaměstnání, žádost o podporu v nezaměstnanosti, doklad o totožnosti a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (vyznačeno ukončení DPN do 9.3.2021 – [anonymizováno] [právnická osoba]); dodejku z České pošty, adresát: [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], odesílatel [celé jméno žalobce], [obec], [část obce], [PSČ] [obec], ze které je patrno, že písemnost zaslaná s touto dodejkou byla převzata dne 2.3.2021. Žalobce splnil všechny zákonem stanovené podmínky, aby mohl být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Evidence na ÚP byla ukončena ode dne 17.5.2021 z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. Dne 10. 3. 2021 se [celé jméno žalobce] dostavil osobně, předložil platný občanský průkaz, přišel za účelem zaevidování se na úřadu práce a vyřízení žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Schůzku inicioval [celé jméno žalobce], [datum narození]. Jednání s ním je zapsáno v kontaktním listu uchazeče o zaměstnání (UoZ). Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která chce a může pracovat a o práci se uchází a jako takovému je mu zprostředkováno vhodné zaměstnání. V případě podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti a splnění podmínek pro nárok a doložení potřebných dokladů je podpora přiznána. Uchazeč je povinen plnit povinnosti, o nichž přebírá základní poučení podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Po zaevidování je zapsán i termín další schůzky a je stvrzen jeho podpisem. Není možné, aby byl do evidence uchazeč zapsán, aniž by o toto požádal, nelze to učinit bez jeho vědomí či souhlasu. Žalobce nepobíral podporu v nezaměstnanosti, nedoložil potřebné doklady od zaměstnavatele. Úřad práce rovněž zaměstnavatele kontaktoval písemnou žádostí, zaslanou doporučeně (s dodejkou) na adresu zaměstnavatele. Písemnost se vrátila zpět na úřad práce nevyzvednutá. Žalobce se nedostavil dne 17.5.2021 na předem naplánovaný (sjednaný) kontakt na úřad práce, a proto byl vyřazen z evidence z důvodu maření spolupráce s úřadem. Pan [celé jméno žalobce] předložil úřadu práce dne 24.3.2021 jím ručně psanou a podepsanou„ Výpověď z pracovního poměru s okamžitou platností“, sepsanou dne 2.3.2021, jejímž důvodem, jak je uvedeno ve výpovědi, bylo nevyplacení mzdy.

36. Jednatel žalované [jméno] [jméno] vypověděl, že do konce února 2020 se žalobce dostavoval pravidelně k výkonu zaměstnání, je sice pravda, že když přijel na odvoz do provozovny firmy, tak býval většinou v podnapilém stavu, hodně požíval alkohol a s tím byly problémy, ale po pracovní stránce byl šikovný, pracovitý a pracoval dobře. Žalobce místo provozovny žalované znal dobře, vždy se dostavoval na firmu, protože na každou akci se odjíždělo z provozovny firmy, tím konkrétním místem je místo v [anonymizováno] ulici v [obec] proti benzince [anonymizováno], na vratech je tam cedule firmy. Když bylo potřeba zajistit víza pro práci v některé zemi, museli se pracovníci včetně žalobce dostavit na provozovnu podepsat žádosti o víza a teprve s podepsanými žádostmi se jelo na ambasádu. Vždy každá akce začínala na provozovně firmy, odkud zaměstnanci odjížděli buď autem do místa výkonu práce nebo na letiště. Jednou byl v provozovně žalované i žalobce s přítelkyní a dalmatinem. V lednu a únoru 2020 se žalobce přestal dostavovat k výkonu práce, tehdy měl být v Izraeli, ale tam byl lockdown kvůli Covidu. Zaměstnanci vždy vědí v okamžiku, kdy se vrací z nějaké akce, kam příště pojedou a kdy. Pak se domlouvají na tom, zda v době pobytu v České republice budou čerpat dovolenou nebo placené volno s náhradou mzdy ve výši 100 %. Tehdy se žalobce vrátil ze Španělska, kolem 6.2.2020 se všichni vraceli na provozovnu, kde jim vypláceli diety proti podpisu na cestovních příkazech. Pak se žalobce neozval a kolegové říkali, že se zaláskoval a že už nechce jet a nebyl schopen to jednateli osobně říct. Pak přišla dopisem poštou výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou, tak někdy na konci února, a týden na to přišel e-mail s tím, že nedal zápočtový list a že ho nahlásí inspektorátu práce a dostane pokutu dva miliony korun. Jednatel odpověděl e-mailem, že se má žalobce dostavovat do práce po dobu výpovědní lhůty, pak přestal reagovat úplně a přišla až neschopenka přes příslušnou správu sociálního zabezpečení, našli to v systému, a protože prvních 14 dní kontrolují jako zaměstnavatel, tak se za žalobcem vypravili na kontrolu. V březnu 2020 se dostavil s tou přítelkyní, chtěl zápočtový list, který mu nemohl jednatel dát, protože výpovědní doba ještě neuplynula. Žalobce podepsal převzetí peněz, datum, kdy k tomu došlo, je na tom papíře napsané, měl by být ve spise, pro jistotu to podepisoval i svědek. Poté se žalobce neozýval, byl nekontaktní, nereagoval na SMS zprávy ani od jednatele ani od kolegů z práce. I když byl lockdown v Izraeli, nemohlo se vyjíždět za hranice, měli práci zajištěnou na Kauflandu v [obec] a firma tam pracovala. Žalobce v tu dobu naháněla celá firma a jednatel odmítá tvrzení, že by nepřidělovali žalobci práci. Diety se zaměstnancům vyplácely hotově nebo na účet, záleželo na přání zaměstnance. U pana [celé jméno žalobce] se výplata diet prováděla na provozovně firmy, obvykle hned po dojetí z akce, pokud dojeli v noci, pak žalobce šel obvykle kalit po [obec] s kamarády, u kterých i přespával, a ráno šel na provozovnu pro peníze. Dokonce měl půjčenou i jednatelovu chatu. K odjezdu do Austrálie přišel na provozovnu tak podnapilý, že nemohl chodit a museli o dvě hodiny posunout odjezd, aby ho mohli vzít do letadla. Jednatel zná i předchozího zaměstnavatele žalobce, i měl stejné problémy žalobce ohledně alkoholu. V [anonymizováno] žalobce kvůli porušení bezpečnosti práce dokonce vyhostili. Pracovně byl dobrý, pracovitý a hodný kluk, ale osobnostně alkoholik, což působilo problémy na ubytování, kde se i pomočoval. Alkohol pil žalobce v osobním volnu, kdy se v pátek nebo v sobotu končilo, tak do neděle pil, pak už zase ne, protože se dělá ve výškách a pít nesměl, alkohol pak před nástupem do práce kontroluje šéf akce. Žádné záznamy o incidentech s alkoholem žalobci do osobního spisu nezakládali, řešili to ústně před svědky, mohou to prokázat. Dluh žalobce vůči jednateli se řeší v jiné kauze. Stalo se, že žalobce přišel podnapilý k odjezdu, ale během letu stihl vystřízlivět a do práce už nastupoval střízlivý. Ohledně výkonu další práce po tom 6.2.2020 jednatel žalobci posílal SMS zprávy, volal mu, vzkazoval přes šéfmontéra, ale nebylo na to reagováno. Minimálně půl roku dopředu se plánují akce v zahraničí, tedy než se skončilo s akcí, žalobce už věděl, kam nastoupí. Čtyři roky se na akce dostavoval žalobce na provozovnu a pak najednou nevěděl, kam se má dostavit na další akci. Po Španělsku začátkem února měl žalobce nastoupit do Kauflandu v [obec]. Schůzka s žalobcem a s jeho přítelkyní se konala na základě jeho podnětu, e-mailu, kdy chtěl tlačit osobně na to, aby mu jednatel vydal v průběhu výpovědní doby, zápočtový list, což nemohl. Jeho e-mail byl výhružný, žalovaná měla před dvěma lety ve firmě hloubkovou kontrolu inspektorátu práce bez zjištění pochybení. Na zajišťování víz má žalovaná jednoho pracovníka, ten připravuje dokumenty, které pak podepisují zaměstnanci předtím, než se postoupí na ambasádu, takové zahraniční cesty se připravují s předstihem dvou až tří měsíců. Pokud jde o cesty po Evropě autem, tam takový velký předstih být nemusí, ale vždycky ví pracovník před koncem akce, na jakou další akci pojede, i pan žalobce působil takto čtyři roky. Žalobce vyzývali písemně na jeho adresu k otci, kterou měl uvedenou jako kontaktní a zároveň jako trvalý pobyt, dopisy se vracely zpátky, jeho otec při kontrole řekl, že se na nahlášené adrese žalobce dlouhodobě nezdržuje, má pronájem na nějaké vesnici, ale adresu nesdělil, ani ji nevěděl, proto psali na žalované známou adresu a vracelo se to. Když žalobce nereagoval a nechodil do práce, tak mu jen vykazovali absence, sami s ním neskončili, protože to byl pracovně dobrý pracovník a jednatel doufal, že si to rozmyslí a zůstane pracovat. Jde o specifickou práci, kterou se nenaučí hned, pracoval dobře, jednatel proto chtěl, aby u nich dál dělal. Jen poté, co nereagoval na volání a SMSky, jednatel jen účetní nařídil to vykazovat jako absence jako neplacené volno, čímž se krátí dovolená.

37. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované od roku 2017, soud zjistil, že zná žalobce informace o tom, jak se mají dostavit k výkonu práce, z 90 % volá jednatel žalované [jméno] nebo pošle zprávu, kdy se mají dostavit k odjezdu na bývalý bazar proti benzince v [obec] na [příjmení] ulici. To místo znají všichni zaměstnanci, znal ho i žalobce. Když se vrací zaměstnanci ze zahraničí do České republiky, většinou už ví o další plánované akci a znají i dobu, po kterou budou mezitím doma, třeba týden. Pokud náhodou není tahle informace zaměstnancům při příjezdu z ciziny známa, dozví se ji nejpozději v okamžiku vyúčtovávání diet. Tuhle informaci mají zaměstnanci vždy jeden až dva týdny dopředu, než se na akci nastupuje. Svědek to vždycky věděl, kdy bude další akce. Problém je, že někteří lidé nejsou k sehnání a nereagují na zprávy zaměstnavatele. Zaměstnavatel je s námi jako se zaměstnanci v kontaktu přes telefon, v zahraničí kvůli vysoké ceně telefonátů bývají v kontaktu se zaměstnavatelem přes aplikaci Whatsap. Se žalobcem se svědek pracovně setkal v Mexiku asi před třemi lety, tam spolu byli tři a půl měsíce ne pokoji. Žalobce měl problémy s alkoholem dá se říct denně, kdy byl podnapilý a to i tak, že se pomočoval. Ještě ráno býval pod vlivem alkoholu, to se mu pak nechtělo do práce, zaspával a stalo se, i že zůstával na baráku, protože byl neschopen do práce nastoupit. Pracovně byl dobrý pracovník. Diety byly zaměstnancům vypláceny. Pracovně byl žalobce schopný, své práci rozuměl a byl šikovný. Svědek byl pracovně vždycky v zahraničí vyjma jedné montáže v [obec]. Když jsou zaměstnanci doma třeba měsíc, což se také stává, tak dostanou zprávu od jednatele firmy, aby se dostavili na sídlo firmy – bazar, kde se dozví podrobnosti další akce. Když jsou doma třeba týden, tak většinou vědí o další akci už dříve, než skončí ta předchozí. Obvykle do tří týdnů doma je to tak, že už při odjezdu z akce vědí, kam pojedou na další akci. Když je akce v jednání a není zaměstnavatelem dohodnutá, tak jsou delší dobu doma, třeba měsíc a jsou informování hned, jak se akce domluví. Teď jsme byli pět měsíců v Koreji a už měsíc a půl vědí, že pojedou koncem ledna 2023 na tři měsíce na montáž do Dominikánské republiky. Doma bývají týden, tři týdny i měsíc, dovolená pokryje u těchto delších pobytů prvních deset dní a pak mají placené volno. Nikdy se nestalo, že by byli doma bez peněz. Ohledně čerpání dovolené se domlouvají při podpisu diet. Kolik svědkovi zbývá dovolené, se dozvím buď dotazem na kancelář nebo na výplatní pásce, výplatní pásky dostávají dva dny před výplatou. I v Koreji svědek výplatní pásky dostával přes e-mail. Při práci v zahraničí jsou vypláceny i zálohy těm, kdo o ně požádají zaměstnavatele, zaměstnavatel to musí odsouhlasit a pak je záloha vyplacena v hotovosti pokladníkem na dané akci. Řeší se to přes SMS zprávy. Diety se vyplácejí buď přímo při příjezdu z akce na bazaru nebo do dvou až tří dnů. Po každé akci se jede na bazar. Jednatel zaměstnavatele si často vyžádá už dopředu přehled vyplacených záloh, aby mohl dopředu zpracovat cestovní náhrady a vyplatit je přímo po návratu. Mzda jako taková chodí každý měsíc na účet, vyúčtovávají se proto pouze diety. Diety činí 45 Euro za den, což je známo všem zaměstnancům, jde o konstantní částku, nehledě na to, v jaké zemi se pracuje. Svědkovi nebyly nikdy peníze vyplaceny se zpožděním. Šéfmontér vede hodinový výkaz u každého zaměstnance na akci, tam zaznamenává, kdy byl v práci, nemocnost apod.. Dokumenty související se zaměstnáním svědek vždycky podepisoval na bazaru, a pokud o to požádal, byla mi poskytnuta i kopie dokumentu. Přesčasy v zahraničí se dělají málokdy a je dohodnuto, že pokud jsou odpracovány, tak se proplácejí. Když jsou doma mezi jednotlivými akcemi, tak na bazar chodí pouze na zavolání pana [jméno], kdy se domluví na termínu, kdy se tam sejdou, to bývá například, když je potřeba podepsat dokumenty pro výjezd do zahraničí. Sám se tam svědek stavuje na kávu pouze tehdy, když jede kolem a ví, že tam někdo je. Když žalobce nenastoupil ráno do práce kvůli alkoholu, tak dostal Áčko, měl neomluvenou absenci, ale neví, jak se to pak řešilo u zaměstnavatele dál. Svědek z Mexika jel dřív než ostatní domů, vracel se na tři týdny a pak jel do Turecka. Jednotlivé týmy v rámci zaměstnavatele se tvoří podle potřeb zákazníků. Svědek je už druhý rok v poměrně stabilním týmu s dalšími čtyřmi lidmi a jsou doplňováni dalšími osobami podle potřeb zákazníka na jím požadovaný počet pracovníků. Když některý zaměstnanec nemůže na další akci nastoupit, takto oznámí jednateli [jméno] a ten musí zajistit náhradníka na tu další akci místo něj. Když onemocní zaměstnanec v České republice, tak standardně nastupuje na pracovní neschopnost a tu hlásí panu [příjmení], který má na starosti personál. Diety se na bazaru vyplácejí v hotovosti osobně panem [jméno], z akcí jezdí všichni, pak postupně chodí do kanceláře, kde podepisují cestovní příkaz a přebírají odpovídající peníze, kdy pan [jméno] výslovně chce, aby si to přepočítali, aby nevznikly nedorazy. Stane se, že jsou zaměstnanci doma tři a více týdnů, kdy ještě akce není naplánována a oni se o ní dozví, jakmile ji na bazaru naplánují. Některé akce, třeba v rámci EU, se plánují i v průběhu 14 dnů.

38. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno], zaměstnance žalované, soud zjistil, že je zaměstnancem žalované od června 2018, žalobce zažil na delších akcích v Itálii a v Mexiku. Jako zaměstnanec je průměrný, ale osobnostně je to těžký alkoholik. Když přijíždí zaměstnanci z akce, už vědí další projekt, na který pojedou, upřesňuje se to pak při výplatě diet po končící akci. Svědek vždycky věděl dopředu o další akci, vždy jeden nebo dva měsíce dopředu, někdy i půl roku dopředu. Když je akce v rámci EU, není to papírově náročné, řeší se jen interní věci například bezpečnost práce, řidičské oprávnění na vysokozdvižné vozíky apod., když je do země vízová povinnost jako například do USA, zabere to delší vyřizování. Mezi projekty bývají zaměstnanci doma týden až měsíc, což je výrazně individuální, ten měsíc to bylo v době covidu, jinak to moc obvyklé není. Většinou vědí, jak dlouho budou doma, protože informace získávají už v průběhu projektu, stabilně totiž jezdí pro jednu španělskou firmu. V kontaktu se zaměstnavatelem jsou zaměstnanci prostřednictvím telefonu a to přes SMS zprávy, telefonáty, aplikaci Whatsap a sociální sítě. Když jsou doma, kontaktuje je ohledně další akce majitel firmy, případně zaměstnanec, který má na starost administrativu – [jméno] [příjmení]. Svědkovi byly diety vždy všechny vyplaceny. Když jsou zaměstnanci doma, jsou placeni základní mzdou, na to se využívají odpracované sobotní směny a hodiny navíc odpracované v zahraničí. Tím se pokrývá placené volno. Ohledně dovolené je to vždycky domluvené, svědek si dovolenou vůbec nečerpá. Pokud v zahraničí není daný den státní svátek a je to státní svátek v České republice, tak v zahraničí pracují. Když jsou doma, pokrývá se to placeným volnem a dovolenou. Když už není dovolená, takto logicky musí být z odpracovaných hodin v zahraničí, jinak by to volno nebylo placené. V neděli se nepracuje nikdy. Že má svědek jet do Itálie, ví už čtyři měsíce. Diety korespondují s úpravou pro danou zemi, třeba Itálie znamená diety 50 Euro na den. Měsíčně svědek dostává výplatní pásky a z nich lze zjistit čerpanou dovolenou. Docházku v zahraničí vede šéfmontér, někdy jsou některé části továren na čipy, takže je to ověřitelné i přes tuhle evidenci, ale jinak je to na vedoucím akce, který vede agendu. Zálohy se dostávají hotově, v poslední době je to možné i na účet. Do sídla firmy se zaměstnanci dostavují na výzvu jednatele [jméno] nebo pana [příjmení]. Svědek byl trestně stíhán i odsouzen na šest let a podmíněně propuštěn po třech a půl letech v roce 2017, odsouzen byl v roce 2013. Výplatní pásky dostávají zaměstnanci každý měsíc e-mailem. Na akci se žalobcem do Itálie jeli ze sídla firmy v [obec] služebními vozidly, to jel žalobce stoprocentně s nimi v autě, obdobné i do Mexika, tam probíhal také hromadný odvoz z firmy na letiště. Zaměstnavatel oslovuje jednotlivé zaměstnance, když připravuje akci, třeba teď do té Itálie a jsou vždy připraveni náhradníci, protože když se stane, že si někdo vypne mobil a není známo jeho bydliště, tak firma nemá způsob, jak ho kontaktovat. Teď po svátcích to bude s morálkou těžké, je možné že někdo nenastoupí, a proto jsou připraveni náhradníci. Jde o riziko zaměstnavatele. Někdy si to pak zaměstnanec rozmyslí a znovu nastoupí, ale většinou tomu tak není. Poslední akcí, kde byl se svědkem žalobce, bylo Mexiko, opravuji, možná Izrael. Alkohol jeho život hodně ovlivňoval v osobním volnu a o víkendech to bylo opravdu hodně. Svědek buď odjede do Itálie jako náhradník, jinak pojede do Dominikánské republiky koncem měsíce, a pokud by nenastoupil ani tam, tak má zaměstnavatel i práce v rámci České republiky.

39. Z kopie doporučené zásilky a předžalobní výzvy žalované vůči [jméno] [příjmení] z 19.4.2021 bylo zjištěno, že je vyzýván k zaplacení náhrady za ztrátu svěřených věcí 10 000 Kč, ušlého zisku 65 000 Kč a náhrady škody 2 000 EUR za nedostavení se k výkonu práce. Podle okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaná sepsala 12.2.2021 okamžité zrušení pracovního poměru s [jméno] [příjmení] pro neomluvenou absenci od 30.1.2021 do 5.2.2021.

40. Podle § 141 odst.1,3 zákoníku práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci tohoto období následujícího měsíce. Podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1). Podle § 56 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst.

3. Podle § 208 zákoníku nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).

41. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn následující skutkový stav. Žalobce byl zaměstnancem žalované (viz bod 8 odůvodnění rozsudku), pracoval průběžně na zahraničních montážích, na které odjížděli zaměstnanci společně ve skupinách z provozovny žalované – bývalého autobazaru na pozemku p. [číslo] na [příjmení] ulici v [obec] (podrobně bod [anonymizováno] odůvodnění rozsudku a ve výpovědích svědků [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [jméno] [jméno] [anonymizováno], jednatele [jméno] [jméno] [anonymizováno]), toto místo bylo velmi dobře známo žalobci, dostavoval se tam spolu s ostatními zaměstnanci, kteří to výslovně potvrdili, společně pak odjížděli na montáže. Akce Španělsko probíhala do 14.2.2021. Dne 15.2.2021 žalovaná žalobci vyplatila 13 528 Kč (bod 20 odůvodnění rozsudku). Žalobce doporučeným dopisem zaslaným 24.2.2021 podal písemnou výpověď z pracovního poměru s uvedením své adresy [adresa], konec úložní doby 31.3.2021 (bod 10 odůvodnění rozsudku). V průběhu ledna řešili žalobce s jednatelem žalované montáž, který měla následovat v Izraeli vzhledem ke karanténě (bod 9 odůvodnění a bod 25 odůvodnění). Dne 26.2.2021 se jednatel žalované [jméno] [jméno] nedovolal žalobci, ten byl dostupný dle zprávy operátora až 1.3.2021, dne 2.3.2021 mu jednatel žalované psal, že i při podané výpovědi musí dál chodit do práce (blíže bod 25 odůvodnění rozsudku). V době od 1.3.2021 do 9.3.2021 byl žalobce v dočasné pracovní neschopnosti, kdy měl pobývat na adrese [adresa] (bod 22 odůvodnění rozsudku). V tomto místě byla provedena kontrola žalovanou jako zaměstnavatelem s tím, že otec žalobce uvedl, že se tam žalobce nezdržuje (bod 24, 26, 27 odůvodnění rozsudku). Dne 10.3.2021 se žalobce zaevidoval na Úřadu práce v [obec] jako uchazeč o zaměstnání, písemně požádal o evidenci a o podporu v nezaměstnanosti, z evidence byl vyřazen pro maření spolupráce, když se 17.5.2021 nedostavil na sjednaný kontakt (bod 35 odůvodnění rozsudku). Soud neuvěřil výpovědi žalobce, že úřad práce zaevidoval žalobce bez jeho vědomí, on že se tam šel jenom zeptat na způsob ukončení zaměstnání. Dne 24.3.2021 se žalobce domáhal po žalované zápočtového listu (bod 11 odůvodnění rozsudku). Žalobce doporučeným dopisem zaslal žalované okamžité zrušení pracovního poměru podle §56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, protože žalovaná nevyplatila žalobci mzdu za únor a březen 2021, požadoval náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za tři měsíce v zákonném výplatním termínu podle § 141 odst. 1 zákoníku práce, zaslání dosud nepředaných dokladů o výši mzdy žalobce za březen 2018 až květen 2021, zápočtového listu, osobního spisu žalobce a vyplacení náhrady za nevyčerpanou dovolenou (bod 12 odůvodnění rozsudku), doručeno bylo 10.5.2021. Žalobce nesporoval, že došlo ze strany žalované k úhradě částky 32 883,21 Kč 9.11.2021 (blíže bod 23 odůvodnění rozsudku).

42. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § zákoníku práce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Částečně bylo řízení ke zpětvzetí žaloby zastaveno, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Co do zbývajících žalovaných 84 490,20 Kč s úrokem z prodlení má soud za to, že mezi účastníky bylo nesporné, že došlo 9.11.2021 k úhradě částky 32 883,21 Kč žalobci, kdy jde o 13 528 Kč za leden, 5 738 Kč za únor, 1 280 Kč za březen, - 544 Kč za duben a 25 522 Kč za květen 2021 jakožto dvojnásobek mzdy (blíže v bodě 23 odůvodnění rozsudku). Neuhrazení odpracované mzdy za odpracovanou část února 2021 bylo podle soudu oprávněným důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobcem. Soud má za to, že mzda za leden 2021 byla žalobci vyplacena už 15.2.2021 na účet, nikoli až 9.11.2021, jak uvádí žalovaná, ostatně to bylo i tvrzení žalobce prokazované výpisem z jeho účtu. Co se týče další požadované náhrady mzdy ze strany žalobce, bylo nesporně prokázáno, že žalovaný podal 24.2.2021 výpověď z pracovního poměru a od té doby odmítal nastoupit k dalšímu výkonu práce u žalované, tedy na další montáž. Argumentace žalobce, že zaměstnanci žalované neměli stálé pracoviště a dostavovali se do zaměstnání až na informaci od zaměstnavatele a on takovou informaci v období, za které uplatňuje své nároky, neobdržel a neměl tedy důvod se kamkoliv dostavovat, natož na tzv. bazar, kde výkon práce nikdy neprobíhal, byla soudem shledána lichou, stejně tak tvrzení žalobce, že byl připraven k výkonu práce, ale žalovaná mu práci nepřidělila a za to mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Naopak, účastnická výpověď žalobce, písemná výpověď žalobce datovaná 24.2.2021, komunikace žalobce s jednatelem žalované prostřednictvím mobilního telefonu a e-mailu, chování žalobce na úřadu práce, výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a výpověď jednatele žalované [jméno] [jméno], to vše posouzeno jednotlivě i v komplexu prokazuje, že to byl žalobce, kdo neměl zájem pracovat a podle tohoto svého záměru se choval. Po odeslání výpovědi nastoupil 1.3.2021 dočasnou pracovní neschopnost a po jejím ukončení se šel evidovat jako uchazeč o zaměstnání na úřad práce, kde žádal o podporu v nezaměstnanosti. Soud dává za pravdu žalované, která po obdržení výpovědi žalovaného na počátku března 2021 začala žalovanému vyznačovat neomluvené absence. Nelze akceptovat jednání žalobce, který se choval tak, že po podání výpovědi už nenastoupil do práce a domáhal se pod výhrůžkou po žalované vydání svého zápočtového listu. Po dobu do konce května 2021 měl žalobce vykonávat práci pro žalovanou, běžela mu totiž od 1.4.2021 dvouměsíční výpovědní doba. Protože však už došlo k úhradě 32 883,21 Kč (blíže bod 23 odůvodnění rozsudku), vycházel soud z toho, že žalovaná v tomto rozsahu uznala žalobou uplatněný nárok. Vzhledem k tomu, že k úhradě došlo před vyhlášením rozsudku (9.11.2021), soud žalobu i v této části zamítl. Co se týče zbývajícího žalovaného rozsahu žaloby nad zastavení výrokem I. rozsudku a nad pro zaplacení zamítnutých 32 883,21 Kč má soud za to, že žaloba není po právu, když žalobce nevykonával práci, proto soud i v tomto rozsahu žalobu zamítl. Soud má za to, že žalovaná důvodně krátila dovolenou žalobci pro jeho absenci, navíc by bylo proti základním právním principům poskytnout právní ochranu nároku žalobce na náhradu za nevyplacenou dovolenou, když bylo prokázáno, že žalobce neplnil své povinnosti z pracovního poměru v průběhu výpovědní doby, a to na úkor žalované, která byla připravena žalobci nadále zajišťovat práci (viz např. bod 9 odůvodnění rozsudku), a to i za situace, kdy jí bylo známo, že žalobce ve svém volnu měl problémy s požíváním alkoholu, protože jej po pracovní stránce hodnotila kladně. Je pravdou, že přístup žalované byl v tomto směru poněkud nestandardní, ovšem to je celý pracovní poměr u žalované, která zaměstnává zaměstnance ochotné být bez svých rodin i v dalekém zahraničí a to i po dlouhou dobu, což není běžné v ostatních pracovních poměrech. Jaké motivace k výkonu takového zaměstnání ten který zaměstnanec, resp. zaměstnavatel ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci, má, není rozhodné ve vztahu k posuzovaným tvrzeným pracovněprávním nárokům žalobce. Stejně tak nebylo pro rozhodování soudu rozhodné, že byly žalobci jeho výplatní pásky prokazatelně doručeny až se zpožděním na výzvu jeho právního zástupce. Argumentace žalobce, že to, že žalovaná pro neomluvenou absenci zrušila pracovní poměr už po jednom týdnu s panem [příjmení], zatímco žalobci pracovní poměr neukončila, dokládá, že v případě žalobce výzvy k nástupu do výkonu práce nikdy neproběhly, a že i kdyby se žalobce vyjádřil tak, že do práce již nepřijde, tuto povinnost žalovaná nadále měla, není způsobilá zvrátit předchozí závěry soudu. Požadovat opakované výzvy k nástupu do práce ze strany žalované vůči žalobci za situace, kdy žalobce zcela evidentně odmítá nastoupit do práce, by bylo čistým formalismem hraničícím se zdravým selským rozumem. Ostatně žalovaná za žalobcem vyrazila i na kontrolu jeho dočasné pracovní neschopnosti ve snaze jej kontaktovat napřímo.

43. Pro plný úspěch žalované ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná vyúčtovala celkem 19,5 úkonu právní pomoci, a to za převzetí a přípravu zastoupení, první porada s klientem 31.1.2022, vyjádření k žalobě, jednání 5.4.2022 tři úkony, vyjádření 13.4.2022 půlúkon, vyjádření 20.4.2022, porada s klientem 29.4.2022, jednání 2.5.2022 tři úkony, vyjádření 18.5.2022, vyjádření 9.8.2022, porada s klientem 7.11.2022, jednání 15.11.2022 dva úkony, porada s klientem 29.12.2022, jednání 2.1.2023 dva úkony. Soud nepřiznal jako samostatný úkon první poradu s klientem, když jí předcházelo převzetí věci a příprava právního zastoupení účtované samostatně, účelné je provedení obou úkonů zároveň, kdy k převzetí věci dochází právě při první poradě s klientem. Jako neúčelný úkon nebylo přiznáno vyjádření ze 13.4.2022, které bylo [anonymizováno] svědků, kdy po něm následovalo vyjádření v koncentrační lhůtě z 20.4.2022. Svědky bylo možno označit už v samotném vyjádření žalobě, případně společně s vyjádřením v rámci koncentrační lhůty jedním úkonem. Od 2.5.2022 byla další jednání nařizována pouze z důvodů na straně žalované, kdy se měli dostavit k výpovědi samostatně jednatel žalované a svědci [příjmení] a [příjmení], konání dvou porad s klientem v rámci této procesní situace soud neshledal účelným, když nebyly v mezidobí prováděny žádné jiné důkazy, které by bylo třeba konzultovat. Soud tedy jako účelně účtovaných shledal 16 úkonů po 5 140 Kč, 16 x režijní paušál 300 Kč, osm náhradu za ztrátu času po 100 Kč za každou t půlhodin strávených cestou ke čtyřem jednáním soudu a zpět, 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek, a dále cestovné v účtované výši 442 Kč [obec] [obec] a zpět čtyřikrát po 24 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 4,6 litru /100 km při ceně motorové nafty k 5.4.2022 a k 2.5.2022 ve výši 36,10 Kč při amortizačním paušálu 4,70 Kč/km, při ceně motorové nafty k 5.11.2022 ve výši 47,10 Kč při amortizačním paušálu 4.70 Kč/km a při ceně motorové nafty k 2.1.2023 ve výši 44,10 Kč k 2.1.2023 při amortizačním paušálu 5,20 Kč/km. Náhradu nákladů řízení 106 930 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě.