Okresní soud v Chrudimi · Rozsudek

12 C 156/2022

č. j. 12 C 156/2022-57

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCR:2022:12.C.156.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalované celé jméno žalované , narozená dne datum trvale bytem adresa žalované o zaplacení 10 148,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 007 Kč s úrokem ve výši 8,45% ročně z částky 1 007 Kč od 8.4.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 007 Kč od 8.4.2020 do zaplacení a částku 605 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných částek a žalovaných zákonných úroků z prodlení a úroků se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu soudu podaným dne 20.5.2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 6 342,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 342,71 Kč ve výši 10% ročně od 23.12.2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 042,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 530,25 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky 651 Kč, částky 3 805,63 Kč a částky 2 252 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že dne 7.2.2019 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] s předpisem splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru, na jejímž základě žalovaná převzala hotovost 12 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru ve výši 10 302 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, tj. celkově uhradit 22 302 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč při splatnosti první splátky do měsíce od podpisu smlouvy a splatnosti následujících splátek podle smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku byla 7.4.2020. Žalobkyně odkazovala ohledně odměny za inkaso splátek na stanovisko civilního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. Cpjn 203/2013 ze dne 23.4.2014 ohledně poplatku za správu úvěru a také na nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. III. ÚS 3725/13 ze dne 10.4.2014, kdy jeho závěry lze podle žalobkyně aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jako počet exekucí, údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši půjčky, rovněž byly ověřeny doklady předložené žalovanou k posouzení její bonity a úvěruschopnosti, s odbornou způsobilostí byla posouzena schopnost žalované splácet půjčku a možnost dostát svému závazku. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila 10 093 Kč, která odpovídá 6 řádně uhrazeným splátkám, což bylo alokováno poměrně na jistinu 5 657,29 Kč a smluvně sjednané příslušenství pohledávky 5 335,71 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 11 309 Kč představující součet zůstatku jistiny 6 342,71 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky 4 966,29 Kč. Od data splatnosti poslední předepsané splátky k 7.4.2020 je dnem 8.4.2020 žalovaná v prodlení s úhradou celé shora uvedené částky, čímž vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení i na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.12.2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 11.1.2022. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 22 426,78 Kč sestávajících z nesplacené jistiny 6 342,71 Kč, nesplaceného smluvního úroku 325,61 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 980,53 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 565,26 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 094,89 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků 1 830,69 Kč, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 287,09 Kč, postoupené smluvní pokuty 4 500 Kč. Žalobkyně v řízení neuplatňuje postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvní úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žádá pouze nesplacenou jistinu 6 342,71 Kč, nesplacený smluvní úrok 325,61 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 2 980,53 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 565,26 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1 094,89 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu 1 563,96 Kč za období od 8.4.2020 do 29.11.2021 z jistiny pohledávky 6 342,71 Kč při úročení 15 % ročně (ve znění opravy z 9.6.2022), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 042,64 Kč po revizním přepočtu za období od 8.4.2020 do 29.11.2021 z jistiny 6 342,71 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s vymáháním pohledávky 651 Kč (za tři osobní návštěvy po 217 Kč, kdy je účtováno podle informace v dopise obecně za odchozí dopis 39 Kč, za odchozí doporučený dopis 50 Kč a za odchozí telefonický hovor 72 Kč), smluvní pokuta 3 805,63 Kč (smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky 6 342,71 Kč za každý započatý den prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 8.4.2020 do 29.11.2021), kdy vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na § 168 odst. 1 téhož zákona. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 6 530,25 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 325,61 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 980,53 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 565,26 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 094,89 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období po celkové splatnosti ve výši 1 563,96 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku od 23.12.2021 z jistiny 6 342,71 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, a to i přes předžalobní upomínku ze dne 2.5.2022. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyně nárokuje podle ceníku nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, který byl žalované zaslán v dopise z 1.2.2022, kde bylo žalované sděleno, že nepřistoupí-li na mimosoudní řešení věci, bude si je žalobkyně účtovat. Nacenění je podle žalobkyně přiměřené za tři osobní návštěvy u žalované ve dnech 21.2.2022, 23.3.2022 a 11.4.2022, a to vzhledem k cenám pohonných hmot a mzdových nákladů pověřeného zaměstnance, kdy neodporují dobrým mravům. Žalobkyně dokládá záznam z GPS prokazující, že pověřený zaměstnanec provedl pokus o osobní kontaktování žalované v jejím bydlišti. Žalobkyně odkazovala i na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. o paušální náhradě 1 200 Kč, které podle ní lze analogicky použít i na spotřebitelské závazky s odkazem na § 10 občanského zákoníku se týče ověřování úvěruschopnosti žalované byla smlouva uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., kdy žalovaná vyplnila žádost o úvěr, právní předchůdce žalobkyně pak na základě žádosti vyhodnotil žalovanou jako schopnou splácet daný úvěr. Žalovaná předložila pracovní smlouvu s dodatkem, mzdový výměr, výdajový pokladní doklad a výplatní pásku 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen, žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze žádosti žalované o úvěr datované 7.12.2019 bylo zjištěno, že požádala o úvěr 12 000 Kč při splácení ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, uvedla, že má příjem 17 084 Kč, k nákladům 1 000 Kč na bydlení a energie, 3 410 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Ohledně předložených dokladů je u žalované v žádosti uvedeno výplatní pásky. Žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, bezdětná. Žalobkyně předložila pracovní smlouvu žalované z 29.12.2017 na dobu určitou do 31.1.2019, mzdový výměr na základní mzdu 14 500 Kč a pohyblivou část mzdy 7 500 Kč z 1.4.2018, dodatek ke smlouvě z 31.1.2019 o prodloužení smlouvy do 31.1.2021, výdajové pokladní doklady na mzdu 20 636 Kč za listopad 2018, 11 452 Kč za prosinec 2018 a výplatní pásku na mzdu 19 914 Kč za říjen 2018.

4. Z textu smlouvy o úvěru uzavřené 7.2.2019 mezi žalovanou jako dlužníkem a [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem, bylo zjištěno, že se věřitel zavázal žalované poskytnout úvěr 12 000 Kč, které měla splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč se splatností první splátky do jednoho měsíce od uzavření smlouvy až do zaplacení a následně vždy do měsíce. Žalovaná se zavázala věřiteli zaplatit za poskytnutí úvěru celkové náklady 10 302 Kč, tj. celkem částku 22 302 Kč, náklady spočívaly v úroku 5 880 Kč, v úplatě za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, v nákladech na vyhodnocení úvěru 1 107 Kč a v inkasním poplatku 2 160 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, splatná vždy dnem následujícím, za prodlení se splátkou byla sjednána maximální výše 500 Kč za porušení oznamovací povinnosti při prodlení se splátkou. Podle textu smlouvy byl sjednán úrok 15% a RPSN činila 272,44%. Žalované byly dle jejího prohlášení peníze vyplaceny v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Stejné informace jsou obsaženy ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který byl žalovanou rovněž podepsán.

5. Z oznámení a z podacího archu soud zjistil, že doporučeným dopisem zaslaným 12.1.2022 původní věřitel sdělil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 22.12.2021 se stala věřitelem pohledávky žalobkyně, žalovaná má uhradit žalobkyni do 10 dnů dlužnou částku 22 426,78 Kč, jinak může žalobkyně podniknout právní kroky k vymáhání pohledávky. Soudu byla předložena o smlouva o postoupení uzavřená 22.12.2021 mezi [právnická osoba] a žalobkyní o postoupení pohledávek mezi nimi bez specifikace pohledávky za žalovanou, potvrzení o úhradě a dohoda o úplatě za postoupení pohledávek mezi týmiž účastníky z 22.12.2021.

6. Soudu byla předložena výzva sepsaná 1.2.2022 žalobkyní k úhradě 22 448,99 Kč do 25.2.2022 s upozorněním na nárůst nákladů mimosoudního vymáhání o 39 Kč za odchozí dopis, 50 Kč za odchozí doporučený dopis, 72 Kč za odchozí telefonicky hovor a 217 Kč za osobní návštěvu. Z předžalobní upomínky a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že byla žalovaná vyzývána doporučeným dopisem zaslaným 4.5.2022 na adresu uvedenou ve smlouvě k úhradě částky 22 279,48 Kč s úrokem z prodlení 225,90 Kč do 12.5.2022 s tím, že jinak bude ve věci podána žaloba. Žalobkyně předložila i listinu nazvanou výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, kde je u žalované uvedeno - cesta pověřeného terénního pracovního věřitele na kontaktní adresu dlužníka 21.2.2022, 23.3.2022 a 11.4.2022. Žalobkyně předložila výpisy, které byly zpracované žalobkyní, v nichž uvádí, že vozidlo [anonymizováno] [číslo] bylo v [obec a číslo] dne 21.2.2022 v 8,16 hodin a v [obec], [ulice a číslo] dne 23.3.2022 v 11,17 hodin a dne 11.4.2022 v 9,41 hodin.

7. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že spolu původní věřitel [právnická osoba], [IČO] se žalovanou 24.5.2019 uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru 12 000 Kč žalované, kdy se zavázala za poskytnutí peněz zaplatit celkem 22 302 Kč (včetně vracených 12 000 Kč), což se zavázala ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč počínaje 1. měsícem po uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uveden 15% úrok, RPSN však činí 272,44%, náklady spotřebitelského úvěru činí 10 302 Kč za 14 měsíců, což odpovídá 74% poskytnuté částky 12 000 Kč ročně. Přičemž úplata za poskytnutí peněz v celkové výši 10 302 Kč je tvořeno úrokem 1 155 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 107 Kč a inkasním poplatkem 2 160 Kč. Žalované bylo 12 000 Kč vyplaceno v hotovosti při podpisu smlouvy. Podle žalobkyně bylo uhrazeno celkem 10 993 Kč. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila a ani neprokazovala, že by žalovanou částku s příslušenstvím žalobkyni uhradila či že by byly dány důvody vylučující existenci jeho závazku. Právní předchůdce žalobkyně prokazatelně zkoumal úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, kdy mu žalovaná předložila pracovní smlouvu s dodatkem, doklady o výši mzdy a mzdový výměr.

9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 1968 a násl., a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalovaná své procesní břemeno tvrzení a procesní břemeno důkazní přes poučení soudu o následcích nečinnosti neunesla, když zůstala procesně naprosto pasivní. Žalobkyně se stala věřitelem na základě postoupení pohledávky původním věřitelem [právnická osoba], který smlouvu uzavřel se žalovanou, tento původní věřitel předal žalované částku 12 000 Kč, žalovaná uhradila 10 993 Kč (což podle žalobkyně odpovídá šesti řádně uhrazeným splátkám). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, ovšem její sjednané podmínky jsou takové, že toto jednání nelze hodnotit jako odpovídající dobrým mravům. Esenciální náležitostí smlouvy o úvěru je ujednání o výši úroku jakožto úplaty za poskytnutí úvěru, v daném případě je však jako úrok uvedena výslovně pouze částka 1 155 Kč, která by měla odpovídat 15% ročně uvedeným rovněž ve smlouvě a to za 14 měsíců, ovšem částka 1 155 Kč této částce neodpovídá, procentuálně jde o 8,25% za rok. Jako úplata je však pod různými názvy po žalované za poskytnutí 12 000 Kč na 14 měsíců požadováno celkem 10 302 Kč, což odpovídá 74% ročně. O tom, jak je ve skutečnosti úvěr nákladný, tedy kolik uhradí žalovaná za poskytnutí 12 000 Kč na 14 měsíců, vypovídá výše RPSN 272,44%. Soud v těchto případech, kdy jsou požadovány různě nazvané úplaty v takovéto výši, vychází z fakticity úplaty a hodnotí úplatu jako skrytý úrok, který je pro rozpor s dobrými mravy neplatný. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách České národní banky soud zjistil, že v únoru 2019 obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu (UK 2) činila 8,45 %, na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (UK 4) dosahovala 8,38 %. I právem nedotčenému laikovi musí být zjevné, že v daném případě lze kvalifikovat takový úkon jako lichevní. Žalobkyně soudu nezpřístupnila jednotlivá data úhrad a částky úhrad ze strany žalované, soud proto vycházel z toho, že ke dni uplynutí sjednané doby na splacení, tj. do 7.4.2020 (14 měsíců od 7.2.2019), bylo uhrazeno z poskytnutých 12 000 Kč 10 993 Kč, rozdíl představuje 1 007 Kč. Platně byla sjednána mezi účastníky i smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky, kdy žalobkyně ji žádá od 8.4.2020 do 29.11.2021. Zákonný úrok z prodlení žádá žalobkyně rovněž od 8.4.2020, kdy činil 10% ročně ke dni splatnosti poslední splátky. Co se týče nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které žalobkyně uplatňuje, tyto nebyly nikde sjednány, nebyly ani prokázány, kdy sjetina vyhotovená žalobkyní o tom, že se nějaké auto vyskytovalo na adrese [obec a číslo] ve třech uvedených termínech, a ceník uvedený žalobkyní ve výzvě žalované, nejsou dostatečnými důkazy ani ohledně ujednání povinnosti k úhradě takových nákladů a ani účelného vynaložení skutečně vzniklých nákladů. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou částku 1 007 Kč s úrokem ve výši 8,45% ročně z částky 1 007 Kč od 8.4.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 8.4.2020 do zaplacení a částku 605 Kč na smluvní pokutě, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.) a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl ve výroku II. rozsudku, odkazuje na shora v tomto odstavci podané podrobné odůvodnění.

10. Pro většinový úspěch žalované ve věci by jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal právo na jejímu úspěchu odpovídající náhradu nákladů řízení, žalovaná však zůstala procesně pasivní a žádné náklady jí tak nevznikly a soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.